Všichni Autoři a témata

Tichon Zacharovič Semuškin (13)

Ruský spisovatel.

The Mamas & The Papas (17)

The Mamas & The Papas byla významná americká folkrocková vokální skupina, která vznikla v roce 1965 v Los Angeles. Jejími členy byli John Phillips, Michelle Phillips, Cass Elliot a Denny Doherty. Jsou všeobecně známí svými bohatými harmoniemi a prolínáním folkového hnutí se zvuky vznikající psychedelické rockové scény. Jejich hudba často odrážela kontrakulturu 60. let a stali se jedním ze symbolů dobové "květinové síly".

The Alan Parsons Project (19)

The Alan Parsons Project byla britská progresivní rocková skupina, kterou v roce 1975 založili zvukový inženýr a hudební producent Alan Parsons a skladatel, hudebník a manažer Eric Woolfson. Skupina byla známá svými koncepčními alby, na kterých se místo stálé sestavy kapely střídali hudebníci a zpěváci. Alan Parsons si již předtím vybudoval úspěšnou kariéru v hudebním průmyslu díky své inženýrské práci na významných albech, jako je "Abbey Road" skupiny The Beatles a "The Dark Side of the Moon" skupiny Pink Floyd. The Alan Parsons Project Debutové album "Tales of Mystery and Imagination" čerpalo inspiraci z děl Edgara Allana Poea a udávalo tón tematickému a často orchestrálnímu přístupu kapely k tvorbě alb.

Teresa Southwick (18)

Americká spisovatelka romantické literatury.

Teresa Medeiros (15)

Teresa Medeiros je americká autorka historických milostných románů. Předtím než se začala plně věnovat psaní se nějakou dobu živila jako zdravotní sestřička. Svůj první román napsala v 21 letech a od té doby bylo vytištěno přes 10 milionů jejích knih ve více než 17 jazycích. Romantické příběhy píše proto, že v nich ráda nechává ožít svou víru v sílu lásky a ve šťastný konce. Teresa žije v Kentucky se svým manželem a dvěma kočkami . S manželem jsou bezdětní, rádi jezdí na kole a pořádají soukromé pikniky. Teresa má slabost pro bizarní věci a mezi její oblíbené seriály patří např. Star Trek nebo Ztraceni. Mnoho z jejích knih je uspořádáno do sérií

Susanne Bruns (11)

Práce z oblasti zahrádkářství, rady do domácnosti.

Štěpán Javůrek (11)

Štěpán Javůrek žije pod Krušnými horami celý svůj život. Ve svém volném čase rád o Krušných horách píše a poznává jejich historii. Román Chaloupky je jeho první vydanou knihou. V současné době žije v Chodově a jeho koníčky jsou cestování, psaní, běhání, rodina a pes. 

Stanislav Richter (8)

Narozen 12. 11. 1924 v Příbrami, zemřel 27. 4. 1997 v Praze. Teoretik umění, výtvarný a divadelní kritik, publicista a redaktor. Historické publikace, turistické průvodce.

Stan Lee (12)

Stan Lee , rodným jménem Stanley Martin Lieber, byl americký komiksový scenárista, redaktor, herec, producent, vydavatel, televizní osobnost, prezident a předseda společnosti Marvel Comics. Ve spolupráci s několika umělci, nejvíce s Jackem Kirbym a Stevem Ditkem, vytvořil příběhy známé po celém světě, které vycházely dříve v komiksové podobě, především tedy Spider-Man, X-Men, Iron Man, Fantastic Four, Avengers, Hulk, Thor, Daredevil, Doctor Strange a mnoho dalších. Lee následně svými komiksy přispěl k rozšíření společnosti Marvel Comics z malého vydavatelského domu ve velkou multimediální společnost. Roku 1994 byl oficiálně uveden do Síně slávy komiksového průmyslu. Rovněž byl v roce 2011 o jeho životě natočen osmdesátiminutový dokumentární film With Great Power – The Stan Lee Story. Narodil se 28. prosince 1922 jako Stanley Martin Lieber na Manhattanu v New Yorku do emigrantské rodiny rumunských Židů Celie Solomonové a Jacka Liebera. Ačkoliv vyrůstal v židovské rodině, nikdy se nevyjádřil, zda je či není věřícím. Jeho rodina byla zasažena velkou hospodářskou krizí, i proto se museli přestěhovat do Washington Heights. V roce 1931 se mu narodil sourozenec, bratr Larry Lieber. Kvůli špatné finanční situaci se Lieberovi znovu přestěhovali, tentokrát do Bronxu. Stanley Lieber v dětství obdivoval filmy s Errolem Flynnem. V mládí studoval na DeWitt Clinton High School v Bronxu. Už od mládí se zajímal o psaní a snil o napsání románu, ovšem jako mladý pracoval pouze v různých příležitostných zaměstnáních, např. v centru výzkumu tuberkulózy, kde psal nekrology a lékařské zprávy. Vystudoval roku 1939 a přidal se k WPA Federal Theatre Project, který byl vytvořen na podporu divadel. V roce 1939 díky svému strýci Robbie Solomonovi získal pozici asistenta v Timely Comics, divizi vydavatelství Timely, které vlastnil Martin Goodman, manžel Stanleyho Liebera sestřeni...

