Všichni Autoři a témata

Lotte Kinskofer (1)

Friedrich August von Hayek (1)

Friedrich August von Hayek byl ekonom a filozof tzv. Rakouské školy. Proslul zejména svou obhajobou klasického liberalismu. Jeho rodištěm bylo Rakousko-Uhersko, velkou část života však strávil ve Velké Británii, dále v USA a Německu. Roku 1938 získal britské občanství. V Británii také roku 1944 napsal svou proslulou knihu Cesta do otroctví, ve které kritizuje socialismus a nacismus směřující k totalitnímu státu. V roce 1974 mu byla spolu s jeho názorovým rivalem Gunnar Myrdalem udělena Nobelova cena za ekonomii, za přínos v teorii měnové politiky a hospodářského cyklu. Významné jsou i jeho příspěvky v oborech jurisprudence a kognitivních věd. Roku 1984 mu britská královna Alžběta II. udělila Řád společníků cti, a to na doporučení tehdejší předsedkyně vlády Margaret Thatcher. F. A. Hayek se narodil ve Vídni v Rakousko-Uhersku 8. května 1899 jako syn univerzitního profesora, působícího v oblasti biologie a botaniky. Po matčině straně byl bratrancem filosofa Ludwiga Wittgensteina. Během První světové války bojoval na italské frontě. Po válce studoval na univerzitě ve Vídni politologii, právo, psychologii, filosofii a ekonomii. Tam také roku 1921 získal doktorát z práv a roku 1923 doktorát politických věd. Mezi jeho učitele patřil Friedrich von Wieser. V mládí ho velmi ovlivnila kniha Socialismus od Ludwiga von Misese, která ho přivedla mezi zastánce Rakouské školy. V roce 1927 se po několika letech ve státní službě stal prvním ředitelem Rakouského ústavu pro ekonomický výzkum. V roce 1929 se Hayek habitoval a přednášel na částečný úvazek na vídeňské univerzitě. V roce 1931 získal na základě přednášek na London School of Economics profesuru a titul doktora věd v oboru ekonomie a odstěhoval se do Londýna. V roce 1938 se stal britským občanem a zůstal jím do své smrti. Při pobytu v Londýně, během Druhé světové války, napsal svou, pravděpodo...

Jiří Vicherek (1)

Konzultant a pracopvní PR ve společnosti Zoner, spoluautor praktické příručky, která se zabývá Zoner Photo Studiem, články z oboru digitální fotografie.

J. E Georg (1)

Miroslav Tesař (1)

Ing., odborné práce ze strojního inženýrství, specializace na dopravní stroje a zařízení.

Rosamond Lehmann (1)

Anglická spisovatelka a překladatelka.

Vilém Pospíšil (1)

Vilém Pospíšil byl český národohospodář, právník a publicista. Byl blízkým spolupracovníkem Aloise Rašína a stoupencem jeho měnové a finanční koncepce. Aktivně se podílel na měnové odluce v roce 1919 a jako významný finanční odborník byl v letech 1926 až 1934 guvernérem tehdy nově vzniklé Národní banky Československé. Během první republiky byl navíc členem několika významných finančních institucí. Řadil se mezi vyznavače spíše měnové stability a opatrné úvěrové politiky. Ovládal několik světových jazyků a našel také zálibu ve vážné hudbě. Jeho manželkou byla Zdenka , dcera politika a podnikatele Prokopa Sedláka. Pospíšilovým synovcem je český právník Jan Pospíšil. Pospíšil po maturitě na pelhřimovském gymnáziu vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Vzhledem k tomu, že pocházel z chudších poměrů, přivydělával si například jako člen redakce časopisu Politik, což mu pomohlo získat značný rozhled a známosti. Po dokončení studií se věnoval národohospodářství a přispíval odbornými články do tehdejších novin Národní politika. Pracovat začal v soudní službě, avšak již roku 1902 přestoupil na pozici úředníka do Městské spořitelny pražské. Roku 1917 se stal jejím ředitelem a v letech 1919 až 1926 dokonce zastával funkci jejího vrchního ředitele. Během první světové války byl činný v odbojovém uskupení Maffie. Spolu s Jaroslavem Preissem navíc během válečných let sepsali návrh takzvaného základního hospodářského zákona, který obsahoval jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle nutné k převzetí hospodářské moci po očekávané porážce Centrálních mocností. Po válce se aktivně podílel na československé měnové odluce v roce 1919. Během působení v Městské spořitelně pražské coby vrchní ředitel byl také místopředsedou Bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí, což byla tehdejš...

