Výpis všech autorů

Kryštof Kolumbus

Kryštof Kolumbus byl janovský mořeplavec a kolonizátor narozený v Janovské republice v dnešní severozápadní Itálii. Ve službách Katolických králů Španělska uskutečnil čtyři plavby přes Atlantský oceán, které v Evropě probudily zájem o nový kontinent, později nazvaný Amerika. Tyto výpravy a Kolumbovy snahy o založení trvalých sídel na Hispaniole zahájily španělskou kolonizaci, která vyústila v soutěž evropských mocností o kolonizaci Jižní i Severní Ameriky. V době, kdy začínala evropská světovláda i hospodářská soutěž mezi evropskými královstvími, která se snažila zbohatnout zakládáním obchodních cest a kolonií, získal Kolumbův návrh na dosažení Asie obeplutím Země západním směrem podporu u španělského královského dvora, který v něm viděl naději pro obchody s kořením. Během své první cesty v roce 1492 dosáhl Kolumbus místo plánovaného Japonska břehů Bahamských ostrovů a přistál na místě, které pojmenoval San Salvador. Během tří dalších výprav navštívil Velké i Malé Antily, pobřeží Venezuely a Střední Ameriky, které zabral pro Španělské impérium. Kolumbus nebyl prvním Evropanem, který navštívil Ameriku – o pět století dříve jejích břehů dosáhla norská expedice vedená Leifem Erikssonem, která založila kolonii na dnešním Newfoundlandu. Přesto teprve Kolumbovy cesty zahájily trvalé styky s Amerikou a podnítily několik století dlouhé období evropské kolonizace, čímž měly velký vliv na vývoj moderního Západního světa. Sám Kolumbus viděl svůj úspěch hlavně v šíření křesťanství. Kolumbus nevěděl, že objevil pro Evropu nový kontinent a obyvatele objevených zemí nazval Indios . Stejně tak ale název mohl odkazovat na spiritualitu a duchovní založení obyvatel nového kontinentu, kteří tak podle Kolumba žili v souladu s Bohem a se silnou vírou v Boha (latinsky in De...

Karel Kovařovič

Narozen 9. 12. 1862 v Praze, zemřel 6. 12. 1920 tamtéž. Hudební skladatel, dirigent, publikace z oboru hudby, překlady libret.

Josef Kolmaš

Josef Kolmaš byl přední český sinolog a tibetolog, překladatel a světově uznávaný odborník na dějiny čínsko-tibetských vztahů, dlouholetý vědecký pracovník Orientálního ústavu Československé akademie věd a Akademie věd České republiky, v letech 1994–2002 jeho ředitel. Josef Kolmaš se narodil jako nejstarší z pěti dětí. Jeho otec byl zedník. Do obecné školy chodil v rodných Těmicích, do měšťanské ve Bzenci a v roce 1945 začal studovat na jezuitském gymnáziu na Velehradě. Jeho třídním učitelem zde byl pozdější kardinál Tomáš Špidlík. Příslušníci Státní bezpečnosti přepadli 13. dubna 1950 klášter i gymnázium v rámci Akce K a Josef Kolmaš byl spolu s ostatními internován v jezuitské rezidenci v Bohosudově. Pracovali na stavbě přehrady Klíčava a pak byli internováni ve františkánském klášteře Hájek. Po šesti měsících byl propuštěn a v září 1950 začal studovat na gymnáziu v Kyjově. Zde v něm jeho třídní profesor PhDr. Ladislav Dlouhý vzbudil zájem o orientální jazyky a předplatil mu časopis Nový Orient, v němž tehdy vycházela na pokračování učebnice hovorové čínštiny. Po maturitě proto studoval obor čínština – dějiny Dálného východu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1957 pod vedením prof. Jaroslava Průška. Strávil dva roky postgraduálními studiemi na Ústředním národnostním ústavu v Pekingu, kde tehdy studoval jako jediný zahraniční student a specializoval se na tibetský jazyk a literaturu. Při pobytu v Číně tehdy dostal příležitost navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou a podařilo se mu opatřit a převézt do Prahy kompletní vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru ručně vytištěné v tibetském klášteře Derge z dřevěných matric pocházejících z poloviny 18. století. Tento vzácný text je uložen v knihovně Orientálního ústavu AV. Své bohaté jazykové a faktografické znalosti Josef Kolmaš zúročil v řadě vědeckých monografických studií, bibliograf...

