Všichni Autoři a témata

Vladimir Vysockij (3)

Vladimir Semjonovič Vysockij byl ruský písničkář, herec a básník. Po druhé světové válce, v letech 1947–1949 žil ve městě Eberswalde v Německu u svého otce, důstojníka Rudé armády. Po návratu do Moskvy začal v r. 1955 studovat strojírenskou fakultu Moskevského institutu, kde strávil jeden rok, poté se dostal na divadelní fakultu MCHAT, kterou úspěšně absolvoval. V letech 1960–1964 byl členem Divadla A. S. Puškina v Moskvě. Roku 1964 se stal členem avantgardního divadla Moskevského dramatu a komedie Na Tagance. V tomto divadle se prosadil v několika těžkých rolích; hrál např. Hamleta nebo Galilea . Stal se též filmových hercem a hrál v mnoha filmech a několika seriálech – viz jeho profil na ČSFD. Oženil se s francouzskou herečkou ruského původu Marinou Vladyovou. Po Sovětském svazu kolovalo asi 2000 jeho písní plus mnoho falzifikátů. Podílel se na přípravě 11 rozhlasových relací a uskutečnil více než 1000 koncertů po celém SSSR a za hranicemi. Byl autorem více než 700 písní a básní. Jeho básnická tvorba představuje hlavně lyrickou poezii, v níž hojně používal ironii a sarkasmus. Největší popularitu získal zhudebněnými básněmi a písněmi, které interpretoval především s doprovodem akustické kytary, pomocí které udržoval rytmus. V textech vycházel hlavně z městského folklóru , slovní hry, parodie, parafráze a filozofických úvah. Do oběhu se po jeho smrti dostalo i mnoho falzifikátů vydávaných za jeho písně. V Česku a na Slovensku zpívali některé jeho přeložené písně Jaromír Nohavica či Radůza. Nejvýznamnějším překladatelem a také interpretem Vysockého díla je v Česku rusista Milan Dvořák, který převedl do češtiny několik desítek písní. Na Slovensku překládala jeho básně např. Lýdia Vadkerti-Gavorníková. Mnohé písně vystihovaly názory tehdejší ruské mládeže, velmi populární byly písně s vojenskou tematikou. Mnoho posluchačů jeho písní ne...

Vladimír Urban (7)

Vladimír Urban byl slovenský hokejista, obránce. V československé lize hrál za Slovan Bratislava CHZJD a během vojenské služby za Duklu Trenčín. V roce 1979 získal mistrovský titul. V letech 1977 a 1978 reprezentoval Československo na mistrovství světa juniorů do 20 let, v roce 1977 získal s týmem bronzovou medaili za 3. místo.

Vladimír Teyssler (12)

Narozen 31.12.1891 v Praze, zemřel 15.2.1958 tamtéž. Ing., RTDr., profesor technického měření, publikace z oboru.

Vladimír Šmejkal (10)

Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. LL.M. Univerzitní profesor, soudní znalec a odborník v oblasti ekonomie, managementu, práva a řízení rizik, včetně práva a bezpečnosti informačních systémů. Přes 20 let působí jako soudní znalec v oborech ekonomika, kybernetika, kriminalistika - ochrana dat a autorské právo. Podílel se na vyšetřování mnoha závažných trestných činů spáchaných v oblasti ekonomiky a financí a v souvislosti s moderními informačními technologiemi. Je členem vědeckých rad vysokých škol, autorem či spoluautorem řady knih a mnoha článků z oblasti informatiky, práva, organizace a řízení, veřejné správy a e-governmentu. Podílí se také na legislativních pracích v ČR a je členem Legislativní rady vlády. Působí na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a ve své kanceláři soudního znalce v Praze.

Vladimír Šerý (7)

Narozen 5.4.1923. MUDr., CSc., docent, publikace z oboru tropického lékařství. Zemřel 4.7.2003.

Vladimír Sattran (10)

RNDr. Ing. Vladimír SATTRAN, CSc., nar. 1930, ředitelem od r. 1990 do r. 1991. Odborné zaměření: ložisková geologie, strukturní geologie, petrologie. V SGÚ působil v letech 1955–1992. Před nástupem do funkce ředitele pracoval hlavně v odborech krystalinika a ložisek nerostných surovin. Po odchodu z SGÚ se stal velvyslancem České republiky v Maroku. Zabýval se výzkumem krystalinika, metalogeneze Českého masivu, numerickou klasifikací rudních ložisek a použitím matematických metod v geologii. Studoval krystalinikum Krušných hor, variské magmatity a jejich vztah k metalogenezi či obecné problémy metalogeneze po celém Českém masivu. Spoluautor metalogenetické mapy Československa. Z titulu své funkce zpracoval řadu analýz o činnosti geologické služby.

