10561–10620 z 142958 Autoři
Combo FH (3)
Combo FH byla československá postpunková/experimentální skupina, která vznikla koncem 70. let 20. století. Kapela byla známá pro své začlenění různých hudebních stylů, od punku po jazz a etnickou hudbu, což přispělo k jedinečnému zvuku, který charakterizoval československou novovlnnou scénu. Combo FH vynikala svým inovativním přístupem k hudbě a schopností spojit různé žánry do uceleného zvuku. V sestavě skupiny působily osobnosti, které později udělaly významnou kariéru v hudebním průmyslu, jako například Vítězslav Vávra. Přestože skupina působila v době politických represí, dokázala Combo FH vytvořit dílo, které mělo u posluchačů ohlas a zanechalo na české hudební scéně trvalou stopu. Vliv kapely je dodnes cítit v tvorbě současných českých umělců, kteří se inspirují jejich průkopnickým duchem a hudební všestranností.
Více od autora
Colin King (5)
Britský ilustrátor, autor vzdělávacích dětských knih. Vystudoval uměleckou školu v Colchesteru, poté pokračoval na londýnské vysoké škole Royal College of Art. Hlavní oblastí jeho zájmu byly vzdělávací ilustrace, snažil se najít způsob, jak skloubit obrázky, informace a humor tak, aby zaujaly děti i mládež. Po ukončení studia se snažil působit na volné noze, spolupracoval například s vysílací společností BBC a Sunday Times Magazine. Zároveň vyučoval na uměleckých školách v Cambridge, Wimbledonu a Harrow. Velkým mezníkem v jeho kariéře bylo navázání spolupráce s novým kreativním nakladatelstvím Usborne Publishing , které se dodnes specializuje na vzdělávací publikace pro děti a mládež. Vytvořil jednu z prvních vydaných knih, a to se zábavnou špionskou tématikou . Od té doby pro Usborne napsal a ilustroval velké množství knih s nejrůznější tématikou.
Více od autora
Claude Debussy (6)
Claude Debussy byl francouzský skladatel, který je často spojován s impresionistickým hnutím v hudbě, ačkoli on sám tento termín neschvaloval. Debussy se narodil 22. srpna 1862 v Saint-Germain-en-Laye, brzy projevil nadání pro klavír a v deseti letech nastoupil na pařížskou konzervatoř. Jeho skladby se vyznačují smyslovým obsahem a častým používáním netradičních stupnic a tonálních struktur, což bylo ve své době revoluční a otevřelo cestu mnoha modernistickým skladatelům.
Více od autora
Christopher McDougall (7)
Christopher McDougall se narodil roku 1962 a je to je americký spisovatel a novinář nejlépe známý pro jeho bestseller Born to Run - Zrozen k běhu z roku 2009. Také psal pro Esquire , New York Times Magazine, Outside, Journal Pánské, a New York, a byl redaktor pro zdraví mužů.
Více od autora
Christopher Hansard (3)
Je zdravotníkem s evropským biomedicínským vzděláním a zároveň nejrenomovanějším západním praktikem v oblasti užití tibetské medicíny. Ta se liší od evropské nejen technikami, ale zejména velice moudrým, hluboce spirituálním přístupem k člověku a životu. Jde o velice starý systém, který pojímá mysl, duši a tělo jako jednotu a spolu je také ovlivňuje. Genialita a unikátnost jeho knih spočívá ve spojení zkušenosti ,,západního" člověka a hluboké znalosti tibetských nauk a jejich použití a schopnosti jednoduše vysvětlovat složité věci.
Více od autora
Christophe Arleston (8)
Narozen 1963, vlastním jménem Christophe Pelinq. Vzděláním ekonom, brzo ale pochopil, že jeho parketa je jinde. V současné době jeden z nejplodnějších a nejvtipnějších scénáristů vydavatelství Soleil.
