Výpis všech autorů

John Lloyd

John Hardress Wilfred Lloyd pracoval jako producent rádia BBC v letech 1974–1978. Spolupracoval s Douglasem Adamsem na páté a šesté epizodě Stopařova průvodce po galaxii.

Jiří Lapáček

Narozen 20. 2. 1960 v Pacově . PhDr., archivář, historik. Práce z oboru komeniologie, dějiny školství a kultury.

Jindřich Lion

Jindřich Lion se narodil 19. března 1922 v Praze. Chodil do židovské národní školy, kde vyučujícím jazykem byla čeština. Tato škola se od ostatních škol lišila jenom v tom, že tam byly dodržovány židovské svátky. Židovská střední škola v Praze neexistovala, takže absolvoval reálné gymnázium a také Obchodní akademii v Praze. Doma mluvili německy i česky. Otec se nikdy netajil, že je Žid. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1938 strýc Jindřicha Liona v Palestině zařídil, že se mohla celá rodina přistěhovat. Jindřich Lion tam pracoval jako zámečník, ale poté, co v Izraeli nastala mobilizace, šel k policii a přestěhovali se do Jeruzaléma. Po skončení války se Jindřich Lion vrátil do Prahy k demobilizaci. Ještě v roce 1945 nastoupil do redakce Mladé fronty, ale jakmile nakladatelství stejného jména připravovalo vydávání kromě knížek a deníku také týdeník pro mladé lidi, přešel do jeho nové redakce. Po rozpadu týdeníku byl přijat v redakci Svobodného slova. Ještě v roce 1967 – tedy rok před vpádem okupantských vojsk Varšavské smlouvy do naší země – vyslala redakce Jindru Liona jako svého zpravodaje do Vídně. Jakmile vojska Varšavské smlouvy vpochodovala do Československa, odcestoval s rodinou do Izraele. Vydržel to zde až do roku 1969, kdy emigroval do Vídně natrvalo. Psal do Vídeňských svobodných listů, do krajanského měsíčníku Kulturní klub, působil v Českém centru a v Klubu Čechů a Slováků ve Vídni. S manželkou Hannah byli oba velcí Sokolové. Při posledním sčítání lidu v Rakousku se přidali k oněm 6000 Čechům, kteří se přihlásili k české národnosti. Spolupracoval s českým vysíláním BBC v Londýně, s exilovým tiskem ve Švýcarsku a Austrálii, od roku 1989 ho znovu redakce Svobodného slova jmenovala svým akreditovaným redaktorem v Rakousku. Napsal a vydal také několik knížek. Zemřel 25. února 2012 ve Vídni....

Jim Lensveld

Jessica Lee

Narodila se ve Walesu. Cestovatelka a autorka turistických průvodců.

Jennifer Lynch

Jennifer Chambers Lynchová je americká filmová režisérka, scenáristka a producentka, dcera umělce Davida Lynche, známá jako autorka knihy The Secret Diary of Laura Palmer. Napsáním námětu a zrežírováním svého debutu Helena v krabici v roce 1993 se stala nejmladší autorkou a režisérkou v Hollywoodu. Narodila se v pensylvánské Filadelfii do rodiny umělce Davida lynche a malířky Peggy Reaveyové. Od šesti let praktikuje transcendentální meditaci. Vzdělání získala v Los Angeles a na michiganské umělecké akademii Interlochen Arts Academy. Jako teenager si zahrála malou dívku v otcově snímku Mazací hlava. Poté pracovala jako asistentka produkce na dalším otcově projektu Modrý samet . Napsala knihu The Secret Diary of Laura Palmer spojenou s televizním seriálem vytvořeným jejím otcem a Markem Frostem Městečko Twin Peaks; je také autorkou jednoho z dílů „Pátek třináctého“ . V roce 1993 debutovala jako režisérka filmem Helena v krabici, ve kterém se objevilo několik atraktivních hereček včetně Madonny. Do role Heleny obsadila Sherilyn Fennovou, jež také hrála v seriálu Twin Peaks. Snímek byl podroben protestům feministek a propadl u odborné kritiky. Stejný rok 1993 natočila pro britskou rockovou kapelu New Model Army videoklip k písni „Living in the Rose“. Druhý film přišel po dalších patnácti letech, když v roce 2008 režírovala nezávislý thriller Pod kontrolou. Následující rok 2009 natočila snímek Hisss, známý také pod názvem Nagin: The Snake Woman. V říjnu 2008 nejdříve převzala za film Pod kontrolou cenu na Festivalu de Cine de Sitges. O měsíc později se pak stala první ženou oceněnou za nejlepší režii na filmovém festivalu hororu – New York City Horror Film Festival. 21. března 2010 pak získala cenu také na International Surrealist Film Festival. V roce 2011 natáčela snímek Visibility pro Motion Picture Corporation of America. V září 1995 přivedla na svět dceru Syd...

