Všichni Autoři a témata

Tomáš Gráf (10)

PhDr. Tomáš Gráf, Ph.D. je český vysokoškolský učitel a anglista , zabývající se didaktikou anglického jazyka. Zdroje: a)is.cuni.cz b)uajd.ff.cuni.cz/o-ustavu/vyucujici/tomas-graf/

Tom Wolfe (9)

Thomas Kennerly „Tom“ Wolfe byl americký novinář a spisovatel, klíčový představitel tzv. Nového žurnalismu , který kombinoval literární a novinářské postupy. V 60. letech 20. století byly velmi populární jeho reportážní knihy, zejména The Electric Kool-Aid Acid Test , která pojednávala o Kenu Keseym, hnutí hippies a experimentech s drogami, zejména LSD. Později však uspěl i jako prozaik, zejména knihou The Bonfire of the Vanities z roku 1987. Roku 1980 získal National Book Award v kategorii literatura faktu za knihu The Right Stuff, která pojednává o sedmi astronautech vybraných pro let na Měsíc . Kniha byla roku 1983 zfilmována. Zemřel v New Yorku ve věku 88 let.

Tom Robbins (11)

Thomas Eugene Robbins je americký spisovatel, píšící pod jménem Tom Robbins. Tom Robbins se narodil 22. července 1932 v Blowing Rock Georgi T. Robbinsovi a Katherine B. Robinsonové. Oba Robbinsovi dědečci působili jako baptističtí kazatelé. Jeho vzdáleným příbuzným je i spisovatel Daniel Defoe. Robbinsův otec pracoval jako elektrotechnik a charakter jeho práce nutil rodinu k častému stěhování. Po změně vlastnických poměrů u jeho zaměstnavatele se Robbinsovi přestěhovali do státu Virginie, nejprve do Urbanny a později do Richmondu. Robbinsův prospěch a chování na střední škole nebyly na takové úrovni, aby získal doporučení ke studiu na univerzitě, a proto nastoupil na Hargraveovu vojenskou akademii ve virginském Chathamu. Přispíval do školních novin a za povídku Vúdú měsíc získal Medaili za esej. V 50. letech 20. století Robbins studoval žurnalistiku na Washingtonově a Leeově univerzitě. V prvním ročníku pracoval jako elév sportovní redakce školních novin, kde jako jeho nadřízený působil později známý novinář Tom Wolfe. Dále Robbins pracoval jako stážista v listu Richmond Times-Dispatch. Studia předčasně opustil na konci druhého ročníku, krátce pracoval na poštovním oddělení pojišťovny v Richmondu a poté ve stavební společnosti. V roce 1953 se Robbins přihlásil do armády a u letectva strávil následující čtyři roky jako meteorolog, včetně ročního pobytu na vojenské základně v Koreji. Po návratu z Asie strávil ještě dva roky na vojenské základně Offnut v Nebrasce, patřící Strategickému velení vzdušných sil. Během svého vojenského angažmá se Robbins úspěšně zapojoval do armádních literárních soutěží. Z letectva odešel v roce 1957, vrátil se do Richmondu a naplno se zapojil do žurnalistiky a do života místní bohémské scény. Zde si získal reputaci svými performancemi a autorským čtením poezie v beatnickém podniku Rhinoceros Coffee Hou...

Thomas Clayton Wolfe (5)

Americký prozaik.

Tarryn Fisher (8)

Americká spisovatelka románů pro ženy, zakladatelka módního blogu. Tarryn Fisher je autorkou deseti románů pro New York Times a USA Today Bestseller . Narodila se jako " nepřítel slunce " ; v současné době žije se svými dětmi, manželem a psychotickým huskym v Seattlu ve Washingtonu. Tarryn píše o darebácích. ...

Talking Heads (6)

Talking Heads byla americká rocková skupina založená v roce 1975 v New Yorku ve složení David Byrne , Chris Frantz , Tina Weymouth a Jerry Harrison . Skupina vzešla z newyorské punkové scény a rychle vynikla svou jedinečnou směsí punku, art rocku, funku a vlivů world music. Vydali debutové album " Talking Heads : 77", které se setkalo s příznivým ohlasem kritiky a obsahovalo hitový singl "Psycho Killer". Jak se vyvíjeli, jejich hudba byla stále složitější a rozmanitější.

Steve Perry (10)