Michael Dahlie (1)

Americký spisovatel.

Olivier Mau (1)

Francouzský spisovatel, autor knih pro mládež.

Jindřich Slabý (1)

Narozen 10. ledna 1930 v Praze, zemřel 15. 11. 2021. Evangelický duchovní, teolog, biblista, vysokoškolský učitel biblistiky a biblických jazyků, v letech 1978-1984 spoluautor Ekumenického překladu Nového zákona, též překladatel z němčiny.

Lissa Price (1)

Lissa Price studovala fotografii a kreativní psaní, ale svět se jí otočil naruby díky jejímu skvělému učiteli. Kráčela se slony v Botswaně, plavala s tučňáky na Galapágách a spolu s tisíci nomády pozorovala západ slunce v Gudžarátu v Indii. Obklopovaly ji stovky afrických buvolů v Jihoafrické republice a naslouchala nejtiššímu pěveckému sboru na světě - když pozorovala stovky divokých sviňuch na pobřeží Oahu. Tančila v hliněné chatrči na svatbě v Indii a popíjela čaj s nejproslulejší celebritou v Kjótó. Když začala psát, nalezla nejpřekvapivější cestu k myšlenkám svých čtenářů. Žije na úpatí kalifornských kopců s manželem, kde je příležitostně navštěvuje jelen.

Miroslav Koubek (1)

Miroslav Koubek je bývalý český fotbalový brankář, od srpna 2016 asistent trenéra české reprezentace. Jako kouč trénoval mimo Česko na klubové úrovni v Německu a Číně. Svoji fotbalovou kariéru začal v Unionu Žižkov. V průběhu mládeže zamířil do Admiry Praha, jejíž je odchovanec. V roce 1971 odešel do klubu VTJ Slaný. O dva roky později se stal hráčem týmu SONP Kladno. Následně přestoupil do Sparty Praha, kde v roce 1982 ukončil svoji hráčskou kariéru. V československé lize chytal v 35 utkáních a ve 12 utkáních vychytal nulu. Svoji trenérskou dráhu zahájil na Kladně, přes angažmá v mužstvu VTŽ Chomutov a německém klubu 1. FC Amberg se do týmu znovu vrátil. Poté koučoval jako asistent Union Cheb a následně podruhé zamířil na Kladno. V roce 2000 podepsal smlouvu s Viktorií Plzeň. V sezóně 2000/01 s ní sestoupil do druhé ligy. V polovině dalšího ročníku ve Viktorii skončil a od léta 2002 vedl opět Kladno, se kterým vybojoval postup do nejvyšší soutěže. I když mužstvo zachránil , od klubu sám odešel. Jaro 2008 strávil v čínském týmu Tianjin Teda FC, kde byl asistentem Jozefa Jarabinského. Po konci sezóny zamířil do Zenitu Čáslav, s nímž vybojoval postup. Poté přijal nabídku Baníku Ostrava, se kterým bojoval o titul, ale nakonec skončil na třetím místě. Jeho následné angažmá u českého ligového mužstva bylo v celku FK Mladá Boleslav, se kterým dosáhl na 4. místo. Na podzim 2012 ale po nepřesvědčivých výsledcích a neshodách se staršími hráči klubu sám rezignoval. Poté trénoval českou reprezentaci do 19 let. V září 2013 přijal nabídku na hlavní trenérský post u Slavie Praha, která tou dobu prožívala vleklou výsledkovou i herní krizi. První bod jeho svěřenci získali 19. října 2013 za remízu 1:1 s Viktorií Plzeň, první vítězství o týden později v derby proti klubu Bohemians Praha 1905 . Během jara 2014 skončil jako kouč Česka U19, aby se mohl naplno soustředit jen na trénování Slavie. Začátkem března 2014 byl překvapiv...

Yasuho Izawa (1)

Japonský autor prací o stíhacích letadlech japonské armády.

