Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 181 - 240 z celkem 1548 záznamů
Miroslav Kutílek
Miroslav Kutílek byl český hydropedolog a vysokoškolský pedagog, do roku 1989 Proděkan pro Vodní stavby a vodní hospodářství Stavební fakulty ČVUT v Praze, a příležitostně spisovatel; Publikoval také pod jménem Marek Hofman Narodil se v roce 1927 v Trutnově. V roce 1946 dokončil gymnasium v Nymburce. Vystudoval Obor vodního hospodářství na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze., byl proděkanem Stavební fakulty, Směr Vodní stavby a vodní hospodářství na ČVUT od roku 1985 do roku 1989. Od roku 1989 do roku 1991 byl vedoucím katedry hydromeliorací. V roce 1994 odešel do důchodu a věnoval se funkci šéfredaktora vědeckých žurnálů a člena redakčních rad v nakladatelstvích Catena a Elsevier. Specializoval se na půdní fyziku, roku 1966 dosáhl titulu DrSc. V roce 1960 působil šest měsíců jako asistent – profesor na univerzitě v Iráku, v letech 1965–1968 byl docentem na univerzitě v Chartúmu , v roce 1970 působil šest měsíců na univerzitě v Grenoblu . Od roku 1973 byl vysokoškolským profesorem ČVUT. Profesuru získal za vývoj hydropedologie a výzkum v oblasti půdní fyziky. V letech 1981-82 byl hostujícím profesorem na kalifornské univerzitě v Davisu . V letech 1990-92 byl řádným profesorem univerzity v Bayreuthu. Vydal desítku odborných knih, dvě přeložil do angličtiny. Byl čestným členem rady vědeckých společností, také čestným členem Mezinárodní pedologické unie a spoluzakladatelem spolku SISYFOS. Knižní beletrii publikoval také pod pseudonymem Marek Hofman. V poslední době se věnoval změnám klimatu. Kritizoval činnost Mezivládního panelu pro změny klimatu . Podle něj je hlavním faktorem vyvolávajícím současné klimatické změny sluneční aktivita. Za svou činnost byl vyznamenán Mendelovou medailí ČSAV v roce 1987 a Medailí Za zásluhy III. stupně prezidentem Václavem Klausem v roce 2010. ...
Více od autora
Miloš Kužvart
Miloš Kužvart je český geolog a politik, v letech 1998–2002 ministr životního prostředí ČR, počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v roce 2004 krátce kandidát České republiky do Evropské komise. Z ČSSD později vystoupil a spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana a později i stranu SPOZ. Vystudoval geologii a geochemii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 1989 pracoval v Ústředním ústavu geologickém. V 80. letech 20. století se účastnil vědeckých expedic na Tchien-Šan, Kavkaz a na pohoří Jotunheimen v Norsku. V této době se podílel na činnosti environmentalistických organizací. Psal do samizdatového Ekologického bulletinu, seznámil se s ekologem Ivanem Dejmalem. V 90. letech spoluzakládal Společnost pro trvale udržitelný život. Počátkem této dekády pracoval i na ministerstvu životního prostředí v různých funkcích. Poté, co do čela rezortu nastoupil František Benda, byl ovšem Kužvart propuštěn z ministerstva Přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je členem České společnosti pro ochranu před zářením. V polovině 90. let pracoval pro německou firmu RWTÜV, která firmám vydávala známky jakosti včetně ekologických. V roce 1995 vstoupil do ČSSD a předsedal její ekologické komisi. Ke vstupu do strany ho inspiroval nástup Miloše Zemana do čela sociální demokracie, Zemana totiž znal z dřívějších dob z Kruhu nezávislé inteligence. V roce 1995 na základě úspěšného výběrového řízení pracoval jako ředitel Programové jednotky PHARE programu Evropské unie pro neziskový sektor v České republice. V červenci 1998 se stal ministrem životního prostředí ve vládě Miloše Zemana. Ve funkci zažil četné politické střety, zejména s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem a ministrem zemědělství Janem Fenclem . Do konfliktů se dostával ale i s environmentalisty, nap...
