Výpis všech autorů

Michaela Mihoková

Slovenská spisovatelka, autorka románů.

Michael Morris

Rakouský spisovatel, podnikatel a dobrodruh žijící především v USA, autor publikací z oboru ekonomiky a "nového světového řádu".

Michael Moreci

Americký komiksový scenárista.

Michael McCarthy

Britský lingvista, autor učebnic angličtiny.

Michael A Martin

Americký spisovatel sci-fi literatury, autor sci-fi série Star Trek.

Matěj Mikšíček

Matěj Mikšíček byl moravský národní buditel ze 40. let 19. století, novinář, sběratel lidové tvorby a spisovatel. Do školy chodil postupně ve Znojmě, Hradci Králové, Vídni, Litomyšli a Pešti. Peštská studia ho přivedla k činnosti ve prospěch Slováků. Pořádal slovenské divadelní hry a založil divadlo ve Zvolenu. Poznal tam také píseň Hej, Slováci, kterou uvedl pod názvem Hej, Slované na Moravu. Druhý ročník filozofie, započaté v Pešti, studoval v Brně u profesora Františka Matouše Klácela. Znovu se zapojil do organizování divadla a česká představení propagoval mezi studenty. Vedle toho působil i jako novinář – brněnský divadelní zpravodaj Květů, redaktor Časopisu pro lid a pořadatel kalendáře Domácí přítel. V roce 1845 přesvědčil Ohérala a Klácela k založení Týdenníku, moravského literárně-politického časopisu. Byl v té době také vyšetřován za šíření „velezrádných“ knih, ale k odsouzení nedošlo. Roku 1848 ho třináct obcí zvolilo jako delegáta na Slovanský sjezd v Praze. Na přelomu let 1848 – 9 se jako novinář účastnil protimaďarské výpravy Slováků . Roku 1852 nastoupil do stálého zaměstnání jako železničář v Brně. Mikšíček byl plodným novinářem a spisovatelem, který ve své době přispíval do mnoha časopisů Knižně vydal sedm svazků pohádek a pověstí a několik menších prací . Jeho snahou ve všech aktivitách bylo, šířit na Moravě vzdělání a národní uvědomění. Zemřel roku 1892 v Brně a byl pohřben na městském Ústředním hřbitově. F. Vl. H. Matěj Mikšíček. Světozor. 12. 1882, roč. 16, čís. 51, s. 611. Dostupné online.  Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ....

Martina Mátlová

Redaktorka, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, autorka povídky.

Martin Monestier

Martin Monestier je francouzský novinář a spisovatel literatury faktu, zabývající se především neobvyklými či tabuizovanými tématy. Napsal tak knihy či eseje o neštěstích, vlasech, prsech, výkalech, kanibalismu, dětských a nájemných vrazích, dětských otrocích, trpaslících, zvířecích vojácích, sebevraždách, trestu smrti, soubojích a bankovkách. Je také autorem biografií o Jacquesi Brelovi, Marii Callasové, Johnu Travoltovi, Georgesi Brassensovi a Enricu Maciasovi. V češtině vyšly z jeho mnoha knih zatím pouze dvě, totiž Dějiny sebevražd a Historie trestu smrti , obě v překladu Vladimíra Čadského. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Monestier na francouzské Wikipedii.

