Výpis všech autorů

František Link

Narozen 15. 8. 1906 v Brně, zemřel 28. 9. 1984 v Paříži . RNDr., DrSc., astronom, astrofyzik, zaměřoval se na výzkum Slunce a vztahů Slunce-Země, průkopník vesmírného výzkumu.

Florence Littauer

křesťanská spisovatelka, narozena v Haverhillu ve státě Massachusetts

Élisabeth Lièvre-Crosson

Elisabeth Liévre-Crosson je historičkou umění a odbornicí na malířství. Vyučuje dějiny umění na École du Louvre. Je autorkou knihy Od kubismu k surrealismu.

Denise Linn

Její cesta začala, když v sedmnácti letech prožila klinickou smrt. Zážitky, které ji změnily život ji zavedly na cestu duchovního hledání, která ji dovedla ke studiu léčitelských tradicí mnoha kultur včetně kultury jejich čerokézských předků. Toto hledání ji dovedlo k hawajské "Kahuně", k učitelce reiki Hawayo Takatě, k domorodcům v australské buši a příslušníkům kmene Zulu v Bophuthatswaně. Byla také přijata do novozélandského kmene Maori. Dva roky žila v zen-buddhistickém klášteře. Je léčitelkou a zakladatelkou hnutí "Interior Aligment" .

David L Lindsey

Americký spisovatel, autor detektivních a špionážních románů.

Dagmar Lisá

Autorka učebnic hudební nauky.

Chao-wei Li

Čínský básník.

Antonín Linhart

Český hudebník. Narozen 3. dubna 1940 - zemřel 8. ledna 2021 Otec Martina Linharta.

Andrew Littlejohn

Britský lingvista, pedagog, autor učebnic angličtiny.

Veronika Líbalová

Spoluautorka knihy o gotické achitektuře.

Václav Liška

Doc. Dr. Ing. Václav Liška působí na ČVUT, přednáší ekonomickou teorii, věnuje se též otázce finanční teorie a kapitálových trhů se zvláštním zřetelem na kolektivní investování a otázky regulace a dohledu. Je členem oborové rady Dr. studijního programu, vede doktorské kurzy z ekonomické teorie a kapitálového trhu. Vedle výuky patří k jeho koníčkům historie - je předsedou historického spolku Svatobor. Hlouběji se zajímá o dvě významné osobnosti - českého krále Jiříka z Poděbrad a renesančního umělce Leonarda da Vinci. Zajímá se také o sport, zejména pak o házenou a volejbal. Mezi další hobby patří práce ve Sdružení hasičů ČMS a České společnosti Sherlocka Holmese. Vykonává funkci prezidenta Památkové komory České republiky.

Tomáš Linhart

Tomáš Linhart je český hokejista hrající na postu obránce. Dorostenecká a juniorská léta své kariéry strávil v Pardubicích, za něž v sezóně 2003/2004 i poprvé nastoupil v extralize, tedy nejvyšší české soutěži v ledním hokeji. V sezónách 2001/2002, 2003/2004 až 2006/2007 nastupoval vedle pardubického mužstva též za prvoligové HC VČE Hradec Králové. Sezónu 2007/2008 již odehrál výhradně za pardubické mužstvo. Začátek další – 2008/2009 – sice ještě začal v Pardubicích, avšak v jejím průběhu se přesunul do Zlína. Od sezóny 2013/2014 hájí barvy HC Oceláři Třinec. Českou republiku reprezentoval v jejích reprezentacích do sedmnácti, osmnácti i dvaceti let. V roce 2004 se zúčastnil i mistrovství světa hráčů do 20 let, na němž reprezentace získala čtvrté místo. V tomtéž roce nastoupil i v jednom přípravném zápase mužské reprezentace České republiky. Statistiky Tomáše Linharta

Stanislav Linc

Autor publikace o technice sběru léčivých rostlin.

Second Life

Sara Lier

Geografka, průvodkyně v Portugalsku, odbornice na migraci a rozvoj, autorka turistického průvodce.

Roman Linhart

Narozen 1973, zemřel 2021. RNDr., zoolog, entomolog, včelař a středoškolský učitel, zaměřený na evoluční biologii včel medonosných, jejich sociobiologii, etoekologii a epizootologii chorob včel a včelího plodu.

