Výpis všech autorů

Josef Jaroslav Langer

Josef Jaroslav Langer byl český obrozenecký básník, novinář a národopisný sběratel píšící již v lehce romantickém slohu. Narodil se v Lázních Bohdaneč jako syn movitého rolníka a městského důchodního. Roku 1826 absolvoval gymnázium v Hradci Králové, kde byli jeho profesory buditelé Josef Chmela a Václav Kliment Klicpera. Po maturitě začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, ale studium ukončil v roce 1828 a začal se aktivně podílet v pražském kulturně-společenském dění. Po příkladu Františka Ladislava Čelakovského a Václava Hanky se zabýval studiem slovanského jazyka a literatury, zejména pak polské a ruské literatury. Své básnické pokusy vydával v časopisech Květy a Musejním časopise. V roce 1830 mu vyšla první kniha Selanky a mezi lety 1830-1831 pak působil v redakci časopisu Čechoslav, v němž uveřejnil mimo jiné i svou politicko-satirickou báseň České lesy s odkazem na polské povstání, čímž na sebe upoutal pozornost úřadů, což vedlo k jeho vyhoštění mimo Prahu v roce 1830, kdy se Langer musel vrátit do Bohdanče. Tam u něj propukla duševní choroba a tvůrčí krize, až na výjimky už nenapsal žádné dílo. V Bohdanči zemřel ve věku 39 let. Byl několikrát nešťastně zamilován, naposledy asi do své sestřenice Eleonory Pábíčkové, která dělala hospodyni svému bratru, chotěbořskému faráři. Langer za ní do Chotěboře jezdil. Ozvuky tohoto vztahu nalezneme v Langrových Krakováčcích: Její předčasnou smrt Langer velmi těžce nesl. To spolu s odtržením od centra dění v Praze způsobilo ztrátu jeho tvořivé a i životní energie a jeho postupné fyzické i duševní chátrání. Je Langrovou zásluhou, že jeho mladší druh Josef Kajetán Tyl na základě Langrova vyprávění odešel kvůli profesoru Klicperovi studovat na gymnázium do Hradce Králové. Langrova raná tvorba ještě ...

Jiří Lábus

Jiří Lábus je český herec, dabér a bratr českého architekta Ladislava Lábuse. Jiří Lábus se narodil 26. ledna 1950 v Praze v porodnici v Londýnské ulici. Jeho otec byl architekt, matka zdravotní sestra. Na Vinohradech v Bělehradské ulici také společně s rodiči a bratrem bydlel. Již od dětství se zajímal o dramatické umění. Po základní škole studoval na gymnáziu a po maturitě v roce 1968 nastoupil na DAMU, kde v roce 1973 absolvoval rolí Mackieho Messera ve hře Johna Gaye Žebrácká opera. Při základní vojenské službě byl členem v Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, kde mimo jiné dělal konferenciéra tanečního orchestru, ale také byl zdravotníkem. Po škole byl Janem Schmidem přijat do angažmá tehdy libereckého divadla Studio Ypsilon. Do Liberce zpočátku dojížděl, pak se tam částečně přestěhoval do doby, než v roce 1978 soubor divadla přesídlil do Prahy. Žije v Praze ve Vršovicích, je svobodný a bezdětný. Svůj především komediální talent za více než čtyřicet let uplatnil v dlouhé řadě divadelních, filmových, rozhlasových i televizních rolí. Stálé angažmá má v divadle Studio Ypsilon. Hostuje také ve Viole, v Divadlu Kalich a v jiných divadlech. Za roli podváděného manžela ve Vianově hře Hlava Medúzy obdržel za rok 1996 Cenu Thálie. Za vedlejší roli strýce Jakoba v Michálkově filmu Amerika získal v roce 1994 Českého lva a v roce 2013 taktéž za vedlejší mužský herecký výkon ve filmu Klauni. Velmi známými se staly některé televizní a rozhlasové pořady, na kterých spolupracoval se svým dlouholetým kolegou Oldřichem Kaiserem. Jejich spolupráce započala v roce 1975 několika scénkami v pořadu Kabaret U dobré pohody. Dále dvojice spoluvytvářela a účinkovala v televizních pořadech Možná přijde i kouzelník, Dva z jednoho města, Zeměkoule, Letem světem nebo Ruská ruleta). Od roku 1991 také vytváří nekonečný rozhlasový seriál Tlučhořovi. Do srdce dětských diváků se zapsal jako čaroděj Rumburak ze seriálu Arabela, který se pro ...

