Všichni Autoři a témata

Lubor Niederle (8)

Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....

Lubomír Pánek Singers (6)

Český vokální soubor, založený v roce 1959, rozpuštěný v roce 1993. Vedl ho zpěvák a multiinstrumentalista Lubomír Pánek. Objevili se možná na více československých deskách než kdokoli jiný, vůbec.

Lubomír Klátil (7)

Jako většina nadšenců se i Mgr. Lubomír Klátil zajímal o zvířata od dětství. Určitě k tomu pomohlo i porozumění otce, který měl zálibu v akvaristice. Narodil se 3. července 1961 ve Zlíně. Od prvního stupně základní školy navštěvoval přírodovědné kroužky Domu dětí a mládeže, kde pak při studiu na gymnáziu i na Pedagogické fakultě také pracoval jako externí vedoucí. Zajímal se o brouky a ještěry, později ještě do okruhu zájmu přibral sklípkany. Začínal jako učitel na ZŠ, pak pracoval jako vedoucí Stanice mladých přírodovědců. Po roce 1989 se věnoval podnikání, mimo jiné obchodu akvarijními rybami nebo chovu krmného hmyzu. Je autorem řady vědecko populárních článků, především o gekonech a sklípkanech. Dnes opět pracuje jako učitel na ZŠ a věnuje se ekologickým projektům.

Lubomír Dobrý (8)

Emeritní profesor PhDr. Lubomír Dobrý, CSc. , československý basketbalový trenér a pedagog. Od srpna roku 1953 až do konce února roku 2013, tedy téměř šedesát let působil na katedře sportovních her Institutu tělesné výchovy a sportu, který od roku 1965 nese název Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Dne 22. ledna 2014 byl jmenován emeritním profesorem. Jmenovací dekret mu předal děkan fakulty a předseda fakultní Vědecké rady docent Vladimír Süss. Univerzita Karlova tak ocenila celoživotní přínos profesora Lubomíra Dobrého ve vědecké práci i ve prospěch fakulty. Ve své činnosti propojil akademickou, pedagogickou a trenérskou činnost. V letech 1950 až 1957 byl trenérem Československé basketbalové reprezentace mužů na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1953 v Moskvě a žen na Mistrovství Evropy v basketbale žen 1950 v Budapešti, 1952 v Moskvě, 1956 v Praze, na Mistrovství světa v basketbalu žen 1957 v Rio de Janeiro, Brazílie. Byl asistentem trenéra Vladimíra Hegera na ME 1978 v Polsku a asistentem trenéra Pavla Petery na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1985 ve Stuttgartu a 1987 v Athénách. S basketbalovou reprezentací mužů získal stříbrnou medaili na ME 1985, byl čtvrtý na ME 1953 a osmý na ME 1987, s týmem žen získal celkem pět medailí, stříbrnou za druhé místo na ME 1952 v Moskvě a čtyři bronzové za třetí místa . Od roku 1961 byl předsedou trenérské rady sekce košíkové ÚV ČSTV. V československé basketbalové lize žen byl v roce 1951 trenérem družstva žen Slavia Žabovřesky Brno, které získalo titul mistra Československa, další dvě sezóny 1952 a 1953 v československé basketbalové lize mužů byl trenérem Slavia Pedagog Brno se kterým získal dva tituly mistra Československa. Poté odešel do Prahy a po dobu 10 sezón v letech 1954 až 1964 byl trenérem družstva žen Slavia VŠ Praha . Dalších sedm sezón v letech 1972 až 1979 byl trenér...

Louise Fuller (9)

Anglická spisovatelka.

Ljudmila Jevgen'jevna Ulickaja (5)

Ruská prozaička, divadelní dramaturgyně a scenáristka, překladatelka básní z mongolštiny.

