Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 661 - 720 z celkem 10145 záznamů
Morus
Vlastním jménem Richard Lewinsohn, německý novinář a spisovatel, píšící většinou pod jmény Morus a Campanella. Před nacismem emigroval nejprve do Paříže, později do Brazílie, kde učil v Rio de Janeiru; v roce 1952 se vrátil do Paříže. Zemřel v Madridu.
Více od autora
Miroslav Myška
Miroslav Myška pracuje jako reklamní fotograf. Od roku 1990 vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Je zkušeným fotografem a autorem několika knih , představil se na mnoha samostatných i skupinových výstavách u nás i v zahraničí.
Více od autora
Miroslav Marek
Narozen 20. 6. 1962. Prezident agentury "Dobrý den" v Pelhřimově, spoluautor knihy o rekordech a kuriozitách.
Více od autora
Milan Morávek
Milan MORÁVEK – lékař, psychiatr a publicista. Již během studií na lékařské fakultě UK pracoval v Ústavu letecké fyziologie, v 60. letech se stal vedoucím pracovníkem v Ústavu leteckého zdravotnictví. Od začátku 70. let byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze . Ve druhé polovině 60. let publikoval časopisecky eseje a články o problematice vědomí a řeči i vlastní prózy. V téže době navázal spolupráci s filmaři. Jako odborný poradce se podílel na Polákově sci-fi dramatu Ikarie XB 1 a Schormově a Špátově anketním dokumentu Zrcadlení . V několika filmech hrál menší a epizodní role: netradiční psychiatr a manžel v psychologickém dramatu E. Schorma Návrat ztraceného syna , sluha Tomáš v Krškově komedii Poslední růže od Casanovy a kněz v Polákově válečném dramatu Nebeští jezdci , vězeňský psychiatr v Matějkově dramatu Nahota . Podle jeho námětu natočil E. Schorm tv. inscenaci Rozhovory .
Více od autora
Michal
Rumunský král. Pocházel ze starobylé německé dynastie Hohenzollernů. Rumunským králem byl ve dvou obdobích, v letech 1927-1930 a poté opět během let 1940-1947. Abdikoval po komunistickém převratu v roce 1947 a emigroval do Švýcarska.
Více od autora
Michael Moorcock
Michael John Moorcock je anglický spisovatel píšící především science fiction a fantasy literaturu. Do povědomí se dostal nejvíce díky svému románu s hlavním hrdinou Elricem z Melniboné, jenž měl klíčový vliv na poli fantasy v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Jako editor kontroverzního britského science fiction magazínu New Worlds, od května 1964 do března 1971 a poté znovu od roku 1976 do 1996, Moorcock podpořil vývoj „New Wave“ science fiction ve Velké Británii a nepřímo ve Spojených státech amerických. Vydání románu Bug Jack Barron od Normana Spinrada jako románu na pokračování bylo notoricky známé; v parlamentu dokonce někteří britští poslanci odsuzovali Arts Council pro jejich financování tohoto magazínu. V roce 2008 jmenoval časopis The Times Michaela Moorcocka v seznamu „Padesát nejlepších britských spisovatelů od roku 1945“. Michael Moorcock se narodil v Londýně roku 1939. Krajina Londýna, zejména oblast Notting Hill Gate a Landborke Grove, měla důležitý vliv na jeho tvorbu . Moorcock uvedl The Gods of Mars od Edgara Ricea Burroughse, The Apple Cart od George Bernarda Shawa a The Constable of St. Nicholas od Edwina Lestera Arnolda jako první tři knihy, které zachytily jeho představivost. Moorcock je bývalý manžel Hilary Bailey. Je také bývalý manžel Jill Riches, která se později vdala za Roberta Calverta. Jill Riches ilustrovala také některé obálky Moorcockových knih, včetně přebalu the Gloriana. Byl zakládajícím členem Swordsmen and Sorcerers' Guild of America , neformální skupiny osmi autorů hrdinské fantasy založené v šedesátých letech dvacátého století a vedené Linem Carterem. Moorcock byl předmětem dvou prací, monografie a interview, Colina Greenlanda. V roce 1983, Greenland publikoval The Entropy Exhibition: Michael Moorcock and the British 'New Wave' in Science Fiction. V roce 1992 následovalo interview Michael Moorcock: Death is No Obstacle. Moorcock se v...