Martin Martinček

Martin Martinček byl slovenský právník a fotograf, jehož dílo výrazně obohatilo slovenskou fotografii. Věnoval se především fotografování Liptovské přírody a obyvatelů Liptova. Ve svých fotografiích objevoval a zachycoval krásu všedních věcí, nacházel stále nové a netradiční pohledy na svět a přírodu. Narodil se 30. ledna 1913 v Liptovském Petru, dětství prožil na Spiši, ve Spišské Staré Vsi a v Šariši – v Sabinově. Po maturitě na reálném gymnáziu v Prešově začal studovat právnická studia na Univerzitě Komenského v Bratislavě, které ukončil doktorátem v roce 1937. Začínal pracovat v advokátní praxi, později v soudnictví. Po osvobození Košic se podílel na organizování Ministerstva spravedlnosti, později Ministerstva financí. Od roku 1946 do uvěznění 25. února 1948 byl prezidiálním šéfem Úřadu předsednictví Slovenské národní rady. Roku 1947 se oženil s akademickou malířkou Ester Šimerovou. Po roce 1948 byl Martin Martinček donucen odejít z veřejného života. Začal pracovat v Liptovském Mikuláši v cihelně na bagru, později na slepičí farmě a také jako plánovač. V roce 1957 se stal členem Svazu slovenských výtvarných umělců v Bratislavě jako umělecký fotograf. Ke konci padesátých let se především jeho zásluhou uskutečnila myšlenka umělců v Liptovském Mikuláši založit Literárně historické muzeum Janka Krále. Martinček byl jeho ředitelem do roku 1961. Po úspěchu jeho fotografií a knih doma i v zahraničí mu Rada Městského národního výboru v Liptovském Mikuláši udělila Památnou plaketu za zásluhy a rozvoj města. V roce 1970 mu vláda ČSSR udělila titul Zasloužilý umělec. Dispozice pro tvořivou činnost si Martin Martinček přinesl už z rodinného prostředí. Jeho otec byl architektem – stavitelem a mladý Martin podle jeho vzoru často modeloval. Jako čtrnáctiletý si bez vědomí rodičů vydělal na fotografický aparát nošením kufrů cestujícím ze stanice. Fotografii zůstal věrný i během studia na vysoké škole, po...

Mark McElroy

Americký autor knih o tarotu.

Maria Montessori

Italská filosofka, lékařka a pedagožka známá především svými novými pedagogickými metodami.

March Meghan

Marcela Marboe

Ludvík Muehlstein

Liza Marklund

Liza Marklundová, rodným jménem Eva Elisabeth Marklund je švédská spisovatelka detektivních románů, novinářka a spolumajitelka třetího největšího švédského nakladatelství Piratförlaget. Sloupky také přispívá do plátku Expressen. Její novely, především pak o investigatvní žurnalistce Annice Bengtzonové, byly přeloženy do třiceti jazyků a některé z nich zfilmovány. V roce 2004 byla jmenována velvyslankyní Dětského fondu Organizace spojených národů. Spolu s manželem žije dlouhodobě ve Španělsku. Literární debut zaznamenala v roce 1995 románem Gömda – en sann historia, jímž zahájila sérii o Marii Erikssonové. Následně se detektivní romány o Annice Bengtzonové staly mezinárodními bestsellery. V roce 1998 obdržela cenu Polonipriset za nejlepší kriminální knihu od autorky a také Debutantpriset, ocenění udělované za nejlepší prvotinu roku, když byl oceněn její román Sprängaren . V roce 1999 ji Švédský odborový svaz SKTF vyhlásil spisovatelem roku. Seznam ICA-kuriren vydávaný švédským velkoobchodním řetězcem ji v roce 2003 zařadil na 15. místo, a o rok později na 4. příčku, nejpopulárnějších Švédek. Roku 2007 pak získala Švédskou literární cenu organizovanou rozhlasovou stanicí RixFM. Její knihy se staly nejprodávanějšími bestsellery ve všech pěti severských zemích. V letech 2002 a 2003 zařadil internetový časopis Publishing Trends dva z jejích románů do žebříčku mezinárodních bestsellerů, když se kniha Prime Time umístila na třináctém a The Red Wolf na dvanáctém místě. Ve Skandinávii a Německu pak její díla napsané v žánru Literatura faktu vzbudily vášnivé diskuse. Kriminální thriller The Postcard Killers , vytvořený ve spolupráci s americkým autorem Jamesem Pattersonem, se stal její dvanáctou knihou. Ve Švédsku vyšel 27. ledna 2010 a v únoru téhož roku vedl žebříček nejprodávanějších knižních titulů. Ve Spojených státech byl vydán 16. srpna 2010.[1...

Lisa Miles

Anglická autorka naučné historické literatury.

Linda Macfarlane

Autorka vyprávění a fotografických publikací o kočkách.