Jaroslav Lukeš

Jaroslav Lukeš byl československý lyžař. Na IV. ZOH v Garmisch-Partenkirchen 1936 skončil ve skocích na lyžích na 27. místě. Na V. ZOH ve Svatém Mořici 1948 skončil ve skocích na lyžích na 21. místě, v severské kombinaci na 35. místě a v běhu na lyžích na 18 km skončil na 78. místě. Na mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1935 ve Vysokých Tatrách skončil ve skoku na lyžích na 19. místě a v severské kombinaci na 15. místě.

Jarmila Léblová

Autorka knih pro děti. Původním povoláním malířka porcelánu.

Janusz Ledwoch

Polský autor military literatury.

Jana LeBlanc

Mgr., novinářka a blogerka. Autorka povídek. Žije v USA.

Jana Laníková

Ekoložka, členka hnutí Brontosaurus, spoluautorka učebnice ekologie pro gymnázia.

Jan Lukeš

Narozen 12.9.1950 v Praze. PhDr., redaktor, literární kritik a recenzent, literární a filmový fejetonista.

Jan Lopatka

Jan Lopatka byl významný český literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77. Laureát Ceny Revolver Revue za rok 2015. Otec Jana Lopatky byl zedník, matka švadlena. Po základní škole absolvoval ve Vimperku jedenáctiletou střední školu. V letech 1958–1962 studoval dvojobor český jazyk – historie na Filosofické fakultě UK v Praze, zapisoval si také přednášky a semináře z estetiky. Titul PhDr. mu byl přiznán v roce 1964 po obhajobě rigorózní práce o rozhlasové adaptaci Vančurových literárních textů. V šedesátých letech byl zaměstnancem Českého rozhlasu Praha, proslul však zejména jako redaktor nekonformního časopisu Tvář . Zde se zabýval kritikou prozaických textů, publikoval a se sympatiemi komentoval některá literární díla, často nevšední kvality – mj. Bambino di Praga Bohumila Hrabala, Cholupický den Ladislava Klímy, Sešity Jana Hanče, prózu Jakuba Demla. Výrazně se zasloužil o docenění próz Karla Poláčka a o adekvátnější porozumění Osudům dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška. Po zastavení Tváře v roce 1969 měl Lopatka, který nikdy nebyl členem KSČ a pro svůj krajně skeptický odstup od režimu se nekompromitoval ani veřejným přitakáním pražskému jaru 1968, relativně snadnou ústupovou cestu do vnitřní emigrace a společenské „šedé zóny“. Pracoval jako technik a programátor, zabýval se soukromě dílem Egona Bondyho; v první polovině sedmdesátých let nepublikoval ani v ineditních sbornících. V roce 1975 však začal spolupracovat s Václavem Havlem na vydávání samizdatové literatury a v roce 1976 podepsal Chartu 77. V letech 1977–1989 proto pracoval v nekvalifikovaných profesích, např. jako umývač nádobí. Je též znám mimo coby zakladatel a vydavatel kritického samizdatového časopisu Kritický sborník a spoluautor exilového vydání Slovníku českých spisovatelů . Později nakrátko přišel na Filosofickou fakultu UK v Praze jako pedagog a publikova...

Jan Lepař

Jan Lepař byl český pedagog, středoškolský profesor, školní inspektor a odborný spisovatel. Podporoval národní uvědomění na Moravě a ve Slezsku. Usiloval o zvýšení úrovně pražských škol. Je autorem řady metodických publikací a učebnic. Chodil na farní školu v Tršicích a pak hlavní školu, gymnázium a filosofii v Olomouci. Roku 1848 odjel do Prahy, kde se účastnil Slovanského sjezdu a pod pseudonymem Pravdoslav Lipňanský přispíval do Havlíčkových Národních novin. V Praze studoval dva roky práva a později filosofii. Na vlastní žádost dostal při ukončení studia vysvědčení v češtině – první, které fakulta kdy vystavila. Po studiích nastoupil jako učitel v Olomouci, poté v Jihlavě. Roku 1852 absolvoval zkoušky z dějepisu a zeměpisu, po roce byl potvrzen jako středoškolský profesor ve Znojmě. V roce 1857 se vrátil do Jihlavy a následujícího roku získal místo v Opavě. Tam spoluzakládal časopis Opavský besedník a studoval dokumenty v místním archivu. V únoru 1864 se stal profesorem c. k. akademického gymnázia a roku 1870 ředitelem učitelského ústavu v Praze. Roku 1869 byl na pět let jmenován okresním inspektorem pražských škol. Téhož roku se stal zkušebním komisařem pro kandidáty učitelství středních škol v oboru historie. Dvanáct let působil jako předseda zkušební komise pro obecné a měšťanské školy. Jako pražský inspektor usiloval o zvýšení učitelských platů a rozšíření učebních pomůcek. Inicioval oddělování chlapeckých a dívčích škol. Společně s učiteli vytvářel podrobné učební osnovy. Byl považován za jednoho z nejznámějších soudobých učitelů. Současníci oceňovali jeho organizátorský a spisovatelský talent. Stal se čestným členem Besedy učitelské v Praze, a spolků v Rakovníku, Sedlčanech, Chocni i jinde. Na konci roku 1885 vážně onemocněl a v březnu následujícího roku odešel do důchodu; do konce života ale literárně tvořil. Lepař se zaměřil především na metodické otázky. Sna...