Více od autora
Michael McDowell
Michael McEachern McDowell byl americký romanopisec a scénárista, kterého Stephen King popsal jako „nejfajnovějšího autora originálních paperbacků v současné Americe“. Je známý díky svému scénáři k filmu Tima Burtona Beetlejuice.
Více od autora
Meyerová Marissa
Více od autora
Max Morgan Witts
Britský televizní producent, režisér a spisovatel kanadského původu.
Více od autora
Martin Mykiska
Martin Mykiska je český cestovatel a spisovatel. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Jako humanitární pracovník po sametové revoluci podnikl cestu do Rumunska. V letech 1991 až 1992 strávil roční pobyt na antarktické základně Eco-Nelson, ležící na Nelsonově ostrově, o čemž napsal knihu Byl jsem rok v Antarktidě. Následně odjel do Argentiny a procestoval několik jihoamerických zemí včetně Chile, Bolívie a Peru. Zde strávil pět měsíců, které byly námětem pro jeho knihu Pěšky stopem lodí Jižní Amerikou. Později se do Jižní Ameriky několikrát vrátil. Putoval také po Severní Americe a Asii . V roce 2003 strávil pět měsíců s manželkou a dětmi v Ladaku, kde vyučoval. Následující rok přešel po zamrzlé řece z Ladaku do Zanskaru na trase přibližně 100 kilometrů dlouhé. Rovněž přispíval do cestovatelského televizního pořadu Objektiv.
Více od autora
Martin Mikyska
JUDr., advokát, zabývá se odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání.P ublikace z oboru.
Více od autora
Martin Matoulek
Narozen 1972. MUDr., PhD., internista, obezitolog. Je odborným asistentem na III. Interní klinice 1. LF UK a VFN Praha.
Více od autora
Markéta Muchová
Více od autora
Markéta Mališová
Markéta Mališová , nakladatelka a publicistka, vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. Od roku 1985 pracovala v Krátkém filmu. Po roce 1994 začala s vlastní tvorbou dokumentárních filmů. Natočila snímky o česko-německých vztazích, portréty Františka Kupky a Angela Waldsteina, cyklus o pražských galeriích a muzeích, dokument o vzniku Musea Kampa a další. Od roku 2002 vede Centrum a Nakladatelství Franze Kafky. Publikuje v různých časopisech, je autorkou řady článků o Franzi Kafkovi a rozhovorů s Arnoštem Lustigem. S ním také spolupracovala na vydání třinácti knih, na dvou jako spoluautorka. Dva Lustigovy romány vydala v česko-anglicko-hebrejské verzi. V roce 2009 debutovala povídkou v edici Česká povídka.
Více od autora
Máci
Více od autora
Ludvík Mühlstein
Narozen 16. 6. 1932 v Českých Budějovicích, zemřel 21. 8. 2019 tamtéž. Rozhlasový redaktor, autor prózy a článků z oboru ornitologie.
Více od autora
Lucie Macháčková
Narozena 12. 12. 1986 v Čejči. Herečka a stand-up komička. Scenáristka, moderátorka a youtuberka. Spoluzakladatelka komediálního projektu Koko Comedy. Autorka humoristické knihy.
