Všichni Autoři a témata

Gabriele Linke-Grün (10)

Gabriele Linkeová-Grünová pracuje jako nezávislá novinářka pro přírodovědnou redakci nakladatelství GU, různé časopisy o zvířatech a vydavatelství učebnic.

Friedrich Gerstäcker (12)

Friedrich Wilhelm Christian Gerstäcker byl německý cestovatel a spisovatel cestopisů a dobrodružných knih. Friedrich Gerstäcker se narodil roku 1816 v Hamburku v umělecké rodině . Po otcově smrti roku 1825 žil u svého strýce v Brunšviku, kde studoval na gymnáziu, a poté se mě stát na strýcovo přání podnikatelem. Učil se proto obchodní profesi v Kasselu, brzy se však vrátil ke své matce do Lipska a sdělil jí, že chce emigrovat do USA a stát se farmářem. Touha po dobrodružství u něj vyplynula především z četby Robinsona Crusoe od Daniela Defoea a Příběhů Kožené punčochy od Jamese Fenimore Coopera. Matka jej však přesvědčila, aby před odjezdem získal v zemědělství nějaké zkušenosti, a proto dva roky pracoval na panství Döben u saského města Grimma. Roku 1837 se nechal najmout v Brémách jako plavčík na loď plující do New Yorku a pak procestoval velkou část Spojených států. Nejdelší část svého amerického pobytu strávil v Arkansasu, ale procestoval také Texas, Ohio a Louisianu. Živil se příležitostnými pracemi jako pomocný dělník, hasič, zemědělec, kuchař, dřevorubec, topič na parníku, stříbrotepec nebo lovec . Poslední rok před svým návratem do Evropy strávil jako hoteliér v Point Coupee v Louisianě. Všechny své cestovní zážitky si pečlivě zapisoval do svého deníku, který posílal po částech domů své matce místo dopisů a které obsahují mnoho zajímavého o životě v Arkansasu. Některé jejich části byly publikovány v časopise Rosen a měly velký úspěch. Roku 1843 se Gerstäcker vrátil zpět do Německa, usadil se v Drážďanech a oženil se s Annou Aurorou Bauerovou, dcerou drážďanského malíře. Začal se živit jako překladatel amerických autorů a začal také svou vlastní literární dráhu. Využil oblíbenosti svých deníkových zápisků a vydal je roku 1844 knižně pod názvem Streif- und Jagdzüge durch di...

Freya North (11)

Freya North se v roce 1991 rezignovala na doktorandské studium, protože se rozhodla napsat svůj první román Sally. Čtyři roky ignorovala naléhání rodičů a přátel, aby si „našla pořádnou práci“. Byla na podpoře, a aby se uživila, přispívala do nejrůznějších časopisů a vystřídala řadu krátkodobých zaměstnání. V roce 1995 hodila opatrnost za hlavu a poslala tři kapitoly a stránku s kompletně vymyšleným příběhem špičkovému literárnímu agentovi – a vyšlo to: o její knihu usilovalo hned pět nakladatelství. Sally vyšla v roce 1996 a setkala se s nadšeným ohlasem. Kritici Northovou okamžitě označili za čerstvý hlas v britské literatuře.

Frédéric Lenormand (12)

Frédéric Lenormand je francouzský spisovatel, autor historických románů, historických detektivních románů a literatury pro děti a mládež. Narodil se v rodině profesora matematiky na Univerzitě Paříž VIII a ředitelky dokumentačního střediska pro plánované rodičovství . Otec byl sběratelem japonského umění a Frédéric byl od dětství obklopen asijskou kulturou, literaturou a mýty. V roce 1982 maturoval z jazyků a pokračoval ve studiu na Institutu politických studií v Paříži a na Sorbonně. V roce 1988 napsal v Madridu pět románů a a objevil své literární možnosti. Jeden z románů, Le Songe d'Ursule inspirovaný dílem malíře Vittore Carpaccia, získal cenu Del Duca pro mladé spisovatele. To rozhodlo o jeho další literární dráze. V roce 1989 odjel do New Yorku, kde napsal knihu Les Fous de Guernesey ou les Amateurs de littérature, vydanou nakladatelstvím Robert Laffont. V 90. letech získal řadu ocenění, různých grantů a nabídek, což mu umožnilo věnovat se naplno literatuře. Ve svých historických románech se věnoval především 18. století a událostem Velké francouzské revoluce. Jeho zájem se soustředil zejména na zdravotnická zařízení, přeměněná na vězení. Výsledkem byly dvě téměř analytické práce o těchto dosud minimálně zpracovaných tématech: La Pension Belhomme o vězních tohoto blázince a Douze tyrans minuscules o jejich policejních dozorcích. Nechtěl ale zůstat pouze u této oblasti a proto zaměnil policejní vyšetřovatele 18. století za úředníky ze starověké Číny a rozhodl se pokračovat v literárním díle spisovatele Roberta van Gulika, který zemřel v roce 1967. Vznikla tak série Les Nouvelles Enquêtes du juge Ti .

