5401–5460 z 145116 Autoři
Marie Podešvová (8)
Marie Podešvová, pseudonym Marie Jensenová byla česká spisovatelka a překladatelka. Velkou část života prožila na Valašsku. Láska k tomuto kraji, jeho lidem a přírodě se odráží i v jejích dílech. Marie Podešvová vyrůstala v Brně, její otec byl vedoucím administrace Lidových novin a starostou brněnského Sokola. V letech 1918–19 absolvovala tři semestry v pařížském Institutu Maintenon. Roku 1922 hrála pod pseudonymem Máňa Jensenová v němých filmech rakouského režiséra Hanse Otto Löwensteina. S manželem žili v Praze, od roku 1938 v Beskydech na Soláni, kde se scházeli s dalšími malíři, spisovateli nebo hudebními skladateli. Podešvová psala do dlouhé řady periodik: Salon, Rozkvět, Zora, Venkov, Červený květ, Lidové noviny, Lidová demokracie, Mateřídouška, Květy, Naše rodina, Výběr, Literární noviny, Ostravský večerník, Literární měsíčník, Tvorba. Někdy přitom využívala pseudonym Marie Jensenová, zejména ve svých překladech z francouzštiny a ruštiny. Ve druhé polovině 50. let se začala více soustředit na literární tvorbu. Zemřela ve věku 93 let, je pochována na Valašském Slavíně. Jejím manželem byl od roku 1926 akademický malíř František Podešva . Její nejstarší dcera Eva Fuková byla významnou fotografkou, 35 let žila v USA.
Více od autora
Marie Lu (11)
Narodila se 11. července 1984 ve Wuxi nedaleko Šanghaje, po přijetí na University of Southern California se však usadila v kalifornské Pasadeně. Zde žije se svým přítelem, čivavou a dvěma Welsh Corgi Pembroky, což jsou neuvěřitelně roztomilí a hraví pejsci. Předtím, než se začala věnovat psaní na plný úvazek, pracovala jako umělecká ředitelka ve společnosti zaměřené na vývoj videoher. Píše knihy pro mladé, především dystopie.
Více od autora
Marie Holková (12)
Marie Holková byla česká katolická učitelka, spisovatelka a překladatelka. Na počátku své spisovatelské kariéry vytvořila řadu pohádek a knih pro děti, později ale pak zejména životopisů světců a dalších osobností římskokatolické církve. Za komunistického režimu žila v zahraničí. V Česku směly její knihy vycházet před rokem 1948 a poté až po roce 1989, mezi tím se však objevovaly její samizdatové překlady knih z francouzštiny a angličtiny. Její knihy vyšly v řadě jazyků, mimo jiné češtině, angličtině, francouzštině a slovenštině.
Více od autora
Marek Laurenčík (10)
Ing., školitel kurzů práce s počítačovým softwarem, autor publikací z oboru.
Více od autora
Marc Chagall (5)
Marc Chagall byl židovský rusko-francouzský malíř. Měl vlastní umělecký styl skládající se z expresionismu, symbolismu a kubismu. Narodil se v rodině židovského venkovského obchodníka se zemědělskými produkty jako nejstarší z devíti dětí. Dětství prožil sice v chudobě, ale šťastně a vzpomínky na ně se prolínají celým jeho dílem. V letech 1898–1905 studoval na Prvním vitebském čtyřletém učilišti, získal tradiční židovské vzdělání ve staroruštině, učil se talmud a tóru. Jeho prvním učitelem malby byl kolem roku 1906 vitebský umělec Jehuda Pen. O několik měsíců později, v roce 1907, se přestěhoval do Petrohradu. Zde studoval v Kreslířské škole Společnosti umění, vedené malířem Nikolajem Rerichem, pro svůj talent byl přijat rovnou do třetího ročníku. Setkával se zde s umělci různých směrů. V letech 1908–1910 studoval u Léona Baksta a studium si prodloužil ještě na léta 1910–1911 u Jelizavety Nikolajevny Zvancevové . Toto období nebylo lehké – Židé mohli přebývat v Petrohradu pouze na povolení a on sám byl dokonce krátce vězněn. V Petrohradu zůstal až do roku 1910. Pravidelně se však vracel do své rodné vsi, kde se v roce 1909 setkal se svou budoucí manželkou, Bellou Rosenfeldovou. V té době se mu podařilo prosadit se jako umělec, odešel do Paříže, aby byl blíže komunitě umělců na Montparnassu. Přátelil se s Guillaumem Apollinairem, spolupracoval s fauvisty. V roce 1914 se vrátil do Vitebsku a do roka se oženil se svou snoubenkou Bellou. V roce 1916 se novomanželům narodila dcera Ida. Aktivně se účastnil Říjnové revoluce v roce 1917. Sovětské ministerstvo kultury jej jmenovalo pověřencem pro umění ve Vitebské gubernii; založil zde střední uměleckou školu. Avšak politicky si za socialistického ...
Více od autora
Mahavishnu Orchestra (2)
The Mahavishnu Orchestra byla průkopnická jazzrocková fusion skupina, kterou v roce 1971 založil kytarista John McLaughlin. Hudba skupiny se vyznačovala složitými rytmy, rychlými kytarovými riffy a směsicí východních a západních hudebních vlivů. McLaughlin, který předtím spolupracoval s Milesem Davisem na přelomových fusion albech jako "Bitches Brew", vnesl do skupiny svou virtuózní kytarovou techniku a zájem o indickou klasickou hudbu. V původní sestavě hráli Billy Cobham na bicí, Jan Hammer na klávesy, Jerry Goodman na housle a Rick Laird na baskytaru.