Ljudevit Pivko (9)

Slovinský politik a spisovatel, básník a publicista. Autor memoárového cyklu "Proti Rakousku". Profesor na učitelském ústavě v Marbiboru. Propagátor vzájemnosti česko-jihoslovanské, sokolský pracovník, jihoslovanský poslanec a legionář v Itálii, nositel vyznamenání Řádu bílého lva.

Liza Marklund (6)

Liza Marklundová, rodným jménem Eva Elisabeth Marklund je švédská spisovatelka detektivních románů, novinářka a spolumajitelka třetího největšího švédského nakladatelství Piratförlaget. Sloupky také přispívá do plátku Expressen. Její novely, především pak o investigatvní žurnalistce Annice Bengtzonové, byly přeloženy do třiceti jazyků a některé z nich zfilmovány. V roce 2004 byla jmenována velvyslankyní Dětského fondu Organizace spojených národů. Spolu s manželem žije dlouhodobě ve Španělsku. Literární debut zaznamenala v roce 1995 románem Gömda – en sann historia, jímž zahájila sérii o Marii Erikssonové. Následně se detektivní romány o Annice Bengtzonové staly mezinárodními bestsellery. V roce 1998 obdržela cenu Polonipriset za nejlepší kriminální knihu od autorky a také Debutantpriset, ocenění udělované za nejlepší prvotinu roku, když byl oceněn její román Sprängaren . V roce 1999 ji Švédský odborový svaz SKTF vyhlásil spisovatelem roku. Seznam ICA-kuriren vydávaný švédským velkoobchodním řetězcem ji v roce 2003 zařadil na 15. místo, a o rok později na 4. příčku, nejpopulárnějších Švédek. Roku 2007 pak získala Švédskou literární cenu organizovanou rozhlasovou stanicí RixFM. Její knihy se staly nejprodávanějšími bestsellery ve všech pěti severských zemích. V letech 2002 a 2003 zařadil internetový časopis Publishing Trends dva z jejích románů do žebříčku mezinárodních bestsellerů, když se kniha Prime Time umístila na třináctém a The Red Wolf na dvanáctém místě. Ve Skandinávii a Německu pak její díla napsané v žánru Literatura faktu vzbudily vášnivé diskuse. Kriminální thriller The Postcard Killers , vytvořený ve spolupráci s americkým autorem Jamesem Pattersonem, se stal její dvanáctou knihou. Ve Švédsku vyšel 27. ledna 2010 a v únoru téhož roku vedl žebříček nejprodávanějších knižních titulů. Ve Spojených státech byl vydán 16. srpna 2010.[1...

Lisa Miles (8)

Anglická autorka naučné historické literatury.

Lindsay Gibson, (7)

Libuše Ulrichová (8)

Narozena 6.2.1958 v Humpolci. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a pracovních pomůcek z českého jazyka a literatury.

Libor Míček (7)

Profesor pedagogické psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pocházel z moravskoslezsko-polsko-slovenského pomezí - z Bystřice nad Olší, kde vyrůstal spolu se dvěma sourozenci v rodině lékaře. Po maturitě studoval psychologii, filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1950. Poté působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Brně, Psychologickém ústavu Pedagogické fakulty v Olomouci a konečně roku 1964 nastoupil na Katedru psychologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tam prožil celý svůj plodný profesionální život. Přednášel pedagogickou a sociální psychologii. Výzkumně se zaměřil na oblast duševní hygieny a související oblasti. Publikoval mnoho studií na téma duševního zdraví, je autorem několika monografií, dodnes citovaných a používaných. Zúčastnil se aktivně mnoha domácích i zahraničních vědeckých setkání. Byl jmenován hostujícím profesorem na Univerzitě v Montrealu. Jeho odborná činnost se neomezovala jen na univerzitu, známý byl i jako neúnavný propagátor a popularizátor zdravého životního stylu, rozšiřoval použití jógy a vedl kurzy regenerace sil vedoucích pracovníků a učitelů. Významná byla jeho činnost spojená se zřízením Slezské univerzity v Opavě - byl jmenován prorektorem brněnské univerzity s posláním konstituovat toto nové vysoké učení. Profesor Libor Míček byl svými kolegy i studenty vážen pro svoje pevné a neochvějné morální zásady a postoje, kterým se nikdy nezpronevěřil.