Sonja Špálová (11)

Básnířka a prozaička, autorka životopisných románů. Vlastním jménem Františka . Narodila se v početné rodině textilního dělníka. Poprvé byla provdána za sochaře Václava Špálu . 1930 se znovu provdala za Ing. Dr. Josefa Rameše, docenta ČVUT. – Obecnou školu Špálová vychodila v Řícmanicích u Brna, gymnázium studovala ve Štýrském Hradci a dokončila je na Akademickém gymnáziu v Praze . Poté několik semestrů studovala medicínu, pracovala jako ošetřovatelka a jako úřednice v advokátní kanceláři. Od 30. let se věnovala pouze literární a výtvarné tvorbě. Patřila k tzv. okruhu „spořilovských“ spisovatelů, přátelské vztahy ji spojovaly zejména s Františkem Křelinou, Josefem Knapem, Zdeňkem Kalistou a Josefem Heydukem, v Brně se stýkala s Dominikem Peckou, Václavem Renčem a Václavem Prokůpkem. Od roku 1920 přispívala do novin a časopisů: Host, Cesta, Eva, Lidové noviny, Pramen, Zvon, Český svět, Módní revue, Rudé právo, Listy, Národní osvobození, Niva, Naše zprávy, Salon a Český dělník. Užívala pseudonymů Al. Insarov, Alexandr Insarov, Alexander Insarov, Saša Insarov. Debutovala souborem melancholických, melodramatických příběhů Pohádky z čarovné země. Citovou zjemnělostí a exaltovaností výrazu se vyznačují její první básně: sociálními motivy podbarvená sbírka Kamení a křehké i tklivě monotonní verše intimní lyriky soustředěné ve sbírce Černý motýl. Druhá z nich vzbudila pozornost také historickými reminiscencemi a snovými vizemi, rezonujícími s básnickou obrazností poetismu a surrealismu. O elegický rozměr doplnila básnířka svou poetiku ve sbírce věnované památce manžela . Jako prozaička se Špálová po konvenčně pojatých společenských románech, sentimentálním milostném příběhu z Paříže a románu s válečnými motivy zamě...

Sarí Harrar (11)

Americká spisovatelka a editorka zabývající se oblastí zdravotnictví.

různí , (13)

Rupert Butler (13)

Rupert Butler, anglicko-irský autor, je významný žurnalista, specialista na moderní evropské dějiny. Jeho otec i děd byli vojáci a zároveň spisovatelé. On sám se, vždy po pečlivém shromáždění materiálu, věnuje novodobým německým dějinám, zejména vzniku nacionálního socialismu a Třetí říše a II. světové válce. Na jejím počátku bylo Butlerovi sedm let a po celou dobu války žil v jižní Anglii blízko letecké základny RAF v Andoveru. Dnes žije v Londýně. Jeho příspěvky tisknou renomované noviny a časopisy.

Rudolf Šmahel (14)

Český fotograf. Narodil se 21. července 1916 v Kunovicích, okres Vsetín, zemřel 15. září 1997 v Olomouci. Je autorem několika fotografických publikací.

Rudolf Chadraba (10)

Rudolf Chadraba byl český historik, teoretik umění a vysokoškolský pedagog. Rudolf Chadraba se narodil 12. května 1922 v Košicích v rodině českého úředníka důchodkové kontroly. Po smrti matky v roce 1923 se jeho otec oženil podruhé a přestěhoval se do Českých Budějovic. Od roku 1928 rodina žila v Praze Dejvicích. Zde Rudolf Chadraba 1941 maturoval na reálném gymnáziu a poté absolvoval dvouletý kurs kresby a malby na Státní grafické škole v Praze . Vyučil se ocelorytcem v České grafické unii u Jaroslava Goldschmieda. Roku 1942 byl zatčen a vězněn gestapem. Do konce války pracoval jako zemědělský dělník a během této doby složil státní zkoušky učitelství 2. stupně z francouzštiny a němčiny na Učitelském ústavu v Praze. V letech 1945–1946 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Pracoval jako asistent J. Vydry a N. Melnikové-Papouškové. Roku 1947 Rudolf Chadraba následoval F. V. Mokrého na Univerzitu Palackého v Olomouci jako jeho asistent při Ústavu výtvarné výchovy. Odtud roku 1948 přešel na Filozofickou fakultu k Bohumilu Markalousovi-Johnovi do semináře estetiky a zároveň studoval dějiny umění u Václava Richtera. Roku 1950 zde složil doktorát z filozofie a po smrti B. Markalouse roku 1952 přebral vedení estetického semináře. Postgraduálně studoval analýzu uměleckého díla u Ladislava Cejpa. Roku 1953 byly neučitelské obory zrušeny a Filozofická fakulta transformována do Fakulty společenských věd na nově založené Vysoké škole pedagogické. Chadraba zde působil jako asistent na katedře pomocných věd filologických a zároveň v letech 1956–1958 absolvoval externí studium v kombinaci němčina-čeština na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyněho v Brně, kde složil roku 1960 státní zkoušky učitelství III. stupně. Roku 1960 uspěl v konkurzu na místo vědeckého pr...

Rostislav Švácha (11)

Rostislav Švácha je historik a teoretik umění a architektury, vysokoškolský pedagog . Ve svých pracích se zaměřuje na architekturu 17. až 20. století. Narodil se 16. ledna 1952. V letech 1971–1976 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a studia ukončil obhajobou rigorózní práce K periodizaci díla Jana Aichela Santiniho . V letech 1977 až 1984 byl redaktorem v nakladatelství Odeon. Roku 1985 se stal vědeckým pracovníkem Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, kde působí doposud. Své znalosti moderní architektury a odbornou autoritu využívá pro podporu a prosazování ochrany významných staveb vzniklých ve 20. století. Je členem Domácí rady Klubu Za starou Prahu.

Romana Suchá (17)

PhDr. Romana Suchá vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pracovala jako školní psycholožka, má zkušenosti z práce v mateřském centru v Přerově.