Leonard Mlodinow

Leonard Mlodinow je americký fyzik a spisovatel populárně-naučné literatury. Jeho rodiče byli přeživší holokaust, jeho otec strávil více než rok v koncentračním táboře Buchenwald. Mlodinow se v mládí zajímal o matematiku a chemii, ale po přečtení knihy Feynmanovy přednášky z fyziky Richarda Feynmana se jeho zájem přesunul na fyziku. Podílel se na několika fyzikálních objevech v oboru kvantové mechaniky. Svět fyziky popularizuje laické veřejnosti. Jeho koníčkem je psaní, je spoluautorem scénářů k seriálům Star Trek, McGyver či polodokumentárnímu filmu Beyond the Horizon. Zimu roku 1973 strávil v kibucu v Izraeli na úpatí kopců poblíž Jeruzaléma. Večer tam nebylo moc zábavy a tak se mu dostala do ruky kniha Povaha fyzikálních zákonů od Richarda Feynmana. Tato kniha okouzlila a tak si přečetl další tři knihy, které byly v místní knihovničce - třídílné Feynmanovy přednášky z fyziky. Po návratu do Chicaga byl rozhodnutý studovat fyziku. V roce 1981 nastoupil na Caltech, kde strávil dva roky. Pracovnu měl kousek od dvou nositelů Nobelovy ceny za fyziku - Dick Feynman a Murray Gell-Mann. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonard Mlodinow na anglické Wikipedii.

Lee Mountford

Britský spisovatel. Autor hororových příběhů.

Ladislav Moučka

Autor a vydavatel knih z oblasti posvátné geometrie, astrologie, alchymie a magie, publikace z oblasti duchovní literatury, spiritismu a hermetismu .

Květoslav Mašita

Květoslav Mašita je československý motocyklový závodník z Dukly Praha, mistr světa a Evropy, zasloužilý mistr sportu, legenda FIM. Na Mistrovství Evropy vítězil na třistapadesátce značky Jawa v letech 1968 až 1977.

Kurt Mosetter

Německý lékař a léčitel.

Kundera Milan

Kryštof Materna

Geograf, též autor publikace o českých pivovarech.

Kratochvíl Miloš

Kimberly McCreight

Původně vystudovala práva, aby krátce po nastoupení do první práce zjistila, že tohle nebude nic pro ni. V duchu to věděla vždycky, ale odmítala si to přiznat. Její skutečnou vášní totiž je psaní. Její první kniha Případ Amelia se stala New York Times bestsellerem a plánuje se filmová adaptace s Nicole Kidman v hlavní roli.

Kazimierz Moczarski

Kazimierz Moczarski byl polský novinář, spisovatel, člen protifašistického odboje během 2. světové války, po válce uvězněný na 11 let komunistickým režimem. Je autorem knihy Rozhovory s katem, která je fascinujícím popisem osmiměsíčního společného pobytu ve vězení s válečným zločincem odsouzeným na smrt, generálem SS Jürgenem Stroopem. Kazimierz Moczarski se narodil 2. července 1907 ve Varšavě. V roce 1932 vystudoval právnickou fakultu na Varšavské univerzitě. Poté pokračoval na stejné univerzitě studiem žurnalistiky. Dva roky studoval v Paříži na Institut des Hautes Études Internationales . Později pracoval na ministerstvu sociálních věcí, kde se zabýval legislativou upravující pracovní podmínky. Během studií byl aktivní v organizaci „Legion Młodych“. V roce 1937 byl spoluzakladatelem protifašistického Demokratického klubu. 31. července 1939 se oženil s Žofií Płoskou, zaměstnankyní tiskového oddělení Ministerstva práce. Během německé okupace byl Moczarski aktivním členem Zemské armády, pracoval a posléze vedl Úřad pro informace a propagandu . Hrál důležitou roli při vyšetřování kolaborantů v řadách odboje. Přímo se zúčastnil několika bojových operací, včetně osvobození vězňů z Nemocnice sv. Jana z Boha v Bonifraterské ulici 11. června 1944. Během Varšavského povstání měl na starost jednu ze čtyř rozhlasových stanic a vydával deník povstání „Wiadomości Powstańcze“. Za jeho činnost mu byl udělen Zlatý kříž za zásluhy. Po zničení Varšavy nacisty v říjnu 1944 obnovil činnost Úřadu pro informace a propagandu v Częstochowě a v Krakově. Po skončení války převzali moc v Polsku komunisté a 11. srpna 1945 byl Moczarski, stejně jako mnoho jiných příslušníků odboje zatčen a uvězněn na varšavském předměstí Mokotów. V roce 1946 byl odsouzen k 10 letům vězení za svou činnost v Zemské armádě. V roce 1949, na vrcholu stalinismu, byl jeho proces obnoven a v roc...