Více od autora
Christian Rätsch (7)
Christian Rätsch je německý etnobotanik a etnofarmakolog. Jeho specializací je studium rituálního užívání rostlin a hub, zejména kulturního využití psychoaktivních rostlin a hub v šamanismu. Je autorem více než 40 knih, z nichž řada vyšla i v českém jazyce. Rätsch studoval na univerzitě v Hamburku staré americké kultury, etnologii a folklór. Doktorát získal dizertací o kouzlech a zaklínadlech indiánů Lakandonů a mayského lidu v Chiapasu . Jako zúčastněný pozorovatel zde jeden rok vedl etnologický terénní výzkum. Po promoci prováděl po celém světě výzkumy léčivých rostlin a šamanismu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian Rätsch na německé Wikipedii.
Více od autora
Christian Grunert (3)
Nemecký botanik, zúčastnil sa mnohých expedícií za sukulentnými rastlinami, zaslúžil sa o objavenie a znovuobjavenie niektorých prírodných nálezísk kaktusov, zaslúžil sa o rodové členenia kaktusov na základe kvetov a plodov.
Více od autora
Chris Kuzneski (6)
uzneski Chris 18. 12. 2008 | Mikika *1969, Indiana, Pennsylvánie, USA Představuje se nový americký autor současných thrillerů. Chris vyrostl v Indianě s rodiči a třemi sourozenci. Svou první knížku napsal již ve čtvrté třídě a místní knihovnici se tak líbila, že ji dala svázat a zařadila ji do běžných regálů. Tak nevědomky nastartovala autorovu touhu stát se spisovatelem. Na střední škole byl třídním šaškem a hrál fotbal, v němž pokračoval i na University of Pittsburgh, dokud ho zranění nevyřadilo ze hry. Během studia psal pro školní The Pitt News i pro seriózní Indiana Gazette a Pittsburgh Post-Gazette, zatímco získával tituly v oborech Psaní a Pedagogika. Šest let učil angličtinu a trénoval školní fotbal, dostal se dokonce do seznamu Who is Who among America´s Teacher, ale nebyla to jeho srdeční záležitost, a tak dal výpověď. Svou první skutečnou knihu napsal v roce 1999 a doufal, že zaujme literární agenty - vskutku, kniha s tisícem stran agenty zvedla ze židlí, ale jen proto, aby mu doporučili minimálně šest set stran ubrat... Chris se držel jejich rad a za rok vydal doopravdy první román The Plantation, který získal velmi příznivé kritiky. Další knihy, Znamení kříže a Meč boží, se staly mezinárodními bestsellery. Všechny tři knihy spojují hlavní postavy - bývalí členové speciálních jednotek Jonathon Payne a D.J. Jones. Chris Kuzneski je svobodný, žije na Floridě a pracuje na čtvrtém thrilleru s pracovním názvem The Lost Throne.
Více od autora
Charlotte Chandler (3)
renomovaná americká novinářka, je autorkou několika životopisů slavných herců a režisérů, mezi jinými Groucha Marxe, Federika Felliniho, Billyho Wildera, Alfreda Hitchcocka a Bete Davisové. Je členkou správní rady Filmové společnosti Lincolnova střediska. Chandlerová se aktivně zasazuje za konzervaci filmů. Žije v New Yorku.
Více od autora
Charles-Louis de Secondat Montesquieu (6)
Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu , byl francouzský filosof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby. Proslavil se dílem O duchu zákonů, které položilo základy moderní politické filozofie.
Více od autora
Charles Wilson (5)
Charles Thomson Rees Wilson byl skotský fyzik. V roce 1927 získal Nobelovu cenu za vypracování metody zviditelnění drah elektricky nabitých částic pomocí kondenzovaných par . Na univerzitě v Manchesteru vystudoval zoologii, botaniku a geologii, na univerzitě v Cambridgi pak fyziku a chemii. Pracoval v Cavendishově laboratoři i v observatoři pro výzkum Slunce. Roku 1925 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Cambridgi. Od roku 1895 se věnoval studiu atmosférické elektřiny. Po objevu radioaktivity se zabýval radioaktivitou deště a sněhu, což jej dovedlo k výzkumu kondenzace par. Jeho následný objev mlžné komory v roce 1912 znamenal průlom do pozorovacích technik elementárních částic, takže stopy drah těchto částic šlo zviditelnit a vyfotografovat. Na jeho počest se toto zařízení jmenuje Wilsonova mlžná komora. Komora pomáhá registrovat a pozorovat stopy drah ionizovaných částic a jejich analýzou stanovit hmotnost, elektrický náboj a energii částic. V komoře je udržována vrstva nasycených par kapaliny, zpravidla etanolu nebo propyletanolu. Její princip spočívá v tom, že ionizující částice vytvářejí při svém pohybu plynným prostředím komory ionty, které se stávají kondenzačními jádry přesycených par a tím se zviditelní. Pozorovatel vidí v místě průletu částice bílou mlžnou stopu. Později Donald Glaser vytvořil další úpravu této komory, tzv. bublinkovou komoru, ve které se stopy částic zobrazují pomocí bublinek v kapalině. Vzal si Jessie Fraserovou v roce 1908 a měli spolu 4 děti. Umřel poblíž Edinburghu v kruhu rodinném.
