Všichni Autoři a témata

Emil Vašíček (4)

Učebnice technologie výroby.

Emil Tréval (8)

Emil Tréval , vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací. Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy. Od let 80. let přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství. Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval i jiných pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Ad. Pisánka, a Trdlo Aristotele. Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha, Lumír a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.

Emil Gilels (6)

Emil Gilels byl sovětský klasický klavírista, proslulý svou výjimečnou technikou a hloubkou interpretace. Narodil se 19. října 1916 v Oděse na Ukrajině, na klavír začal hrát již v mládí a v Sovětském svazu se rychle prosadil. Gilelsova mezinárodní kariéra odstartovala poté, co v roce 1938 získal první cenu na Ysaÿeově mezinárodním festivalu v Bruselu, což znamenalo počátek jeho celosvětového uznání.

Emil Divila (2)

Autor spisů o zemědělství a ekonomické reformě.

Emelie Schepp (5)

Švédská scenáristka, autorka detektivního románu.

Emanuela Nohejlová-Prátová (3)

Emanuela Nohejlová-Prátová byla česká historička, přední česká numismatička, vedle Gustava Skalského je považována za zakladatelku moderní vědecké numismatiky. Vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po většinu života pracovala v numismatickém oddělení Národního muzea. Přednášela na Masarykově a Karlově univerzitě, kde byla i řádnou profesorkou. Ve svém díle se nejvíce zabývala starším českým mincovnictvím, také českým mincovnictvím třicetileté války, českými medailemi a numismatickou metrologií. Ve intencích svého lokálního patriotismu věnovala podrobné vědecké zkoumání dějinám kláštera benediktinů v rodných Opatovicích nad Labem a v Praze bydlela na Novém Městě v Opatovické ulici, kde bývala v době předhusitské rezidence opatů Opatovického kláštera.

Elsa Morantová (2)

Elsa Morante (2)

Elsa Morante byla italská spisovatelka. Matka byla židovského a otec sicilského původu. Od roku 1941 byla manželkou spisovatele Alberta Moravii, rozešli se roku 1961, ale nikdy nerozvedli. Za svůj první román Menzogna e sortilegio získala cenu Premio Viareggio. Druhý román L'isola di Arturo získal Cenu Strega. Roku 1984 získala francouzskou cenu Prix Médicis Etranger za román Aracoeli. K jejím nejznámějším dílům patří román La storia , román o Římě za druhé světové války. Natalia Ginzburgová knihu nazvala "nejkrásnějším románem století", odmítla ji však levicová literární kritika kvůli »pesimistickému pohledu na dějiny«, odmítavá recenze Piera Paola Pasoliniho dokonce rozbila jejich dlouholeté přátelství . Literární teoretičky Věra Křížová a Věra Suková o autorčině tématech napsaly: "Ve svých vyprávěních se Morantová nevyhýbala kruté realitě života. Výraznými protagonistkami jejích příběhů jsou italské ženy potýkající se s každodenními problémy. Nejsou to však ženy bezmocné, ale naopak bojovnice, které se i přes nepřízeň osudu snaží překonat překážky a ze své často bezvýchodné situace vybřednout. Tato víra ve schopnost žen úspěšně se vypořádat s životními nesnázemi pramenila možná i z povahy a zkušeností samotné spisovatelky, která se celý život úspěšně snažila být soběstačná."

Ella Quinn (6)

Americká spisovatelka historických romancí. Právnička a učitelka.

Elizabeth Golding (7)

Britská autorka dětských naučných knih.

Elizabeth Briggs (7)

Americká autorka literatury pro mládež, fantasy romancí.

Elizabeth Berg (5)

Elizabeth Bergová je populární americká autorka příběhů o citových problémech současného světa. Během osmi let napsala osm románů, které se staly bestsellery, okouzlily čtenáře i kritiku a některé z nich získaly různá prestižní ocenění. Vystudovala zdravotní školu a než se začala plně venovat psaní, pracovala jako ošetřovatelka. Má dvě dospělé dcery a žije ve stáítě Massachusetts, Pokoj k pronajnutí je její první román, který vychází v českém jazyce.

Elisabeth Hanson (2)

Autorka biografií.

