Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 1 - 60 z celkem 817 záznamů

Johanna Lindsey
Johanna Helen Lindsey se narodila 10. března 1952 v Německu, kde byl její otec, voják US Army, umístěn. Když byla malá, rodina se často stěhovala. V roce 1970, když ještě studovala, se provdala za Ralfa. Má tři děti: Alfréda, Josefa a Garreta. Po manželově smrti se Johanna přestěhovala do Main, v Nové Anglii, aby zůstala blízko rodině. Johanna napsala první knihu v roce 1977 a kniha uspěla. Do roku 2006, s více jak 58 miliony kopií jejích prodaných celosvětově, s překlady do 12 jazyků, je Johanna Lindsey jedna z nejpopulárnějších autorů historického románu. Zemřela 27.10.2019 ve věku 67 let na rakovinu plic, v Nashua, New Hampshire, USA.
Více od autora
Vladimír Liška
Vladimír Liška je přední český záhadolog, publicista a spisovatel. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. V devadesátých letech minulého století patřil k zakladatelům Československé archeoastronautické asociace, která se zaměřovala na propagaci paleoastronautiky, ufologie, parapsychologie, psychotroniky a řešení historických otazníků a záhad. Od roku 2001 se plně věnuje publicistické dráze.
Více od autora
Astrid Lindgren
Astrid Lindgrenová, výslovnost, rodným jménem Astrid Anna Emilia Ericssonová , byla švédská autorka knih pro děti. Mimo příběhy pro děti psala i romány, povídky, divadelní hry, poezii, filmové a divadelní scénáře. Její knihy byly přeloženy do 70 jazyků ve více než 100 zemích po celém světě. V roce 1958 jí byla udělena Cena Hanse Christiana Andersena, která je považována za nejvyšší možné ocenění autorů dětských knih. Astrid Lindgrenová vyrůstala v městečku Vimmerby ve Švédsku. Mnoho jejích knih je inspirováno vlastním dětstvím, které strávila na farmě svého otce Samuela Augusta Ericssona . Astrid byla druhým dítětem, narodila se rok po Gunnarovi , následovaly další dvě dívky, Stina a Ingegerd . V roce 1923 začala pracovat v lokálním tisku, ale do dvou let otěhotněla s ženatým kolegou a byla nucena pod tlakem okolí odejít z domova. V Kodani 4. prosince 1926 porodila syna Larse, kterého z nedostatku financí dala do pěstounské péče. Poté odjela do Stockholmu, kde začala pracovat jako sekretářka. V dubnu 1931 se provdala za Sture Lindgrena , který se kvůli ní rozvedl, což jí umožnilo vzít si zpět syna. 21. května 1934 se jí narodila dcera Karin. Od roku 1937 pracovala jako stenografka pro švédského profesora kriminalistiky Harry Södermana. Tato práce ji inspirovala k románům o Kalle Blomkvistovi. Nejslavnější postava Lindgrenové Pipi Dlouhá punčocha vznikla z příběhů, které vyprávěla své dceři před spaním. Kniha se stala rychle velmi úspěšnou a udělala z Lindgrenové mezinárodně známou autorku. V roce 1976 Astrid Lindgrenová zjistila, že její mezní daňová sazba představuje 102 % zdanitelných příjmů. Napsala proto povídku Pomperipossa ve světě peněz, která vyprovokovala velké diskuse o švédském daňovém systému a pravděpodobně přispěla k první volební porážce Sociální demokracie po čtyřiceti letech vládnutí. ...
