Všichni Autoři a témata

Petr Zuman (5)

Narozen 13. 1. 1926 v Praze, zemřel 24. 6. 2021. Profesor., RNDr., DrSc., D.Sc., D.hon., fyzikální chemik, vědecký pracovník Polarografického ústavu ČSAV , vedoucí oddělení organické polarografie tamtéž , od roku 1966 žil v emigraci;působil jako vysokoškolský učitel na University of Birmingham a na Clarkson University ; věnoval se polarografii, elektrochemii organických látek, elektroanalytické a fyzikální organické chemii.

Petr Zikmund (4)

Petr Zikmund,vlastním jménem Jan Otčenášek se narodil v roce 1947 v Praze.Po studiích na FAMU působil jako režisér a dramaturg Krátkého filmu.Od roku 1990 pracuje jako producent a dramaturg v České televizi.Kromě jiných napsal také scénář k seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech,který rovněž vyšel knižně.

Petr Zárybnický (3)

Autor metodických příruček bojových sportů a sebeobrany.

Petr Vaďura (7)

Narozen 23.7.1962 v Šumperku. Vystudoval FF UK v Praze. Vychovatel, misijní pracovník, externí redaktor Českého rozlasu.

Petr Urlich (5)

Práce v oboru stavebně historických průzkumů cenných staveb 19. a 20.století v Praze autor celé řady odborných článků, spoluautor v týmu pro restaurování a rekonstrukci vily Dr. Ing. Františka Mullera od Adolfa Loose v Praze. Vedení atelieru restaurování architektury 20.století.

Petr Sommer (6)

Petr Sommer je český historik a archeolog, ředitel Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy v Praze. Odborně se zabývá církevní archeologií a středověkou duchovní kulturou. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor prehistorie-dějepis. Pracoval jako archeolog ve Východočeském muzeu v Pardubicích a později v Muzeu hlavního města Prahy. V roce 1976 začal pracovat v Archeologickém ústavu ČSAV, kde rovněž po dvě volební období zastával funkci ředitele. V současnosti působí jako ředitel Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2015 člen Učené společnosti ČR V roce 2017 mu bylo uděleno nejvyšší české vědecké ocenění – Národní cena Česká hlava 2017.

Petr Procházka (7)

Narozen 1960 v Praze. Básník a spisovatel. Ekonom, publikace z oboru bankovnictví.

Petr Pašek (7)

Narozen 16.6.1923 v Praze, zemřel 2.1.1996 Oberengstringenu. Básník, beletrista, publicista, autor literatury faktu, redaktor exilového nakladatelství Konfrontace.

Petr Ort (7)

Narozen 1962 v Praze. Ing., Ph.D., absolvent stavební fakulty ČVUT a fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Zabýval se rekonstrukcemi stavebních památek. Pracuje jako odhadce majetku a věnuje se problematice zednářství.

Petr Mikeš (8)

Petr Mikeš se narodil 19. srpna 1948 ve Zlíně. Studoval angličtinu a ruštinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, potom pracoval v různých zaměstnáních . Od roku 1991–1997 pracoval jako redaktor v olomouckém nakladatelství Votobia. V normalizačních letech vydával s Rostislavem Valuškem, Jaroslavem Fričem a Eduardem Zachou samizdatovou edici Texty přátel, v níž vyšlo více než 200 svazků. V roce 1990 absolvoval International Writing Program , v roce 1994 byl stipendistou Fulbrightova programu na University of Maine v Orono. Od roku 1998 působí jako editor, překladatel a spisovatel na volné noze. Je šéfredaktorem olomouckého nakladatelství Periplum. Jeho básně vyšly v samostatných sbírkách polsky a anglicky, dále v literárních časopisech německy, španělsky, portugalsky, chorvatsky a rusky.

Petr Kozák (8)

Narozen 16.9.1978 v Brně. Mgr., Ph.D., historik, práce z dějin středověké šlechty se zaměřením na oblast slezských vévodství , Opavska a Moravy.

Petr Kolář (6)

Narozen 26. 3. 1957 v Kutné Hoře. Novinář, odborný publicista, sportovní redaktor. Původně výzkumný pracovník a redaktor v resortu ministerstva obrany.

