Výpis všech autorů

Lucie Kolaříková

Psycholožka a absolventka výcviků v Transakční analýze a v koučinku. Vystudovala jsem interkulturní, manažerskou a klinickou psychologii na univerzitě v Řezně . Na toto studium jsem navázala výcviky a kurzy zaměřenými na transakční analýzu, neurolingvistické programování , koučování, systemické konstelace, zrychlené učení, tantru, spirituální inteligenci, alchymii čaker, ženský sebe rozvoj, apod. Tento průběžný sebe rozvoj mě baví a neustále také zkvalitňuje mou práci s vámi. Jsem průvodkyně osobním rozvojem již od roku 2002. V minulosti jsem vedla především dovednostní semináře pro firemní klienty, zatímco dnes se zaměřuji spíše na témata pro kvalitnější život a vedu otevřené semináře pro veřejnost. Podílím se na projektu Ženy ženám . Ve všech programech, které nabízím, se snažím inspirovat své klienty ke šťastnějšímu a svobodnějšímu životu. Provázím je na cestě, která je vede k tomu, aby se stali sami sebou, žili přirozeně podle svých potřeb a komunikovali přímo a pravdivě, bez her a obelhávání druhých i sebe sama. Odhazování masek, autenticita a vědomý postoj ke svému životu – to jsou má oblíbená témata.

Lubomír Kolek

Autor učebnic matematiky. Činný v letech 1969-1970.

Lenka Kořínková-Holas

Leah Konen

Leah Konen vyrostla ve venkovském městečku ve Washingtonu. Poté se odstěhovala do Jižní Karolíny, kde na univerzitě vystudovala žurnalistiku a kreativní psaní. Následně se odstěhovala do New Yorku, kde se snažila uchytit jako spisovatelka. V současnosti žije se svým snoubencem a jejich psem Farley v Brooklynu.

Ladislava Kozderková

Karel Kovář

Narozen 11. 9. 1996 v Pardubicích. Karel Kovář, známý jako Kovy, je český youtuber, vloger a moderátor. Oceněn jako Bloger roku 2016 a Video bloger roku 2017.

Karel Kostroň

Narozen 25. 9. 1913 v Neumarktu , zemřel 21. 12. 1971 v Brně. Ing., RNDr., docent katedry kožišinářství, publikace z oboru, též autor prací o skautingu.

Kajetan Kovič

Básník, prozaik a překladatel Kajetan Kovič se narodil v Mariboru. Vystudoval literaturu na Lubljaňské Univerzitě. Od roku 1995 je členem Slovinské Akademie Vědy a Umění . V roce 1978 se stal laureátem ceny Prešerna. Jeho prvním vážnějším dílem je básnická sbírka Pesmi štirih . Tato sbírka se stala ve slovinské poezii přelomovou pro svébytný pohled na subjektivismus a intimitu. Kovič vydal přes 35 básnických sbírek, prozaických děl a knížek pro děti a mládež. Mezi ty nejdůležitější patří rozsáhlý příběh Pot v Trento , sbírka sonetů Kajdoskop nebo dvanáct esejů o slovinské poezii Sled sence zarje . Kovič je znám také jako překladatel z nemčiny, francouzštiny, maďarštiny, češtiny a ruštiny.

Juš Kozak

Narozen 26.6.1892 Lublaň, zemřel 29.8.1964 Lublaň. Slovinský prozaik.