Více od autora
M. R Richards (12)
Rakouský spisovatel, autor především kriminálních, milostných a hororových příběhů, též překladatel z angličtiny. Syn Richarda Wunderera .
Více od autora
Lucy Hawking (12)
Studovala francouzštinu a ruštinu na Oxfordské univerzitě, kde promovala s vyznamenáním. Píše pro Daily Mail, Telegraph, The Times a London Evening Standard. Se svým otcem napsala knihy, kde popularizuje vědu.
Více od autora
Lucy Foley (8)
Lucy Foley vystudovala angloamerickou literaturu a potom pracovala jako redaktorka beletrie. Miluje cestování a Londýn, v němž žije.
Více od autora
Lucie Dvořáková (10)
DJ Lucca, vlastním jménem Lucie Dvořáková, roz. Kvasnicová, je DJ z Moravy, která se specializuje na taneční hudbu, a to zejména na techno a v současné době i minimal. S mixováním hudby začala v roce 1999 v Boby centru v Brně. Vystupuje na českých i zahraničních festivalech a v klubech po celém světě. Podle hudebního časopisu XMAG byla nejoblíbenější DJkou ČR v roce 2003. Od září 2004 pracuje pod vlastním labelem Acapulco Records. V posledních letech občasně vystupuje na technoparties spolu s kytaristou Michalem Pavlíčkem. Na konci roku 2012 se po několikaletém vztahu vdala za hudebníka Michala Dvořáka, se kterým má čtyřletého a ročního syna. Její sestrou je Leona „Qaša“ Kvasnicová, choreografka a tanečnice.
Více od autora
Lucie Bílá (7)
Lucie Bílá, vlastním jménem Hana Zaňáková , je česká zpěvačka populární hudby a herečka. Mezi její největší hity patří mimo jiné „Láska je láska“, „Trouba“, „Jsi můj pán“ či „eSeMeS“. Mimo to je společnicí ve firmě FANTAZMA, spol. s r. o., která provozuje Divadlo Ta Fantastika. Narodila se na Kladně, vyrůstala ve středočeských Otvovicích ve slovensko-české rodině. Hodiny zpěvu absolvovala již na Lidové škole umění . Dříve, než se proslavila na poli showbyznysu, vyučila se dámskou krejčovou. První zkušenosti na hudebních pódiích získávala jako členka skupin Rock-Automat, Arakain a Vitacit. V 80. letech si jí všiml producent Petr Hannig, vymyslel jí pseudonym Lucie Bílá a napsal pro ni písně Neposlušné tenisky a Horší než kluk. Pořádný úspěch ji teprve čekal v příštím desetiletí, kdy prošla nejznámějšími muzikály uváděnými v České republice , vydala řadu sólových alb, podílela se na několika filmech a po několik let se pevně držela na výsluní popularity ve výroční anketě Český slavík. V letech 1984–1986 působila též v heavy-trash metalové kapele Arakain, kde s Alešem Brichtou tvořili pěvecký duet. Poté, co se soustředila na sólovou kariéru, z Arakainu odešla, avšak každých pět let s kapelou znovu vystupuje na výročních koncertech. V současné době mají za sebou turné uskutečněné ke třiatřicetiletému výročí založení skupiny. V roce 1989, krátce před sametovou revolucí, se Lucie Bílá seznámila s bývalou dětskou filmovou hvězdou Tomášem Holým. Jejich vztah asi po šesti měsících ukončila Tomášova autonehoda a jeho následné úmrtí. V březnu 1995 porodila syna Filipa ze vztahu s Petrem Kratochvílem, partnerství ale Kratochvíl neudržel kvůli aféře s Pavlínou Babůrkovou, vítězkou Miss Československo 1992. Roku 1997 vyšlo její společné album s Karlem Gottem jménem Duety, které přineslo mj. jejich společné hity Co sudičky přály nám, Sen v nás zůstává a další. V...
Více od autora
Lubomír Mátl (8)
Lubomír Mátl je český hudební skladatel a dirigent, známý svým přínosem klasické a duchovní hudbě. Ve své kariéře se věnoval jak tvorbě nových děl, tak interpretaci stávajících skladeb. Mátl se angažuje v různých funkcích, od vedení sborů a orchestrů až po komponování skladeb, které rezonují s tradičním českým hudebním dědictvím. V jeho tvorbě se často odráží hluboké porozumění liturgickým tradicím, jak dokládají skladby jako "Česká mše vánoční", která naznačuje zapojení do témat a pocitů vánočního období optikou české kultury. Jeho vliv přesahuje rámec kompozice a týká se i pedagogiky a mentorství, čímž ovlivňuje další generace českých hudebníků.