Roman Bureš (14)

Rodák z Kladna, který si rád plní své sny. Kromě psaní patří mezi jeho vášně cestování, antika a bojové sporty, jimž se intenzivně věnuje. Dříve pracoval jako osobní strážce a vyhazovač v pražských klubech, bohaté životní zkušenosti nyní zúročuje ve svých knihách. Začít psát byl čistě impulzivní nápad, to lednové odpoledne roku 2012 se jen snažil zabít čas. Tehdy ani v nejmenším netušil, do jak obludných rozměrů se tato nevinná záliba rozroste, jak moc ho pohltí, a jak na ní začne být závislý. V té době by ho ani ve snu nenapadlo, že by mohl napsat knihu. To že mu vyjde sci-fi trilogie v prestižním Knižním klubu, pak byla čirá utopie. Ale sny jsou od toho, aby se plnily. Stačí, když jim dostatečně věříte. V roce 2013 mu vyšly hned dva, Legionář a Zuřící lev. Oba se odehrávají ve starověkém Římě. Za vrchol své tvorby však považuje originálně pojatou historicko-dobrodružnou sci-fi trilogii Propast času, kterou otevřel stejnojmennou knihou v roce 2015, aby na ni o rok později navázal v pokračování nazvaném Císařovna. Závěrečný díl s podtitulem Impérium vyšel v roce 2018.

Robin Norwood (9)

Americká psychoterapeutka, autorka knih o partnerských vztazích a smyslu života.

Prague Radio Symphony Orchestra (14)

Prague Radio Symphony Orchestra je jedním z předních a nejstarších symfonických orchestrů v České republice. Byl založen v roce 1926, má bohatou historii a hraje významnou roli v kulturním životě země. Orchestr je známý svými vystoupeními klasické hudby, a to jak z tradičního repertoáru, tak i ze soudobé tvorby, včetně děl českých skladatelů, jako jsou Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Josef Suk.

Pierre Clostermann (4)

Pierre Henri Clostermann je považován za nejúspěšnějšího francouzského stíhacího pilota, letecké eso ve druhé světové válce. V listopadu 1937 získal licenci sportovního pilota. Po vypuknutí války se chtěl dostat do francouzského letectva jako bojový pilot, pro nízký věk však přijat nebyl. V březnu 1942 zahajuje zdokonalovací výcvik ve Velké Británii, již jako příslušník Letectva Svobodné Francie. V lednu 1943 je přeřazen k francouzské 341. peruti RAF Alsasko, vyzbrojené letouny Supermarine Spitfire. 27. července 1943 Clostermann vybojoval svá první vzdušná vítězství - sestřelil hned dva stíhací Focke-Wulf Fw 190. 28. září 1943 odešel k 602. peruti - spekulovalo se o tom, že se nechal přeřadit kvůli sporům s ostatními piloty, kteří mu údajně kladli za vinu smrt svého velitele René Jean Mouchotta , Clostermann byl na osudném letu Mouchottovým číslem, avšak během boje ho opustil - sám Clostermann ve svých vzpomínkách uvádí, že Mouchottova poslední slova byla I'm Alone - jsem sám... S 602. se účastnil mnoha bojových akcí, mnohdy proti pozemním cílům, a dosáhl i několika dalších sestřelů. 7. července 1944 pak od perutě odchází a po dovolené nastupuje do štábní funkce na velitelství Letectva Svobodné Francie. Kancelářský život se mu však nelíbil, a proto se snažil dostat zpět k bojové jednotce - to se mu podařilo a v lednu 1945 je poslán do Holandska k 274. peruti létající na letounech Hawker Tempest. Později byl převelen k 56. peruti již jako velitel letky. 8. dubna je opět přeřazen, tentokrát ke 3. peruti., kde rovněž převzal velení letky. 27. srpna 1945 pak byl demobilizován. O celkovém počtu jím dosažených sestřelů se dodnes vedou spory - sám Clostermann uvádí 32 vítězství, existují však rozpory mezi popisem průběhu bojových akcí od něho samotného a jejich popisem v záznamech perutí - u některých sestřelů je uváděno, že šlo o letouny zničené na zemi apod. Podle Tomáše Poláka[...

Petra Hůlová (9)

Petra Hůlová je česká spisovatelka. Po maturitě na gymnáziu a neúspěšném pokusu studovat Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy studovala kulturologii na Filozofické fakultě téže univerzity, později přidala i mongolistiku. V letech 2000 až 2001 pobývala v Mongolsku, kde se odehrává děj jejího prvního románu, Paměť mojí babičce, jenž autorku proslavil. Pobývala také ve Spojených státech amerických, kde se odehrává děj její knihy Cirkus Les Mémoires. Později vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v doktorském programu. Od roku 2007 pravidelně přispívá do časopisu Respekt. Žije v Praze. Je rozvedená, má tři děti. Je členkou Strany zelených a ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala na 8. místě kandidátky Strany zelených v Hlavním městě Praze . Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala na 6. místě kandidátky Strany zelených, ale neuspěla. Zdramatizovala román Iana McEwana Betonová zahrada, premiéra proběhla v lednu 2016 ve Švandově divadle. Spisovatelčin debut Paměť mojí babičce získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku a zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku. Próza Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena. Hůlová získala v roce 2008 Cenu Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga.