Josef Kozák

Josef Kozák byl československý volejbalista, úspěšný reprezentační trenér. Byl vyhlášen nejlepším volejbalovým trenérem 20. století. S volejbalem se seznámil v rodném Zvolenu. Po přestěhování do Prahy začal hrát trampskou ligu v týmu AFC Waldes. V roce 1941 byl zatčen gestapem Jindřich Waldes, zakladatel týmu a celý tým přešel pod SK Slavia Praha. Za reprezentaci hrál v roce 1947 a stal se akademickým mistrem světa na Světových akademických letních hrách v Paříži. Jeho hlavní přínos našemu volejbalu spočíval právě v jeho trenérské práci. Stal se tvůrcem nových tréninkových metod. Kladl důraz na rychlost a obratnost, založenou na výborné fyzické kondici hráčů. Hra byla založena na kolektivním pojetí. Reprezentačním trenérem byl v roce 1953-1960 a dosáhl s týmem mimořádných úspěchů ve světovém měřítku. Tyto výsledky vzbudily velký zájem v zahraničí a doc.Kozák se stal vyhledávaným odborníkem v celém volejbalovém světě. Pomáhal vytvořit koncepci přípravy reprezentace Francie, Itálie, Rakouska, Jugoslávie. Přednášel na mezinárodních školení trenérů FIVB. Nejvíce pomohl rozvoji italského volejbalu a zprostředkoval řadě našich hráčů angažmá v italské lize A1. Prvním byl Zdeněk Humhal a po něm následoval Josef Musil, Petr Kop, Bohumil Golián, Ladislav Toman a další.

Josef Koudelák

Josef Koudelák byl český spisovatel a sběratel folkloru. Narodil se v rodině obuvnického mistra Františka Koudeláka a jeho manželky Anežky jako druhé z jejich čtyř dětí. Po studiu čtyř tříd na reálném gymnáziu v Litovli vystudoval učitelský ústav v Olomouci, kde maturoval v roce 1925. Po roce bez zaměstnání, kdy vypomáhal v zemědělství, učil na různých obecných a měšťanských školách. V letech 1958–1960 byl ředitelem národní školy v Bělkovicích, kde ukončil svůj život sebevraždou. Roku 1932 se v Novém Jičíně oženil. Manželé Koudelákovi měli dvě děti. Na rodném domě v Seničce byla v roce 1999 odhalena pamětní deska. Rozsáhlé dílo Josefa Koudeláka se dělí na dvě části. Do roku 1930 psal poezii, poté se věnoval próze. Jeho romány se věnují vesnickému životu. Byl členem Moravského kole spisovatelů a dalších uměleckých spolků. Román Na dřevě kříže byl v roce 1935 oceněn 3. cenou Moravskoslezské země. Bohemista Jiří Haller ocenil na románu Hraničáři „poctivý jazyk a krásný sloh... ušlechtilou tendenci a životní optimismus“.

Josef Kotyk

Autor učebních textů pro učební obory pokrývač a kamnář - obkládač.

Josef Kotrč

Narozen 15.1.1892 v Táboře, zemřel 1952 v Písku. Středoškolský profesor, kulturní pracovník, publikace z oboru české a slovenské literatury.

Josef Korzer-Cachée

Josef Kopernický

Narozen 21.12.1911, zemřel 3.9.1964 v Praze. Redaktor, novinové články, rozhlasové scény, literatura pro děti.

Josef Kolmaš

Josef Kolmaš byl přední český sinolog a tibetolog, překladatel a světově uznávaný odborník na dějiny čínsko-tibetských vztahů, dlouholetý vědecký pracovník Orientálního ústavu Československé akademie věd a Akademie věd České republiky, v letech 1994–2002 jeho ředitel. Josef Kolmaš se narodil jako nejstarší z pěti dětí. Jeho otec byl zedník. Do obecné školy chodil v rodných Těmicích, do měšťanské ve Bzenci a v roce 1945 začal studovat na jezuitském gymnáziu na Velehradě. Jeho třídním učitelem zde byl pozdější kardinál Tomáš Špidlík. Příslušníci Státní bezpečnosti přepadli 13. dubna 1950 klášter i gymnázium v rámci Akce K a Josef Kolmaš byl spolu s ostatními internován v jezuitské rezidenci v Bohosudově. Pracovali na stavbě přehrady Klíčava a pak byli internováni ve františkánském klášteře Hájek. Po šesti měsících byl propuštěn a v září 1950 začal studovat na gymnáziu v Kyjově. Zde v něm jeho třídní profesor PhDr. Ladislav Dlouhý vzbudil zájem o orientální jazyky a předplatil mu časopis Nový Orient, v němž tehdy vycházela na pokračování učebnice hovorové čínštiny. Po maturitě proto studoval obor čínština – dějiny Dálného východu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1957 pod vedením prof. Jaroslava Průška. Strávil dva roky postgraduálními studiemi na Ústředním národnostním ústavu v Pekingu, kde tehdy studoval jako jediný zahraniční student a specializoval se na tibetský jazyk a literaturu. Při pobytu v Číně tehdy dostal příležitost navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou a podařilo se mu opatřit a převézt do Prahy kompletní vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru ručně vytištěné v tibetském klášteře Derge z dřevěných matric pocházejících z poloviny 18. století. Tento vzácný text je uložen v knihovně Orientálního ústavu AV. Své bohaté jazykové a faktografické znalosti Josef Kolmaš zúročil v řadě vědeckých monografických studií, bibliograf...

