Všichni Autoři a témata

Emanuel Frynta (13)

Emanuel Frynta byl český překladatel z ruštiny a básník. Překládal především A. S. Puškina, M. J. Lermontova a A. P. Čechova, ve vlastním díle byl zejména představitel nonsensové poezie. Byl syn Emanuela Frynty staršího , učitele, bibliofila, publicisty a nakladatelského redaktora a matky Augustiny, rozené Růžičkové . V roce 1943 maturoval na klasickém gymnáziu v Praze. Do konce druhé světové války byl zaměstnán jako pomocný dělník. V letech 1945 až 1948 studoval rusistiku na FF UK. Po zbytek života pracoval jako překladatel z povolání, především z ruštiny. V roce 1947 se seznámil s herečkou a pedagožkou Vítězslavou Waldovou , se kterou se po deseti letech známosti oženil. Jejich syn prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D. je český sociobiolog a vysokoškolský pedagog. Debutoval v roce 1945 v Akordu. Dále publikoval v Kytici, Světové literatuře, Sešitech pro mladou literaturu, Literárních novinách, Mladé frontě, Hostu do domu, Tváři a Obrodě. V prvopočátcích svého literárního účinkování byl zahrnován do stejné básnické skupiny jako Josef Suchý, tedy do autorského okruhu kolem katolického časopisu Vyšehrad, preferujícího ideály křesťanského humanismu. Podobně jako u jeho druhů byla po únoru 1948 Fryntova cesta k publikování velmi komplikovaná. Věnoval se překladatelství , zajímal se o editorství a spolupracoval s rozhlasem. Patřil k průkopníkům naší konkrétní a nesmyslné poezie. Dominantní částí díla Emanuela Frynty byly překlady z ruštiny . Věnoval se překladům i z dalších jazyků. Součástí jeho literárněvědné činnosti byly i publikace určené zahraničním čtenářům. Působil až do konce života jako překladatel, ale před koncem života téměř celé své dílo (tedy překlady i vlastní aut...

Elias Vella (14)

P. Elias Vella OFM Conv. je katolický kněz, exorcista z Malty. Narodil se 28.února 1941 na Maltě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1964. V letech 1980 - 1986 byl provinciálním představeným františkánů minoritů na Maltě a od roku 1993 působí v diecézi jako hlavní exorcista a prezident diecézní komise pro okultismus a satanismus. Je žádáným kazatelem na duchovních cvičeních, seminářích a konferencích po celém světě. Je také autorem mnoha knih, které byly vydané v maltštině, angličtině, italštině, portugalštině, slovenštině a také v češtině.

Edgar Theodor Havránek (7)

Narozen 19.6.1896 v Praze, zemřel 1964 tamtéž. Redaktor, novinář, beletrista, kulturní historik v Praze, místopisec, překladatel z němčiny, angličtiny, francouzštiny a ruštiny.

Ed Brubaker (16)

Americký komiksový ilustrátor a scénárista. Zástupce komiksové drsné školy .

Dušan Sládek (11)

Práce z elektrotechniky.

Dorothy Garlock (12)

Dorothy Garlock byla americká spisovatelka, autorka více než 50 historických romancí, z nichž většina se odehrávala na Americkém Západě. Publikovala také pod pseydonymy Dorothy Glenn, Dorothy Phillips a Johanna Phillips. Narodila se v Texasu, USA. S psaním knih začala v roce 1976, a to po 14 letech práce jako účetní a redaktorka místních novin. Její knihy byly přeloženy do 15 jazyků a prodalo se jich více než 8 milionů v USA a více než 20 milionů ve světě. Od roku 1955 žije tato rodilá Texasanka v Clear Lake v Iowě, a to se svým manželem Herbem Garlockem. Dorothy je dvojnásobnou matkou, s manželem mají dceru a syna a jsou i trojnásobnými prarodiči.

Dora Slabá (13)

Učebnice a konverzace z oboru angličtiny, překlady.

Donald Trump (7)

Donald John Trump je americký republikánský politik, v letech 2017–2021 prezident Spojených států, podnikatel a bývalá televizní osobnost. Do Bílého domu nastoupil roku 2017 ve věku 70 let jako do té doby nejstarší zvolený prezident, když ve volbách roku 2016 zvítězil nad kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Je zároveň nejbohatším člověkem v historii, který se stal prezidentem USA a prvním mužem v úřadu bez předchozí zkušenosti s politickou či armádní funkcí. Je jedním z pěti amerických prezidentů, pro jejichž protikandidáta hlasovalo více voličů, ale získali většinu ve sboru volitelů. Před vstupem do úřadu působil jako předseda a generální ředitel společnosti The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. Díky své reality show The Apprentice na stanici NBC se stal i mediálně známým. V prvních měsících svého úřadování Trump zvrátil některé z kroků svého předchůdce Baracka Obamy. Odstoupil od dohody o transpacifickém partnerství, Íránské jaderné smlouvy a od Pařížské dohody o boji proti současným klimatickým změnám. Také částečně zastavil postupné oteplování americko-kubánských vztahů. Jmenoval konzervativního soudce Neila Gorsucha jako devátého člena Nejvyššího soudu. Trump dále nastolil částečný zákaz cestování , kterým na tři měsíce zabránil občanům ze šesti muslimských zemí ve vstupu na území Spojených států. Trumpova snaha o zastavení nebo omezení programu rozsáhlé zdravotní péče i pro nemajetné občany však narazila na velký odpor a prozatím neuspěla kvůli odlišnému postoji několika republikánských senátorů. Dne 18. prosince 2019 byla Sněmovnou reprezentantů schválena obžaloba prezidenta Trumpa v procesu impeachmentu v bodech zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu Spojených států, čímž se Trump stal třetím prezidentem, u nějž sněmovní poslanci schválili imp...