Více od autora
Charles Sealsfield (6)
Charles Sealsfield vlastním jménem Karl Anton Postl či Carl Anton Postl byl rakouský a americký spisovatel, původem z Moravy. Byl nejstarším z jedenácti dětí rychtáře a sedláka Antonína Postla a matky Juliany, rozené Raablové. Po obecné škole v Popicích vystudoval znojemské gymnázium . Na naléhání matky strávil deset let v Řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze. V Praze studoval filosofii a teologii na univerzitě v Praze, zde byl též žákem Bernarda Bolzana. Po absolutoriu teologie byl vysvěcen r. 1814 na kněze a stal se sekretářem řádu. Ve své funkci se stýkal se šlechtou, ale i s prostým lidem. Pozorování sociální nespravedlnosti vyústilo později ve spis Rakousko, jaké je, který vyšel v Londýně až za jeho pobytu v zahraničí v roce 1828, pod pseudonymem. Stav sedláků přirovnával k otroctví a Čechy k porobenému národu. Též kritizoval vládu císaře Františka I. O spisovatelském stavu v tomto spisu napsal: Po konfliktu s velmistrem řádu odjel koncem dubna 1823 na zdravotní dovolenou do Karlových Varů, odkud už se nevrátil. Pokoušel se najít místo ve Vídni, ale po neúspěšných jednáních odešel téhož roku do Švýcarska, odkud pod nepravým jménem odcestoval do Ameriky. Jeho Kajutní kniha... byla tímto útěkem inspirována. Ve Spojených státech, se živil jako obchodník, farmář a novinář, přijal americké občanství a jméno Charles Sielsfield . V roce 1826 odcestoval do Evropy, kde byl prostředníkem mezi Spojenými státy a Francií, jakož i mezi Rakouskem a Německem. V letech 1826-1827 pracoval jako novinář v Londýně, kde také vydal svou první knihu pod pseudonymem C. Sidons. Jako korespondent newyorského listu The Morning Courier and Enquirer pobýval v roce 1830 v Londýně a Paříži. V Paříži pracoval pro někdejšího neapolského a španělského krále Josefa Bonaparta, který b...
Více od autora
Charles Henri Sanson (5)
Charles-Henri Sanson de Longval byl francouzský kat pocházející z rodiny, kde se toto povolání dědilo po několik generací. Sanson během svého působení v Paříži vykonal téměř 3000 poprav a to především v období Velké francouzské revoluce. Mezi významné osobnosti, které popravil, patřili např. král Ludvík XVI., Charlotta Cordayová, Georges Danton či Maximilien Robespierre. Pradědeček Charlese-Henri Sansona byl, podle publikovaných pamětí rodiny Sansonů, vojákem královské armády. Jedné noci byl při jízdě na koni zasažen bleskem. Pomoc našel v blízkém domě hlavního pařížského popravčího Pierra Jouanna, o jehož povolání neměl tušení až do chvíle, kdy se zasnoubil s jeho dcerou. Po Jouannově smrti byl, jako jediný mužský člen rodiny, jmenován oficiálním pařížským katem. Jelikož byla funkce popravčího dědičná, byli i jeho potomci povinováni vykonávat toto povolání. Charles-Henri byl čtvrtou generací Sansonů, kteří toto povolání vykonávali. Nejdříve se však k rodinnému podniku stavěl s odporem a raději se věnoval studiu medicíny na škole v Rouen, kde dosahoval dobrých výsledků. Bohužel, identita jeho rodiny byla vyzrazena a Sanson byl donucen studium ukončit. Následně byl vzděláván v soukromí. Sanson působil jako pomocník kata již od svých 15 let. 28. března 1757 asistoval při popravě Roberta-Francoise Damiense, který byl odsouzen k rozčtvrcení koňmi za to, že se neúspěšně pokusil zavraždit krále Ludvíka XV. Před samotným rozčtvrcením byla Damiensovi podle rozsudku popálena ruka sírou, žhavými kleštěmi odtrhnuty kusy masa a do ran mu byla vlita horká směs smůly, oleje, vosku a olova. K samotnému roztrhání byli vybráni armádní koně, kteří se nehodili k tahu a proto se jim nepodařilo odtrhnout Damiensovi končetiny a ten tak nepřiměřeně dlouho trpěl, což pobouřilo přihlížející dav. Charles-Henri Sanson si vyžádal svolení zmírnit trýznění odsouzeného naříznutím šlach, po kterém byl Damiens konečně roz...