Lev Sychrava (8)

Lev Sychrava byl český právník, novinář a politik. Lev Sychrava se narodil 16. prosince 1887 v Ledči nad Sázavou. Obecní školu navštěvoval v Humpolci, gymnázium pak v Praze na Vinohradech . Už během středoškolských studií ovládal výborně francouzštinu, později se naučil dobře anglicky a seznámil se i se základy ruštiny. 1906 začal studovat práva, která ukončil promocí v listopadu 1912. Na právnických studiích byl kolegou Edvarda Beneše. Až do vypuknutí války byl advokátním koncipientem v Praze a zároveň redaktorem Českého slova a Pokrokové revue. Byl členem Státoprávní pokrokové strany. Přispíval také do listu Antonína Hajna Samostatnost. Tento deník byl 8. září 1914 zakázán a Státoprávní pokrokáři byli nuceni ukončit konání schůzí oficiálních stranických orgánů. Radikálním vedením strany bylo rozhodnuto vyslat zástupce do exilu. Jako vhodná osoba byl vybrán Lev Sychrava. Ten byl již v roce 1911 zproštěn vojenské služby, a tak žádosti o přidělení cestovního pasu za účelem studia v neutrálním Švýcarsku úřady bez problémů vyhověly. Na tuto cestu se vydal 21. září 1914. K jeho hlavním úkolům patřilo informovat tisk a diplomatické zástupce dohodových států, že Češi bojují v rakousko-uherské armádě z donucení a že jejich snem je samostatný československý stát. Zároveň působil jako informační kanál pro předávání zpráv ze zahraničí do vlasti.Také zde navázal spojení s emigranty ze západní Evropy a Ameriky. 22. února 1916 musel opustit Ženevu a odejít do Paříže, kde vydával čtrnáctideník Československá samostatnost a také přispíval do exilového periodika Nation Tcheque. Zde se stal hlavním spolupracovníkem Edvarda Beneše v sekretariátu Národní rady československé. Z pověření T.G. Masaryka vykonával diplomatické cesty. V Itálii například jednal s M.R. Štefánikem o zřízení našich legií. Po vzniku nového státu se stal prvním velvyslancem v ...

Leoš Šatava (6)

Leoš Šatava je český vysokoškolský učitel a etnolog, zabývající se tematikou evropských národnostních menšin , jenž zastával v letech 2003–2006 pozici předsedy Společnosti přátel Lužice. Vystudoval národopis a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po získání malého a velkého doktorátu , se v roce 1996 habilitoval a o devět let později byl na FF UK v Praze jmenován profesorem. Jeho nejznámější publikací z oboru je pak kniha Národnostní menšiny v Evropě: Encyklopedická příručka .

Leonore Fleischer (6)

Americká spisovatelka.

Leonard Medek (8)

Leonard Medek je soudobý český spisovatel fantastiky. Pochází z Prahy, kde v roce 1980 vystudoval obor zlatník. Je synem surrealisticko dadaistického umělce Ivo Medka Kopaninského. Jde o jednoho z nejplodnějších současných českých spisovatelů fantastiky. Literárně často navazuje na dílo R.E. Howarda.