Více od autora
Louisa May Alcott (11)
Louisa May Alcottová byla americká spisovatelka, proslavená především dílem Malé ženy , které pojednává o jejím dětství se třemi sestrami v městečku Concord v americkém Massachusetts. Otec, Amos Bronson Alcott , byl učitelem a žil v duchu německé filosofie zvané transcendentalismus, což ovlivnilo Louisu a celou rodinu v jejich smýšlení i životech. O narození Louisy píše matka, Abigail May Alcottová , svému švagrovi v dopise: "S velkou ctí ti můžu oznámit, narození své druhé dcery... narodila se půl hodiny po dvanácté, dnes v noci, na mé narozeniny." V té době žili v Germatown, části Philadelphie ve státě Pennsylvania, ještě s její starší sestrou Annou. V roce 1834 se přestěhovali do Bostonu ve státě Massachusetts, kde otec založil experimentální školu a připojil se ke skupině intelektuálů Transcendental Club, jejíž členové byli např. básníci a filozofové Ralph Waldo Emerson a Henry David Thoreau. Roku 1835 se narodila Louisina sestra Elisabeth. V roce 1840, po několikerých neúspěších se školou a narození poslední dcery Alcottovy rodiny, pojmenované po matce Abigail May, se Alcottova rodina stěhuje na sídlo Orchad house, v Concordu. V roce 1843 poblíž Harvardu otec spolu s Charlesem Lanem zakládá Fruitlands, to byla komunita lidí, smýšlejících stejně, jako Alcottovi. Žili zde podle zákonů přírody. Jedli, co vypěstovali, koupali se jen ve studené vodě, pili také jen vodu. Již po sedmi měsících se ukázalo, že to nebyl dobrý nápad. Komunita se ekonomicky neudržela. Rodina začala pronajímat místnosti v Orchad house a nakonec, za finanční pomoci Ralpha Waldo Emersona a z matčina dědictví, zakoupila Orchad house pro sebe, ale byla finančně zruinovaná. Nápad s Fruitlands byl sice ránou z ekonomického hlediska, ale upevnil vztahy mezi rodinou a významnými lidmi, jakými byli filosofové a spisovatelé, Henry David Thoreau, Nathaniel Hawtho...
Více od autora
Loriano Macchiavelli (6)
Loriano Macchiavelli , rodem i srdcem Boloňan, profesí dramatik, napsal zatím několik románů a divadelních her. Jeho prózy jsou spojeny postavou hlavního hrdiny Antonia Sartiho, řadového seržanta a zaměstnance kvestury v Boloni. Autorovi jako by Sartiho zaměstnání pouze sloužilo jako záminka pro možnost pronikat pod kůži lidem i společnosti. Několik knih vydal pod pseudonymem Jules Quicher.
Více od autora
Livin' Blues (2)
Livin' Blues byla nizozemská bluesrocková skupina, kterou v roce 1967 v Haagu založil kytarista a frontman Ted Oberg. Během své kariéry byli považováni za jednu z nejlepších holandských bluesových kapel, vedle současníků jako Cuby & The Blizzards. Livin' Blues zažili několik změn v sestavě, ale dokázali si udržet stálou přítomnost na evropské bluesové scéně během konce 60. a 70. let. Byli známí svými energickými vystoupeními a stylem, v němž se mísilo tradiční blues s rockovými prvky, což v té době u publika dobře rezonovalo.
Více od autora
Liou Cch-Sin (12)
Liu Cch'-sin je hlavním představitelem nové generace čínských autorů scifi. Devětkrát obdržel nejprestižnější čínskou žánrovou cenu Galaxy, jednou titul velmistra čínskojazyčné scifi a jako vůbec první Asiat v historii získal také cenu Hugo v kategorii nejlepší román. Jeho díla se řadí k žánru hard science fiction, věhlas si získal především díky působivé atmosféře a brilantní představivosti. Jeho nejslavnějším románem je Problém tří těles , na který navazují další dva díly trilogie — Temný les a Vzpomínka na Zemi . Nadšeně přijaté třídílné ságy se po celém světě prodalo více než osm milionů výtisků a doposud byla přeložena do dvaceti jazyků.
Více od autora
Lilly Lucas (6)
Lilly Lucas je německá autorka. Narodila se v Ansbachu a vystudovala němčinu v Bambergu. V současné době žije se svým manželem a nekonečným množstvím knih ve Würzburgu. Když nepíše romány o lásce a životě, ráda sleduje okolní dění, tráví hodiny ponořená do knih nebo se uvelebená na gauči oddává své knižní a filmové závislosti.
Více od autora
Lidmila Kábrtová (10)
Lidmila Kábrtová vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a později také obor marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhodobě se věnovala žurnalistice, přispívala do různých novin a časopisů. V současnosti pracuje v oblasti public relations. Publikovat začala na stránkách www.pribehynapadesatslov.cz. Je autorkou několika rozhlasových her v projektu Minutové hry ČRo 3 — Vltava. Podílela se i na řadě povídkových sbírek. Za knihu Místa ve tmě získala v roce 2019 hlavní cenu Nadace Českého literárního fondu. S rodinou žije nedaleko Nymburka.