J.K. Landa

Ivan Langer

Ivan Langer je český politik, od roku 1991 člen ODS, v letech 1996–2010 poslanec Poslanecké sněmovny , český ministr informatiky a ministr vnitra. Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1989 byl členem univerzitního a celostátního stávkového výboru studentů. Byl místopředsedou Občanské demokratické strany , do které vstoupil v roce 1991. V letech 1996 až 2010 byl poslancem PSP ČR. V letech 1998–2006 byl místopředsedou PSP ČR a v letech 2006–2007 ministrem informatiky. V letech 2006–2009 byl ministrem vnitra. Podle žurnalisty Jiřího Leschtiny Langer vystoupal do nejvyššího vedení ODS v době, kdy předsedu Klause po skandálech s falešnými sponzory a stranickým černým kontem opouštěli Josef Zieleniec, Jan Ruml, Ivan Pilip, Milan Uhde a další. Stal se jedním z tvůrců předvolební kampaně „Doleva, nebo s Klausem“ před sněmovními volbami roku 1998, po nichž ODS uzavřela tzv. opoziční smlouvu s vítěznou ČSSD, jejímž signatářem byl rovněž Langer. V letech 2000–2006 pedagogicky působil na Právnické fakultě Univerzity Palackého. V roce 1999 se Ivan Langer podílel na založení liberálně-konzervativní akademie CEVRO. CEVRO bylo původně založeno jako think tank pro ODS v roce 1999 a podílelo se i na volebních kampaních ODS. Mezi další aktivity patří pořádání konferencí a seminářů, vydávání časopisu a publikací a zpracovávání odborných stanovisek. Je určeno zejména pro ty, kteří jsou činní ve veřejném životě nebo se do něj chystají vstoupit. V roce 2006 pak CEVRO s Ivanem Langerem jako předsedou správní rady založilo soukromou vysokou školu CEVRO Institut, nabízející bakalářské a navazující magisterské studijní obory Veřejná správa, Soukromé právo, Politologie a mezinárodní vztahy, Bezpečnostní studia a Hospodářská politika. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 kandidoval jako lídr olomoucké kandidátky ODS, byl...

Ines de La Fressange

Francouzská modelka, žurnalistka a autorka knih o módě.

David Lambert

David Lambert je americký herec. Známý je díky roli Jasona Landerse v Disney XD seriálu Aaron Stone. Během let 2013 až 2018 hrál hlavní roli Brandona Fostera v seriálu stanice Freeform The Fosters. David Lambert se narodil v Baton Rouge v Louisianě. Jeho matka je portoričanka. Byl vzděláván doma. Žil v Anglii, Texasu, Tchaj-wanu a Georgii. Umí hrát na piáno, trumpetu a učí se na elektrickou kytaru. V divadlech se objevuje už spoustu let. Začal ve 3 letech, když získal roli ve hře Čaroděj ze země Oz. Dále se objevil jako pan Tumnus ve filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, pan Mayor v muzikálu Seussical nebo jako Phao v Knize džunglí. V roce 2006 se objevil v seriálech House of Payne a Agentura Jasno. Davida objevil agent Joy Pervis na otevřeném castingu v Atlantě. Při něm Lambert nejdříve předvedl pár monologů, a pak byl požádán, aby udělal něco jiného a první, co ho napadlo, bylo recitovat slib věrnosti a vyšlo to. Byl zrovna v Georgii, když dostal telefonát, aby se sbalil a odjel do Kanady na natáčení Aarona Stona. V seriálu si zahrál postavu Jasona Landerse, bratra Charlieho Landersona aka Aarona Stoneho. V roce 2010 získal roli ve filmu vlastní produkce Disney Channel Bratr Rádce. 29. ledna 2010 měl premiéru film A Smile As Big As The Moon, ve kterém David také hrál. Během let 2013 až 2018 patřil k obsazení seriálu stanice Freeform The Fosters, kde hrál šestnáctiletého Brandona Fosterse, biologického syna Steff Foster. Získal hlavní roli ve filmu The Lifeguard, který byl poprvé představen 30. července 2013 na filmovém festivalu Sundance. Ve filmu mimo jiné hrála Kristen Bell. V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Lambert na anglické Wikipedii.