Steve Perry se narodil a vyrůstal daleko na jihu Spojených států. Žil ve státech Louisiana, California, Washington a Oregon. Oženil se s manažerkou přístavu Port of Portland Dianne Wallerovou, mají spolu dvě dospělé děti, čtyři vnuky a nyní se věnují jen svému psovi, neměckému ovčákovi, a kočce. Než se ze Steva Perryho stal spisovatel na plný úvazek absolvoval ve svém životě mnoho zaměstnání, byl například instruktorem plavání, záchranářem, prodavačem v upomínkovém obchodě, prodavačem v půjčovně aut, věnoval se i obchodování s lehkými kovy, působil jako instruktor bojového umění Silat, jako soukromý detektiv, zdravotní ošetřovatel a získal i licenci jako asistent lékaře. Steve Perry napsal tucty povídek, které posílal do antologií a magazínů. Stejně tak je autorem značného množství novel, článků, esejí a revue. Napsal i několik scénářů, bohužel k filmům, které se nakonec nenatočili . I přesto byl nominován na cenu Emmy za nejlepší nezfilmovaný scénář. Perry také znovelizoval film Men in Black a Tom's Clancy Net Force, za což se dostal na seznam New York Times. Poté se již naplno věnoval psaní knih, v současnosti pracuje na svém padesátém čtvrtém románu... Perry je také členem mnoha organizací: Organizace amerických spisovatelů Science-fiction a Fantasy, The Animation Guild, Spolek amerických spisovatelů. Jak již bylo zmíněno věnuje se indonéskému bojovému umění Silat, byl žákem slavného Maha Guru Stevana Plicka z Vencouveru. Za zmínku stojí i to, že Steve Perry je zapsán v Guinessově knize rekordů, jako účastník největšího setkání hráčů na kytaru. Mezi jeho nejznámější díla patří: série Matador; série Conan; Star Wars, Aliens, Aliens vs. Predator; Time Machine serie a Tom's Clancy Net Force serie...

Stephen W Frey (8)

Stephen Frey je šéfem severovirginské soukromé akciové společnosti. Předtím pracoval v oblasti fúzí a akvizicí u firmy J. P. Morgan a jako viceprezident podnikových financí v jedné mezinárodní bance na Midtown Manhattanu.

Stephen Rabley (16)

Britský autor průvodců po Británii. Populárně-naučné příručky pro výuku angličtiny.

Štelbaská Zuzana (15)

Stanislav Procházka (6)

Stanislav Procházka je český zpěvák a hudebník, známý svou tvorbou v žánru pop music. Popularitu získal v bývalém Československu a po jeho rozdělení úspěšně pokračoval v kariéře v České republice. Procházkova hudební kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž vydal řadu alb a singlů, čímž si vydobyl pevné místo na české hudební scéně. Jeho tvorba se často vyznačuje chytlavými melodiemi a romantickými motivy, které oslovují široké publikum.

Standa Procházka (5)

Čelný představitel české lidovky ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých letech 20. století. Vyučil se číšníkem v Praze, současně se však účastnil amatérských pěveckých soutěží a brzy začal spolupracovat s pražskými tanečními orchestry. Hudební vzdělání si dodatečně doplňoval soukromým studiem u Jana Hilberta Vávry a Egona Fuchse. Stal se oblíbeným interpretem písní v lidovém tónu a jako takový spolupracoval například s orchestrem Antonína Balšánka. Od roku 1939 působil jako profesionální zpěvák v kabaretu U Šenfloků, zpíval také na čajích pro čtenáře časopisů Pražanka a Hvězda v pražské Lucerně. Počátkem čtyřicátých let byl společně s Inkou Zemánkovou a Bajo triem sólistou orchestru Jaroslava Maliny. V letech 1943–45 účinkoval v lidových operetách v Divadle U Nováků. Poté se na krátkou dobu vrátil do Mostu jako kulturní referent. Již v roce 1946 však v Praze opět zpíval jako sólista orchestru Václava Bláhy v Lucerna baru a nahrával také v pražském rozhlase s orchestrem Františka Aloise Tichého. Spolupracoval i s orchestry Bobka Bryena a Ferdinanda Petra, zpíval na různých kabaretních scénách. V letech 1963–66 byl členem souboru Brněnské estrády, se kterým účinkoval na mnoha místech Československa. Později příležitostně spolupracoval s různými orchestry hrajícími lidovkový repertoár, např. s orchestry Karla Vacka, Karla Valdaufa, s dechovou hudbou Supraphonu vedenou Jindřichem Bauerem a dalšími. V roce 1967 založil dámský orchestr Slávinky, se kterým též absolvoval mnoho zájezdů. Řada skladeb v jeho podání byla zaznamenána na deskách firem Esta a Ultraphon. K nejznámějším patří například: Ale ne, Andulička, Bílé konvalinky, Hej, panímámo, Skřivánek zpíval, Tam na stráni.

Soňa Havlíčková (4)

Narozena 1974. Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.

Soňa Bulbeck (13)

Slovenská spisovatelka Soňa Bulbeck je čtenářské veřejnosti známá především jako autorka knih z prostředí Saúdské Arábie a dalších zemí Blízkého Východu. V roce 2011 následovala manžela, anglického architekta, do Rijádu, hlavního města Saúdské Arábie, kde žili šest let. Tady začala psát a v roce 2013 vyšel její první román Ženy z Rijádu inspirovaný osudy slovenských a českých žen, žijících právě v tomto městě. Román byl mimořádně úspěšný a tak následovaly další knihy – romány i cestopisy, které zajímavým způsobem přibližují život v arabských zemích. Její román Vyhorená, inspirovaný skutečným příběhem mladé Slovenky žijící v Londýně, si získal srdce mnoha čtenářů nejen svým aktuálním námětem, ale i atraktivním prostředím Blízkého Východu. Tomu zůstala věrná i v novince Unesená, která je vzrušujícím příběhem unesené kuvajtské princezny. Kniha Tajemství závoje je vůbec prvním cestopisem vycházejícím o této zemi v češtině. Autorka momentálně žije v Brně, kde připravuje další nové knihy pro slovenský i český trh. Více se o ní můžete dozvědět na https://www.facebook.com/sonabulbeck/.