Petr Karmín (7)

Pavel Šrut byl český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů. V letech 1962–1967 studoval anglistiku a hispanistiku na Filosofické fakultě UK. Byl redaktorem nakladatelství Naše vojsko ; v letech 1971–1997 byl ve svobodném povolání. Posléze působil v rozhlasové stanici Vltava. Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise Kulturní tvorba. Dále publikoval například v Hostu do domu, Literárních novinách, Plameni, Sešitech pro mladou literaturu a Tváři. I Šrutova tvorba vycházela během normalizace pouze v samizdatu. Jeho texty zhudebnili Petr Skoumal, 5P , Framus Five , C&K Vocal, a Etc…. Psal verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Dvakrát byl zapsán na Čestnou listinu IBBY: roku 1992 za knihu Kočičí král a znovu roku 2006 za knihu Verunka a kokosový dědek. Některé texty pro děti publikoval pod pseudonymem Petr Karmín. Obdržel ocenění v soutěži dětských knih Zlatá stuha v letech 2004 a 2005 a tři nominace na Magnesii Literu .

Petr Fingal (9)

Petr Fingal, vlastním jménem František Antonín Fingl , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Za svůj život napsal 19 divadelních her, 15 románů a okolo 300 povídek. Narodil se 13. června 1889 v Radnicích č. p. 112 jako první dítě Františka Fingla a Anny Finglové rozené Bezděkové. Obecnou školu navštěvoval v Radnicích. Gymnázia navštěvoval v Českých Budějovicích a v Praze. Měl se stát učitelem, ale kvůli zájmu o žurnalistiku opustil učitelský ústav. Do novin začal psát v roce 1905 pod různými pseudonymy. První kroky v redaktorském oboru dělal v Královodvorských listech , poté působil například v novinách Plzeňský kraj, Lidový deník či Venkov. Když pobýval v Plzni, založil a vedl s vydavatelem S. K. Beníškem měsíčník Vzlet, který se věnoval osvětovému a uměleckému ruchu západních Čech. Během působení v novinách již používal svůj pseudonym Petr Fingl. Prakticky tento pseudonym i v normálním životě začal používat již okolo roku 1909. V Radnicích je knihovna Petra Fingala, která se nachází v archivu muzea Josefa Hyláka. Na knihách jsou jeho podpisy. Před rokem 1908 se objevuje pouze František Fingl , v roce 1909 uvádí jak František, tak Petr Fingal a od roku 1910 se podepisoval pouze Petr Fingal. V roce 1935 postihla Petra Fingala těžká choroba a musel odstoupit z veřejného života. Této chorobě také 5. srpna 1940 podlehl. Jeho úmrtí je zapsáno v královodvorské kronice.

Petr Dufek (8)

PhDr. Petr Dufek , 1978 - 1991 Motoristická současnost , 1991 - 1997 Svět motorů, autor 9 knih s motoristickou tématikou.

Petr Dostalík (7)

Narozen 23. 12. 1979 v Přerově. JUDr., Ph.D., právník, zabývá se římským právem a právními dějinami, vysokoškolský pedagog.

Petr Dorůžka (5)

Petr Dorůžka je hudební publicista, syn Lubomíra Dorůžky. Po maturitě na střední všeobecně vzdělávací škole v Praze vystudoval obor zvuková technika na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze a poté do roku 1989 pracoval v oboru výpočetní techniky . Od roku 1968 se věnoval hudební publicistice, zaměřené na anglosaskou rockovou scénu. Spolupracoval s řadou hudebních časopisů., Mladý svět, Populár, Gramorevue, Kruh ). Připravoval texty pro licenčně vydávaná alba v Supraphonu , pořady pro pražské Divadlo Hudby a Československý rozhlas. Od roku 1988 připravuje pořad Hudba na pomezí . Po roce 1989 spolupracoval s vydavatelskou firmou Bonton jako producent. Organizoval také výjezdy českých umělců do Německa. Od 2002 externě přednáší o world music na katedře kulturní ekologie Fakulty humanitních studií University Karlovy a připravuje týdenní pořad Babillon pro kabelovou hudební TV Stanice O.