Více od autora
Dobroslav Líbal
Dobroslav Líbal byl český historik architektury a urbanismu. Narodil se v rodině pražského advokáta Dr. Karla Líbala a jeho ženy Růženy, rozené Zátkové, kteří uzavřeli sňatek dne 4. června 1910. Na přání rodičů nejprve vystudoval právnickou fakultu University Karlovy. Promoval v roce 1935. Začal pracovat jako koncipient v kanceláři svého otce. Pokračoval ve studiu dějin umění a klasické archeologie na filosofické fakultě University Karlovy. Zde byl žákem profesorů Antonína Matějčka a Josefa Cibulky. Promován byl v roce 1945. Pracoval na svém díle Gotická architektura v Čechách a na Moravě, což měla být jeho habilitační práce. Po únoru 1948 mu ale bylo další působení na Universitě Karlově znemožněno. Nastoupil do ateliéru R nově vzniklého podniku Stavoprojekt. Tento ateliér byl v roce 1954 základem Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů . Vedl zde ateliér tvorby stavebně historických průzkumů. Kvůli komunistickým kádrovým prověrkám byl v roce 1958 vedoucího postavení na několik let zbaven. Vypracoval a stále zdokonaloval metodiku tvorby pasportů památkových budov, které vznikaly jako týmová práce odborníků různých oborů . Pasport objektu obsahuje historii stavby, stavební a architektonický popis, popis aktuálního technického stavu a doporučení pro další využití objektu. Součástí je i plánová a fotografická dokumentace. Prvními takto zdokumentovanými objekty byl areál Ungeltu na Starém Městě pražském v roce 1951. Takto byly zdokumentovány všechny budovy Pražské památkové rezervace. Tyto průzkumy vznikaly pod Líbalovým vedením celých 40 let a představují mimořádné a mezinárodně oceňované dílo. Ateliérem prošli pozdější přední památkáři, například: Martin Ebel, Mojmír Horyna, Josef Hyzler, Hubert Ječný, František Kašička, Luboš Lancinger, Petr Macek, Jan Muk, Jiřina Muková, Olga Novosadová, Jaroslav Vajdiš, Milada Vilímková, Pavel Zahr...
Více od autora
Charlotte Link
Charlotte Link je německá spisovatelka. Je dcerou právníka a německé spisovatelky, novinářky Almuth Link. Po maturitě se rozhodla ke studiu práv, avšak studium nedokončila, neboť se rozhodla neodmítnout smlouvu s nakladatelstvím Bertelsmann-Verlag na tři svoje knihy. Její o 16 měsíců mladší sestra Franziska zemřela v únoru roku 2012 po šesti letech nemoci na rakovinu. Svoji sestře také posléze Charlotte zasvětila knihu s názvem Sechs Jahre: Der Abschied von meiner Schwester.
Více od autora
Franz von Liszt
Více od autora
Peter Lipa
Peter Lipa je známý slovenský zpěvák, skladatel a propagátor jazzové hudby, často označovaný za jednu z vůdčích osobností slovenské jazzové scény. Narodil se 30. května 1943 v Prešově na Slovensku a jeho plodná kariéra trvá již několik desetiletí. Lipa ve svém osobitém stylu mísí jazz s vlivy blues, soulu a rocku, díky čemuž si získal širokou základnu fanoušků napříč různými žánry.
Více od autora
Helena Lisická
Helena Lisická byla česká etnografka a spisovatelka, autorka pohádek a pověstí. S tvorbou začala v 50. letech a je autorkou více jak dvou desítek titulů. Mimo pohádek a pověstí se zabývala i tvorbou divadelních her pro děti. Spolupracovala s Folklórním souborem Haná, s nímž založila folklórní festival Lidový rok. Provdala se za archiváře Antonína Roubice. Studovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci.