Více od autora
Cathy Hapka (9)
Vlastním jménem Catherine Hapka je americká spisovatelka na volné noze.Zpracovala do knižní podoby početné náměty pro děti i pro dospělé,mimo jiné také známé příběhy z televizních seriálů.Žije a tvoří v Pensylvánii.
Více od autora
Catherine Whitney (4)
Americká publicistka, publikace o výživě, též práce z populárně naučné publicistiky.
Více od autora
Catherine Shepherd (1)
Německá spisovatelka, autorka kriminálních románů. Bankovní úřednice.
Více od autora
Caroline Young (6)
Britská editorka, autorka dětských knih se vzdělávací tématikou. V letech 1979-1982 vystudovala anglický jazyk a světovou literaturu na univerzitě v Cambridge. V letech 1989 až 2010 byla autorkou a editorkou na volné noze, spolupracovala s nakladatelstvím Usborne. V současné době poskytuje také služby a poradenství v oboru, využívá tak svoje dlouholeté zkušenosti.
Více od autora
Carlton Mellick (9)
Americký spisovatel, zaměřený na fantasy a vědecko-fantastickou literaturu.
Více od autora
Carl Proujan (3)
Carl Proujan, narozen 15.II.1929 v New Yorku, je americký redaktor a spisovatel. Obdržel vícero ocenění v letech 1975-1976. Člen americké asociace pro rozvoj vědy.
Více od autora
Buddha (6)
Buddha a pálí: buddha, v tibetštině: sanggjä , překlad probuzený, osvícený) je výraz, který v buddhismu popisuje bytost, která dosáhla dokonalé realizace, tzv. osvícení, a tak definitivně ukončila koloběh neustálého zrozování . Plně probuzené bytosti jsou osvobozené od tzv. tří jedů mysli a od připoutaností poutajících bytosti v samsáře. Jsou tak osvobozeny od utrpení a neustálého znovuzrozování, plně chápou pravou podstatu bytí a jsou naplněny soucitem ke všem bytostem. Původně se jednalo spíše o titul než o označení jedné konkrétní osoby, avšak slovo buddha je běžně používáno pro označení historického Buddhy, vlastním jménem Siddhártha Gautama. Buddha také tvoří jeden ze tří klenotů. Většina soch ho zobrazuje s protáhlými ušními lalůčky, které symbolizují jeho schopnost dokonalého vnímání . V českém jazyce se často píše „Budha“, pak se ale zaměňuje se staroindickým božstvem a názvem planety Merkur. Též je často zvykem psát slovo Buddha s velkým počátečním písmenem, jestliže označuje tzv. historického Buddhu – Siddhárthu Gautama, případně je-li slovem Buddha míněn jeden ze tří klenotů, a s malým počátečním písmenem, jestliže je tímto pojmem označována jakákoli osvícená bytost. V jednotlivých školách je však výraz buddha používán i v jiných významech, následující popis podává stručný výklad těch nejzákladnějších pojetí tohoto pojmu v buddhismu. Provést obecnou typologii buddhů je obtížné vzhledem k množství buddhistických škol. Přesto z textů jednotlivých škol lze vyvodit níže uvedené základní členění, které vychází z toho, jakým způsobem lze dosáhnout probuzení. Co se týče osvícení – prožitku nirvány, podle starších škol není mezi jednotlivými typy buddhů žádný rozdíl, odlišnosti jsou pouze v okolnostech, za jakých dosáhli osvícení, v nadpřiro...