Cyprián Laco

Autor stavebních slovníků.

Choderlos de Laclos

Pierre Ambroise Choderlos de Laclos , francouzský důstojník z povolání a plodný spisovatel různých žánrů a témat, proslulý především svým románem v dopisech Nebezpečné známosti . Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos se narodil jako druhý syn do rodiny právníka a správního úředníka, povýšeného do šlechtického stavu až roku 1750; otec si přál, aby se věnoval vojenské dráze. Zvolil dělostřelectvo, přestože možnosti postupu měl omezené kvůli svému původu, technická povaha tohoto vojska však vyhovovala jeho matematickému nadání. V roce 1760 byl přijat do Královské dělostřelecké školy v La Fère. Roku 1761 byl povýšen na podporučíka, o rok později na poručíka druhé třídy. V touze po výbojích a slávě se dal přidělit ke koloniální brigádě, posádkou v La Rochelle. Pařížský mír však ukončil sedmiletou válku a mladý poručík musel krotit svoji ctižádost ve všednosti posádkového života u 7. dělostřeleckého pluku roku 1763 v Toul, kde se stal svobodným zednářem v lóži L'Union, a poté ve Štrasburku , Grenoblu a v Besançonu . Toho roku byl přijat do pařížské zednářské lóže Jindřicha IV. a stal se tam Ctihodným mistrem. O rok později pronesl ve Velkém Orientu Francie řeč, v níž navrhl přijímat i ženy. Roku 1771 byl po výsluze let povýšen na kapitána, a tím měl zůstat sedmnáct let, skoro až do revoluce. Tento chladný a logický dělostřelec jemných způsobů se mezi drsnými vojáky nudil. Aby se zaměstnal, studoval literaturu a začal psát. První veršovaná dílka otiskl v Almanachu múz. Inspirován románem Marie-Jeanne Riccoboniové , napsal komickou operu Ernestine, k níž složil hudbu rytíř de Saint-Georges. Dílo, provedené pouze 19. července 1777 před královnou Marií Antoinettou, zcela propadlo. Téhož roku byl pověřen založením nové dělostřelecké školy ve Valence, kam byl později přijat mj. mladý Napoléon Bonaparte. Po návratu do Besançonu násled...

Caroline Laidlaw

Autorka dětských knih a adaptací knih, určených pro výuku angličtiny.

Adria Locke Langley

Americká spisovatelka a pedagožka.

Zdeněk Laštůvka

Narozen 1955 v Brně. Prof., RNDr., CSc., zabývá zemědělskou a speciální zoologií, zejména některými otázkami taxonomie, bionomie a ekologie motýlů. Autor monografií o motýlech, také autor učebnic Zoologie pro zemědělce a lesníky, Ekologie a dalších.

Walter Laqueur

Walter Laqueur , byl americký historik, žurnalista a polititický komentátor. Zaměřoval se na evropské, ruské a německé dějiny, nacismus, sionismus, antisemitismus, holocaust, terorismus a další politické problémy moderní doby.

Veronika Lacinová

Autorka autobiografického příběhu, též se zabývá merketingem a malováním obrazů.

Tarshisová Lauren

Šebastián Labo

Š. Labo se narodil v roce 1931 ve Valašské Bělé. Maturoval v roce 1951. Roku 1956 absolvoval studium archívnictví, dějin, marxismu-leninismu a latiny na Filozofické fakultě v Bratislavě. Do exilu odešel v roce 1963, v Římě studoval filozofii a teologii. V Římě byl 1.března 1969 vysvěcen na kněze. Hned po vysvěcení odešel do novinciátu Společnosti Ježíšovi. Od roku 1971 pracoval pro společnost "Pro fratribus", vydávající informační brožury a tiskoviny. Od roku 1979 je odpovědným redaktorem pro německou verzi tohoto periodika, které pravidelně informuje o situacích Církví v zemích, kde je církev pronásledovaná. Napsal knihu - Zabijem Pastiera .

R. D Lawrence

Kanadský biolog a přírodovědec, spisovatel.