Bogdan Pejcic (1)

R. F Willetts (1)

Anglický básník a pedagog.

Jiřina Slámová (1)

Ing. Jiřina Slámová se narodila v Chrudimi, kde dosud působí. Původní profesí je zemědělský inženýr . V době, kdy řešila vlastní dlouholeté zdravotní problémy, pochopila, že se může uzdravit pouze vlastním přičiněním. Založila v Chrudimi PYRAMIDU, centrum harmonie . Svou životní cestu našla v metodě přírodního léčení a harmonizace energií, jež je známá jako „ REIKI“. Po té, co byla zasvěcena jako mistr – učitel REIKI, začala ji vyučovat a doplnila ji o navazující metodu KARUNA-KI- která představuje cestu soucitu. Vede semináře Reiki a Karuna-Ki všech stupňů, včetně mistrovského zasvěcení a semináře zaměřené na sebepoznání, práci s energií a pochopení vesmírných zákonů. Od roku 2009 vede zcela originální kurzy s názvem „Archandělské Reiki“, které vycházejí z nových poselství archandělů a jsou obohaceny speciálními archandělskými symboly. Dále se věnuje individuálním terapiím. Vytvořila vlastní metodu s názvem Emoční energetické terapie, s jejíž pomocí se řeší příčiny zdravotních, psychických i vztahových problémů. Tuto metodu také vyučuje a zkušenosti z terapií jsou hlavním tématem její první knihy s názvem VLČÍ NÁŘEK i druhé knihy, nazvané POSELSTVÍ PŘÍZRAKŮ . Třetí kniha s názvem NEBE NA ZEMI a s podtitulem Archandělské Reiki ,vyšla v roce 2010 a obsahuje 33 poselství dosud neznámých archandělů ke změnám kolem roku 2012. V témže roce vydala ještě karty „NEBE NA ZEMI“ s barevnými obrazy výtvarnice Yvy Kuličkové, vyjadřující energie těchto třiatřiceti archandělů. Dále vydala CD Meditace – Odpuštění a uzdravení vnitřního dítěte, CD Mantry -Čakry a archandělé, CD Strážný anděl a CD s názvem Harmonie. Od roku 2004 se v Českém rozhlase Pardubice pravidelně zúčastňuje pořadu „Máme hosta“ a od roku 2009 píše články pro časopis Phoenix. Její krédo: „Naučím vás, jak si můžete pomoci sami“...

Miloš Šejn (1)

Miloš Šejn je český výtvarný umělec, performer a autor . Narodil se 10. srpna 1947 v Jablonci nad Nisou, absolvoval filosofickou fakultu University Karlovy v Praze v roce 1975 . V roce 1976 získal doktorát filozofie, v roce 1991 byl jmenován profesorem malířství. V letech 1990 - 2011 působil jako vedoucí pedagog intermediálního ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze a jako hostující pedagog na Akademiích v Aix-en-Provance, Carraře, Haagu, Ljubljani, Stuttgartu a Vídni. Miloš Šejn pracuje v oblastech vizuálního umění, performance, zabývá se problematikou vizuálního vnímání a organizuje workshopy, jako je Bohemiae Rosa. Jeho umělecký koncept byl formován od mládí, kdy vykonal množství cest divočinou jako reflexe vnitřní potřeby přiblížit se tajemství přírody a sledování zázračnosti, k níž zde dochází. Od počátku šedesátých let dvacátého století během putování fotografoval, kreslil, sbíral a popisoval svá pozorování přírody. V současnosti se zaměřuje na okamžité kreativní možnosti, vycházející ze vztahů historické humanizované krajiny a celistvé přírody. Vědomě laboruje oblastmi expresívního jazyka mezi textem, výtvarnou stopou, tělovým pohybem, hlasem a expanzí do prostoru. Jedna z vrstev jeho tvorby je v odborné literatuře označována termíny konceptuální a postkonceptuální umění. Do mezinárodního kontextu bylo jeho dílo uvedeno řadou výstav či performancí, například na mezioborovém festivalu Milanopoesia v Milánském Spazio Ansaldo v roce 1991 či na výstavě tělového umění L‘art au Corps v MAC muzeu Marseille v roce 1997, v České republice na výstavě Tváře v pražském Rudolfinu v roce 2012, sólově pak zejména v Galerii ifa v Berlíně v roce 1995, v Královském muzeu v Uppsale v roce 2010 nebo v Palazzo Grassi v Benátkách roku 2013....