Více od autora
Brian Williams (6)
Brian Williams je britský autor, spolu s Roderickem Gordonem napsali úspěšnou sérii Podzemí. Narodil se v Liverpoolu, dětství strávil v malé komunitě měděných dolů v Zambii. Zpět do Liverpoolu se rdina vrátila v 70. letech, a žila poblíž Edge Hill, který je známý sítí podzemních chodeb. Psát začal už jako teenager, ještě než se odstěhoval kvůli univerzitnímu studiu do Londýna, kde navštěvoval Slade School of Fine Art. Pracoval jako umělec, pak ve filmu a televizi, kde se svým přítelem Charliem Higsonem pracoval na filmu Randall a Hopkirk. Nyní žije ve Východním Londýně a pracuje na řadě dalších literárních projektů a zároveň pokračuje v práci ve filmovém průmyslu. S Roderickem Gordonem vydali první knihu vlastním nákladem, pak podepsali smlouvu s Chicken House. Série Podzemí vyšla v roce 2007 a od té doby vyšla už v dalších 40 zemích, prodalo se přes milion výtisků.
Více od autora
Brian Haig (2)
Brian Haig je absolventem prestižní vojenské akademie West Point. V armádě řadu let aktivně působil a dotáhl to až na službu ve Výboru náčelníků ozbrojených sil USA, takže viděl do armádní a válečné kuchyně světové supervelmoci č.1 opravdu z první ruky, což úspěšně zúročuje ve své literární tvorbě.
Více od autora
Bret Witter (5)
Bret Witter pracuje jako knižní redaktor a profesionální spisovatel. Vyrůstal v Alabamě, ale v současné době se svou ženou Beth, dvěma dětmi Lidií a Izákem a kočkou Kiki žije v Decatur, Georgia. Je spoluautorem řady populárně naučných knih.
Více od autora
Bratři Ebenové (2)
Bratři Ebenové , známí také jako Bratři Ebenové, jsou známá česká hudební skupina, která působí od konce 80. let 20. století. Skupinu tvoří tři bratři: Marek Eben, Kryštof Eben a David Eben. Nejstarší Marek je v České republice známý nejen jako hudebník, ale také jako televizní moderátor a herec. Kryštof má na starosti především klávesy a vokální harmonie, David hraje na kytaru a obstarává hlavní vokály.
Více od autora
Branko Černý (4)
Narozen 1967. Manažer, člen vinařské obchodní společnosti Vinný sklep.
Více od autora
Božena Homolková (8)
Narozena 23. 10. 1937. Pedagožka, spoluautorka učebnic německého jazyka.
Více od autora
Boža Kratochvíl (6)
Narozen 14.10.1897 v Praze. Odborný učitel, próza, literatura pro děti.
Více od autora
Bořivoj Nechvátal (6)
Bořivoj Nechvátal je český historik a archeolog mediavelista, který se specializuje na Vyšehrad. Narodil se v rodině vyššího úředníka konzulátů Československé republiky ve Vídni a Berlíně, jehož rodina pocházela z Vršovic u Loun. Rodina matky byla ze selského rodu Krausů z Blšan na Lounsku. Roku 1939 se rodina vrátila do Československa. Jeho dětství na konci války poznamenala úspěšně vyléčená tuberkulóza, jeho postoje formovala skautská organizace. Po návratu rodiny do Prahy vystudoval Reálné gymnázium v Praze - Karlíně. V letech 1953–1958 studoval historii a archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze, kde jeho učiteli archeologie byli profesoři Jan Eisner, Jan Filip a Rudolf Turek, historie František Graus a František Kavka. Jako student již od roku 1956 pracoval na záchranných archeologických výzkumech, nejprve ve Strahovském klášteře u Dobroslava Líbala a na Pražském hradě u Ivana Borkovského, kde byl zaměstnán na poloviční úvazek již od roku 1956. V letech 1958-1960 byl na vojenské základní službě. V letech 1960–2020 působil v Archeologickém ústavu ČSAV. Nejprve na záchranných výzkumech v Ervěnicích na Mostecku, poté v Plzni v Solní ulici a v jihočeských Branišovicích. V roce 1963 objevil rozsáhlé mladohradištní pohřebiště v Radomyšli u Strakonic, zahrnující více jak tisíc hrobů. Následný archeologický výzkum zahrnul i kostel sv. Martina a související johanitskou kurii. Celý výzkum trval až do roku 1968. Založil a vedl pracoviště Archeologického ústavu na Vyšehradě. Kromě toho se věnoval stavebně historickým průzkumům, na nichž spolupracoval s Františkem Kašičkou jak v Praze, tak v jižních Čechách, zejména na Strakonicku. V letech 1992–2012 byl pořadatelem a redaktorem významného sborníku Královský Vyšehrad, který vydávala Vyšehradská kapitula. V letech 2001–2015 přednášel jako pedagog v kurzu středověké archeologie na Filosofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Manželka Doc. MUDr. Alena Lobovská, CSc. /1936-2019/ byla dl...