Více od autora
Ludvík Kunc
Ludvík Kunc je český zoolog, publicista a výtvarník. Je jakýmsi guru ochranářů rysů a dalších velkých šelem v České republice. Respekt získal i mezi odbornými zoology a myslivci. Svojí tvorbou a činností dokázal inspirovat generace následovníků a vzbudit mezi nimi zájem o ochranu a studium života velkých šelem, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Výrazně se zasloužil o to, aby proběhly evropské projekty reintrodukce rysa v oblastech, kde tato šelma před desítkami let vymizela. Zasadil se o odchyt a dodání živých rysů ze Slovenska, a ti byli následně v rámci reintrodukčních programů vypouštěni v několika evropských zemích. V rámci svého působení v ostravské zoologické zahradě rysům zajišťoval karanténu a veterinární vyšetření a zprostředkoval jejich dodání do místa vypouštění. Uskutečnění plánu pomohl i fakt, že Ludvík Kunc je znalcem života těchto šelem. Jejich každodenní chování, lovecké zvyklosti i povahu sledoval jednak v beskydské přírodě, kde je stopoval stovky kilometrů a chránil, ale vhled do rysí povahy mu poskytl i Sixi – jedno z rysích mláďat, které se narodilo v ostravské zoo. Své zkušenosti s péčí o rysa popsal v knize Můj přítel rys. Základní vzdělání získal v Rakovníku. Rodina Ludvíka Kunce se starala o hospodářství s koňmi, kozami i drůbeží. Každodenní šestikilometrová cesta z Olešné do Rakovníka přinášela Ludvíkovi první příležitosti detailně pozorovat a následně výtvarně ztvárňovat život zvířat. Nesporný výtvarný talent umožnil Ludvíkovi studovat v Praze grafickou školu a později také Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Vystudoval knižní grafiku a ilustraci. Zájem o zvířata a malování ho nejčastěji přiváděly do pražské zoologické zahrady. Po ukončení studia nezískal v Praze adekvátní pracovní nabídku, a tak se odstěhoval na sever Moravy – do Rýmařova v podhůří Jeseníků. Na místní škole působil mj. jako učitel kreslení. V Rýmařově se také oženil, dlouho zde však nezůstal. Pracovní uplatnění nalezl v zoologic...
Více od autora
Karel Kuklík
Karel Kuklík byl český fotograf, představitel informelu v české výtvarné fotografii. Je zařazován mezi výtvarníky ovlivněné abstraktními a surrealistickými tendencemi a také autory vytvářející díla se silným existenciálním nábojem. V roce 2000 byl spoluzakladatelem skupiny Český dřevák. V roce 1954 se vyučil automechanikem a do roku 1960 pracoval v Dopravním podniku spojů. V letech 1960-1964 pracoval jako laborant ve fotografickém oddělení Státního ústavu památkové péče. Současně v roce 1962 absolvoval večerní studium na Střední všeobecně vzdělávací škole a stal se kandidátem Svazu československých výtvarných umělců . V roce 1964 získal výuční list fotografa v družstvu Fotografia a nadále pracoval jako samostatný fotograf. V šedesátých letech 20. století spolupracoval s časopisy Výtvarné umění, Výtvarná práce, Literární noviny a dalšími. Pro tato nakladatelství fotografoval umělecká díla, prostředí uměleckých ateliérů i portréty řady českých malířů a sochařů. Od sedmdesátých let spolupracoval s nakladatelstvími Panorama, Pressfoto, Odeon a Obchodní tiskárnou Kolín. Byl členem Asociace fotografů, v letech 1991-1998 byl místopředsedou správní rady. Pod vlivem fotografií amerického fotografa Edwarda Westona začal používat velkoformátové kamery 13x18 cm a 18x24 cm a zhotovovat kontaktní kopie. V roce 2000 založili fotografové Karel Kuklík, Jan Reich, Jaroslav Beneš a Bohumír Prokůpek skupinu Český dřevák. Fotografovat začal ve čtrnácti letech. V roce 1959 vstoupil do fotoklubu ČKD Stalingrad v Nekázance. Zde měl ve stejném roce i svou první výstavu. V první polovině 60. let 20. století byl jedním z hlavních představitelů tzv. texturální abstrakce , aktivně se zapojoval do dění na tehdejší výtvarné scéně. Vystavoval s malíři a sochaři stejné výtvarné orientace, například na výstavách Konfrontace II , Konfrontace III , Aktuální t...