Jiří T Kozák

Narozen 1926, zemřel 2002. MUDr., CSc., plicní lékař, publikace z oboru zdravotnictví, propagátor nekouření.

Jiří Koreš

Vedoucí Poradny pro nelátkové závislosti Prevent, psychoterapeut, adiktolog, sociální pracovník. Spoluautor knihy povídek.

Jiří Kopáček

Narozen 28. 11. 1932, zemřel 22. 2. 2017. Doc. RNDr., CSc., matematik, vysokoškolský pedagog, specializace na matematickou fyziku a matematickou analýzu, autor překladu z ruštiny.

Jiří Kolbek

Narozen 1.7.1946 v Rakovníku. RNDr., CSc., asistent Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, zaměřen na geobotaniku a taxonomii. Práce v oboru, publikovány časopisecky.

Jiří Kohout

Jiří Kohout je český divadelní a filmový herec. Jiří Kohout vystudoval herectví na Vysoké odborné škole herecké v Praze. Před kamerou se poprvé objevil v roce 2001 ve filmu Vyhnání z ráje. Do většího povědomí se poté českým divákům dostal jako strážmistr Richard v trilogii založené na českých anekdotách s názvem Kameňák režiséra Zdeňka Trošky. Následně jsme jej mohli spatřit i ve filmech jako Doktor od jezera hrochů nebo Čertova nevěsta. Pracuje jako moderátor Rádia Junior.

Jevgenij Aleksejevič Kosminskij

Ruský historik, práce z období středověku.

Je. A Kosminskij

Jaroslav Kovanda

Narozen 26. 2. 1941 ve Zlíně. Výtvarník, sochař, malíř, typograf, básník a prozaik, publicista, vydavatel poetického magazínu, regionální literatura Zlínska.

Jaroslav Košťák

Narozen 30.12.1906 v Psinici, zemřel 21.4.1978. Učitel, učebnice z oboru vlastivědy a češtiny.