Elena Armas (7)

Edward Falco (4)

Americký spisovatel, autor beletrie.

Eduard Wondrák (5)

Eduard Wondrák se narodil dne 27. října 1919 v Žatci. Dětství a mládí prožil v Praze, ovšem i po matčině smrti, když se otec znovu oženil, jezdíval syn až do roku 1938 velmi často k žateckému příbuzenstvu. Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém prostředí, načež jeho medicinské studium zhatilo uzavření vysokých škol nacistickými okupanty. Teprve po druhé světové válce mohl proto Eduard Wondrák absolvovat lékařskou fakultu Karlovy univerzity. V té době se rodiče přestěhovali do Ústí n. Lab. a posléze do Kralup n. Vlt. Mladý lékař pak nastoupil chirurgickou praxi v nemocnici v Litoměřicích, krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval obvodního lékaře v Třebenicích. Eduard Wondrák se začal intenzivně zabývat regionálním kulturně – historickým bádáním, dějinami lékařství a dalšími obdobnými tématy. Roku 1956 odešel na Moravu. Nastoupil na I. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci, kde záhy získal vedoucí postavení a současně se stal docentem katedry chirurgie lékařské fakulty při Palackého univerzitě. Po roce 1989 pak byl jmenován profesorem tohoto vysokoškolského ústavu. Eduard Wondrák platil za jednoho z našich nejpřednějších odborníků v úrazové chirurgii. Byl autorem mnoha odborných přednášek a publikací, skript pro studenty a dvou monografií z oboru traumatologie pohybového ústrojí. Za dobu své odborné a pedagogické činnosti vychoval stovky studentů a získal řadu epigonů a přímých následovníků mezi mladými adepty chirurgie. Přitahoval je nejenom vynikajícími teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi, ale i nevšedně taktním přístupem. Své žáky nepoučoval, ale vždycky doopravdy učil. Přitom např. nikdy neodmítal pomoc, jestliže se jednalo o závažné poranění, léčené na jiném pracovišti. Byl i propagátorem včasné operační léčby u pacientů vyššího věku – a rád obětoval osobní volno k realizaci této své zásady. Jen jedinému nemocnému nevěnoval patřičnou pozornost – a to sobě samému. K závažné operaci byl kdysi přijat v poslední c...

Eduard Svítivý (5)

Narozen 1966 v Praze. Autor kriminálních příběhů, hudební publicista, novinář.

Èduard Nikolajevič Uspenskij (4)

Eduard Nikolajevič Uspenskij, rusky: Эдуард Николаевич Успенский byl ruský sovětský spisovatel, dramatik, scénárista a autor dětských knih.

Eduard Kottek (6)

Narozen 1907 v Hranicích na Moravě, zemřel v květnu 1982. Elektrotechnik, publikace z oboru rozhlasu a televize.

Eduard Karkan (6)

Fotograf.

Eduard Goldstücker (6)

Eduard Goldstücker byl československý germanista, profesor dějin německé literatury a překladatel. Narodil se na Slovensku v židovské rodině. Studoval němčinu a německou literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium dokončil v roce 1935. Už během studia se stal členem Komunistické strany Československa. Po německé okupaci v roce 1939 musel opustit Československo jako komunista a z obavy před nacistickým rasovým pronásledováním. Pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně. V roce 1948 byl jmenován československým vyslancem v Izraeli, v prosinci 1951 byl zatčen a v květnu 1953 byl souzen spolu s Pavlem Kavanem, Karlem Dufkem a Richardem Slánským a odsouzen k doživotí a strávil dva a půl roku ve vězení v Jáchymově a Leopoldově. V roce 1955 byl rehabilitován a začal přednášet na Univerzitě Karlově. Habilitoval se v roce 1958, profesorem dějin německé literatury byl pak jmenován v roce 1964 na FF UK v Praze. Specializoval se na studium a překlad německých židovských autorů 20. století, zvláště Franze Kafky. V 60. letech vedl katedru germanistiky. V 60. letech byl iniciátorem a nejvýraznějším řečníkem Liblické konference, později též předsedou Svazu československých spisovatelů a poslancem Národního shromáždění. Ostře kritizoval invazi sovětských vojsk v roce 1968 a byl donucen emigrovat. Odešel do Spojeného království, kde začal vyučovat německou literaturu a stal se profesorem srovnávacích literatur v Sussexu. Přednášel na univerzitách v Los Angeles, Stockholmu či Kostnici. V roce 1990 se vrátil do vlasti. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.