Deep Purple (8)

Deep Purple je zásadní britská rocková skupina, která vznikla v roce 1968 v Hertfordu. Jsou považováni za jedny z průkopníků heavy metalu a moderního hard rocku, i když se jejich hudební přístup v průběhu let měnil. V průběhu historie se v sestavě kapely vystřídalo mnoho členů, ale klasickou sestavu tvořili Ian Gillan , Ritchie Blackmore , Jon Lord , Roger Glover a Ian Paice . Deep Purple si získala širokou popularitu díky svým průkopnickým albům, jako jsou " Deep Purple In Rock" a "Machine Head" , která obsahovala hity jako "Smoke on the Water", "Highway Star" a "Child in Time". Jejich zvuk se vyznačoval silnými kytarovými riffy, vlivy klasické hudby a dynamickou hrou na varhany. Kapela prošla několika přestávkami a reuniony a navzdory četným změnám v sestavě pokračovala v koncertování a nahrávání nové hudby. Deep Purple byla v roce 2016 uvedena do Rock and Rollové síně slávy, což svědčí o jejím vlivu a odkazu ve světě rockové hudby.

David Lewis (10)

Sv. David Lewis, S.J. byl velšský katolický jezuitský kněz, a mučedník který byl také znám jako Charles Baker. Narodil se roku 1616 v Abergavenny, jako nejmladší z devíti dětí protestantského reverenda Morgana Lewise, který byl ředitel školy, a katoličce Margaret Pritchardové. Když mu bylo 16 let, při návštěvě Paříže, konvertoval ke katolictví a následně odešel studovat do Říma, kde byl roku 1642 vysvěcen na kněze. Po třech letech vstoupil k Tovaryšstvu Ježíšovu. Byl zatčen 17. listopadu 1678 v Kostele Svatého Michaela, Llantarnamu. V březnu 1679 odsouzen v Assize v Monmouth, jako katolický kněz a za rozšiřování katolické víry. Stejně jako John Wall a John Kemble, byl poslán do Londýna, kde se jím zabýval Titus Oates a další. Dne 16. března 1679 byl přiveden k soudnímu řízení v Assize . Byl přiveden jako tvůrce velezrady - za to že se stal katolickým knězem a zůstal v Anglii. Hájil se že nevinný ale svědkové tvrdili že jej viděli na mši provádět kněžské povinnosti. Otec Lewis byl Sirem Robertem Atkinsonem prohlášen vinným. Poté byl s Johnem Kemblem přiveden do vězení Newgate v Londýně a pokládali mu otázky ohledně spiknutí. Oates, William Bedloe, Dugdale a Prace nebyly schopny prokázat něco proti němu. Lord Shaftesbury mu poradil aby mu dal důkazy o spiknutí nebo aby se vzdal katolické víry, zato že bude ušetřen a velmi hodně odměněn. Poté byl přiveden do Usku, k jeho popravě Johnem Arnoldem z Monmouthshire. Dne 27. srpna 1679 byl oběšen a pak rozčtvrcen. Po záležitosti Tita Oatese , byl zbytek velšsky mluvících katolických duchovních buď popraveni nebo deportováni. Lewis byl do roku 2001 poslední velšský jezuita. Patří do skupiny 40 mučedníků Anglie a Walesu. Tento proces probíhal v arcidiecézi Westminster. Dekret o mučednictví byl vydán 8. prosince 1929. Blahořečen byl 15. prosince 1929. Poté po 40 letech dne 4. května 1970 byl vydán dekret o zázraku na pří...

David Jan Žák (11)

David Jan Žák je český básník, spisovatel a novinář. V současnosti vyučuje výtvarnou výchovu a tvůrčí psaní na Česko-anglickém gymnáziu v Českých Budějovicích. Vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity. Vystřídal řadu pracovních pozic, pracoval mimo jiné v Československém rozhlase , v Rádiu Faktor , v TV Nova a v Českém rozhlase .. V roce 2002 získal místo na středním odborném učilišti v Soběslavi, kde vyučoval 4 roky. V roce 2006 založil spolu s Jiřím Hájíčkem Českobudějovickou literární buňku, volné sdružení prozaiků a básníků. Žák se zpočátku věnoval hlavně poezii, kterou vydává ve sbírkách od roku 1991. První prozaické dílo, novela Axe Africa, vyšlo v roce 2006. V roce 2009 se na pultech objevuje krimithriller Ticho z prostředí Šumavy. V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Žák má zkušenosti i s řadou jiných uměleckých oborů, věnoval se dramatické činnosti, v semináři Film – video natočil v letech 1993 a 1994 i dva krátké hrané filmy. V roce 2009 pomohl odhalit vtip svého přítele Jana Cempírka, který zvítězil v soutěži Literární cena Knižního klubu, když svou knihu Bílej kůň, žlutej drak vydával za dílo 19leté Vietnamky Lan Pham Thi. Žákova kniha Ticho skončila v této soutěži na druhém místě. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za TOP 09 v obvodu č. 10 – Český Krumlov. Jeho kandidaturu podporovalo také hnutí STAN. Se ziskem 9,86 % hlasů skončil na 4. místě a do druhého kola nepostoupil. V krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako nestraník za TOP 09 na kandidátce subjektu "PRO JIŽNÍ ČECHY" do Zastupitelstva Jihočeského kraje, ale neuspěl.