Radovan Lipus

Mgr. Radovan Lipus, Ph.D. je významný český divadelní, televizní a rozhlasový režisér. Narodil se v Těšínském knížectví. V roce 1984 maturoval na nejvýchodnějším českém gymnáziu na světě — v Třinci. Následujících pět let byl prázdninovým průvodcem na hradě Roštejně a zámku Humprecht. V letech 1984-1986 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v letech 1986–1991 na DAMU . První angažmá získal v Činoherním klubu Praha v roce 1991. Od roku 1992 je režisérem činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Od roku 1994 až do současnosti je na repertoáru Komorní scény Aréna nepřetržitě „scénická škytavka“ Průběžná otrava krve, kterou zosnoval s básníkem Petrem Hruškou. Aktivní kavárenský povaleč. Pasivní modřínový obaleč. Autor projektu Šumná města, scenárista a režisér. Externí pedagog Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Namátkové verše, obmyslnou prózu a soustavně nesoustavné fejetony publikoval v Kavárně AFFA, Modrém květu, Literárních novinách, Tvaru, Scriptu... Je otcem sedmileté Anežky a tříletých dvojčat Štěpána a Barbory. Žena Rajka to zatím všechno trpělivě snáší. Bibliografie 1983 Vysoká oblačnost, vlastní náklad 2002 Šumná města, Petrov 2003 Šumná města , Petrov Zastoupení v antologiích V srdci černého pavouka, Votobia, 2000

Petr Litoš

Narozen v roce 1947. RSDr., spisovatel a novinář, autor kriminálních příběhů ze současnosti. Sběratel palných zbraní.

Pavel Lizoň

Narodil se 2. 10. 1945 v Trenčíně. Slovenský mykolog, samostatný vědecký pracovník Botanického ústavu Slovenskej akadémie vied, Bratislava, RNDr., CSc.. Práce z oboru.

Nicolai Lilin

Moldavský spisovatel se narodil v roce 1980 v podněsterském Benderu, který byl tehdy ještě součástí sovětského Moldavska. Od roku 2003 žije v italském Piemontu, kde si otevřel tatérské studio. Jeho první próza Sibiřská výchova , v níž prostřednictvím svého vypravěče Kolymy vzpomíná na dětství a dospívání v enklávě sibiřských kriminálníků vysídlených do Podněstří, se setkala s ohromným čtenářským zájmem, získala několik ocenění a roku 2013 byla též zfilmována . Na prvotinu navázal Lilin knihou Volný pád , ve které vylíčil své zážitky z války v Čečensku, kam byl poslán během povinné vojenské služby, i třetí prózou Dech tmy , ve které líčí další Kolymovy osudy po návratu z Čečenska. Zatím poslední autorovou knihou Příběhy na kůži tvoří šest próz spojených vypravěčovým tatérským řemeslem. Lilin pravidelně spolupracuje s deníkem la Repubblica a týdeníkem l'Espresso a roku 2011 založil v Miláně kulturní centrum Kolima Contemporary Culture - výstavy, koncerty, literární čtení.

Limit

Slovenská poprocková skupina, doprovodná skupina Miroslava Žbirky.

Kateřina Lipenská

Kateřina Lindnerová Mudroňová

Narozena 5. 4. 1988. Biofyzička, aplikační specialistka, lektorka, též autorka fantasy povídek a pohádek.

Karel Liebscher

Karel Liebscher , byl český malíř – krajinář a ilustrátor. Pro jeho tvorbu je typický výběr malebných scenérií, harmonie a úhlednost; krásu nalézá i ve zdánlivě prostých motivech a odlehlých koutech. Velmi si nechával záležet na technické dokonalosti a pečlivé propracovanosti. Bratr malíře Adolfa Liebschera. Ke kreslení měl nadání od dětství, ale zpočátku nepředpokládal, že by mohlo být jeho hlavním zaměstnáním. Vystudoval techniku a nastoupil do práce jako asistent na stavebním úřadě. Po půl roce se u něj ale projevila nervová nemoc, která vyžadovala klid. Za pobytu v lázních Gräfenberg , Tábor a Letiny studoval přírodu a začal se naplno věnovat krajinomalbě. První ilustrace uveřejnil v roce 1879. Roku 1883 studoval na vídeňské malířské akademii. V roce 1884 se oženil Emou Procházkovou. První velkou výstavu 128 obrazů a studií uspořádal v roce 1885 v Praze. Tématem jeho prací byly významné české památky , česká krajina , později hledal náměty i na svých cestách do zahraničí . Jeho talentu využil i Jan Otto, jehož vydavatelství uveřejňovalo řadu jeho ilustrací v časopisech i výpravných publikacích . Zemřel roku 1906 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. .