Smetana Quartet (11)

Smetana Quartet bylo renomované české smyčcové kvarteto, které bylo založeno v roce 1945 pod názvem České kvarteto a později přejmenováno na počest slavného českého skladatele Bedřicha Smetany. Kvarteto původně tvořili členové Jiří Novák , Lubomír Kostecký , Radomír Žalud a Antonín Kohout , přičemž v průběhu let došlo k několika změnám ve složení, zejména na postu violy. Soubor si rychle získal renomé díky interpretaci českých skladatelů, jako byli Smetana, Dvořák a Janáček, i díky provádění širšího smyčcového kvartetního repertoáru.

Šin'ja; Umemura, (6)

Simone Berteaut (7)

Simone Berteaut, nevlastní sestra francouzské šansoniérky Edith Piaf se narodila v Lyonu 1916 a prožila trpké dětství na pařížské ulici. Ve dvanácti letech již deset hodin denně pracovala v továrně, jako mnoho dětí pařížské periférie Menilmontant. Ve třinácti letech poznává svou patnáctiletou sestru Edith a toto setkání mění od základu její život. Edith bere Simone pod svou ochranu a začínají spolu zpívat na pařížských ulicích. Simone, která po třicet let sdílí s Edith její život, se stává svědkem jejich pohnutých osudů a závratné umělecké kariéry. Z ulice se dostává Edith do nočního podniku na Montmartru, pak na Champs-Elysées, kde přijímá jméno Piaf, a odtud k nejlepším evropským a americkým scénám. To vše zachycuje Simone Berteaut ve své knize citlivým perem nejbližšího člověka, který poznal nejen lesklý povrch slávy, ale i rub se skrytými bolestmi a zklamáním. Zvlášť dobře sleduje umělecký půst zpěvaččin, profesionální pásmo běžící pod všemi skandálními a milostnými příběhy, které je svědectvím o ,,vzniku“ Edith Piaf jako zpěvačky. Simone zemřela 30. května 1975.

Sharon Page (13)

Americká autorka eroticky zaměřených románů.

Scott O'Dell (3)

Scott O'Dell, vlastním jménem O'Dell Gabriel Scott byl americký spisovatel, autor dvaceti osmi historických a dobrodružných románů pro děti a mládež, tří románů pro dospělé čtenáře a několika knih literatury faktu. O'Dell studoval na několika vysokých školách , ale studium nikdy nedokončil. Během 2. světové války sloužil u amerického letectva. Poté byl kameramanem a novinářem . Knihy začal O'Dell psát roku 1934, koncem padesátých let 20. století začal psát knihy pro děti a mládež, které mají vzrušující zápletky, živě vykreslené charaktery a jasný morální záměr . Většina z nich se odehrává v historických dobách v Kalifornii a v Mexiku. Za své dílo obdržel O'Dell roku 1972 prestižní Cenu Hanse Christiana Andersena.

Satjá Saí Baba (9)

Satja Sáí Bába byl indický guru. Stoupenci Satja Sáí Báby mu přičítají různé magické schopnosti, zejména schopnosti zhmotnit různé věci: prsteny, náhrdelníky, hodinky. Skeptici ho naopak obviňují z používání triků a podvodů.

Sandra Dražilová Zlámalová (13)

Spisovatelka dětské literatury, vystudovala učitelství pro střední a základní školy, dříve též překladatelka a tlumočnice z němčiny.

Ryszard Kapuściński (9)

Ryszard Kapuściński byl polský reportér, novinář a publicista. Je to v současnosti nejpřekládanější polský autor . Narodil se v učitelské rodině. V létě 1940 utekl spolu s matkou ze Lvova před deportacemi na Sibiř. Otec, jako záložní důstojník, byl povolán do armády na jaře 1939 a odjel do polského vnitrozemí. Bojoval na západní frontě, posléze padl do sovětského zajetí. Hnán ve velké zajatecké koloně na východ směrem ke Katyni a Starobilsku utekl spolu s několika druhy během průchodu lesem. Převlečen za poleského venkovana se nakrátko vrátil na podzim do Pińsku, obsazeného již sovětským vojskem, aby se viděl se ženou a dětmi. Ryszard Kapuściński strávil válku v Sierakowě, v Kampinoském pralese, nedaleko vsi Palmiry. V 17 letech debutoval básněmi v týdeníku Dziś i jutro . Maturoval v roce 1950 na varšavském gymnáziu Stanisława Staszica. V roce 1956 absolvoval historii na Varšavské univerzitě. Novinářskou dráhu zahájil v novinách Sztandar Młodych . V roce 1956 obdržel první cenu – Zlatý kříž za zásluhy – za reportáž To też jest prawda o Nowej Hucie popisující těžké životní podmínky dělníků na socialistické stavbě hutnického kombinátu Nowa Huta nedaleko Krakova. Z novin odešel v roce 1958 po odvolání redakce za podporu týdeníku Po prostu , který byl kritický vůči státním úřadům. Přešel do týdeníku Polityka. Od roku 1962 pracuje pro polskou tiskovou kancelář PAP jako stálý zahraniční korespondent Africe, Latinské Americe a Asii. Dokumentoval pád císařství v Etiopii a Íránu. Od roku 1974 působil v týdeníku Kultura. V roce 1987 uvedlo londýnské divadlo Royal Court Theatre scénickou adaptaci knihy Cesarz , která popisuje pád režimu Haile Selassie v Etiopii . Celkově obdržel přes 40 cen a vyznamenání....