Více od autora
Titus Livius
Titus Livius, podle svého rodiště také Patavinus byl římský spisovatel a historik, autor monumentálních dějin Říma Ab urbe condita. O Liviovi je známo velmi málo, hlavním pramenem je biskup Eusebius a jeho Chronicon. Pocházel z bohaté a pravděpodobně významné rodiny, takže byl finančně nezávislý. Vzdělání získal v Patavii a na své rodiště byl do smrti velmi hrdý. Tamní občané získali římské občanství až v roce 48 př. n. l. a zůstali dlouho věrni Pompeiovi a republice a nepodporovali Caesara. Občanská válka v letech 49 až 45 př. n. l. možná způsobila, že Livius neabsolvoval studijní pobyt v Řecku, což bylo u mladých vzdělaných mužů v té době obvyklé. Ve věku 28 let a patrně už po občanské válce odešel do Říma, kde se věnoval literatuře, historii a filosofii. Pobýval v domě Maecenatově, kde se patrně také spřátelil s Gaiem Octaviem, pozdějším císařem Augustem. Svým dílem se významně podílel na jeho programu upevnění říše obnovou starých římských ctností, podobně jako další autoři tak zvaného „zlatého věku římské literatury“ , a byl také učitelem pozdějšího císaře Claudia. Livius nebyl voják a patrně nezastával žádný veřejný úřad, čímž se lišil od starších římských historiků, a věnoval se pouze studiu a psaní. Psal filosofické dialogy i rétorické texty, které se však nezachovaly. Pobýval patrně střídavě v Římě a v Padově, kde také zemřel. Osobní přátelství s Augustem a s císařskou rodinou umožnilo Liviovi dobrý přístup do knihoven a archívů, takže mohl zpracovat velké množství pramenných informací. Své zdroje často cituje a pokud se rozcházejí, uvádí i protichůdná mínění, což dává jeho dílu velikou cenu. Ačkoli je často ke svým pramenům, zejména k pověstem a bájím, poměrně kritický, přece jeho záměr nebyl pouze historiografický v moderním slova smyslu, nýbrž literární a vzdělávací, možná dokonce politický. Šlo mu o pozvednutí říše a národa, o nápravu mravních poměrů a o posílení řím...
Více od autora
František Listopad
František Listopad, rodným jménem Jiří Synek, v Portugalsku známý jako Jorge Listopad byl český a portugalský spisovatel, básník, esejista, kritik, překladatel, novinář, divadelní a televizní scenárista a režisér. František Listopad byl vnuk nakladatele Adolfa Synka, starší bratr filmové scenáristky a dramaturgyně Aleny Munkové. Publikoval od roku 1938. Po roce 1941 se podílel na domácím odboji. Po válce spoluzakládal deník Mladá fronta, v němž řídil kulturní rubriku. Byl součástí uskupení tzv. dynamoanarchistů. V téže době studoval na FF UK estetiku a literární vědu. Po únoru 1948 se nevrátil z Francie. V roce 1959 se přestěhoval do Portugalska, kde žil a pracoval až do smrti. Byl mimo jiné ředitelem Národního divadla v Lisabonu. V Portugalsku též spoluzaložil vysokou filmovou a divadelní školu.
Více od autora
Eric Linklater
Eric Robert Russell Linklater byl skotský spisovatel, autor románů, knih o vojenské historii, povídek, cestopisů a fantasy románů pro děti. V roce 1944 obdržel Carnegie Medal, britské ocenění za literaturu pro děti a mládež za knihu The Wind on the Moon. Linklater se narodil v Penarthu, Vale of Glamorgan ve Walesu v rodině námořníka Roberta Baikie Linklatera , pocházejícího ze skotského souostroví Orkneje a jeho ženy Mary Elizabeth Youngové . Oba rodiče měli skandinávské předky, dědeček z matčiny strany byl švédský námořní kapitán. Příjmení Linklater je odvozeno ze staré norštiny a na Orknejích je poměrně rozšířené. Vřelý zájem o Skandinávii si spisovatel udržel po celý život. Gymnázium a univerzitu navštěvoval v Aberdeenu, kde byl po dobu studia předsedou studentského debatního klubu . V letech 1917–1918 sloužil v Black Watch, třetím praporu Skotského královského pluku , kde byl raněn. Poté se stal snajprem. Zkušenosti ze zákopové války zaznamenal v knize The Impregnable Women z roku 1938, popisující imaginární válku s Francií a také v autobiografickém románu Fanfare for a Tin Hat z roku 1970. Ještě během studií na univerzitě napsal Linklater v roce 1922 první hudební komedii Stella, Bajanella pro studentské představení. Začal studovat lékařství, ale promoval z anglické literatury. Po studiích strávil dva roky v Bombaji v Indii jako zástupce šéfredaktora deníku The Times of India a pak cestoval. V letech 1928–1930 pobýval v USA na Cornell University a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Spisovatel započal svoji literární dráhu v roce 1929. Velkou popularitu si získal se svým třetím románem Juan in America . Hlavní hrdina románu, Angličan Juan Motley, literární pokračovatel Byronova Dona Juana, se ocitá v Americe v období prohibice a rozmáhajícího se gangsterství a prožívá...