Více od autora
Boris Pralovszký (6)
Narozen 1968. Spisovatel, básník, textař, ilustrátor, kreslíř a karikaturista. Též spoluautor muzikálu.
Více od autora
Boris Jachnin (8)
Narodil se 1.5.1932, zemřel 17.4. 2011 v Českých Budějovicích, Mgr., CSc., osvětový pracovník, filmový historik, spisovatel, publicista a pedagog. Nikdy to v životě neměl lehké. Boris bojoval od čtyř let se zdravotními problémy, maminka jej vozila v kočárku a chodit začal až v patnácti. Do svých šedesáti ovšem vedl i boje s minulým režimem a FAMU absolvoval až roku 1967, a teprve po převratu, roku 1991 se stal kandidátem věd na FF UK - v oboru teorie a dějin divadla, filmu, rozhlasu a televize. Ve stejném roce ho politicky rehabilitovali jako novináře.
Více od autora
Bořek Žižlavský (8)
Místa působení: Uherské Hradiště; Buchlovice; Chřibsko Povolání, specializace: kronikář; sběratel lidových pověstí; redaktor Žije v Buchlovicích; zabývá se dějinami Buchlovic a Chřibů; publikuje v regionálním tisku
Více od autora
Bohuslav Němec (6)
Bohuslav Němec byl československý důstojník v hodnosti nadporučíka a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Bohuslav Němec se narodil 2. listopadu v Olomouci rodině železničáře Jana Němce a Marie Němcové, rodina se ale záhy přestěhovala do Přerova, kde vychodil měšťanskou školu. Tamtéž poté vystudoval Obchodní akademii, kde v roce 1932 maturoval. Do roku 1935 pracoval jako obchodní úředník rovněž v Přerově. Byl členem Dělnické tělocvičné jednoty. V roce 1935 byl odveden k vojenské službě, kterou absolvoval u pěšího pluku 40 ve Valašském Meziříčí. Poté nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích a stal se vojákem z povolání. V době německé okupace v březnu 1939 sloužil Bohuslav Němec u 41. pěšího pluku v Čadci. Vrátil se zpět k rodině do Přerova a společně s otcem a bratrem vstoupili do odbojové organizace Obrana národa. Pracoval jako kurýr a zpravodajec mezi protektorátem a Slovenským státem. Již v květnu 1939 došlo k jeho zatčení v Ostravě, byl ale propuštěn a v červenci téhož roku překročil hranice do Polska. V Krakově se přihlásil ke zde vznikající československé vojenské jednotce. Po vypuknutí druhé světové války a porážce Polska spolu s jednotkou ustoupil do Sovětského svazu, kde byl internován. Po napadení SSSR nacistickým Německem se přihlásil do zpravodajsko-sabotážního kurzu vedeného důstojníky československé mise, poté se stal velitelem výsadku S 1/R uskutečněném v noci z 9. na 10. září 1941 u Dřínova. Bohužel byl výsadek rozptýlen a později díky zradě jednoho z členů i pochytán a tak se Bohuslav Němec vydal k rodičům do Přerova. Získal zde síť spolupracovníků, ale fakt, že jej zde hodně lidí znalo, byl nebezpečný. Úkryt v Brodku u Přerova ve vile Jana Skopala pro něj zajistili manželé Jan a Marie Poláchovi, Bohuslav Němec se do něj přemístil 14. září 1941. Jednal s dalšími odbojáři, Rudolf Smutek mu opatřil padělaný průkaz totožnosti a dále s ním úzce spolupraco...