Jonas Lie

Norský prozaik.

Jiří Liška

Jiří Liška je český zvěrolékař a politik ODS, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a v letech 1996–2010 senátor Parlamentu České republiky. V Senátu zastával po určité období posty místopředsedy komory a předsedy klubu ODS. V letech 1994 až 2002 a opět pak 2012 až 2014 byl starostou města Jičín, od roku 2017 člen Rady ÚSTR. Po ukončení Střední zemědělské školy v Hradci Králové , nastoupil na Vysokou školu veterinární v Brně, kterou absolvoval v roce 1974. Do sametové revoluce pracoval jako veterinář v Praze, Táboře a Jičíně. S manželkou Zuzanou má dva syny, Petra a Jana. V roce 1990 se stal přechodně předsedou Městského národního výboru v Jičíně. Ve volbách roku 1992 byl jako člen ODS, respektive za koalici ODS-KDS, zvolen do Sněmovny lidu ČSFR . Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V letech 1994–2002 pak působil v úřadu starosty Jičína. Do horní komory parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1996, znovuzvolen v letech 1998 a 2004 za volební obvod č. 37 – Jičín. Působil zde mj. jako místopředseda Senátu a předseda klubu ODS. Ve volbách 2010 svůj mandát senátora neobhájil, přestože v prvním kole porazil sociálního demokrata Josefa Táborského v poměru 27,21 % ku 24,97 % hlasů, ovšem ve druhém kole Táborský zvítězil se ziskem 54,09 % hlasů. V roce 2011 se stal členem dozorčí rady státní společnosti Lesy České republiky. V září 2012 byl opět zvolen starostou Jičína, když se městské zastupitelstvo dostalo do krize a nebylo schopné tři měsíce zvolit starostu. Liška byl jedinou osobou, na které nakonec panovala shoda. V komunálních volbách v roce 2014 již nekandidoval, v listopadu 2014 jej ve funkci starosty vystřídal Jan Malý. V prosinci 2017 byl zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů....

Jennifer Lifford

Jennifer Lifford žije s manželem a dvěma syny v Britské Columbii v Kanadě a pracuje na částěčný úvazek jako dětská fyzioterapeutka a na plný úvazek jako máma a žena v domácnosti. Když jsou děti v posteli, promění se a začne tvořit, zdobit, a uspořádávat nepořádek a taky se věnuje svému blogu, což většinou trvá až do časných ranních hodin.

Jeffry P Lindsay

Americký spisovatel, scenárista, mistr světa v karate.

Jana Ligurská

Mgr, pedagožka. Spoluautorka publikace pro děti - první čtení.

Jana Lidmanská

Spoluautorka prací o správné výživě, životním stylu a kuchařských knih.

Ivo Liškutín

Narozen 10.5.1906 v Tvarožné u Brna, zemřel 3.11.1985 v Brně. PhDr., germanista, literární kritik a historik v oboru germanistiky a bohemistiky, divadelní referent. Práce v oboru.

Ivan Lichner

Autor publikací o tenise.

Hilary Liftin

Americká spisovatelka.