Pavel Kopta (9)

Pavel Kopta byl český textař, překladatel a divadelní scenárista, syn českého spisovatele Josefa Kopty, bratr překladatele Petra Kopty, otec Václava Kopty a Jana Kopty. Za svůj život napsal či přeložil velké množství písňových textů pro celou řadu známých českých interpretů populární hudby. Velmi známými se staly například jeho šansonové texty psané pro české šansoniérky Ljubu Hermanovou a Hanu Hegerovou. Kromě toho je také autorem celé řady filmových a divadelních písňových textů. Jeho syn Václav je muzikant a herec. Zemřel v důsledku srdečního selhání. Příčinou byly pravděpodobně následky léčby endogenních depresí v kombinaci s těžkou fyzickou aktivitou na chalupě v Libochovicích, kterou toho času rekonstruoval.

Paula Hawkins (11)

Paula Hawkins je britská spisovatelka, známá především svou novelou Dívka ve vlaku, která vyšla v roce 2015. Paula Hawkins vyrůstala v Salisbury v Rhodésii . Její otec byl profesor ekonomie a finanční žurnalista. Do Londýna se přestěhovala v roce 1989. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu. Pracovala jako novinářka pro deník The Times. Poté pracovala na několika novelách jako spisovatel na volné noze a napsala knihu finančního poradenství pro ženy, kterou nazvala The Money Goddes. Kolem roku 2009 psala pod jménem Amy Silver romantické komedie jako např. Confession of a Reluctant Recessionista. Její nejprodávanější kniha z roku 2015 Dívka ve vlaku je thriller s tematikou domácího násilí, zneužívání, alkoholu a drog. Román psala téměř půl roku a dokončila jej v době, kdy se nacházela zrovna v tíživé finanční situaci. V současné době žije v Londýně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paula Hawkins na anglické Wikipedii.

Paul Valéry (11)

Paul Valéry byl francouzský básník, spisovatel, esejista a filosof, člen Francouzské akademie. Valéry se narodil v rodině vysokého úředníka korsického původu v malém přístavním městečku Sète v jižní Francii, kde také chodil do dominikánské školy. Gymnázium navštěvoval v nedalekém Montpellier, kde také od roku 1889 studoval práva a uveřejňoval své první symbolistické básně. Roku 1892 zažil v Janově osobní krizi, zřekl se poezie a svých lásek a psal si pouze deník, později slavné Sešity . Od roku 1894 žil v Paříži jako úředník, novinář a později osobní tajemník ředitele francouzské zpravodajské agentury Havas. Seznámil se zde s André Gidem a zejména s básníkem Stéphanem Mallarmé, který se stal jeho životním vzorem. Roku 1900 se oženil s Jannie Gobillard a měl s ní tři děti. Pod vlivem A. Gida se vrátil k poezii a roku 1917 uveřejnil formálně propracovanou báseň Mladá Parka , která ho ihned proslavila. Roku 1920 následovala jeho nejslavnější báseň, Hřbitov u moře a 1922 sbírka Kouzla . Po válce se stal nekorunovaným králem francouzských básníků, zastával mnoho veřejných kulturních funkcí a přednášel na velmi různá témata. Roku 1924 byl zvolen předsedou francouzského PEN klubu, 1925 členem Francouzské akademie a 1933 byl jmenován administrátorem univerzitního střediska v Nice. 1937 se stal profesorem poetiky na Collège de France a 1939 čestným předsedou Svazu francouzských spisovatelů . Zároveň pokračoval ve vydávání náročných úvah a esejů, v nichž se věnoval teorii literatury, kritice moderní doby a zejména také otázkám vědy. Valéry vytýkal filosofům rozvláčnost a nudný jazyk, a sám se snažil o epigramatickou stručnost a jazykovou přesnost. Dopisoval si s významnými vědci a filosofy své doby , kteří si jeho náz...

Paul Carell (10)

Paul Carell, narozen jako Paul Karl Schmidt, – 20. června 1997 v Rottach-Egern) byl SS-Obersturmbannführer, mluvčí ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentropa a po roce 1945 úspěšný spisovatel a novinář listu Die Zeit a Der Spiegel. Od roku 1993 používal také pseudonym Carell-Schmidt – například na zakládající listině nadace Hans Filbinger. Vyrůstal v malém městě Kelbra jako jediné dítě svobodné matky Henrietty Schmidtové v domě svého děda obuvníka Karla Schmidta. Mládí prožil v jednoduchých, avšak zajištěných poměrech. Do NSDAP a SA vstoupil již v posledním roce gymnázia . Po uchopení moci nacisty vystoupil dne 10. května 1933 jako studentský řečník při pálení knih v Kielu. Působil rovněž na dalších pozicích v Národně socialistickém německém svazu studentstva a v roce 1935/36 převzal úřad župního studentského vůdce pro Šlesvicko-Holštýnsko. V roce 1936 promoval na univerzitě v Kielu na doktora filozofie, disertační prací "Přínosy k teorii významových symbolů v indogermánských jazycích". Následně se stal na této univerzitě vědeckým asistentem v psychologickém ústavu. V roce 1938 vstoupil do SS . Poté byl jmenován legačním radou II. třídy v tiskovém a zpravodajském oddělení ministerstva zahraničí. V roce 1940 byl v SS povýšen na Obersturmbannführera. V témže roce se stal tiskovým mluvčím ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa a vyslancem I.třídy. V této funkci mu byl podřízen informační a tiskový odbor ministerstva zahraničí. Jeho hlavním úkolem na ministerstvu bylo vedení denních tiskových konferencí. Proto je také považován za jednoho z hlavních propagandistů nacionálního socialismu během druhé světové války. Měl rozhodující vliv na nejrozšířenější propagandistický časopis nacionálně-sociální strany "Signal", který byl vydávaný nákladem 2,5 mil. výtisků. Nedávný výzkum také doložil, že jeho vliv byl přinejmenším srovnatelný s Otto Dietrichem, (říšským tiskovým vedoucím u Adolfa Hitler...