Více od autora
Josef Kučera
Narozen 27.2.1908 v Purkarci u Hluboké n. Vltavou, zemřel 10.7.1966 v Praze. Důstojník, vojenský kartograf, romanopisec, dramatik, autor rozhlasových her, politický publicista, překladatel z němčiny, angličtiny a ruštiny.
Více od autora
Jiří Kulhánek
Jiří Kulhánek je přední český autor knih na pomezí science fiction a fantasy. Narodil se 31. prosince 1967 v Brandýse nad Labem, nyní žije v Praze. V roce 1989 absolvoval SPŠS v Liberci. Od roku 1993 člen SF&F Workshopu. Je patrně nejprodávanějším současným domácím autorem žánru, populárním i mimo okruh pravidelných čtenářů fantastiky a pobírajícím honoráře srovnatelné s úspěšnými autory mainstreamu. V roce 1996 získal cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu pro nadějného nováčka. Mezi fanoušky je už poměrně proslulý tím, že nerad vystupuje na veřejnosti, rozhovory dává jen zřídka a odpovídá stručně. Je svobodný, žije v Praze. Hrdinové jeho knih mají mimořádné až nadlidské schopnosti ; obvykle jsou na počátku napadeni a stráví velkou část děje útěkem a skrýváním před masami „normálních“ nepřátel, jejichž nebezpečnost spočívá v kvantitě, ale nakonec triumfují i nad jejich skrytými vůdci, což je několik málo zloduchů ještě supermanštějších než hrdinové. Další charakteristické znaky Kulhánkova díla jsou spádný děj, černý až cynický humor koncentrovaný ve formě tzv. wisecracků , detailní popisy vyspělé techniky , s jejíž pomocí hrdina řeší různé problémy, a hojná naturalistická, i když odlehčená líčení násilí. Kulhánkovi hrdinové představují sice kladnou stranu konfliktu, ale jsou ztělesněním opaku čítankové ušlechtilosti a často se dopouštějí i morálně pochybných skutků. Určité nedostatky knih lze spatřovat v poněkud jednodušším jazyce a relativně častých logických nesrovnalostech. Kulhánkův styl bývá přirovnáván ke Quentinu Tarantinovi. Je často napodobován, ale zpravidla nepříliš zdařile. Od roku 1993 člen SF&F Workshopu. Z jeho díla uveďme zejména romány Vládci strachu a Cesta krve I – Dobrák , která získala cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu za nejlepší původní knihu roku. Tatáž cena pak byla o rok pozdě...
Více od autora
Jiří Kubka
Novinář, redaktor Obrany lidu, 1948–51 Lidových novin, 1952–1965 Čs. vojáka, od roku 1966 byl šéfredaktorem Reportéra a tajemníkem Mezinárodní organizace novinářů v Praze. Syn spisovatele Františka Kubky.
Více od autora
Jiří Kubička
Jiří Kubička byl český lékař, mykolog, mykotoxikolog a balneolog–revmatolog, který se zasloužil za obnovu a rozkvět jihočeského lázeňství, zejména lázní v Třeboni, a spoluobjevení a zavedení účinné léčby faloidních otrav.
Více od autora
Jaroslav Kulhánek
Narozen 6. 10. 1912 v Praze, zemřel 8. 12. 1970. Autor fotografických příruček.
Více od autora
Jánuš Kubíček
Jánuš Kubíček byl český malíř a výtvarník, představitel generace 60. let. Pocházel z umělecké rodiny - jeho otec i strýc byli známými sochaři . V roce 1924 přesídlila rodina do Brna, které se natrvalo stalo Kubíčkovým domovem a hlavním uměleckým působištěm. Po maturitě na gymnáziu v Králově Poli studuje na brněnské Škole uměleckých řemesel, v roce 1950 je přijat do svazu Československých výtvarných umělců. Jeho výtvarný názor, krystalizující postupně do osobité, imaginativní abstrakce, ovlivnila výrazně rodinná sbírka děl českého moderního umění. Významné bylo jeho celoživotní přátelství s Bohumírem Matalem, s nímž a několika dalšími brněnskými výtvarníky zakládá roku 1957 tvůrčí skupinu Brno 57. Dílo Jánuše Kubíčka bylo prezentováno na desítkách samostatných i společných výstav, je zastoupeno ve všech významných galerijních sbírkách v České republice včetně Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně či Muzea města Brna.