Petra Lázničková

Petra Lázničková pochází z Rokycan, ale od dětství žije v Praze. Vystudovala FF UK, dlouhou dobu pracovala u Policie ČR, v současné době je úřednicí ve veřejné správě. Účastnila se různých literárních soutěží a publikovala několik povídek . Na podzim loňského roku vyšel v nakladatelství Petra její román Hra o Milana. Pro nakladatelství Eroika má připravené pokračování románu Pod kůží a současně pracuje na próze o cizincích nelegálně žijících v ČR.

Mihailo Lalić

Mihailo Lalić byl srbsky spisovatel. Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody , Průzkumný oddíl , První sníh a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch. Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba , Štvanice , Zlé jaro , Válečné štěstí a Nad hlavou jen stromy . Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.

Max von Laue

Max Theodor Felix von Laue byl německý fyzik. V roce 1914 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev ohybu rentgenových paprsků na krystalech. Narodil se v rodině právníka, otec byl zaměstnancem císařské armády, který za své služby v r. 1914 obdržel dědičný šlechtický titul. Středoškolská studia absolvoval na gymnáziu v Berlíně a Štrasburku. Hned po maturitě musel nastoupit vojenskou službu, ale podařilo se mu složit zkoušky pro záložní důstojníky a získal povolení studovat v zimním semestru 1898-99 na štrasburské univerzitě experimentální fyziku. Od podzimu 1899 do konce roku 1901 studoval na univerzitě v Göttingenu a stále více se zabýval matematikou a teoretickou fyzikou. Začátkem roku 1902 přestoupil na Mnichovskou univerzitu, kde ho nejvíce zaujalo fyzikální praktikum Wilhelma Röntgena. V letním semestru se zapsal na Berlínskou univerzitu. Zpočátku studoval u Maxe Plancka teoretickou optiku, termodynamiku a teorii plynů, později pod jeho vedením vypracoval disertaci o teorii interferenčních jevů na planparalelních deskách . Jako doktor filozofie potom ještě pokračoval dva roky v Göttingenu, kde složil zkoušky na středoškolského profesora matematiky a fyziky. Na podzim r. 1905 přijal Laue místo asistenta na katedře teoretické fyziky u Maxe Plancka na Univerzitě v Berlíně. Kromě pedagogické činnosti se věnoval i vědecké práci - teorii relativity a využití termodynamiky v optice - a následující rok předložil habilitační práci o termodynamickém významu soudržnosti světelných vln . Einsteinova teorie relativity jej zaujala natolik, že se za ním vydal do Bernu, aby s ním osobně konzultoval některé problémy této nové teorie. Byl jedním z prvních vědců, kteří teorii relativity přijali a v roce 1911 vydal obsáhl...

Mark Lawrence

Lawrence se narodil ve Spojených státech. Se svými rodiči se přistěhoval do Británie když byl ještě malý. Pracoval jako romanopisec a výzkumník v oblasti umělé inteligence. Trnový princ je jeho prvotinou. Je ženatý a má čtyři děti, z nichž jedno je mentálně postižené. Má dvě občanství - britské a americké - , což mu umožnila tajná dohoda, kterou kdysi uzavřel s vládami obou zemí.

Mario Lanza

Mario Lanza byl americký tenorista, herec a hollywoodská filmová hvězda konce 40. a 50. let 20. století. Narodil se jako Alfredo Arnold Cocozza 31. ledna 1921 ve Filadelfii v Pensylvánii a proslul svým silným hlasem a charismatickým vystupováním na plátně i při živých vystoupeních. Lanza zahájil svou kariéru jako klasický tenorista, vyškolený některými z nejlepších učitelů té doby. V roce 1947 podepsal smlouvu s MGM a rychle se stal filmovým idolem, když debutoval ve filmu "That Midnight Kiss" , po němž následoval velmi úspěšný film "The Toast of New Orleans" .