Petr Chvojka (9)

Narozen 28. 5. 1937 v Nasavrkách u Chrudimi. Doc., Ing., CSc., teoretický ekonom a publicista, práce a překlady z oboru světové ekonomie, básník a scénárista, knihy pro děti a comicsy, též regionální publicistika o Železných horách.

Petr Blažek (4)

Petr Blažek je český historik. Pracuje v Ústavu pro studium totalitních režimů. Je zástupcem ředitele zájmového spolku Centrum pro dokumentaci totalitních režimů. V lednu 2017 byl Senátem Parlamentu České republiky zvolen členem Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Je také členem správní rady Muzea paměti XX. století. V letech 1993–1998 absolvoval magisterské studium učitelství pro 3. stupeň na Univerzitě Hradec Králové . V letech 1996–2001 absolvoval magisterské studium historie na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2002 zde obhájil rigorózní práci a v roce 2008 disertační práci . Zabývá se československými dějinami, dějinami odboje a opozice proti komunistickému režimu a československo-polskými vztahy. Publikoval řadu historických studií, edic dokumentů a rozhovorů s pamětníky. Působil jako odborný poradce u vzniku řady dokumentárních a hraných historických filmů. Je autorem či spoluautorem výstav o králích Šumavy, dějinách K-231, Janu Palachovi, případech sebeupálení ve světě, vzniku Charty 77, politickém procesu s členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979 a politickém procesu s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími odsouzenými v roce 1950. Je hlavním autorem webových stránek o Palachovi, expozice Národního muzea v Památníku Jana Palacha ve Všetatech a webových stránek o dějinách VONS. Byl dlouholetým členem redakčních rad časopisů Paměť a dějiny a Securitas Imperii.

Petr Andrejevič Pavlenko (8)

Sovětský spisovatel a publicista.

Petr Anděl (6)

Narozen 1953. RNDr., pedagog Technické univerzity v Liberci, práce o životním prostředí. Syn historika a pedagoga Rudolfa Anděla.

Peter Weiss (5)

Peter Ulrich Weiss se narodil 8. listopadu 1916 ve vesnici Nowawes u Berlína. Po nástupu fašismu v Německu se rodina dostala do nebezpečí, Peter byl po otci poloviční žid, proto emigrovali v roce 1934 do Velké Británie, do Chislehurstu poblíž Londýna. V londýnské emigraci navštěvoval Polytechnic School of Photography. V letech 1936-1939 studoval výtvarné umění na Pražské akademii, od roku 1918 měl po svých předcích i československé občanství. Po obsazení českých Sudet Němci se jeho rodina v roce 1938 odstěhovala do Švédska a rok nato je následoval i Peter, který se v roce 1946 stává švédským občanem. V roce 1943 oženil se švédskou malířkou Helgou Henschen. V průběhu budoucího života se žení ještě dvakrát, v roce 1949 si bere za manželku Carlotu Dethorey a v roce 1964 se jeho životní partnerkou stává Gunilla Palmstierna. Jeho první uvedená divadelní hra, Der Turm, měla premiéru v roce 1950. Padesátá léta byla ve znamení jeho velké aktivity. Mimo psaní divadelních her, vyučoval výtvarné umění, ilustroval švédské vydání knihy Pohádky tisíce a jedné noci. Od roku 1952 byl i členem Experimentálního filmového studia, v němž natočil nejprve pět několikaminutových snímků Studie I-V . Po několika dalších krátkých filmech vyvrcholila, v roce 1959, jeho tvorba natočením experimentálního snímku Hägringen a málo známého Flamboyant Sex , k prvnímu z nich si složil i hudbu. O filmu napsal i knihu Avantgarde Film . Od počátku roku 1960 se věnoval i psaní prózy, většinou románům, např. Abschied von den Eltern nebo Fluchtpunkt . Světovou pozornost si ovšem získal divadelní hrou Die Verfolgung und Ermordung Jean Paul Marrats dargestellt durch die Schauspielgruppe zu Charenton unter Anleitung des Herrn de Sade (Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Maratta provedené divadelním souborem blázince v Charentonu ...