Léo Malet (4)

Léo Malet, rozený Léon Mallet byl francouzský spisovatel a básník, který se proslavil především svými detektivními romány s Nestorem Burmou. Při své tvorbě používal rovněž pseudonymy Frank Harding, Léo Latimer, Lionel Doucet, Jean de Selneuves, Noël Letam, Omer Refreger, Louis Refreger a společně se spisovateli Sergem Arcouëtem a Pierrem Ayraudem kolektivní pseudonym John-Silver Lee. Byl členem surrealistického hnutí a za své dílo obdržel ceny Grand prix de littérature policière a Prix Paul Féval . Léo Malet začal svou uměleckou dráhu jako kabaretiér na Montmartru v Paříži v roce 1925. Téhož roku se vrátil do Montpellier, kde jej ovlivnil básník André Colomer a po svém novém příjezdu do Paříže se pohyboval v anarchistickém prostředí. Bydlel v ulici Rue de Tolbiac, kde se odehrává několik jeho pozdějších románů. Vystřídal několik příležitostných zaměstnání jako úředník, nádeník, příležitostný novinář, figurant ve filmu, kolportér, balič v nakladatelství Hachette aj. Pod různými pseudonymy psal detektivní romány. V letech 1930-1949 psal surrealistickou poezii. Zapojil se aktivně jako jiní surrealisté do trockistické strany Parti ouvrier internationaliste . V roce 1942 napsal svůj první román s detektivem Nestorem Burmou, který mu přinesl největší ohlas, Nádražní ulice 120 , takže následovala další pokračování. V asi třiceti románech se vyskytuje soukromý detektiv Nestor Burma, jehož příběhy se odehrávají většinou v Paříži. V románové sérii Nové tajnosti pařížské odkazující svým názvem na Tajnosti pařížské Eugèna Sua, se každá kniha odehrává v jiném pařížském obvodu. K jeho další dílům patří trilogie románů La vie est dégueulasse , Le soleil n'est pas pour nous a Sueur aux tripes a mnoho detektivních příběhů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Léo Malet na ...

Lenka Vdovjaková (5)

Lenka Vdovjaková pochází z Pováží na Slovensku. Vykládání karet se věnuje již od svých dvanácti let. Pořádá kurzy vykládání karet a channelingu a spolupracuje s regionální televizí, pro niž připravuje a moderuje měsíčník "Za hranicí vědomí" věnovaný alternativní tematice.

Lenka Sakařová (9)

Mgr., autorka pracovních sešitů pro výuku vlastivědy a přírodovědy na základní škole.

Lenka Horňáková-Civade (8)

Lenka Horňáková Civade se narodila v Prostějově, vystudovala gymnázium, Vysokou školu ekonomickou a několik semestrů na FFUK v Praze. Po krátkých cestách necestách se nakonec usadila ve Francii, kde studovala ještě další rok ekonomii . Již tehdy začala navštěvovat ateliér s modelem a hodiny anatomie na Beaux Arts v Paříži a soukromé hodiny kresby a malby. Vystudovala výtvarné umění na Sorboně, plně se věnuje kresbě a malbě, pořádá výstavy a příležitostně publikuje články v dvouměsíčníku Ateliér. Po rekonstrukci zámku St. Quentin s manželem provozovali „Chambre d'hotes". Od roku 2004 spolupracuje s taneční školou Choréart v Bonnieux, a se skupinou přátel umělců v ateliéru se živým modelem. Její díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách v Austrálii, USA, Velké Británii, Německu, Belgii, Francii a České republice. V roce 2010 vydala knihu Provence jako sen.

Lena Valenová (8)

Autorka románu.

Laurie Gilmore (9)

Laura Martin (7)

Žije v oblasti Indianapolis se svou rodinou.

Larry Crabb (6)

Americký klinický psycholog, pastor, poradce a vysokoškolský pedagog aplikované teologie.

Ladislava Horová (7)

Autorka dětských knížek, pracuje jako učitelka v mateřské škole.