Jaroslav Kos

Jaroslav Kos byl český lékař a anatom, zakladatel anatomického ústavu na Lékařské fakultě UK v Plzni a jeho přednosta v letech 1947 až 1983. Většinu své kariéry působil v Plzni, kde kromě výuky a řízení fakulty vydal desítky odborných článků a publikací. Sklonek života trávil v janovském sanatoriu nedaleko Plzně. Narodil se dne 5. listopadu 1917 v Dobré Vodě u Pelhřimova jako deváté z deseti dětí drobného rolníka. Jeho otec, vyučený obuvník, hospodařil na tříhektarové chalupě. Pět sourozenců zemřelo již v kojeneckém věku. Dvě sestry po vychození obecné školy odešly do služby, jeden bratr se vyučil truhlářem a druhý zůstal na chalupě. Po vychození pěti oddělení obecné dvoutřídky v Dobré Vodě šel studovat do Pelhřimova. Na reálném gymnáziu studoval v letech 1928 až 1936 a 9. června 1936 zde s vyznamenáním maturoval. Po maturitě poslal žádost o studium medicíny do Hlávkových kolejí v Praze a v září 1936 byl přijat a stal se medikem na Lékařské fakultě UK v Praze a chovancem Hlávkových studentských kolejí. Život v Hlávkových kolejích v Praze, kde byl jako medik ubytován mezi říjnem 1936 a 17. listopadem 1939, popisuje podrobně ve svých vzpomínkách a v četných článcích o Hlávkově nadaci. Již od počátku studia měl hluboký zájem o anatomii, kterou tehdy přednášel profesor MUDr. Karel Weigner a později profesor MUDr. Ladislav Borovanský, u něhož taky s výborným prospěchem složil rigorózum. 1. září 1939 vypukla druhá světová válka. Kvůli tomu odešel k bratrovi na Buštěhrad a přihlásil se jako učedník na truhláře. Po vánocích se mu podařilo získat místo u městského úřadu v Pardubicích v oddělení potravinových lístků a po roce, v únoru 1941, začal sbírat žlázy s vnitřní sekrecí na jatkách v Pardubicích pro potřeby farmaceutického průmyslu, což trvalo až do konce války. V Pardubicích se také 6. září 1941 oženil a 15. června 1944 se mu tam narodil syn. Po 2. světové válce mu nabídnul profesor Borovanský místo výp...

Jaroslav Kohout

Autor publikací z oboru podnikání, reklamy, komunikace.

Jana Kolmanová

Autorka učebnic francouzštiny.

Jan Kovanic

Jan Kovanic je šťastným manželem a otcem dvou dospělých dětí. Vystudoval silnoproudou elektrotechniku na ČVUT Praha . Dvacet pět let pracoval jako technik v telekomunikacích, nyní je úředníkem. První fejetony mu vycházely v Technickém magazínu , od roku 1997 pravidelně píše do internetového deníku Neviditelný pes, kde má rubriku „Šamanovo doupě“. První knihu vydal a v roce 1999 pod názvem „Blackout“ . Jedná se o katastrofické sci-fi ze světa románu Tma Ondřeje Neffa. Následoval „Průvodce Internetem i bez počítače – Nebojte se Internetu“ . Zápisky zaměstnancovy z let 2001–2003, které vycházely denně na Neviditelném psu, vydaly na další knížku „Moby Dick: Deníček“ . Svými povídkami se pravidelně zúčastňuje různých soutěží. V roce 2003 vyhrál s povídkou „Předzvěstný kontakt“ obě kategorie prvního ročníku soutěže Vidoucí. V témže roce získala jeho povídka „Malá sklenička, stejná jako ostatní“ Cenu Karla Čapka v kategorii krátkých povídek. Stejnou kategorii vyhrál i v roce 2005 s povídkou „Já chci sestřičku!“. Jeho román „Zapomeňte na Mars“, koncipovaný jako klasická rakeťácká sci-fi, získal v roce 2005 cenu Trifid. Vyjde v Tritonu na podzim 2005. Pustil se i do českého Marka Stonea. Svazek „Zlato Alwogiry“ vyjde u Iva Železného rovněž na podzim 2005.