David Glockner (9)

David Glockner vystudoval chemii, ale brzy opustil bezpečí a jistotu laboratoře a nyní se věnuje hudbě, psaní a zahálce. Občas pracuje v novinách a časopisech. Dlouhý čas strávil ve vnitrozemí Kréty zkoumáním jeskyně, kde se údajně narodil bůh Zeus. Ostrov narychlo opustil poté, co ho soused v návalu žárlivosti postřelil brokovnicí. Teď žije hluboko v pohraničních lesích na severu Čech. V roce 2009 debutoval thrillerem Satanovo vejce, dobrodružným románem s prvky fantastiky, v němž se prolíná současnost s minulostí.

Daniil Ivanovič Charms (6)

Daniil Ivanovič Charms , vlastním jménem Daniil Ivanovič Juvačov byl ruský surrealistický spisovatel, básník a dramatik. Narodil se v rodině odpůrce carova režimu Ivana Juvačova, studoval na německém gymnáziu, kde se naučil německy a anglicky, kde vznikl jeho pseudonym, odvozený z ruského přepisu anglického slova harm , a kde studoval anglickou literaturu, jejímž žánrem nonsensu byl velmi ovlivněn. V roce 1924 nastoupil na leningradskou elektrotechniku, z níž byl ale vyloučen, po vyloučení se věnoval pouze literatuře. V roce 1926 vstoupil do Svazu básníků a vydal svou první publikovanou báseň, o rok později napsal absurdní drama Jelizaveta Bam. O další rok později založil spolu s dalšími spisovateli literární skupinu OBERIU, prosazující principy blízké literatuře nonsensu, a také začal publikovat dětskou literaturu. Komunistickému režimu a literatuře socialistického realismu byla skupina OBERIU nepohodlná, takže byl Charms v prosinci 1931 uvězněn, v roce 1932 mu byl trest zmírněn na vyhnanství v Kursku. V následujících letech je pod vlivem uvěznění a pronásledování NKVD jeho tvorba stále absurdnější, depresivnější, šílenější, cyničtější a krutější. V roce 1939 napsal své nejrozsáhlejší dílo, novelu Stařena . 23. srpna 1941 byl na udání zatčen, údajně za šíření protiválečné propagandy, a uvězněn na psychiatrickém oddělení leningradského vězení č. 1., kde počátkem roku 1942 za neznámých okolností zemřel. Existuje důvodné podezření, že ve své cele zemřel hlady, neboť v té době již probíhala nacistická blokáda Leningradu. Rehabilitován byl v roce 1960. Jeho dílo zachránili Charmsovi přátelé, kteří je ukrývali až do 60. let minulého století. V té době začala postupně vycházet jeho tvorba pro děti. Charms byl dvakrát ženatý. Pro jeho dílo jsou typické kratičké povídky o několika ods...

Dana Roučková (13)

Narozena 1975. Mgr., právnička, zaměřuje se na pracovní právo, též se zabývá legislativou.

Cyril Höschl (10)

Narozen 12.11.1949 v Praze. Prof., MUDr., DrSc., psycholog a psychiatr, popularizátor vědy, vysokoškolský pedagog.

Colette Vivier (5)

Autorka literatury pro děti a mládež. Publikovat své romány začala v roce 1930. Její první knihy byly určeny k výuce francouzštiny na německých školách.

Claude-Catherine Ragache (8)

Redaktorka francouzského historického časopisu Clefs pour l’Histoire, autorka několika populárně naučných knih pro mládež ze série "Mýty a legendy." V roce 1991 vydala knihu o mytologii vlka ve Francii .

Christopher Stasheff (12)

Christopher Statsheff je znám zejména díky fantasy sérii o Rodu Gallowglassovi – Čarodějem sobě navzdory. Jinak píše většinou další fantasy o čarodějích a čarodějnicích. Často spolupracuje s Williamem R. Forstchenem.

Christopher Fowler (8)

Christopher Fowler je anglický romanopisec žijící v Londýně a bývá nejčastěji spojován s literárním stylem, kterému se říká "dark urban fiction". Všechny jeho knihy obsahují prvky černé komedie, téma úzkosti a sociální satiru. Kromě románů píše povídky, scénáře, články do novin a kritiky. Narodil se v Greenwichi v roce 1953. V Londýně mimo jiné provozuje společnost The Creative Partnership, která poskytuje marketingové služby pro většinu hlavních i nezávislých filmových společností v UK. On a jeho zaměstnanci vytvořili a produkovali materiály pro dokumenty, trailery apod. pro osobnosti jako John Cleese, Eddie Murphy, Almodovar, Bertolucci, Zeffirelli, nebo třeba Tarantino. .....

Christopher Awdry (15)

Anglický autor dětských knih.

Christiane Verdoux (8)

Francouzská lékařka, specializace gynekologie a interní medicína.

Christiane Gohl (12)

Německá spisovatelka Christiane Ghol je známá především pod svými pseudonymy Ricarda Jordan nebo Sarah Lark. V současnosti se živí již pouze psaním a žije ve Španělsku, kde se stará o sedm koní, jednoho mezka, několik psů a kočku. Narodila se v Bochumi, kde také vyrůstala a později se její rodina přestěhovala do Detmoldu. Na univerzitě pak vystudovala historii a literární vědu. Během svého postgraduálního studia se věnovala především studiu středověké dvorské kultury a německým hrdinským eposům. Je autorkou jak knih pro dospělé, tak i pro děti. Christiane Gohlová napsala řadu úspěšných knih o koních, v nichž se věnuje zejména mladým jezdcům a jezdkyním.

Chris Grabenstein (15)

Americký spisovatel. Autor románů pro děti i dospělé. Autor rozhlasových a televizních reklam. Improvizační komik. Filmový scenárista.