František Vajnar (8)

František Vajnar je český dirigent, jehož kariéra trvá již několik desetiletí a který je známý především díky své práci v oblasti vážné hudby. Byl spojen s různými orchestry a dirigoval širokou škálu děl z různých období a stylů. Vajnarova odbornost často spočívá v interpretaci děl klasických skladatelů a podílel se na nahrávání mnoha alb, která ukazují jeho umění uvést tyto skladby v život. Jeho repertoár zahrnuje nejen symfonickou hudbu, ale také koncerty, což svědčí o jeho všestrannosti a ovládání různých orchestrálních forem. 2 E Dur - Koncert č. 4 D Dur = Koncert č. 2 E dur - Koncert č. 2 E dur - Koncert č. 2 E dur.

František Suchán (8)

Spoluzakladatel a hlavní editor portálu Bez frází , autor textů ze sportovního prostředí.

František Roubík (9)

František Roubík byl český historik a archivář. Studoval v letech 1911–1919 historii a PVH na filosofické fakultě Univerzity Karlovy a poté v letech 1919–1921 na Státní archivní škole. V době studií začal pracovat v archivu v Jindřichově Hradci , poté v Archivu hl. m. Prahy a do roku 1939 pracoval v archivu ministerstva vnitra. Vedle toho učil na Státní archivní škole, roku 1934 byl jmenován docentem na FF UK , na filosofické fakultě také učil do roku 1967 paleografii novověku. V letech 1952–1959 vedl oddělení historické geografie Historického ústavu ČSAV . Jeho práce má velmi široký záběr, důležitými tématy byly zejména historická geografie, či historická vlastivěda, zde zejména dějiny kartografie, dále to byly sociální dějiny, dějiny správy, novověká diplomatika a paleografie.

František Pilař (10)

František Pilař byl český spisovatel, autor knih pro mládež a publicista. Narodil se v rodině soudce. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Příbrami roku 1922 začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zde ale absolvoval pouze tři semestry. Pak roku 1926 absolvoval jednoroční abiturientský kurz při obchodní akademii v Praze a v letech 1926-1927 angličtinu na English University College. Po skončení studia začal pracovat jako pomocný účetní u anglické dopravní společnosti Royal Mail Line a od roku 1928 pracoval jako úředník v Státním statistickém úřadě. Psát začal pod vlivem spisovatele Václava Řezáče a své verše, fejetony, sloupky, povídky i delší prózy zpočátku publikoval výhradně v novinách a časopisech. Roku 1950 se stal scenáristou Československého státního filmu, roku 1952 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel. Vedle svého povolání se zajímal o techniku a velice rád cestoval . Roku 1963 byl nucen odejít do invalidního důchodu. Zemřel v lednu roku 1980 v Praze.

František Kruml (10)

Autor prací z oboru numerologie.

František Kameníček (8)

Narozen 7.12.1856 v Chvalkovicích u Bučovic, zemřel 23.3.1930 v Praze. PhDr., profesor kulturních dějin, literatura z oboru historie.

František Hrubý (8)

Narozen 21.8.1887 ve Strukově pod Šternberkem, zemřel 10.2.1943 v Brně. PhDr., profesor historie, práce z oboru českých a moravských dějin, editor dopisů Helvetia.

František Hroník (9)

František Hroník byl důstojníkem francouzských legií a v československé armádě dosáhl hodnosti plukovníka. Jako voják se účastnil rovněž bojů 1. světové války na straně Rakouska-Uherska a Ruska. Získal řadu vojenských ocenění. František Hroník vystudoval v letech 1903–1910 českou vyšší reálku v Praze na Smíchově, kde ukončil středoškolská studia začátkem července 1910 úspěšně složenou maturitní zkouškou. V letech 1910–1911 absolvoval v rakouské armádě u pěšího pluku 75 v Jindřichově Hradci školu důstojníků v záloze a při mobilizaci byl v září 1914 přidělen k činné službě u pěšího pluku 45 jako velitel čety. Od začátku 1. světové války převládaly mezi českými vojáky protirakouské nálady a tak ppor. Hroník převedl 24/12/1914 svoji četu na frontě v Karpatech k Rusům. Byla to jedna z prvních ucelených českých jednotek, která „zradila císaře pána“ a dezertovala. V roce 1916 se jako dobrovolník přihlásil do čs. zahraničního vojska na Rusi, kde absolvoval jednoroční důstojnickou školu a v září 1917 byl jmenován poručíkem ruských legií. Na podzim 1917 se přihlásil k lodnímu transportu vojáků z Ruska do Francie , kde se jako střelec francouzských legií zúčastnil bojů u Verdunu, za což mu byla udělena Verdunská medaile. Poté absolvoval kurz pro důstojníky a na podzim 1918 byl jmenován poručíkem francouzských legií – stal se zástupcem divizního pokladníka v Cognacu. Zřejmě zde zapůsobil fakt, že v roce 1913 František Hroník absolvoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze kurz státní účtovědy. Do poloviny roku 1919 dosáhl hodnosti kapitána francouzských legií a jako takový byl začátkem roku 1920 ustaven výnosem MNO členem likvidační komise čs. státního dluhu vůči Francii. Od března 1920 pak působil jako předseda této komise. Koncem roku 1921 byl povýšen na štábního kapitána, byl přeložen do kategorie důstojníků intendantstva a na podzim 1922 vyslán na studia na Vy...