Růžena Lukášová (10)

Rozená Ledvinková, do 1951 užívala jména Kapounová podle svého manžela básníka Karla Kapouna. Její rodiče byli učitelé. Otec se aktivně zasazoval o menšinové školství v poněmčelé severní Moravě a překládal. Lukášová vystudovala učitelský ústav v Olomouci a pak do 1939 působila na obecných a měšťanských školách na Uherskohradišťsku, Hodonínsku a Břeclavsku: Mařatice, Derfle-Sady, Staré Město , Lužice, Hodonín, Moravská Nová Ves. Od 1945 žila v Brně a byla zaměstnána jako referentka v sekci estetické výchovy Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského . Zároveň studovala PF MU v Brně . 1948–49 členka dramaturgické rady loutkového divadla Radost. 1955–61 vedla kabinet českého jazyka a dějepisu v Krajském ústavu pro další vzdělávání učitelů v Brně. Poté se věnovala literatuře. Fejetony, prózy a recenze publikovala od 1933 v Národním osvobození, Lidových novinách, Časopisu čs. knihovníků, po 1945 v Rovnosti, Bloku, Listu Sdružení moravských spisovatelů, Novém životě, Za vlast, Besedě venkovské rodiny, Mladé vesnici, Vlastě, Květech, Kultuře, Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách, Rudém právu, Práci, Svobodném slově, Zemědělských novinách, Lidové demokracii aj. Odbornými články přispívala do časopisů Komenský, Štěpnice, Pedagogika, Předškolní výchova, Rodina a škola, Věstník Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského, Zlatý máj. Je autorkou rozhlasových her Amundsenova tragédie , Slepý mistr , Hošík u Ježíškova stromečku , Dívčí osada , Osvětlená okna , doprovodného textu k diafilmu O Zlatohlávkovi a literárních pásem. V rámci svého působení v pedagogických institucích zpracovala, případně se podílela na zpracování řady pomocných materiálů pro...

Růžena Blažková (16)

Narozena 21.7.1940 v Brně. RNDr., CSc., matematička, vysokoškolská pedagožka, práce z oblasti didaktiky matematiky, věnuje se i poruchám učení.

Rudolf Zelinka (15)

Rudolf Zelinka byl český matematik a učitel. Rudolf Zelinka studoval na reálce v Ječné ulici v Praze a na reálce v Mladé Boleslavi. V roce 1930 ukončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde získal aprobaci pro matematiku a deskriptivní geometrii. Učil na měšťanských a středních školách v Horní Olešné u Šumperka, v Praze, v Jičíně, v Brandýse nad Labem a od roku 1942 opět v Praze. V letech 1950 až 1965 byl vědeckým pracovníkem a později zástupcem ředitele Matematického ústavu Československé akademie věd. Podílel se na organizaci matematických olympiád – byl jedním z jejich zakladatelů nejen v Čechách, ale i na mezinárodní úrovni. Byl autorem učebnic matematiky pro střední školy a redaktorem časopisu Matematika ve škole. Tento článek obsahuje text ze stránky Rudolf Zelinka z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Rudolf Urbánek (13)

Rudolf Urbánek byl český historik a první profesor československých dějin na Masarykově univerzitě v Brně. Narodil se ve Slaném jako nejmladší z osmi dětí do rodiny řezníka Karla Urbánka a jeho ženy Františky. Studoval na slánském gymnáziu a na české filosofické fakultě pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, obor dějepis a zeměpis. Patřil k žákům Jaroslava Golla a v roce 1901 se stal doktorem filozofie na podkladě práce Řehoř z Hainburka ve službách krále Jiřího z Poděbrad. Působil pak jako středoškolský pedagog v Lounech, Hradci Králové, Pardubicích a nakonec v Praze. Roku 1916 se habilitoval na základě v předchozím roce vydané knihy Věk poděbradský a stal se soukromým docentem českých dějin na filosofické fakultě pražské české university; téhož roku byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. V květnu 1917 připojil svůj podpis k Manifestu českých spisovatelů. V srpnu 1920 byl jmenován řádným profesorem československých dějin na nově zřízené Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 1932 byl mimořádným a od r. 1934 řádným členem České akademie věd a umění. Po válce byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk a v letech 1946 – 1952 byl jejím místoředsedou. V listopadu roku 1952 byl jmenovám řádným členem – akademikem nově zřizované Československé akademie věd a v roce 1953 mu byla přiznána vědecká hodnost doktor historických věd . Za zásluhy o českou vědu byl vyznamenám Řádem práce. Stal se též členem a později předsedou Společnosti Husova muzea. Při svém dějepisném bádání se zaměřil na středověké české dějiny. Profesor Václav Novotný ho získal pro spolupráci na monumentální Laichterově edici České dějiny; Urbánek měl zpracovat úsek od Zikmundovy smrti do konce vlády Jagellonců. Toto zadání se mu podařilo splnit jen částečně. Hlavní Urbánkovo dílo, rozsáhlý čtyřsvazkový Věk poděbradský I - IV, obsahuje p...