Více od autora
Lubomír Mlčoch
Lubomír Mlčoch je český ekonom a profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, reprezentant institucionální ekonomie, jako člen katolické církve se angažuje i ve prospěch křesťanské sociální etiky. 13. srpna 2008 jej papež Benedikt XVI. jmenoval členem Papežské akademie společenských věd. Je katolíkem vyznávajícím dobrovolnou skromnost, spoluautorem práce Pokoj a dobro, která byla počátkem 90. let jedním z plodů desetiletého období obnovy církve. Lubomír Mlčoch je generačně spojen s Václavem Klausem a Milošem Zemanem, se kterými se profesně setkával v 80. letech před sametovou revolucí. V druhém volebním období prezidenta Václava Havla byl zván na Hrad jako externí poradce pro ekonomické otázky. V letech 1997–2003 byl po dvě funkční období třetím děkanem FSV UK. V roce 2004 neúspěšně kandidoval do senátu jako nestraník za KDU-ČSL na Praze 10. „Když sem přijede někdo z třetího světa a zjistí, jak si tady žijeme a zároveň říkáme, že si nemůžeme dovolit děti, tak tomu absolutně nerozumí.“ „Je popsána Baumolova nemoc, která spočívá v tom, že manažer si uvědomuje, že každou hodinou, kterou věnuje rodině, mu unikají statisícové příjmy.“
Více od autora
Lída Merlínová
Ludmila Pecháčková, rozená Skokanová byla česká subreta, tanečnice, žurnalistka a spisovatelka, autorka nenáročné, zejména milostné četby, dívčích románů, knih pro mládež a životopisů významných osobností. Publikovala pod pseudonymem Lída Merlínová. V roce 1925 absolvovala dramatickou konzervatoř, poté krátce působila jako elévka v Národním divadle v Praze a pak v operetním souboru olomouckého divadla. Zde poznala skladatele, dirigenta a pedagoga Cyrila Pecháčka, za něhož se provdala. Vedla zde také soukromou taneční školu a působila jako žurnalistka. V roce 1940 se manželé přestěhovali do Dvora Králové a po válce zpět do Prahy. Tam Pecháčková působila jako učitelka tance. Po manželově předčasném skonu v roce 1949 navázala vztah s partnerkou , s níž zůstala patrně do konce života. V roce 1929 vydala román s homoerotickou tematikou Vyhnanci lásky, jako první svazek nové erotické edice Faun pražského nakladatele A. Krále. V roce 1934 následoval v nakladatelství Šolc a Šimáček román Lásky nevyslyšené a v roce 1937 dvoudílný román Dobrodruzi sexu, oba ve stylu červené knihovny. Když byl v roce 1931 založen časopis Hlas sexuální menšiny, začala do něj přispívat beletristickými texty a esejemi. Ve spolupráci s manželem napsala parodickou operetu Alfa a Omega s podtitulem moderní Robinsonky. V roce 1939 byl podle jednoho z jejích mnoha románů natočen film Zlatý člověk.
Více od autora
Libor Míček
Profesor pedagogické psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pocházel z moravskoslezsko-polsko-slovenského pomezí - z Bystřice nad Olší, kde vyrůstal spolu se dvěma sourozenci v rodině lékaře. Po maturitě studoval psychologii, filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1950. Poté působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Brně, Psychologickém ústavu Pedagogické fakulty v Olomouci a konečně roku 1964 nastoupil na Katedru psychologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tam prožil celý svůj plodný profesionální život. Přednášel pedagogickou a sociální psychologii. Výzkumně se zaměřil na oblast duševní hygieny a související oblasti. Publikoval mnoho studií na téma duševního zdraví, je autorem několika monografií, dodnes citovaných a používaných. Zúčastnil se aktivně mnoha domácích i zahraničních vědeckých setkání. Byl jmenován hostujícím profesorem na Univerzitě v Montrealu. Jeho odborná činnost se neomezovala jen na univerzitu, známý byl i jako neúnavný propagátor a popularizátor zdravého životního stylu, rozšiřoval použití jógy a vedl kurzy regenerace sil vedoucích pracovníků a učitelů. Významná byla jeho činnost spojená se zřízením Slezské univerzity v Opavě - byl jmenován prorektorem brněnské univerzity s posláním konstituovat toto nové vysoké učení. Profesor Libor Míček byl svými kolegy i studenty vážen pro svoje pevné a neochvějné morální zásady a postoje, kterým se nikdy nezpronevěřil.
Více od autora
Leonard Mlodinow
Leonard Mlodinow je americký fyzik a spisovatel populárně-naučné literatury. Jeho rodiče byli přeživší holokaust, jeho otec strávil více než rok v koncentračním táboře Buchenwald. Mlodinow se v mládí zajímal o matematiku a chemii, ale po přečtení knihy Feynmanovy přednášky z fyziky Richarda Feynmana se jeho zájem přesunul na fyziku. Podílel se na několika fyzikálních objevech v oboru kvantové mechaniky. Svět fyziky popularizuje laické veřejnosti. Jeho koníčkem je psaní, je spoluautorem scénářů k seriálům Star Trek, McGyver či polodokumentárnímu filmu Beyond the Horizon. Zimu roku 1973 strávil v kibucu v Izraeli na úpatí kopců poblíž Jeruzaléma. Večer tam nebylo moc zábavy a tak se mu dostala do ruky kniha Povaha fyzikálních zákonů od Richarda Feynmana. Tato kniha okouzlila a tak si přečetl další tři knihy, které byly v místní knihovničce - třídílné Feynmanovy přednášky z fyziky. Po návratu do Chicaga byl rozhodnutý studovat fyziku. V roce 1981 nastoupil na Caltech, kde strávil dva roky. Pracovnu měl kousek od dvou nositelů Nobelovy ceny za fyziku - Dick Feynman a Murray Gell-Mann. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonard Mlodinow na anglické Wikipedii.