Frank L Packard (11)

*Frank Lucius Packard* byl kanadský architekt a spisovatel. Proslavil se detektivní sérií s lupičem-gentlemanem Jimmie Dalem alias Šedou pečetí.

Frank Callahan (13)

Německý autor dobrodružných povídek.

François Gayot de Pitaval (7)

François Gayot de Pitaval byl francouzský advokát, nakladatel a spisovatel. Od roku 1734 vydal 20 svazků kriminálních reportáží pod názvem Slavné a zajímavé případy a rozsudky, jimiž byly rozhodnuty, sebrané panem Gayotem de Pitaval, parlamentním advokátem v Paříži, a položil tak základy kriminální reportáže a zpravodajství ze soudní síně. Slovo pitaval se pak stalo zkráceným označením pro žánr sociální a kriminální reportáže. Na Pitavala navázala řada pokračovatelů, Egon Erwin Kisch například nazval jednu svou knihu Pražský pitaval. Studoval v Paříži teologii, ale posléze opustil církev a vstoupil do armády. Ve svých 50 letech pokračoval ve studiích a stal se advokátem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Gayot de Pitaval na francouzské Wikipedii.

Francis Carco (8)

Francouzský prozaik, básník, dramatik, esejista, kritik a novinář narozený na Nové Kaledonii. Autor románů ze života pařížské spodiny a bohémy a biografií francouzských prokletých básníků. Krátce pracoval i jako námezdný autor pod pseudonymy.

Fiona Valpy (8)

FIONA VALPY prožila sedm let ve Francii, kde s manželem zrenovovali starý polorozbořený venkovský dům. Osvojila si přitom nové dovednosti, jako míchání cementu a zdění, na což je náležitě pyšná. Její nejoblíbenější činností se stalo ochutnávání vína a právě skvělá vína a skvělí lidé kraje kolem Bordeaux ji inspirovaly k napsání románu Láska po francouzsku. Dnes žije opět v Británii a věnuje se učení jógy a psaní knih. Na tu další – Vánoce po francouzsku – se můžete už brzy těšit.

Ferdinand Havlík Orchestra (4)

Ferdinand Havlík byl český hudebník, skladatel a dirigent, známý především svou tvorbou v žánru jazzu a swingu. Byl vedoucím souboru Ferdinand Havlík Orchestra , který byl významným souborem zejména v 60. a 70. letech 20. století. Orchestr byl známý svými svižnými swingovými melodiemi a podílel se na soundtracku české kulturní scény. Havlíkova tvorba se často prolínala s populárním pražským divadlem Semafor, kde spolupracoval s významnými českými umělci, jako byli Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Repertoár orchestru zahrnoval směs původních skladeb a úprav populárních standardů, což ukázalo jeho všestrannost a Havlíkovu aranžérskou zručnost.

Fayrene Preston (11)

Fayrene Preston Nevyrůstala jsem s touhou stát se spisovatelkou. Kdyby mi byl někdo řekl, že jednoho dne budu psát romance pro známé vydavatelství, byla bych mu odsekla, ať si lehne do postele a vstane, až mu bude lépe. O moc lépe! Moje spisovatelská kariéra to bylo skutečné dobrodružství. Plánovala jsem si život a on se mi vymknul z rukou a zahnul kamsi za roh. A pokračoval úplně jiným směrem. Svou první romanci jsem začala psát, abych si zkrátila dlouhé chvíle během rekonvalescence po rozsáhle operaci. Asi po osmi letech jsem ji objevila a na návrh přítelkyně jsem ji oprášila, upravila a poslala do nakladatelství. To, co následovalo, je jako román – nádherný, rozkošný s překvapivým rozuzlením. Od té doby píšu romance a mám radost, že mohu dělat to, co mě baví. Dostávám áopisy od věrných čtenářů romantických příběhů a jejich ohlasy mě,vždy dojímají. Jsem plachá, vyrovnaná a beznadějně romantická. Když mi bylo třináct let přečetla jsem si poprvé a naposledy Odváté větrem. Byla jsem z toho úplně vedle kvůli tomu, jak ta kniha skončila. Snila jsem o jiném, šťastnějším konci, kde by se Rhett Butler vrátil zpět k Scarlett O’Harové. Dodnes se nemohu dívat na filmy, anebo číst knihy, které se neskončí šťastně. A proto tak ráda píšu romance. Jsem si jistá, že všechny postavy mých příběhů budou žít šťastně na věčné věky.