Více od autora
Inga Lindström
Narodila se 25. 1. 1954 v Ravensburgu. Německá spisovatelka, scénáristka a novinářka. Její skutečné jméno zní: Christiane Sadlo.
Více od autora
Rachael Lippincott
Americká autorka young adult románu, podle něhož vznikl stejnojmenný film.
Více od autora
Zuzana Liptáková
Narozena 2.5.1960 v Praze. PaedDr., vysokoškolská pedagožka, rusistka, práce z oboru.
Více od autora
Vladimír Líbal
Ing., docent vysoké školy ekonomické. Práce v oboru zásobování, organizace a řízení výroby.
Více od autora
Lubomír Lipský
Více od autora
Ian Livingstone
Ian Livingstone , anglický fantasy autor a podnikatel. Spoluautor prvního dílu série gamebooků Fighting Fantasy, The Warlock of Firetop Mountain a spoluzakladatel Games Workshop.
Více od autora
Gabriele Linke-Grün
Gabriele Linkeová-Grünová pracuje jako nezávislá novinářka pro přírodovědnou redakci nakladatelství GU, různé časopisy o zvířatech a vydavatelství učebnic.
Více od autora
Antonín Liška
Antonín Liška byl v pořadí jedenáctý biskup českobudějovický , biblista a řeholník, člen řádu redemptoristů. Antonín Liška vystudoval redemptoristické gymnázium a posléze do řádu redemtoristů vstoupil . V roce 1950 byl jako mnoho ostatních řeholníků protiprávně internován v Králíkách. Na podzim téhož roku byl nasazen do PTP. Během tohoto nasazení byl v roce 22. září 1951 biskupem Kajetánem Matouškem tajně vysvěcen na kněze. Po návratu od PTP pracoval v různých civilních povoláních a tajně působil jako kněz. Veřejnou pastorační činnost zahájil až v květnu 1971 jako administrátor v Poříčí nad Sázavou. Získal doktorát teologie na bohoslovecké fakultě v Litoměřících. Podílel se na ekumenickém překladu Bible a byl oficiálem interdiecézního církevního soudu. Dne 19. května 1988 jej papež Jan Pavel II. jmenoval světícím biskupem pražské arcidiecéze, vysvěcen byl 11. června 1988. V roce 1991 byl nejdříve generálním vikářem a posléze administrátorem této arcidiecéze. Dne 28. srpna 1991 jej Jan Pavel II. jmenoval biskupem českobudějovickým. V roce 1999 v souladu s kanonickým právem nabídl při dovršení 75 let rezignaci na svůj úřad. Papež ji nepřijal a jmenoval mu biskupa-koadjutora Jiřího Paďoura, který jej na budějovickém biskupském stolci posléze vystřídal .
Více od autora
Miroslav Antonín Liškutín
Miroslav Antonín Liškutín byl československý brigádní generál, československý letec RAF. Vyučil se zámečníkem. V srpnu 1938 vstoupil do armády. Po vyhlášení protektorátu odešel za hranice a v Anglii byl přijat do řad RAF. Účastnil se vzdušných soubojů s nepřítelem, doprovázel námořní konvoje a prováděl vzdušnou ochranu námořní základny. Během druhé světové války sestřelil tři nepřátelská letadla a jednu létající pumu V1. Nad nepřátelským územím uskutečnil celkem 131 letů během druhé světové války. Sloužil v 312. a 313. československé stíhací peruti.V srpnu 1945 se vrátil do Československa a působil ve funkci náčelníka štábu na letišti v Brně-Slatině. Po únoru 1948 byl na něj vydán zatykač a musel opět uprchnout do Anglie, kde na něj čekala manželka a dvě děti. Nastoupil zde službu u královského letectva, ze služeb RAF odešel v roce 1962.