Rudolf František Vojíř (14)

Kdysi velmi populární autor knih pro děti a mládež Rudolf František Vojíř. Narodil se 20. ledna 1896 v Příbrami v rodině hodináře Rudolfa Vojíře. Vystudoval zde reálné gymnasium a poté zdejší učitelský ústav. Po roce 1915 odešel do Prahy, kde absolvoval státní kursy pro obchodní a hospodářské nauky. Zde také zůstal jako odborný učitel až do své smrti. Do rodného města však každoročně přijížděl o prázdninách a psal o svém milovaném kraji. Sbíral místní pověsti a pohádky, které pak použil ve svých dílech. Největší úspěch sklidili jeho Hornické pohádky a román 1300 metrů pod zemí , v němž malý Toník Zurčan z Prahy přijíždí za svým dědečkem Květoněm do Starého Podlesí na prázdniny. Spolu s vesnickými chlapci podnikne nebezpečné dobrodružství do staré štoly, při kterém málem přijde o život jeden z nich. Starý havíř Vitásek vše oznámí dědovi Květoňovi, který vezme Toníka na výlet do Příbrami a na Březové Hory, kde s ním sjede na dole Anna do tisícimetrových hlubin. Tam se Toník dozvídá o těžké práci havířů, o strašné důlní katastrofě a o zašlé již slávě zdejších dolů. Po prázdninách se vrací domů pln dojmů a zážitků, neboť v Praze podobná dobrodružství nemůže nikdy zažít. R.F. Vojíř si také všechny své knihy sám ilustroval.

Rudolf Daumann (5)

* 02.11.1896 † 30.11.1957 Bavorský učitel, autor, novinář. Ve 30.-40. letech vydal devět populárních sf románů v duchu Hanse Dominika. Během války žil v Rakousku, kde byl členem ilegální komunistické strany. Po válce žil v NDR, byl ředitelem rozhlasového vysílání rádia GDR a mnoho let nepublikoval. V 50. letech napsal osmnáct historických románů, které byly stejně ceněny jako jeho sf. Romány Der Untergang der Dakota a Tatanka-Yotanka vyšly i na Slovensku .

Rudolf Černý (9)

Narozen 12.12.1920 v Praze, zemřel 4.2.1982 v Přerově nad Labem. Prozaik, publicista.

Roy Lancaster (6)

Anglický zahradník, autor publikací o zahradě a pěstování rostlin.

Rosie Dickins (11)

Autorka knih o výtvarném umění pro děti.

Roger Vailland (9)

Roger Vailland, byl francouzský spisovatel. Po literárních začátcích ve skupině Le Grand Jeu se věnoval více než 15 let novinářství. Jeho literární dílo navazuje na linii francouzské literatury vedoucí od kardinála de Retz přes Choderlose de Laclos ke Stendhalovi. Do skupiny Le Grand Jeu patřili René Daumal, Roger-Gilbert Lecomte, A. Rolland de Renéville, Josef Šíma. divadelní hry: řada esejů, několik cestopisů, studie, filmové scénáře

Roger Garaudy (6)

Roger Garaudy byl francouzský filozof, který začal svou myšlenkovou cestu na politické levici a skončil u islámu a popírání holocaustu. Narodil se v Marseille. Vystudoval filozofii u Gastona Bachelarda. Roku 1933 vstoupil do Komunistické strany Francie. Po jejím zákazu roku 1940 byl tři roky vězněn. Po válce působil i v Sovětském svazu. Zlom v jeho politické orientaci znamenal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956, který odhalil Stalinovy zločiny. Na tuto svoji deziluzi reagoval prací Perspectives de l'homme z roku 1959, kde se zaobíral francouzským filozofickým katolicismem a existencialismem. Roku 1968 vystoupil proti sovětské okupaci Československa a k myšlenkám pražského jara se přihlásil knihou La liberté en sursis. Prague 1968, načež byl vyloučen z Komunistické strany Francie. V 70. letech se přiklonil ke křesťanství a k víře v Boha. To ho vedlo ke stále ostřejší kritice západní civilizace, která Boha ztratila, až roku 1981 konvertoval k islámu. Roku 1987 založil ve španělské Córdobě institut k rozvíjení dialogu kultur, který však utrpěl značnou ztrátu prestiže po kontroverzních Garaudyho relativizacích nacistického holocaustu Židů v jeho pozdních pracích o Izraeli a Palestině. Za jeho klíčové dílo bývá považována kniha Alternative z roku 1972, která leží uprostřed autorova přechodu od komunismu k islámu, v jeho nejméně ideologické etapě tvorby. V této knize tvrdí, že teorie tříd je mrtvá, a že hlavní úlohy se v západních dějinách chápe "nový historický blok" tvořený dělnictvem, technickou inteligencí a intelektuály. Tento blok má v Garaudyho představě za úkol nastolit systém přímé demokracie a malých samosprávných jednotek, který musí vydobýt na úkor kapitalistických manažerů na straně jedné a "technobyrokracie" reálného socialismu na straně druhé. V této etapě své tvorby má Garaudy rovněž silný ekologický akcent. Zároveň v knize Alternative zdůrazňuje, že společenská proměna je neuskutečnitelná...