Peter Pišťanek (7)

Slovenský prozaik, publicista a cestovatel.

Peter Kováč (6)

Narodil se 16.2. 1955 v Bratislavě, vystudoval dějiny umění u prof. Jaroslava Pešiny a prof. Jaromíra Homolky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze v letech 1975-1980. V letech 1977-1978 studoval na Varšavské univerzitě v Polsku v semináři pro středověké a renesanční umění prof. Jana Bialostockého a prof. Piotra Skubiszewského. Specializuje se na středověké a renesanční umění, žije v Praze a v současnosti pracuje jako umělecký kritik pro deník Právo. V roce 1990 založil umělecko-historickou agenturu a nakladatelství ARS AURO PRIOR k popularizaci dějin umění.

Peter Hepplewhite (5)

Britský historik a pedagog, autor historických knih pro děti a mládež. Zabývá se dějinami II. světové války.

Peter Handke (6)

Peter Handke je rakouský spisovatel, básník, dramatik a překladatel, který vytvořil rozsáhlé dílo. V roce 2009 byl oceněn literární Cenou Franze Kafky. Roku 2014 obdržel Mezinárodní Ibsenovou cenu a v roce 2019 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Narodil se 6. prosince 1942 v malé vesničce v rakouských Korutanech jako nemanželský syn. Matka byla Rakušanka slovinské národnosti. Biologický otec Handkeho byl voják, zaměstnanec banky Erik Schönemann. Předtím, než se Handke narodil, vzala si matka ještě jednoho vojáka, po kterém je Handke pojmenovaný, Adolfa Bruna Handkeho. Handke se pravdu o svém biologickém otci dozvěděl krátce před svojí maturitní zkouškou. Handkeho rodina žila v Berlíně, jeho otec však nemohl v sovětské okupační zóně najít práci, a proto se celá jeho rodina krátce před sovětskou blokádou západního Berlína vrátila do jeho rodné vesnice Griffen. Měl se stát knězem, ale odešel z katolického semináře. Studoval humanistické gymnázium v Klagenfurtu, posléze právnickou fakultu v Grazu. Studium však v roce 1965 ukončil. Ve svých 22 letech se začal zabývat literární tvorbou. Od roku 1966 žil v Düsseldorfu. Zde žil se svojí partnerkou Libgart Schwarz. Po dvou letech se pár odstěhoval do Berlína, kde se jim narodila dcera Amina. V Berlíně strávila rodina dva roky a poté se přestěhovala do Paříže. V tomto období zažíval pár manželskou krizi. Do roku 1978 žil Handke v Paříži, poté se odstěhoval do rakouského Salzburgu, který v roce 1987 na tři roky opustil, neboť hodně cestoval. Od roku 1990 žije v Chaville nedaleko Paříže. V roce 1990 se seznámil se svojí druhou manželkou, francouzskou herečkou Sophií Semin. Rok nato se narodila jejich dcera Leocardie. Manželství oficiálně uzavřeli v roce 1995. Zpočátku měl Handke kritický postoj k literární tvorbě, který byl podobný beatnickému hnutí. Jeho dílo bylo podobné novým formám mladé západní opozice 60. let 20. století. Byl kritický vůči skupině 47. ...

Peter Hajdúk (6)

Peter Hajdúk žije jako penzista v Bratislavě. V minulosti pracoval jako právník, posléze se stal důstojníkem Československé armády. Hajdúka můžeme zařadit mezi autory nepříliš náročné dobrodružné či špionážní literatury se silným nádechem socialistické ideologie. Většina jeho děl vyšla v armádním vydavatelství Naše vojsko. Autorovou prvotinou se stal v roce 1964 román Kolotoč. Dále pak vyšly knižně jeho novely Mustafa a Nie sme z rodu bohatierov . Vrcholem jeho tvorby je rozsáhlá trilogie Ostrov, Ostrov v bouři a Üsvit nad ostrovem . Mezi jeho drobnější díla řadíme následující prózy: Čakajte na kuriera , Hodina rozhodnutí , Akce Edelstein spolu s J. Niňajem . Se stejným autorem napsal i knihu Krycie meno Regensburg , dále vyšla jeho práce Dozrávání . FIlmový scénarista a překladatel.