Více od autora
Georg Christoph Lichtenberg
Georg Christoph Lichtenberg byl německý osvícenecký aforista, fyzik, astronom a matematik. Narodil se jako nejmladší ze 17 dětí výjimečně vědecky vzdělaného luterského pastora. Byl velmi drobné postavy a celý život trpěl hrbem, který mu později ztěžoval i dýchání. Absolvoval "latinskou školu" v Darmstadtu a s podporou hesenského vévody od roku 1763 studoval na univerzitě v Göttingenu, kde se roku 1769 stal mimořádným a od roku 1775 řádným profesorem experimentální fyziky, matematiky a astronomie. Na pozvání svých žáků v letech 1770 a 1774-1775 dvakrát navštívil Anglii, kde byl srdečně přijat králem Jiřím III., který mu nabídl místo profesora filosofie. Ze svých cest publikoval Dopisy z Anglie a byl známým, i když také kritickým anglofilem. Jako jeden z prvních, kdo své přednášky doplňoval experimenty, si získal nejen oblibu u studentů, ale i celoevropskou pověst. Dopisoval si s mnoha významnými osobami své doby, včetně J. W. Goetha a I. Kanta, matematik Carl Friedrich Gauss navštěvoval jeho přednášky a roku 1783 ho v Göttingen navštívil italský fyzik Alessandro Volta. Roku 1793 byl zvolen členem Royal Society v Londýně. V životě měl několik lásek, s mladou M. Stechardovou žil až do její smrti 1782, od roku 1783 žil s M. Kellnerovou , s níž se 1789 oženil a měl s ní šest dětí. Lichtenberg se zabýval zejména elektřinou a zkonstruoval velký elektrofor , který nabíjel elektrostatickou indukcí a který produkoval výboje na vzdálenost 38 cm. Studoval rozvětvené tvary výboje na povrchu izolantů a zobrazoval je tak, že povrch po výboji posypal jemným práškem, který pak otiskl na papír. Tak objevil fyzikální princip pozdější xerografie. Byl také jeden z prvních, kdo zavedl do Německa hromosvod, a vymyslel systém formátů papíru, který se jako ISO 216 užívá dodnes. Za života proslul jako břitký polemik a autor populárně vědeckých článků...
Více od autora
Thin Lizzy
Thin Lizzy byla irská rocková skupina založená v Dublinu v roce 1969. V čele s charismatickým frontmanem a baskytaristou Philem Lynottem je skupina známá především díky písním "The Boys Are Back in Town", "Whiskey in the Jar" a "Jailbreak". Thin Lizzy Hudba skupiny se vyznačovala melodickým hard rockem, jehož hnacím motorem byly Lynottovy poetické texty a harmonie dvou sólových kytar, které se staly charakteristickým znakem jejich zvuku. Kapela prošla během své kariéry mnoha změnami v sestavě, přičemž Lynott byl stálým členem až do své smrti v roce 1986.
Více od autora
Sun Light
Sun Light je pseudonym Sergeje Neapolitánského , což je ruský orientalista, spisovatel a překladatel, též teolog a inicializovaný krišnovec. Zajímá se učením védické kultury, je následovníkem metodik gnostických škol minulosti. Je prezidentem petrohradského fondu védické kultury , vede četné semináře a školení věnované přilákání energie hojnosti. Napsal desítky knih o tom, jak dosáhnout blahobytu, harmonie a štěstí. Dle mínění jeho příznivců se výborně vyzná v otázkách motivace k úspěchu, zajímá se o finanční prognozy a vyučuje etiku byznysu.
Více od autora
Lubomír Linhart
Lubomír Linhart byl český publicista, kritik, nakladatelský redaktor, teoretik fotografie, filmový historik, překladatel z ruštiny. Ve třicátých letech byl mluvčím a teoretikem Film-foto skupiny Levé fronty. Publicisticky začal být činný od 20. let, záhy se zaměřuje na filmovou kritiku, od roku 1927 v Klubu za nový film. V letech 1924–1934 studoval na ČVUT v Praze . Po konci války se stal i organizátorem. V letech 1946–1948 působil jako první ústřední ředitel znárodněné československé kinematografie. Po únoru 1948 nastupuje dráhu diplomata, byl velvyslancem v Rumunsku a v Německé demokratické republice . Po návratu do Československa jmenován profesorem FAMU a vedoucím tamní katedry filmové a televizní vědy, v roce 1969 přešel do nově zřízeného filmového oddělení při katedře teatrologie na FF UK.