Jan Lellák

Narozen 16. 1. 1926 v Helcmanovicích u Gelnice , zemřel 31. 7. 1993. Prof., RNDr., CSc.,biolog, vysokoškolský pedagog, specializace na hydrobiologii, práce v oboru.

Jan Lehar

Literární historik, lexikograf a editor. Narodil se v rodině úředníka. Po maturitě vystudoval češtinu a francouzsštinu v Olomouci. Od roku 1972 do roku 1974 pracoval v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě. Po přestěhování do Prahy byl odbytově propagačním referentem v nakladatelství Academia a redaktorem v nakladatelství Odeon. Od roku 1990 byl vědeckým pracovníkem v oddělení literární historie a lexikografie. Zpočátku rozděloval svůj zájem mezi českou a francouzskou literaturu, záhy se však specializoval na českou medievalistiku.

Jakob Lorber

Jakob Lorber byl rakouský hudebník, křesťanský mystik a vizionář. Sám se označoval jako „píšící sluha Boží.“ Jakob Lorber se narodil jako první syn Michala Lorbera a jeho ženy Marie, rozené Tautscherové, v starousedlé křesťanské selské rodině v Kaniše, která příslušela tehdy Rakousku, nyní Slovinsku. Po něm se narodili synové Michal, Josef a dcera Cecilie. V 17 letech šel do Marburgu nad Drávou a byl tam učitelským pomocníkem a varhaníkem. Brzy na to se odebral do sv. Jana v údolí Saggan, kde ho místní kaplan vyučoval v latině. Kaplan mu radil, aby se věnoval kněžskému povolání, proto se Lorber vrátil do Marburgu, a tam navštěvoval gymnasium. Po pěti třídách pokračoval ve studiích gymnasia ve Štýrském Hradci. Živil se jako domácí učitel zpěvu, hudby a kreslení. Od roku 1829 navštěvoval „vyšší pedagogický kurs pro učitele na hlavních školách“ a získal velmi dobré vysvědčení. Po prvním bezúspěšném ucházení o místo učitele se začal věnovat zcela hudbě. Skládal písně a koncertní díla. Tak se setkal se známým hudebním skladatelem Anselmem Hüttenbrennerem. V té době poznal Lorber i slavného houslistu Niccolu Paganiniho a ten mu také udělil několik hodin výuky a stal se mu vzorem. Podle údajů jeho životopisce Leitnera, četl Lorber knihy Justina Kernera, Jung-Stillinga, Emanuela Swedenborga, Jakoba Böhmeho, Jana Tennhardta, Kerninga a především Bibli. Vzdor tomuto sklonu k bádání nejhlubších tajemství, zůstával v celku jasným, radostným člověkem a dobrým společníkem. 15. března 1840 v 6 hodin ráno, když se pomodlil a chtěl vstát, uslyšel podle vlastních slov v místě srdce hlas, který mu pravil: „Vstaň, vezmi pisadlo a piš.“ Začal tedy psát. Slovům která slyšel a zapsal, věnoval zbytek svého života. Psát začínal skoro denně před snídaní. Později některým ze svých přátel jednotlivé články i celé knihy diktoval. Při tom prý seděl vedle píšícího a klidně hleděl před sebe a ve své plynu...