Evžen Vítkovský (11)

Ing. Evžen Vítkovský, nar. 16.6.1944 v Praze. Vystudoval ČVUT v Praze a v roce 1968 emigroval do Austrálie, kde podnikal ve strojírenském odvětví. Po listopadu 1989 se začal postupně vracet do své vlasti. Bydlí střídavě v Praze a ve Všetatech-Přívorech, zabývá se sběratelstvím historických předmětů a zejména spisováním. Je autorem čtyř knížek: Poločas najád , Legendy mladé Libuše , Sámova říše žen a Něžněnky .

Eva-Maria Bast (8)

Německá novinářka, spisovatelka a výkonná ředitelka firmy Bast Medien GmbH. Autorka literatury faktu, detektivek a historických románů.

Eva Tandlichová (11)

Slovenská filoložka,Doc., PhDr., CSc., angloamerická studia.

Eva Štolbová (12)

Eva Štolbová je zajímavá žena s ještě zajímavějšími zážitky. Jako učitelka byla před rokem 1989 vyhozena ze škol, kde učila, nebo z Československé televize. Její byt se stal místem setkání disidentů a lidí, kteří nesouhlasili s tehdejším režimem. Ještě dva dny po Sametové revoluci ji a její přátele zatkla Státní bezpečnost. Žila s americkým saxofonistou Tonym Scottem a slovenským spisovatelem Dominem Tatarkou, na které s láskou vzpomíná. Narodila se 23. července 1935 v Ostravě a dětství, zasažené válkou, prožila ve Zlíně. V roce 1951 se odstěhovala s rodiči do Prahy, kde vystudovala Univerzitu Karlovu a stala se učitelkou českého jazyka pro střední školy. Od 60. let minulého století působila jako redaktorka Československé televize, kde vytvořila množství vzdělávacích nebo dokumentárních pořadů. V roce 1979 musela televizi opustit. Pak pracovala 10 let na pekárenském a obchodním učilišti. V roce 1988 spoluzaložila Demokratickou iniciativu a těsně před Sametovou revolucí Liberálně demokratickou stranu.

Eva Papoušková (11)

Vlastní jméno - Eva Zelníčková - Vystudovala FAMU, je úspěšnou scénáristkou televizní tvorby. Eva Papoušková se narodila 4. ledna 1969 v Brně, po gymnáziu studovala bohemistiku a anglistiku na FF UK, později FAMU, obor filmová a televizní scenáristika a dramaturgie. Po škole psala pohádky, překládala, napsala scénář televizní pohádky Řád saténových mašlí a večerníček O Kanafáskovi. Je autorkou scénářů několika seriálů, například Světla z pasáže, Pojišťovna štěstí, Zázraky života.

Eva Hartmanová (10)

Pedagožka, autorka studijních materiálů ke zkouškám z českého jazyka a literatury.

Eva Gmentová (14)

Narozena 12. 2. 1965. Ing., autorka a vydavatelka literatury pro děti. Povoláním manažerka, odbornice na pojištění v oblasti obchodu.

Eva Filipová (10)

Po gymnáziu vystudovala fyzioterapii, později Pražskou psychoterapeutickou fakultu u doc. Skály. Od roku 1993 byla externí redaktorkou několika časopisů a deníků. Zabývá se především tématikou společenského chování. V současné době je redaktorkou časopisu Patriot a Prestige. Po roce 1991 byla jednou z prvních, která začala s programem úspěšných kurzů pro ženy. Sama absolvovala studium na Mezinárodní školepro estetiku v New Yorku. Je spoluautorkou Zlaté kuchařky. Pravidelně se mnoho let účastní kongresů řetězce hotel Inter-Continental Hotels Group v celé Evropě a Americe, kde má možnost získat mnoho zkušeností.

Eva Chvalovská (1)

Pedagožka, autorka učebnic angličtiny pro základní školy.

Eva Beková (8)

Narozena 5. 4. 1980. Mgr., odborná pracovnice vědy a výzkumu v oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR a lektorka českého jazyka.