Vladimír Poštulka (10)

Vladimír Poštulka byl český textař, spisovatel a gurmet-kritik. Byl autorem textů k mnoha písničkám, ale také hodnotitelem jídla. Z rodné Ostravy odešel po maturitě do Prahy, kde vystřídal řadu zaměstnání, publikoval své básně v časopisech, potom absolvoval FAMU, obor scenáristika a dramaturgie, jeho profesory byli Milan Kundera a Vladimír Bor. V roce 1968 začal psát texty k písničkám, především pro divadlo Apollo a brněnské nebo ostravské zpěváky , později pro zpěváky divadla Semafor a některé další interprety, především pro Helenu Vondráčkovou a Martu Kubišovou. Mezi nejznámější písně s jeho texty patří Sladké mámení, Veď mě dál cesto má, Nedělní ráno, Nechoď do kláštera, Bludička Julie, Gwendolýna, Měli jsme se potkat dřív, S tím bláznem si nic nezačínej, Táňo nashledanou, Pojď stoupat jak dým, Pojď dál a zpívej, Muž na konci světa, Léta letí, Sopka, Proč přicházíš tak pozdě lásko. Autor divadelních her a filmových scénářů . V roce 2006 získal za Blues pro Stalina druhé místo v soutěži Cena Sazky o nejlepší zatím nerealizovaný scénář, která se uděluje v rámci výročních filmových cen Český lev. Autor knihy Dějiny pornografie v datech . Jako spisovatel debutoval v roce 1979 novelou Nemluvme o tom. V roce 2004 vydal román Půdorys harému. V roce 2008 vyšel jeho román Blues pro Stalina. Jako publicista působil nejprve v týdeníku Story, který společně s Halinou Pawlowskou založil. Potom společně s Magdalenou Dietlovou založil měsíčník Xantypa. Od roku 1991 se profesionálně věnoval kulinářské publicistice. V roce 1997 založil a řídil měsíčník Labužník, byl autorem a moderátorem televi...

Vladimír Kupka (11)

Český vojenský historik. Narozen 1957 v Praze. PhDr., PhD., historik, práce o pevnostech a opevněních.

Vladimír Kouřil (9)

Vladimír Kouřil je jazzový publicista. Od roku 1949 žije v Praze. Maturant vodohospodářské průmyslovky. 1965–68 organizační a publicistická činnost na rockové scéně. Od 1972 členem a aktivistou Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Publikuje v materiálech Jazzové sekce . Podílí se na organizaci Pražských jazzových dnů Jazzové sekce 1974–1981. 1979-1990 dopisovatelem časopisu Jazz Forum International Jazz Federation. 1984 byla činnost Jazzové sekce zakázána. Píše pro samizdaty Lógr a Druhá strana. 2. září 1986 zatčen s celým výborem Jazzové sekce . 1991 celý výbor soudně rehabilitován . Spoluzakladatel následnických organizací Jazzové sekce Svazu hudebníků Artforum a Unijazz. V roce 2015 mu bylo uděleno osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Další spolupráce: Gramorevue, Rock&Pop, Lidové noviny, Musicae, Stereo a Video, Dotek, JAM, Rádio Kobra, Rádio Echo, AZ Zlín. V současnosti: His Voice, Harmonie, Hudební rozhledy, A2, UNI, Music Czech Quaterly, ČRo 3 – Vltava. Spolupráce na TV seriálu Bigbít . Průvodní texty LP a CD. Člen redakční rady měsíčníku UNI. Od roku 1998 poslechové pořady Jazzmánie aneb Aktuality v souvislostech.

Vladimir Klavdijevič Arsen‘jev (6)

Ruský cestovatel, geograf, etnograf, výzkumník na Dálném východě a spisovatel.

Vilem Mathesius (10)

Vilém Mathesius byl český jazykovědec a literární historik, spoluzakladatel a jeden z nejvýznamnějších představitelů Pražského lingvistického kroužku a zakladatel české anglistiky. Jeho bratranec byl Bohumil Mathesius. Trpěl těžkou oční chorobou, později také tuberkulózou páteře. V té době mu také zemřela žena, která byla pro něj velkou psychickou i intelektuální oporou. Vilém však v této těžké životní situaci nerezignoval, ale soustavně pracoval dál, publikoval, přednášel na univerzitě a vychovával žáky, organizoval vědeckou práci na mezinárodní úrovni a přitom se ještě zajímal o český kulturní život a psal k němu nabádavé komentáře, redigoval časopisy a sborníky . Jan Mukařovský o něm řekl: „Neznal podléhání, znal jen přemáhání a činnost, odvahu vůči úkolům“. Potvrzují to i názvy dvou knížek úvah tohoto těžce zkoušeného muže: Kulturní aktivismus a Možnosti, které čekají. Když už pro nemoc nemohl navštěvovat schůze PLK, zval si k sobě do bytu mladé lingvisty, s nimiž probíral jazykovědná témata. Toto setkávání označoval jako "Kroužeček". Zemřel roku 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Vilém Mathesius se v roce 1912 stal prvním profesorem anglistiky na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1926 se podílel na založení Pražského lingvistického kroužku. Byl představitelem české strukturální lingvistiky. Zabýval se především gramatikou, fonologií a stylistikou angličtiny a češtiny a obecnou lingvistikou.