Charly Lane (17)

Ilustrátorka a grafická designérka. Žije ve Velké Británii.

Cathy Hopkins (14)

Cathy Hopkinsová je anglická romanopiskyně. Žila v Keni až do svých jedenácti let. Když jí bylo osmnáct, její rodiče se vrátili z Afriky a ona šla studovat do Manchesteru. Poté pracovala jako psycholožka v psychiatrické léčebně. Knihy začala psát až v roce 1986. Má na svém kontě okolo 49 knížek, které byly publikovány ve 30 jazycích. Nyní pokojně žije se svým manželem a třemi kočkami v severním Londýně V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cathy Hopkins na anglické Wikipedii.

Catherine Doyle (11)

Catherine Doyle vyrostla na západě Irska, v současnosti žije v Dublinu. Získala bakalářský titul z psychologie a magisterský titul z vydavatelské činnosti. Je autorkou trilogie Krev za krev, jež je popisována jako Romeo a Julie ve světě Kmotra. Příběh se odehrává v současném Chicagu, kde vyrůstala její matka. Už jako dítě měla Catherine bujnou představivost a pokládá za štěstí, že našla rozumný způsob, jak svou tendenci k vymýšlení příběhů ventilovat. Kromě sledování filmů, běhání a cestování si Catherine dle svých slov ráda dělá legraci ze svých dlouholetých přátel a žije převážně v noci.

Catherine Cookson (14)

C.Cookson se narodila v městečku Tyne Dock v Anglii jako nemanželská dcera chudičké Kate, kterou vždy brala spíše jako starší sestru. Zde začala pracovat jako služka, ale brzy odešla do městečka blízko Hastingsu, kde se seznámila se svým pozdějším manželem, který zde učil na základní škole. Začala psát, když jí bylo čtyřicet let. Její knihy si ihned získaly velkou popularitu. V roce 1993 jí byl udělen Řád Britského impéria.

Carl Ewald (14)

Carl Ewald byl dánský spisovatel a překladatel, z jehož díla se těšily pozornosti především jeho pohádky. Narodil se v rodině spisovatele Hermana Frederika Ewalda a měl dvanáct sourozenců, mezi nimi spisovatele Theodora Ewalda. Vystudoval filosofii na Kodaňské univerzitě, studia lesnictví musel pro špatný zdravotní stav zanechat. Poté pracoval jako lektor, novinář a profesor na různých školách v Kodani. Současně psal texty, ve kterých se pokoušel vysvětlit vědecká fakta a znalosti jednoduchým a vtipným způsobem. Jako spisovatel debutoval roku 1882 a ve svých dílech se jasně stavěl na stranu nejliberálnějších názorů té doby. Psal historické i společenské romány, komedie, satirické črty a pohádky, které jsou z jeho díla nejznámější. Vydával je v sešitech po celý život a pokoušel se v nich o přístup k pohádkové látce na základě moderních myšlenek. Roku 1905 přeložil do dánštiny pohádky bratří Grimmů. Byl dvakrát ženatý. Manželství uzavřené roku 1880 s Emilii Salomonovou bylo rozvedeno. 1887 se oženil podruhé s Betty Ponsaingovou, se kterou měl syna Jespera Ewalda, který se stal také spisovatelem. Z mimomanželského vztahu s Agnes Henningsenovou se narodil syn Poul Henningsen, spisovatel, kritik, architekt a designér.

Bronwyn Jameson (14)

Autorka romantických příběhů.

Brno Radio Pops Orchestra (7)

Orchestra of the Czechoslovak Radio Brno. Founded in 1951 as “Brněnský Estrádní Rozhlasový Orchestr” . In 1965 split to “Orchestr Studio Brno” conducted by Erik Knirsch and “Velký Smyčcový Orchestr Československého rozhlasu” conducted by Miloš Machek or Jiří Hudec , reunited as OSB in 1970.

Božena Šimková (15)

Božena Šimková byla česká scenáristka a spisovatelka. Dětství prožila v podkrkonošské vsi Levínská Olešnice. Otec se živil tesařinou, později převzal zanedbané hospodářství a matka, vášnivá čtenářka a ochotnice, šila pro místní továrnu. Právě ona probudila v dceři zájem o literaturu a divadlo. Božena pomáhala rodičům doma i na poli, přičemž také pěšky chodila do dívčí měšťanské školy v Nové Pace. V Nové Pace pokračovala ve studiích i na gymnáziu. Promovala roku 1958 v Praze na Karlově univerzitě. Už během studií začala překládat z ruštiny a psala recenze na knihy vydané nakladatelstvím Naše vojsko. Působila jako redaktorka, scenáristka a pět sezón vedla dramaturgii v Divadle Jiřího Wolkera. Spolupracovala s Českou televizí a Českým rozhlasem. Koncem šedesátých let už byla zavedenou autorkou. Rok 1968 by pro ni ale zlomovým. Na shromáždění vydavatelství Naše vojsko totiž vystoupila proti podplukovníkovi , který nazval umělce bandou intelektuálů převlékajících kabáty. Z nakladatelství odešla sama a ocitla se na černé listině. Přes dvacet let pak nemohla veřejně vystoupit se svými díly. Měla možnost emigrovat, ale zůstala ve své rodné zemi. Odůvodňuje to slovy: „Nesnesla bych pocit, že už nikdy neuvidím „naše hora“, milované Krkonoše. A tak jsem se podílela na budování stanice zastávky metra Náměstí Míru, později jsem pracovala jako ostraha v Mezinárodní automobilové dopravě.“ I v této době se ale věnovala tvůrčí činnosti, její práce ale byly zaštítěny jmény jejích přátel. Na literární a filmovou scénu se vrátila až po roce 1989. Na kontě Boženy Šimkové je více než padesát divadelních, rozhlasových a televizních her, z nichž největší část tvoří pohádky. KRKONOŠSKÁ POHÁDKA Šimková pro Československou televizi napsala scénáře k sedmi dílům večerníčku Krkonošská pohádka, které byly odvysílány už v roce 1974. Tedy tři roky poté, co se poprvé objevil pán z Trautenberka u Marie Kubátové. Pro nečekaný ohlas diváků...