Jiří T Kotalík

Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc., je český historik umění. Narodil se 14. února 1951 v Praze do rodiny historika umění Jiřího Kotalíka, jenž patřil k největším českým odborníkům na moderní výtvarné umění a který přednášel na bratislavské Vysoké škole výtvarných umění. Studia dějiny umění-historie na MU v Brně a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v letech 1969–1974 doktorát filozofie – FF UK Praha, 1975 kandidatura – FF UK Praha, 1986 doktorát filozofie získal tamtéž v roce 1975 a kandidaturu v roce 1986, dále pak docenturu na AVU v roce 1990 docentura – AVU, 1990 Zaměstnání Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody FF UK v Praze od 1. 1. 1984 jako asistent katedry dějin umění na Akademii výtvarných umění, externě ale již od roku 1980 na katedře architektury vedené tenkrát doc. Bělohradským v letech 2003–2004 generální ředitel Národního památkového ústavu od roku 2003 vedoucí katedry teorie dějin umění na AVU v období 1997–2003 a 2010–2014 rektor Akademie výtvarných umění v Praze Publikace Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří T. Kotalík Je autorem nebo spoluautorem například těchto publikací: Josef Gočár, spoluautor, Praha : Titanic, 2010, ISBN 978-80-86652-44-3 – část Josef Gočár a výtvarní umělci Socha domu Jiřího Kaloče, Praha : Argus, 2008, ISBN 978-80-254-3280-8 Obrazy z dějin české architektury, spolu s Davidem Vávrou, Praha : Titanic : Grada, 2003, ISBN 80-85909-94-4 Letem českým světem, spoluautor textů, Lomnice nad Popelkou : Studio JB, 1999, ISBN 80-900903-6-2 Jaroslav Fragner : náčrty a plány, úvodní stať, Praha : Galerie Jaroslava Fragnera, 1999 Toskánský palác v Praze : historie a rekonstrukce stavby, spoluautor, Praha : Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Architektonický ateliér Pavla Kupky : Sdružení umění a řemesla, 19...

Jelena Nikolajevna Koševaja

Celým jménem Jelena Nikolajevna Koševaja. Povoláním učitelka. Ukrývala Hrdinné kosmomolce z Krasnodonu a pomáhala jim přestože si byla vědoma nebezpečí.

Jaroslava Kopecká

Ing., spoluautorka seznamu firemních značek.

Jaroslav Kos

Jaroslav Kos byl český lékař a anatom, zakladatel anatomického ústavu na Lékařské fakultě UK v Plzni a jeho přednosta v letech 1947 až 1983. Většinu své kariéry působil v Plzni, kde kromě výuky a řízení fakulty vydal desítky odborných článků a publikací. Sklonek života trávil v janovském sanatoriu nedaleko Plzně. Narodil se dne 5. listopadu 1917 v Dobré Vodě u Pelhřimova jako deváté z deseti dětí drobného rolníka. Jeho otec, vyučený obuvník, hospodařil na tříhektarové chalupě. Pět sourozenců zemřelo již v kojeneckém věku. Dvě sestry po vychození obecné školy odešly do služby, jeden bratr se vyučil truhlářem a druhý zůstal na chalupě. Po vychození pěti oddělení obecné dvoutřídky v Dobré Vodě šel studovat do Pelhřimova. Na reálném gymnáziu studoval v letech 1928 až 1936 a 9. června 1936 zde s vyznamenáním maturoval. Po maturitě poslal žádost o studium medicíny do Hlávkových kolejí v Praze a v září 1936 byl přijat a stal se medikem na Lékařské fakultě UK v Praze a chovancem Hlávkových studentských kolejí. Život v Hlávkových kolejích v Praze, kde byl jako medik ubytován mezi říjnem 1936 a 17. listopadem 1939, popisuje podrobně ve svých vzpomínkách a v četných článcích o Hlávkově nadaci. Již od počátku studia měl hluboký zájem o anatomii, kterou tehdy přednášel profesor MUDr. Karel Weigner a později profesor MUDr. Ladislav Borovanský, u něhož taky s výborným prospěchem složil rigorózum. 1. září 1939 vypukla druhá světová válka. Kvůli tomu odešel k bratrovi na Buštěhrad a přihlásil se jako učedník na truhláře. Po vánocích se mu podařilo získat místo u městského úřadu v Pardubicích v oddělení potravinových lístků a po roce, v únoru 1941, začal sbírat žlázy s vnitřní sekrecí na jatkách v Pardubicích pro potřeby farmaceutického průmyslu, což trvalo až do konce války. V Pardubicích se také 6. září 1941 oženil a 15. června 1944 se mu tam narodil syn. Po 2. světové válce mu nabídnul profesor Borovanský místo výp...

Jaroslav Kokoška

Šéfredaktor časopisu My 68, publicista, autor literatury faktu, specializace na období 2. světové války. Činný v letech 1968-1994.

Jaromír Košťák

Pochází z učitelské rodiny, syn učitele a metodika výuky českého jazyka Jaroslava Košťáka. - Vystudoval gymnázium v Benešově a dálkově češtinu a němčinu na Pedagogické fakultě UK . Od r. 1962 působil jako vychovatel a učitel. Od r. 1970 publikoval své povídky, reportáže a kulturní medailony v regionálních novinách, zejména ve Středočeské Svobodě. V l. 1965-1978 tajemník nakladatelství při OPS v Benešově, 1980-1992 okresní metodik pro práci s knihou. Učitel na Základní škole v Jílové u Prahy. Kronikář města Jílové a redaktor Jílovských novin. - Autor učebnic češtiny pro základní školy, ale také historických článků, povídek a publikací z regionální historie dolního Posázaví.