Jan Kotík

Jan Kotík byl český malíř, průmyslový výtvarník, grafik a pedagog. Jan Kotík byl synem malíře a profesora kreslení na reálce v Mladé Boleslavi Pravoslava Kotíka. Vyučil se typografem. V letech 1935–1941 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze . Podnikl studijní cesty do Drážďan a do Paříže . Během války v letech 1941–1943 vyučoval na soukromé umělecké škole v Praze. Člen Skupiny 42 , Umělecké besedy a SČUG Hollar . Byl členem redakčního kruhu časopisu Tvar . V letech 1947–1953 pracoval v ÚLUV v Praze, od roku 1951 vedl návrhářské ateliéry a vzorové dílny a spolupracoval se sklárnou ve Škrdlovicích, v letech 1957–1968 byl členem skupiny průmyslových výtvarníků Bilance při UB. Zúčastnil se Světových výstav Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu, a jako člen předsednictva SČVU také 32. Benátského bienále roku 1964. Roku 1965 byl na pozvání British Art Council na studijním pobytu ve Velké Británii. Články přispíval do časopisů Tvar, Výtvarná práce, Umění a řemesla, Ateliér, aj. Roku 1969 byl na jednoročním pobytu v Západním Berlíně v rámci Deutscher Akademischer Austausch Dienst a do Československa se už nevrátil. Roku 1976 byl v nepřítomnosti odsouzen ke třem letům vězení za nepovolený pobyt v zahraničí a roku 1979 zbaven čs. státního občanství. Od roku 1972 působil jako pedagog na Hochschule für Gestaltung v Ulmu, 1974 zakladatel skupiny Systhema a pracovní pobyt v Olevanu Romanu. Roku 1980 byl hostem Cité Internationale des Arts v Paříži, v letech 1982–1983 byl na pracovním pobytu v New Yorku. Do Československa se vrátil poprvé roku 1989. V letech 1991–1992 působil jako externí docent AVU. V letech 1992–2002 byl členem berlínské Akademie der Kunste. Rané období souvisí s civilizačním programem Skupiny 42 a vychází z postkubistické stylizace reality . Procházel obdobím geometrické abstrakce, v 60. letech v obrazu up...

Jan Kopřiva

Práce u oboru zahrádkářství.

Jan Kobzáň

Jan Kobzáň ) byl český akademický malíř, grafik a spisovatel. Je autorem loga firmy Baťa. Matka malému Janovi brzy zemřela. Otec ho pak opustil, a tak ho v Jasenné vychovávala teta. Do obecné školy chodil v Liptále, na měšťanku ve Vsetíně. Když mu bylo 15 let, začal pracovat jako dělník na pile Baťových závodů ve Zlíně. Jeho výtvarný talent zaujal samotného Tomáše Baťu. Díky Baťově podpoře mohl začít studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, později v letech 1924–1926 studoval kresbu na Akademii výtvarných umění u profesora Maxe Švabinského. Za druhé světové války se aktivně podílel na pomoci partyzánskému hnutí. Rozsáhlou venkovní expozici Kobzáňova díla nabízí rožnovské sídliště Záhumení, jehož domy, okna či balkóny vyzdobil množstvím sgrafit. Ačkoli sídliště vznikalo v 50. letech 20. století, bylo mu dopřáno využít v nich rostlinné a zvířecí motivy anebo náměty ze starých pověstí. Jeho sgrafita či fresky lze nalézt také v rožnovské ulici Pionýrská a dále na budovách ve Valašském Meziříčí nebo Holešově. V závěrečném období svého života žil a tvořil na chalupě na Soláni ve Velkých Karlovicích. Ve věku 58 let zde zemřel na srdeční selhání. Je pohřben na Valašském Slavíně, hřbitůvku obklopujícím kostelík sv. Anny ve Valašském muzeu v přírodě

J. E. Koula

Igor Kotlán

Prof. JUDr. Ing. Igor Kotlán, Ph.D. et Ph.D. je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Rigorózní zkoušku vykonal na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal titul JUDr. v oboru Finanční právo. Na této fakultě absolvoval rovněž doktorské studium v oboru Veřejné právo. Ekonomické vzdělání v magisterském a doktorském studiu získal na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava. Na této fakultě také habilitoval. V roce 2014 byl Prezidentem republiky jmenován profesorem. Vedle jeho právnické praxe stojí za zmínku také akademické působení prof. Kotlána, v němž se zaměřuje na oblast finančního a daňového práva a daňové politiky. Pravidelně se vyjadřuje v médiích k aktuálním otázkám daňové politiky a je autorem mnoha populárních článků v denním tisku. Je také autorem či spoluautorem celé řady odborných publikací, mezi nimi také několika monografií věnujících se současnému daňovému právu nejen v České republice, ale také v zahraničí.