Bohumír Janský (10)

Bohumír Janský je český geograf a hydrolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1969 absolvoval gymnázium v Plasích, v roce 1974 ukončil studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tématem jeho diplomové práce bylo Odlezelské jezero. Na fakultě zůstal po absolutoriu jako asistent, později docent. Ve své vědecké práci se věnuje především hydrologii a ochraně vod před znečištěním. Dne 20. června 2012 byl jmenován profesorem. Od začátku 90. let 20. století se zabývá výzkumem v pramenné oblasti řeky Amazonky v jižní části Peru. Do této oblasti vedl vědecké expedice Hatun Mayu 1999 a Hatun Mayu 2000 . Tyto výpravy přinesly informace o celé pramenné oblasti řeky Lloquety, tvořící horní tok řeky Apurímac, která soutokem s Urubambou vytváří Ucayali - hlavní pramennou řeku Amazonky. Výpravy zpracovaly hydrologické, geologické a geomorfologické mapy oblasti. Dále zaznamenaly teploty vody a vzduchu, průtoky řek a zpracovaly mapu půd pramenné oblasti. Při výzkumu se soustředily zejména na čtyři hlavní pramenné toky řeky Lloquety - řeky Carhuasanta, Apacheta, Ccaccansa a Sillanque. Provedené výzkumy zjistily, že nejdelší a plošně největší povodí má Carhuasanta, největší vodnost Apacheta a nejvyšší nadmořskou výšku pramene řeka Ccaccansa. Nejvzdálenějším místem povodí od ústí Amazonky do Atlantského oceánu je vrchol hory Nevado del Mismi, z něhož odtéká voda do povodí Carhuasanty. Ze čtyř hlavních kritérií pro určení hlavního pramene splňovala dvě řeka Carhuasanta. Zjištěné rozdíly však byly minimální, a proto Janský navrhl hovořit o čtyřech pramenných tocích řeky Lloquety .

Bohumír Četyna (10)

Bohumír Strnadel-Četyna byl český spisovatel a novinář, autor historických románových kronik z Valašska. Bohumír Strnadel vychodil měšťanskou školu ve Frenštátě pod Radhoštěm, poté studoval v letech 1923 až 1924 na gymnáziu na Velehradě a na reálných gymnáziích v Olomouci od 1924 až 1926 nebo v letech 1926 až 1926 v Brně. Studium nedokončil a po vojenské službě v Brně a v Opavě pracoval doma v hospodářství a sezonně jako lesní dělník. V roce 1936 navštěvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy externě přednášky profesorů Františka X. Šaldy, orientalisty Aloise Musila aj. V letech 1939 až 1941 studoval historické prameny k dějinám hukvaldského panství, zvláště v brněnských a kroměřížských archivech. V roce 1941 a 1942 byl archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě pod Radhoštěm, potom pracoval na úřadě v Trojanovicích, po osvobození jako tajemník Místního národního výboru. Od 1947 se věnoval pouze literární práci a také osvětové a kulturněpolitické činnosti. V 50. a 60. letech podnikl řadu cest do východní a jihovýchodní Evropy a na Blízký východ. Na začátku 70. let vedl ostravskou pobočku nově zřízeného SČS.

Blanka Poláčková (8)

Autorka fotografií v kuchařských knihách a knih kuchařských předpisů.

Bernhard Grzimek (6)

Bernhard Klemens Maria Hofbauer Pius Grzimek byl německý přírodovědec, spisovatel a filmař. Vystudoval veterinární lékařství na Humboldtově univerzitě a pracoval na německém ministerstvu zemědělství, v letech 1945 až 1974 byl ředitelem frankfurtské zoologické zahrady. Angažoval se v ochraně zvířat v africkém národním parku Serengeti, kde natočil dokumentární film Ráj divokých zvířat, který získal v roce 1960 Oscara. Do češtiny byly přeloženy také jeho knihy Serengeti nesmí zemřít, Letadlem do země šimpanzů a Čtvernozí Australané. Jeho nejbližším spolupracovníkem byl syn Michael Grzimek, který zahynul v roce 1959 při leteckém neštěstí.

Benjamin J Boeters (16)

Narozen 6. 3. 1915 v Dušníkách u Prahy, zemřel 10. 6. 2003. MUDr., DrSc., docent dermatologie a venerologie, autor prací z oboru. Také spisovatel, autor dobrodružných, detektivních, humoristických románů, divadelních a rozhlasových skečů a jedné operety, publicista.

Barbara Dunlop (16)

Kanadská autorka romantických příběhů.

Axel Berger (17)

Narodil se 11.března 1908 v Brémách, kde také prožil svůj život a 19.března 1974 zemřel. Původní profesí stavitel lodí a ředitel rodinné firmy Burmester Werft. Je autorem okolo 500 westernů, dobrodružných a kriminálních románů, z nichž byla celá řada přeložena.