Victoria Schwab (9)

Victoria Schwabová je americká spisovatelka, autorka literatury pro děti a mládež s prvky sci-fi a fantasy. Je dcerou britské matky a amerického otce z Beverly Hills. Publikuje od roku 2011. Svojí druhou knihou, mysteriózním příběhem s prvky fantasy, The Archived, vydanou nakladatelstvím Hyperion, New York, v roce 2013 se zařadila mezi úspěšné autorky YA literatury ve Spojených státech amerických a uznání se jí dostalo i v zahraniční. Přestože odborné kritiky a recenze vytýkají dílu řadu nedostatků, mezi čtenáři, kterým je určeno, si získalo uznání a další pokračování série s názvem The Unbound, vyšlo v nakladatelství Hyperion, New York, v lednu 2014. Její knihy The Near Witch, Vicious a The Invisible Life of Addie LaRue se staly no.1 New York Times bestsellery. Její kniha Temnější tvář magie je jedna z nejprodávanějších knih nakladatelství Waterstone a vyhrála v roce 2015 cenu Telegraph za nejlepší young adult knihu roku. Neustále se pohybuje mezi Nashvillem, Francií a Edinburghem.

Veronika Rubínková (6)

Veronika Rubínková se narodila 16.05.1980 v Praze. Příjmení přejala po svém dědečkovi, protože si to tak přála. Publikuje už několik let na literárních serverech, zajímá se o historii, záhady, architektonické památky a válečnou a poválečnou dobu.

Věra Stauchová (11)

Narozena 17.3.1922 v Praze, zemřela 26.7.1971 v Maďarsku. PhDr., romanistka, pracovnice katedry jazyků, učebnice francouzštiny.

Věra Kolafová (9)

Spoluautorka česko-anglického a anglicko-českého slovníku.

Veniamin Aleksandrovič Kaverin (13)

Veniamin Alexandrovič Kaverin , skutečným jménem Veniamin Alexandrovič Zilber byl sovětský spisovatel, dramatik a scénárista. Jeho nejznámějším dílem je dobrodružný román Dva kapitáni . Imunolog Lev Zilber byl jeho starší bratr.

Vadim Zeland (13)

Vadim Zeland - Вадим Зеланд je ruský autor bestleserové řady knih o transurfingu a životním stylu. Ve svých knihách říká, že věda došla do slepé uličky a její rozvoj nic nepřinesl, kromě technogenní civilizace a znečištění životního prostředí. Technogenní civilizace je koncept, který se jako červená nit vine téměř všemi jeho knihami. Klade v nich zvláštní důraz na vědomou přítomnost, aktivovaný stav „správce“, což znamená „být si jasně vědom toho, kde jsem, co se děje, co dělám a proč“. V knize z roku 2008 o sobě prozradil následující: Je mi 40 let. Do rozpadu SSSR jsem se zabýval výukumem v oblasti kvantové fyziky, potom počítačovými technologiemi a nyní knihami. Žiju v Rusku, národnostní jsem Rus, přesněji tedy čtvrtinový Estonec. Nic dalšího o mně už nemá žádný význam, stejně jako všechno tohle.

Václav Zemek (8)

Narozen 13. 4. 1974 ve Vlašimi. Ing., regionální publicista, autor historických prací o Podblanicku.

Václav Žalud (6)

Narozen 1. 6. 1936. Ing., CSc., docent, publikace z oboru elektrotechniky, odborný překlad z polštiny.

Václav Potužník (4)

MUDr. Václav Potužník, lékař, primář ORL v někdejší nemocnici v Lomnici n. P., cestovatel a spisovatel, narozen 4.1.1928 v Trenčíně, zemřel 1.11.2003 v rakouském Schwarzachu.

Václav Patočka (7)

Spoluautor publikace z oboru modelářství.

Václav Folprecht (7)

Sportovní novinář, literatura z oboru.

Václav Břežan (3)