Dalajlama (1)

Dalajláma či dalajlama, tibetsky ཏཱ་ལའི་བླ་མ་ je považován za duchovního vůdce Tibeťanů Je hlavním světským představitelem školy gelugpa a jeho tradiční sídlo je ve Lhase, v paláci Potála a Norbulingce. Každý dalajláma je těmi, kteří ho uznávají, považován za reinkarnaci předchozího dalajlámy a zároveň za emanaci Avalókitéšvary , bódhisattvy soucitu. Současný 14. dalajláma je Tändzin Gjamccho, který od roku 1959 žije v exilu v indické Dharamsale. Titul „dalajláma“ byl poprvé udělen mongolským vládcem Altanem-chánem, který jím v roce 1578 obdaroval Sönam Gjamccha. Sönam Gjamccho byl vysoce postavený láma, představený klášterů Sera a Däpung. Byl považován za převtělence Gendün Gjamccha , což byl převtělenec Gendünduba . Altan-chán pozval Sönam Gjamccha v 70. letech 16. století k mongolskému dvoru. Když až na druhé pozvání Sönam Gjamccho nabídku přijal, vydal se roku 1577 do Mongolska. Na dvoře Altan-chána začal s výukou buddhistické nauky a i sám Altan-chán brzy buddhismus přijal za svůj. Když byla učitelská činnost Sönam Gjamccha v Mongolsku u konce, Altan-chán se rozhodl, že na oplátku Sönam Gjamcchovi udělí titul, který zněl dalajláma. Titul pak byl zpětně přiznán také Sönam Gjamcchovým dvěma předchůdcům, takže za prvního dalajlámu je dnes považován Gendündub. Když se v roce 1642 stal Ngawang Lozang Gjamccho oficiálně pátým dalajlámou, stal se jako první dalajláma i světským vládcem Tibetu. Už jeho předchůdci zastávali vysoké postavení ve správě státu, avšak až 5. dalajláma se svými...

Norbu Chophel (1)

František Antonín Šídlo (1)

Narozen 25.2.1868 v Lipníku nad Bečvou, zemřel 7.5.1955 v Brně. Učitel, autor učebnic, spisy z oboru estetiky, matematiky a o alkoholismu, kniha citátů, redakční činnost, překlady z angličtiny a němčiny.

Mariela Sartorius (1)

František Novosád (1)

František Novosad je český politik ČSSD, v letech 2006 až 2013 poslanec Parlamentu ČR za Zlínský kraj. V roce 1966 se vyučil na SOU nábytkářském v Novém Jičíně, poté nastoupil základní vojensku službu. Roku 1990 maturoval na Stavební škole ve Valašském Meziříčí. V letech 1997-2001 studoval Univerzitu Palackého v Olomouci, kde mu byl udělen titul bakaláře. V období 2001-2003 pokračoval ve studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a za diplomovou práci „Projekt marketingové komunikace obce Nový Hrozenkov s turistickou veřejností“ získal titul inženýra. V letech 1969-1982 pracoval v podniku Bezkyd v Novém Hrozenkově jako pracovník zakázkového odbytu. Mezi lety 1982-1994 vedl vsetínskou pobočku Bezkydu. Je ženatý, má tři dcery. V komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002, komunálních volbách roku 2006 i komunálních volbách roku 2010 byl zvolen do zastupitelstva městyse Nový Hrozenkov, v roce 1994 jako bezpartijní za ČSSD, v následných volbách již jako člen ČSSD. Profesně se uvádí k roku 1998 a 2002 jako zástupce starosty, v roce 2006 coby starosta a k roku 2010 jako poslanec. V letech 1994-2004 působil jako místostarosta a mezi roky 2004-2006 jako starosta města. V krajských volbách roku 2004 byl zvolen do Zastupitelstva Zlínského kraje za ČSSD. Mandát krajského zastupitele zastával do roku 2008. Byl předsedou výboru pro zahraniční vztahy. Ve volbách roku 2006 se stal členem dolní komory českého parlamentu . Angažoval se v Zahraničním výboru a Zemědělském výboru. Byl místopředsedou Podvýboru pro lesní a vodní hospodářství a předsedá Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2010. Je členem zahraničního výboru sněmovny a místopředsedou výboru pro evropské záležitosti. Zastává post předsedy MO ČSSD Nový Hrozenkov, člena OVV ČSSD Vsetín a místopře...