Roger Frison-Roche (7)

Francouzský alpinista, cestovatel a spisovatel. Pocházel ze Savojska, studoval v Paříži. Byl z organizátorů prvních zimních olympijských her v Chamonix 1924. V roce 1928 potkal Marguerite Landotovou, s níž zůstal po zbytek života. Je pohřben v Chamonix.

Robin Sharma, (13)

Robert Lynn Asprin (14)

Rob de La Rive Box (9)

Nizozemský autor prací o automobilech žijící ve Švýcarsku.

Rita Clay Estrada (11)

Americká autorka romantických románů, byla první prezidentkou Romance Writers of America. Mezi její díla patří například Will and the Way , A Woman’s Choice , The Best Things in Life , A Little Magic , Trust , Second to None , Twice Loved , The Colonel’s Daughter , The Twelve Gifts of Christmas , The Stormchaser , Everything About Him , One Wild Weekend , Blissful , Too Wicked to Love .

Richard Dawkins (10)

Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...

Richard Alen Knaak (13)

René Descartes (14)

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Renata Červenková (6)

Novinářka, která se dlouhodobě věnuje zdravotní publicistice . Posledních několik let připravovala titulní rozhovory s významnými představiteli jednotlivých medicínských oborů pro časopis Sanquis, určený lékařské veřejnosti. Je autorkou knihy Celiakie .)

Reinhard Habeck (9)

Rakouský novinář, spisovatel, autor literatury faktu, ilustrátor a karikaturista.

Rebecca Raisin (9)

Rastislav Michal (3)

Rastislav Michal je český akademický malíř, grafik a ilustrátor. V letech 1951-1955 studoval obor grafických technik na Vyšší škole uměleckého průmyslu . V roce 1955 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde jeho profesory byli postupně Antonín Pelc, Miloslav Holý a Karel Souček. Po absolutoriu v roce 1961 následoval na Akademii čestný rok a stipendium Svazu výtvarných umělců v Praze . V roce 1975 získal stipendium francouzské vlády na roční pobyt v Paříži. Žije a pracuje v Praze. Od roku 1994 je stálá expozice jeho širokospektré tvorby v Galerii Michal´s Collection, Husova 13, Praha 1 – Staré Město. Od konce padesátých a v průběhu šedesátých let navázal Rastislav Michal na klasickou linii moderní malby. Obrazy charakterizuje plasticky pojatý objemový tvar a malířská kultivovanost projevu . Tento výrazový klasicismus představoval „tichou“ vzpouru proti často jednostrannému modernismu i diletantskému „ne-umění“, vyrůstal z potřeby bránit se něčím „vysokým“ malosti a nízkosti, vplétajícími se do kulturního života. Od přelomu šedesátých a v sedmdesátých letech se jeho projev dynamizoval, začal se vzdalovat klasickému pólu, zcela jistě pod tíhou doby. Expresivita vrcholí za ročního studijního pobytu v Paříži roku 1975, v obrazech jako „Trojportrét“, „Přítelkyně“ či v cyklu „Z Paříže“. V druhé polovině sedmdesátých let vznikají další závažná díla: triptych „Pláž“ , soubory obrazů „Z Páté čtvrti“ , „Akrobaté“ ad. Obrazy osmdesátých let jako např. „Figura IV – Velká Odaliska“, 1981; „Milenci z Pompejí“, 1984; „Ateliér“, 1984 jsou prodchnuty erotickým zaujetím. Autor objevuje novou prostorovost i barevnou paletu. Realizuje významné portréty ...

Ralph Leighton (3)

Ralph Leighton je americký autor životopisů , filmový producent a přítel zesnulého fyzika Richarda Feynmana. Je synem zesnuléhofyzika Roberta B. Leightona , který byl také blízký osobní přítel Feynmana. Oženil se s Phoebe Kwan, mají dvě děti, Nicole a Ian.