Václav Březan byl rožmberský archivář, knihovník a kronikář. Václav Březan se narodil v rodině mlynáře v Březně u Postoloprt. Absolvoval bratrskou partikulární školu v Mladé Boleslavi a poté studoval na známých německých universitách v Heidelbergu a Štrasburku. Vynikal všestranným vzděláním a kulturním rozhledem. Ovládal také na velmi dobré úrovni latinu, němčinu, francouzštinu a řečtinu. V roce 1593 vstoupil do služeb Petra Voka z Rožmberka, nejprve na jeho krumlovský dvůr, poté o rok později nastoupil jako písař v soudní kanceláři. Dne 22. listopadu 1596 byl pověřen správou rozsáhlého rožmberského archívu, který katalogizoval a detailně uspořádal. Jeho práce spočívala především v třídění listinného materiálu, který zachycoval rodové i zemské listiny, jež Rožmberkové shromažďovali již od 14. století. Přibližný obsah řady později ztracených listin známe dnes právě jenom díky pečlivému katalogovému zápisu v rukopisném inventáři. Březan spravoval i proslulou rožmberskou knihovnu. Tato knihovna byla považována za největší a nejlepší šlechtickou knihovnu ve střední Evropě. Obsahovala přes 11 000 svazků, mimo jiné také prakticky všechnu knižní produkci vydanou do té doby Čechách. I tuto knihovnu Březan uspořádal a pořídil její rukopisný katalog. K označování knih bylo pořízeno více než 20 různých ex libris a supralibros, které pro ni vytvořil tehdejší slavný malíř a grafik Jiljí Sadeler. Sám Petr Vok tuto knihovnu rád ukazoval svým hostům, což Březanovi přinášelo prestiž a dávalo příležitost se seznamovat s představiteli tehdejší společnosti. Sám se také tituloval jako praefectus bibliothecae či bibliothecarius et studiosus antiquitatis. V letech 1602-1608 společně s dalšími pěti pomocníky sestavil rukopisný systematický katalog, ve kterém celý knižní fond rozčlenil do šesti skupin podle jednotlivých vědních oborů a který neměl co do úrovně a kvality ve své době obdoby. Po prodeji Českého Krumlova roku 1602 a přesídlení Petra Voka do Třeboně se v...

Václav Bartuška (5)

Václav Bartuška je současný český diplomat, politik a publicista. Od roku 2006 je zvláštním velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. Studoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a patřil k vůdcům revoluce v roce 1989. Ve svých 22 letech se stal členem parlamentní komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu. O svých zkušenostech z práce v komisi napsal knihu Polojasno. Zisk z prodeje knihy mu umožnil absolvovat cestu okolo světa. Pracoval jako reportér deníku Mladá fronta DNES, vykonával funkci generálního komisaře české účasti na světové výstavě Expo 2000 v Hannoveru, později vlastnil firmu zabývající se pořádáním výstav a vypracováváním marketingových studií. Od nástupu Alexandra Vondry do pozice ministra zahraničí je zvláštním velvyslancem České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. V roce 2010 se stal zvláštním vládním zmocněncem pro dostavbu JE Temelín. Je ženatý s českou harfenistkou Kateřinou Englichovou. V roce 2015 se v rozhovoru pro server neovlivní.cz vyjádřil o požáru budovy odborů v Oděse a zabíjení proruských aktivistů obsadivších vládní budovy na Ukrajině jako o možnosti jak předcházet válce: Těmito výroky vzbudil nelibost šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka z ČSSD .

Usch Luhn (6)

Německá scenáristka a filmová dramaturgyně, autorka knih pro děti.

Trevor J Constable (4)

Americký historik, publikace o letcích ve 2.světové válce.

Tony Smith (10)

Odborný redaktor lékařské literatury. Působil mnoho let jako zástupce vydavatele časopisu British Medical Journal.. 10 let byl dopisovatelem pro noviny The Times v oboru medicíny. Je autorem řady článků a šéfredaktorem velmi populární encyklopedie Complete Family Health Encyklopaedia , kterou vydala BMA .

Tomáš Kempenský (9)

Tomáš Kempenský, také z Kempenu, vlastním jménem Thomas Haemmerken , byl augustiniánský řeholník, mystik, představitel hnutí Devotio moderna a autor knihy „Následování Krista“. Narodil se v řemeslnické rodině, v 15 letech ho rodiče poslali do školy Bratří společného života v Deventeru; stal se zručným kopistou knih a pak vstoupil do augustiniánského kláštera Agnetenberg, kde byl už jeho starší bratr. Roku 1413 byl vysvěcen na kněze a od roku 1429 byl představeným kláštera. Z jeho čtyř rukopisných kopií Bible se jedna zachovala v Darmstadtu. Jinak není z jeho poměrně klidného života mnoho známo. Z jeho díla se zachovala řada kázání, dopisů, životopisy jeho učitelů včetně Geert Groota a zejména jeho nejslavnější spis, O následování Krista, příručka pozdně středověké osobní zbožnosti, která patřila k nejčtenějším knihám vůbec a byla přeložena do mnoha jazyků. Česky vyšla poprvé už roku 1498 u Mikuláše Bakaláře v Plzni a od té doby v desítkách vydání.

Tomáš Baťa (11)

Tomáš Baťa byl československý podnikatel, „král obuvi“ – tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína a veřejný činitel. Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí, byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a také systém motivace pracovníků , dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Rozsahem svých aktivit působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil spotřebního průmyslu. Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou; ze Zlína se tento styl šířil spolu s Baťovými továrnami do dalších míst v Československu, Evropě a Severní Americe. Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Své zaměstnance motivoval k využívání zdokonalovacích kurzů celoživotního vzdělávání, zřídil pro ně odbornou školu . Jako starosta Zlína prosadil zavedení experimentálních forem veřejného školství . Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa. Velkou celoživotní oporou Tomáše Bati, jak v soukromém životě, tak i v podnikání, byla jeho žena Marie, vídeňská Češka z významné rodiny. Její otec měl titul císařského rady. Byla velmi činnou v sociální a zdravotní sféře. Díky svým aktivitám se stala v...