Více od autora
Johannes Linnankoski
Finský spisovatel, vlastním jménem Juhani Vihtori Peltonen, se narodil 28.10.1869 v Askole. Krátce působil jako učitel v místní vesnické škole, poté jako nakladatelský pracovník a novinář. Pod vlastním jménem vydal knihu o rétorice. Vynikal dokonalým stylem a jeho publicistické články jsou klasickým příkladem stylistické přesnosti a umělecké dokonalosti. Jako vynikající řečník měl nemalý vliv na národně uvědomělou finskou mládež. Jako autor na sebe upozornil r 1903, kdy vyšlo drama Věčný zápas. Prestiž si získal románem Uprchlíci, kterým chtěl poukázat na masivní vystěhovalectví, tehdy postihující celé Finsko. Jeho vrcholným dílem je román Píseň o červeném květu z roku 1905. Ve Finsku vyšel doslova ve stovkách vydání, byl i sfilmován. Spisovatel zemřel 10. 8. 1913 v Parvoo.
Více od autora
Kateřina Lišková
Narozena 28. 2. 1976 v Teplicích. Doc., Ph.D., socioložka, práce z oboru sociologie, gender studies, feminismus.
Více od autora
Karel Liška
Narozen 28.1.1910, zemřel 30.7.1993. Povoláním strojník, práce z oboru heraldiky a sfragistiky.
Více od autora
Karel Linhart
Narozen roku 1932. PhDr., CSc., odborný asistent na katedře filosofie a sociálních teorií pedagogické fakulty. Práce v oboru.
Více od autora
Karel Liebscher
Karel Liebscher , byl český malíř – krajinář a ilustrátor. Pro jeho tvorbu je typický výběr malebných scenérií, harmonie a úhlednost; krásu nalézá i ve zdánlivě prostých motivech a odlehlých koutech. Velmi si nechával záležet na technické dokonalosti a pečlivé propracovanosti. Bratr malíře Adolfa Liebschera. Ke kreslení měl nadání od dětství, ale zpočátku nepředpokládal, že by mohlo být jeho hlavním zaměstnáním. Vystudoval techniku a nastoupil do práce jako asistent na stavebním úřadě. Po půl roce se u něj ale projevila nervová nemoc, která vyžadovala klid. Za pobytu v lázních Gräfenberg , Tábor a Letiny studoval přírodu a začal se naplno věnovat krajinomalbě. První ilustrace uveřejnil v roce 1879. Roku 1883 studoval na vídeňské malířské akademii. V roce 1884 se oženil Emou Procházkovou. První velkou výstavu 128 obrazů a studií uspořádal v roce 1885 v Praze. Tématem jeho prací byly významné české památky , česká krajina , později hledal náměty i na svých cestách do zahraničí . Jeho talentu využil i Jan Otto, jehož vydavatelství uveřejňovalo řadu jeho ilustrací v časopisech i výpravných publikacích . Zemřel roku 1906 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. .
Více od autora
Josef Linhart
Narozen 1.12.1917 ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel 1992. PhDr., DrSc., profesor psychologie, ředitel Psychologického ústavu Československé akademie věd. Práce v oborech psychologie, filosofie a pedagogiky.