Kazimierz Michałowski

Kazimierz Józef Marian Michałowski byl polský archeolog a egyptolog. V letech 1937–1939 se podílel na francouzském výzkumu v Edfú. Po druhé světové válce se významným způsobem podílel na obnově vědeckého života v Polsku. Vedl vykopávky na řadě míst v Egyptě a Núbii, např. v Hutheribu, Dér el-Bahrí či ve Farasu. V letech 1963–1971 vedl mezinárodní výbor odborníků na záchranu chrámů v Abú Simbelu.

Katharine McGee

Americká redaktorka a autorka románu. Vystudovala anglickou a francouzskou literaturu a ekonomiku.

Karolína Meixnerová

Narozena 26. 8. 1993. Novinářka, instagramerka, influencerka, popularizátorka české literatury a spisovatelů 19. století. Produkční společnosti Dramox, streamující divadelní představení.

Karel Musil

Karel Musil je bývalý český fotbalista. V československé lize hrál za TJ Dynamo České Budějovice. Nastoupil v 1 ligovém utkání.

Karel Mokříš

Kartograf.

Karel Marek

Narozen 10.5.1912 ve Velkém Meziříčí. Dr., profesor katedry chemie, publikace z oboru.

Julius Mařák

Julius Eduard Mařák byl český malíř – krajinář, kreslíř a grafik druhé poloviny 19. století. Byl synem zámeckého protokolisty Jana Mařáka z Heřmanic u Chocně. Narodil se v Litomyšli . V tomto městě prožil dětská a chlapecká léta, odstěhoval se až po absolvování páté třídy gymnázia. Již během studia na gymnáziu se učil malovat u Antonína Dvořáka, který žil v nedalekých Němčicích. V letech 1852–1853 studoval na pražské akademii u profesora Maxe Haushofera, poté v letech 1853–1855 studoval soukromě v Mnichově u profesorů Leopolda Rottmanna a Eduarda Schleicha. Po návratu z Mnichova procestoval Krkonoše, severovýchodní Čechy a Český ráj a Šumavu. Pobýval také ve Vídni, kde se u mědirytce K. J. Schmidta naučil technice leptu a od roku 1860 působil jako ilustrátor a vyučoval ve šlechtických rodinách kreslení. V roce 1869 cestoval na Balkán a v letech 1872–1875 pobýval v Tyrolsku. Roku 1882 dostal zakázku na výzdobu Národního divadla a v roce 1887 se přestěhoval do Prahy, neboť mu bylo nabídnuto místo profesora na pražské akademii v ateliéru krajinomalby. Krajinářskou školu vedl dvanáct let. Jeho žáky byli mj. Antonín Slavíček, Václav Březina, František Kaván, Max Švabinský, Otakar Lebeda, Alois Kalvoda, Stanislav Lolek, Jaroslav Panuška, Ota Bubeníček nebo Mařákova manželka Ida a dcera Josefina. Roku 1893 vážně onemocněl a výzdobu Národního divadla dokončil v posledním roce života za pomoci své dcery a některých svých žáků. Pochován byl na Vyšehradském hřbitově v Praze . Dne 10. června 1871 se oženil se svou žačkou Idou, rozenou Pfeffermanovou . Jejich dcera Josefina Pepa Mařáková byla též malířka. Julius Mařák byl strýcem operního pěvce Otakara Mařáka, houslisty Jana Mařáka a harfistky Jarmily Mařákové-Schulzové, manželky překladatele Ivana Schulze. Mařák se celý život věnoval krajinomalbě. ...

Julián Melgosa

Španělský psycholog.