Euripidés (7)

Eurípidés byl starořecký dramatik, klasik tragédie, básník a filozof, pocházel z bohaté rodiny. Zpracoval tradiční mýty originálním způsobem, s vynikající znalostí psychologie, čímž je odkrýván duševní svět hrdinů, hlavně žen. Jejich emoce nakonec hlavní postavu zcela pohltí. Ve své tvorbě byl dost inovativní, kritizoval aktuální problémy v Athénách – postavil se proti tradičním morálním a náboženským představám, za témata her mu sloužily politika, kultura atd. Podle raného antického životopisu jeho otci prorokovala věštba, že syn zvítězí v závodech, a tak ho směroval k atletice. Eurípidés jako mladík prý poměrně úspěšně zápasil, ale nakonec se rozhodl pro soutěže dramatické, navzdory tomu, že jeho literární pokusy v soutěžích nedocházely dobrého ohlasu. S nepřízní kritiky a svých současníků zápasil do konce života – jeho velkým oponentem byl Sofoklés, vždy mnohem úspěšnější u kritiky i publika, Aristofanés ho ve svých hrách přímo zesměšňoval . Oblíbeným terčem žertů byl jeho soukromý život: dvakrát se oženil a obě ženy mu prý byly nevěrné. I to byl asi důvod, proč byl považován za misogyna, ba misantropa. Žil v ústraní, vyhledával samotu, zejména ve své oblíbené jeskyni na Salamíně. Zde napsal většinu svých tragédií. Ústrky a posměch ho prý přiměly v závěru života odejít z Athén a přijmout pozvání makedonského krále Archeláa, aby působil na jeho dvoře. Zde však zemřel za kuriózních okolností: když se vracel z hostiny u krále, napadli ho psi a roztrhali ho. Podle mínění Makedonců šlo o řízený útok z Athén od jeho nepřátel, a proto také do Athén nevydali jeho mrtvé tělo a pohřbili ho v Makedonii. Údaje z tohoto životopisu ovšem mnozí zpochybnili. Podle alternativních údajů se v mládí nevěnoval atletice, ale tanci. Jeho učitelem měl být Anaxagorás. Se Sofoklem nebyli prý zdaleka takoví ...

Eugen Brikcius (12)

Eugen Brikcius je český spisovatel píšící rovněž latinsky, básník, filosof, esejista a výtvarník. Po maturitě vystřídal mnoho zaměstnání . V letech 1966 až 1968 dálkově studoval filosofii a sociologii na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze, v letech 1968–1970 studoval filosofii na University College v Londýně, na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání. V letech 1973–1974 byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu. V roce 1976 podepsal prohlášení Charta 77 a v lednu 1980 se z politických důvodů vystěhoval do Rakouska. Studia dokončil v roce 1982 disertační prací Ontological Argument. V roce 1984 se oženil se Zuzanou, se kterou se mu narodil syn Eugen. Dnes je ve svobodném povolání a žije mezi Prahou a Vídní. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“. Se svou ženou Zuzanou pořádá v Praze každoročně Literární výlety a od roku 2007 pouliční plakátové výstavy slovem i obrazem. Je členem mezinárodního PEN klubu. Dvě z jeho dětí, Anna a František, jsou violoncellisté. Jeho třetím potomkem je syn Eugen ml.

Ernst Meckelburg (10)

Novinář a spisovatel zabývající se paranormálními jevy.

Erich Václav (9)

Erich Václav byl český lesník a učitel, který se podílel na rozvoji československého tropického a subtropického lesnictví. Po 2. světové válce byl žákem na Měšťanské škole v Prostřední Suché, později vystudoval České vysoké učení technické v Praze, obor lesnictví. Zde se věnoval šlechtění lesních dřevin a obhájil zde svoji disertační a habilitační práci. V letech 1961–1962 absolvoval postgraduální studium tropického a subtropického lesnictví. V průběhu života se zúčastnil několika zahraničních projektů v Tanzanii, Bangladéši, Vietnamu, Indočíně a Laosu. Napsal řadu knih a byl jedním ze spoluzakladatelů časopisu Silvaecultura tropica et subtropica. Věnoval se tropickému a subtropickému lesnictví výukou, psaním knih a účastí na konferencích a seminářích. Odborné lesnické veřejnosti je znám jako zakladatel prvního národního parku a lesnické školy v Laosu. Byl autorem několika desítek knih, mj. cestopisu z USA nebo několika publikací o FC Baník Ostrava, jehož byl fanouškem.

Erich Kaestner (3)

Erich Bauer (7)

Vystudoval psychologii v Mnichově. léta pracoval v nemocnicích jako diplomovaný psycholog a terapeut. Od roku 1980 se začal zabývat astrologií. Studoval v Indii a v USA., potom začal používat astrologii spolu s psychologickými metodami. Je předsedou astrologického svazu Planetwork v Mnichově. Kromě toho pravidelně vystupuje v televizi i v rozhlasu, je známý jako autor četných článků v časopisech i řady knih o astrologii.