Radek Fukala (14)

Radek Fukala je český historik specializující se na evropské dějiny novověku, z nich pak zejména na dějiny vedlejších zemí Koruny české. Po studiu na Pedagogické fakultě v Ostravě působil jako učitel na základní škole. V letech 1992–1995 jako odborný asistent na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity a od roku 1995 jako pracovník Ústavu historie a muzeologie Slezské univerzity v Opavě. V roce 1997 dokončil doktorandské studium na Historickém ústavu filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a v roce 2003 obhájil habilitační práci na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2004–2011 působil na filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové a od roku 2011 působí na filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Dne 24. června 2011 jej prezident Václav Klaus jmenoval profesorem.

Rachael Lippincott (9)

Americká autorka young adult románu, podle něhož vznikl stejnojmenný film.

Prokop Tomek (13)

PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. Vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Narozen 1965, v letech 2001-2006 absolvoval kombinované magisterské studium v oboru historie na filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze. Téhož roku vykonal rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. A v roce 2012 ukončil doktorandské studium na FF UK obhajobou disertační práce na téma Historie československé redakce Rádia Svobodná Evropa a její význam pro české dějiny“. V letech 1996-2007 pracoval jako dokumentarista a později vedoucí oddělení dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. Poté byl převeden na Ministerstvo vnitra – Odbor Archiv bezpečnostních složek jako odborný pracovník a později vedoucí oddělení dokumentace. V roce 2008 pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů jako vedoucí oddělení dokumentace. Od října 2008 pracuje v historicko-dokumentačním odboru Vojenského historického ústavu Praha. V roce 2012 zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR do veřejné funkce, za člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu podle zákona 262/2011 Sb., členy komise pak byl zvolen místopředsedou Etické komise. Odborné zaměření: V minulosti zpracovával řadu témat českých poválečných dějin. Soustřeďuje se zejména na problematiku vztahů občanů a moci v letech 1948-1989, například činnosti bezpečnostních složek totalitního režimu a perzekuce občanů, dále problematice exilu, zde zejména zahraničnímu rozhlasovému vysílání pro Československo. V poslední době se věnuje zejména problematice druhého a třetího odboje a Československé lidové armádě v době normalizace a jejímu působení v rámci Varšavské smlouvy.

Přemysl Hauser (12)

Přemysl Hauser byl český jazykovědec, přední představitel didaktiky českého jazyka, profesor Masarykovy univerzity v Brně. Prof. Hauser zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu učitelů českého jazyka a nutnost dbát na kultivované vyjadřování ve všech sférách veřejné komunikace, odmítal jakékoli podceňování znalostí českého jazyka.

Prague String Quartet (8)

Prague String Quartet bylo renomované české smyčcové kvarteto, které bylo vysoce ceněno pro svou interpretaci klasického, romantického a moderního repertoáru. Soubor vznikl ve 20. století a stal se jedním z předních evropských smyčcových kvartet. Bylo známé svou technickou precizností, vřelým zvukem a hlubokou muzikálností. Během své kariéry hojně nahrávali a vystupovali v koncertních sálech po celém světě. Jejich diskografie zahrnuje díla významných skladatelů, jako jsou Beethoven, Mozart, Dvořák a mnoho dalších. Nahrávky Prague String Quartet jsou oceňovány pro svou čistotu a věrnost záměrům skladatelů, díky čemuž jsou oblíbené mezi milovníky klasické hudby. Přínos kvarteta pro komorní hudbu zanechal v tomto žánru trvalý odkaz.

Popelka Biliánová (12)

Popelka Bilianová , rozená Maria Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí, jedna ze zakladatelek českého dívčího skautingu. Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako Maria, dcera kupce Václava Popelky a Marie, rozené Čtvrtníkové . V Počaplích u Berouna absolvovala dvoutřídní obecnou školu. Její otec invaliditou ztrácel živnost. Když bylo Marii patnáct let, přišla rodina o majetek a roku 1878 se přestěhovala do Prahy, kde se otec stal domovníkem a prodavačem, starší syn František se vyučil pekařem a mladší Karel studoval v Králově Dvoře. Marie chtěla studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy českých buditelů. Dostalo se jí zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde mezi studenty byla jediná dívka. Proslula vlasteneckým a sociálním cítěním, jež projevovala spolkovou prací, organizační a charitativní činností. Například roku 1888 byla evidována jako agentka Ústřední matice školské. Pořádala výlety dětí po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot a hraček pro chudé české děti, především z německojazyčného pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské zásady při založení dívčí osady v Chotouni, kde od roku 1912 organizovala pro dívky prázdninové osady. Oproti svým mladším kolegyním, např. Vlastě Koseové, však nechtěla dívkám nabízet stejné nebo podobné činnosti jako skautům-chlapcům, a tak se postupně s hlavním proudem českého dívčího skautingu rozešla. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání. Stala se tak v období před první světovou válkou jednou z hlavních představ...

Piers Paul Read (7)

Piers Paul Read se narodil 7. března 1941 v Beaconsfieldu . Je synem Sira Herberta Reada, známého uměleckého kritika a básníka. Read vystudoval v Cambridgi. Hodně cestoval po Dálném východu a Jižní Americe. Žil v Německu a v USA. Kromě psaní románů se věnuje i literatuře faktu, což zúročuje i ve své beletrii.