Josef Molnár

Narozen 29.4.1953 v Novém Jičíně. RNDr., matematik, autor učebnic .

Josef Mokráček

Narozen 18.4.1938 v Kolíně. Grafik, malíř, typograf.

Josef Mikeš

Narozen 7.6.1907 v Řešetové Lhotě u Náchoda, zemřel 30.4.1997 v Hradci Králové. RNDr., středoškolský profesor, beletrista, beletristické i naučné knihy o přírodě.

Josef Macurek

Josef Macůrek byl český historik, žák Jaroslava Bidla, profesor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Odborně se zabýval raně novověkými dějinami střední a východní Evropy, především dějinami Polska, Maďarska a Rumunska. Josef Macůrek studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, poté studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1925 absolvoval s titulem PhDr. V roce 1930 se stal docentem, v roce 1935 byl jmenován mimořádným a v roce 1939 řádným profesorem. Už během studia absolvoval zahraniční cestu do Rumunska , později také do Polska a Francie . Od roku 1935 do roku 1970 působil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Dobu uzavření českých vysokých škol v letech 1939-1945 využil k přípravě knih, které pak vydal v letech 1945-1948. V letech 1946-1947 působil jako děkan Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po roce 1948 obrátil svůj zájem ke studiu valašského osídlení, k česko-slovenským a česko-polským vztahům v minulosti. V roce 1970 odešel do penze.

Jorgen Engebretsen Moe

Jørgen Engebretsen Moe byl norský foklorista, biskup a básník. Proslavil se zejména díky sbírkám norských pohádek, které sesbíral společně se Peterem Christenem Asbjørnsenem. Narodil se do rodiny farmáře a politika Engebreta Olsena Moeho na farmě Mo v Hole u Ringerike. S Asbjørnsenem se poprvé setkal ve čtrnácti letech, kdy se oba připravovali na přijetí do školy v Norderhovu. Brzy zjistili, že sdílí zájem o folklor. Od roku 1841 cestoval téměř každé léto po jihu Norska a sbíral lidové pověsti. V roce 1845 se stal profesorem teologie na Norské vojenské akademii. O osm let později přijal vysvěcení a na deset let se stal kaplanem v olberském kostele v Krødsheradu a sigdalském kostele v Sigdalu. Poté se přestěhoval do Drammenu a stal se farářem v Bragernes. V roce 1870 se přestěhoval znovu, tentokrát do Vestre Aker, poblíž Christianie. Pět let na to, 1875, se stal biskupem v Agderské diecézi, se sídlem ve městě Kristiansand. V lednu 1882 odstoupil kvůli chátrajícímu zdraví z pozice biskupa, zemřel téhož roku v březnu. Jeho syn Moltke pokračoval ve sbírání folkloru a pohádek a stal se prvním profesorem tohoto předmětu na univerzitě v Oslu. Jørgen E. Moe byl v roce 1873 vyznamenán řádem svatého Olafa v hodnosti rytíř. V roce 1881 byl vyznamenán hodností komandér. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jørgen Moe na anglické Wikipedii.

John Mayall

John Mayall je anglický bluesový zpěvák, kytarista, varhaník a skladatel, jehož hudební kariéra trvá již více než padesát let. Pro svůj významný vliv na tento žánr je často označován za "kmotra britského blues". Mayall se narodil 29. listopadu 1933 v anglickém Macclesfieldu a do popředí se dostal v 60. letech 20. století, kdy založil skupinu John Mayall & the Bluesbreakers. Tato kapela posloužila jako odrazový můstek pro mnoho významných hudebníků, včetně Erica Claptona, Petera Greena a Micka Fleetwooda.