Emma Richmond (14)

Emil Zátopek (6)

Emil Zátopek, řečený „Ťopek“ , byl československý atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel atletky Dany Zátopkové. Emil Zátopek se stal prvním člověkem na světě, který uběhl trať 10 km pod 29 minut a trať 20 km pod jednu hodinu . Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. Jde o jednoho z největších atletů všech dob. Nejvíce ale proslul během olympijských her 1952 v Helsinkách, kde vyhrál běh na 5 km , 10 km , a dokonce i maratón , který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplín tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a atletičtí experti pochybují, že se ještě někomu kdy podaří. Byl znám svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, v cizině byl přezdíván česká lokomotiva a Satupekka. Narodil se do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. Měl šest bratrů a jednu sestru. V šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně a navštěvoval Baťovy školy. „Jednoho dne ukázal závodní trenér, který byl mimochodem velmi přísný, na čtyři chlapce včetně mě a řekl, že půjdeme na běžecké závody. Protestoval jsem, že jsem moc slabý a nemám na běhání kondičku, ale trenér mě poslal na prohlídku a doktor řekl, že jsem naprosto zdravý. A tak jsem musel závodit. Když jsem se rozběhl, cítil jsem, že chci vyhrát, ale skončil jsem až druhý. A tak to celé začalo,“ vzpomínal později Zátopek, jak v roce 1941 doběhl druhý při běhu Zlínem. Od toho okamžiku se o běh začal vážně zajímat. O nový talent se postarali výkonní atleti Baťova klubu. Ve Zlíně začal trénovat ve společnosti tehdy elitních českých běžců, jako byli Tomáš Šalé či Jan Haluza. Právě Jan Haluza se stal na dva roky jeho prvním trenérem. Společně absolvovali ta...

Emanuel Svoboda (7)

Narozen 2.3.1883 v Nové Dědině u Konice, zemřel 26.10.1967 v Praze. JUDr., rada magistrátu, právnický publicista, historik umění, články a monografie o M. Alšovi.

Emanuel Lešehrad (13)

Emanuel Lešehrad, vlastním jménem Josef Maria Emmanuel Lešetický z Lešehradu byl český spisovatel, básník, dramatik, kritik a překladatel, sběratel, propagátor okultismu a svobodného zednářství. Byl členem Universalie. Narodil se v rodině majora rakousko-uherské armády Josefa Lešetického a matky Marie, rozené Zunové . Otec byl v roce 1889 povýšen do šlechtického stavu. Syn Emanuel studoval na gymnáziích v Plzni v Praze , Českých Budějovicích a opět v Praze . Pokračoval ve studiích na německé obchodní akademii v Praze a středoškolská studia dokončil na České obchodní akademii v Praze, kde maturoval v roce 1897. Na této poslední střední škole byl jeho profesorem Josef Václav Sládek. Poté pracoval jako úředník ve státním zástavním úřadu a na pražském Magistrátu . Od roku 1903 pracoval v archivu Zemské banky v Praze jako úředník, archivář a nakonec jako přednosta archivu. Dne 25. ledna 1905 se oženil se sochařkou, malířkou, spisovatelkou a překladatelkou Marií Hladíkovou . Manželství bylo rozvedeno v roce 1913 a v roce 1919 prohlášeno za rozloučené. V letech 1906–1913 navštívil mnoho evropských zemí. Během těchto cest se zasloužil o četné kulturní styky. V průběhu první světové války spolupracoval s Maffií. Vedle svého zaměstnání spolupracoval s redakcemi nakladatelství Sfinx a Alois Srdce. Byl členem generace Moderní revue. Počátky jeho básnické tvorby jsou ovlivněny především "prokletými básníky", jejichž díla rovněž překládal. Jeho romány a povídky obsahují řadu odkazů na okultní vědy a končí obvykle tragicky. Dnes je jeho literární tvorba považována za okrajovou. Je autorem řady překladů , v některých případech s využitím starších českých překladů. Ani tyto Lešehradovy práce nebyly kritikou příznivě přijaty. Ne...

Elin Hilderbrand (12)

Elin Hilderbrand je americká spisovatelka romantických románů pro ženy. Její romány se obvykle odehrávají na ostrově Nantucket a jeho okolí , kde bydlí. Narodila se a vyrostla v Collegeville v Pensylvánii, je absolventkou Johns Hopkins University a dříve působila jako učitelka/spisovatelka na University of Iowa Writers' Workshop.

Elena Rabčanová (13)

Slovenská výtvarnice.

Eileen Wilks (12)

žije v Texasu, odkud pocházejí její předkové. Její rodiče procestovali během prvnich dvaceti let manželství devět měst ve třech amerických státech spolu s dvěma dětmi - jedním z nich byla Eileen - a blíže neurčeným počtem psů a koček. Kočovný způsob života zanechal stopy i na Eileenině profesionální kariéře, kdy prošla řadou nejrůznějších povolání, mimo jiné pracovala také na ranči. Mezitím stihla vychovat dvě děti a, stejně jako její rodiče, se starala o bezpočet psů a koček. Teprve když začala psát, tak se ostatních činností vzdala - protože psaní bylo a je přesně to, čemu se chce věnovat nejvíce.