Více od autora
Bohuslav Lázňovský (6)
Narozen 29.7.1882 v Rychnově n. Kněžnou, zemřel 11.3.1944 v Praze. RNDr., středoškolský profesor, vlastivědné a přírodovědné práce.
Více od autora
Bohumil Zlámal (6)
Bohumil Zlámal byl český katolický kněz, historik a profesor církevních dějin na teologické fakultě v Olomouci. Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu v Kroměříži. Po maturitě v roce 1930 se zapsal na teologickou fakultu v Olomouci, kde se aktivně účastnil zejména seminářů z církevních dějin prof. Augustina Neumanna. Fakultu zdárně ukončil v roce 1936. Po přijetí kněžského svěcení působil jako kaplan u sv. Mořice v Olomouci. Za II. světové války byl od 1. září 1939 deportován do koncentračního tábora Dachau, pobýval i v Buchenwaldu. Tam se, mimo jiné, podrobil operaci slepého střeva rozžhaveným drátem. Z koncentračního tábora byl propuštěn až 23. května 1945. Po válce opět působil u sv. Mořice. Od 1. října 1945 do 14. července 1950 se stal asistentem církevních dějin na teologické fakultě, roku 1946 získal doktorát z teologie a 24. října 1946 byl promován. V zimním semestru 1949–1950 byl navržen na habilitaci, ke jmenování však nedošlo. V letech 1951-1961 působil v pastoraci; v letech 1961–1962 byl mimo službu. Od roku 1961 pobíral invalidní důchod. Po zrušení teologické fakulty působil ve farní správě . Od dubna 1968 byl členem přípravné komise pro obnovení olomoucké fakulty a semináře. Na konci roku 1968 byl zvolen na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomoucí proděkanem. Dne 7. října 1968 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1968. Dne 31. března 1969 byl jmenován proděkanem Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze se sídlem v Litoměřicích pro roky 1968–1970 s působištěm na pobočce v Olomouci, kde zastupoval děkana v plném rozsahu. Dne 12. října 1970 bylo jmenování proděkanem obnoveno pro akademický rok 1970–1971 a 1971–1972; obnoveno bylo též pro akademický rok 1973–1974. V letech 1968–1972 učil c...
Více od autora
Bohumil Matějka (7)
Bohumil Jaroslav Matějka byl český učitel, spisovatel, historik a muzejník. Narodil se v Litoměřicích jako syn Jindřicha a Alžběty Matějkových. Po studiu na gymnáziu v Litoměřicích pokračoval v letech 1886 -1893 studiem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl také promován doktorem filozofie a dějin umění. Roku 1897 se oženil s Helenou, rozenou Schulhofovou, s níž měl jediného syna Jaroslava . Jeho kariéru a život předčasně ukončila duševní choroba, pro kterou byl v posledních letech hospitalizován. Věnoval se studiu dějin umění, v roce 1891 byl tajemníkem uměleckého oddělení na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891, vykonal několik studijních cest do Itálie, Francie a Německa. Patřil k badatelům v oboru nemovitých i movitých památek a k dobrým organizátorům. Tak se stal dobrovolným konzervátorem a posléze kustodem archeologické a historické sbírky Národního muzea, v této funkci ho roku 1892 vystřídal Jan Koula. Dále byl tajemníkem c.k. Umělecké průmyslové školy v Praze, docentem dějin umění na Akademii výtvarných umění a na České technice . Roku 1904 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění na Karlově univerzitě. Je autorem řady odborných publikací a mnoho článků, které publikoval v periodickém tisku. Pro Ottův slovník naučný zpracoval řadu hesel. Některé jeho práce byly vydány v němčině. V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl soupisy okresů:
Více od autora
Bohumil Janyš (6)
Narozen 30.3.1907, zemřel v prosinci 1983. PhDr., učitel na odborném učilišti, učebnice pro obor chemie, technického kreslení a mechaniky.