Ivana Lomová

Ivana Lomová je česká malířka, žije a pracuje v Praze. Studovala na gymnáziu Jana Keplera a poté na fakultě architektury ČVUT v Praze v letech 1978–1983. V 80. letech začínala jako kreslířka a ilustrátorka. Ilustrovala přes 25 knih, převážně pro děti a mládež, spolupracovala s nakladatelstvím Albatros a přispívala ilustracemi do novin a časopisů. Věnovala se též komiksu a kreslenému filmu Večírek z roku 1990. Posléze se věnovala též litografii. Od devadesátých let 20. století se postupně těžiště její práce přesouvá k volné tvorbě. V současné době maluje obrazy, převážně technikou olejomalby. Většinou tvoří v tematických cyklech. Charakteristické pro její ranou kreslířskou a grafickou tvorbu je ironie a znaky české grotesky, s jejíž pomocí s nadsázkou komentuje stav české společnosti a její vliv na duši jedince. Důležitá jsou pro autorku témata týkající se společenských a rodinných rituálů, vztahů mezi blízkými lidmi, zvláště mezi mužem a ženou. Kolem roku 2000 začíná pracovat s fotografií a její umělecká tvorba se přiklání k objektivnějšímu zpracování skutečnosti bez otisku pocitů samotné výtvarnice, ať vášně či ironie. Obrazy Ivany Lomové, ač přepisy reality zachycené ve fotografii, jsou ve výsledku interpretací viděného. Autorka transponuje, vynechává, vybírá, přidává, spoléhá se též na svou fantazii, prožitky, emoce. Vytváří tak obrazy, jež se noří hlouběji než fotografie. Na první pohled obyčejné scenérie, na pohled druhý silný prožitek a úvaha o zobrazovaném. Nic není jen povrch – slupka. Vždy lze jít za… do neznáma. Život jako tajemství – jako neprobádané místo. To je právě na tvorbě Ivany Lomové to vzrušující. 2005, nakladatelství Aulos – Ladislav Klíma : Slavná Nemesis...

Ivan Lichner

Autor publikací o tenise.

Ivan Landsmann

Ivan Landsmann byl český spisovatel, původním povoláním horník. Jeho autobiografické knihy byly psány živým stylem, postavy mluví autentickým ostravským dialektem a hornickým slangem. Otec pracoval jako technický úředník v Tatře Kopřivnice, matka jako dělnice. Dětství prožil v Havířově-Šumbarku. Landsmann se učil na malíře pokojů, ale učení nedokončil. Později pracoval jako závozník a nastoupil na vojnu do Přáslavic u Olomouce. Po dokončení povinné vojenské služby pracoval šestnáct let na dole Antonín Zápotocký, nejdříve jako horník, později jako předák v geologickém průzkumu. Oženil se a měl dvě dcery. V červnu 1985 odjel za bratrem do Kanady a chtěl u něho zůstat. Po dvou měsících však musel Kanadu opustit. Na zpáteční cestě požádal při mezipřistání v Amsterdamu o politický azyl. Po těžkých začátcích bez znalosti nizozemštiny nebo angličtiny se seznámil s dalším českým emigrantem, písničkářem Jaroslavem Hutkou. Už v Kanadě začal s psaním zápisků. Na Hutkův popud pokračoval v psaní vzpomínek na práci v dole, zamýšlené z počátku hlavně jako terapie pro překonání traumat způsobených samotou a emigrací. Náhodou se tak odkryl Landsmanův vypravěčský talent. Později získal v Nizozemsku politický azyl, také na přímluvu Josefa Škvoreckého, který ho po přečtení části deníku označil, v dopise zaslaném nizozemským úřadům, za předního českého spisovatele. Ještě v devadesátých letech žil autor v Nizozemsku. V roce 2001 se vrátil do České republiky a několik let se marně pokoušel získat české občanství a tím například právo na penzi. Nějaký čas pracoval u ostrahy v pražském knihkupectví. Autorova první a nejoceňovanější kniha Pestré vrstvy vznikala během Landsmannova exilu v Nizozemsku a vyšla až po třinácti letech od svého dokončení v roce 1999. V první části se vrací do doby před emigrací a s použitím hornické mluvy zachycuje autenticky život na šachtě v „ocelovém srdci“ komunistického Československa. V druhé části pop...