Více od autora
Leonid Nikolajevič Andrejev (15)
Leonid Nikolajevič Andrejev byl spisovatel a dramatik konce 19. a počátku 20. století. Jeden z nejsložitějších a vnitřně nejrozporuplnějších představitelů ruské literatury předrevolučního období. Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Po absolvování gymnázia v Orlu studoval práva nejprve na petrohradské, později na moskevské univerzitě. Studia dokončil v roce 1897. Poté se zabýval advokátní praxí, té však brzy zanechal a věnoval se plně literární činnosti. Jeho první povídka O hladovém studentu, od níž si sliboval úspěch, mu byla vrácena redakcí petrohradského listu Nědělja . Stejný osud stihl i jinou ranou povídku Obnažená duše. Roku 1895 bylo otištěno několik jeho črt o studentském životě v listě Orlovskij vestnik a také povídka On, ona a vodka. Tyto prvotiny však zůstaly vcelku nepovšimnuty. Od roku 1897 působil jako zpravodaj v listě Moskovskij vestnik a později jako fejetonista v moskevském listě Kurjer, v němž uveřejňoval v letech 1898-1903 fejetony, publicistické stati a divadelní referáty pod názvem Meloči žizni , podepisoval je pseudonymem Džems Linč. V témže listě otiskoval i svá beletristická díla. Prvním z nich byla povídka Bargamot i Garaska , jíž si povšiml Maxim Gorkij, který později získal Andrejeva ke spolupráci s nakladatelstvím Znanije. V raných dílech Andrejev navázal na humanistické tradice ruské literatury 19. století. Jeho rané fejetony a povídky, v nichž líčil těžký život městské chudiny a drobných řemeslníků, se vyznačovaly ostře kritickým vztahem k buržoazní společnosti. Již zde se projevovala Andrejevova skepse i sklon k psychologizaci, soustředění na vnitřní svět jednotlivce, na pocit ztracenosti lidského individua v nepřátelském prostředí. Zazněl tu už protest proti odlidštění života v soudobé civilizaci, většinou však jeho hr...
Více od autora
Lenka Bradáčová (14)
Lenka Bradáčová je česká státní zástupkyně, od 30. července 2012 vrchní státní zástupkyně v Praze. Od března 2008 pak působí ve funkci prezidentky stavovského sdružení Unie státních zástupců České republiky.
Více od autora
Lasica + Satinský (7)
Milan Lasica a Július Satinský byli známou slovenskou uměleckou dvojicí, která se proslavila divadlem, komedií a hudbou. Oba byli výraznými osobnostmi kulturní scény bývalého Československa a později Slovenska. Jejich spolupráce trvala několik desetiletí, začala v 60. letech a pokračovala až do Satinského smrti v roce 2002. Společně vytvořili jedinečnou směs humoru, satiry a hudebních vystoupení, která rezonovala u diváků napříč generacemi.
Více od autora
Ladislav Skokan (12)
Ladislav Skokan byl český geograf. Ladislav Skokan se narodil v roce 1933 v Moravských Budějovicích, kde vystudoval obecnou školu i místní gymnázium. Následně nastoupil na Hospodářskou fakultu Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze , ale roku 1952 přestoupil a vystudoval geografii na Geografické fakultě Lomonosovy univerzity v Moskvě. Diplomovou práci napsal pod vedením profesora Isaaka Majergojza, se kterým se spřátelil, a i v důsledku toho se věnoval primárně geografii Sovětského svazu. Po návratu v roce 1957 nastoupil na VŠE, kde přednášel do roku 1990, zpočátku působil jako asistent profesora Miroslava Blažka , následně jako odborný asistent a konečně jako docent . Roku 1984 složil rigorózní zkoušku na Univerzitě Karlově. V roce 1990 kdy odešel do Ústí nad Labem na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, mezi roky 1991 a 1999 byl vedoucím katedry. Věnoval se primárně ekonomické geografii, věnoval se ale také geografii zemí bývalého Sovětského svazu, dějinám geografie. Publikoval přibližně 580 prací. Věnoval se také popularizaci geografie a 32 let pracoval v redakční radě časopisu Lidé a Země, mezi lety 1971 a 1990 byl také vedoucím redaktorem. V roce 2015 mu byla udělena Medaile Ministerstva školství.
Více od autora
Ladislav Muška (13)
Ladislav Muška se narodil roku 1928 v Semilech, tři metry od pstruhové říčky Olešky, což ho poznamenalo natolik, že dodnes je úspěšným lovcem lososovitých ryb. Řemeslo zdědil po otci, vyučil se sladovníkem. Během zaměstnání studoval v Praze sólový zpěv. Dva roky zpíval v Armádním uměleckém souboru, od roku 1951 do konce roku 1988 byl členem ústecké opery. Je nositelem řady literárních cen, spoluautorem různých sborníků. Dodnes vystupuje na koncertech a píše. Na kontě má 29 vydaných titulů. Závěrem roku 2008 mu byla udělena Cena primátora města Ústí nad Labem za přínos ústecké kultuře.