Helena Kohoutová

Narozena 20.10.1905 v Praze, zemřela 10.7.1999 v Poděbradech. Evangelická autorka duchovní, příležitostné, dětské poezie, písní.

Heda Kovályová

Heda Margoliová–Kovályová, známá též jako Heda Margolius Kovály byla česká spisovatelka a překladatelka. Narodila se v Praze do rodiny Ervína a Marty Blochových. Ervín Bloch byl finanční ředitel ve Waldes Koh-i-noor v Praze. Začátkem okupace se provdala za JUDr. Rudolfa Margolia a společně se svými rodiči a manželem byla transportována do Lodže v roce 1941. V roce 1944 byli přesunuti do Osvětimi, kde Blochovi zahynuli. Ona sama byla přemístěna na práci do Christianstadtu a později uprchla do Prahy při pochodu smrti do Bergen-Belsenu. Po 2. světové válce se s manželem shledala v Praze. Pracovala jako grafička pro nakladatelství Symposion a později Rovnost a další nakladatelství. Rudolf Margolius se stal náměstkem ministra zahraničního obchodu a v roce 1952 byl zatčen a odsouzen k smrti v procesu se Slánským. V roce 1955 se znovu provdala za Pavla Kovályho . Začala překládat knihy z němčiny, angličtiny a francouzštiny od známých autorů jako Arnold Zweig, H. G. Wells, Raymond Chandler, Philip Roth, Saul Bellow, John Steinbeck, Arnold Bennett, William Golding, Arthur Miller a dalších. Po invazi v roce 1968 odešla do Spojených států amerických a pracovala jako knihovnice v Harvard Law School Library v Cambridge, Massachusetts. V této době napsala a vydala v exilu svojí autobiografii Na vlastní kůži , která pak vyšla v mnoha překladech a o které napsal Vít Machálek, že je jednou z nejsilnějších českých knih dvacátého století. V České republice byla vydána v letech 1992, 2003 a 2012. V roce 1985 Index v Kolíně nad Rýnem vydal její novelu Nevina, která vyšla znovu v roce 2013 v Mladé frontě. Anglické vydání vyšlo v Soho Press v New Yorku v červnu 2015. V roce 1996 se vrátila natrvalo do Prahy, kde v roce 2010 po dlouhé nemoci zemřela. Helena Třeštíková s ní v roce 2001 natočila pro Českou televizi dokumentární film Hitler, Stalin a já. V roce 2015 vydala Mladá fronta text celého rozhovoru jako knihu po...

Hana Karolina Kobulejová

Narozena 20. 12. 1985 v Plzni. Autorka poezie.

Galina Kopaněvová

Narozena 26. 11. 1931 v Kolíně, zemřela 15. 10. 2012 v Praze. Filmová kritička, rozhlasová dramatička, filmová pedagožka.

František Kozák

Narozen 14. 11. 1857 v Lísku u Jimramova, zemřel 24. 2. 1926 v Praze, ThLic., ThDr.h.c., farář reformované církve / Českobratrské církve evangelické, působil ve Vanovicích , ve Velké Lhotě u Dačic , v Čáslavi ; spoluvydavatel osvětového časopisu Hus , spoluzakladatel sociálních organizací Husův asyl, Marta; otec architekta Bohumíra Kozáka , filozofa Jana B. Kozáka a architekta Ladislava Kozáka .

František Kovářík

Narozen 1.10.1886 v Plzni, zemřel 1.10.1984 v Praze. Herec, dramatik, memoáry.

František Kolář

Narozen 9.4.1952 v Nasavrkách. PhDr., CSc., historik, autor prací o českých politických dějinách, historii české zahraniční politiky a o dějinách sportu a olympijských her.

Evžen Korec

Narozen 16. 9. 1956. RNDr., CSc., podnikatel, zabývá se obchodem s realitami, též majitel a ředitel Zoologické zahrady Tábor, původním povoláním molekulární biolog.

Emil Kordiovský

PhDr. Emil Kordiovský historik a archivář, zabývá se zejména regionální historií jižní Moravy. Břeclavská radnice jej v roce 2008 ocenila jakožto významnou osobnost města.