Pete Johnson (7)

Anglický spisovatel, bývalý učitel a filmový kritik, autor knih pro děti a mládež.

Pedro Calderón de la Barca (6)

Pedro Calderón de la Barca Henao y Riaño byl španělský barokní dramatik a básník. Narodil se v rodině hidalga, tajemníka královské pokladny jako třetí ze šesti dětí. Matka byla původem z Vlámska a zemřela v roce 1605. Pedro se na přání svého otce měl stát knězem, protože to bylo podmínkou získání dědictví po dědovi. V letech 1608–1613 studoval na jezuitské koleji v Madridu teologii, gramatiku, latinu a řečtinu. V roce 1614 pokračoval na univerzitě v Alcalá de Henares. Po otcově smrti v roce 1615 přestoupil na univerzitu v Salamance, kde pět let studoval církevní a občanské právo. Už za studií se pokoušel o literární tvorbu, v roce 1621 se s úspěchem zúčastnil básnické soutěže. V roce 1621 se jeho dva bratři zapletli do vraždy španělského šlechtice, jehož rodina požadovala velké výkupné za urovnání sporu. Pedro Calderón musel vstoupit do služeb kastilského vévody Bernardina Fernández de Velasco y Tovar, otce zavražděného mladíka. Podle některých jeho životopisců s ním v letech 1623 až 1625 cestoval po Flandrech a severní Itálii a jako voják se zúčastnil různých válečných akcí. V roce 1626 se rodině podařilo získat dostatečné prostředky, aby mohl být spor ukončen. Po návratu z cest se Calderón stal pážetem ve službách vévody de Frias. První známá komedie Pedra Calderóna Láska, čest a síla byla uvedena v Madridu v roce 1623. Po úspěchu začal psát pro královský dvůr další hry. Počátkem třicátých let byl již slavným dramatikem a získal ocenění od samotného krále Filipa IV. , který ho pasoval na rytíře řádu svatého Jakuba z Compostely. V roce 1635 byl jmenován ředitelem dvorního divadla Palacio del Retiro v centru Madridu. V tomto období napsal mimo jiné své nejznámější hry Život je sen a Lékař své cti . V roce 1640 vstoupil do vojska, aby v řadách jízdních kyrysníků hájil zájmy španělského krále v katalánské válce ženců. Na podz...

Pavel Zátka (5)

Narozen 1944. Nakladatelský redaktor, autor a editor historické literatury pro mládež.

Pavel Žáček (9)

Pavel Žáček je český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, člen ODS. V roce 1987 zahájil studium Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy, které dokončil v roce 1992 na Fakultě sociálních věd. V letech 1990–1991 studoval také historii a politologii na Filozofické fakultě UK. V roce 2001 ukončil postgraduální studium Fakulty sociálních věd UK. S podporou Fulbrightovy nadace v letech 1995–1996 absolvoval John Marschall Fellowship na Center for Russian and East European Studies Stanfordovy univerzity v USA. V průběhu roku 1989 byl místopředsedou Studentského tiskového a informačního střediska, šéfredaktorem fakultního časopisu Proto, jedním z organizátorů studentské demonstrace 17. listopadu 1989, zakončené brutálním zásahem komunistického bezpečnostního aparátu na Národní třídě, spoluautorem prvního prohlášení pražských vysokoškolských studentů]], zakládajícím předsedou stávkového výboru fakulty žurnalistiky a zástupcem ve Studentském parlamentu. V prosinci 1989 založil a po dva roky působil jako šéfredaktor nezávislého čtrnáctideníku vysokoškolského hnutí Studentské listy, který vydávalo nakladatelství a vydavatelství Lidové noviny. Časopis podporoval transformaci politického, ekonomického i bezpečnostního systému v ČSFR, úzce spolupracoval s organizacemi politických vězňů a zástupci exilu. Spolupracoval dále s předními historiky, spisovateli i básníky. Od roku 1993 pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, který se v roce 1995 přeměnil v Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Jako vedoucí o...

Pavel Vítek (5)

Narozen 8.1.1960 v Praze. MUDr., onkolog, odborné práce z oboru radiobiologie.