Sabine Heinz (1)

Dr. Německá historička, zabývá se Kelty.

Hans Steen (1)

Autor dobrodružných a válečných románů.

Shirley Toulson (1)

Anglická autorka publikací o britském a irském folkloru, též o keltském křesťanství.

Eugene Cernan (1)

Eugene Andrew „Gene“ Cernan byl americký astronaut, který byl třikrát ve vesmíru. Zapsal se také jako poslední člověk, který stanul na měsíčním povrchu. Po otci byl slovenského a po matce českého původu. Eugene Cernan patřil mezi astronauty slovenského a českého původu. V roce 1903 jeho dědeček Štefan Čerňan se svou manželkou Annou se odstěhovali z Vysoké nad Kysucou spolu s tisícovkami jiných vystěhovalců do USA. Usadili se v Chicagu a o rok později se jim narodil syn Andrew. Když vyrostl, vzal si za manželku děvče českého původu Rozálii Cihlářovou a spolu s ní měl syna Eugena. Rodiče jeho matky, František a Rozálie Cihlářovi, pocházeli z Borovan a z Nuzic nedaleko Týna nad Vltavou. Po středoškolských studiích se dostal na Purdueovu universitu, kterou s titulem inženýra elektrotechniky ukončil roku 1956. Vojnu prožil u námořnictva jako pilot na letadlových lodích a několik let na základně Miramar v Kalifornii. V roce 1961 šel do Monterey na vysokou školu vojenského námořnictva , kde vystudoval postgraduál a získal druhý titul leteckého inženýra. V roce 1964 byl přijat do třetí skupiny kosmonautů USA. Po výcviku byl jmenován do záložní a pak hlavní posádky Gemini 9. První let z mysu Canaveral absolvoval jako druhý pilot v roce 1966 na palubě Gemini 9. Spolu s ním letěl velitel letu Thomas Stafford. Na oběžné dráze se přiblížili k cílovému tělesu Agena 9, plánované spojení se však kvůli poruše Ageny nepodařilo uskutečnit. Cernan zde vystoupil připoután lanem na povrch stanice . Přistáli po třech dnech letu na hladině Atlantského oceánu. Podruhé vyletěl na kosmické lodi Apollo 10 v květnu 1969. Na lodi s ním letěl opět Stafford a jako třetí člen posádky John Young. Byla to poslední prověrka před přistáním lidí na Měsíci, kolem Měsíce prodělali 31 obletů, vyzkoušeli měsíční modul až na pár km nad povrch, poté se navrátili na Zemi po 8 dne...

Don Davis (1)

Odborník na audiosystémy. Zabývá se stavbou reproduktorových skříní, akustickým testováním a měřením. Publikuje v oboru působnosti.

Miroslav Krejčí (1)

Miroslav Krejčí byl český hudební skladatel a pedagog. První skladbičky zapsala jeho matka, když mu byly čtyři roky. Od šesti let hrál na klavír. Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a přírodopis, zeměpis a hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze. Souběžně studoval soukromě skladbu u Vítězslava Nováka. Vyučoval na středních školách v Praze a v Litoměřicích. Od roku 1943 byl rovněž profesorem skladby na Pražské konzervatoři. V roce 1946 se stal členem České akademie věd a umění a v roce 1953 odešel do důchodu. Byl to neobyčejně plodný skladatel, který zasáhl do prakticky všech hudebních forem. Pokračoval ve stopách svého učitele Vítězslava Nováka. Jeho silnou stránku byla lyrika a ve svých skladbách často využíval polyfonní techniky. Jeho dílo bylo prováděno předními československými umělci a získalo řadu ocenění. Kromě toho zkomponoval mnoho písní, písňových cyklů a sborů. Komponoval i estrádní hudbu. Sestavoval a upravoval pásma národních písní, upravoval a připravoval k vydání díla starých českých mistrů a byl činný i publicisticky. Řada jeho děl byla ztracena.