Elise Kova

Danièle Geffroy Konštacký

Narodila se v Paříži, žije v Hradci Králové. Vysokoškolská pedagožka, se zaměřením na výuku francouzštiny a francouzskou kulturu. Publikace z oboru.

Carmen Korn

Německá žurnalistka, redaktorka, esejistka a spisovatelka, autorka románů i knih pro děti a mládež. Některé vycházejí jako audioknihy, mnohé z nich načetla sama autorka. Podle jejího románu Töchter einer neuen Zeit byl natočen film.

Břetislav Koč

Narozen 1944. Ing., novinář v odborném zemědělském tisku, zaměřený na zemědělství, alternativní energetické zdroje a technické památky; také autor sportovních příruček.

Bohumil Kos

Po studiích na reálce a Přírodovědecké fakultě UK v Praze, pracoval od roku 1951 do roku 1988 jako vysokoškolský pedagog - docent na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Autor a spoluautor mnoha skript, učebnic a populárních publikací o gymnastice, lidových tancích a zlepšování fyzické kondice cvičením. Mnoho z těchto publikací bylo přeloženo a vytištěno v cizině , v několika vydáních.

Antonín Koniáš

Matěj Antonín Koniáš, známý jako „páter Koniáš“ , byl český kazatel, misionář, cenzor a náboženský spisovatel, člen jezuitského řádu, v některých starších dílech je česky označován jako Koňas či Koňas z Vydří. Známý je především zabavováním a pálením protestantských a jinak nekatolických „bludných“ knih a jejich nahrazování katolickými. Celý svůj život zasvětil protireformaci v českých zemích. Věnoval se jí jak v kázáních, tak i ve své literární činnosti. Jeho boj proti protestantské literatuře vedl k zabavení značného množství knih, z nichž byla většina spálena na veřejných hranicích. Koniáš byl vynikajícím kazatelem, což vydatně uplatnil při misiích v rámci rekatolizace. Narodil se v Praze Vojtěchu Jiřímu Koniášovi, knihtiskaři v jezuitském Klementinu, a jeho manželce Kateřině. Základní vzdělání získal při jezuitském kostele sv. Klementa, střední v koleji Klementina. Mezi roky 1705 a 1708 byl posluchačem filosofie na Pražské univerzitě. V sedmnácti letech, v roce 1708, vstoupil do jezuitského řádu. Pět let působil jako učitel na jezuitských školách. Po dokončení studií bohosloví v roce 1719 se věnoval misijní činnosti ve východních, jižních a západních Čechách. Celkem 26 let působil jako kající misionář, 14 let jako diecézní misionář, který měl mj. za úkol pátrat po nekatolických knihách. Horlivě kázal . Vedl asketický způsob života, trpěl migrénami a míval záchvaty i na kazatelně, když popisoval obecenstvu hrůzy pekelné; pravděpodobně se jednalo o epilepsii. Zabavené „bludné“ knihy nahrazoval katolickými, mnoho z nich rozdával zdarma , jiné „opravil“ a ostatní odevzdával na biskupství – většinu z nich teatrálně pálil. Podílel se též na konfiskaci a zničení knihovny jansenisty hraběte F. A. Šporka v Kuksu. Základem pro zabavování knih mu byl církevní Index librorum p...

Antonín Kolek

Antonín Kolek  byl český pedagog, historický beletrista, fejetonista a autor historických pojednání zaměřený tematicky zejména na dějiny jižní Moravy s velkým důrazem na kartografii. Působil jako učitel na měšťanských školách v Charvátské Nové Vsi u Břeclavi , Ždánicích u Kyjova , Zlechově u Uherského Hradiště , Mokré u Brna a Rosicích . Napsal mnoho novinových a časopiseckých článků . Významné jsou jeho studie o obcích Bošovice, Čejkovice, Mutěnice, Žarošice aj.