Pavel Teisinger (7)

Povoláním lékař, rentgenolog. Syn prof. Jaroslava Teisingera, zakladatele českého pracovního lékařství. Autor několika knih pro děti. Zabývá se též řezbářstvím.

Pavel Šrait (2)

Práce z radiotechniky.

Pavel Schreier (6)

Narozen 1944 v Praze. Historik železnic, práce z oboru, též autor fotografií a článků v časopise Železničář.

Pavel Růžek (3)

Narozen 30. 11. 1951 v Mostě, zemřel 30. 8. 2011. Překladatel, spisovatel.

Pavel Pavloušek (7)

prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., zemědělský inženýr, VŠ pedagog - profesor na Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.

Pavel Novotný (4)

Narozen v listopadu 1930, zemřel 6. 8. 2008. Sportovní novinář a redaktor, publikace z oboru sportu, zvláště z hokejového a motoristického prostředí.

Pavel Loněk (5)

Vystudoval fakultu žurnalistiky UK v Praze. Od roku 1980 redaktor deníku Československý sport se zaměřením na hokej, lyžování a box. Jako novinář se zúčastnil zimních olympijských her 1992, 1994, 1998 a 2002. Několikrát absolvoval mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách, mistrovství světa v letech na lyžích. Jako reportér se zúčastnil Vasova běhu. Přispíval také do magazínu Hattrick a regionálního tisku. Autor a spoluautor knih o osobnostech sportu a ze sportovního prostředí. Křtu poslední knihy o zajímavých dvojicích ze sportovního i kulturního světa s názvem Dvojhlas, kterou napsal spolu s Milanem Švecem se již nedožil.

Pavel Kučera (6)

Mons. Pavel Kučera se narodil se v roce 1932. Po maturitě v Praze pracoval jako dělník, hoblíř a pomocný dělník. Přitom tajně studoval teologii. V roce 1962 jej litoměřický biskup Dr. Štěpán Trochta vysvětil na jáhna v Praze. V roce 1964 opustil jáhen Kučera Československo, rok studoval v Římě, 22. 8. 1965 přijal kněžské svěcení v německém St. Ottilien a byl začleněn do diecéze Augsburg. Od roku 1966 se staral o české krajany v uprchlickém táboře Zirndorf. Později byl pověřen duchovní správou pro krajany v diecézích Bamberg, Eichstätt, Regensburg a Würzburg. V letech 1991 - 2006 vykonával službu delegáta České duchovní služby v Německu. V roce 1987 byl jmenován papežským kaplanem a v roce 1992 papežským prelátem a biskupským vikářem pro správu krajanů v evropské cizině. Mons. Kučera nadále působí v Norimberku, Zirndorfu i ve vlasti. Za svou činnost v exilu a za pomoc našim uprchlíkům obdržel v roce 2000 státní vyznamenáni České republiky - medaili za zásluhy o stát. 29. 5. 2007 byl jmenován sídlením kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. Aleš Palán je jako autor podepsán pod téměř dvěma desítkami knižních titulů. Oceňovány jsou zejména jeho rozhovory. Palánovy knihy byly nominovány na Magnesii Literu, obdržely cenu Českého literárního fondu, dvakrát vyhrály anketu Katolického týdeníku o Dobrou knihu roku a soutěž o Nejkrásnější knihu na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Pavel Hirax Baričák (8)

Slovenský undergroundový prozaik, poet, hudobník, fotograf, cestovateľ, bloger. Napísal o sebe: Pavel Hirax Baričák sa narodil 19. 8. 1971 v českej Ostrave. Pre časť mladej generácie je Hirax človek hlásajúci konanie dobra ako základný bod ľudskej existencie prirodzeného rastu smerujúceho k vysokotónovej bytosti a objavenie Boha v sebe samom, ignorujúci pritom všetky strachy, cirkvi a zákony mysliac nesebecky na to jediné, kvôli čomu sme tu: VLASTNÉ ŠŤASTIE; pre iných rocker a textár už dlhé roky pôsobiaci v slovenskom hardcorovo-punkovom a metalovom undergroundovom svete meniaci sa na pódiu na blázna s elektrickou gitarou v ruke; pre niektorých vydavateľ a biznisman na poli punkovej a metalovej hudby; pre iných cestovateľ, fotograf, filozof a autor podivnej prózy, temnej aj lyrickej poézie, spoločenských glos či cestopisov; pre blízke okolie priateľov veselý chameleón meniaci sa podľa okolností z tvrdého profesionálneho workoholika na citlivú bútľavú vŕbu. Pre ostatok sveta úplné a veľké NIČ. Našťastie.