Jára Kohout

Jára Kohout, vlastním jménem Jaroslav Kohout byl český filmový herec a zpěvák. Za svůj život hrát asi v 54 českých filmech, z toho jen ve čtyřech po druhé světové válce do roku 1948, kdy emigroval. Odešel nejprve do Německa a Francie, později přesídlil do USA. Patřil mezi nejoblíbenější filmové herce 1. československé republiky, i v těžkých podmínkách v emigraci se nakonec dokázal prosadit a i v USA se stal velmi populárním. Po Sametové revoluci se dne 3. dubna 1990 vrátil po 42 letech emigrace zpět do vlasti, kde také nakonec i zemřel. Narodil se v dobře situované rodině, od dětství se učil tanci a hře na housle, již od sedmi let hrál ochotnicky divadlo. Jeho otec si však vůbec nepřál, aby byl divadelníkem, a nechal ho vyučit zubním technikem. Jára se pak této profesi ještě po několik let věnoval přičemž po večerech hrál divadlo. Za svůj život hrál v mnoha a mnoha pražských kabaretech až se na jednom studentském večírku náhodou seznámil s Ferencem Futuristou, který ho přizval k vystupování společně s jeho bratrem Emanem Fialou. Tato spolupráce posléze trvala plných devět let. Vystupovali v různých kabaretech a zábavních podnicích po celé Praze a byli všichni velice populární. V těchto letech natočil také několik gramofonových desek. Kromě toho také natáčel filmy. Zpočátku hrál v němých filmech, po vzniku zvukového filmu vystupoval i muzikálových filmech a filmových operetách. Zavedl se také jako úspěšný komediální herec. V roce 1935 Jára koupil smíchovské Švandovo divadlo, v roce 1938 pak od emigrující dvojice V+W odkoupil celé Osvobozené divadlo i s herci a inventářem a přejmenoval jej na Divadlo U Nováků. Doba okupace byla ale pro něho osobně velice problematická, kompromitoval se v několika rozhlasových skečích, což ale stejně nezabránilo tomu, aby nebyl posléze zatčen a uvězněn v Pankrácké věznici. Z vězení ho prý nakonec dostal jeden příslušník SS, který měl rád jeho filmy. A...

Irena Košíková

Irena Kosíková je česká skladatelka a varhanice. Česká varhanice a skladatelka Irena Kosíková se narodila v Praze. Studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně , absolventkou HAMU v Praze. Její skladby byly hrány v České republice, Alžírsku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Izraeli, Německu, Polsku, Rusku, Turecku, Švédsku a Velké Británii. Projekt "Praha - Brno: 6 soudobých skladatelů pro violoncello sólo v interpretaci Františka Brikcia", konaný pod záštitou Václava Havla, Petra Pitharta a primátora města Brna Richarda Svobody, představuje skladby pro sólové violoncello renomovaných českých skladatelů .

Igor' Semenovič Kon

Ruský sociolog, antropolog, filosof a sexuolog.

František Kobosil

Ing. arch. Autor prací v oboru stavebnictví. Činný v letech 1962-1979.

Franta Kocourek

Franta Kocourek byl český bavič, silák, herec, znalec brněnského hantecu, který se proslavil řadou happeningů, ze kterých vychází ve svých vystoupeních Miroslav Donutil. Vyučil se písmomalířem na brněnském výstavišti, pracoval v uhelných skladech. Od mládí se věnoval zápasení v družstvu Zbrojovky Brno. V roce 1975 vstoupil do povědomí celého Československa, když se rozhodl, že udělá z Rudy Kovandy Zlatého slavíka, což se téměř podařilo. Když se organizátorům začaly hromadit hlasy pro Rudyho, dopátrali se toho, že o celé akci vůbec netuší a že se vlastně jedná o recesi. Anulovali všechny jeho hlasy a vyhrál opět Karel Gott. Postava Franty Kocourka je neoddělitelně spojena s městem Brnem, kde žil a působil. Smrt ho zastihla předčasně a nečekaně ve Víru. Selhalo mu srdce, když seděl s přáteli v restauraci. Mnoho lidí si tehdy myslelo, že zpráva o jeho smrti je jen další recese. Je pohřben na hřbitově v Brně-Řečkovicích . V roce 2017 o něm režisér a scenárista Jiří Vondrák natočil televizní dokument Král železa a smíchu Franta Kocourek.

Emil Kollert

Autor učebnic informatiky a výpočetní techniky.

Eleonóra Kovácsová

Dagmar Kožinová

Ing., ekonomka, manažerka, poradkyně a lektorka, zaměřená na cestovní ruch, osobní rozvoj a psychologii.

C. M Kornbluth

Americký novinář a spisovatel, autor sci-fi.

Břetislav Koudela

Narozen 22.12.1925, zemřel 13.10.1973. Bohemista, publikace z oboru jazykovědy.