Hugh Laurie

James Hugh Calum Laurie, CBE , známý jako Hugh Laurie, je britský herec, hudebník, spisovatel a sportovec. V letech 2004 až 2012 ztvárnil postavu dr. Gregoryho House, hlavního protagonistu televizního seriálu Dr. House, za což získal dva Zlaté glóby, dva Screen Actors Guild a sedm nominací na cenu Emmy. V roce 2011 se dostal do Guinnessovy knihy rekordů jako nejlépe placený herec v televizním dramatu a nejsledovanější mužská postava v televizi. Laurie se narodil v Oxfordu v Anglii. Jeho otec William „Ran“ Laurie byl lékař, který získal zlatou medaili za veslování dvojic bez kormidelníka na Letních olympijských hrách 1948 v Londýně. Jeho matka Patricia Laidlaw zemřela když bylo Lauriemu 30 let. Laurie byl vychován v duchu presbyteriánské církve. Vyrůstal v Oxfordu a navštěvoval prestižní přípravnou školu Dragon School. Později se přihlásil na Eton a pak na Selwyn College v Cambridge, kde vystudoval předměty archeologie a antropologie. Stejně jako jeho otec, byl i Laurie velký sportovec. Vesloval na střední škole i na univerzitě. V roce 1977 se stal juniorským mistrem Anglie a reprezentoval anglický juniorský tým na světovém šampionátu, kde skončil na 4. místě. Později, v roce 1980 se v posádce Oxfordu zúčastnil slavného veslařského závodu osmiveslic Oxfordu a Cambridge. Laurie je členem Leander Clubu, jednoho z nejstarších veslařských klubů na světě. Jeden z člunů v Selwynu byl pojmenován „Laurie“ na jeho počest. Kvůli onemocnění infekční mononukleózou byl nucen zanechat veslování a tak se zapojil do činnosti v univerzitním divadelním spolku Cambridge Footlights, kde začínalo mnoho úspěšných britských komiků. Zde potkal Emmu Thompsonovou, se kterou navázal milostný vztah – dodnes jsou dobrými přáteli. Emma ho také seznámila se Stephenem Fryem, s nímž Laurie později vytvořil úspěšné komické duo. Laurie, Fry a Emma Thompsonová v roce 1984 parodovali sami sebe jako reprez...

Hoštičková Lenka

Henri Loevenbruck

Henri Loevenbruck je francouzský autor fantasy. Spolu s přítelem založil tento novinář, hudebník a spisovatel Science-Fiction Magazine. Po třech letech práce na postu šéfredaktora časopisu se začal soustředit spíše na psaní románů a filmových scénářů. Přiznává svou náklonnost k investigativním thrillerům a žánru fantasy. Je autorem celé řady knih, v češtině vyšly 2 fantasy trilogie Moira a Gallica. Trilogie Moira má tři části: Trilogie Gallica volně navazuje na svět Moiry, skládá se taktéž ze tří románů:

Hellmut Lützner

MUDr., autor příruček o zdravé výživě a půstu.

Helena Lehečková

Narozena 6.3.1952 v Praze. Filoložka, zaměřena na lingvistiku, ugrofinistiku, slavistiku a neurolingvistiku. Autorka učebnic a knih pro děti, překladatelka.

Heinz Lüllmann

* 10. 4. 1924 in Nordenasku Dr., profesor farmakologie.

Heather Luke

Anglicky píšící autorka publikací o bytových textiliích.

Hana Lišková

Mgr., pedagožka, učebnice, didaktické a metodické materiály pro výuku matematiky na ZŠ.

Hana Librová

Hana Librová , rozená Nechutová, je česká bioložka, socioložka a environmentalistka. Odborně se zabývá především environmentálními souvislostmi životního způsobu/životního stylu a hodnotovými řešeními ekologických otázek. Dle vlastních slov ji velmi ovlivnila Milena Rychnovská. Je sestrou klasické filoložky Jany Nechutové. Je vdaná, má dceru. V roce 1967 absolvovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně a nastoupila jako technička v Algologické laboratoři Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni. Od roku 1968 pracovala na Katedře sociologie Filozofické fakulty UJEP. Byla zapojena do Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV, v níž se formovala ideová environmentalistická opozice. Zde poznala Bedřicha Moldana, Josefa Vavrouška, Emila Hadače, Václava Mezřického anebo Igora Míchala. Od roku 1997 profesorka sociologie. V roce 1998 založila studijní obor Humanitní environmentalistika a následně v roce 1999 Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kterou do roku 2003 vedla. V roce 1998 jí Nadace Charty 77 udělila Cenu Josefa Vavrouška. V roce 2004 získala Cenu ministra životního prostředí za celoživotní výzkumnou a popularizační práci v oblasti ekologicky příznivého životního způsobu. Popularizační úsilí věnuje především časopisům Respekt, Vesmír a Sedmá generace. V roce 2009 obdržela Medaili Ministerstva školství 1. stupně a v roce 2010 byla nominována na cenu Milady Paulové. V roce 2004 byla pro změnu nominována na Cenu předsedy Grantové agentury ČR za řešení badatelského projektu Trvale udržitelný způsob život jako marginální a jako perspektivní fenomén. Je členkou vědecké rady Fakulty sociálních studií a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a předsedkyní oborové komise oboru Humanitní environmentalistika. Dále je kupříkladu členkou čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život....

Hana Leger

George Lewis

American traditional jazz clarinetist and bandleader. Worked with Black Eagle Band, Buddy Petit, Eureka Brass Band, Chris Kelly, Kid Ory, Olympia Orchestra, Bunk Johnson and with his own bands. Born: July 13, 1900 in New Orleans, Louisiana. Died: December 31, 1968 in New Orleans, Louisiana.