František Lízna

František Lízna byl moravský kněz, jezuita a předseda redakční rady časopisu Akord a spoluzakladatel Misijních ostrůvků. Zaměřoval se zejména na pastoraci Romů, vězňů a bezdomovců. Pocházel z komunisty pronásledované rodiny, sám byl z politických důvodů pětkrát vězněn a vojenskou službu vykonával u PTP na Slovensku. V roce 1968 byl přijat do noviciátu jezuitského řádu a v roce 1974 vysvěcen na kněze, podle jeho vlastního vyjádření mu byla veřejná kněžská činnost zakázána ihned po jeho primiční mši svaté a tento zákaz platil až do roku 1990. Do roku 1989 působil převážně v dělnických profesích a v oblasti zdravotnictví. Veřejně mohl své kněžské povolání vykonávat až po roce 1989. V roce 1978 podepsal Chartu 77. Po sametové revoluci působil v Brně a ve věznici v Kuřimi. V roce 1993 se ujal Evy Kováčové, dívky s agresivními sklony právě propuštěné z pardubické věznice, kde si odpykávala trest za založení požáru Ústavu sociální péče v Měděnci v roce 1984. Pomáhal jí a její životní příběh sledoval až do její předčasné smrti v roce 2014. V letech 1995–2004 působil jako vězeňský duchovní na Mírově a do své smrti byl farářem ve Vyšehorkách. V roce 2000 se stal členem vládní Rady pro lidská práva. Podnikl taky několik pěších cest – poutí. Nejvýznamnější z nich byly pouť ze Svaté Hory u Příbrami ke Svatému Jakubu do Santiaga de Compostela v roce 2004 a později, už s diagnostikovanou rakovinou prostaty, podle vlastních slov už v neoperovatelném stádiu, pouť z hory Kremenec na ukrajinsko-slovensko-polském pomezí do města Chersones na Krymu, tedy do místa, kde svatí Cyril a Metoděj našli ostatky svatého Klementa I., papeže, a místem křtu svatého Vladimíra, čímž chtěl podle vlastních slov propojit křesťanský Východ a Západ. Zemřel v olomoucké fakultní nemocnici po nákaze nemocí covid-19. V roce 2001 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikaj...

Ferenc Liszt

Franz Liszt , tehdy Uhersko v rámci Rakouského císařství, dnes Burgenland, Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Bavorsko, Německé císařství) byl rakousko-uherský klavírní virtuos a hudební skladatel, jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století. V průběhu své skladatelské činnosti komponoval v různých stylech. Nejprve patřil mezi přední představitele romantismu. Svými symfonickými básněmi byl jedním z průkopníků programní hudby. Jeho hlavní díla pak patří do tzv. novoněmeckého hudebního stylu. Lisztova matka Anna, rozená Marie Anna Lager byla Rakušanka. V devíti letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do Vídně, kde pracovala jedenáct let jako služka. 11. ledna 1811 se provdala za Adama Lista z vesnice Unterfrauenhaid v tehdejší Šoproňské župě, dnes v Burgenlandu. List se narodil v Edelstalu nedaleko Bratislavy. Jeho rodina měla předky německé a slovenské . Byl amatérský pianista a cellista, povoláním úředník na dvoře knížete Mikuláše II. Esterházyho. Protože jeho příjmení List se v maďarsko-německém prostředí vyslovovalo nesprávně jako „lišt”, začal se psát jako Liszt, což přejal i jeho syn a později i další členové širší rodiny. Lisztova národnost bývá předmětem sporů, „nárok“ na něj si činí Maďaři, Němci i Slováci, z toho plyne také nejednotnost v zápisu jeho křestního jména. Liszt byl pokřtěn jako Franciscus , vyrostl v německo-slovenském jazykovém prostředí a později se naučil výborně francouzsky. Sám se podepisoval jako Franz, ale hlásil se k Maďarům. Maďarsky ovšem uměl jen málo, i když se ještě ve starším věku pokoušel tento jazyk ovládnout. Franz, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. Hudbu skláda...

Eva Límanová

Eva LÍMANOVÁ rozená Passerová – televizní scenáristka a spisovatelka; sestra filmového režiséra Ivana Passera Studovala na gymnáziu v Martině, odkud ji z kádrových důvodů před maturitou vyloučili. Pracovala jako pomocná dělnice, ošetřovatelka a laborantka. Zároveň se věnovala psaní, které ji přivedlo k filmu, kde spolupracovala na scénářích a kde vytvořila klíčové role ve dvou stěžejních dílech české kinematografie: nastávající maminka Ivana Provazníková v Jirešově debutu Křik a plavovláska Lenka, někdejší láska hlavního hrdiny ve Vávrově adaptaci Hrubínovy novely Zlatá reneta . Přispívala do rozhlasového pořadu Mikrofórum a vydala povídkovou knihu Holka k smíchu . Roku 1967 emigrovala do Kanady, kde v Torontě pokračovala v literární činnosti pro televize, působila jako tv. producentka, spolupracovala s rozhlasovou stanicí Hlas Ameriky a publikovala povídky v časopisech Nový domov a Západ.