Tina Caspari (8)

Tina Caspari je nejznámější pseudonym německé dětské spisovatelky Rosemarie Eitzertové. Narodila se jako nejstarší s osmi dětí na venkově blízko Berlína. Známá se stala pod pseudonymem Tina Caspari svými detektivkami pro děti.

Thomas Thiemeyer (12)

Thomas Thiemeyer je německý spisovatel a ilustrátor knih. Thomas Thiemeyer studoval umění a geologii v Kolíně nad Rýnem. V roce 1989 byla vydavatelstvím Ravensburg, kde pracoval od roku 1987 jako grafický poradce a vytvářel layouty, vydána první kniha s jeho ilustracemi Velká kniha pravěkých ještěrů . Poté se osamostatnil a odstěhoval se svou ženou do Stuttgartu. Jako umělec na volné noze ilustroval hry, knihy pro děti, obaly knih apod. Krom jiného pracoval pro firmy jako Heyne, Arena, Fantasy Productions, Beltz&Gelberg, Harper Collins, Random House nebo Wizards of the Coast. Spolupracoval také s režisérem Darrenem Aronofskym. Bavorská televize věnovala malířskému umění Thomase Tiemeyera dvacetiminutový příspěvek ve svém programu Space Art. Jeho díla byla několikrát oceněna cenou Kurda Laßwitze a cenou německé fantasy literatury. Během let se víc a víc věnoval psaní. V roce 2004 se díky nakladatelství Droemer Knaur objevil jeho debutový román Medusa . Většina jeho románů se stala bestsellery a byla přeložena do několika světových jazyků. Příběhy Thomase Thiemeyera zachovávají tradici klasických dobrodružných románů. Vyprávějí o nálezu zaniklé civilizace a hrozbě vyvolané záhadnými silami. Mystery thrillery Popis knihy Rok 2015, Špicberky – nejsevernější obydlené místo. Svět ledu a sněhu, zahalený po čtyři měsíce polární nocí. Zde se chystá archeoložka Hana Petersová prozkoumávat pod arktickým ledem tajemné stavby. Rozpouštějící se led vydal pravděpodobně základy jedné mystické severské říše. Hana však není první, která ruiny prozkoumává… Rok 1944. V anektovaném Norsku, daleko od jakéhokoli osídlení, spěje ke konci projekt horší než vše, co kdy člověk vymyslel. Biologická časovaná bomba pohřbená pod věčným ledem. Kód: Valhalla. Antropoložka Amy Walkerová trpí nočními můrami od chvíle, kdy záhadně zmizel člen jejího týmu. Paradoxně má nyní posílit tým propuštěný vězeň. Nikdo - kromě goril – ...

The Pretenders (11)

The Pretenders je anglicko-americká rocková skupina založená v březnu 1978. Původní kapelu tvořili zakladatelka a opora Chrissie Hynde , James Honeyman-Scott , Pete Farndon a Martin Chambers . Debutové album "Pretenders" vyšlo v roce 1980 a mělo úspěch u kritiky i na trhu. Obsahovalo hitové singly jako "Brass in Pocket", "Kid" a "Stop Your Sobbing". Následující album "Pretenders II" vyšlo v roce 1981 a pokračovalo v úspěchu díky singlům jako "Talk of the Town" a "Message of Love".

Taylor Jenkins Reid (8)

Taylor Jenkins Reidová je spisovatelka, esejistka a televizní scénáristka pořadu Acton, Massachusetts. Její prvotina Forever, Interrupted se stala předlohou stejnojmenného filmu, jehož hlavní roli obsadí Dakota Johnson. Její druhou knihu After I Do označil prestižní literární časopis Kirkus Review za knihu, kterou si nelze nechat ujít. O jejím dalším románu Maybe In Another Life vyšel článek mimo jiné v časopisech People, US Weekly a Cosmo. Taylor žije v Los Angeles s manželem Alexem a psem Rabbitem.

Tarryn Fisher (7)

Americká spisovatelka románů pro ženy, zakladatelka módního blogu. Tarryn Fisher je autorkou deseti románů pro New York Times a USA Today Bestseller . Narodila se jako " nepřítel slunce " ; v současné době žije se svými dětmi, manželem a psychotickým huskym v Seattlu ve Washingtonu. Tarryn píše o darebácích. ...

Tändzin Norkjä (2)

Šerpa, nepálský horolezec. V r. 1953 prvovýstup na Mount Everest.

Sviatoslav Richter (8)

Sviatoslav Richter byl sovětský a ruský klavírista, který je považován za jednoho z největších klavíristů 20. století. Narodil se 20. března 1915 v Žytomyru, který byl tehdy součástí Ruského impéria, a vyrůstal v Oděse. V prvních letech byl Richter převážně samoukem, později studoval na moskevské konzervatoři u Heinricha Neuhause.