Více od autora
Jan Kuklík
Narozen 23.6.1940 v Praze, zemřel 22.8.2009 tamtéž. PhDr., historik, práce z oboru.
Více od autora
Jan Kühndel
Jan Kühndel byl český učitel, muzeolog, archivář a odborný publicista. Věnoval se především historii Prostějova. V roce 1909 se přestěhoval do Prostějova, kde začal vyučovat na měšťanské škole. Od roku 1919 byl členem městského zastupitelstva a tajemníkem městského muzea. Mezi léty 1924–1948 byl editorem a jedním z autorů Ročenky Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané. V roce 1949 odešel do důchodu, ale dál se věnoval historickému bádání.
Více od autora
Ilja Kučera
Narozen 22.6.1928 v Podlesí u Příbrami, zemřel 4. 12. 2007 v Praze. Autor próz a rozhlasových her s kriminalistickou tematikou, též prózy pro mládež.
Více od autora
Boris Grigor'jevič Kuznecov
Ruský filozof a historik vědy, autor biografií Newtona, Lomonosova, Mendělejeva a dalších.
Více od autora
B Kuril
Více od autora
Antonín Kůrka
RNDr. Antonín Kůrka vystudoval biologii na PřF UK. V Národním muzeu v Praze pracuje jako kurátor sbírek bezobratlých. Zabývá se zejména arachnologií.
Více od autora
A. S Kuniskij
Více od autora
Zlata Kufnerová
Zlata Kufnerová, rozená Novotná je česká slavistka, překladatelka a literární vědkyně. Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Chrudimi vystudovala v letech 1954–1959 slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také roku 1969 získala titul doktora filozofie a roku 1978 titul kandidáta věd. Po ukončení vysokoškolského vzdělání vyučovala do roku 1961 na základní škole v Kostelci nad Labem, pak pracovala jako redaktorka v některých periodikách a od roku 1978 byla vědeckou pracovnicí Kabinetu cizích jazyků a od roku 1981 Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd. Roku 1991 odešla do důchodu. Věnuje se slavistice a teorii překladu. Překládá z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny, a to prózu, poezii i populárně naučnou literaturu. Je autorkou či spoluautorkou několika odborných knih a řady odborných studií.
Více od autora
Zdeněk Kuttelvašer
Narozen 10.05.1923, pracuje na poli vinařské technologie, jako asistent na institutu zemědělství Akademie věd.
Více od autora
Z. M. Kuděj
Více od autora
Yveta Kudláčková
Narozena 1968. Mgr., socioložka, poradkyně v manželské poradně, práce z oboru.
Více od autora
Vratislav Kulhánek
Narozen 20.11.1943 v Plzni. Ing., ekonom. Působí v automobilovém průmyslu.
Více od autora
Vilém Kudrlička
Autor publikací z oboru stavebnictví. Zaměřuje se na učebnice pro průmyslové stavební školy.
Více od autora
Věra Kudynová
Autorka, novinářka a publicistka, v 90. letech pracovala jako tisková mluvčí podnikatele v cestovním ruchu Václava Fischera.