Více od autora
Ladislav Máčal
Básník, autor několika knih o Praze, povídek a divadelních her. Publikoval a působil v Praze v polovině 20. století.
Více od autora
Koji Miura
Více od autora
Kinley MacGregor
Píše také pod pseudonymem Sherrilyn Kenyon dílka z období středověku. Prohlašuje o sobě, že má mimojiné keltské kořeny. První román napsala, když jí bylo 7 a sama ho i vydala :-). Ještě pořád má tenhle výtisk schovaný. Píše už do školy. Vyrůstala obkolopena osmi bratry a nyní žije s manželem a třemi syny. Sama prohlašuje, že současnou situaci, kdy čelí výrazné mužské přesile, dokáže zvládat jen díky dvěma věcem: Smyslu pro humor a psaní.
Více od autora
Ken McElroy
Ken je autorem bestsellerů "ABC investování do realit", "The Advanced Guide to Real Estate Investing", "The ABC's of Property Management" a "Spící obr". Ken jako nadaný řečník inspiroval své posluchače po celém světě, když přednášel na mnoha seminářích, uváděl podnikové akce a také vystupoval v řadě rozhlasových a televizních pořadů. Ken je aktivním členem Entrepreneurs' Organization a Young Presidents Organization a zasedá v několika správních radách. Ken žije se svojí rodinou ve Scottsdale v Arizoně.
Více od autora
Kazimierz Moczarski
Kazimierz Moczarski byl polský novinář, spisovatel, člen protifašistického odboje během 2. světové války, po válce uvězněný na 11 let komunistickým režimem. Je autorem knihy Rozhovory s katem, která je fascinujícím popisem osmiměsíčního společného pobytu ve vězení s válečným zločincem odsouzeným na smrt, generálem SS Jürgenem Stroopem. Kazimierz Moczarski se narodil 2. července 1907 ve Varšavě. V roce 1932 vystudoval právnickou fakultu na Varšavské univerzitě. Poté pokračoval na stejné univerzitě studiem žurnalistiky. Dva roky studoval v Paříži na Institut des Hautes Études Internationales . Později pracoval na ministerstvu sociálních věcí, kde se zabýval legislativou upravující pracovní podmínky. Během studií byl aktivní v organizaci „Legion Młodych“. V roce 1937 byl spoluzakladatelem protifašistického Demokratického klubu. 31. července 1939 se oženil s Žofií Płoskou, zaměstnankyní tiskového oddělení Ministerstva práce. Během německé okupace byl Moczarski aktivním členem Zemské armády, pracoval a posléze vedl Úřad pro informace a propagandu . Hrál důležitou roli při vyšetřování kolaborantů v řadách odboje. Přímo se zúčastnil několika bojových operací, včetně osvobození vězňů z Nemocnice sv. Jana z Boha v Bonifraterské ulici 11. června 1944. Během Varšavského povstání měl na starost jednu ze čtyř rozhlasových stanic a vydával deník povstání „Wiadomości Powstańcze“. Za jeho činnost mu byl udělen Zlatý kříž za zásluhy. Po zničení Varšavy nacisty v říjnu 1944 obnovil činnost Úřadu pro informace a propagandu v Częstochowě a v Krakově. Po skončení války převzali moc v Polsku komunisté a 11. srpna 1945 byl Moczarski, stejně jako mnoho jiných příslušníků odboje zatčen a uvězněn na varšavském předměstí Mokotów. V roce 1946 byl odsouzen k 10 letům vězení za svou činnost v Zemské armádě. V roce 1949, na vrcholu stalinismu, byl jeho proces obnoven a v roc...