Více od autora
Ladislav Hagara (11)
Narodil sa 15. januára 1944 v Novákoch. Do základnej školy chodil v rodisku, roku 1962 absolvoval Gymnázium v Prievidzi, roku 1968 odbor žurnalistiky na Filozofickej fakulte UK v Bratislave a roku 1978 postgraduálne štúdium editorstva na tej istej fakulte. Pôsobil ako redaktor v Banskej Bystrici a vo Zvolene, ako učiteľ v Rabčiciach, v rokoch 1974-1987 bol redaktorom vo vydavateľstve Osveta v Martine. Od roku 1987 žije v Bratislave. Tu pôsobil ako redaktor pôvodnej prózy vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ a v rokoch 1990-1997 ako riaditeľ Vydavateľstva Živena, a. s. Teraz pracuje v slobodnom povolaní. Počas stredoškolských a vysokoškolských štúdií publikoval básne v časopisoch, zborníkoch a v rozhlase. Knižne debutoval zbierkou sociálne ladených noviel Kroky času . Vo svojom prvom románe Arzén čerpal z rodného kraja a zobrazil devastujúci vplyv tepelnej elektrárne na životné prostredie, ako aj bezohľadný vzťah priemyselnej lobby k zdraviu obyvateľstva poškodzovanému arzénovými a sírnymi exhalátmi elektrárne. V románe Slnovrat , situovanom do prostredia biochemického výskumného ústavu, približuje zdroje, prejavy a prekážky ľudskej tvorivosti. V románe Blíženci vnáša do literatúry nové technické témy - prácu astronómov a banských záchranárov, túžbu dotýkať sa hviezd a túžbu nájsť si dôstojné miesto v ľudskom spoločenstve. Príbeh románovej novely Uzly sa odohráva v pracovnom a rodinnom prostredí stavbárov. Z pozostalosti Mateja Hrebendu, známeho rozširovateľa slovenskej literatúry v 19. storočí, pripravil bibliofilské vydanie rukopisu Vlastný životopis . Ladislav Hagara sa venuje aj výskumu rozšírenia húb na území Slovenska. Odborne spracoval asi 8000 herbárových položiek húb. O hubách vydal aj niekoľko fotografických kníh Atlas húb , Huby - dvojníky , Atlas hub , Encyklopédie illustrée les Champignons , Illustriertes Lexikon der Pilze , Encyclopedie van paddestoelen (199...
Více od autora
Ladislav Grosman (8)
Ladislav Grosman byl slovenský spisovatel židovského původu. Vstoupil do literatury roku 1965 novelou Obchod na korze, která tragikomicky líčila atmosféru klerofašistického Slovenského štátu. Text měl mimořádný ohlas, Grosman ho přepracoval i do podoby filmového scénáře, který byl natočen Jánem Kadárem a Elmarem Klosem. Film pak získal dokonce Oscara, jako dosud jediný slovenský film v historii. Podobnou tematiku jako Obchod na korze měla i sbírka povídek Nevěsta. V exilu vydal ještě jednu sbírku kratších próz nazvanou Hlavou proti zdi, kde se objevují již i nová prostředí. Z pozůstalosti byla vydána próza Z pekla štěstí.
Více od autora
Kurt Mahr (15)
Klaus Mahn alias Kurt Mahr byl „fyzikem“ rhodanovského týmu. Narodil se roku 1934 ve Frankfurtu, po maturitě studoval stavební inženýrství, ale od letního semestru 1956 přešel na fyziku. Jako diplomovaný fyzik přesídlil do spojených států a nastoupil u firmy Pratt & Whitney. Na spisovatelskou dráhu se pustil koncem 50. let milostnými románky a westerny a nedá se řici, že by s nimi dosáhl nějakého zvláštního úspěchu. Ten se dostavil teprve když přesedlal na sciene fiction. V roce 1960 mu vyšel první román „Čas jako písek“ v sešitové řadě Terra a o rok později „Atomový poplach“ v Perry Rhodanovi. Jeho fyzikální znalosti udávaly řadě tón, jeho romány se vyznačovaly exaktní technikou a vědeckou extrapolací. Až do září 1972 žil v USA, potom se s rodinou přestěhoval do Německa. V témže roce žačal spolupracovat na sesterské řadě ATLAN. V roce 1977 se vrátil opět do USA a od roku 1985 psal spolu s Ernstem Vlckem Osnovu dalšího dějě PERRYHO RHODANA. Roku 1993 tragicky zemřel na Floridě, Johnny Bruck mu věnoval obálku jubilejního svazku Möbius
Více od autora
Kristine Rolofson (11)
Kristine Rolofson vyrostla jaké pravá "mořská krysa" na Rhode Islandu, neboť její otec byl námořním kapitánem. Kromě toho byla učiněný knihomol, a to jí vydrželo až dodnes. Když jí bylo jedenáct let, rodiče ji vzali na první dovolenou pod stan. Malá Kristine si s sebou vzala 24 knih a nevylezla ze stanu celých osm dní, dokud jí nedošla četba. V osmnácti letech se vdala - vzala si svého učitele historie. Psát začala až po svých devětadvacátých narozeninách, když bylo její dceři osm měsíců a synům tři a osm roků. Když se dnes ohlédne zpátky, jen se usmívá, jak to mohla přežít s vypůjčeným psacím strojem a dvěma dětmi v plenkách. Kristine ráda píše o americkém západě, kde prožila dvanáct let na severu státu Idaho. Když se přestěhovala zpátky do Nové Anglie, začalo se jí stýskat po životě v malých městečcích západu. Alespoň si jej tedy sama vytváří na stránkách harlequinských romancí. Jako šestinásobná matka také ráda píše o ženách, které se snaží postarat co nejlépe o své děti, i když jim osud a okolní svět příliš nepřeje.