Josef Černík (1)

Josef Černík byl český hudební skladatel a sběratel lidových písní. Dětství prožil v Bojkovicích poblíž Luhačovic. Tady se seznámil s písněmi moravských Kopaničářů, které ovlivnily celý jeho život. Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti studoval na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Několik let učil na místních školách a v roce 1904 vstoupil na varhanní školu v Brně a pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a mistrovským kurzem pod vedením Leoše Janáčka. Učil dále ve školách na Slovácku, později se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Brně a v letech 1948–1951 i lektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Nejvýznamnější činností Černíkovou je jeho práce sběratelská. Jeho největším dílem jsou Zpěvy moravských Kopaničářů, které obsahují kolem 2000 písní zaznamenaných v oblasti Moravských Kopanic. Neomezoval se však jen na tuto oblast. Sbíral písně i na Luhačovském Zálesí, v Pobečví, na valašskoklobouckém Závrší, na Horňácku a v okolí Velké nad Veličkou. Zapisoval také slovenské písně z okolí Bratislavy, Myjavy a slovenské části Kopanic. Jako jeden z mála sběratelů lidových písní zaznamenával i písně cikánské. Jako skladatel byl silně ovlivněn svým učitelem Leošem Janáčkem. Jeho melodika i rytmy vycházejí z tradic lidových písní. Skladatelské dílo obsahuje okolo sta skladeb. Podrobný soupis díla Josefa Černíka vydal Ivo Stolařík . Nezanedbatelná je jeho činnost literární a publicistická. Napsal přes 170 odborných článků a přednesl na 50 přednášek. Tématem jeho prací byly převážně národopisné studie, ale psal i práce pedagogické zaměřené na metodiku výuky zpěvu a výchovu k hudebnosti. Rovněž připravil několik směsí lidových písní pro rozhlas. Řadou hesel o lidové písni a lidové hudbě přispěl do Pazdírkova hudebního slovníku naučného. Četné články do novin a časopisů....

Mario Ludwig (1)

Mario Ludwig je německý biolog a spisovatel. Narodil se v 19. 7. 1957 v Heidelbergu. Vystudoval biologii na univerzitě v Heidelbergu. Širší veřejnosti je znám jako autor knih o zvířatech. Je častým hostem televizních talk show a dalších televizních a rozhlasových vysílání. Od roku 1998 žije se svou ženou v německém Karlsruhe.

Taťána Pajerová (1)

Qian Tao (1)

Čínský básník.

Karel Kinský (1)

Karel kníže Kinský z Vchynic a Tetova byl český šlechtic, 8. kníže z rodu Kinských a velkostatkář. Pracoval v diplomatických službách na velvyslanectví Rakousko-Uherska ve Velké Británii. Později v Paříži a Petrohradu. Jako rakousko-uherský zástupce se společně s Františkem Ferdinandem d’Este účastnil pohřbu krále Eduarda VII. Jako velký milovník koní a jezdeckého sportu od svých dvaceti let jezdil často do Anglie, kde se účastnil společenského života a měl i řadu milostných zápletek, mimo jiné s Lady Jennie Churchill, matkou Winstona Churchilla. Roku 1883 vyhrál na vlastním koni slavný závod Grand National v Liverpoolu. Po smrti svého otce v roce 1904 zdědil rozsáhlé rodové majetky, především velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Za první světové války splnil svoji šlechtickou povinnost a vstoupil do armády, vyhradil si však, že nebude bojovat proti Británii. Bojoval jako ordonanční důstojník na východní frontě u velitelství 1. armády, následně byl převelen na velitelsví jihozápadní fronty. Zemřel krátce po svých šedesátých prvních narozeninách v prosinci roku 1919. Jeho manželství bylo bezdětné, takže veškerý majetek i knížecí titul zdělil jeho mladší bratr Rudolf Ferdinand. Byl prvorozeným synem knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna . V roce 1895 se oženil s Alžbětou Wolf-Metternich.