Marie Lamballe

Anne Jacobs je německá spisovatelka, která vstoupila do povědomí především čtenářkám ženských románů. Její série Panský dům se těší velké oblibě. Narodila se a vyrostla v Dolním Sasku. Nejprve studovala hudbu a jazyky a složila státní zkoušku jako učitelka střední školy. Pracovala v knihkupectví, vdala se a porodila 2 děti. V určitém věku se ale projevily otcovské geny . Anne tehdy začala s pokusy o vlastní psanou tvorbu. Nejprve se pokoušela básně, později o povídky, až sklouzla k románům. Než vydala první knihu, ušla trnitý kus cesty. I když to bylo chvílemi náročné, nevzdala to a šla za svým snem. Dosud publikovala přibližně dvacet románů. Práce ji velmi baví, dopřává jí svobodu, ale zároveň vyžaduje velkou disciplínu. Psaní se věnuje denně šest až osm hodin, a to i o víkendech a svátcích. Po dokončení románu si dovolí týden nebo dva přestat a pak se teprve vrhne na další knihu. Rodinná historie Melzerů, kteří se objevují v sérii Panský dům, je jedním z jejích nejoblíbenějších projektů. Námět získala od svého dědečka, který kdysi vlastnil továrnu. Sice neprodukovala žádné textilie, nýbrž části k cívkám. Zařízení nefungovalo dlouho a muselo být prodáno. Annin otec jí o něm často vyprávěl.

Lubor Lacina

Lubor Lacina byl brněnský architekt, bratr sochařky Sylvy Lacinové-Jílkové. Vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně. Se svojí sestrou spolupracoval na mnohých realizacích, které vyšly z veřejných soutěží. Té postavil i vlastní ateliér umístěný u rodinného domu v Lerchově ulici v Brně. Mezi jeho realizace v Brně patří rekonstrukce interiéru kina Scala na Moravském náměstí či náhrobky František Václav Süssera, Josefa Adolfa Šálka, Vítězslava Veselého a Milana Zezuly. Spolu s Janem Lichtágem vytvořil pomník Rudolfa Dostála Černopolní ulici. Se svou sestrou pak například spolupracoval na pamětní desce Oldřicha Mikuláška či Marie Steyskalové a Elišky Machové.

Libuše Lašťovková

Folkloristka, též rozhlasová redaktorka a editorka.

Lex Lane

Německý autor dobrodružných románů.

Ladislav Lábek

Ladislav Lábek byl český historik a muzeolog. Na přání rodičů se vyučil prodavačem v papírnictví. Rodiče Ladislava Lábka se po celý život zabývali kulturou a po nich zdědil zájem o starožitnosti a památky. Studoval odbornou literaturu a psal články o památkách Prahy. Snažil se získat zaměstnání v plzeňském uměleckoprůmyslovém muzeu. Po neúspěšném pokusu si v roce 1909 otevřel obchod s papírnickými potřebami, uměleckořemeslnými produkty a starožitnostmi, který později provozovaly zejména jeho sestry. V roce 1909 byl založen v Plzni Kroužek přátel starožitností, jehož byl Ladislav Lábek vůdčí osobností. Zájmem Kroužku byla záchrana a propagace památek v Plzni a okolí. V roce 1911 a 1912 vystavil Ladislav Lábek spolu se členy Kroužku bohatou kolekci národopisných a kulturně historických exponátů pod názvem Národopisná výstava Plzeňska. V roce 1915 vzniklo zásluhou Kroužku přátel starožitností Národopisné muzeum Plzeňska, jehož byl Lábek nejen zakladatelem, ale téměř celý život muzeum i řídil. Sídlem muzea se stal Gerlachovský dům v Dřevěné ulici. Ladislav Lábek byl velice významnou kulturní osobností, přátelil se například s historikem a majitelem tiskárny Josefem Schieblem, nebo architektem Hanušem Zápalem. Podařilo se mu neuvěřitelným způsobem rozšířit sbírkový fond Národopisného muzea, položil základy k evidenci sbírek a jejich třídění. Napsal také teoretickou stať o muzejnictví. Stanovil koncepci tohoto významného plzeňského muzea, které sleduje vývoj města i venkova a v roce 1920 začal sestavovat studijní knihovnu, sbírku fotonegativů, dokumenty o plzeňských rodinách a vybudoval místopisný archiv. Odbornou muzejní práci doplňoval vlastní publikační činností z oboru kulturní historie, národopisu a numismatiky. Z terénních výzkumů a archivního bádání uveřejnil část svých studií v Ročenkách Národopisného muzea Plzeňska. Pro veřejnost organizoval odborné přednášky a vlastivědné procházky, také uspořádal mnoho výstav neje...

Joy Laurey

Vlastním jménem Imbrohoris, Jean - Pierre 1943 - 1993. Francouzský spisovatel a esejista.

Jiří Lamač

Fotograf a spoluautor cestovních průvodců.