Edward Bering Hitchcock (4)

Kapitán Edward Bering Hitchcock. Narodil se v roce 1884 v Amherstu ve státě Massachusetts. Živil se jako novinář. V 1. světové válce sloužil v oddělení vojenské zpravodajské služby, za 2. světové války byl zaměstnán u ministerstva financí , Úřadu pro strategické služby a mezinárodní organizaci UNRRA . Je autorem oficiální biografie prezidenta Edvarda Beneše, svého přítele. Kniha s názvem I Built a Temple for Peace a úvodem Jana Masaryka vyšla poprvé v roce 1940 a v následujících letech se dočkala mnoha vydání. Edward B. Hitchcock zemřel v roce 1966 ve věku 81 let ve městě Queens, stát New York.

Eduard Fuchs (12)

Narozen 7.11.1942 v Uherském Hradišti. Doc., RNDr.,CSc., asistent katedry matematické analýzy, práce z oboru teorie množin.

Eddy Grant (6)

Eddy Grant je významný hudebník, který je známý svým stylem, v němž se mísí rock, reggae a funk. Grant se narodil 5. března 1948 v Plaisance v Britské Guyaně a jako dítě se s rodinou přestěhoval do Londýna. Poprvé se prosadil jako kytarista skupiny The Equals, jedné z prvních rasově integrovaných popových skupin ve Spojeném království. Koncem šedesátých let skupina zaznamenala hit "Baby Come Back".

David Glockner (9)

David Glockner vystudoval chemii, ale brzy opustil bezpečí a jistotu laboratoře a nyní se věnuje hudbě, psaní a zahálce. Občas pracuje v novinách a časopisech. Dlouhý čas strávil ve vnitrozemí Kréty zkoumáním jeskyně, kde se údajně narodil bůh Zeus. Ostrov narychlo opustil poté, co ho soused v návalu žárlivosti postřelil brokovnicí. Teď žije hluboko v pohraničních lesích na severu Čech. V roce 2009 debutoval thrillerem Satanovo vejce, dobrodružným románem s prvky fantastiky, v němž se prolíná současnost s minulostí.

David Frawley (10)

David Frawley , 1950, je americký Hind učitel a autor, který napsal více než třicet knih o tématech jako jsou Védy , hinduismus , jóga , Ayurveda a Vedic astrologie .Publikoval jak v Indii tak i ve Spojených státech. Je zakladatelem a ředitelem Amerického institutu védská studia v Santa Fé , New Mexico , které nabízí vzdělávací informace o filozofii jógy, ajurvédy a Vedic astrologie.

David Fontana (8)

David Fontana byl britský akademik, psycholog a spisovatel. Byl profesorem psychologie na univerzitě v Cardiffu. Napsal více než 45 knih na témata vzdělávání, buddhismus, meditace, sny, symboly, psychologie náboženství atd. Zkoumal také paranormální jevy, jako např. mediumitu, fenomén poltergaist a další.

Daniela Mrzenová (8)

Spoluautorka knihy vizitek restaurací oceněných pečetí se zlatým lvem.

Dan Roberts (13)

Kanadský spisovatel, dramatik a herec.

Ctirad Mašín (3)

Ctirad Mašín byl syn československého důstojníka Josefa Mašína, člen protikomunistické guerrillové skupiny bratří Mašínů. Pocházel z rodiny příslušníka československých legií v Rusku a pozdějšího hrdiny protinacistického odboje Josefa Mašína, který byl v červnu 1942 nacisty popraven. Po druhé světové válce byl Ctirad vyznamenán prezidentem Benešem československou medailí Za chrabrost. V té době absolvoval Kolej krále Jiřího v Poděbradech, v letech 1950 až 1951 studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze. Následně pracoval v různých dělnických profesích. Na počátku padesátých let založil s bratrem Josefem protikomunistickou skupinu. Při přepadení služeben Sboru národní bezpečnosti , kterých se skupina dopustila na podzim 1951, podřezal Ctirad příslušníka SNB, který byl při usmrcení omámený a svázaný. V srpnu 1952 byl odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody za přípravu ilegálního přechodu státní hranice. Až do propuštění v červnu 1953 byl vězněn v jáchymovských uranových dolech. V září 1953 pak spolu s Václavem Švédou v okolí Pivína zapálil několik stohů slámy a při následné potyčce s místními dobrovolnými hasiči vystřelil jednomu z nich oko. Na podzim 1953 se skupina rozhodla dostat do Západního Berlína. Ctirad se tam dostal 2. listopadu 1953 na podvozku vlakové soupravy berlínské S-Bahn. Zanedlouho dorazili i Josef Mašín a těžce zraněný Milan Paumer. V západní zóně vyslovili zájem vrátit se do Československa jako parašutisté. Následně se stali frekventanty americké armády. Do Spojených států amerických připluli lodí v březnu 1954. Následoval vojenský výcvik, po němž se bratři a Paumer rozhodli vstoupit do Special Forces. Působištěm se jim tak stala základna Fort Bragg v Severní Karolíně. Jako příslušníci 77. SFG se zúčastnili několika manévrů, poté nastoupili oba bratři jako instruktoři do 82. vzdušně-výsadkové ...