Ladislav Vidman (4)

Narozen 20. února 1924 v Kladně. V roce 1943 absolvoval Akademické gymnasium v Praze. Před narukováním byl zachráněn kladenskou lékárnou, kde sloužil coby aspirant farmacie - složil i tirociniální zkoušku. Soukromě četl latinské a řecké klasiky, zdokonaloval se ve francouzštině a učil se rusky a anglicky. V roce 1945 nastoupil na studie řečtiny a latiny na Karlově univerzitě. V roce 1949 promoval na doktora filosofie. Po vojně byl poslán jako učitel na hornické učiliště ve Stochově u Kladna. O několik let později mu po vzniku Československé akademie věd nabídl jeho někdejší učitel prof. Salač místo v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská. Tak se stalo 1. dubna 1953, což je datum, kdy Ladislavovi začala kariéra epigrafika, jež ukončila až jeho smrt 26. prosince 1989. Jeho publikace mu přinesly mezinárodní uznání ještě dříve, než obhájil roku 1959 kandidátskou práci o korespondenci Plinia Mladšího s císařem Trajánem . Dosáhnou titulu doktora věd se mu nepodařilo. Předložil sice dvě knihy o egyptském kultu u Řeků a Římanů, jež vyšly v Berlíně roku 1969 a 1970, k obhajobě však už nedošlo, normalizace byla rychlejší. Jako náhradu udělila nová Česká akademie Vidmanovi k nedožitým sedmdesátinám Dobrovského medaili za zásluhy o českou klasickou filologii.

Ladislav Řezníček (7)

Ladislav Řezníček byl český novinář a knihovník. Byl ředitelem Mahenovy knihovny v Brně. V roce 1915 odmaturoval na Gymnáziu v Třebíči, následně absolvoval knihovnický kurz v Bratislavě a filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, studia ukončil v roce 1933. Během první světové války působil na bojové frontě a následně nastoupil do okresní zprostředkovatelny práce. Později nastupil do deníku Jiskra, který byl pod jeho vedením přejmenován na titul Jižní Morava. V roce 1923 se stal knihovníkem v Městské knihovně ve Znojmě a později ji i vedl. V roce 1939 byl Jiřím Mahenem přiveden do tehdejší Městské knihovny v Brně a tam následně nastoupil a později ji do roku 1958 vedl. Působil jako zakladatel evidence knižních fondů, zjednodušení evidence čtenářů a aktivizaci pobočkové činnosti. Přispíval do Moravskoslezské osvěty a České osvěty. Uspořádal sborník o Jiřím Mahenovi.

Ladislav Kubíček (4)

Ladislav Kubíček byl český katolický kněz a lékař, známá postava české katolické církve 20. století. V předlistopadové době byl šikanován komunistickým režimem a státním dozorem nad církvemi . Byl sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly a prezidentem litoměřické diecézní charity. Stal se obětí brutální loupežné vraždy. Narodil se v Rachově na Zakarpatské Ukrajině a ještě v den narození byl pokřtěn místním farářem. Vystudoval medicínu a od 50. let působil jako lékař na různých místech na Moravě . Roku 1959 byl však „pro nepřátelský poměr k lidově demokratickému zřízení“ propuštěn a poslán do Karviné, aby zde pracoval v dolech. Zanedlouho byl za náboženskou činnost uvězněn. Po propuštění začal pracovat jako brusič umělého kamene. Externě studoval teologii a 7. února 1967 byl tajně vysvěcen biskupem Štěpánem Trochtou na katolického kněze, ovšem byl mimo duchovní správu. Do duchovní správy nastoupil od 1. srpna 1969, kdy dostal státní souhlas k výkonu kněžské služby a byl ustanoven kaplanem v Nymburce a současně administrátorem farnosti Veleliby u Nymburka. Od 1. srpna 1970 byl jmenován administrátorem v Benešově nad Ploučnicí a excurrendo administrátorem v Horních Habarticích, Jedlce, Malé Bukovině a Markvarticích. V těchto farnostech ale mohl působit jen dva roky. V letech 1972–1975 byl farářem ve Sloupu v Čechách na Českolipsku. Pak byl církevním tajemníkem přemístěn jako vikarista ke katedrále sv. Štěpána do Litoměřic, odkud se po roce přestěhoval do Třebenic, kde působil jedenáct měsíců. Po Třebenicích byl ustanoven farářem ve Vysokém nad Jizerou, v horské oblasti, kde pracoval za obtížných podmínek deset let. Působil též při chrámu sv. Václava v Pasekách nad J...