Více od autora
Jan Lier
Jan Lier byl český novinář, spisovatel, výtvarný a divadelní kritik, představitel lumírovců. Pracoval jako tajemník a knihovník Průmyslové jednoty. Od 70. let publikoval fejetony, v nichž ostře kritizoval český veřejný život, přijímání německých vzorů a obdiv k Rusku; jako alternativu nabízel francouzskou kulturu. Proti výchovné úloze literatury, kterou vyznávali zejména moravští kritici, stavěl „umění pro umění“. Největší vliv měl v 80. a 90. letech, později se svými názory dostával do izolace. Psal i povídky, novely a romány, inspirované postromantickou francouzskou literaturou a poplatné polemickému novinářskému stylu. Narodil se 27. října 1852 v Kutné Hoře č. 179, blízko Kamenného domu. V mládí ho nepříznivě zasáhla smrt otce. Vystudoval reálku a profesionálně se věnoval technice. V letech 1873–77 pracoval na železnici, roku 1877 získal místo sekretáře v pražské Jednotě průmyslové. Ve volném čase psal fejetony, kritiky i samostatné literární práce. 1. října 1887 se stal knihovníkem Průmyslové jednoty. 1. prosince 1892 ho Česká akademie věd a umění zvolila za mimořádného člena. Od roku 1896 působil i jako dramaturg a lektor Národního divadla. V Průmyslové jednotě nakonec zastával funkci ředitele a za své výsledky získal záslužnou stříbrnou medaili. Cestami po Evropě získal obdiv k západní kultuře, zejména francouzské, a odpor k „malým“ českým poměrům, které se snažil změnit. Románskou kulturu si cenil výše než germánskou. Řadil se mezi kosmopolitní lumírovce. Velmi známý byl v 80. a 90. letech. Postupem času se svými zásadními názory dostával do stále větší izolace, takže od konce 90. let byl jeho význam jen okrajový. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Do literatury jej uvedl Jan Neruda v 70. letech. Od roku 1877 psal fejetony do Národních listů a Pokroku. V té době vydal také román Hraběnka Radová. První práce psal pod pseudonymy Adam Zero, Luděk Frič, Jan Iler a Vile...
Více od autora
Hana Lipovská
Narozena 9. 11. 1990. Ekonomka se zaměřením na problematiku lidského kapitálu, ekonomii růstu a metodologii vědy. Publikace v oboru, též práce o teorii her..
Více od autora
Vladimír Linc
Narozen 24.7.1923 v Nedvědicích, zemřel 1995. PhDr., odborný asistent na katedře speciální pedagogiky. Práce v oboru.
Více od autora
Titus Livius Patavinus
Více od autora
Petr Lindner
Petr Lindner patří ke zkušeným publicistům a odborníkům digitální fotografie. Je šéfredaktorem magazínu DIGIfoto, který je určen amatérským i profesionálním fotografům. Věnuje se zejména fotografické technice. Je autorem nesčetných recenzí a praktických článků pro časopisy DIGIfoto, Computer, Mobility či DIGIarena.cz.
Více od autora
Pavel Lizoň
Narodil se 2. 10. 1945 v Trenčíně. Slovenský mykolog, samostatný vědecký pracovník Botanického ústavu Slovenskej akadémie vied, Bratislava, RNDr., CSc.. Práce z oboru.
Více od autora
Limahl
Limahl je anglický popový zpěvák a skladatel, známý především jako zpěvák synthpopové skupiny Kajagoogoo z 80. let, než se vydal na sólovou dráhu. Narodil se jako Christopher Hamill 19. prosince 1958 ve Wiganu v hrabství Lancashire a své umělecké jméno přijal anagramováním svého příjmení. Limahl se proslavil hitem skupiny Kajagoogoo "Too Shy", který se v roce 1983 dostal na první místo britské singlové hitparády. Poté, co byl později téhož roku propuštěn z kapely, se vydal na sólovou dráhu a dosáhl úspěchu s písní "The NeverEnding Story", která se stala ústřední písní stejnojmenného filmu a stala se hitem v několika zemích.
Více od autora
Josef Linhart
Narozen 6.1.1886 v Kodě u Berouna, zemřel 4.9.1957 v Praze. Úředník ministerstva zahraničních věcí, autor politických spisů.
Více od autora
Jiří Ignác Linek
Jiří Ignác Linek byl český hudební skladatel 18. století, známý svým přínosem v oblasti klasické hudby, zejména v rámci české tradice. Narodil se 23. ledna 1725 v Bakově nad Jizerou a byl významnou osobností ve vývoji české hudby v období baroka. Linkovy skladby zahrnují řadu chrámových skladeb, symfonií, komorních děl a vokálních skladeb. Jeho styl se vyznačoval včleňováním lidových prvků do klasických forem, což bylo u českých skladatelů té doby běžné.