Svetozár Hurban Vajanský (13)

Svetozár Hurban-Vajanský, vlastním jménem Svetozár Miloslav Hurban byl slovenský spisovatel, publicista, literární kritik a politik. Narodil se jako nejstarší syn Jozefa Miloslava Hurbana a jeho manželky Anny Hurbanové, roz. Jurkovičové. Vystudoval právnickou akademii v Bratislavě. Pracoval jako koncipient v Trnavě, Budapešti, Bratislavě i Vídni a poté si otevřel vlastní právní praxi ve Skalici. V roku 1875 se oženil s Idou Dobrovitsovou. V roce 1878 byl povolán do armády. Později se stal redaktorem Národních novin v Martine a později jejich šéfredaktorem. Působil jako spolupracovník časopisu Oro, roku 1881 obnovil vydávání časopisu Slovenské pohľady, okolo kterého se soustředil slovenský literární a kulturní život. Od roku 1894 byl též tajemníkem ženského spolku Živena. Vícekrát byl za svoji novinářskou a publicistickou činnost vězněn. Pochován je na Národním hřbitově v Martině. Náhrobek navrhl Dušan Jurkovič Svojí literární tvorbou se řadí mezi autory slovenského realismu. Většinu děl napsal ve slovenštině, ale psal též německy a jeho manželka část jeho prací přeložila do němčiny. Ve svých dílech reagoval na soudobé společenské problémy, věnoval se i problematickým vztahům jednotlivce a národa nebo i boje za zachování národa. Zpočátku se věnoval zejména psaní poezie, později se věnoval i próze a překladům.

Suzanne Francis (11)

Americká autorka knih pro děti a mládež, také autorka scénářů.

Susanne Scheibler (6)

Svou první knihu napsala už ve dvaceti letech. Věnuje se psaní historických fikcí a a dnes je jednou z nejznámějších autorek historické prózy v Německu.

Susanna Craig (8)

Spisovatelka, zaměřena na romantickou a historickou beletrii. Vysokoškolská pedagožka angličtiny a anglické literatury. Specialistka na Jane Austenovou. Žije a působí v USA.

Susan Mallery (11)

Americká spisovatelka romantických příběhů.

Stevensová Robin (13)

Steven Erikson (13)

Steven Erikson , vlastním jménem Steve Rune Lundin, je kanadský spisovatel žánru fantasy a také sci-fi. Vystudoval antropologii a archeologii. Nějaký čas strávil na vykopávkách v Jižní a Střední Americe. Tam se také seznámil se svou ženou. Nyní se věnuje pouze psaní. Jeho bezpochyby nejvýznamnějším dílem je série Malazská kniha padlých , která si získala velkou popularitu po celém světě a Eriksona zařadila mezi přední současné autory epické fantasy. První díl této série plánované na deset dílů nese název Měsíční zahrady. V České republice série vychází pod nakladatelstvím Talpress v překladu Dany Krejčové. Malazská kniha padlých Romány ze světa Malazské knihy padlých Ostatní

Steve Robinson (8)

Britský spisovatel. Též zaměřený na genealogii.

Steve Alten (8)

Steven Robert Alten je americký spisovatel žánru sci-fi, známý především románovou sérií Meg - což značí megalodona, pravěkého predátora, který měl být dávno vyhynylý, ale kterého objeví hlubokomořský potapěč. Narodil se a vyrostl v americké Philadelphii. Získal bakalářský titul v tělesné výchově na Penn State University , magisterský titul ve studijním programu tělovýchovného lékařství na University of Delaware a doktorát si udělal na Temple University. Ve snaze podporovat svou pětičlennou rodinu se rozhodl, že napíše román, o kterém přemýšlel již několik let. Nakonec spatřil světlo světa román MEG: Teror pochází z hlubin . Aby ale zaplatil poplatky za redakci, musel prodat své auto. A 13. září 1996 ztratil kvůli psaní knihy práci… Po sepsání osmého románu Černá barva krve mu byla diagnostikována Parkinsonova choroba. V průběhu let byl přímo zaplaven e-maily od dospívajících, kteří nenáviděli čtení, dokud si nepřečetli nějakou z jeho knih. Dozvěděl se, že někteří středoškolští učitelé používají jeho knihy při výuce. Autor proto zahájil celostátní neziskový program Adopt-An-Author, jehož cílem je přivést studenty ke čtení. Učitelé, kteří se do programu zaregistrují, získají obří plakáty žraloka, bezplatné učební plány, materiály atd. Míra úspěšnosti tohoto programu je prý obrovská.

Stephen William Hawking (12)

Štelbaská Zuzana (14)

Stefan Ahnhem (10)

Narodil se ve Stockolmu 24. listopadu 1966, kde dodnes žije s manželkou a čtyřmi dětmi. Má za sebou více než dvacet let zkušeností uznávaného televizního i filmového scénáristy, podílel se mimo jiné například na filmové sérii Wallander mnoha původních i adaptovaných scénářů různých žánrů, od komedií po thrillery. Poté, kdy -jak sám uvedl, dosáhl stropu scénáristických možností ve Švédsku, stál před rozhodnutím, zda se odstěhovat do Hollywoodu nebo jít jinou cestou. Z rodinných důvodů se rozhodl pro novou kariéru spisovatele. Jeho debutem se stal v roce 2014 1. díl série Fabian risk - Oběť bez tváře , poté v r. 2015 následoval Den nionde graven a v r. 2016 Arton grader minus . Celá trilogie Fabian Risk series se stala mezinárodním bestselerem. V sérii hodlá pokračovat až do té doby, než ho hlavní hrdina Fabian unaví. Jeho vzory, jimž přiznává inspiraci pro své psaní, jsou Henning Mankell,Stieg Larsson a Phillip K. Dick a jako zajímavou autorku uznává rovněž Gillian Flynn.