Více od autora
Katarína Machová
Více od autora
Karolína Meixnerová
Narozena 26. 8. 1993. Novinářka, instagramerka, influencerka, popularizátorka české literatury a spisovatelů 19. století. Produkční společnosti Dramox, streamující divadelní představení.
Více od autora
Josh Malerman
JOSH MALERMAN je velký fanoušek hororové literatury. Nejprve psal básně a povídky, ale opravdovou kariéru zahájil až textováním písní. Působí jako zpěvák a frontman nezávislé rockové kapely The High Strung. Žije ve Ferndale v Michiganu.
Více od autora
Josef Václav Myslbek
Josef Václav Myslbek byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství. Narodil se na pražském Novém Městě čp. 693, v rodině malíře pokojů Václava Myslbeka a manželky Antonie, rozené Adamcové . V začátcích své umělecké dráhy se učil v letech 1864–1866 v dílně Tomáše Seidana a pracoval jako jeho pomocník na zakázce soch pro vídeňský Arsenal. Ve Vídni se seznámil s Václavem Levým. Po návratu Václava Levého z Říma pracoval v jeho ateliéru . Zároveň v letech 1868–1872 studoval malířství na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Matyáše Trenkwalda. V letech 1872–1873 byl na studijním pobytu v Německu a pobýval v Drážďanech v ateliéru Ernsta Julia Hähnela. Po návratu si Myslbek v roce 1873 zřídil vlastní sochařskou dílnu v Praze. V letech 1885–1896 působil jako profesor sochařství na Uměleckoprůmyslové škole a roku 1896 byl povolán na Akademii, aby založil sochařský ateliér. Působil zde do roku 1919 a vychoval řadu předních sochařů . Dne 18. října 1873 se oženil s Karolinou, rozenou Brožovou , měli postupně 8 dětí, z nichž většina však zemřela v nízkém věku. Manželka Karolina Myslbeková zemřela sebevraždou ve věku 59 let. Pro obživu rodiny intenzívně pracoval, většinou na několika zakázkách současně. Ke svým dílům byl velmi kritický a většinou je mnohokrát přepracovával, když s příslušnou verzí nebyl naprosto spokojen. Většinu života prožil v Praze. V roce 1878 podnikl krátkou, ale důležitou cestu do Paříže; navštívil Louvre, kde se seznámil ...
Více od autora
Josef Mach
Narozen 5.2.1883 v Loučeni u Nymburka, zemřel 8.11.1951 v Praze. Novinář, básník, fejetonista, diplomat, redaktor krajanských časopisů v USA, překladatel z angličtiny, němčiny, italštiny.
Více od autora
Jorgen Engebretsen Moe
Jørgen Engebretsen Moe byl norský foklorista, biskup a básník. Proslavil se zejména díky sbírkám norských pohádek, které sesbíral společně se Peterem Christenem Asbjørnsenem. Narodil se do rodiny farmáře a politika Engebreta Olsena Moeho na farmě Mo v Hole u Ringerike. S Asbjørnsenem se poprvé setkal ve čtrnácti letech, kdy se oba připravovali na přijetí do školy v Norderhovu. Brzy zjistili, že sdílí zájem o folklor. Od roku 1841 cestoval téměř každé léto po jihu Norska a sbíral lidové pověsti. V roce 1845 se stal profesorem teologie na Norské vojenské akademii. O osm let později přijal vysvěcení a na deset let se stal kaplanem v olberském kostele v Krødsheradu a sigdalském kostele v Sigdalu. Poté se přestěhoval do Drammenu a stal se farářem v Bragernes. V roce 1870 se přestěhoval znovu, tentokrát do Vestre Aker, poblíž Christianie. Pět let na to, 1875, se stal biskupem v Agderské diecézi, se sídlem ve městě Kristiansand. V lednu 1882 odstoupil kvůli chátrajícímu zdraví z pozice biskupa, zemřel téhož roku v březnu. Jeho syn Moltke pokračoval ve sbírání folkloru a pohádek a stal se prvním profesorem tohoto předmětu na univerzitě v Oslu. Jørgen E. Moe byl v roce 1873 vyznamenán řádem svatého Olafa v hodnosti rytíř. V roce 1881 byl vyznamenán hodností komandér. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jørgen Moe na anglické Wikipedii.