Ladislav Čepek (7)

Narozen 10.1.1899 ve Lhotce u Sedlčan, zemřel 15.10.1974 v Praze. Ing., dr.mont., DrSc., geolog, geologická literatura.

Ladislav Borodáč (4)

Slovenský fotograf.

Lachoutová (6)

Květoslav Minařík (7)

Květoslav Minařík byl český jogín, mystik, buddhista, astrolog a autor duchovní literatury. Květoslav Minařík se narodil 21. února 1908 v Litvínově, v části Horní Litvínov, okres Most. Jeho otec, František Minařík, byl horník a ateista, který se snažil bojovat za zlepšení podmínek dělníků. Zemřel, když bylo K. Minaříkovi osm let. Tím, že rodina přišla o živitele, dostala se do existenčních problémů. Matka Květoslava Minaříka, Josefa Minaříková, nebyla schopná řídit život rodiny, tj. devítiletého Květoslava a jeho sedmileté sestry Slavomily sama. Proto se znovu vdala. Její nový muž se však od ní nechával živit a nutil K. Minaříka žebrat a bil ho. Ten později musel přes zimu vyrábět bačkory a nesměl chodit do školy. Proto ve své biografii napsal, že doba jeho docházky na základní školu nepřesáhla čtyři roky. Rodinné poměry přiměly Květoslava Minaříka, aby ve čtrnácti letech utekl z domova do Jablonce nad Nisou, kde pracoval jako nádeník na stavbách. Později se vrátil, ale ne k matce s otčímem, ale začal bydlet u svého staršího nevlastního bratra, Oldřicha Minaříka, který ho dal do učení. K. Minařík se na základě toho vyučil pekařem. V roce 1932 se Květoslav Minařík v Hradci Králové oženil s Annou Minaříkovou , s níž měl syna Jaroslava. V 30. letech 20. století se Květoslav Minařík účastnil po nějakou dobu schůzek spolku Psyché, který založil v Československu v roce 1929 Karel Weinfurter.  Květoslav Minařík byl po okupaci Československa německou armádou v roce 1939 tzv. totálně nasazen ve válečném průmyslu v Pardubicích. V srpnu roku 1944 byla rodina Minaříků vybombardována spojeneckým náletem, který měl být zaměřen na průmyslové podniky v Pardubicích. Po válce žil Květoslav Minařík postupně v Hradci Králové, Jablonci nad Nisou, Liberci a Březové. Po únoru 1948 byl stejně jako většina českých ezoteriků a mystiků sledován komunistickou Státní tajnou bezpečností a...

Květoslav Matějka (5)

Špionážní román.

Květa Maryšková (1)

Narozena 11. 5. 1919 v Plzni, zemřela 13. 7. 2001 v Praze. PhDr., asistentka anglické literatury, překlady z angličtiny.

Kurt Jeni (6)

Kristen Callihan (5)

Americká spisovatelka. Autorka románů pro ženy, sci-fi a fantasy literatury.

Kore Yamazaki (6)

Japonská autorka manga komiksů.

Konrád Hruban (7)

Narozen 25.11.1893 v Dubanech u Prostějova, zemřel 26.8.1977 v Praze. Ing., dr. techn., DrSc., profesor oboru speciálních staveb ze železobetonu, práce z oboru .

kol. autorů (8)

Klementina Rektorisová (5)

Narozena 12.1.1906 v Praze, zemřela 21.11.1973 v Praze. PhDr., profesorka Akademie múzických umění v Praze, docentka českého jazyka a literatury na Dramatické akademii múzických umění. Práce v oboru české literatury, příručky o jevištní řeči.