Joachim Meisner

Joachim kardinál Meisner byl německý římskokatolický kněz a emeritní arcibiskup v Kolíně nad Rýnem. Vyrůstal se třemi bratry v silně katolickém prostředí v tehdy německé Vratislavi. Po odsunu Němců z Polska v roce 1945 a smrti otce v témže roce se jeho rodina usadila v durynské obci Körner. Meisner se vyučil bankovním úředníkem a v roce 1951 vstoupil do magdeburského kněžského semináře, v němž dodatečně složil maturitní zkoušku. V letech 1959 až 1962 studoval filosofii a teologii v Erfurtu, kde byl také 8. dubna 1962 vysvěcen na jáhna a 22. prosince 1962 na kněze. Následně působil jako farní vikář v lázeňském městě Heilbad Heiligenstadt a poté v Erfurtu. V roce 1969 získal doktorát teologie na Papežské univerzitě Gregoriana v Římě. V roce 2015 se pak stal jedním z laureátů Ceny ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva. Dne 17. března 1975 byl Meisner jmenován pomocným biskupem erfurtsko-meiningenským a titulárním biskupem vinským. Biskupské svěcení přijal 17. května téhož roku z rukou Huga Aufderbecka, tehdejšího apoštolského administrátora erfurtsko-meiningenské diecéze. Dne 22. dubna 1980 jej papež Jan Pavel II., s nímž se osobně znal již řadu let, jmenoval biskupem berlínským. Do úřadu byl uveden 17. května téhož roku. Berlínské biskupství se svou východní a západní částí diecéze patřilo v době rozděleného Německa z hlediska církevní politiky k nejobtížnějším biskupským úřadům. V letech 1982–1989 předsedal Berlínské biskupské konferenci . V konzistoři 2. února 1983 byl jmenován kardinálem. Po smrti kolínského arcibiskupa Josepha kardinála Höffnera v roce 1987 byl Meisner jmenován 20. prosince 1988 jeho nástupcem; do úřadu byl uveden 12. února 1989. Jeho biskupské heslo znělo Spes nostra firma . V listopadu 2011 se jako zvláštní papežský legát zúčastnil oslav 800. výročí narození sv. Anežky České v P...

Jiří Mrázek

Autor příruček kalkulátorů.

Jiří Mikeš

Bývalý prezident Rady pro reklamu, dlouholetý ředitel Asociace komunikačních agentur. Působil jako propagační poradce v Rapidu, československé reklamní agentuře a jako vedoucí oddělení propagace cestovního ruchu v Merkuru . V letech 1990–1992 byl ředitelem agentury McCann-Eriskson a poradcem v agentuře Leo Burnett. Od roku 1992 řídí Asociaci reklamních agentur, která byla později přejmenována na Asociaci komunikačních agentur. Sedm let byl členem řídícího výboru Evropské asociace komunikačních agentur . Přednášel na Světovém kongresu reklamy, na Technologickém institutu v Dublinu, na Vídeňské univerzitě, na FAMU atd. Po odchodu do penze se věnuje výuce komerčních komunikací na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. V roce 2000 byl za pedagogické zásluhy a spojení praxe s teorií jmenován na VŠE hostujícím profesorem. V roce 2004 byl vyhlášen jako první reklamní pracovník Admanem Česka.

Jiří Machalický

Narozen 16.5.1952 v Praze. PhDr., historik umění, pracovník Národní galerie.

Jiří Macek

Ing., odborník na táboření v týpí, autor publikací o táboření a životě v přírodě, též autor hudebních příruček.

Jindřich Mrázek

Autor jazykových učebnic.

Jean Marsh

Jean Marsh se narodila v Londýně, studovala herectví a pantomimu a působila jako kabaretní zpěvačka a fotomodelka. V letech 1950 až 1960 natočila řadu vystoupení v britské a americké televizi. S Eileen Atkins vytvořila "British period drama" Upstairs, Downstairs , a hrála roli služebné Rose Buck. Program byl populární na mezinárodní úrovni; Marsh získala za roli cenu Emmy v roce 1975.

Jaroslav Medek

Bratr legionářského spisovatele Rudolfa Medka. Psát začal po návratu z první světové války. Působil jako redaktor, mj. ve Vilímkově a v Ottově nakladatelství, v Orbisu, vedl nakladatelství Orel a Pamir.