Více od autora
John Matthews
Dr., přednáší starověké dějiny na Queen's College v Oxfordu, práce o Keltech.
Více od autora
John Mason
Technický úředník Škodových závodů v Plzni, který psal detektivní a sf romány pod pseudonymy: Harry W. Harmattan, Sim Clayton, Richard Richardson a Jiří Medula . Za okupace byl Havránek zatčen a zemřel na Mírově, kde je na vězeňském hřbitově také pochován. Spolu s autorem Josef Kuchynka https://www.databazeknih.cz/autori/josef-kuchynka-66957 napsali knihy pod pseudonymem Harry W. Harmattan.
Více od autora
Joe D Moore
Více od autora
Jitka Macháčková
Narodila se 10.11.1939. Popularizační práce z oboru chemie a přírodovědy.
Více od autora
Jiří Mrázek
Narozen 17.4.1923 v Praze, zemřel 14.11.1978 tamtéž. RNDr., CSc., pracovník Geofyzikálního ústavu Československé akademie věd, geofyzik, popularizátor přírodních věd a kosmonautiky. Práce v oboru.
Více od autora
Jiří März
Ing., spoluautor publikace z oblasti vodohospodářství a kanalizačních sítí.
Více od autora
Jiri Malek
Jiří Málek je český chemik a vysokoškolský pedagog, v letech 2006 až 2010 a opět od roku 2018 rektor Univerzity Pardubice. Absolvoval obor anorganická chemie na původní Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích . Dlouhou dobu působil jako vědecký a výzkumný pracovník na Katedře anorganické chemie VŠCHT v Pardubicích a ve Společné laboratoři chemie pevných látek . V roce 1997 byl jmenován docentem, v roce 2000 získal vědeckou hodnost DrSc. a o dva roky později byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie. Střídavě působil několik let na zahraničních školách po celém světě . Vědecky a pedagogicky působí na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Věnuje se zejména studiu kinetiky procesů v pevné fázi a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů. Podílí se na výuce ve specializaci a vedení diplomových a disertačních prací. Je autorem řady publikací v mezinárodních odborných časopisech. Vystupuje na konferencích, je členem několika zahraničních vědeckých rad a odborných společností, několika vědeckých rad fakult univerzit i jiných vysokých škol. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů. Jiří Málek je ženatý a má dvě dcery, žije ve městě Pardubice. V letech 2000 až 2003 byl pověřen zastáváním funkce prorektora pro vnější vztahy a rozvoj Univerzity Pardubice, v letech 2003 až 2004 prorektorem pro výzkum a vnější vztahy a v období let 2005 až 2006 prorektorem pro vědu a zahraničních vztahy. V listopadu 2005 byl zvolen rektorem Univerzity Pardubice. V lednu 2006 jej do funkce jmenoval prezident Václav Klaus, a to s účinností od února 2006. Funkci zastával do konce l...
Více od autora
Jindřich Matiegka
Jindřich Matiegka byl český lékař a antropolog, profesor a rektor Univerzity Karlovy. Roku 1886 absolvoval medicínu v Praze a působil jako lékař, od roku 1890 se začal zabývat antropologií, organizoval antropologickou sekci Národopisné výstavy v Praze, zpracoval rozsáhlý výzkum českého obyvatelstva a podílel se na budování ústavů pro postižené. Roku 1897 se habilitoval v oboru antropologie a demografie na pražské univerzitě, roku 1904 jmenován profesorem. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty a v letech 1929–1930 rektorem Univerzity Karlovy. Mezi jeho četnými žáky vynikl zejména Emanuel Vlček. Mimo jiné odborně zkoumal a nově uspořádal kostnici při chrámu svatého Petra a Pavla na Mělníku. Na zdejším náměstí má na domě č.p. 15 také pamětní desku. Založil obor fyzické antropologie v Čechách a jeho studium v Praze, organizoval rozsáhlé výzkumy obyvatelstva a zejména mládeže a soustavně budoval antropologické muzeum, které založil jeho přítel Aleš Hrdlička. V letech 1923–1941 redigoval časopis Anthropologie a publikoval přes 200 vědeckých prací, mimo jiné o kostrách různých významných lidí nebo o prehistorických nálezech K. J. Mašky v Předmostí a K. Absolona v Brně a ve Věstonicích.