P. C Doherty (14)

Anglický spisovatel.

Otomar Schäfer (17)

Redaktor v Praze. Jako prozaik nejvíce proslul pohledy do pražské spodiny a kronikou válečné Prahy . Psal také dramata se sociálními motivy , redigoval časopisy České jeviště , Magazín Praga , Humoristické listy . Pseudonym: Jiří Mölzer.

Ostravak Ostravski (9)

Ostravak Ostravski je pseudonym ostravského blogera, který od roku 2004 vydává blog psaný fonetickým přepisem ostravského dialektu. Jeho pravá identita není známa, občas se spekuluje i o možnosti, že za pseudonymem Ostravak se skrývá některá známá a osobnost ze slezsko-moravského regionu . Texty z jeho blogu, psané v období let 2004 až 2006, vycházely i knižně a na CD nosičích . V ostravském studiu České televize vznikl podle blogu komponovaný 24dílný pořad Deník Ostravaka vysílaný v roce 2007. 23. února 2007 měla na prknech Divadla loutek Ostrava premiéru hra Z deniku Ostravaka v režii Radovana Lipuse. V roce 2016 podle knih vznikl celovečerní film Ostravak Ostravski režiséra Davida Kočára, v hlavní roli s hercem Igorem Chmelou. Premiéra filmu byla 20. října 2016.

Oldřich Kašpar (15)

Oldřich Kašpar je český historik, etnolog, pedagog, iberoamerikanista, člen korespondent Academia Mexicana de la Historia, spisovatel a překladatel. V letech 1970–1974 absolvoval v Olomouci na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého obor čeština-dějepis a na Filozofické fakultě obor historie a poté nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystřídal funkce vědecký aspirant, vědecký pracovník, odborný asistent a docent. Od roku 2005 učí také na Univerzitě Pardubice. Je členem redakčních rad několika českých a zahraničních odborných časopisů, spolupracuje s televizí a rozhlasem. Napsal mnoho odborných publikací a uspořádal několik antologií. Je také autorem řady vlastních knih, jak literatury faktu, tak i z oblasti krásné literatury. Jeho překladatelská činnost je zaměřena především na mýty, legendy, pohádky, lidové povídky a poezii indiánských kultur. Po vydáním Kašparovy knihy Dějiny Karibské oblasti došlo ke sporu mezi ním a profesorem Josefem Opatrným a dalšími kolegy ze SIASu FF UK, jehož příčinou bylo opakované porušování etiky vědecké práce z jeho strany, které spočívalo v tom, že Oldřich Kašpar používal v desítkách případů části textů jiných autorů bez uvedení pramene. Spor se dostal až před Etickou komisi FF UK, která konstatovala, že plagování v pracích doc. O. Kašpara je vysoce pravděpodobné.

Neal Shusterman (16)

Neal Shusterman vyrostl v Brooklynu. Je autorem mnoha knih pro mládež včetně románů Everlost a Downsiders, za který byl nominován na dvanáct státních čtenářských cen a který byl vyhlášen nejlepší knihou pro mládež a tipem pro nerozhodné mladé čtenáře podle Americké knihovnické asociace . V roce 2015 získal National Book Award za literaturu pro děti a mládež. Píše také scénáře k filmům a televizním programům, jako jsou Animorphs a Husí kůže . Neal je otcem čtyř dětí a žije v jižní Kalifornii.

Naděžda Rozehnalová (19)

Prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc. je právnička a vysokoškolská učitelka. Maturovala na Střední ekonomické škole, obor zahraniční obchod, v Brně v roce 1975. Roku 1979 absolvovala právnickou fakultu v Brně, kde v roce 1980 složila rigorózní zkoušku a získala titul JUDr. Již v roce 1979 nastoupila jako asistentka na Katedru mezinárodního práva a postupně se stala kandidátkou věd v roce 1986, docentkou 1994 a profesorkou v roce 2005. V letech 1994–2007 byla proděkankou, v letech 2007-2015 pak děkankou Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2015-2019 působila jako prorektorka univerzity pro záležitosti studentů. V současné době kromě Katedry mezinárodního a evropského práva působí v akademickém senátu univerzity, ve vědecké radě a v etické komisi. V roce 2019 byla oceněna Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity.

Monika Kopřivová (13)

Narozena 26. 4. 1977. Farmaceutka, autorka publikací zaměřené na prarodiče, též zakladatelka eshopu s dárkovým zbožím pro seniory.

Miroslava Tomanová (12)

Miroslava Saková, jak se jmenovala za svobodna, se narodila 9.10.1906 v Hradci Králové v rodině inženýra chemie. Útlé dětství strávila v jednom z otcových pracovišť, v Černovicích, patřících k tehdejší rakousko - uherské Bukovině, ale do školy začala chodit již v Olomouci. Brzy po ukončení gymnázia se provdala za Josefa Tomana. Společně se svým manželem pracovala na řadě dramat, ale i knížka pro děti - Táborový oheń , soubor cestopisných črt - Italská paleta a románu "Kde lišky dávají dobrou noc . Tvůrčí a veřejná činnost Miroslavy Tomanové vrcholí v 70. letech 20. století. Tehdy vydává autorka své nejvýznamější dílo - "Stříbrnou Pláň", podílí se na vzniku nového Svazu českých spisovatelů. Umírá po změně režimu, v roce 1991.