Gail Carson Levine

Vyrostla v New Yorku a píše celý svůj život. Zakletá Ella byla její první knihou pro děti. Od té doby přibyla ještě řada dalších, například Dave at Night, The Wish, The Two Princesses of Bamarre či pohádková řada The Princess Tales. Ve svých knihách se často nechává inspirovat tradičními pohádkovými příběhy, jejich hrdiny však přibližuje současným čtenářům. S manželem Davidem a teriérem Baxterem žije na staré farmě v údolí řeky Hudson.

František Landovský

Narozen 22.9.1900 v Mladějově u Sobotky, zemřel 28.5.1974 v Praze. Ing., dr.techn., docent, publikace z oboru zelinářství.

François Lelord

Francouzský lékař, psycholog, psychoterapeut a spisovatel.

Ferenc Liszt

Franz Liszt , tehdy Uhersko v rámci Rakouského císařství, dnes Burgenland, Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Bavorsko, Německé císařství) byl rakousko-uherský klavírní virtuos a hudební skladatel, jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století. V průběhu své skladatelské činnosti komponoval v různých stylech. Nejprve patřil mezi přední představitele romantismu. Svými symfonickými básněmi byl jedním z průkopníků programní hudby. Jeho hlavní díla pak patří do tzv. novoněmeckého hudebního stylu. Lisztova matka Anna, rozená Marie Anna Lager byla Rakušanka. V devíti letech ztratila rodiče a musela se přestěhovat do Vídně, kde pracovala jedenáct let jako služka. 11. ledna 1811 se provdala za Adama Lista z vesnice Unterfrauenhaid v tehdejší Šoproňské župě, dnes v Burgenlandu. List se narodil v Edelstalu nedaleko Bratislavy. Jeho rodina měla předky německé a slovenské . Byl amatérský pianista a cellista, povoláním úředník na dvoře knížete Mikuláše II. Esterházyho. Protože jeho příjmení List se v maďarsko-německém prostředí vyslovovalo nesprávně jako „lišt”, začal se psát jako Liszt, což přejal i jeho syn a později i další členové širší rodiny. Lisztova národnost bývá předmětem sporů, „nárok“ na něj si činí Maďaři, Němci i Slováci, z toho plyne také nejednotnost v zápisu jeho křestního jména. Liszt byl pokřtěn jako Franciscus , vyrostl v německo-slovenském jazykovém prostředí a později se naučil výborně francouzsky. Sám se podepisoval jako Franz, ale hlásil se k Maďarům. Maďarsky ovšem uměl jen málo, i když se ještě ve starším věku pokoušel tento jazyk ovládnout. Franz, kterého základům klavírní hry učil již od šesti let jeho otec, projevil záhy výjimečné hudební nadání. Hudbu skláda...

Ferdinand Leffler

Narozen 12. 12. 1978. Zahradní architekt, hudebník, autor knihy pro děti.

Fabrice Le Goff

Francouzský kartograf a geograf, práce z oboru.

Eugen Lennhoff

Rakouský publicista; autor publikací o dějinách tajných společností, zvl. o svobodných zednářích.

Emmanuel Levinas

Emmanuel Levinas – 25. prosince 1995, Paříž) byl francouzsko-židovský filosof. Zabýval se hlavně fenomenologií, judaismem a etikou. Vyrostl v Litvě ve zbožné a vzdělané židovské rodině, „s židovským Zákonem , s Puškinem a Tolstým“, jak sám napsal. V letech 1923–1927 studoval filosofii ve Štrasburku, 1928–1929 ve Freiburgu, kde se seznámil s Edmundem Husserlem i Martinem Heideggerem, a od roku 1930 v Paříži. Podílel se na uvedení Husserlova díla do francouzského prostředí a už roku 1934 napsal varovný rozbor „filosofie hitlerismu“. Jako francouzský důstojník byl roku 1940 zajat a strávil pět let v německém zajetí. Teprve po válce se dozvěděl, že všechny jeho příbuzné v Litvě nacisté povraždili; jeho žena s dcerou se skrývaly v ženském klášteře ve Francii. V letech 1946–60 učil a posléze vedl židovské lyceum "École Normale Israélite Orientale" v Paříži, kde se věnoval studiu Talmudu. V roce 1961 se habilitoval knihou „Totalita a nekonečno“, začal učit na univerzitě v Poitiers, v roce 1967 se stal profesorem v Nanterre, na pařížské universitě, kde se spřátelil s Paulem Ricoeurem, a od roku 1973 byl profesorem na pařížské Sorbonně. V roce 1974 vychází jeho druhé nejvýznamnější dílo „Jinak než být“. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřil Jacques Derrida. Lévinasovo předválečné dílo je věnováno Husserlově fenomenologii, zejména problému intuice. Poválečné dílo, psané pod dojmem nacistické šoa, navazuje také na filosofii Martina Bubera a Franze Rosenzweiga. Naivní, „bez-božná“ existence se rozpíná a prosazuje, dokud se nesetká s Tváří druhého, která je sice bezbranná a „nahá“, nicméně přikazuje „Nezabiješ“. Přijetím tohoto příkazu začíná etika, která je v tomto smyslu základem a počátkem filosofie. Tuto základní myšlenku Lévinas potom rozvíjí v nesmírně bohatých i hlubokých analýzách, psaných ovšem nesnadným, dramatickým jazykem, plným překvapivých obratů. S Druhým se setkávám jako s tím, koho nelze zahrnout do žádné myslitelné jedno...