Vladimír Ringes (1)

Narozen 1898, zemřel 12.3.1950 v Praze. Ing., historické publikace o železnici.

Alois Pešek (1)

Renée Kayser (1)

Autorka příručky pro skauty.

Wilma Bellini (1)

Bedřich Šplíchal (1)

Narozen 16.5.1855 v Praze, zemřel 5.4.1929 tamtéž. Učitel, pedagogické a historické práce.

Eduard Knobloch (1)

Narozen 7.12.1907 v Horních Stakorách, zemřel 12. 12. 2002 v Praze. RNDr., DrSc., práce z oboru biochemie, výživy, myslivosti, práce a překlady o vitamínech.

Eva Fialová (1)

Eva Fialová je česká politička a odpadová hospodářka, od října 2017 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, od roku 2018 zastupitelka města Ústí nad Labem , členka hnutí ANO 2011. Absolvovala Gymnázium Česká ulice v Českých Budějovicích a následně vystudovala odpadové hospodářství na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem . Pracovala na pozici odpadového hospodáře v akciové společnosti Lovochemie v Lovosicích na Litoměřicku, společnost vlastní koncern Agrofert. Tam se například v roce 2009 zapojila do rozvojového programu pro mladé talenty. Od října 2015 byla zaměstnankyní Magistrátu města Ústí nad Labem, konkrétně zastávala pozici asistentky náměstka primátorky Pavla Dufka. Eva Fialová žije ve městě Ústí nad Labem, a to v části Severní Terasa. V komunálních volbách v roce 2014 kandidovala jako nestraník za hnutí ANO 2011 do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem - Severní Terasa, ale neuspěla. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byla zvolena jako nestraník za hnutí ANO 2011 poslankyní v Ústeckém kraji, a to ze čtvrtého místa kandidátky. V komunálních volbách v roce 2018 byla již jako členka hnutí ANO 2011 zvolena zastupitelkou města Ústí nad Labem. Následně se stala radní města. Do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem - Severní Terasa se však nedostala. V únoru 2020 rezignovala z rodinných důvodů na post radní města, zastupitelkou však dále zůstala.

Karel Janeček (1)

Karel Janeček je český matematik, pedagog, bojovník proti korupci a mecenáš. Přednášel finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je spolumajitelem a předsedou dozorčí rady společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Je zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu proti korupci. Založil také Nadační fond Neuron na podporu vědy, Nadační fond pomoci a Nadaci Karla Janečka. V roce 1997 získal titul MBA na Bradley University v americkém městě Peoria. O rok později absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor teorie pravděpodobnosti a matematická statistika. Roku 2004 získal titul Ph.D. v oboru mathematical finance na Carnegie-Mellonově univerzitě v Pittsburghu. V letech 2004–2005 působil jako vědeckovýzkumný pracovník na Rakouské akademii věd, v letech 2007–2013 přednášel na MFF UK v Praze. Specializuje se na optimální řízení ve finanční matematice. Je také členem vědecké rady Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické. Má kolem 90 citací ve světových odborných časopisech. Mezi nejcitovanější publikace patří: Janečkem spoluvlastněná společnost RSJ obchoduje od roku 2000 londýnské derivátové burze NYSE Liffe, v roce 2004 byla jmenována oficiálním tvůrcem trhu. Od září 2009 se jako první česká společnost stala členem evropské derivátové burzy Eurex se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Významného postavení na trzích dosáhla zejména zdokonalováním vlastního systému matematických algoritmů pro obchodování s finančními deriváty. V roce 2010 založil Nadační fond Karla Janečka, který vzešel z jeho dlouhodobého úsilí o podporu vědy. Cílem fondu byla z počátku podpora projektů převážně základního vědeckého výzkumu, a to v matematice, ekonomii a medicíně. V současné době fond uděluje z prostředků mecenášů granty na vědecké projekty v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy....

Eduard Vilkus (1)

Práce z oboru botaniky.

Reviel Netz (1)

Americký profesor starověkých řeckých dějin,židovského původu.Univerzita Stanford.

William Noel (1)

Americký kurátor rukopisů a vzácných tisků.