Více od autora
Věra Kubíčková
Věra Kubíčková-Stivínová byla česká íránistka, teoretička a historička islámského výtvarného umění, překladatelka z perštiny a arabštiny. Narodila se v rodině sochaře Leoše Kubíčka, je neteří sochaře Josefa Kubíčka. V roce 1936 začala studovat na Obchodní akademii v Praze. Její studium přerušilo uzavření vysokých škol nacisty. Po skončení války začala studovat orientalistiku a dějiny umění na Filosofické fakultě University Karlovy. Jejími učiteli byli Jan Rypka, Felix Tauer a Jan Květ. Studium zakončila získáním titulu PhDr. v roce 1951. Od roku 1952 pracovala v Orientálním ústavu. Od roku 1960 působila jako externí pedagog perské literatury na Universitě Karlově. V roce 1972 byla donucena ústav opustit. Spolupracovala s Náprstkovým muzeem a s orientálním oddělením Národní galerie v Praze. Publikovala odborné stati a překlady od klasické perské poezie po moderní perskou literaturu. Přispívala rovněž do slovníků a encyklopedií. Nešét Esfahání
Více od autora
Tomáš Kulka
Tomáš Kulka začal studovat filozofii a politickou ekonomii na FF UK v roce 1967. Po sovětské invazi odešel do Anglie, kde vystudoval filozofii a ekonomii na London School of Economics . V roce 1972 se přestěhoval do Izraele, kde pokračoval ve studiích filozofie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a pracoval jako zpravodaj Svobodné Evropy pro Blízký východ . Na Hebrejské univerzitě pak přednášel formální logiku, dějiny moderní filozofie, filozofii vědy a estetiku. Přednášel také filozofii umění na jeruzalémské Becalelově Akademii výtvarných umění. V roce 1986 přešel na univerzitu v Tel Avivu, kde na katedře filozofie založil obor filozofie umění. Jako hostující profesor přednášel také filozofii a estetiku na Středoevropské universitě v Praze. Od roku 1996 působí na katedře estetiky FF UK. Tomáš Kulka se zaměřuje především na problémy současné estetiky tak, jak jsou formulovány anglo-americkou myšlenkovou tradicí . V roce 1994 vydal knihu Umění a kýč. , která vyšla rovněž anglicky , finsky a hebrejsky . Jeho poslední knižně vydanou prací je monografie Umění a falzum: Monismus a dualismus v estetice. . Odborné práce z oblasti filozofie vědy, filozofie jazyka a estetiky publikoval v časopisech British Journal for the Philosophy of Science, Philosophy and Social Sciences, British Journal of Aesthetics, Philosophia, Leonardo, Poetics Today, Iyyun: Jerusalem Philosophical Quarterly, Filosofický časopis a Estetika.
Více od autora
Tomáš Kubálek
Narozen 6.2.1963 v Brně. Ing., doc., ekonom. Práce a skripta v oboru manažerská informatika, automatizované systémy řízení.
Více od autora
Tereza Kunertová
Narozena 1981. JUDr., Ph.D., vysokoškolská pedagožka, právnička, specialistka na evropské právo.
Více od autora
Štěpán Kučera
Prozaik a publicista Štěpán Kučera se narodil roku 1985 v Jablonci nad Nisou. Od roku 2004 studuje žurnalistiku na Karlově univerzitě v Praze, pracuje jako jazykový redaktor časopisu Rock&Pop. Od čtrnácti let přispíval do Deníku Jablonecka, nárazově i do Libereckého dne. Byl redaktorem magazínu InternetFOLK, dnes je zástupcem šéfredaktora kulturně-společenského měsíčníku Dobrá adresa. Publikoval v periodicích Salon , Host, Tvar, Divoké víno, Britské listy aj. Ve Tvaru mu vyšel sešitek povídek s názvem Mirek a ti ostatní . Vydal knihu povídek Tajná kronika Rychlých šípů a uspořádal sborník Literaturistický průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku . Žije v Praze a v Jablonci nad Nisou.
Více od autora
Stanislav Kužel
Absolvent Fakulty žurnalistiky UK, pracoval jako redaktor Čs. Rozhlasu, v tiskovém odd. ČSAV, jako redaktor Technických novin, dobrého Večerníku a Hospodářských informací trhu. Společně s Janem Kolářem napsal knihu o kosmonautice Já, Sojuz, volám Prahu . Povídky publikoval od sedmdesátých let, pod pseudonymem Stanley Cone vydal v Rodokapsu dobrodružný Sf román Království divokého muže .