Klaus Wagener (6)

Německý květinový návrhář a designér, mistr světa v aranžování květin.

Klaus Holitzka (5)

Malíř mandal.

Kim Philby (4)

Harold Adrian Russell "Kim" Philby či H.A.R. Philby , byl vysoký důstojník britských tajných služeb a jeden z nejvýznamnějších agentů KGB v průběhu studené války, nejvýznamnější člen tzv. Cambridžské pětky . Philby měl z nich nejvyšší postavení a vydržel nejdéle, jako vysoký důstojník v MI6 mohl zásobit KGB těmi nejdůvěrnějšími informacemi. Po odhalení uprchl do SSSR. Kim Philby se narodil v Indii v roce 1912 pod jménem Harold Adrian Russell Philby jako syn Harryho St. Johna Philbyho, důstojníka britské armády, diplomata a orientalisty, který byl státním úředníkem v Mezopotámii a později poradcem krále Ibn Sa'uda v Saúdské Arábii. Vzdělání se mu dostalo ve Westminster School a Trinity College v Cambridge. Philby se nikdy s Anglií nesžil a opustil Cambridge jako přesvědčený komunista. Ve volbách roku 1931 začal podporovat labouristickou stranu, ale brzy se s ní rozloučil na protest proti politice Ramseye Macdonalda. V té době se dostal pod silný vliv skupiny prosovětských akademických funkcionářů. Poprvé přišel do styku s Guyem Burgessem a Donaldem Macleanem, se kterým se Philby velmi sblížil. Všichni tři se nechali naverbovat pro práci ve prospěch komunistické věci. V roce 1935 Philby cestoval po Evropě, v únoru roku 1936 se seznámil v Rakousku se zapálenou komunistkou Litzí Friedmannovou, dcerou rakouského Žida, a oženil se s ní. Tato dvojice brzy opustila Rakousko, aby unikla pozornosti místních úřadů. Po návratu do Londýna Philby nejevil zájem o politiku a začal pracovat pro liberální žurnál Review of Reviews. Vstoupil do sdružení Liga anglo-německého přátelství a v roce 1936 odcestoval do Španělska, kde z povstaleckého území Francisco Franca žurnalisticky komentoval občanskou válku. Po návratu do Anglie v roce 1939 byl Philby jmenován samostatným korespondentem The Times a byl vyslán s britským expedičním sborem do Franci...

Kes Gray (10)

Anglický spisovatel, knihy pro děti, reklamní kampaně.

Ken Bruen (8)

Ken Bruen se narodil v r. 1951 v irském městě Galway. Studoval na Trinity College v Dublinu, promoval v oboru metafyzika. Procestoval řadu zemí – Afriku, Japonsko, Spojené státy, jihovýchodní Asii a Jižní Ameriku, a živil se přitom jako učitel angličtiny. Dnes žije v Galway se svou ženou a dcerou a je spisovatelem na plný úvazek. Ken Bruen je považován za talentovaného autora detektivní literatury spíše amerického stylu, střiženého černým irským humorem. „Gardy“ je první ze série šesti detektivek, jejímž hlavním pilířem je bývalý policista Jack Taylor, působící v Galway jako soukromé očko. Jak tento literární hrdina, tak Ken Bruen, autor několika dalších detektivních sérií, se dnes těší velké čtenářské oblibě.

Ken Bernstein (10)

Autor průvodců.