Více od autora
Kresley Cole (7)
Dříve atletka a trenérka, nyní americká autorka bestsellerů Kresley Cole si díky psaní romancí, ať už historických či paranormálních, splnila svůj dětský sen. Ačkoli její první kniha byla publikována v roce 2003, přesto od té doby stihla napsat a vydat dvanáct knih a dvě novely, přičemž nejznámější je její prvotina Captain of All Pleasures . Kresley se se svým manželem Richardem, původem ze Švédska a nynějším finančním analytikem, seznámila ) v kurzu vodního lyžování během studií na Alabamské univerzitě. Nyní společně žijí ve městečku Windermere u Orlanda, kam se přestěhovali po ukončení Alabamské univerzity. No a zatímco Kresleyin manžel pracuje, ona dobu tráví psaním svých románů a péčí o jejich dva labradory a kočku. Ovšem, co určitě bude stát za přečtení , tak Kresleyina trilogie o skotských bratrech MacCarrickových. Víc o knihách a samotné Kresley můžete zjistit zde.
Více od autora
Kinley MacGregor (8)
Píše také pod pseudonymem Sherrilyn Kenyon dílka z období středověku. Prohlašuje o sobě, že má mimojiné keltské kořeny. První román napsala, když jí bylo 7 a sama ho i vydala :-). Ještě pořád má tenhle výtisk schovaný. Píše už do školy. Vyrůstala obkolopena osmi bratry a nyní žije s manželem a třemi syny. Sama prohlašuje, že současnou situaci, kdy čelí výrazné mužské přesile, dokáže zvládat jen díky dvěma věcem: Smyslu pro humor a psaní.
Více od autora
Kim Lawrence (14)
Žije na farmě v zemědělském kraji Anglesey ve Walesu. Denně běhá přes tři kilometry a běh jí poskytuje ohromnou příležitost se uvolnit a získat inspiraci pro psaní. Rovněž jí pomáhá udržet krok s jejím manželem, dvěma neposednými syny a nejrůznějšími zbloudilými živočichy, které adoptovali.Vždycky byla fanatickou čtenářkou beletrie a nyní je podobně nadšenou spisovatelkou. Miluje šťastná rozuzlení!Kim Lawrenceová je jiskřivým talentem na poli harlequinských romancí. Ráda vytváří silné hrdiny s neodolatelným šarmem a jemné hrdinky plné chuti do života, které si muže svých snů dokážou zkrotit. České čtenářky ji poznaly v Romance, která vyšla v srpnu roku 2000 s názvem Dítě svatební noci. V Dopise českým čtenářkám, který je její součástí, Kim Lawrenceová napsala: Milé české čtenářky, když vidím, jak postavy mé knížky, které původně nebyly ničím víc než pouhými stíny v mé představivosti, nakonec na tištěných stránkách ožívají, cítím vždycky ohromné vzrušení! A obzvláště vzrušující je pro mě vědomí, že se o výsledky své práce mohu podělit i s Vámi, čtenářkami v České republice. Vytváření moderních romantických milostných příběhů, které dokážou pobavit ženy na celém světě, mě velmi baví a fascinuje. Líbí se mi, když můžu vzít kurážnou, silnou hrdinku - jako je Georgina v DÍTĚTI SVATEBNÍ NOCI - představit ji přitažlivému hrdinovi se sexy úsměvem… a dívat se, jak jiskry létají! Nehledě na to, jak působivý je příběh, vždycky se snažím k slzám namíchat i trochu smíchu. Nakonec i život je přece takový, ne? Pokud se mi tyto prvky v DÍTĚTI SVATEBNÍ NOCI povedlo namíchat správně, měla byste být po přečtení knížky do hlavního hrdiny Calluma zamilovaná…
Více od autora
Kevin Hearne (12)
Americký spisovatel fantasy, narozen 9. prosince 1970 v arizonském Flagstaffu. Už odmala ho zajímaly superhrdinské komiksy a své sehrály i Hvězdné války, na střední k tomu přibyla ještě rocková muzika, což vytvořilo smrtící kombinaci. Během studií pedagogiky pracoval ve vysokoškolských novinách a začal se věnovat psaní, i když tehdy rozepsaný román zůstal jako několik následujících nedokončen. Po studiích se řadu let věnoval výuce středoškolské angličtiny, krátce v Kalifornii a po celých patnáct let i po návratu do Arizony. Dnes žije v arizonském Tempe a dál sbírá komiksy.
Více od autora
Kerry Lonsdale (8)
Kerry Lonsdale je držiteľkou titulu Bachelor of Science z Kalifornskej polytechnickej štátnej univerzity, San Luis Obispo a je zakladateľkou Asociácie ženských spisovateľov beletrie. Býva v Severnej Kalifornii so svojím manželom a dvoma deťmi.
Více od autora
Kenneth Macksey (8)
Kenneth Macksey vstoupil v roce 1941 do Královského tankového sboru , v roce 1944 bojoval v Normandii a v roce 1945 v Německu; po válce pak strávil více než dvacet let u Královského tankového pluku . Je mezinárodně uznávaným odborníkem a spisovatelem v oblasti vojenské historie.
Více od autora
Kenneth A Russell (9)
Pracuje v redakci britského časopisu Mensa, inteligenční a psychologické testy.