Stanislav Vodička (6)

Stanislav Vodička byl český umělecký knihvazač a spisovatel. Narodil se 15. 3. 1910 v Rožďalovicích na Nymbursku v chudé rodině. Začal se učit na krejčího, ale po 2 týdnech z učení odešel. Potom se díky šťastné náhodě dostal ke knihaři Janu Rajmanovi, kde se vyučil uměleckým knihařem. Spolu s ním se u Rajmana vyučil také Josef Studený ze Skřinářova, který byl synovcem básníka Jakuba Demla. Tak v knihařské dílně Jana Rajmana v Rožďalovicích poznal Stanislav Vodička Jakuba Demla asi roku 1928. Po vyučení se Vodička přestěhoval na nějaký čas do Prahy, kde pracoval u knihaře Ludvíka Bradáče. Po vojenské službě se pak vrátil do Rožďalovic. V roce 1934 odkoupil za 10 000 Kč od výše zmíněného J. Studeného knihařskou dílnu v Tasově. Dílna byla v domě č. p. 27, který patřil poštmistrovi Antonínu Demlovi, bratru básníka Jakuba Demla. V městečku Tasově na Českomoravské vrchovině žil S. Vodička téměř 20 let. Začátky v dílně bez zákazníků byly těžké. Jak říkal, vázal od bohatě zdobených a zlacených knih až po knihy, které rozžvýkala kráva. Vázal knihy mimo jiné také pro Nakladatelství Marie Rozy Junové, která vydávala díla Jakuba Demla nebo pro Dominikánské nakladatelství v Olomouci. Některé Demlovy knihy také koloroval. Ve Vodičkově knihařské dílně se často scházel Jakub Deml se svými přáteli a za krátko i knihař patřil mezi ně. O tomto přátelství i tehdejší době podal později svědectví v knize „Básník Jakub Deml v Tasově“. V roce 1948 svědčil u soudu ve prospěch Jakuba Demla, který byl neprávem obviněn z kolaborace s fašisty. Ve prospěch J. Demla svědčil také básník Vítězslav Nezval. V dubnu 1937 se S. Vodička oženil. Bydlel u Tasova na samotě zvané Papírna, v domě, kde se dříve ručně vyráběl papír. V tomto domě kdysi nějaký čas bydlel svůdce a vrah žen Hugo Schenck. Za války byla nouze o materiál a tak si vydělával a bylinami barvil zvířecí kůže sám. Po válce roku 1946 přemístil dílnu do tasovského lihovaru. ...

Stanislav Sousedík (9)

Stanislav Sousedík je český katolický filosof patřící do okruhu žáků Jana Patočky. Po maturitě v roce 1950 se dvakrát ucházel o přijetí na FF UK , ovšem nebyl přijat pro „nepostačující ideové předpoklady“. V letech 1951 až 1954 studoval na katolické teologické fakultě . V letech 1955 až 1956 studoval na VŠE, v této době se sblížil s Jiřím Němcem a Ladislavem Hejdánkem. Vyloučen byl pro laický apoštolát , záminkou ovšem byla údajně zatajená politická minulost otce. Po vyloučení z VŠE nastoupil k 67. technickému praporu. V letech 1959 až 1964 pracoval jako stavební dělník . V roce 1963 uzavřel sňatek s Jarmilou Váňovou a nastoupil jako lektor cizích jazyků v Osvětové besedě v Praze 10. V této době se stává filosofie „jediným zájmem“. Zakládal kroužky, kde vyučoval filosofii . V letech 1964–1968 studoval externě na FF UK filozofii a němčinu; diplomovou práci napsal o Rodrigovi de Arriaga. Na doktora filozofie byl promován roku 1969. V roce 1968 zahájil aspiranturu na FÚ ČSAV, ale po třech letech byl odtud z politických důvodů vyloučen. Čtvrtý rok aspirantury absolvoval v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, kde také dokončil kandidátskou práci o Stanislavu ze Znojma, ale vstup mezi kandidáty věd mu byl uzavřen. V roce 1972 začal vyučovat na Jazykové škole v Praze, ale již po půl roce nastoupil do Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV jako editor latinských spisů J. A. Komenského. Pracoval zde až do roku 1989. V roce 1989 byl nejprve rehabilitován ve FÚ ČSAV. Na podzim 1990 začal přednášet jako odborný asistent na FF UK, roku 1991 se habilitoval pro dějiny filozofie a v roce 1993 byl jmenován řádným profesorem filozofie. Od roku 1994 pře...