Elizabeth Little

Narodila se a vyrůstala v St. Louis. Vystudovala na Harvardově univerzitě. Je autorkou dvou populárně-vědeckých lingvistických knih o zvláštnostech a úskalích světových jazyků , resp. o odlišnostech americké angličtiny napříč Spojenými státy . Žije v Los Angeles se svou rodinou. Nejdražší dcera je její literární prvotina.

Élisabeth Livolsi

Autorka příručky o malířských efektech a nástěnných dekoracích.

Èduard Limonov

Eduard Limonov byl ruský spisovatel, disident a nakonec politik Národně bolševické strany Ruska. Byl předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Narodil se v rodině důstojníka KGB a vyrůstal v Dzeržinsku, městě v Gorkovské oblasti. Vystudoval učitelství na Pedagogické univerzitě v Charkově. V polovině 60. let přesídlil do Moskvy, kde začal psát literaturu a živil se jako krejčí kalhot. Tak získal nezávislost a udržoval styky s literární bohémou a disidenty. Brzy po té emigroval do Spojených států, kde žil do roku 1987, aniž by získal státní občanství a z něj plynoucí výhody. V letech 1987-1991 žil ve Francii, po té se vrátil do Ruska. Byl čtyřikrát ženat, pokaždé s ruskými ženami. Poprvé se oženil ještě v Sovětském svazu s Židovkou Annou Rubinštejnovou, podruhé s Jelenou Šchapovovou, dále s Natálií Medvěděvovou a po její smrti s Jekatěrinou Volkovovou. Má dvě děti: syna Bogdana a dceru Alexandru. Po návratu do Ruska se soustředil na svou rozporuplnou politickou kariéru, zpočátku ve spolupráci s Putinem a brzy v opozici. V roce 2007 Christian Kracht napsal Davidu Woodardovi: „Solženicyn popisuje Limonova jako malý hmyz, který píše pornografii, zatímco Limonov popisuje Solženicyna jako zrádce své vlasti, který přispěl k pádu SSSR.

Bohuslav Litera

Bohuslav Litera je historik. Přednáší na Institutu mezinárodních vztahů FSV UK. Odborně se zaměřuje na moderní dějiny Ruska 20. století. Je autorem či spoluautorem několika monografií, mj. Vzájemné vztahy postsovětských republik ; Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989 ; Vnitřní fronta. Sovětský stát a společnost 1941-1945 ; Historie Rudé armády 1917-1941 ; Dějiny Ruska v datech ; "Druhá revoluce". Stalinská transformace v Sovětském svazu 1928-1934 . Podílel se na práci M. Reimana a kol. Zrod velmoci. Dějiny Sovětského svazu 1917-1945 a mnoha odborných časopiseckých studiích publikovaných zvláště v časopisech Slovanský přehled, Moderní dějiny, Slovanské historické studie a dalších.