Miroslav Skála (12)

Miroslav Skála byl český spisovatel a novinář. Vystudoval gymnázium v Kyjově. V průběhu druhé světové války byl totálně nasazen na práci v hnědouhelném dole. Po válce vystudoval filozofickou fakultu v Brně obor čeština, ruština a divadelní věda. Poté se stal učitelem, lektorem ruštiny, ale již roku 1954 se stal literárním redaktorem Československého rozhlasu. Zde spolu s Vladimírem Fuxem a Vlastimilem Pantůčkem vytvořili trojici, která vytvořila celou řadu úspěšných pořadů. V roce 1959 spolu založili satirické a kabaretní divadlo Večerní Brno, kde působil jako autor. V rozhlase spolupracoval na cyklu zábavných půlhodinek Na shledanou v sobotu . Po roce 1968 byl donucen opustit brněnský rozhlas, někdy se uvádí, že z politických důvodů, jindy bývá uváděno, že důvodem byla jeho nervová choroba. Po svém odchodu z rozhlasu pracoval v letech 1970 až 1976 jako lektor loutkového divadla Radost, někdy zde dělal i vodiče loutek. V roce 1974 dostal částečný invalidní důchod a od té doby se věnoval literatuře. Psal povídky, divadelní hry a napsal i několik knih včetně žánru sci-fi.

Miroslav Krob (15)

Narozen 26. 4. 1931 v Jindřichově Hradci, zemřel 2011 v Praze. Fotograf, zpočátku reportážní fotografie, později sportovní tematika, krajiny, umělecké památky a architektura, fotografické publikace o Sedlčansku a poutních místech, často ve spolupráci se synem Miroslavem Krobem.

Miroslav Kapek (16)

Vlastním jménem Miroslav Müller. Narodil se v rodině dělníka kladenských železáren, dětství prožil ve Stehelčevsi u Kladna. Od 1937 studoval na reálném gymnáziu v Kralupech nad Vltavou . V letech 1945–47 studoval estetiku a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a současně pracoval jako propagační referent Společnosti pro obnovu Lidic. 1947 se stal tajemníkem krajského výboru Společnosti přátel SSSR. Po absolvování prezenční vojenské služby začal 1950 pracovat v aparátu Ústředního výboru KSČ. Jako absolvent Vysoké stranické školy Ústředního výboru Komunistické strany SSSR v Moskvě se zde stal vedoucím referentem a od roku 1959 zástupcem vedoucího mezinárodního oddělení. Od konce 60. let byl členem redakční rady časopisu Život strany; 1969 byl jmenován zástupcem vedoucího oddělení mezinárodní politiky a vedoucím odboru pro socialistické státy v ÚV KSČ, počínaje rokem 1972 zde působil jako vedoucí oddělení kultury. Již o rok dříve byl na 14. sjezdu KSČ zvolen členem Ústřední kontrolní a revizní komise a jmenován do ideologické komise ÚV KSČ. Až do jara 1989 tak zastával klíčové postavení v ideologickém řízení kultury komunistickou stranou. 1990 byl z na základě rozhodnutí stranické komise z KSČ vyloučen... Debutoval 1945 v Práci, dále publikoval v novinách a časopisech Rudé právo, Život strany, Literární měsíčník. Režisér Karel Steklý natočil podle jeho námětu film Za volantem nepřítel . Kapek psal pod pseudonymy písňové texty pro skupinu Františka Janečka Kroky. Užíval rovněž pseudonymu Miroslav Miler (1945 verše v deníku Práce

Miluška Karásková (17)

Učebnice angličtiny.

Miluše Jankásková (19)

Narozena 1955. Pedagožka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro výuku němčiny.

Miloslav Ryšán (10)

Publikace o pěstování zahradních a pokojových rostlin.

Miloš Jesenský (16)

Dr. Miloš Jesenský, PhD. Univerzitné vzdelanie ukončil v roku 1995 na Univerzite veterinárskeho lekárstva v Košiciach. Od detstva však skôr inklinoval k nerozlúšteným hádankám minulosti, prírody a spoločnosti ako k odboru, ktorý vyštudoval. Po ukončení štúdia pracoval do roku 1999 ako samostatný odborný pracovník Historického oddelenia Východoslovenského múzea v Košiciach, kde sa špecializoval na dejiny farmácie a medicíny. Od roku 1998 pôsobil ako externý ašpirant Historického ústavu Slovenskej akadémie vied a svoje doktorandské štúdium úspešne zakončil obhájením dizertačnej práce pod názvom „Dejiny alchýmie na Slovensku“. V rokoch 2001 – 2006 pracoval ako odborný bibliograf Žilinskej knižnice, v rokoch 2006-2008 na Odbore informácií a zahraničných vzťahov Žilinského samosprávneho kraja. V súčasnosti pôsobí ako riaditeľ Kysuckého múzea v Čadci. Dr. Jesenský sa už takmer dve desaťročia venuje publicistike v oblasti záhad histórie a rozmanitých hraničných javov nielen na Slovensku, ale aj v zahraničí, ako dokladá i jeho bohatá časopisecká bibliografia. Prispieva do širokého spektra dennej a špecializovanej tlače – za posledné menujme aspoň jeho pravidelnú spoluprácu s časopisom Fantázia, Dinner´s Club Magazine či Vlna. Jeho texty možno nájsť aj v elektronických médiách, predovšetkým na portáli www.putnici.sk a ďalších príbuzných portáloch. Naplno sa venuje aj spisovateľskej činnosti, o čom sa možno v Slovníku slovenských spisovateľov z roku 2001 dočítať: „Obdobiu stredoveku a jeho záhadám sa venuje v dielach Štyri hodiny do stredoveku a Dva mesiace v stredoveku . Kniha Krajina zázrakov je sprievodcom po magických a tajomných miestach na Slovensku. Záhady histórie, mágia, mimozemské civilizácie a podobné témy rezonujú v prácach Reálne príbehy X, Wunderland, mimozemské techológie Tretej ríše, Bohovia atómových vojen , Po stopách Indiana Jonesa a Záhady devätnásteho storočia . Odvtedy rozšíril svoje spisovateľské konto na do...