Jaroslav Med

Jaroslav Med byl český literární kritik, historik, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Přednášel na Filozofické fakultě UK a Katolické teologické fakultě UK českou a světovou literaturu. Zabýval se převážně českou katolicky orientovanou literaturou, především poezií. Napsal šest publikací, ale velmi významné jsou i jeho edice básní např. Bohuslava Reynka, Jana Zahradníčka nebo Jiřího Karáska ze Lvovic. Jaroslav Med se narodil 19. dubna 1932 v Havlíčkově Brodě. Odmaturoval na obchodní akademii a poté se mu podařilo dostat do Prahy na Filozofickou fakultu, kde vystudoval knihovnictví a bohemistiku. V 50. letech se seznámil s básníkem a grafikem Bohuslavem Reynkem, který ho významně ovlivnil. Jaroslav Med byl častým hostem na Reynkově statku v Petrkově, kam přivedl i své přátele z řad tehdejších umělců, např. výtvarníka Jiřího Koláře nebo básníka Ivana Diviše. Jaroslav Med se v pozdější době podílel na edici básní Bohuslava Reynka i na organizování výstav Reynkových grafik. Po dokončení univerzity vyučoval Jaroslav Med na učňovských školách a zároveň spolupracoval s krajským nakladatelstvím v Havlíčkově Brodě, s nakladatelstvím Růže v Českých Budějovicích a s brněnským krajským nakladatelstvím Blok, kde se podílel i na založení časopisu Dokořán, který byl ale poměrně rychle komunistickou mocí zakázán. Od roku 1966 působil jako aspirant na Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Kvůli nástupu normalizace zde nemohl obhájit svou kandidátskou práci a znovu musel vyučovat na učňovských školách. V roce 1980 se mu podařilo se do Ústavu vrátit a zůstal zde až do roku 2010. Po revoluci začal vyučovat na Univerzitě Karlově, konkrétně na Filosofické fakultě a Katolické teologické fakultě. Na Katolické teologické fakultě vyučoval předměty Duchovní proudy v moderní literatuře a Myšlení o literatuře. Ač jeho přednášky byly určeny zvláště pro studenty Ústavu dějin křesťanského umění této fakulty, tedy pro studenty neteologických ...

Jaroslav Mareš

Jaroslav Mareš byl český divadelní, filmový a rozhlasový herec. Narodil v jihočeském Husinci v rodině písmomalíře a lakýrníka. Otec se na přelomu dvacátých a třicátých let rozhodl odejít na nábor do francouzského Vernonu a později pracoval v Rouenu ve velkých loděnicích. Rodina se za ním za půl roku přistěhovala do Francie, matka zde však krátce po příjezdu zemřela na tuberkulozu. Jaroslav strávil rok v sirotčinci a v roce 1931 se s otcem vrátili zpět do Husince. Otec se znovu oženil, Jaroslav měl celkem dvě sestry. Chvíli pak žili v Českém Brodě a později v Praze. Zde se Jaroslav vyučil strojním zámečníkem. Již před válkou hrál v dětském věku s pražskými strašnickými ochotníky divadlo a později vystupoval v souboru Aragon . Po druhé světové válce se začal divadlu věnoval coby plný profesionál, nejprve působil ve Studiu 5. května při činohře Divadla 5. května, od roku 1948 do roku 1951 v Divadle filmového studia , v obou těchto souborech často vystupoval na různých estrádách. Od roku 1952 do roku 1988, kdy odešel do důchodu, byl členem činoherního souboru Národního divadla v Praze. Během svého působení v Národním divadle v Praze nastudoval role ve více než sto uváděných inscenacích. Na některých navíc spolupracoval i jako asistent režiséra a autor libreta. Naposledy se objevil na jevišti na Nové scéně v repríze inscenace Jegor Bulyčev a jiní od Maxima Gorkého v režii Františka Laurina dne 8. května 1988. Zpočátku jeho kariéry se jednalo o poměrně vyhledávaného herce, způsoboval to patrně jeho chlapecký vzhled a vážné vystupování. Od konce čtyřicátých let až do šedesátých let 20. století vytvořil poměrně mnoho zajímavých i poměrně výrazných filmových rolí nejrůznějšího charakteru, v pozdější době se ale jednalo o drobnější vedlejší a epizodní role. Svoji první filmovou roli si zahrál ve filmu Nezbedný bakalář v roce 1946. Popu...

Jaroslav Marek

Narozen 27.11.1926 v Nitře , zemřel 18.12. 2011 v Brně. PhDr. CSc. Historik.