Eduard Dvorský (9)

Slovenský autor technické příručky o elektrickém zařízení jeřábů.

Eduard Doubek (5)

Eduard rytíř Daubek, v dobových českých pramenech uváděn i jako Edvard rytíř Doubek , byl rakouský a český šlechtic, velkostatkář a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Narodil se roku 1811 v Praze jako syn statkáře Franze Daubka a jeho manželky Josefy . Vystudoval gymnázium v Praze a absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde roku 1836 promoval a získal titul doktora práv. Patřily mu četné nemovitosti, mimo jiné palác Platýz v centru Prahy, pozemky na Smíchově a statky v Chanovicích, Nové Vsi a Oseku. Prosazoval moderní metody zemědělské výroby. V roce 1872 byl povýšen do dědičného rytířského stavu. Od zemských voleb v roce 1861 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky. Do sněmu se po krátké několikaměsíční přestávce vrátil v zemských volbách v březnu 1867. Již od 60. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Zemský sněm ho v roce 1861 delegoval do Říšské rady za kurii velkostatkářskou. Znovu ve vídeňském parlamentu zasedal od roku 1867 a opětovně od roku 1870 . Zemský sněm ho do parlamentu ve Vídni vyslal také roku 1872. Složil slib 14. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873. Rezignace na mandát byla oznámena na schůzi 4. září 1877. K roku 1861 se uvádí jako velkostatkář s trvalým bydlištěm v Praze. Uvádí se, že jako konzervativec odmítal návrhy reforem prosazovaných německorakouskými liberály. Hlásil se ovšem k německé národnosti, byť v národnostních otázkách vystupoval umírněně. Zemřel 9. května 1882 v Praze, pohřben byl na Olšanech. Politice se věnoval i syn Eduard Daubek mladší ....

Dušan Sládek (6)

Práce z elektrotechniky.

Dušan Frič (3)

Narozen 11.3.1924 ve Zlonicích u Kladna, zemřel 2.1.1989 v Praze. RNDr., asistent katedry geografické geologie, práce z oboru regionální geografie, zakladatel časopisu Lidé a země.

Drijverová Martina (9)

Drees Koren (5)

Nizozemská autorka kuchařek.

Drahomíra Měsková (4)

Narozena 28.9.1932. Pohádky, seriály a dramatizace.

Dorota Ziółkowska (6)

Polská autorka pohádkových knížek pro děti.

Doreen Owens Malek (7)

Doreen Owens Malek je autorkou více než 40 knih a celoživotní fanynkou romantické beletrie. Žije s manželem a dcerou v Pennsylvanii, pár mil od místa, kde generál Washington překročil řeku Delaware během revoluce.

Donald Farthing (4)

Nadšený zahrádkář a autor populárně naučných knih se zahrádkářskou tématikou.

Dominik Duka (6)

Dominik kardinál Duka je vysoký římskokatolický klerik, dominikán, 36. arcibiskup pražský, 24. primas český a kardinál. Dříve byl provinciálem České provincie dominikánů , 24. biskupem královéhradeckým a apoštolským administrátorem litoměřické diecéze . V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference. Papež Benedikt XVI. jej při papežské konsistoři konané dne 18. února 2012 v Římě jmenoval kardinálem. Jeho titulárním kostelem je kostel sv. Marcelína a Petra v Lateránu. Narodil se v dubnu 1943 na Rožberku v Hradci Králové a pokřtěn byl 9. května téhož roku v pouchovském kostele. Jeho otec František Duka byl za druhé světové války nejdříve příslušníkem vládního vojska, z něhož roku 1944 v Itálii dezertoval a přes Švýcarsko se dostal do Anglie, kde působil jako zbrojíř 311. československé bombardovací perutě britského Královského vojenského letectva. V 50. letech byl spolu s dalšími letci ze Západu odsouzen k žaláři na Mírově. Zemřel v roce 1991. Matka Anežka Duková pocházela ze šumavských Hor Matky Boží. První roky prožil s rodiči na Pouchově, kde v kostele svatého Pavla apoštola od dvanácti let ministroval. Před tímto kostelem celebroval v roce 1970 první mši svatou, tzv. primici. Vystudoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a bezprostředně po maturitě pracoval v továrně ZVU, kde se vyučil strojním zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby mohl roku 1965 začít studovat teologii v Litoměřicích. V lednu 1968 byl přijat do tajného noviciátu řádu dominikánů. Dne 22. června 1970 byl kardinálem Štěpánem Trochtou vysvěcen na kněze. Nejprve působil v pohraničních farnostech pražské arcidiecéze . Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V této době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval spolu s Metodějem ...