Pierre Mac Orlan (7)

Francouzský spisovatel. Autor povídek a románů z prostředí velkoměsta a jeho podsvětí.

Petr Vokáč (14)

Petr Vokáč je bývalý český fotbalový útočník. Jeho synem je fotbalový reprezentant Tomáš Řepka. V československé lize hrál za Duklu Praha a Bohemians Praha. Nastoupil ve 44 ligových utkáních a dal 1 gól. V nižších soutěžích hrál i za Viktorii Žižkov, SONP Kladno, TJ Gottwaldov a DP Xaverov Horní Počernice.

Petr Šámal (13)

Petr Šámal je český literární historik a kritik. Petr Šámal vystudoval nejprve v letech 1990–1996 obor čeština-občanská výchova na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, mezi lety 1998–2006 pak absolvoval doktorské studium na Katedře české literatury a literární vědy na Filozofické fakultě UK. Krátce vyučoval na Gymnáziu Jaroslava Seiferta v Praze . Od roku 1999 působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Od roku 2003 zde jako šéfredaktor vedl časopis Česká literatura. V roce 2020 byl jmenován ředitelem ústavu. Odborně se zaměřuje na poválečnou literární kulturu, její myšlení a na sociologii literatury.

Petr Placák (10)

Mgr. Petr Placák, publikující dříve také pod pseudonymem Petr Zmrzlík , je český spisovatel, textař, historik a publicista. Vyučil se mechanikem, poté prošel různými dělnickými profesemi. Roku 1985 byl přijat na České vysoké učení technické, ale z politických důvodů mu bylo studium znemožněno. Patřil ke klíčovým postavám českého literárního undergroundu, publikoval v samizdatu, organizoval mnoho protikomunistických demonstrací, mimo jiné na pražském Škroupově náměstí v prosinci 1988. V letech 1982–1986 byl klarinetistou undergroundové kapely The Plastic People of the Universe, se kterou nahrál alba Hovězí Porážka a Půlnoční Myš. V roce 1988 spolu s přáteli založil nezávislou iniciativu České děti a vydával její samizdatový zpravodaj Koruna. Zatímco mnohé jiné opoziční skupiny vybízely k umírněnosti a opatrnosti, on a jeho družina Českých dětí měli vyzývat k boji. V roce 2012 byli obvodním soudem v Praze odsouzeni tři bývalí příslušníci StB, kteří Petra Placáka trápili v souvislosti s jeho protirežimní angažovaností. Server Aktuálně.cz, který zprávu uveřejnil, vyjádřil názor, že mohlo jít i o poslední tuzemskou příležitost potrestat staré komunistické zločiny. Po listopadu 1989 působil v Nezávislém tiskovém středisku, později týdeníku Respekt, Necenzurovaných novinách, Českém deníku, Českém týdeníku a Lidových novinách, od roku 1995 je šéfredaktorem studentského politicko-kulturního měsíčníku Babylon a od roku 2001 rovněž šéfredaktorem stejnojmenného nakladatelství. Na poli publicistiky zastává názory převážně v duchu konzervativně tradicionalistických ideálů. V letech 1992-2000 vystudoval specializaci Moderní české dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1990 až 1992 zastával funkci místopředsedy roajalistického hnutí Koruna česká a také nadále se řadí mezi monarchistické aktivisty; pravidelně pořádá Tříkrálový pochod za monarchii. Je autorem monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia a pe...

Petr Karmín (10)

Pavel Šrut byl český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů. V letech 1962–1967 studoval anglistiku a hispanistiku na Filosofické fakultě UK. Byl redaktorem nakladatelství Naše vojsko ; v letech 1971–1997 byl ve svobodném povolání. Posléze působil v rozhlasové stanici Vltava. Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise Kulturní tvorba. Dále publikoval například v Hostu do domu, Literárních novinách, Plameni, Sešitech pro mladou literaturu a Tváři. I Šrutova tvorba vycházela během normalizace pouze v samizdatu. Jeho texty zhudebnili Petr Skoumal, 5P , Framus Five , C&K Vocal, a Etc…. Psal verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Dvakrát byl zapsán na Čestnou listinu IBBY: roku 1992 za knihu Kočičí král a znovu roku 2006 za knihu Verunka a kokosový dědek. Některé texty pro děti publikoval pod pseudonymem Petr Karmín. Obdržel ocenění v soutěži dětských knih Zlatá stuha v letech 2004 a 2005 a tři nominace na Magnesii Literu .

Petr Dufek (13)

PhDr. Petr Dufek , 1978 - 1991 Motoristická současnost , 1991 - 1997 Svět motorů, autor 9 knih s motoristickou tématikou.

Petr Bartůněk (10)

Narozen 1939 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař, internista - kardiolog a angiolog, věnuje se převážně kardiální formě lymeské boreliózy. Autor článků a prací z oboru. Také autor cestopisných reportáží a sběratel medicínských historek.