Jaroslav Mácha

Spisovatel a dramatik, autor knih pro děti i dospělé, působící v období první republiky. Tvorba pro dospělé: Šibeniční historky, Praha, 1921 Legionářské a jiné humoresky, Praha, 1922 Pan Tentononc , Praha, 1923 Pomsta paní Marty , Praha, 1923 Zlatý věneček , Praha, 1923 Výlet do země strojů, J. Steinbrener, Vimperk, 1933 Dědictví otců zachovej nám… , román ze selského života, 1936 Vlnobitím života, román, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1937 Pod červenobílým praporem, legionářský román, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1938 Lávka nad propastí, román ze života chudých lidí, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1939 Aby bylo všude dobře… , román ze souč., C-M knihtiskárna a nakl.V. Kotrba, Praha, 1940 Černé srdce, venkov. román, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba , Praha, 1941 Babička Sloupová, román ze života, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1942 Knihy pro děti: Humoru kvítky – pro hodné dítky, verše k obr. od různých malířů, Jos. R. Vilímek, Praha, 1931 Mňau-mňau!, příběhy ze života dvou koťátek – verše pro děti, Winterberg, J. Steinbreuer, 1934 Čímanovo velké dobrodružství , V. Kotrba, Praha, 1943 Veselý biograf aneb Nové humoru kvítky pro hodné dítky, 1932 Boženka u zajíčků, kniha pro děti, V. Kotrba, Praha, 1942 Drobeček mezi myškami , kniha pro děti, C-M knihtiskárna a nakl. V. Kotrba, Praha, 1940, Procházka rajskou zahradou, kniha pro děti, ilustr. dr. Jan Fischer, V. Kotrba, Praha, 1943

Jaromír Málek

Jaromír Málek je český egyptolog, který působí od 60. let ve Velké Británii. Během své kariéry mj. vedl 3 roky Světovou egyptologickou společnost. Profesor Málek vystudoval egyptologii na Univerzitě Karlově, kde v roce 1969 obhájil doktorát. V současnosti je správcem archivu Griffith Institute na univerzitě v Oxfordu, kde též vyučuje.

Jarmila Mladá

Spoluautorka učebnic a překladatelka ze slovenštiny.

Jarmila Mikulášková

Narozena 1946. Knihovnice.

Jan Mráz

Jan Mráz je moravský římskokatolický duchovní a kanonista. Do července roku 2013 působil jako rektor Papežské koleje Nepomucenum. V současnosti je jmenovaným farářem farnosti u kostela sv. Tomáše v Brně . Po přijetí kněžského svěcení a působení ve farní správě v brněnské diecézi byl na začátku 90. let poslán studovat církevní právo na Papežskou lateránskou univerzitu, kde získal titul licenciáta kanonického práva. V letech 1995 - 1998 působil jako spirituál v Papežské koleji Nepomucenum, v letech 1998 - 2013 byl jejím rektorem. 3. července 2010 byl jmenován kanovníkem kapituly u Všech svatých na pražském hradě.

Jan Mička

Narozen 17.9.1939 v Praze, zemřel 18.6.2006 v Příbrami, MUDr., psychiatr, působil v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, od roku 1968 přednosta psychiatrického oddělení ZÚNZ Příbram; básník, předseda rady starších a člen ústřední rady Církve československé husitské .

Jan Měšťan

Ing. Jan Měšťan, provozovatel píseckého Nakladatelství J & M. Z jeho dlouholetého zájmu a bádání o Josefu Hasilovi, šumavském převaděči 40. a 50. let 20. století, vznikla v roce 2017 Měšťanova první kniha - Písecká spojka Krále Šumavy.

Jan Mendel

Jan Menděl se od svých 13 let intenzivně zabývá duchovními naukami. Ve svém volném čase se věnuje psaní, překladům a osobnímu poradenství. Více o něm naleznete na www.janmendel.com. V této knize předkládá své osobní poznatky, postřehy a závěry, které se pro čtenáře mohou stát hodnotným pomocníkem a průvodcem při hledání vlastní vnitřní pravdy a hlubšího smyslu života.