Více od autora
Jaroslav Moravec
Narozen 2. 5. 1917 v Praze, zemřel 26. 2. 1954 tamtéž. Autor písňových textů, příležitostný hudební skladatel, též autor pohádek a rozhlasových her.
Více od autora
Jaroslav Marcha
Dominik Nejezchleb-Marcha, též jen Dominik Nejezchleb , byl československý spisovatel a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu . Narodil se jako Dominik Nejezchleb. Od roku 1905 používal pseudonym Jaroslav Marcha. 16. června 1925 mu Zemská správa politická na Moravě povolila změnu příjmení na Nejezchleb-Marcha. Získal jen základní vzdělání. Literárně i politicky byl samoukem. V letech 1907–1910 byl členem redakcí Rolnických listů, Selských listů a Moravského venkova. Už tehdy byl i politicky aktivní. V roce 1910 se stal tajemníkem agrární strany pro Moravu a Slezsko. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929. Podle údajů k roku 1929 byl profesí členem Ústřední Domoviny v Brně. Později ještě přešel do horní komory parlamentu. Po parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty. Byl literárně činný. Zprvu přispíval do regionálního tisku verši, později psal kratší prózy z venkovského prostředí. V letech 1936–1941 zastával funkci předsedy Moravského kola spisovatelů. Později byl čestným předsedou. Zároveň byl předsedou Sdružení poslanců-novinářů v Praze, místopředsedou dozorčí rady spořitelny a správní rady pojišťovny. Rovněž vykonával funkci člena správní rady firmy Novák a Jahn. Zemřel v prosinci 1961 v Brně. Pohřben byl na Ústředním brněnském hřbitově. V roce 1990 mu byla na rodném domě v Babicích nad Svitavou odhalena pamětní deska od Františka Pokorného. V téže obci byla v prosinci 2011 odhalena i...
Více od autora
Jarmila Mourková
Jarmila Mourková byla česká spisovatelka a literární historička. Její próza je řazena k psychologické literatuře, literárněvědné práce jsou věnovány konci 19. a začátku 20. století v české literatuře. Maturovala v roce 1951 na reálném gymnáziu. Vystudovala češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala v roce 1956, její závěrečná práce byla věnována Josefu Horovi. V roce 1964 získala titul kandidát věd. V roce 1967 si udělala doktorát. Poté vědecky pracovala v Literárním archivu Národního muzea . Zpracovala pozůstalost Josefa Hory, Jiřího Mahena, Josefa Svatopluka Machara, Marie Majerové, Františka Xavera Šaldy, Richarda Weinera ad. V roce 1989 odešla do důchodu. Její manžel Jaromír Loužil je rovněž kulturním historikem.
Více od autora
Janusz Meissner
Janusz Meissner, literární pseudonym „poručík Herbert“ , kapitán – pilot polského vojska, spisovatel a autor deníků. Narodil se ve Varšavě v rodině řezbáře Jana Wiktora Meissnera, jeho bratrem byl kapitán Tadeusz Meissner. Od roku 1915 navštěvoval strojní a elektrotechnickou školu Wawelberga a Rotwanda ve Varšavě. Od července 1917 byl v POV, v listopadu 1918 vstoupil do polského vojska, nejprve sloužil jako letecký mechanik v 2. eskadře v Lublinu a v 7. eskadře ve Lvově. Koncem roku 1919 ukončil pilotní kurz v nižší pilotní škole v Krakově a v březnu 1920 ve vyšší pilotní škole v Poznani. Od července 1920 se účastnil polsko-ruské války v nově zformované toruńské eskadře v hodnosti seržanta - pilota. Za bojový let ze dne 16. července 1920 byl vyznamenán válečným křížem. Po skončení války se účastnil přípravy třetího slezského povstání. Po roce 1921 byl nadále činný v polském letectvu i jako sportovní letec. Po vypuknutí druhé světové války se účastnil jediného bojového letu při obraně Polska v září 1939, poté byl 19. září 1939 evakuován do Rumunska , odkud se dostal do Francie a po jejím pádu roku 1940 do Velké Británie. Zde byl redaktorem satirického časopisu Polski Spitfire, vyšlo však jen jediné číslo ve dvou exemplářích. Jeho kritika nezískala pochopení u představitelů polské exilové vlády, byl převelen do zálohy. Od 1. dubna 1941 byl korespondentem u letectva, účastnil se i bojových letů, 22. října 1942 uvolněn z vojenské služby, stal se ředitelem exilového Polského rádia - oddělení ministerstva informací. V lednu 1945 se stal šéfem oddělení propagandy, tisku a informací polských leteckých sil. V roce 1946 se vrátil do Polska, usadil se v Zakopaném. Od roku 1956 žil v Krakově, kde i zemřel. Má dva syny - Andrzeje a Jerzyho. Napsal řadu knih popularizujících tematiku letectva a námoř...