Bohumír Lifka

Bohumír Lifka byl český knihovník, bibliofil, heraldik a archivář. Narodil se v Radomyšli v rodině obchodníka Bohumíra Lifky a jeho manželky Anny Rozarie, rozené Fialové . Studoval Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích. V letech 1919-1923 vystudoval filozofii a dějiny moderních literatur na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Studia zakončil dne 5. prosince 1923 obhajobou disertační práce s titulem Josef Dastich, příspěvek k dějinám českého herbartismu. Při studiu na univerzitě ho zaujala osobnost F. X. Šaldy, jehož přednášky o srovnávacích literaturách navštěvoval. Touto osobností se pak zabýval a věnoval ji řadu tvůrčích, edičních i vzpomínkových prací. Doktorát získal v roce 1923. V letech 1921–1922 také absolvoval Státní knihovnickou školu. Po studiích nastoupil s pomocí J. Volfa jako knihovník do knihovny šlechtické rodiny Stadionů, uložené na zámku Trhanov v Koutu u Domažlic. Působil i jako archivář u šlechtické rodiny Colloredo-Mansfeldů. V roce 1925 se začal jako tajemník podílet na přípravě a vydávání Masarykova slovníku naučného, v nakladatelství Čs. kompas. V této funkci setrval až do konce projektu v roce 1933. V roce 1979 dosáhl hodnosti magistrální rytíř Maltézského řádu. Dne 20. září 1930 se v Radomyšli oženil s Marií Baborovou z Černíkova . Do Masarykova slovníku naučného přispěl hesly z oblasti historie, literatury, bibliografie a jako jeho redaktor. Podílel se rovněž na přípravě Ottova slovníku naučného nové doby. Redigoval časopisy Český bibliofil , Marginalie , řídil redakci Erbovních knížek a Časopisu Rodopisné společnosti československé . Psal i do Heraldické ročenky. V roce 1957 se stal spoluzakladatelem Muzea knihy ve Žďáře nad Sázavou. Působil rovněž krátce v Národní a univerzitní knihovně v Praze, kde se podílel na katalogizaci starých tisků. V roce 1934 se stal vedoucím knihovny Náprst...

Antonín Liška

Narozen 14. 7. 1911 v Hromnici u Plzně, zemřel 2. 12. 1998 v Plzni. Pedagog, důstojník letectva, beletrista, v r. 1992 povýšen na generálmajora v. v.

Anna Maria Liberati

Narodila se v Římě v roce 1951, promovala v oboru klasické literatury na univerzitě La Sapienza v Římě, kde kromě toho navštěvovala kurzy archeologie na národní archeologické škole. V současné době je ředitelkou Muzea římské civilizace v Římě. Publikovala mnoho článků z oboru muzeologie a archeologie o různých aspektech římské civilizace, řídí ediční řadu Život a oděvy starých Římanů a spolupracuje s odbornými časopisy. Je jedním z organizátorů výstav v Itálii a v zahraničí a četných archelologických kongresů. Nedávno publikovala monografii "Římský dům" pro řadu "Imago urgis" a statě "Dům ve městě", "Knihy, noviny a korespondence", "Vojáci a válka ve všedním životě ve starověké Itálii" a "Legie - Dějiny římských vojáků".

André Liebe

Německý egyptolog. Publikace z oboru.

Al'bert Anatol'jevič Lichanov

Ruský spisovatel. Novinář, prozaik, vědec, učitel, veřejný činitel.

A. J Liehm

Narozen 2. 3. 1924 v Praze, zemřel 4. 12. 2020 tamtéž. Filmový a literární kritik, kulturní a politický publicista, československý komunistický a reformní politik, vysokoškolský pedagog. V exilu v Paříži vydával v letech 1984-1988 mezinárodní kulturní revue Lettre Internationale.

Xuemin Liu

Čínská docentka čínského jazyka.

William Lidnsay

Werner Lips

Autor turistických průvodců.

Werner Lindemann

Německý spisovatel, učitel na zemědělském učilišti.

Vlasta Libotovská

je přední česká kosmetička a majitelka několika salonů krásy. Během své dlouholeté praxe pracovala s mnoha českými i zahraničními slavnými osobnostmi, například s hercem Seanem Connerym. Pravidelně spolupracuje s českými médii a televizí.Podnikatelka v oboru kosmetiky, práce o kosmetických technikách masáží a další práce z oboru kosmetiky.