Více od autora
Jevgēņija Ļisicina
Jevgēņija Ļisicina je významná lotyšská varhanice, známá svým mistrovstvím ve hře na varhany a přínosem pro klasickou hudbu. Je spojena s Rižským dómem , v němž se nacházejí jedny z nejvýznamnějších a nejhistoričtějších varhan v Lotyšsku. Ļisicina kariéra se vyznačuje výkony, které ukazují její technickou zručnost a hluboké porozumění varhannímu repertoáru. Její tvorba často zahrnuje interpretaci klasické a barokní hudby, což jsou žánry, které jsou pro bohaté zvukové možnosti varhan obzvláště vhodné.
Více od autora
Bohuslav Litera
Bohuslav Litera je historik. Přednáší na Institutu mezinárodních vztahů FSV UK. Odborně se zaměřuje na moderní dějiny Ruska 20. století. Je autorem či spoluautorem několika monografií, mj. Vzájemné vztahy postsovětských republik ; Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989 ; Vnitřní fronta. Sovětský stát a společnost 1941-1945 ; Historie Rudé armády 1917-1941 ; Dějiny Ruska v datech ; "Druhá revoluce". Stalinská transformace v Sovětském svazu 1928-1934 . Podílel se na práci M. Reimana a kol. Zrod velmoci. Dějiny Sovětského svazu 1917-1945 a mnoha odborných časopiseckých studiích publikovaných zvláště v časopisech Slovanský přehled, Moderní dějiny, Slovanské historické studie a dalších.
Více od autora
Věra Linhartová
Narozena 22. 3. 1938 v Brně. Historička a teoretička umění, beletristka, po roce 1968 v exilu v Paříži, překladatelka z francouzštiny, editorka díla R. Weinera a J. Heislera.
Více od autora
Věra Linhartová
Věra Linhartová je česká spisovatelka, zakladatelka české experimentální prózy, historička umění, básnířka, překladatelka, editorka a výtvarná teoretička žijící ve Francii. Věra Linhartová se narodila roku 1938 v Brně coby dcera právníka, referenta nemocenské pojišťovny. Matka byla v domácnosti, byla duševně nemocná a svůj život ukončila sebevraždou. Rodina bydlela v Botanické ulici. Po absolvování brněnské jedenáctileté střední školy nastoupila v roce 1955 na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde vystudovala dějiny umění. Úspěšně absolvovala v roce 1960, jako téma diplomové práce si zvolila barokní architekturu na Moravě. Externě také vystudovala estetiku na FF UK. Roku 1957, kdy přechodně pracovala jako průvodkyně na hradě Bítov a začínala psát své první texty, se přidala k uskupení umělců, kteří si říkali „šestařicátníci“ . Členy této skupiny byli např. Jiří Paukert, Václav Havel, Josef Topol, Viola Fischerová, Pavel Švanda, Jan Zábrana, a další. V první polovině 60. let pracovala nejprve na Krajském středisku památkové péče v Brně a v Pardubicích , poté jako kurátorka v Alšově jihočeské galerii . Během jejího působení se z regionální galerie za pár let stala instituce, která kvalitou svých sbírek i výstavní politikou konkurovala galeriím v hlavním městě. Díky Věře Linhartové se galerijní fond rozšířil o české moderní umění. Jejím přičiněním se začala vystavovat díla do té doby tabuizovaná, jako abstraktní umění, imaginativní malba nebo nefigurativní tvorba. Za svého působení zde uspořádala např. výstavu Imaginativního malířství let 1930-1950, která vyvolala bouřlivé ohlasy, a to jak negativní, tak i pozitivní. Bohužel její snahy narazily na bariéru nepochopení u stranických orgánů KSČ. Byly označeny za „útok proti linii strany v ideologické a kulturní oblasti“. Tyto události její působení v Alšově jihočeské galerii ukončily. Posléze uspořádala v Brně a Pr...
Více od autora