Jill Marie Landis

Americká autorka Jill Marie Landis se narodila v Clintonu ve státě Indiana a když ji bylo deset let, přestěhovala se s rodiči do Kalifornie. Po rodičích zdědila zálibu v historii a čtení, a tato skutečnost zformovala její váše%n pro psaní příběhů, které se odehrávají v minulých časech. Vystudovala historii na Long Beach State University a seset let pracovala jako učitelka v mateřské škole. Publikovat začala v roe 1988 a je autorkou šestnácti románů, které ser pravidelně umisťují na předních poszicích žebříčků nejčtenějších knih ve Spojených státech. V současné době žije Jill Marie se svým manželem Steem v Kalifornii a na Havaji. K jejím koničkům, kromě psaní, patčí jizda na kajaku, pěstovnán orchidejí, hra na ukulele, ruční práce a tanec hulahula.

Jana Laníková

Ekoložka, členka hnutí Brontosaurus, spoluautorka učebnice ekologie pro gymnázia.

Ivana Lacková

Hugh Laurie

James Hugh Calum Laurie, CBE , známý jako Hugh Laurie, je britský herec, hudebník, spisovatel a sportovec. V letech 2004 až 2012 ztvárnil postavu dr. Gregoryho House, hlavního protagonistu televizního seriálu Dr. House, za což získal dva Zlaté glóby, dva Screen Actors Guild a sedm nominací na cenu Emmy. V roce 2011 se dostal do Guinnessovy knihy rekordů jako nejlépe placený herec v televizním dramatu a nejsledovanější mužská postava v televizi. Laurie se narodil v Oxfordu v Anglii. Jeho otec William „Ran“ Laurie byl lékař, který získal zlatou medaili za veslování dvojic bez kormidelníka na Letních olympijských hrách 1948 v Londýně. Jeho matka Patricia Laidlaw zemřela když bylo Lauriemu 30 let. Laurie byl vychován v duchu presbyteriánské církve. Vyrůstal v Oxfordu a navštěvoval prestižní přípravnou školu Dragon School. Později se přihlásil na Eton a pak na Selwyn College v Cambridge, kde vystudoval předměty archeologie a antropologie. Stejně jako jeho otec, byl i Laurie velký sportovec. Vesloval na střední škole i na univerzitě. V roce 1977 se stal juniorským mistrem Anglie a reprezentoval anglický juniorský tým na světovém šampionátu, kde skončil na 4. místě. Později, v roce 1980 se v posádce Oxfordu zúčastnil slavného veslařského závodu osmiveslic Oxfordu a Cambridge. Laurie je členem Leander Clubu, jednoho z nejstarších veslařských klubů na světě. Jeden z člunů v Selwynu byl pojmenován „Laurie“ na jeho počest. Kvůli onemocnění infekční mononukleózou byl nucen zanechat veslování a tak se zapojil do činnosti v univerzitním divadelním spolku Cambridge Footlights, kde začínalo mnoho úspěšných britských komiků. Zde potkal Emmu Thompsonovou, se kterou navázal milostný vztah – dodnes jsou dobrými přáteli. Emma ho také seznámila se Stephenem Fryem, s nímž Laurie později vytvořil úspěšné komické duo. Laurie, Fry a Emma Thompsonová v roce 1984 parodovali sami sebe jako reprez...

Gina LaManna

Americká spisovatelka, zaměřena na mystery literaturu a thrillery.

Frank Laramy

Anne Langlois

Andrea Laurence

Americká spisovatelka, autorka romancí.

Alois Lang

Alois Lang byl katolický kněz, básník, esejista a překladatel. Zabýval se hlavně pravoslavím a křesťanskou mystickou literaturou. Vystudoval teologii v Olomouci, roku 1898 obhájil doktorát a v letech 1898-1930 byl profesorem náboženství na reálce v Moravské Ostravě. Psal o Abélardovi a Heloise, o sv. Františku z Assisi, o Mistru Eckhartovi, o Jindřichu Susovi a Angelu Silesiovi, ale také o Novalisovi, o F. M. Dostojevském nebo J. H. Newmanovi a řadu těchto autorů také překládal.