Barbora Koudelková

Narodila se 28.5.1980 v Novém Městě na Moravě. V devatenácti letech odjela za přítelem do Ghany, kde zůstala skoro šest let. Ze vztahu má dvě děti - Davida, tomu je sedm let, a Jennifer, které bude šest let. O tomto vztahu a následných problémech jsou první dvě knihy... Svého druhého partnera si našla již tady v Čechách, a to v době, kdy byly obě děti v kojeneckém ústavu. Díky partnerovi je získali zpět a život Barbory se stával lepším... Opět ale zapracoval osud a partner nastoupil do výkonu trestu. To se odehrálo v době, kdy s ním čekala syna a byla v šestém měsíci těhotenství... Nyní je sama se třemi dětmi, a čeká na návrat partnera domů... o jeho nástupu a trablech s tím spojenými, je nová kniha Rozsudek.

Andrea Kögel

Německá publicistka. Zahradnice a odbornice na pěstování rododendronů, azalek a okrasných dřevin, práce z oboru.

Alice Kohoutová

Mgr., pedagožka, učebnice a metodické materiály k výuce zeměpisu.

Alfréd Kotásek

Narozen 19.12.1911 v Ostravě, zemřel 17.9.1991. MUDr., DrSc., profesor porodnictví a gynekologie, publikace z oboru.

Alexander Julius Koch

Aleš Kot

Aleš Kot je česko-americký komiksový scenárista, který jako první Čech ve svém oboru prorazil v USA. Všechny své komiksy napsal v angličtině. Do USA se přestěhoval v roce 2009. Od roku 2012 píše pro známá komiksová vydavatelství DC Comics, Image Comics a Marvel Comics. Narodil se v roce 1986 v Ostravě. Tam také vyrůstal a navštěvoval například jazykovou školu. Za dvanáct let své školní docházky vystřídal šest škol. V sedmnácti letech ze školy odešel definitivně. V téže době několikrát pobýval ve Spojeném království. Ke komiksu se dostal již ve čtyřech letech, kdy mu rodiče při zápalu plic darovali komiks s kačerem Donaldem. Později mu jeho dědeček, řidič z povolání, daroval česká vydání komiksů Spider-Man a Barbar Conan. Nato začal číst komiksy v časopisech Score a CREW. Tehdy začal vytvářet své první vlastní komiksy. V osmnácti až dvaceti letech bydlel střídavě v Ostravě a v Praze. V témže věku napsal svou první komiksovou knihu, prozatím tzv. do šuplíku. Když mu bylo dvacet tři let přestěhoval se za svou tehdejší přítelkyní do Los Angeles v USA. S přítelkyní se nakonec vzali, ale později také rozvedli. Během manželství zažádal v USA o občanství a tzv. zelenou kartu. To mu také bylo nakonec uděleno. V USA nejdříve pracoval jako asistent veterináře a prodavač ve smoke shopu. Poté nastoupil do časopisu Coilhouse, který založila jeho tehdejší žena. Během rozhovorů, které pro časopis vedl, se seznámil například s Grantem Morrisonem. Později pracoval jako account executive pro velkou distribuční mediální společnost. V roce 2011 nabídl dva původní náměty na komiksové minisérie vydavatelství Image Comics, oba byly přijaty. V červenci 2012 tak byla v USA vydána komiksová kniha Wild Children, která se zabývá tíživým dopadem vzdělávacího systému na mladistvé. Kniha se dostala do Top 10 nejprodávanějších grafických románů. Za první měsíc se jí prodalo 3 700 kusů. Autorem kreseb je Riley Rossmo. Od prosince 2012 do března 2013...

Zofia Kossak-Szczucka

Zdeněk Konečný

Narozen v květnu 1923 ve Fryštáku u Zlína, zemřel 1986 v Praze. PhDr., redaktor a publicista, literatura z oboru pedagogiky, práce o osvobození Jihomoravského kraje.

Vojtěch Kocián

Vojtech Kocián je slovenský operní pěvec, tenorista a také otec biologa a římskokatolického kněze Matúše Kociana. Po maturitě na strojní průmyslovce absolvoval v letech 1959–1967 studium zpěvu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Působil v Klagenfurtu, Štýrském Hradci a Mariboru. V letech 1969–1971 a 1972–1975 byl sólistou opery Divadla Jozefa Gregora Tajovského v Banské Bystrici, od roku 1975 pak sólistou opery Národního divadla v Praze. Zde působil až do srpna roku 1997 . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vojtech Kocián na slovenské Wikipedii.

Vladimír Kovařík

Publikace o hudební výchově ve školách.

Vítězslav Kolek

Narozen 7. 9. 1953 v Olomouci. Prof. MUDr., DrSc. Lékař - pneumolog, onkolog, pedagog, od roku 1999 přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc. Zabývá se především výzkumem sarkoidozy a jiných instersticiálních plicních procesů. Syn lékaře-pneumologa, manželka je pediatr, dcera gynekoložka . Před zhruba čtyřmi lety spolu se svými kolegy jako první na světě rozšifroval část profilu bílkovin, který určuje směr rozvoje plicního zánětu u onemocnění zvaného sarkoidóza. Několik let je pracoviště významného pneumologa profesora Vítězslava Kolka střediskem evropského výzkumu této nemoci.