Více od autora
Jana Machalická
Narozena 14. 9. 1958 v Praze. Teatroložka, divadelní kritička a novinářka.
Více od autora
Jan Michl
Narozen 1975. PhDr., historik a politolog, práce z vojenských apolitických dějin 20.století.
Více od autora
Jan Měšťan
Ing. Jan Měšťan, provozovatel píseckého Nakladatelství J & M. Z jeho dlouholetého zájmu a bádání o Josefu Hasilovi, šumavském převaděči 40. a 50. let 20. století, vznikla v roce 2017 Měšťanova první kniha - Písecká spojka Krále Šumavy.
Více od autora
Jan Marek
Narozen 31. 8. 1931, zemřel 12. 2. 2022 v Praze. PhDr., CSc., indolog a íránista, pracovník Orientálního ústavu, publikace z oboru, překlady z perštiny, urdštiny a angličtiny.
Více od autora
Jan Majerník
Narodil sa 20. júla 1936 v Senici v úradníckej rodine. Do základnej školy chodil v rodisku, v Ladcoch a v Nových Zámkoch. Na Gymnáziu v Nových Zámkoch roku 1954 aj zmaturoval. Potom študoval na FF UK v Bratislave slovenčinu a ruštinu. Štúdium ukončil roku 1959. Najskôr pracoval ako redaktor mesačníka Mladá tvorba, potom na Slovenskom ústredí knižnej kultúry v redakciách časopisov Knižná kultúra a Universum. Učil na Gymnáziu v Dunajskej Strede, potom bol pracovníkom Obvodného kultúrneho a spoločenského strediska v Bratislave. Roku 1980 sa stal spisovateľom a prekladateľom v slobodnom povolaní a spolupracoval s literárnymi časopismi, najčastejšie s redakciou Romboidu. Od roku 1992 bol redaktorom, neskôr šéfredaktorom Literárneho týždenníka, v súčasnosti pracuje v Národnom literárnom centre. Do literatúry vstúpil ešte v rokoch vysokoškolských štúdií ako publicista a prekladateľ. V prvom období tvorivej činnosti sa venoval prekladaniu ruskej, ukrajinskej a poľskej poézie. Knižne vydal výbery z básnickej tvorby B. Sluckého, J. Vinokurova, J. Jevtušenka, R. Kazakovovej, B. Achmadulinovej, M. Cvetajevovej, A. Tvardovského, N. Asejeva, S. Michalkova, M. Džälila, I. Drača. T. Rózewicza, K. I. Galczýnského, K. Chettagkätyho a i. a v jazykovej spolupráci aj dva výbery z modernej indickej poézie. Obsiahly výber z jeho prekladovej tvorby vyšiel roku 1986 pod názvom Preklady. Ako básnik do literatúry vstúpil zbierkou Okamih dospievania . Značnú časť zbierky tvoria ľúbostné verše. Ďalšie dve básnické zbierky Stalo sa a Skadiaľ vydal s časovým odstupom desiatich rokov. Vlastná i spoločenská skúsenosť mu bola podnetom pri hľadaní hlbšieho zmyslu života a jeho pozitívnych hodnôt aj v zbierke Za svetlom v okne . Výber z poézie mu vyšiel roku 1990 pod názvom Voda má čas. Roku 1991 vydal zbierku politickej satiry Pornogramy. Prejavil sa aj ako esejista a prozaik. Knižne vydal súbor esejí, čŕt, úvah a mikropoviedok s hubárskou tematikou pod názvom Rastú! (198...
Více od autora