Více od autora
Bohdan Lacina (3)
Bohdan Lacina byl český malíř, grafik, ilustrátor, a profesor dějin umění a výtvarné výchovy. Bohdan Lacina se narodil ve vesnici Německé u Jimramova, která se dnes jmenuje Sněžné, ještě před první světovou válkou 15. února 1912. Svou cestu za uměním zahájil na přímluvy svého staršího bratra na novoměstské reálce, odkud přešel na brněnskou techniku a pak na učitelský směr pražské Vysoké školy architektury. Jeho pedagogy na tehdy prestižní výtvarné škole byli mimo jiné krajan Oldřich Blažíček a Cyril Bouda. Do umění vstoupil jako člen Levé fronty a vyrovnával se s vlivy svých vzorů jako Josefa Šímy, Salvátora Dalího a dalších surrealistů. Zásadní význam pro jeho rozvoj a další tvorbu mělo i seznámení se s Karlem Teigem a styk s uměleckou avantgardou. Ve 30. letech patřil do surrealistické Skupiny Ra. Poprvé vystavoval v D 37 a hned po skončení války v roce 1945 se zúčastnil v Praze výstavy Československá avantgarda. Prezentoval se i v zahraničí jako účastník expedice Art tchécoslovaque 1938-1946 v Paříži a v Bruselu. V roce 1941 se Lacina seznámil s Františkem Halasem a s Oldřichem Menhartem, typografem nazývaným „kníže české knižní kultury“, což odráží jeho trvalý vztah ke knižní grafice. Celkem ilustroval více než 60 knižních titulů. Od roku 1946 až do 1958 působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém a na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně. V roce 1959 se stal vedoucím Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UJEP. V roce 1962 přešel na Filozofickou fakultu univerzity v Brně, kde byl v roce 1967 jmenován profesorem. Předtím učil v Jevíčku a v Boskovicích. Jako vysokoškolský pedagog se razantně stavěl proti požadavkům normalizátorů a zastával se studentů.
Více od autora
Bohdan Chudoba (6)
Bohdan Chudoba byl český a československý historik, archivář, novinář, politik Československé strany lidové a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 žil v exilu. Jeho otcem byl anglista František Chudoba . Bohdan Chudoba v roce 1928 složil maturitu na Českém státním gymnáziu v Brně. Pak studoval historii na univerzitách v Brně, Oxfordu, Římě, Vídni a Madridu. V roce 1933 byl promován na doktora historických věd na španělské královské Universidad de Alcalá. V letech 1934–1936 prodělal vojenskou službu, v období let 1937–1942 potom pracoval jako učitel dějepisu na středních školách v Brně a v Tišnově. Za Protektorátu byl propuštěn ze školství a nastoupil jako komisař archivní služby a archivář Českého zemského archivu, kde působil v letech 1942–1945. Spolupracoval s odbojem. Po osvobození nastoupil jako úředník na ministerstvo informací. Jako historik se zabýval politickými a duchovními dějinami raného novověku, zejména pronikáním španělských vlivů do střední Evropy, historickými souvislostmi bitvy na Bílé hoře a zápasem katolické a protestantské kultury v českých zemích. Byl autorem množství studií a knih, psal i poezii a prózu. Překládal z řady jazyků . Byl členem Syndikátu československých spisovatelů. Angažoval se také jako novinář. Už roku 1933 byl redaktorem časopisu Akord, v letech 1945–1946 pak redaktorem antikomunistických Obzorů. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu setrval formálně do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Na sjezdu v květnu 1947 byl zvolen předsedou mládežnické organizace ČSL. V rámci strany reprezentoval radikální křídlo, odmítající kompromisy s komunisty . V parlamentu s dalšími podobně orientovanými nekomunistickými poslanci úspěšně až do roku 1948 blokov...
Více od autora
Bogomil Rajnov (5)
Značnou popularitu získaly jeho detektivní a špionážní romány – detektivky Inspektor a noc, Člověk se vrací z minulosti, Brazilská melodie; špionážní romány Pan Nikdo, Není nad špatné počasí, Requiem za jednu couru. Kromě toho byl Rajnov významným estetikem a teoretikem umění a autorem literárněvědných prací, např. Černý román nebo Masová kutura. Některé své prózy zpracoval i jako scénáře úspěšných filmů.
Více od autora