Více od autora
Kazuo Ishiguro (11)
Kazuo Ishiguro je britský spisovatel japonského původu. Od roku 1960 žije trvale ve Velké Británii. V roce 2017 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Rané dětství strávil Ishiguro v Japonsku, ale již v šesti letech se celá rodina přestěhovala do Velké Británie, neboť jeho otec byl zaměstnán u Národního oceánografického institutu, kde byl pověřený kontrolou provozu vrtných plošin. Kazuo vystudoval University of Kent v Canterbury a zprvu se živil jako sociální kurátor. Na University of East Anglia v Norwichi navštěvoval kurzy tvůrčího psaní. Zde patřili k jeho školitelům Malcolm Bradbury, Angela Carterová a Angus Wilson. V roce 1981 publikoval první povídky. O rok později vyšel jeho první román A Pale View of Hills , příběh japonské "atomové" vdovy žijící v Anglii. Roku 1982 obdržel britské občanství. V roce 1986 následoval další román, An Artist of the Floating World , který byl navržen v užším výběru na prestižní Bookerovu cenu. Ishigurova třetí kniha The Remains of the Day je jeho prvním velkým dílem, které je zcela vzdáleno japonským reáliím. Deníkovou formou popisuje několikadenní putování a vzpomínky konzervativního anglického majordoma, pro něhož je loajalita vůči zaměstnavateli nejvyšší životní hodnotou. Tento román již Bookerovu cenu získal a následně byl zfilmován s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích. Kazuo Ishiguro dál pokračoval v publikační činnosti. Román Never Let Me Go byl nominovaný na Booker Prize 2005), stejně jako předcházející When We Were Orphans z roku 2000. Tento román, odehrávající se v cizinecké čtvrti v meziválečné Šanghaji, byl navržený i na Whitbreadovu cenu. V roce 2003 vznikl podle Ishigurova scénáře film odehrávající se ve 30 letech, The Saddest Music in the World (česky Nejsmutnější hudb...
Více od autora
Katy Yaksha (11)
Katy Yaksha je pseudonym mladé autorky , která pod stejným jménem provozuje také vlastní značku oblečení. Svými články přispívá na různé blogy. Vlastním nákladem vydala autobiografický román Připravit, pozor, ted’, Na cestě… sbírka příběhů o pravém bohatství ukrytém ve všedních maličkostech a knížku postřehů a příběhů ze života ve Středomoří Tapas mallorquinas.
Více od autora
Katsuhiro Ōtomo (8)
Japonský spisovatel, tvůrce komiksů a mang, scenárista a filmový režisér.
Více od autora
Kate Atkinson (13)
Kate Atkinson se narodila v Yorku. Studovala anglickou literaturu na Dundeeho univerzitě. Nyní žije v Edinburghu. Svoji spisovatelsvou dráhu zahájila psaním povídek do časopisů. Za románovou prvotinu V zákulisí muzea obdržela v roce 1996 Whitbreadovu cenu. Následovaly další romány Human Croquet a Emotionally Weird. V roce 2002 vyšla její sbírka povíden Not the End of the World. Román Case Histories přivádí na scénu detektiva Jacksona Brodieho. Ten se objevuje i v dalším románu One Good Turn i v zatím poslední knize When Will There Be Good News?, která byla nominována na prestižní britskou cenu Gold Dagger. Podle všech knih s Jacksonem Brodiem byla natočena v roce 2011 série v produkci BBC. Atkinson je i autorkou divadlení hry Abandonment.
Více od autora
Kat Martin (14)
Narodila sa v roku 1947 v Central Valley Kalifornia. Je vydatá za spisovateľa a fotografa Larry Jay Martina. Písať začala v roku 1985 a odvtedy má na svojom konte cez 30 romantických príbehov. Píše romány z histórie i zo súčasnosti. Občas používa preudonym Kasey Mars. Vyštudovala Kalifornskú univerzitu históriu. V súčasnosti žije v Montane.
Více od autora
Karolína Becková (11)
Spisovatelka, romány pro ženy Karolína Becková je pseudonym české autorky.
Více od autora
Karin Lednická (6)
Karin Lednická je česká nakladatelka, překladatelka a spisovatelka. Narodila se v Karviné, vyrostla v Havířově a nyní žije v Ostravě. Dá se tedy říct, že celý život strávila v regionu, jehož historii se ve svém autorském debutu věnuje. Měla v úmyslu studovat knihovnictví a žurnalistiku, ale to jí bohužel z různých důvodů nevyšlo. Po maturitě tedy vykonávala celou škálu profesí v Benzině, Tesle Havířov a v Moravských chemických závodech Ostrava. Zkraje 90. let se konečně dostala k vysněné profesi: začala psát pro regionální periodika, dělala zprávařku v jednom z prvních soukromých rádií a věnovala se kulturní publicistice. V letech 1993-1994 pobývala v Londýně, kde studovala angličtinu a anglickou historii. Po návratu z Anglie 2 roky překládala beletrii, 20 roků vydávala knihy a nyní se plně věnuje vlastnímu psaní. Její prvotina Šikmý kostel, první díl zamýšlené trilogie, se stala absolutním vítězem ankety Kniha roku a získala celou řadu dalších ocenění. Podobně si vede i druhý díl trilogie, po němž dostala za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin Cenu za svobodu, demokracii a lidská práva, kterou každoročně uděluje ÚSTR. V březnu 2022 vyšlo literární dokudrama s názvem Životice: obraz zapomenuté tragédie; aktuálně pracuje na třetím díle Šikmého kostela, který dovede děj do poloviny 60. let.