Pavel Dvořák (9)

Narozen 13. 5. 1937 v Praze, zemřel 21. 12. 2018. Slovenský historik, publicista, prozaik, autor populárně-naučných prací z dějin Slovenska.

Pavel Bareš (5)

Narozen 27.9.1978. Mgr., sociolog, práce z oboru sociální ochrany dětí a ze sociálních služeb.

Paullina Simons (8)

Narozena v roce 1963 v Leningradě. V deseti letech se odstěhovala s rodinou do USA. Autorka několika knih. Je autorkou deseti románů, přičemž největšího úspěchu dosáhla Měděným jezdcem z roku 2001 , který se stal mezinárodním bestsellerem. Závěrečný díl trilogie o osudech Taťány a Alexandra The Summer Garden vyšel v nakladatelství Euromedia na konci roku 2013.

Pauline Peters (4)

Německá novinářka a spisovatelka.

Paul Shipton (10)

Anglický spisovatel knih pro mládež.

Paul Hoffman (5)

Jako pravděpodobně jediný romanopisec své generace, který se narodil ve světle petrolejové lampy, strávil Paul Hoffman značnou část dětství na letištích po celém světě, kde sledoval, jak jeho otec – průkopník sportovního parašutismu a mistr Evropy – vyskakuje z letadel. Po dlouhé bitvě s anglickou školskou soustavou, během níž se úporně bránil pravidelné školní docházce, byl přijat ke studiu angličtiny na oxfordské New College poté, co ho žádná jiná univerzita nepřipustila k přijímacím pohovorům. Po promoci vystřídal více než dvacet zaměstnání, pracoval například v sázkové kanceláři, jako poslíček jedné obchodní banky v londýnském City či jako učitel. Dělal také vrchního filmového cenzora Britského úřadu pro filmovou klasifikaci. Svůj první román, The Wisdom of Crocodiles , psal třináct let. Mimo jiné v něm předpověděl návrat mezinárodního terorismu v jedenadvacátém století a přesnou podobu kolapsu světového finančního systému. Část tohoto románu byla zfilmována s Judem Lawem a Timothym Spallem v hlavního rolích. Druhý román, The Golden Age of Censorship , komediální příběh s prvky černého humoru, v němž využil svých zkušeností z práce filmového cenzora, vyšel roku 2007. Je rovněž tvůrcem či spolutvůrcem scénářů ke třem natočeným filmům a spolupracoval například s Francisem Fordem Coppolou.

Paul Herbert Freyer (4)

Německý spisovatel, autor divadelních her, též autor historických prací s tématem dějin 2. světové války.

Paul Dowswell (7)

Britský spisovatel.

Paul Bourget (9)

* 2. září 1852, Amiens † 25. prosinec 1935, Paříž francouzský básník a spisovatel. Jaroslav Vrchlický v antologii Moderní básníci francouzští na str. 84 uvádí: Mimo známé romány a studie literární a cestopisné, které jej postavily v první řadu moderních duchů francouzských, vydal veršem: La vie inquiète , moderní idylku Edel a Les aveux .

Patrick Carman (8)

Začal vyprávět příběhy svým dcerám před spaním . Hlavní postavy a místa však začaly žít vlastním životem, a tak se zrodila ELYONOVA ZEMĚ. Předtím, než napsal tento svůj první román , pomáhal vytvářet stolní hry , webové stránky a výukové i hudební programy , které si hrají na mnoha rozhlasových stanicích po celém světě. Žije na samotě ve Washingtonu s manželkou a dvěma dcerami.