Více od autora
Šestka Slávy Kunsta
Více od autora
Rudolf Kuchynka
Rudolf Kuchynka byl český historik umění. Kuchynka studoval gymnázium v Písku a na Obchodní akademii v Praze. V roce 1894 se stal úředníkem na Královských Vinohradech a posléze ředitelem tamního magistrátu. Jako historik umění byl autodidakt. Vynikal pečlivostí, s níž ověřoval veškeré údaje, fotografoval a katalogizoval některé sbírky a vybavení kostelů. Objevil některá vzácná umělecká díla: Smrt Panny Marie z Košátek, obraz J. Kupeckého nebo Sprangerův Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera. Spolupracoval na vzniku Lehnerových Dějin umění národa českého. Významně se podílel na badatelském poznání dějin umění renesance, manýrismu a baroka. Pro Dějepis umění v Čechách, vydávaný SVU Mánes, zpracovával od roku 1923 kapitoly o českém malířství 16.-18. století. Ke stému výročí narození Josefa Mánesa zpracoval do roku 1919 lístkový katalog čítající kolem 5 000 položek. Roku 1911 se zasadil o zevrubné zpracování díla Petra Brandla, které vyústilo o dva roky později výstavou. Přispěl významně k poznání díla Jana Kupeckého, V. V. Reinera, Ludvíka Kohla, Viktora Barvitia, Augusta Bedřicha Piepenhagena, Karla Škréty a Josefa Navrátila. Nejpozději od roku 1918 se stává Waldesovým konzultantem a poradcem v utváření sbírky starého umění, odborné vědecké knihovny a tvůrcem inventářů sbírek Waldesových. Některé práce nedokončil protože roku 1923 ztratil zrak.
Více od autora
Rebecca F. Kuang
Více od autora
Radek Kundt
Narozen 1. 3. 1981 v Táboře. Vysokoškolský pedagog a vědecký asistent, práce z religionistiky a filozofie náboženství.
Více od autora
Pavel Kuneš
Pavel Kuneš je český římskokatolický kněz. Byl propagátorem reforem 2. vatikánského koncilu. Za minulého režimu měl mnoho přátel mezi disidenty a představiteli tajné církve. Usiloval o zapojení věřících do prožívání mší i díky hudbě, jeho aktivity tak v 60. letech přispěly ke vzniku křesťanské hudební skupiny Poutníci. Intenzivně se věnoval výuce náboženství. Je zastáncem kněžského svěcení ženatých mužů v zájmu zmírnění akutního nedostatku kněží ve farnostech. Po maturitě na Výtvarné škole na Hollarově náměstí v Praze v roce 1956 studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Roku 1961 byl vysvěcen na kněze. V letech 1961–66 působil jako kaplan v Plzni, mezitím prošel základní vojenskou službou . Od roku 1966 byl kaplanem v Praze u Sv. Ignáce a od 1968 u Nejsvětějšího Srdce Páně. V letech 1971–99 sloužil jako farář v Klecanech u Prahy, 2000–7 v Praze-Vršovicích, poté do roku 2011 tamtéž jako výpomocný duchovní. Od roku 2011 dosud je rektorem klecanského kostela. – Kromě toho od jara 1968 do léta 1970 pracoval jako redaktor Katolických novin. Roku 1990 byl kardinálem Františkem Tomáškem pověřen spoluzakládat redakci náboženského vysílání v Československé televizi. V jednotě s evangelickým Michaelem Otřísalem, pověřeným Ekumenickou radou církví, ji založili jako ekumenickou. Několik let pak v Československé, později České televizi působil jako redaktor. Moderoval křesťanské pořady a vytvářel diskusní programy na biblická témata s dětmi. V letech 2001–10 vyučoval náboženskou nauku na Arcibiskupském gymnáziu v Praze. Z té doby pocházejí hlášení do školního rozhlasu, jejichž výběr vyšel knižně s názvem Poznámky starého faráře aneb Milé studentstvo! . Pro starší děti a rodiče napsal Základní křesťanskou poradnu ....
Více od autora
Miroslav Kubíček
Miroslav Kubíček byl český dirigent a hudební skladatel. Po maturitě na gymnáziu v Českých Budějovicích studoval na Pražské konzervatoři hudební pedagogiku. Absolvoval v roce 1943. Krátce učil na hudební škole v Klatovech. V roce 1944 byl totálně nasazen na dělnické práce do Německa. Po skončení války učil na hudební škole v Mariánských Lázních a věnoval se hudebně osvětové a dirigentské práci. Zkomponoval na 40 větších skladeb. Z jeho díla vynikají zejména písně: Kromě to zkomponoval Jeho pozůstalost je uložena v Jihočeském hudebním archivu v Českých Budějovicích.