Vladimír List

Vladimír List byl český elektrotechnický inženýr a vysokoškolský pedagog. Zasloužil se o elektrifikaci Československa a o zavedení československých technických norem. Vladimír List se narodil v rodině pražského poštovního úředníka. Vystudoval akademické gymnázium. Zajímala ho sociologie, ale také matematika, fyzika a deskriptivní geometrie. Po maturitě v roce 1895 začal studovat práva, kde však nebyl spokojen s úrovní studia. Přešel proto na pražskou techniku nejprve na obor strojírenství, pak na elektrotechniku. Studium úspěšně dokončil v roce 1899. Po absolvování vojenské služby pokračoval v letech 1900–1901 ve studiu na univerzitě v belgickém Lutychu. Po návratu pracoval jako šéfkonstruktér v Křižíkových závodech, kde se podílel na projektu hořínské hydroelektrárny u Mělníka, elektrické dráhy Tábor–Bechyně a dalších projektech. V roce 1904 se Vladimír List oženil s Helenou Gebauerovou, dcerou bohemisty Jana Gebauera. V roce 1907 přijal Vladimír List nabídku stát se profesorem na České vysoké škole technické v Brně. Po svém nástupu začal kromě výuky a psaní skript také budovat nové laboratoře. Roku 1909 zde založil Ústav konstruktivní elektrotechniky. V letech 1917–1918 byl rektorem České vysoké školy technické v Brně a několikrát zastával funkci děkana odboru strojního a elektrotechnického inženýrství . Na České vysoké škole technické v Brně působil jako profesor až do roku 1948, kdy byl na pokyn komunistické strany penzionován. Vladimír List aktivné působil v oblasti elektrotechniky i mimo rámec brněnské vysoké školy. V roce 1910 se podílel na založení odborného časopisu Elektrotechnický obzor. Spolu s Františkem Weyrem a Karlem Englišem vypracoval návrh zákona o elektrifikaci Moravy, který byl předložen ke schválení v roce 1913, a osobně se zasazoval o vybudování páteřní sítě vysokonapěťových elektrických vedení. Působnost zákona, který...

Vladimír Liška

Překladatel z angličtiny.

Vladimír Liščák

Vladimír Liščák je český sinolog, vědecký pracovník Oddělení východní Asie Orientálního ústavu AV ČR. Je autorem desítek odborných článků a několika knih. Do češtiny přeložil několik publikací zejména z angličtiny i jiných jazyků. PhDr. Vladimír Liščák, DSc. je od roku 2001 členem Názvoslovné komise ČÚZK, zabývající se jako poradní orgán standardizací geografických jmen včetně exonym. Od roku 2010 je po prof. Rudolfu Šrámkovi její druhým předsedou od obnovení činnosti komise v roce 2001. Je spoluautorem většiny publikací z řady Geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR a vedoucím autorského koletivu u publikací věnovaných jménům států.

Tovijs Lifšics

Lotyšský dirigent. Založil a dlouhodobě vedl Lotyšský filharmonický komorní orchestr. Od 90. let žije v Německu. Na novějších nahrávkách vystupuje jako Tovy Lifshitz.

Tony Linhart

Antonín Linhart zvaný též Tony Linhart byl český folkový a trampský kytarista, zpěvák a písničkář, zakladatel a dlouholetý umělecký vedoucí skupiny Pacifik. Působil také jako moderátor pražského Country radia, kde moderoval pravidelný pořad o trampské hudbě nazvaný Ozvěny osadních ohňů. Známý český písničkář trampských, folk- a countryových písní patřil spolu s bratry Wabim a Mikim Ryvolovými, Kapitánem Kidem nebo Honzou Vyčítalem ke generaci zakladatelů – tvůrců a interpretů – populárních hudebních žánrů tradiční trampské písně a za socialismu oficiálně méně vítané americké folk & country. jejich nahrávky se jen těžko prosazovaly od poloviny 60. let do nahrávacích studií Československého rozhlasu, šířily se díky zpěvníčkům otiskovaným v časopise Mladý svět a na festivalu Porta. Je autodidakt, který prošel "školou života" v trampských osadách v Pikovicích, při vojenské službě v Českých Budějovicích a během potlachů při táborových ohních. Jako autor složil asi 150 písní, vesměs hudbu, text i aranžmá. Za svoje písně Poraněný koleno a Velká vlaková loupež získal v roce 1974 autorské ocenění v celostátním kole festivalu Porta. Téměř půl století vedl svou skupinu Pacifik. Je také autorem zpěvníků trampské hudby a trampských kuchařských knih. Žil v Praze. Složil kolem 150 písní, jako autor hudby či autor textu. Není-li uvedeno jinak, je autorem obojího.

Thomas Ligotti

Americký spisovatel. Píše fantasy a hororové povídky.

Rudolf Lisáček

Autor učebnic elektrotechiky.

Roth Lindsey

RJB Photo Library