Václav Kovařík

Narozen 26.9.1933 v Sedleci-Prčici, okr. Benešov. Pedagog,autor knih o přírodě na Podblanicku a přispěvatel do místních časopisů a sborníků.

Václav Kotyška

Narozen 14.2.1865 v Domašíně u Dobrušky, zemřel 5.11.1945 v Praze. Práce na naučných, technických a místopisných slovnících.

Václav Kolesa

Regionální publicista, nakladatel, specializuje se na historii protifašistického odboje na Moravě a vojensko-politické dějiny.

Tomáš Koutek

Narodil se v roce 1966 v Praze, kde dodnes žije. Po maturitě na Gymnáziu Jana Keplera navštěvoval dva roky nástavbové studium cestovního ruchu při Střední hotelové škole. Po vojně pracoval v několika cestovních kancelářích a reklamních a mediálních agenturách, v současnosti je zaměstnán ve státní správě. Jeho koníčky jsou zejména historie a poznávání kulturního dědictví naší vlasti. Výsledkem jeho objevných cest jsou publikace Městské brány v Čechách Nejkrásnější české rybníky , Zapomenuté české kostely , Křížem krážem zemí českou , Románské kostely Čech a Pražské pamětní desky , vše v Nakladatelství Brána. Spolupracoval rovněž na vydání Motoristického průvodce po silnicích ČR . Spolupracoval i s turistickými časopisy, zaměřenými na poznávání České republiky. Je členem Společnosti F. A. Hebera, jejímž cílem je poznávání a popularizace historických a technických památek ČR. Na výpravách za poznáním cestuje jen s batohem, spacákem a celtou, podle turistických značek a map, buď sám, nebo v doprovodu přátel.

Stanislav Kovanda

Stanislav Kovanda – 17. února 1954 Brno) byl český spisovatel a pedagog. Poté, co maturoval na brněnském gymnáziu, vystudoval na pražské univerzitě matematiku a fyziku. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1901, poté vyučoval na středních školách. V roce 1920 byl jmenován ředitelem státní reálky ve Zvolenu, kde setrval až do svého penzionování v roce 1938. Od roku 1939 žil jako penzista v Brně. Během pobytu ve Zvolenu byl veřejně činný, založil zde Spevácke sdruženie pohronské, které i dirigoval, spolupracoval s místními ochotníky a založil časopis Pluh. Byl členem Moravského kola spisovatelů, po jeho založení v roce 1912 byl zvolen pokladníkem. V roce 1917 byl spolusignatářem Manifestu českých spisovatelů. Kovandova díla přijala kritika v počátcích jeho dráhy v zásadě příznivě. V roce 1944, po čtyřiceti letech Kovandovy literární činnosti, už ale hodnotily Lidové noviny jeho nový román Přišlá jako sice napsaný s poctivým úmyslem, ale rozvleklý. Podle recenzenta setrval autor v dřívějším pojetí realismu a román již neodpovídal současnému vývoji. Stanislav Kovanda přispíval do řady periodik jako Zlatá Praha, Lumír, Lidové noviny a řady dalších.

Sarah Kochav

Publikace z oboru judaismu.

Rudolf Kohoutek

Narozen 14.1.1940 v Brně. Doc., PhDr., CSc., psycholog a vysokoškolský pedagog. Zabývá se poradenskou a pedagogickou psychologií a problematikou sebepojetí. Publikace z oboru.

Roman Kozák

Roman Kozák je český železničář - výpravčí, milovník Šumavy a spisovatel. Je autorem většího počtu sbírek pohádek, železničních příběhů a vlastivědných knih. Část jeho děl byla přeložena do němčiny. Je místopředsedou Stifterova pošumavského železničního spolku se sídlem ve Vimperku. Narodil se 18. září 1965 v Podbořanech. Je zaměstnán na železnici. Od roku 1988 žije ve Volarech. Pracuje jako výpravčí.

Radomír Kočí

Autor webu o zajímavých místech v Praze.

Radim Kočandrle

Narozen 1975. Mgr. Ph.D., vysokoškolský pedagog v oboru filozofie, autor komiksu.

Petr Koudelka

Petr Koudelka je publicista a novinář, televizní scenárista, autor několika knížek fejetonů . Absolvent filozofické fakulty UK byl redaktorem Mladé fronty, Mladého světa, autorem řady audiovizuálních projektů, režisérem publicistických dokumentů. Dnes je externím dramaturgem v České televizi. Dále vydal román Peříčka, peříčka - 1992, bibliofilie Aeroplány nad Brescií - 1996, Golemův návrat - 1997, knížku novel Pražské halucinace - 2003, básnickou poemu Helena Trojská - 2005.