Åsa Larsson (12)

Åsa Larssonová, plným jménem Åsa Elena Larsson, je švédská autorka kriminálních románů. Narodila se v Uppsale, vyrůstala avšak ve městě Kiruna na severu Švédska. Pracovala jako daňová poradkyně, tuto profesi má i hlavní hrdinka jejích knih Rebecka Martinssonová. V češtině vydává její knihy nakladatelství Host. Její první román Sluneční bouře obdržel roku 2003 ocenění "Nejlepší švédská krimi prvotina" a druhý román Prolitá krev dostal roku 2004 cenu za "Nejlepší švédský kriminální román". V roce 2012 obdržela "Svenska Bibelsällskapets Bibelpris". PAX - série 10 knih

Arturo Pérez-Reverte (12)

Arturo Pérez-Reverte Gutiérrez je španělský spisovatel a novinář. Po vystudování politologie započal svou novinářskou kariéru v nyní už zaniklých novinách Pueblo, poté pracoval v letech 1973 až 1994 pro španělskou státní televizní stanici Televisión Española především jako válečný reportér, naposledy v Perském zálivu a v bývalé Jugoslávii. Od roku 1991 je komentátorem novinové přílohy El Semanal, která je součástí dvaceti pěti španělských deníků. Roku 2003 se stal členem Španělské královské akademie . Pérez-Reverte patří mezi nejčtenější a nejpřekládanější současné španělské spisovatele. Jeho romány jsou nabité historickými fakty a také odkazy na jiná literární nebo výtvarná díla. Zároveň však obsahují napínavou zápletku a nečekané rozuzlení, takže jsou čtenářsky velmi atraktivní. Pro spojení intelektuálních námětů se čtenářsky přitažlivým zpracováním bývá někdy označován za španělského Umberta Eca. Doposud publikoval více než 20 románů a sbírky novinových článků. Řada jeho děl byla zfilmována. Las aventuras del capitán Alatriste je románová série odehrávající se v 17. století v letech vlády krále Filipa IV. Kapitán Diego Alatriste je vysloužilý voják, který vyšetřuje záhady a zločiny. Série se zatím skládá z těchto dílů:

Arnošt Kolman (10)

Arnošt Kolman byl český matematik a marxistický filozof. Zabýval se především filozofickými otázkami matematiky, fyziky, dějiny přírodních věd, logiky, dialektiky a historického materialismu. Za kritiku Gottwaldovy vlády jako málo věrné marx-leninské ideologii byl tři a půl roku vězněn v moskevském vězení Lubjanka. Dlouho působil v Sovětském svazu . Byl členem KSSS a sovětským občanem, vyučoval na řadě ruských škol, získal doktorát z přírodních věd a filozofie. V letech 1930–1932 byl předsedou Moskevské matematické společnosti. V Moskvě byl zřejmě také jedním z hybatelů procesů, které ukončily kariéry Dmitrije Fjodoroviče Jegorova a Nikolaje Nikolajeviče Luzina. Po letech se vrátil do Československa, vyučoval na Univerzitě Karlově, stal se akademikem ČSAV, v letech 1959–1962 byl ředitel Filosofického ústavu. Po veřejné kritice prezidenta Antonína Novotného opustil Československo a opět žil v SSSR. Na začátku 70. let vystoupil z komunistické strany a dožil ve Švédsku u svého zetě, fyzika Františka Janoucha. Václav Černý zpochybnil jeho vědeckou kariéru na Karlově univerzitě! Ještě dnes bych rád spatřil podpisy odpovědných lidí pod aktem návrhu na tuto profesuru a zvěděl, co si vůbec myslili: lidé zcela nesvědomití? zastrašenci?“). Vydal první překlad části Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka . Do ruštiny přeložil také Karafiátovy Broučky, ovšem z překladu odstranil náboženská místa. Zástupce vedoucího redaktora „první československé socialistické encyklopedie“ Příručního slovníku naučného.

Arne Dahl (16)

Jan Lennart Arnald je švédský spisovatel detektivek a literární kritik. Detektivky píše pod pseudonymem Arne Dahl. Patří mezi nejpopulárnější švedské autory detektivního žánru a jeho knihy byly byly přeloženy do několika jazyků. Pod vlastním jménem vydal knihy Barbarer a Maria och Artur . V roce 2011 byla podle jeho knih natočena série Případy týmu A, která byla vysílána v r. 2014 Českou televizí: 1. Arne Dahl: Misterioso 2. Arne Dahl: Zlá krev 3. Arne Dahl: Až na vrchol hory 4. Arne Dahl: Velké vody 5. Arne Dahl: Evropské blues

Arkadij Aleksandrovič Vajner (10)

Ruský spisovatel detektivních románů.

Antonín Veselý (10)

Narozen 27.3.1888 v Moravských Křižánkách, zemřel 3.10.1945 v Praze. PhDr., překladatel, redaktor.

Antonín Robek (11)

Narozen 31.8.1931 v Zeměchách u Kralup, zemřel 2008. PhDr., CSc., docent etnografie, publikace z oboru.

Antonín Hartmann (11)

Narozen 21. 9. 1925 v Opavě, zemřel 19. 3. 2007 v Praze. PhDr., historik umění, výtvarný kritik, redaktor a kurátor se zaměřením na moderní umění. Práce a překlady z oboru. Manžel historičky umění Ludmily Hartmannové Kybalové.