Patricia Gaffney (6)

Narodila se v Tampě na Floridě, takže je spolurodačkou Sandry Lee… poté vyrůstala na předměstí Washingtonu D.C. Je to vzdělaná žena, protože získala bakalářský titul v oboru angličtina a filozofie, a navíc studovala literaturu na několika univerzitách, včetně londýnské. Poté patnáct let pracovala jako soudní zapisovatelka na volné noze… a na těchto základech začala psát. První knihou byla historická romance, která vyšla v roce 1989. Do roku 1997 ještě stihla stvořit 11 romancí, kterým se dostalo patřičných ocenění.

Pascal Engman (7)

Pascal Engman pracoval jako novinář pro švédský deník Expressen. Poté, co musel on i jeho kolegové čelit výhrůžkám ze strany pravicově populistické propagandy, žurnalistickou scénu v roce 2016 opustil a napsal svůj úspěšný debutový román Patrioti.

Parker Huntingon, (6)

Paolo Mancini (6)

Italský spisovatel, scenárista, copywriter a novinář.

Paolo Bacigalupi (6)

Bacigalupi se narodil v Coloradu, studoval na St. Berlin College v Ohiu a jako hlavní obor si zvolil čínštinu. Po studiu se začal živit tvorbou webových stránek. Zakrátko napsal svou první sci-fi povídku , ovšem na radu Harlana Ellisona se začal věnovat mainstreamu. Když v něm stále nemohl uspět, vrátil se k fantastice. Ta mu rychle poskytla doslova žeň všech možných literárních cen anebo alespoň nominací . Jeho povídky otiskují prestižní časopisy, zabývající se literární fantastikou, například Asimov´s Science Fiction nebo The Magazine of Fantasy and Science Fiction. A právě posledně jmenovaný časopis je pro české čtenáře vzhledem ke sbírce Čerpadlo 6 takovým drobným hendikepem. Kromě tisíců příznivců na celém světě, má Bacigalupiho styl svého obrovského zastánce i v osobě Martina Šusta, šéfredaktora české mutace Magazínu fantasy a science fiction. Je tedy pochopitelné, že pro nás vždycky ulapí i autorův nejnovější kousek. To je taky důvodem, proč budete většinu z povídek, které jsou v Čerpadle 6 obsažené, už znát.

Otto von Frisch (7)

Německý zoolog, ředitel Státního přírodovědného muzea mezi lety 1977-1995, syn fyziologa Karla von Frische .

Otokar Fišer (10)

Otakar Špecinger (8)

Narozen 29.8.1923 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 12. 3. 2014 tamtéž. Turistické průvodce a monografie osob, vlastivědné práce ze severních Čech.

Otakar Sommer (4)

Otakar Sommer byl český právník a vysokoškolský profesor, který se zabýval hlavně římským soukromým právem. Maturoval na malostranském gymnáziu, v roce 1907 vystudoval práva na Karlově univerzitě a o dva roky později zde získal titul doktora práv. V letech 1910–1911 studoval římské právo a papyrologii v Berlíně a v Lipsku, před tím i po návratu z Německa absolvoval praxi v justici. Roku 1912 pracoval jako úředník zemského výboru a roku 1913 se habilitoval pro obor římského práva. Od roku 1918 byl referentem pro vysoké školy na ministerstvu školství, roku 1920 byl v Praze jmenován mimořádným a 1921 řádným profesorem na nedávno založené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zde byl také v letech 1924–1925 děkanem právnické fakulty a hned v následujícím období rektorem celé univerzity. Zasloužil se o vybudování romanistické knihovny a vydávání Prací ze semináře práva římského i Sborníku právnické fakulty University Komenského, nicméně roku 1928 převzal po prof. Leopoldu Heyrovském stolici římského práva na pražské právnické fakultě. Věnoval se reformám právnických studií a mezi roky 1933–1934 byl děkanem fakulty. Od roku 1933 byl členem tzv. Šestky spolu s historiky umění V. Birnbaumem, A. Matějčkem, J. Pečírkou, Z. Wirthem, F. Žákavcem, později též J. Štencem, J. Šustou, E. Bassem). Sommer byl členem rozhodčího soudu česko-německého, členem Šafaříkovy učené společnosti, mimořádným členem České akademie, Královské české společnosti nauk aj.