Více od autora
Minoji Kurata
Více od autora
Miluše Kubíčková
Narozena 21. 8. 1924 v Olomouci. Doc. PhDr., CSc., socioložka, pořadatelka sociologických sborníků, výzkumné práce z oboru. Absolventka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, poté působící jako sociolog a pedagog. Nyní aktivně studuje, publikuje a je činná jako přenášející. Rodačka z Olomouce . Absolvovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně , učila na různých typech škol, později se zabývala sociologií. Pro aktivní účast v Pražském jaru musela po v roce 1971 opustit Pedagogickou fakultu UK. Poté pracovala jako sociální referentka v n. p. Konstruktiva. Po převratu v r. 1990 byla rehabilitována a jako docentka působila několik let opět na pedagogické fakultě UK. V důchodu je stále činná, zejména ve sdružení Zdravý životní styl , jehož součástí jsou letní ozdravné pobyty v Křemži-Chmelná, okres Český Krumlov. www.szzs.ecn.cz Od r. 1990 publikovala knížky: Vůle ke zdravému životu, Stáří jako životní šance, Dárek ke vstupu do blaženého věku, Cesty k harmonii života; dále statě v různých sbornících, např. v Nepovinném rozjímání; také řadu článků, zejména v pedagogických tiskovinách a v poslední době pravidelně v Regeneraci. Je také známá svými příspěvky v mediích. V r. 2010 má nakladatelství Isadora vydat knihu o její cestě životem a nakladatelství Fabula spisek Nahlédnutí do odkazu Rudolfa Steinera. Miluše Kubíčková je členkou České anthroposofické společnosti a s ní spřízněné Obce křesťanů, Společnosti pro trvale udržitelný život a jiných organizací. Zdroj: http://www.anthroposof.cz/prednasejici/miluse-kubickova/
Více od autora
Milena Kusá
Více od autora
Michal Kudělka
Michal Kudělka byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a pedagog. Michal Kudělka vystudoval v letech 1965–1971 pod vedením profesorů Zdeňka Sklenáře, Antonína Strnadela a Jiřího Trnky Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Jako výtvarný redaktor, později i vedoucí výtvarné redakce nakladatelství Albatros, graficky upravil celou řadu titulů. Jako ilustrátor projevoval zájem o historii a populárně naučnou literaturu. Svou volnou tvorbu vystavil například v Galerii Vincence Kramáře. Působil také jako učitel figurálního kreslení a dějin umění na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Byl synem výtvarníka Zdeňka Kudělky.
Více od autora
Matúš Kučera
Matúš Kučera je slovenský historik, vysokoškolský pedagog a bývalý politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a slovenský ministr školství za HZDS, v 90. letech velvyslanec Slovenska v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. V letech 1942–1947 a 1948–1951 vystudoval gymnázium v Trenčíně. Mezitím studoval na semináři v Nitře. Pak v letech 1951–1956 absolvoval obor slovenština a historie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a v roce 1955 též na Univerzitě Karlově. V letech 1956–1989 působil jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Zaměřoval se na dějiny středověku. Přispěl ke změně vnímání, kdy začala být Velkomoravská říše pociťována jako součást slovenských dějin. V žánru literatury faktu se vyznačoval čtivým stylem. Po sametové revoluci se zapojil i do politického a veřejného života. Ve volbách roku 1992 byl za HZDS zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Uvádí se bytem Bratislava. V období září 1992 – červen 1993 byl v druhé vládě Vladimíra Mečiara ministrem školství SR. Potom působil v letech 1993–1998 jako velvyslanec Slovenské republiky v Chorvatsku . Roku 1998 se stal generálním ředitelem Slovenského národního muzea v Bratislavě. Od roku 1998 rovněž vyučoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoda v Trnavě. K roku 2010 se uvádí jako důchodce žijící v Bratislavě. V roce 1998 mu prezident Slovenské republiky Michal Kováč propůjčil státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.
Více od autora