Více od autora
Karen Robards (10)
Americká spisovateľka Karen Robardsová je autorkou štyroch desiatok románov, medzi ktorými nájdeme tak historické, ako aj súčasné romance s dobrodružnou zápletkou. Za svoje diela získala mnoho literárnych ocenení a jej diela boli preložené do jedenástich jazykov.
Více od autora
Karel Weigner (11)
- český lékař, anatom Na české lékařské fakultě v Praze promoval K. Weigner roku 1899. Po docentuře a profesuře na univerzitě, ČVUT a Akademii výtvarných umění se roku 1926 stal nástupcem zakladatele české moderní anatomie Jana Janošíka na anatomickém ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Svou vědeckou práci orientoval na topografickou anatomii, především ve vztahu k chirurgii, kineziologii a na studium lidských plemen a typů, při kterém byl odpůrcem rasistických teorií. Zastával mnoho univerzitních a společenských funkcí, byl významným pracovníkem v tělovýchovné organizaci Sokol, v níž dal podnět pro zřízení Tyršova státního ústavu tělovýchovného. Po Weignerově smrti napsal v nekrologu K. Čapek: Náš život byl ochuzen o něco dokonalého, nač jsme vždy - i mimo měřítko vědy - vzhlíželi s radostí a pýchou.
Více od autora
Karel Srp (10)
Narodil se 20. února 1958. Vystudoval Dějiny umění na FF UK. Angažoval se v Jazzové sekci, kterou vedl jeho otec Karel Srp. V roce 1988 nastoupil do Galerie hl. m. Prahy; pracoval v ní jako kurátor. Od jara 2005 do jara 2007 na základě vítězství v konkurzu galerii vedl, pak jej radní Milan Richter odvolal kvůli nesouhlasu s tím, jak Srp smluvně zajistil restaurování pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí. Srp se vrátil na místo kurátora. V červenci 2008 mu byla předložena výpověď. Podílel se například na těchto knihách či výstavách: Václav Boštík , Aventinská mansarda , Karel Teige , Český surrealismus 1929–1953 , Toyen , Emila Medková , Jan Zrzavý , Rudolf Kremlička , Karel Malich , Jindřich Štyrský .
Více od autora
Karel Mečíř (8)
Karel Mečíř byl český a československý novinář, spisovatel, diplomat a politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova . Studoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, pak teologii na českém semináři v Římě. Po návratu v Praze a absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval jako advokátní koncipient, ale pak dal přednost žurnalistice. Působil například v listech Politika nebo Čas. Počátkem 20. století se angažoval v agrárním tisku. Byl redaktorem listu Obrana zemědělců. Během první světové války byl aktivní v domácím protirakouském odboji. Psal i beletrii. Je autorem románů Zlatý důl, V tenatech, Cesta do rodiny do dne a do roka nebo humoristických románů, dramat i studií. Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova . Na mandát rezignoval v září 1919. Byl profesí redaktorem. Pak se zapojil do československé diplomacie. Zastupoval ČSR v Belgii a Řecku.
Více od autora
Karel Klíma (10)
Karel Klíma je český právník a vysokoškolský pedagog. V letech 1975–1996 vyučoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1993 začal vyučovat a později se stal vedoucím Katedry ústavního práva a proděkanem Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Působil zde také na místě prorektora pro zahraniční vztahy a mobilitu. V současnosti je vedoucím Katedry právních disciplín a veřejné správy Metropolitní univerzity Praha a vyučuje na Katedře ústavního práva Univerzity Komenského v Bratislavě. Zároveň spolu se svou manželkou JUDr. Hanou Klímovou vykonává advokátní praxi.
Více od autora
Karel Horálek (11)
Karel Horálek byl český jazykovědec, slavista, paleoslovenista, bulharista, literární vědec a historik, folklorista, textolog, lexikograf, versolog, vysokoškolský pedagog, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu několik let pracoval jako kreslič v grafickém závodě v Brně, v letech 1935–1939 studoval na FF MU češtinu, filozofii a slovanskou filologii, poté krátce zůstal v jejím svazku jako asistent. V rámci represí po 17. listopadu 1939 byl zatčen a šest měsíců vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, od srpna 1940 do září 1945 byl zaměstnán v Kanceláři Slovníku jazyka českého. V roce 1945 získal na FF MU doktorát filozofie a nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1946 habilitoval, následně byl jmenován docentem a od 1947 profesorem slovanské jazykovědy. Na FF UK zastával různé pozice, byl proděkanem, ve čtyřech funkčních obdobích děkanem tehdejší filologické fakulty , vedoucím katedry slavistiky .V roce 1956 byl zvolen členem korespondentem ČSAV, od roku 1972 do 1978 působil ve funkci ředitele Ústavu pro jazyk český ČSAV, v dalších letech jako vědecký konzultant Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV.V květnu 1941 se stal členem Pražského lingvistického kroužku. Vedle plnění pedagogických povinností a s nimi spojeným výkonem akademických funkcí vyvíjel intenzivní organizátorskou domácí i zahraniční vědeckou činnost, byl členem Mezinárodní komise folkloristické, Komise pro dějiny slavistiky při Mezinárodním komitétu slavistů, působil v redakčních radách časopisů Slovo a slovesnost a Slavia. V letech 1940–1945 se podílel na přípravě Příručního slovníku jazyka českého, uspořádal, redigoval a vydal Velký rusko-český slovník a Česko-rus...
Více od autora