Ema Labudová

Ema Labudová se narodila v roce 1999 a v rámci čtyřiadvacetileté historie Literární ceny Knižního klubu se stala nejmladší vítězkou. Novelu Tapetář napsala ještě na gymnáziu. Hispanistiku studuje na Univerzitě Karlově.

Élisabeth Lièvre-Crosson

Elisabeth Liévre-Crosson je historičkou umění a odbornicí na malířství. Vyučuje dějiny umění na École du Louvre. Je autorkou knihy Od kubismu k surrealismu.

Elisabeth Lambert-Ortiz

Novinářka a publicistka, autorka knih o pokrmech a koření, narozena v Anglii, zemřela v USA.

Dušan Lužný

Dušan Lužný je český sociolog, religionista, vysokoškolský pedagog. Absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně . V současné době působí na Katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzitě Palackého v Olomouci. Vědeckou práci započal v roce 1987 jako interní aspirant na Ústavu pro filosofii a sociologii Československé akademie věd v Praze odkud v roce 1989 přešel na Ústav pro studium společenského vědomí . Publikoval mnoho studií i několik knih převážně s tematikou sociologie, zejména pak sociologie náboženství, východního náboženství na Západě a nových náboženských hnutí. Mezi lety 2001–2010 zastával post docenta na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2001 až 2005 byl šéfredaktorem společensko-ekologického časopisu Sedmá generace.V roce 2005 byl ustanoven soudním znalcem v oboru religionistika se zaměřením na problematiku nových náboženských hnutí a sekt, stal se členem redakčních rad časopisů Religio a Hieron a členem pracovní skupiny Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro obory filozofie, religionistika a teologie. Bývalý člen Strany zelených a KSČ. V politice působil jako poradce ministryně školství Dany Kuchtové a po jejím odstoupení byl Kuchtovou navržen jako její nástupce. Nebyl však jmenován a stal se v té souvislosti předmětem mediální kritiky za to, že se při žádosti o profesuru dle kritiků snažil zaretušovat svou komunistickou minulost, a proto pozměnil název své disertační práce. Lužný se bránil tím, že název diplomové práce Počátky kritiky fráze v umělecké komunikaci jako sociologický problém: Krausova kritika žurnalismu a odcizené komunikace ve světle marxisticko-leninské sociologické interpretace pouze zkrátil (na Krausova kritika jazykové fráze[...

Denise Linn

Její cesta začala, když v sedmnácti letech prožila klinickou smrt. Zážitky, které ji změnily život ji zavedly na cestu duchovního hledání, která ji dovedla ke studiu léčitelských tradicí mnoha kultur včetně kultury jejich čerokézských předků. Toto hledání ji dovedlo k hawajské "Kahuně", k učitelce reiki Hawayo Takatě, k domorodcům v australské buši a příslušníkům kmene Zulu v Bophuthatswaně. Byla také přijata do novozélandského kmene Maori. Dva roky žila v zen-buddhistickém klášteře. Je léčitelkou a zakladatelkou hnutí "Interior Aligment" .

Denis Lépée

Francouzský spisovatel, vystudoval historii, filosofii a politologii.

Deborah Lawrenson

Deborah Lawrenson je anglická spisovateľka a novinárka. V detstve veľa cestovala, s rodinou žili v Kuvajte, Číne, Belgicku, Luxembursku alebo aj v Singapúre. Nakoniec si zamilovala Provence hneď od jej prvej návštevy, kde sa aj usadila Spolu s manželom bývajú v starom dome v Luberone, čo bolo určite inšpiráciou aj pre jej nový román Lampa.

Christoph Lees

Christoph Lees je profesorem porodnictví na katedře metabolismu, zažívání a porodnictví lékařské fakulty Imperial College v Londýně a externím profesorem na katedře vývoje a regenerace KU Leuven v Belgii. Působí v oblasti fetální medicícny v nemocnici v Chelsea a na dalších místech.