Compton Mackenzie (4)

Sir Compton Mackenzie, nositel Řádu britského impéria, byl skoský nacionalista, spisovatel, autor románů, biografií a historických knih, zakladatel Scottish National Party.

Christopher Golden (14)

Je losangeleský autor mnoha bestsellerů a cenami odměněných knih jako je například Strangewood, třídílná Shadow Sága, Hellboy: The Lost Army , Hellboy: Bones of Giants, a řady thrillerů pro mladší čtenáře Body of Evidence , které se průběžně objevují v televizi. Sám nebo ve spolupráci napsal řadu věcí od románů a faktografií až ke komiksovým sériím a minisériím založeným na populárních televizních seriálech, např. Buffy the Vampire Slayer a její odvozenou větev Angel. Goldenovy nejnovější komiksové práce zahrnují pokračování série Angel, Wolverine, Punisher: Revelation, Batman: Real Worlds a Mike Mignolas B.P.R.D. Golden se narodil a vyrostl v Massachusetts, kde žije se svou rodinou dodnes. Vystudoval Tufts University. V současnosti dokončil další sbírku povídek s Hellboyem Hellboy: Odder Jobs a román Wildwood Road.

Christopher Fowler (8)

Christopher Fowler je anglický romanopisec žijící v Londýně a bývá nejčastěji spojován s literárním stylem, kterému se říká "dark urban fiction". Všechny jeho knihy obsahují prvky černé komedie, téma úzkosti a sociální satiru. Kromě románů píše povídky, scénáře, články do novin a kritiky. Narodil se v Greenwichi v roce 1953. V Londýně mimo jiné provozuje společnost The Creative Partnership, která poskytuje marketingové služby pro většinu hlavních i nezávislých filmových společností v UK. On a jeho zaměstnanci vytvořili a produkovali materiály pro dokumenty, trailery apod. pro osobnosti jako John Cleese, Eddie Murphy, Almodovar, Bertolucci, Zeffirelli, nebo třeba Tarantino. .....

Christie Golden (12)

Christie Golden – spisovatelka sci-fi a fantasy známá pro svou práci na Star Trek: Voyager, Buffy the Vampire Slayer, Angel, Forgotten Realms, Ravenloft a mnohé další. V poli knih Blizzard Entertainment je známá pro romány Warcraft: Lord of the Clans a World of Warcraft: Rise of the Horde.

Chris Riddell (9)

Chris Riddell je ilustrátor a příležitostný spisovatel dětské literatury, u kterého se už od dětství začal projevovat jeho výtvarný talent. Dvakrát získal Kate Greenaway Medal a Nestlé Smarties Book Prize dokonce sedmkrát. Jeho nejznámější prací jsou knihy ze série Kroniky Světakraje, které nejen ilustroval, ale také se na nich podílel jako spoluautor. Mezi další významnou část jeho díla patří práce v novinách. Dříve to byly ilustrace a někdy i obálky pro The Economist a nyní politické komiksy, které píše pro britský týdeník The Observer.

Charif Bahbouh (13)

Narozen v Nabku, Sýrii. Abslovent Filosofické fakulty UK v Praze a Lomonosovy univerzity v Moskvě. Působil v Orientálním ústavu ČSAV. V roce 1990 založil nakladatelství Dar Ibn Rushd, specializující se na vydávání knih, které jsou zaměřeny především na Orient, obzvláště pak na oblast Středního východu. V češtině napsal Charif Bahbouh množství publikací, mj. 10+1 arabská pohádka, Sýrie, Libye, Čeština pro Araby a sbírku básní Nad Prahou hořký půlměsíc, Půvab arabské kaligrafie....

Čestmír Böhm (5)

Narozen 1924, zemřel 1.2.2005. Zahradní architekt.

Čestmír Amort (8)

Narozen 21. 3. 1922 v Novém Kníně, okres Příbram, zemřel 2013. PhDr., pracovník Československé akademie věd a katedry historie na Filosofické fakultě University Karlovy, historické práce, také překlady.

Cathy Maxwell (8)

Autorka romantických příběhů.