Petr Kopal

J.M. can. Petr Kopal , byl český římskokatolický duchovní, novinář, redaktor a spisovatel. V letech 1882-1916 byl proboštský vikarista Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Narodil se v Držkově na Železnobrodsku jako první z devíti dětí v rodině chalupníka, krupaře, pekaře a příležitostného obchodníka Petra Kopala a jeho ženy Anny , rozené Knopové. Od roku 1844 chodil do školy na „handlu“ v německojazyčných Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou, později se učil ve Smržovce u učitele a kantora Franze Vorbacha. V letech 1847-1855 absolvoval gymnázium v Jičíně. V letech 1855-1859 studoval v kněžském semináři v Hradci Králové. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1859 v Hradci Králové. Primici sloužil 7. srpna 1859 v Zásadě, v kapli sv. Prokopa. Poté byl postupně kaplanem v několika venkovských farnostech a vězeňským duchovním ve Valdicích. Na svých působištích vystupoval jako český vlastenec, což se u některých jeho nadřízených nesetkalo s pochopením. Následkem toho bylo v roce 1871 jeho přeložení do německojazyčného prostředí - na faru do Kozlů u Loun. Od roku 1877 byl přispěvatel, později redaktor a vedoucí redaktor deníku Čech, do kterého psal úvodníky, fejetony a psal do kulturní, hospodářské, soudní a deníkářské rubriky. Ve svých příspěvcích vystupoval s razantní kritikou postavení církve v Rakousku. Tyto jeho aktivity, společně s podporou češství jej dostaly před soud. Od vězení jej nakonec uchránila milost, udělená císařem. V roce 1882 pak tehdejší vyšehradský probošt Karlach prosadil Kopalovo jmenování kooperátorem a proboštským vikaristou při vyšehradské kapitule. Dále založil a redigoval Obranu víry s přílohou Kalendář pro živé a mrtvé duše , či časopis Vychovatel . Jeho nejúspěšnějším počinem byly „krejcarové“ lidové čtrnáctideníky Kříž a Maria, které redigoval od založení v r. 1894 do své smrti. Oba tyto časo...

Petr Kolář

Narozen v. r. 1961 v Olomouci. Studoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a na PřF UP ; RNDr. 1987, CSc. 1993. V r. 1992 absolvoval pobyt jako Masaryk Fellow of the University of London, 1994–95 The American Studies Program Fellow of the American Council of Learned Societies. Od r. 1989 je zaměstnán na FÚ AV ČR, v současné době je vedoucím pracovní skupiny logiky. Na FF UK přednáší filozofickou logiku. Jako hostující badatel působil na univerzitách ve Finsku , Velké Británii a USA . V r. 1995 obdržel Cenu Josefa Hlávky. Je členem Gesellschaft für analytische Philosophie, The Association for Foundations of Science, Language and Cognition, The Czech National Committee of the International Union for History, Methodology and Philosophy of Science. Je rovněž členem ediční rady časopisu pro analytickou filozofii Organon-F.

Pavel Koukal

Pavel Koukal, duchcovský patriot, novinář, publicista, vlastivědný pracovník, regionální historik, památkář, ekologický aktivista, sokolský vzdělavatel a organizátor kulturních akcí a výstav se narodil 13. května 1944 v Roudnici nad Labem. Po osvobození se celá rodina vrátila do Duchcova, odkud pocházela. Pavel Koukal vystudoval duchcovské gymnázium a krátce studoval na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Málokdo ví, že byl s několika nadšenci spolutvůrcem myšlenky převzetí a využití duchcovského zámku, nadšeně se věnoval jeho obnově, aby později stanul v jeho čele. Ve druhé polovině 80. let profesionálně přešel ke svému koníčku – novinářskému povolání. Je neúnavným členem a hybatelem prvků občanské společnosti – vzpomeňme jen předlistopadovou Společnost pro záchranu Jezeří, byl jedním z iniciátorů založení Společnosti přátel města Duchcova a Československé společnosti G. Casanovy se sídlem v Duchcově. Stál u snah o záchranu severočeských Libkovic a u znovuobnovení činnosti duchcovského Sokola. Stejně tak se snaží především Duchcov popularizovat v desítkách publikací, stovkách výstav, ale hlavně neustálým hledáním kořenů města, jeho hodnot a možností obnovy. Bohužel, dne 4.3.2014 Pavel Koukal zemřel.

Pavel Koubský

RNDr. Pavel Koubský, CSc. Oblasti výzkumu: Předčasné-typy hvězdy, těsné dvojhvězdy, Be hvězdy, astronomické techniky. 1965 vystudoval Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1966 v Stellar oddělení Astronomického ústavu. 1977 PhD in Astrophysics. 1977 doktorát v oboru astrofyziky. 1981-1989 vedoucí pracovní skupiny 2 m dalekohled, 1990-2000 a od roku 2004 vedoucí oddělení hvězd. Od roku 2000 vedoucí pracovní skupiny Fyzika horkých hvězd. Od roku 1990 člen Rady věd Astronomického ústavu. V roce 1972 systematická podpora fotoelektrického pozorování na společné české-jugoslávské observatoř, Hvar . Zodpovědný za dvě modernizace 2m dalekohledu . Pozorovací pobyty v Observatoire de Haute Provence, Francie, KPNO USA, Dominion Astrophysical Observatory Victoria a David Dunlap Observatory, Kanada. V posledních letech pokračoval studiem Be hvězd a rychlé variability v časném hvězdy typu.