Alain Labrousse

Alain Labrousse , francouzský novinář a sociolog, francouzský specialista na drogovou problematiku Latinské Ameriky. Byl zakladatelem a ředitelem Geopolitical Observatory of Drugs . V roce 2002 se stal poradcem pro Observatoire français des drogues et des toxicomanies . Byl také členem Observatoire de la criminalité internationale . Byl editorem časopisu Drogues Trafic International, publikoval články ve francouzském časopise Politique internationale .

William Landay

William Landay vystudoval práva na Yale University a College of Law School v Bostonu a poté nastoupil jako žalobce do kanceláře okresního návladního. Před soudem zastupoval stát ve stovkách případů včetně nejzávažnějších trestných činů. Než kariéru ukončil a začal se věnovat psaní, vypracoval se až na zástupce okresního návladního. Jeho vysoce hodnocená prvotina Mission Flats získala v roce 2003 ocenění John Creasy Dagger Award určené pro nejlepší prozaický debut v žánru krimi, jeho druhý román, The Strangler , byl v roce 2007 nominován na cenu kritiků, kterou magazín Strand každoročně uděluje nejlepším detektivním románům.

Vladimír Lank

Narozen 1944. Pedagog, učebnice a metodické materiály k výuce fyziky.

Vimla Lalvani

Odbornice na jógu. Publikace v oboru.

Viktor Lazlo

Viktor Lazlo je belgická zpěvačka a herečka grenadského a martinského původu, která se narodila 7. října 1960 v Lorientu ve Francii jako Sonia Dronier. Své umělecké jméno převzala od postavy Victora Laszla v klasickém filmu "Casablanca". Lazlo se poprvé mezinárodně proslavila svým vlastním albem " Viktor Lazlo " v roce 1987, které obsahovalo hit "Breathless". Je známá svým sofistikovaným popem a jazzem inspirovaným stylem, který během své kariéry předvedla na mnoha albech.

Věra Lamačová

Práce z oboru dietetiky.

Tim F LaHaye

Americký pastor, autor literatury faktu s křesťanskou tematikou, televizní komentátor, zakladatel a prezident organizace Family life seminars.

Suzanne Lang

Sandra Lanczová

Sandra Lanczová je dcerou spisovatelky Lenky Lanczové. Studuje publicistickou školu v Praze. Má na kontě deset knížek. Jako maminka se zaměřuje na romány pro mládež, obě však píší zcela odlišným stylem.

Paul Ludwig Landsberg

Paul Ludwig Landsberg byl německý filosof, představitel křesťanského personalismu. Zabýval se hlavně povahou lidské osoby a otázkami jednání, svobody a smrtelnosti. Landsberg se narodil v rodině profesora práv a rektora bonnské univerzity. Jeho rodiče bylo Židé, ale oba své syny dali pokřtít; starší bratr padl ve Světové válce. Landsberg vystudoval filosofii v Kolíně n/R. u M. Schelera, inspiroval se také K. Jaspersem a přednášel na univerzitě v Bonnu. Byl mezi prvními, kdo veřejně vystupovali proti nacismu a hned roku 1933 odešel se ženou do Švýcarska, kde však nemohl působit, a tak odejel do Španělska, kde přednášel na univerzitě v Barceloně; už roku 1936 musel opět odejít, tentokrát do Paříže, kde spolupracoval s francouzskými personalisty kolem časopisu Esprit. Roku 1940 byl jako Němec internován, ale před příchodem Wehrmachtu se mu podařilo uprchnout za manželkou do jižní Francie, kde žil v ilegalitě. V březnu 1943 byl zatčen gestapem a brzy na to zahynul v táboře v Oranienburgu u Berlína. Jeho tragický osud popsala M. Siebecke. Napsal knihu o Platónské akademii , Pascalovo povolání , Úvod do filosofické antropologie , Zkušenost smrti a těsně před zatčením studii Morální problém sebevraždy. Ačkoli věřící křesťan, polemizoval zde proti odmítavému stanovisku církve vůči sebevrahům a když žil v ilegalitě, nosil u sebe stále jed. Když byl však zatčen, nakonec jej nepoužil a zahynul jako tolik jiných vězňů v táboře.