Jozef Májovský (1)

Jozef Májovský byl slovenský botanik a vysokoškolský pedagog. V roce 1939 začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, na nově zřízené Přírodovědecké fakultě absolvoval pedagogickou kombinaci přírodopis a zeměpisu. V roce 1950 ho František Nábělek pozval do Botanického ústavu Přírodovědecké fakulty. V roce 1956 se po smrti Jana Martina Novackého stal vedoucím Katedry botaniky a ředitelem bratislavské Botanické zahrady, v této funkci působil do roku 1961. Později byl jmenován prorektorem Univerzity Komenského pro výstavbu, na Přírodovědecké fakultě se stal studijním proděkanem. Spolupracoval při zakládání Biologického pracoviště Univerzity Komenského v Turčianské Štiavničce, reorganizoval botanické zahrady na vědecko-výzkumné pracoviště, podílel se na založení cytotaxonomického laboratoře. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Májovský na slovenské Wikipedii.

Bedřich Fritt (1)

Merryl Wyn Davies (1)

Merryl Wyn Davies byla velšská spisovatelka. Narodila se ve městě Merthyr Tydfil a studovala antropologii na University College London. Později se vrátila do Walesu, kde pracovala jako novinářka. Ve svém díle se věnovala islámu, často spolupracovala s pákistánským autorem Ziauddinem Sardarem. Sama také konvertovala k islámu.

Milan Mareš (1)

Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc. , do roku 2007 ředitel UTIA ČAV. Vydal Principy strategického chování a Slova, která se hodí, aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice .

Božena Buchtová (1)

Marie Maříková (1)

Spisovatelka, rozhlasová hlasatelka, učitelka rétoriky a komunikačních dovedností.

Chris Ogilvie-Herald (1)

Britský publicista, editor.

Jindřich Pěnčík (1)

Autor hlavolamů a testů inteligence.

A. B Prokop (1)

René Tuček (1)

Český operní barytonista. Narozen 8. ledna 1936 v Praze , zemřel 26. srpna 2017 v Mariánských Lázních.

Eugene Costello (1)

Spoluautor životopisných vzpomínek D. Al-Nahi.

Jiyu Kennett (1)

Róši Jiyu-Kennett byla dlouhá léta představenou kláštera Shasta, duchovního centra zenové školy Sótó, jenž založila v r.1969. Poté, co ji uvedl D.T.Suzuki do zenu školy Rinzai, studovala buddhistické učení v Malajsii a pak u opata chrámu Dai Hon Zan Sódžidži v Japonsku. Když dosáhla - jako první žena ze Západu - kněžské hodnosti Sei , byla jmenována představenou chrámu Unpukudži. Od r.1972 přednášela též na Kalifornském institutu transpersonální psychologie.

Jarmila Vrchotová-Pátová (1)

Narodila se v Praze. Pocházela z rodinného prostředí, které kultuře všestranně přálo. Její otec František Páta, známý slavista, překladatel a spisovatel, byl za okupace 2. 7. 1942 popraven nacisty. Vystudovala zpěv na konzervatoři a hudební pedagogiku na Univerzitě Karlově. Patřila k našim nejvýznamnějším pěvkyním, koncertovala doma i v zahraničí, nahrávala gramofonové desky a CD pro Supraphon, Panton a Eternu. Ceněny jsou například její interpretace děl Janáčkových, Dvořákových, Foerstrových, Martinů a lužickosrbské vokální tvorby. Pedagogickou činností se zabývala na fakultě UK a na AMU, kde také několik let vedla katedru zpěvu a operní režie. S velkým uznáním na ni vzpomíná řada významných pěvců, působících na domácích i zahraničních scénách . Napsala celou řadu statí a knih pedagogických, například po roce 1989 opakovaně vydávanou Didaktiku zpěvu pro sólisty, sborové pěvce a budoucí pěvecké pedagogy. Byla roky předsedkyní federální komise pro obhajoby kandidátských disertačních prací v oboru teorie hudební výchovy. Zabývala se dále činností lektorskou a recenzentskou, odbornými přednáškami na krajské a celostátní úrovni, referáty na mezinárodních pěvecko-pedagogických konferencích atd.

Oberpfalcer František (1)

Zofia Czerny (1)

Ladislav Kruta (1)