Antonín Doležal (13)

Antonín Doležal je český porodník. Nastoupil lékařskou praxi v době po únorové revoluci v roce 1953 na Kladně u ikonického primáře Chmelíka, a od roku 1954 pracoval na bývalé 2. gynekologicko-porodnické klinice, kde byl také svědkem jejího sloučení s 1. gynekologicko-porodnickou klinikou v jeden ústav. Potom odešel, již jako emeritní profesor, pracovat na Fakultu tělesné výchovy a sportu UK, katedru anatomie a biomechaniky, kde působí dosud. Narodil se a vyrůstal v Praze, na samém začátku druhé světové války mu bylo 10 let. Jeho matka byla sochařka, otec překladatel slovanských jazyků. Pro povolání lékaře se rozhodl jako student gymnázia, inspirován mikrobiologem profesorem RNDr. J. Kořínkem a dalšími pedagogy v té době Němci zavřené přírodovědecké fakulty. Studium na lékařské fakultě začal v roce 1948, na níž jej myšlenkově ovlivnil vývojovým pojetím anatom profesor Ladislav Borovanský. Od prvého semestru se stal demonstrátorem ve fyziologickém ústavu, kde v té době působil pedagog profesor F. Karásek a profesor Vilém Laufberger. Ještě jako studenti tam pracovali – pozdější endokrinolog prof. Vratislav Schreiber, neurofyziologové prof. J. Bureš a doc. Š. Figar. Pod vedením profesorky D. Benešové působil Antonín Doležal také jako dobrovolník na I. patologii v dětské pitevně. Jako student od roku 1951 vedl v pražském ÚPMD v Podolí fyziologickou laboratoř. Na morčatech vypracoval subserózní reliéfovou hysterografii , která dovolovala na rentgenu sledovat děložní motilitu u nenarkotizovaného zvířete. Po aplikaci pituitrinu popsal při kontrakci ascensus partis indivisae, při nocicepčním dráždění kontrakce směřovaly naopak směrem kaudálním, nalezl i inkoordinaci děložních rohů . Montevidejská škola prokázala existenci ascendentního, descendentního gradientu a různé stupně inkoordinace děložní i u člověka. V té době zde také asistoval dr. D. Brucháčovi při experimentech o interocepci na zvířeti. Po promoci v roce 1953 ...

Antonie S Urbanová (9)

Narozena 6.10.1905 v Praze, zemřela 31.8.1987. Sochařka, prózy.

Anne-Marie Pol (14)

Fr. spisovatelka a překladatelka. Autorka narozena v Maroku, žije ve Francii. Publikuje beletrii pro děti a mládež, též překlady ze španělštiny do francouzštiny.

Anna Horynová (12)

Anna Horynová byla česká vědkyně, pedagožka a spisovatelka. Rodiče Anny byli: Josef Horyna správce statku Lichtensteinů a Františka Horynová-Kolihová , svatbu měli 7. 11. 1896. Měla dvě sestry: Jiřinu Novotnou-Horynovou a Jarmilu Bylinskou-Horynovou . Anna Horynová byla inženýrka a doktorka zemědělských věd, ředitelka dívčí zahradnické školy v Praze-Krči, jediné v ČSR. Roku 1950 byla zvolena do Masarykovy akademie práce nejmladší vědecké společnosti, spolu s Boženou Krchovou . MAP byla zrušena roku 1952 vznikem Československé akademie věd. Přispívala do časopisů: Zahradní listy, Ovocný rozhlad, Pestrý týden, Čsl. zemědělec. V Praze XIV Krč bydlela v dívčí zahradnické škole.

Anna DePalo (13)

Americká autorka milostných románů.

Andrej Gjurič (3)

Andrej Gjurič, v srbské variantě Gjurić , byl český spisovatel, psycholog a politik, v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, ODS, pak za Unii svobody. Andrej se narodil do rodiny bosenského Srba Aleksandra Gjuriće , uváděného i jako Alexander Gjurič , a Češky Jiřiny Vackové , pocházející z rodiny doc. MUDr. Bohumila Vacka. Jeho otec získal vládní stipendium v Praze, kde pak vystudoval lékařskou fakultu a posléze na ni i habilitoval. Za nacistické okupace se Aleksandar zapojil do odbojové organizace ÚVOD, načež roku 1942 byl zatčen a 16. 8. 1944 popraven v Drážďanech. V odboji byla aktivní i Andrejova teta Růžena Vacková , od roku 1947 profesorka na Karlově univerzitě v Praze a poté roku 1952 komunistickým režimem odsouzená na 22 let za velezradu. V době komunistického režimu Andrej nemohl řádně studovat vysokou školu, vykonával nejrůznější povolání, například v pomocníka pivovaru nebo knihovníka. V šedesátých letech 20. století mohl dálkově vystudovat filozofickou fakultu a stal se psychologem. Publikoval odborné studie, ale i fejetony a pohádky, v roce 1983 vydal knížku Kam běží modrá liška, za kterou dostal cenu Literárního fondu za nejlepší knihu pro děti. Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Ve volbách v roce 1990 byl zvolen za Občanské fórum do České národní rady. Roku 1991 patřil mezi zakládající členy ODS. Mandát obhájil ve volbách v roce 1992, nyní za ODS . Zasedal ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. V červenci 1995 při parlamentní rozpravě označil poslance republikánské strany Jana Vika za fašistu. V roce 1996 mu soud nařídil, aby se Vikovi omluvil. V roce 19...

Andreas von Rétyi (8)

Andreas von Rétyi se už dvacet let jako nezavislý publicista a známý autor literatury faktu zabývá vědeckými otázkami, přičemž se věnuje zejména brizantním tématům, sleduje tajné vojenské projekty, utajené pochody v řadách mocenské elity naší planety a v neposlední ředě rozpory v klíčových událostech světových dějin. Má na svém kontě již řadu bestsellerů. Jeho práce byla oceněná mimo jiné v publikaci Who´s Who in the World, jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.

André Theuriet (15)

Adhemar Claude Andre Theuriet, narozený v Marly-le-Roi na 8 říjnu 1833 a zemřel v Bourg-la-Reine na 23 dubnu 1907 , je francouzský básník, prozaik a dramatik.