Pavel Kotlán

Narozen 20. 2. 1977 v Havířově. Právník a vysokoškolský učitel, zaměřený na trestní, správní a občanské právo. Též se věnuje studiu moderních politických dějin a politických ideologií, zejména českého fašismu. Dříve policejní vyšetřovatel v oblasti ekonomické kriminality.

Oskar Kokoschka

Oskar Kokoschka byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik, kromě toho také spisovatel a autor divadelních her . Nejznámější jsou jeho intenzivní expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a malby krajin, především množství městských a krajinných panoramat. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus. V malbě používá syté barevnosti, energické tahy štětce, deformaci figur. Jeho dědeček Václav a strýc Josef z otcovy strany byli pražskými zlatníky, další strýc byl hodinářem. Zlatnickému řemeslu se v rodinné dílně vyučil i Oskarův otec Gustav Josef , , ale stal se cestujícím obchodním zástupcem továrny. Matka se jmenovala Marie Romana Loidlová . Oskar se narodil jako druhý syn ze čtyř dětí, nejstarší Gustav zemřel jako batole. Nejmladší syn užíval jméno Bohuslav , což potvrzuje, že v rodině přetrvával český živel. Oskar se narodil 1. března 1886 v Pöchlarnu, následujícího roku otcovy obchodní záměry rodinu dovedly do Vídně. Oskar absolvoval c. a k. státní reálnou školu ve Währingu. Z té doby pocházejí jeho nejstarší dochované kresby a akvarely. Výsledky byly rozporuplné, jeho talent rozpoznal Carl Otto Czeschka, který jej přijal do své třídy. V letech 1905—1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, kde byl jedním z jeho učitelů Gustav Klimt. Věnoval se především portrétům, ovlivněn Van Goghem a vládnoucí secesí. Velký vliv na něj měl i vídeňský malíř Rudolf Kalvach, kterého považoval za svého učitele. Navázal vášnivý, často bouřlivý poměr s Almou Mahlerovou-Werfelovou, krátce po smrti její čtyřleté dcery Marie Mahlerové a ukončení jejího poměru s Walterem Gropiem. V roce 1912, po několika společných měsících s ním Alma otěhotněla, dítě si však nechala vzít a odmítla také sňatek. Roku 1914 se vztah rozpadl a Kokoschka dobrovolně narukoval do rakouské armády a ...

Ondrej Kondáš

Ondrej Kondáš sa narodil 29. septembra 1930 v Nižnej Kamenici na východnom Slovensku, v malom domčeku, kde žil v lone malebnej prírody v blízkosti Slánskych vrchov s rodičmi a so staršou sestrou až pokým neodišiel na stredoškolské štúdiá. Jeho záujem o poznávanie sa začal prejavovať už vo veľmi mladom veku, kedy ho často bolo možné zazrieť ani nie tak pri hre s rovesníkmi, ako skôr niekde v ústraní - s knihou v ruke. Kvôli čítaniu zanedbával aj povinnosti okolo domu, a keď už naozaj nebolo úniku a Ondro musel pomáhať napr. pri prácach na poli, využíval každú voľnú chvíľku aj tu „kognitívne“; napríklad sediac vzadu na voze sa učil anglické slovíčka . „Knihy a len knihy – to bol pre neho najvhodnejší darček“, spomína jeho sestra Betka. Táto jeho láska k poznávaniu ho sprevádzala po celý život. K ďalším typickým charakteristikám profesora Kondáša patrila už od chlapčenských čias bystrosť jeho umu a vitalita. Už počas štúdia na prešovskom gymnáziu bol medzi spolužiakmi známy pre výborný prospech, ale aj pre účasť na kultúrno-spoločenských akciách a súťažiach. Vyznačoval sa živou činorodosťou, veľmi dobrými organizačnými schopnosťami, prirodzenou inteligenciou a optimizmom. Rád sa angažoval pre zmysluplné veci, do ktorých sa vedel naplno vložiť – len tak ho niečo neodradilo. Táto vlastnosť bola preňho takisto typická celý život. Treba však povedať, že Ondrej bol nielen „hltačom poznatkov“, ale aj typickým študentom, so všetkým, čo k tomu patrí - aj keď mal školu rád a s učením nemal problémy, nevyhol sa dvojke, ani trojke zo správania. Mal totiž rád podnikateľské aktivity - organizoval výlety, lyžovačky, zábavy, pričom raz sa mu akýmsi fígľom podarilo zrušiť vyučovanie na gymnáziu... K jeho celkovému formovaniu prispeli aj niektoré smutné zážitky a životné skúsenosti. Ako teenager prežil frontové udalosti, s citlivým vnímaním odsunu jeho spolužiakov do koncentračných táborov . Na východnom Slovensku žilo veľa židovských rodín, ktoré dopla...