Dietmar Aichele (5)

Německý biolog a botanik, středoškolský pedagog, též autor knih o přírodě.

Dhonielle Clayton (8)

Spisovatelka s vášní pro cestování vyrostla ve Washingtonu, D. C. Vystudovala anglickou literaturu se zaměřením na tvorbu pro děti a dětskou literaturu. Několik let působila jako učitelka druhého stupně, poté také jako školní knihovnice. Je provozní ředitelkou neziskové organizace We Need Diverse Books, která se propaguje diverzitu literatury dostupné dětským a mladistvým čtenářům.

Dežo Ursiny (6)

Dežo Ursiny byl významnou osobností slovenské hudební scény, proslulý jako zpěvák, skladatel a hudebník. Ursiny se narodil 4. října 1947 v Bratislavě, která byla tehdy součástí Československa, a jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž se proslavil jedinečnou směsí rocku, jazzu a dalších hudebních stylů. Svou hudební pouť zahájil v 60. letech 20. století s beatovou skupinou The Beatmen, která byla jednou z prvních významných kapel slovenské rockové scény. Po rozpadu The Beatmen se Ursiny dále umělecky rozvíjel.

Devátá Ivanka (9)

Derib (5)

Narozen 8.8.1944 Švýcarsko. Autor comicsů.

der van (7)

den Van (4)

Delia Parr (4)

Delia Parr je pseudonym, pod ktorým sa skrýva spisovateľka historických romancí Mary Lechleidnerová. Vyrastala v New Jersey, promovala na Rutgers University. Pracuje ako učiteľka na strednej škole a popri tom sa venuje písaniu, hlavne počas letných prázdnin. Je matkou troch dospelých detí a žije v Collingswoode, New Jersey.

Delia Fiallo (8)

Delia Fiallo se narodila na Kubě, kde začala svou kariéru jako spisovatelka v roce 1952. Už po pět desetiletí píše nejúspěšnější romány pro ženy. Její telenovely, jichž napsala už 35, se natáčí v Mexiku, v Peru, na Kubě, v USA, ve Venezuele i v Argentině. Přes 1,6 bilionu diváků po celém světě dokazuje, že hispánská produkce byla vždy velice mezinárodně úspěšná. Sama Delia vlastní doktorát z filozofie a literatury na havanské univerzitě. Úspěch jí přinesl bohatství a především popularitu. Dnes pobývá v Miami na Floridě a píše zejména pro venezuelskou televizi. Je proslulá tím, že nekončí samotným napsáním scénáře, ale také se účastní natáčení a velmi ochotně vyhoví hereckým i režijním požadavkům. Její příběhy posléze dostaly nový rozměr - zaměřila se také na širší společenské problémy.

David Wishart (7)

David Wishart se narodil v Arbroathu, malém městě na východním pobřeží Skotska, roku 1952. Vystudoval klasickou latinu a řečtinu, literaturu a historii na Edinburghské Universitě, následující čtyři roky vyučoval latinu a řečtinu na skotských školách. Poté se stal učitelem angličtiny a cizích jazyků v Kuvaitu, kde vedl i kursy psaní . Po čtyřech letech se přestěhoval do Soluně v Řecku, kde pracoval pro britský konzulát. V roce 1986 odešel do Jiddy v Saudské Arábii, kde pracoval pro Národní komerční banku jako učitel angličtiny a psaní. V roce 1990 se přestěhoval zpátky do Skotska s manželkou Ronou a dvěma dospělými dcerami Mairi a Maggie a odtud už neodešel.