Paul Lafargue

Paul Lafargue byl francouzsko-kubánský novinář, literární kritik a politický aktivista marxistické orientace. Byl zetěm Karla Marxe, manželem jeho dcery Laury. Jeho nejznámější prací je kniha Právo na lenost z roku 1880, kde odmítl liberální, konzervativní, křesťanské, ale i převládající socialistické pojetí práce a zejména levicový koncept „práva na práci“, naopak za zdroj lidského pokroku označil lenost a z ní pramenící kreativitu. Práce v jeho představě člověka ničí. Toto pojetí nenašlo v socialistickém hnutí jeho doby příliš pochopení, avšak ovlivnilo některé politické směry druhé poloviny 20. století, zejména situacionismus a některé proudy anarchismu. Známé jsou jeho korespondenční disputace s Karlem Marxem, při nichž Marx použil známý bonmot, že „je jisté, že není marxistou“. Byl známým oponentem reformismu Jeana Jaurèse. Roku 1911 spáchal Lafargue sebevraždu spolu se svou manželkou Laurou.

Owen Laukkanen

Kanadský autor, kterému se splnil „americký sen“ – hned první kniha, kterou mu vydali, se stala bestsellerem… Kanadský nadšenec do literatury odjakživa chtěl být spisovatelem a po dvou marných letech na univerzitě nastoupil do kurzu tvůrčího psaní, kde konečně podchytil teorii. Praxi si vyzkoušel hned po kurzu, když začal pracovat jako zpravodaj z oblasti profesionálního pokeru. Po třech letech už měl ale kasin dost, a tak se chtěl pustit do knihy, kterou by konečně někdo vydal. Do šuplíku přitom psal už od svých osmnácti, ale nic, co by stálo za otištění. Během práce na románu z pokerového prostředí však viděl dokument o profesionálních únoscích v Latinské Americe – a nápad na novou knihu byl na světě. Co kdyby někdo zkusil vydělávat si na život tímhle způsobem i ve Spojených státech? Inspirován akčními filmy, svižným stylem Jamese Pattersona a biblí všech začínajících spisovatelů od Stephena Kinga: O psaní, napsal thriller, kterým se trefil do vkusu nejen literárním agentům. Prvotina Profesionálové z roku 2012 se stala literární senzací a byla zařazena mezi 100 nejlepších knih roku podle prestižního webu Kirkus Reviews. Adrenalinová smršť o čtveřici přátel, kteří jsou v jádru slušní lidé, jen si zrovna vydělávají unášením boháčů , už má i pokračování — ačkoli to autor neměl předem v úmyslu. Centrem série se stává dvojice policistů, kteří šli únoscům po krku — Kirk Stevens a zvláštní agentka FBI Carla Windermereová. V současné době autor žije ve Vancouveru, piluje poslední detaily na třetí knize a promýšlí zápletku ke čtvrtému pokračování. Mezi psaním si vydělává jako profesionální rybář.

Ol'ga Nikolajevna Larionova

Nataša Landsmanová

Fiktivní postava, smyšlená manželka spisovatele Dominika Landsmana.

Myrtle Langley

Publikace populárně-naučného charakteru o náboženství.

Miloš Langmeier

prof. MUDr. Miloš Langmeier, DrSc. V současné době působí na fyziologickém ústavu a Ústavu vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Milan Lajčiak

Slovenský básník, překladatel a publicista.

Mary Lambert

Britská autorka, zabývá se reiki, feng šuej.

Mary Lamb

Britská autorka, zabývá se reiki, feng šuej.

Martti Larni

Martti Johannes Larni, vlastním jménem Martti Johannes Laine byl finský spisovatel a novinář. Publikoval také pod pseudonymy Dan Aster a Aslak Nuorti. Nejvíce proslul v Sovětském svazu svým satirickým románem Neljäs nikama eli veijari vastoin tahtoaan , v němž kritizoval americký způsob života. Jeho knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Narodil se jako čtvrté z devíti dětí Johana Viktora Laina a Matildy Puntilaové. V mládí psal básně, které byly vydány v roce 1926 v časopise Juttutupa. Na přelomu 40. a 50. let pracoval v USA, kde načerpal inspiraci pro svůj Čtvrtý obratel. Tento román vyšel v Sovětském svazu v roce 1959 bez jeho svolení.

Marie Laudová-Hořicová

Narozena 16. 8. 1869 v Mladé Boleslavi, zemřela 20. 10. 1931 v Praze. Herečka, divadelní pedagožka, publicistka.

Marie de La Fayett

Mabel Guinnip La Rue

Americká spisovatelka.