André Breton (10)

André Breton , Francie – 28. září 1966 Paříž) byl francouzský básník a prozaik. Je považován za zakladatele a hlavního teoretika surrealismu. Jako mladý student medicíny psal lyriku, ovlivněn symbolisty, obzvláště Stéphanem Mallarmém. Na počátku roku 1916 se v Nantes seznámil s Jacquesem Vachém, který na něj měl rozhodující vliv. Intenzivně se zabýval Rimbaudem a pracemi Sigmunda Freuda, se kterým si také vyměnil několik dopisů a v roce 1921 ho ve Vídni navštívil. Psychoanalýza hrála rozhodující úlohu v jeho životě, první možnost zkoušet její poznatky v praxi se mu naskytla během první světové války, kdy sloužil jako asistent v psychiatrickém středisku II. armády v Saint-Dizier. Roku 1918 se seznámil s Guillaumem Apollinairem a v roce 1919 spolu s Louisem Aragonem a Philippe Soupaultem založil revui Littérature. Poté, co v roce 1919 přišel z Curychu Tristan Tzara, se v Paříži začalo rozvíjet dadaistické hnutí a Breton se stal jeho členem. Po čase však začal jeho prostředky shledávat neúčelnými a došlo mezi ním a Tzarou k názorovým střetům. Jeho definitivní rozchod s dadaismem nastal v roce 1922. Už dva roky před tím, společně se Soupaultem, vydal Magnetická pole, automatický text, podle Bretonova pozdějšího vyjádření první surrealistické dílo vůbec. Nebylo prezentováno jako umění, ale jako práce v podstatě vědecká. Ačkoli šlo o vědu, která neuznává aparát logiky a zkoumá ty nejniternější oblasti lidského ducha. V roce 1924 spolu se svými přáteli - Louisem Aragonem, Paulem Éluardem a Benjaminem Péretem - oficiálně ustavil surrealistickou skupinu. Breton se pak po celou dobu jejího trvání nacházel v jejím středu, to nejen pro svůj teoretický přínos, ale i výjimečné osobnostní vlastnosti. Ačkoli později byl často nahlížen jako autoritativní vůdce. V roce 1924 také vydal Manifest surrealismu, ve kterém ho definoval jako „čistý psychický automatismus“ a stal se redaktorem revui La Révolution Surréaliste , org...

Alyson Noël (11)

Mnoha literárními cenami ověnčená autorka Alyson Noëlová se narodila v Kalifornii, kde po mnoha delších pobytech v Řecku a New Yorku dnes opět žije. Již na základní škole se rozhodla, že bude spisovatelkou. Mezi tím pracovala jako stevardka, šperkařka a recepční. V USA se prodalo více než 2 mil. jejích knih, které se pravidelně objevují mezi bestsellery New York Times, Wall Street Journal či Publisher´s Weekly a byly přeloženy do 35 jazyků.

Alice Pantermüller (15)

Alice Pantermüllerová je německá autorka dětských knih. Proslavila se především sérií Lenčiny katastrofy. Alice Pantermüllerová již od dětství psala příběhy, kterými spolu se svou mladší sestrou plnila školní sešity. Tenkrát si ještě ale nebyla jistá, zda by se chtěla stát spíše spisovatelkou nebo raději učitelkou. Po studiu gymnázia ve Flensburgu se rozhodla pokračovat studiem oboru učitelství němčiny, umění a dějin pro základní a střední školy. Po dokončení studia odjela do Skotska pracovat jako pomocná učitelka pro výuku němčiny, kde vyučovala hned na dvou základních školách. Po svém návratu začala přemýšlet o odchodu z učitelské branže a pustila se do studia oboru knihkupec. Od roku 2000 žije se svým mužem a dvěma syny v Dolním Sasku. V závěru roku 2009 se zúčastnila konkurzu vypsaného nakladatelstvím Arena, jednou literární agenturou a mnichovským Merkurem. Konkurz si kladl za cíl najít román jakéhokoliv žánru pro čtenáře od 10 do 14 let. Alice do soutěže přispěla svým příběhem Ostrov dinosaurů, který původně psala pro své dva syny. Její rukopis se ale dokázal mezi dvěma sty příběhy prosadit a konkurz vyhrál. Nakladatelství Arena vydalo rukopis v roce 2001 pod názvem Bendix Brodersen aneb Strašpytlové nezažijí žádná dobrodružství. Alice Pantermüllerová se po tomto úspěchu stala slavnou především díky sérii Lenčiny katastrofy, ve které vypráví prostřednictvím deníku vtipné zážitky desetileté Lenky a její nejlepší kamarádky Xeni. Série je bohatě ilustrována Danielou Kohlovou. Podle série Lenčiny katastrofy se natáčí v Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku film. Natáčení bude probíhat do začátku listopadu 2018, německá kina uvedou tento film v roce 2019. Natáčení se chopila režisérka Neele Leana Vollmar, která už slavila úspěch se sérii pro mladé diváky s názvem Rico a Oskar, malí detektivové. Film je z produkce Lieblingsfilm a Dagstar Film v koprodukci se Senator Film....

Alexandra Ivy (10)

Nejsem si úplně jistá, když jsem se zamiloval do knih. Vzpomínám si, že jsem byla sotva dost stará na to, abych přešla přes ulici sama, když jsem nalezla potěšení z místní knihovny. Během let jsem si zamilovala například Victorii Holt, Jane Austen, Agathu Christie, a JRR Tolkiena. Četla jsem poezii, eseje, biografie, a hry. Autorka je dodnes vášnivou čtenářkou.

Alex Aster (13)

Aleksandr Trifonovič Tvardovskij (12)