Stanislav Soják (10)

Ing. Stanislav Soják Spoluautor knihy - Dějiny české - chronologický přehled.

Stanislav Hudeček (8)

Narozen 26.3.1872 v Gdowu u Wieliczky , zemřel 15.4.1947 v Novém Bydžově. Malíř, ilustrátor.

Spike Milligan (6)

Terence Alan Patrick Sean „Spike“ Milligan se narodil v Ahmed Nagaru v Indii. Jeho otec, původem Irčan, kapitán Leo Alphonso Milligan sloužil v Britské indické armádě. Spike prožil dětsví v Indii. Před válkou hrával jako trumpetista s jazzovou skupinou. Během 2. Světové války, kdy již žil v Anglii, sloužil v Britské armádě u Královského dělostřelectva. Pro své vojenské kolegy připravoval mnoho zábavných vystoupení. Po válečném zranění se z něj stal konferenciér. Po návratu do Anglie se opět vrátil k hraní v jazzové kapele. Jeho snem bylo proniknout do rozhlasu jako scénarista nebo herec. Nakonec se mu povedlo obojí. V rozhlasu BBC začal s Peter Sellersem, Harry Secombem a Michael Bentinem vysílat pořad Goon Show. Jednalo se o revoluční pořad, ve kterém každý z aktérů hrával vícero postav. V roce 1952 se u něj projevily duševní poruchy jako schizofrenie a deprese. V roce 1956 s Peterem Sellersem chtěli převést humor Goon Show na televizní obrazovky. Prvním pokusem bylo THE IDIOT WEEKLY, PRICE 2D. Poté následovalo ještě mnoho dalších pokusů, ale žádné nebyly tak úspěšné jako původní vysílání Goon Show. V roce 1969 přišel s vlastním pořadem Q5. Jednalo o zcela inovativní styl podávání humoru. Šlo o satirické skeče, které převracely pravidla komiky na hlavu. Tento styl humoru měl velký vliv na práci Monty Python, kteří tento styl komiky proslavili po celém světě. Spika můžete také zahlédnout ve filmu MONTY PYTHON´S LIFE OF BRIAN. Spike Milligan napsal také několik knížek s poezií, především pro děti jako např. Silly Verse for Kids. Jeho poezie je často označována za poezii nesmyslů. Přesto jeho báseň On the Ning Nang Nong byla v roce 1998 v celorepublikovém hlasování zvolena za nejoblíbenější komickou báseň. Spike Milligan zemřel ve věku 83 let na onemocnění jater. Na svém náhrobním kameni chtěl mít napsáno : "I told you I was ill" . Diecéze to nechtěla dovolit až došli ke kompromisu s irským překladem této věty ("Dúirt mé leat g...

Sochrová Marie (11)

Small Lily (14)

Slovak Chamber Orchestra (11)

Slovak Chamber Orchestra , známý také jako Slovak Chamber Orchestra Bohdana Warchala podle svého zakladatele, je renomovaný soubor se sídlem na Slovensku. Orchestr byl založen v roce 1960 významným houslistou a dirigentem Bohdanem Warchalem a rychle si získal uznání pro svou uměleckou dokonalost a preciznost. Soubor se specializuje na barokní a klasicistní repertoár, hojně vystupuje doma i v zahraničí a získal si uznání za interpretaci děl skladatelů, jako jsou Vivaldi, Bach a Mozart. Diskografie orchestru zahrnuje řadu nahrávek, které dokládají jeho odbornost v těchto žánrech. Zejména Vivaldiho "Le Quattro Stagioni" a Bachovy "Braniborské koncerty" byly oceněny pro svou čistotu a živost. Během své historie spolupracoval orchestr Slovak Chamber Orchestra s mnoha významnými sólisty a dirigenty, což přispělo k jeho pověsti jednoho z nejlepších slovenských komorních souborů.

Simon R Green (12)

Simon Richard Green je britský autor science fiction a fantasy literatury. Na univerzitě v Leicesteru vystudoval moderní anglickou a americkou literaturu. S psaním začal kolem roku 1973, poprvé publikoval v roce 1979. Jeho dílo tvoří několik sérií psaných s ohledem na komerční úspěch, ale s gustem a energií, které vyvažují nepůvodnost námětů.

Sherryl Woods (10)

Americká autorka romantických příběhů pro ženy, novinářka a televizní kritička.

Scott Cawthon (12)

Americký vývojář videoher, animátor a spisovatel.

Satsvarūpa Dāsa Gosvāmī (5)

Narodil se 6.prosince 1939 v New Yorku. V červenci roku 1966se setkal s Prabhupádou a v září téhož roku od něho přijal zasvěcení. Začal psát články do časopisu Hare Krišna, který se jmenuje Back to Godhead a později se stal jeho odborným redaktorem. Cestoval po USA a přednášel na Vysokých školách. Působí ve funkci zasvěcujícího duchovního učitele a člena GBC.