Andris Kolbergs

Lotyšský spisovatel a scenárista. Autor detektivních románů.

Amy Sky Koster

Autorka knih pro děti.

Alois Konečný

Alois Konečný byl český a československý politik, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou. Později byl senátorem Národního shromáždění ČSR. Původní profesí byl učitelem. Veřejně známým se poprvé stal již koncem 19. století, kdy učil na české škole v severomoravském Bohdíkově. Pro své veřejné a politické aktivity byl roku 1898 suspendován, ale později opět navrácen do své funkce. V této době již neúspěšně kandidoval do zákonodárných sborů. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Počátkem 20. století patřil k reprezentantům národních sociálů na Moravě. Na rozdíl od Čech šlo v této zemi o relativně slabé hnutí. V zemských volbách roku 1913 byl ale za ně zvolen na Moravský zemský sněm . Zde utvořil společný klub se zástupcem Lidové strany na Moravě Hynkem Bulínem a dvěma představiteli staročeské Moravské národní strany. Již předtím ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal i poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za český okrsek Morava 01. Usedl do poslanecké frakce Český národně sociální klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu socialistickou . Byl místopředsedou Revolučního národního shromáždění. Profesí byl řídícím učitelem. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Po jeho smrti jej roku 1923 jako náhradník v senátorském křesle vystřídal Josef Holý. Zemřel 19. září 1923 po delší nemoci. Po smrti byl na vlastní přání zpopelněn, což tehdy byl neobvyklý způsob pohřbu. Protože Brno nemělo tehdy ještě krematorium, byly jeho tělesné ostatky převezeny ke zpopelnění do Prahy, poté uloženy na Ústředním hřbit...

Alfréd Kotásek

Narozen 19.12.1911 v Ostravě, zemřel 17.9.1991. MUDr., DrSc., profesor porodnictví a gynekologie, publikace z oboru.

Adéla Korbelářová

Grafička, ilustrátorka, autorka leporel pro nejmenší vycházející z metody Montessori.

Zdenka Koutenská

Narozena 30. 7. 1931 v Chustu . Překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a polštiny.

Zdeněk Kožmín

Zdeněk Kožmín byl český vysokoškolský učitel, literární vědec a kritik. V letech 1949–1953 učil na osmileté střední škole ve Starém Jičíně, 1953–1954 na osmileté střední škole v Břeclavi 1954–1956 na pedagogické škole tamtéž. Od roku 1956 působil jako asistent katedře filologie na vyšší pedagogické škole, která se v roce 1957 transformovala do Pedagogické fakultu UJEP. V roce 1969 se zde stal proděkanem. V roce 1970 byl z funkce odvolán a z politických důvodů propuštěn. Po vyhoštění z univerzity, působil na gymnáziu Julia Fučíka v Zastávce až do odchodu do penze v roce 1985. Po politickém převratu 1989 se vrátil na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity, odkud v roce 1991 přešel na fakultu filosofickou, kde byl jmenován profesorem. Aktivně zde působil až do roku 2001. Aktivně publikoval od roku 1956. Především recenze, články a rozbory v časopisech Literárních noviny, Host do domu, Zlatý máj, Plamen a v dalších. Po roce 1970 nesměl publikovat. Teprve v polovině osmdesátých let přispíval do regionálních tiskovin na jižní Moravě svými recenzemi. Po roce 1989 byl opět přijat, a kromě Rovnosti a Brněnského večerníku publikoval v tematických časopisech Tvar, ROK, Kritický sborník.

Zdeněk Koňák

Narozen 1. 8. 1919 na Křemešníku u Pelhřimova zemřel 13. 6. 1999 v Říčanech u Prahy. PhDr., novinář, redaktor, prozaik, překladatel ze slovenštiny.

Wolfgang Kohlhaase

Německý filmový, scénárista, režisér a spisovatel.

Vojtěch Kopský

Narozen 1936. Prof., RNDr., CSc., fyzik, specialista v oblasti krystalografie, autor publikací z oboru.