Kei Urana (6)

Kazimierz Przerwa Tetmajer (9)

Kazimierz Przerwa-Tetmajer byl polský básník, prozaik a dramatik, jeden z představitelů období tzv. Mladého Polska. Pocházel ze šlechtické rodiny s velkými kulturními tradicemi. Jeho otec Adolf Tetmayer von Przerwa byl poslancem Haličského zemského sněmu. Gymnáztum vystudoval v Krakově, kam se s rodinou přestěhoval, a zde také v letech 1884-1886 studoval filosofii na Jagellonské univerzitě. Jako redaktor působil střídavě ve Lvově, Krakově, Varšavě a v Zakopaném a spolupracoval s varšavským Tygodnikiem Ilustrowanym, s Kurierem Warszawskim a s krakovským "Czasem". Cestoval po Itálii, Švýcarsku, Francii a Německu a seznámil se s tehdejšími uměleckými a myšlenkovými proudy. V Heidelbergu působil jako osobní sekterář Adama Krasińského. Navštěvoval také Tatry a Podhalí. Po roce 1918 se usadil natrvalo ve Varšavě. Roku 1921 se stal prezidentem Společnosti polských spisovatelů a novinářů . Byl přesvědčen, že umění je jediná trvalá hodnota. Za své dílo obdržel několik vyznamenání, roku 1934 se stal čestným členem Polské literární akademie. Od roku 1924 přestal být v důsledku duševní choroby literárně i společensky činný. Choroba se postupně zhoršila tak, že žil díky sociální pomoci a zemřel téměř opuštěn v důsledku onemocnění hypofýzy a chudokrevnosti. Pochován byl nejprve na Powazkowském hřbitově ve Varšavě, později na Hřbitově zasloužilých v Zakopaném. Przerwa-Tetmajer je jedním z nejtypičtějších básnických představitelů počátků hnutí Mladé Polsko. Po začátcích v duchu pozitivismu vystihl v 90. letech velmi dobře nálady své generace ve své dekadentní, krajně individualistické ale i impresionistické, erotické a melancholické lyrice. Inspiračním zdrojem byla pro něj tatranská příroda, folklór a odbojné tradice horalů, což skvěle zpodobnil v cyklech svých povídek. Méně zdařila byla jeho díla ze současnosti a jeho dramatická ...

Katrin Behrend (6)

Katja Brandis (9)

Německá novinářka a spisovatelka, vystudovala anglistiku, germanistiku a amerikanistiku.

Kathryn Jensen (9)

Americká spisovatelka, též knih pro děti.

Katheryn Kimbrough (7)

Americký spisovatel a scenárista působící pod různými pseudonymy.

Katherine Webber (7)

Americká spisovatelka žijící ve Velké Británii. Autorka literatury pro mládež.

Kateřina Sučková (8)

Manažerka, publicistka, vydavatelka Kamenného klíče, vedoucí souboru dobových tanců Alegria.

Kateřina Lovis-Miler (6)

Výtvarnice, malířka a kreslířka, ilustrátorka dětské literatury, autorka leporel , též ilustrace učebnic pro základní školy.

Kateřina Knůrová (9)

Mgr., učitelka přídodopisu, zeměpisu a angličtiny na základní škole, autorka pracovních sešitů z přírodopisu pro základní školy.

Kate O'Brien (5)

Narodila se v Limericku jako šesté z devíti dětí středostavovské katolické rodiny a byla vychována v církevní škole Později získala znamenité vzdělání na univerzitě v Dublinu a pracovala jako novinářka a učitelka. Roky 1922-1923 strávila ve Španělsku jako guvernantka a od té doby se datují její návraty do Španělska a hluboký zájem o Španělsko a jeho historii.

Kate Hardy (2)

Anglická spisovatelka, autorka romantických novel.

Karol Gruenberg (1)

Karl Edward Wagner (5)

Americký autor hororů, sci-fi a fantasy. Povolání psychiatra nechal plavat po vydání své první knihy Darkness Weaves with Many Shades . Ačkoliv se část jeho díla odehrává ve světě R. E. Howarda , vytvořil také svého mystického hrdinu, jímž je Kane, jehož název a původ odkazuje na biblického Kaina. Hlavní příčinou Wagnerova předčasného odchodu ve věku 49 let byl alkoholismus, jehož vinou mu selhalo srdce a játra.