Milan Gruber (9)

Prózy a rozhlasové hry, dobrodružná literatura a literatura faktu.

Míla Tomášová (15)

RNDr. Míla Tomášová byla významná česká mystička a spisovatelka. Mystické zkušenosti ji provázely již od útlého mládí. V knize Za čas a prostor uvádí popis hlubokého duchovního ponoření , které zažila ve čtyřech letech. Studovala filozofickou a přírodovědeckou fakultu univerzity v Olomouci, studium nakonec dokončila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zde také počátkem 50. let 20. století získala doktorát. Pracovala v různých zdravotních zařízeních zabývajících se mikrobiologií. Po roce 1989, kdy se v Československu otevřely podmínky pro šíření duchovní nauky, vedla řadu přednášek a vydala několik knih. Setkala s mnoha duchovními učiteli, z nichž nejvýznamnější byl zřejmě František Drtikol. Byla rovněž ovlivněna křesťanskou mystikou a díly Ramany Maharšiho. Ačkoli si duchovních učitelů velmi vážila, vždy je považovala především za své duchovní bratry, necítila se být něčí žačkou. Ve svém díle nejednou zmiňuje ideu, že nejvyšším duchovním učitelem je vnitřní božství člověka. Ke konci života napsala několik knih duchovních vzpomínek a esejů, uvádějících čtenáře nenásilnou formou do duchovní problematiky. Vrcholným dílem Míly Tomášové je sbírka duchovních básní Průzračný svět . Společně se svým manželem Eduardem Tomášem se podílela na řadě knih a přednášek, např.: Mimo psaná díla existují i zvukové nahrávky promluv a některých přednášek. Dílo Míly Tomášové vydává nakladatelství AVATAR.

Michelle Reid (18)

Britská autorka milostných románů.

Michaela Hansen (22)

Michael Ridpath (14)

Michael Ridpath – anglický spisovaqtel thrillerů – se narodil v r.1961 v Devonu a dětství prožil v Yorkshire. Navštěvoval Millfield v Somersetu, později studoval moderní dějiny na Merton College v Oxfordu . Po ukončen studia pracoval osm let v různých mezinárodních bankách v londýnské City jako úvěrový analytik. Z tohoto prostředí také čerpal náměty svých prvních knih – thrilllerů z finančního prostředí. Svůj první román Free to Trade napsal během jediného roku po večerech a o víkendech. V okamžiku její publikace opustil zaměstnání a stal se spisovatelem na plný úvazek. Je členem Společnosti autorů detektivek. Jeho posledním dílem je první kniha nové serie s islandským detektivem Magnusem Jonsonem. Žije s manželkou Barbarou a třemi dětmi v severním Londýně.

Michael Hjorth (12)

Švédský scenárista, producent a spisovatel.

Michael Freeman (14)

Britský novinář, spisovatel a fotograf se zaměřením na architekturu, interierovou architekturu, asijskou kulturu, architekturu a archeologii. Autor obrazových publikací a populárně-naučných publikací z oboru.

Martina Novotná (14)

Narodila se v roce 1983 v Karlových Varech. Později se přestěhovala do Prahy, kde vystudovala česko-španělské gymnázium a následně absolvovala Policejní akademii obor Bezpečnostně-právní studia a kriminalistika. Rok působila na katedře kriminalistiky jako odborný asistent. Věnuje se výuce cizích jazyků, především angličtiny a španělštiny. Ve svých příbězích využívá zkušenosti nejen z kriminalistiky, ale také z dalších oborů, kterými se zabývá. Její tvorbu ovlivňuje především zájem o historii a historický šerm, jemuž se aktivně věnuje, a studium psychologie se zaměřením na negativní jevy ve společnosti. Stranou jejího zájmu nezůstávají ani tzv. „věci mezi nebem a zemí“. Díky tomu se v knihách můžeme setkávat i s prvky fantasy, které dokreslují detektivní zápletky z doby vlády Václava II. Mezi její další záliby patří především jízda na koni, výroba šperků a psaní recenzí na knihy, kde se zaměřuje na oblast historických románů a detektivek. Pravidelně tak přispívá např. na server databázeknih.cz. Do podvědomí čtenářů se autorka dostala svou prvotinou Vražda nepočestné panny, která vyšla na jaře roku 2020. V současné době žije v Praze, kde spolu s manželem vychovává tři syny.

Martin Moravec (9)

Novinář, vedoucí magazínu iDnes, autor sportovních reportáží. „Nechceš se živit něčím pořádným?“ říkali mu shodně maminka a učitel fyziky. Jenže on v šestnácti letech zaklepal na dveře redakce Orlických novin a začal tím svou novinářskou kariéru. Nejprve zvolna, referáty z okresního přeboru fotbalu, protože ho mrzelo, že sám fotbal nikdy nehrál. V roce 1998 odešel z Východních Čech do Prahy, studoval žurnalistiku na Karlově univerzitě a zároveň docházel do redakce MF DNES. Začínal jako sportovní elév – na velké čtvrtky po každém kole fotbalové ligy zapisoval, kolik který hráč dostal žlutých nebo červených karet. Postupně začal psát hlavně o tenise a objel všechny grandslamové turnaje. V roce 2003 přešel do čtvrtečního Magazínu DNES, který od roku 2006 řídí. Od té doby píše každý týden sloupky, z nichž teď 250 vybral do knihy Enter, mami! Kromě práce v MF DNES učí budoucí novináře, natočil několik dílů dokumentu 13. komnata, moderuje různé akce a komentoval tenis na Eurosportu

Marta Davouze (8)

Marta Davouze, dříve Marta Železná byla česká nakladatelka, publicistka a spisovatelka. Vystudovala Filozofickou fakultu UK, působila jako knihovnice a nakladatelská redaktorka. Byla dlouholetou ředitelkou Centra Franze Kafky, které vydalo úplné Spisy Karla Poláčka a Dílo Franze Kafky. Je považována za inspirátorku Ceny Franze Kafky a pražského pomníku Franze Kafky od Jaroslava Róny. Dlouhá léta byla manželkou Vladimíra Železného, se kterým měla dva syny, Davida a Jakuba. Jejím druhým manželem byl Francouz Joël Davouze.