David Torkington (6)

David Torkington je křesťanský spisovatel a novinář pocházející z Manchesteru. Vystudoval teologii a filosofii a píše hlavně o modlitbě a křesťanské spiritualitě. Mimo jeho autorskou činnost mu vycházejí sloupky v anglických, amerických, ale také kanadských novinách a vede duchovní cvičení.

David Shobin (5)

Lékař a autor medicínských thrillerů. Celou jeho tvorbou se jako červená nit prolíná otázka - kam až je člověk schopen zajít ve své touze po moci a bohatství nebo kvůli uskutečnění svých zrůdných plánů? Lékařská etika, lidský cit, zvrácená touha po moci a bohatsví - tato témata se v literatuře určitě neobjevují poprvé, ale v dnešním světě nabývají nových podob.

David Richo (4)

Psychoterapeut, učitel a spisovatel, působí v Santa Barbaře a San Francisku a klade důraz na jungovská, transpersonální a duchovní hlediska.

David Mitchell (6)

První román Davida Mitchella nazvaný Ghostwritten vyšel v roce 1999. Získal cenu Mail on Sunday/John Llewelllyn Rhys Prize jako nejlepší kniha autora do pětatřiceti let a dostal se i mezi nominované na cenu First Book Award listu Guardian. Další román number9dream následoval v roce 2001 a i jeho kvality byly oceněny nominací na Booker Prize a James Tait Black Memorial Prize. Za román Cloud Atlas získal nominace na Booker Prize, James Tait Black Memorial Prize, Arthur C. Clarke Award a Nebula. V roce 2003 se David Mitchell volbou do Granta’s Best of Young British Novelists zařadil mezi nejlepší britské romanopisce. V nedávné době se vrátil z několikaletého pobytu v Japonsku a nyní žije v Irsku.

David Miller (5)

David Miller byl americký filmový režisér. Miller se narodil v americkém Petersonu ve státě New Jersey. Poprvé jako režisér nastoupil v roce 1935, kdy natočil film Trained Hoofs. V roce 1938 získal jeho film Penny Wisdom Oscara v kategorii krátkometrážní film, barevný. Druhou světovou válku Miller prožil v jednotce amerického režiséra Franka Capry, která měla za úkol tvořit propagandistické dokumentární filmy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Miller na německé Wikipedii.

David Leffman (8)

Anglický publicista, autor turistických průvodců o Číně, Indonésii a Islandu.

David Hamilton (2)

Autor publikací z oblasti hrnčířství a výroby keramiky.

David Guterson (5)

Americký spisovatel a žurnalista.

David Drábek (5)

Narozen 18. 6. 1970 v Rychnově nad Kněžnou. Dramatik, dramaturg a režisér.

David C Smith (5)

Spisovatel fantasy a sci-fi literatury.

David Brooks (8)

David Brooks je vedoucím redaktorem The Weekly Standard, redaktorem Newsweek a přispívá do řady časopisů a novin jako The Wall Street Journal, The New York Times, The Washington Post, The New Yorker a dalších.

David Böhm (5)