Miloš Konvalinka

Český dirigent a skladatel, narozen 3. ledna 1919, zemřel 27. listopadu 2000.

Milan Kopecký

Narozen 1971. Ing., letadlový technik. Publikace z oblasti vojenské historie.

Milan Kočandrle

Narozen 16.6.1937 v Plzni. RNDr., CSc., odborný asistent na katedře algebry a geometrie matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy v Praze. Práce v oboru.

Mary Kowal,

Martina Komárková

Spisovatelka, básnířka a scénáristka. Narodila se v roce 1963, vystudovala bohemistiku na FF UK. Pracovala mj. jako redaktorka nakladatelství Panorama, novinářka MfD a ředitelka kulturního domu v Jičíně. V současné době se věnuje tvorba scénářů pořad ČT \"Služby v našich službách plus\": Cestovní kanceláře, Cestovní agentury, Venkovská turistika, Kulturní cestovní ruch.

Maria Konopnicka

Maria Konopnicka rozená Wasiłowska byla polská spisovatelka. Psala také pod pseudonymem Jan Sawa. V roce 1849, když bylo Marii sedm let, se Wasiłowští přestěhovali do Kališe. Jako dítě, po předčasné matčině smrti v roce 1854, byla spolu s pěti sourozenci vychována jejich otcem Józefem Wasiłowskim v duchu katolicismu a polského vlastenectví. V září 1862 se Maria Wasiłowska provdala za o 12 let staršího šlechtice Jaroslawa Konopnického. Brzy se zapojili do Lednového povstání 1863 a museli uprchnout. Rodina Konopnických odjela do Německa a vrátila se až po všeobecné amnestii v roce 1865. Vzhledem k tomu, že jim došly peníze na obživu velké, nyní osmičlenné rodiny, museli roku 1872 prodat své nemovitosti a přestěhovat se poblíž na menší statek. V roce 1877 byla Maria oddělena od svého manžela a přestěhovala se s dětmi do Varšavy, kde pracovala jako spisovatelka a lektorka. Od roku 1881 se Maria Konopnicka také zabývala literární kritikou. Po roce 1890 se kvůli nemocné dceři častěji zdržovala v zahraničí. V roce 1889 se setkala s malířkou a básnířkou Marií Dulębiankou, se kterou zůstala v hlubokém přátelství. V roce 1902 jí byla u příležitosti 25. výročí její spisovatelské činnosti darována malá farma v Żarnowci u Krosna, kde se nyní na její počest nachází muzeum. 8. září 1903 se Dulębianka přestěhovala spolu s Konopnickou na zámek v Żarnowci, kde měla svůj ateliér. Konopnicka zemřela v roce 1910 ve Lvovském sanatoriu a byla pohřbena na Lyčakovském hřbitově. Konopnicka debutovala v roce 1875 v časopise Kaliszanin. V následujících letech vydala mnoho básnických sbírek a sérii básnických knih pro děti. Zvláštní uznání, které trvá do dnešních dnů, získala za svou vlasteneckou píseň Rota , která byla ve své době nazývána neoficiální druhou národní hymnou Polska. Obecně platí, že Konopnicka je považována za jednou z nejvýznamnějších představitelek polského pozitivismu....

Marek Kopelent

Marek Kopelent je významný český hudební skladatel, známý svým přínosem pro soudobou vážnou hudbu. Narodil se 28. dubna 1932 v Praze a byl vlivnou osobností české hudební avantgardy. Kopelent studoval skladbu na pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Jeho tvorba se vyznačuje inovativním používáním hudebního jazyka a zkoumáním nových kompozičních technik.

M. R Kopmeyer

Podnikatel, filantrop, autor publikací z oborů psychologie, sociologie, managementu financování, komunikace apod.

Lucie Kocourková

Publicistka, fotografka, redaktorka, tisková mluvčí souboru Laterny magiky.

Leopold Koželuh

Leopold Koželuh , narozený roku 1747 jako Jan Antonín Koželuh a později přijal jméno Leopold, aby se odlišil od svého stejnojmenného bratrance, byl významný český skladatel a hudební pedagog klasicistní éry. Byl současníkem Mozarta a Haydna a jeho kariéra vzkvétala ve Vídni, která byla v té době centrem hudební činnosti. Koželuh byl plodným skladatelem, jehož katalog zahrnuje řadu symfonií, koncertů, komorních skladeb, sonát a vokální hudby. Jeho styl se vyznačoval klasickými přednostmi, jako je jasnost, vyváženost a forma.

Karel Kovář

Narozen 11. 9. 1996 v Pardubicích. Karel Kovář, známý jako Kovy, je český youtuber, vloger a moderátor. Oceněn jako Bloger roku 2016 a Video bloger roku 2017.

Karel Kordík

Sokolský pracovník, publikace z oboru tělovýchovy.