Marina Ivanovna Cvetajeva (12)

Marina Ivanovna Cvetajeva byla ruská básnířka, překladatelka a esejistka. Autorka psychologických básnických skladeb, poezie vzdoru a samoty i milostné lyriky. V roce 1919 emigrovala do Francie, kde zůstala až do začátku druhé světové války, pouze v letech 1922-25 žila v Praze a jejím okolí. Začínala jako autorka symbolistické poezie, počátkem dvacátých let pak vynikla v žánru expresionistické lyrické skladby, v níž uplatnila formu exaltovaného citového monologu. Její básně esteticky korespondují s akméismem a futurismem, hojně využívala impulsy z lidové slovesnosti. Psala též lyrickou autobiografickou prózu, dramata a literární eseje a úvahy o ruské kultuře a umění. Dva roky po návratu do Sovětského svazu spáchala sebevraždu.

Marie Cordonnier (16)

Gaby Schusterová je německá spisovatelka. Píše nejen pod svým jménem, ale i pod pseudonymy Marie Cristenová, Gabriele Marie Cristenová, Marie Cordonnierová, Valerie Lordová. Gaby Schusterová absolvovala v letech 1965 až 1967 dobrovolnou výuku u regionálního deníku Allgäuer Zeitung. V sedmdesátých letech odešla z rodinných důvodů do Mnichova, kde pracovala ve vydavatelství Kauka. Od roku 1973 byla šéfredaktorkou mládežnického časopisu Melanie-Popcorn. Později se ujala vedení nově vzniklého časopisu Mädchen. Od roku 1984 je Gaby Schusterová spisovatelkou na volné noze. Žije v Horním Bavorsku v Egmatingu. Gaby Schusterová je autorkou mnoha knih pro děti a mládež, především pro dívky. Kromě toho píše pod různými pseudonymy knihy pro dospělé, především historické a milostné romány. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaby Schuster na německé Wikipedii.

María Maneruová, (13)

Marek Brzkovský (15)

Narozen 1972 v Brně. Letecký badatel a publicista zaměřený na leteckou válku v období od začátku občanské války ve Španělsku v roce 1936 až do konce Korejské války roku 1953, autor publikací o historii vojenského letectví.

Lumír Klimeš (12)

Bohemista; zabývá se především lexikografií, slangem a vývojem českého jazyka v 17. – 19. stol.; vysokoškolský profesor; autor mnoha vědeckých článků, recenzí a jazykových koutků; organizátor 6 mezinárodních konferencí o slangu ; od roku 1972 předseda plzeňské odbočky Jazykovědného sdružení ČR.

Ludmila Pešková (13)

Publikace v oboru ručních prací.

Ludmila Kybalová (13)

Ludmila Kybalová byla česká textilní výtvarnice, návrhářka tapisérií a bytového textilu, spolupracovnice svého manžela Antonína Kybala. V letech 1920–1926 vystudovala dekorativní malbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru prof. Jaroslava Bendy. Od roku 1926 spolupracovala se svým starším spolužákem z ateliéru sochařství a zároveň manželem Antonínem Kybalem. Jejich dcera Ludmila Kybalová je historička umění, publicistka a bývalá ředitelka Židovského muzea v Praze, autorka několika knih o dějinách odívání. Po celý profesní život byla nejbližší spolupracovnicí svého manžela. Všechny jeho návrhy vlastnoručně tkala. Společně od roku 1928 vystavovali svá díla. O jejím vlastním výjimečném výtvarném talentu svědčí tapisérie Piková dáma, za kterou obdržela Velkou cenu na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu roku 1958.

Luboš Taraba (12)

Luboš Taraba , vystudoval historii a filozofii, autor literatury faktu. Již od doby studií na Filozofické fakultě UK se zajímá především o kontroverzní dějinné události a osudy rozporuplných osobností. Tato orientace se projevila ve většině jeho publikací. V roce 1990 vydal svou prvotinu Charles de Gaulle, která byla oceněna za přínos v oblasti literatury faktu. O dva roky později vyšla jeho monografie Duce, zachycující životní dráhu Benita Mussoliniho. Na dějinné období popsané v monografii Nebezpečný intrikán - Život Charlese Maurice Talleyranda volně navázaly obsáhlé monografie Waterloo a Vídeňský kongres . V roce 1995 dále vyšla monografie Josef II. V roce 2006 se po Waterloo vrátil k tématu evropských konfliktů 19. století, a to v publikaci Divná válka - francouzsko-pruská válka 1870-1871. Pro všechny práce Luboše Taraby je příznačná stylová lehkost a čtivost, zároveň však respekt k historickým faktům, které autor dokáže skloubit v celek přístupný i nezasvěcenému čtenáři.

Luboš Nečas (12)

Narozen 1972. Publicista, redaktor, autor biografii, dětské literatury, kuchařských knih, scénárista publicistických televizních pořadů.