David Joseph Bohm FRS byl americko-britský fyzik, bývá někdy považován i za představitele tzv. kvantové mystiky. Pokusil se aplikovat kvantovou teorii na oblast filozofie mysli a rozbít s její pomocí "karteziánský řád". Úzce přitom spolupracoval s Karlem Pribramem, jehož holonomní model mozku pomáhal formulovat. Pocházel ze židovské rodiny, jeho otec emigroval do USA z Maďarska, matka z Litvy. Víru svých rodičů ovšem nepřijal a stal se agnostikem. Dostal se do studijní skupiny Roberta Oppenheimera na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Díky tomu se dostal i do projektu Manhattan, tedy k výrobě první atomové bomby v Los Alamos. Po válce se stal profesorem na Princetonské univerzitě, kde spolupracoval s Albertem Einsteinem. Kvůli svým raným sympatiím ke komunismu však musel v mccarthyovské éře opustit jak univerzitu, tak Spojené státy. Stal se nejprve brazilským a nakonec britským občanem. Ve své snaze vyřešit znepokojivé paradoxy moderní fyziky vzkřísil Bohm teorii skrytých proměnných, kterou považovali za vyvrácenou takoví eminentní fyzici a matematici jako Einstein a John von Neumann. Bohm popsal podstatu skutečnosti všeobecně a vědomí zvláště jako spojitý a soudržný celek, který podléhá nikdy nekončícímu procesu změn - celopohybu . Svět je ve stálém toku proměn a stabilní struktury jakéhokoliv druhu jsou pouze abstrakce. Jakýkoliv popsatelný objekt, entitu nebo událost považuje Bohm za odvozeniny od nedefinovatelné a neznámé totality. Jevy, které přímo vnímáme našimi smysly a pomocí vědeckých přístrojů, představují jen zlomek celé skutečnosti, rozvinutý nebo explicitní řád. Jeho zdrojem a jeho tvořivou matricí je zavinutý nebo implicitní řád, který je obecnější totalitou existence a jehož je explicitní řád speciální vnitřní formou. V implicitním pořádku nejsou již prostor a čas dominantními faktory, které určují vztahy závislosti a nezávislosti různých prvků. Různé aspekty existence mají sm...

David Allen (4)

Americký poradce v oblasti produktivity práce a managementu času.

Dave Barry (8)

David Barry, Jr. je známý americký humorista, v letech 1983–2005 sloupkař floridských novin Miami Herald, nositel Pulitzerovy ceny a autor několika knih. Jeho humor vychází z pozorování každodenní reality, často zprostředkované dopisy čtenářů jeho sloupků, rozvíjené a doplňované jeho fantazií, což někdy rozlišuje svou oblíbenou frází tohle si nevymýšlím. V roce 2002 vydal román Velký průšvih. Česky vyšly dále jeho knihy Dave Barry také hraje na sólovou kytaru ve skupině Rock Bottom Remainders tvořené slavnými americkými spisovateli.

Daša Ostertágová (5)

Ing. Dáša Ostertágová patrí k zakladateľom Slovenskej spoločnosti racionálnej výživy. V posledných rokoch sa venuje poradenskej, publikačnej a normotvornej činnosti. Je spoluriešiteľkou desiatok výskumných úloh zameraných na ozdravovanie výživy detí, s následným upevňovaním zdravia dospelej populácie. Publikovala niekoľko sto odborných článkov v dennej domácej a zahraničnej tlači, v odbornej literatúre, zúčastňovala sa aktívne na rôznych domácich a zahraničných odborných akciách /seminároch a konferenciách/, pôsobila v rozhlase i televízii. Externe spolupracovala s Vysokou školou ekonomickou a príslušnými výskumnými ústavmi. Za svoju odbornú, publikačnú a výchovnú prácu dostala niekoľko ocenení, okrem iného Medailu J.A. Komenského. Pochádza z Bratislavy-Rače. Zmaturovala ako diétna sestra a v tejto profesii pôsobila viac ako 13 rokov. Potom ukončila pomaturitné štúdium na strednej zdravotníckej škole, popri tom písala odborné články. Na doplnenie ekonomických poznatkov absolvovala vtedajšiu Vysokú školu ekonomickú. Fakultu cestovného ruchu, spoločného stravovania a služieb, ktorú ukončila promóciou. Po ukončení štúdia odchádza zo zdravotníctva pracovať na GR LIKO, na oddelenie inovácie nových výrobkov so zameraním na výživu detí a školskej mládeže, potom istý čas pôsobila na Výskumnom ústave životnej úrovne, kde sa tiež venovala stravovaniu žiakov, študentov a závodnému stravovaniu. Neskôr prešla s celou problematikou pracovať na Ministerstvo školstva, kde pôsobila až do odchodu do dôchodku viac ako 15 rokov. Je členkou redakčnej rady odborného časopisu Slovenský výber, spolupracuje s časopisom Slovenka, kde vedie rubriku Varíme deťom a Lacno, zdravo.

Darina Jirotková (8)

Matematička a pedagožka. Práce z oblasti výuky matematiky.

Danielle Steelová, (4)

Daniele Küss (1)