Carré le

Caroline Lawrence

Caroline Lawrencová, nepřechýleně Lawrence je americká spisovatelka píšící především pro děti a mládež. Caroline Lawrencová se narodila v Londýně americkým rodičům. Mládí prožila v Bakersfieldu v Kalifornii a lásku k umění zdědila po svém otci a matce. Nejprve studovala klasickou filologii na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získala stipendium pro studium na Univerzitě v Cambridgi. Zde vystudovala klasické umění a archeologii. Po ukončení studia zůstala natrvalo v Anglii, pracovala jako učitelka a ještě absolvovala judaistiku na prestižní University College London. Světově proslulá se stala díky své sérii detektivních knih pro mládež z prostředí starověkého Říma The Roman Mysteries s dětskými hrdiny, kterými jsou Flavia Gemina, dcera bohatého námořního kapitána, syn židovského lékaře Mordechaje Jonatán, núbijská otrokyně Nubia a němý žebravý chlapec Lupus. Série získala mnohá ocenění a byla přeložena do řady jazyků. Série The Roman Mysteries , česky také někdy nazývána podle jména hlavní hrdinky Flavia Gemina, se skládá z těchto knih: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caroline Lawrence na anglické Wikipedii.

Bohuslav Laštovička

Bohuslav Laštovička byl československý generál, politik Komunistické strany Československa a publicista. V letech 1964 až 1968 byl předsedou Národního shromáždění Československé socialistické republiky a za normalizace poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Vystudoval reálné gymnázium v Rakovníku, poté v letech 1922–24 absolvoval vojenskou akademii v Hranicích, kterou ukončil v hodnosti poručíka dělostřelectva. Následně sloužil v československé armádě, napřed u Dělostřeleckého pluku 110 v Nitře, po absolvování Aplikační školy dělostřelectva v Olomouci byl převelen do Prahy k Dělostřeleckému pluku 101 a pak k protiletadlovému Dělostřeleckému pluku 151. Dne 1. dubna 1929 byl jako „řadové služby nezpůsobilý“ z blíže neznámých důvodů přeložen do zálohy. Jako záložní důstojník byl k 1. lednu 1931 povýšen na nadporučíka. Po odchodu z armády absolvoval České vysoké učení technické. V roce 1931 vstoupil do Komunistické strany Československa a v roce 1932 se stal vedoucím Komunistické studentské frakce a řídil studentský časopis. Během studií byl několikrát zadržen za rozšiřování komunistických letáků, za což byl nakonec i odsouzen a byla mu odebrána jeho vojenská hodnost. V letech 1934 až 1936 pracoval jako redaktor nejprve ostravského deníku, poté Rudého práva. V letech 1937 až 1938 bojoval v řadách interbrigád ve španělské občanské válce. Do země původně přicestoval jako válečný zpravodaj Rudého práva, jako bývalý dělostřelecký důstojník se ale stal velitelem protiletadlové Baterie Klement Gottwald. V březnu 1938 předal velitelskou funkci svému zástupci Ladislavu Holdošovi, před návratem domů ještě dva měsíce působil jako instruktor v protileteckém učilišti. Ve Španělsku získal hodnost kapitána. Po návratu do Československa zastával různé stranické funkce. V letech 1939 až 1945 byl v anglickém exilu a p...

Bentley Little

Americký spisovatel.

Antonín Liška

Narozen 14. 7. 1911 v Hromnici u Plzně, zemřel 2. 12. 1998 v Plzni. Pedagog, důstojník letectva, beletrista, v r. 1992 povýšen na generálmajora v. v.

Andrew Lockie

Britský homeopatický lékař, publikace z oboru.

Andrew Littlejohn

Britský lingvista, pedagog, autor učebnic angličtiny.

Anatolij Vasil'jevič Lunačarskij

Ruský politik, kritik a dramatik.

Alice Lyttkens

Debutovala jako autorka v roce 1932 románem Synkopy.Psala zejména o ženách a jejich problémech a touhách.Během své kariéry napsala celkem 54 knih.Byla vdaná za právníka Lyttkense se kterým měla tři děti. Byla jedním z nejpopulárnějších švédských autorů a dlouhou dobu byla nejvíce půjčovaným autorem ve švédských knihovnách.

Albert Lévy

Zdenek Los

Farmář, autor autobiografické knihy o životě v kanadských horách, původem z Česka, dlouhodobě žijící v Kanadě.

Yoon Ha Lee

Americký spisovatel, autor spekulativní fikce, fantasy a sci-fi povídek a románů. Zpravodajský analytik, webdesignér, učitel matematiky.

Wolfe Lowenthal

Narodil se v Pittsburghu a studium thaj-ťi-čchüan zahájil u proferora Čeng Man-čchinga v New Yorku v roce 1967. Pracoval jako sazeč, byl scénáristou a mírovým aktivistou. V současné době žije, studuje a vyučuje ve své škole Long River Tai Chi Circle v New Yorku.