Všichni Autoři a témata

Jan Pavel Mladský (1)

Autor knihy pamětí z koncentračních táborů.

Jan Vopršal (1)

Narozen 24.11.1898 v Hrochově Týnci. JUDr., úředník, teatrologická literatura, loutkové hry.

Václav Jaša (1)

Václav Jaša byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Angažoval se v Československých legiích. Profesí byl řídícím učitelem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Znojmě. Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Byl do sněmovny kooptován až dodatečně roku 1921 jako jeden ze čtyř nových poslanců reprezentujících Československé legie. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zániku parlamentu roku 1939, přičemž ještě krátce předtím v prosinci 1938 přešel do nově zřízené Národní strany práce. Za druhé světové války byl za odbojovou činnost vězněn v Kaunicových kolejích a v koncentračním táboře Terezín. Po válce působil na Okresním národním výboru ve Znojmě jako osídlovací referent, referent pro otázky kulturní a sociální a referent pro církevní otázky.

Boža Müller (1)

Autor esejí, povídek, autor spisu o sexualitě z filozofického hlediska .

Vladimír Půhoný (1)

Ariana Argoni (1)

Po rozvodu s Ravenem se věnuje on-linovému, e-mailovému a telefonickému výkladu karet.

Raven Argoni (1)

Narozen 21. 2. 1948 v Čejči u Hodonína. Režisér, spisovatel, fotograf, kartář, autor publikací z oblasti okultismu.

Josef Šebesta (1)

Plukovník Josef Šebesta byl legionář, důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války. Josef Šebesta se narodil 17. dubna 1891 v Těchonicích v klatovském okrese. Mezi lety 1903 a 19133 vystudoval gymnázium s maturitou v České Budějovice a poté obchodní kurz v Chrudimi. V letech 1912 a 1913 absolvoval školu pro důstojníky v záloze v Salzburgu. Po začátku první světové války byl mobilizován k pěšímu pluku do Jindřichova Hradce, aby v srpnu odjel na haličskou frontu. 20. listopadu 1914 padl u Krakova do zajetí. V dubnu 1918 vstoupil v Ťumeni do československého střeleckého pluku. Vzdělával se a dosáhl hodnosti podporučíka. S legiemi absolvoval sibiřskou anabázi a 8. června 1920 byl již v hodnosti poručíka odvezen z Vladivostoku přes USA do Československa. Od roku 1920 sloužil Josef Šebesta u pěšího pluku v Mostu. Již jako kapitán učil v letech 1921 - 1923 na důstojnické škole horského dělostřelectva, v roce 1926 byl krátce velitelem strážního oddílu v Praze, vzdělával se a dále hodnostně stoupal. V září 1929 byl ustanoven pobočníkem velitele 2. pěší brigády v Chomutově, od roku 1934 jako zástupce velitele praporu tamtéž. V červnu 1935 byl v hodnosti majora převelen na stejný post do Banské Bystrice. 1. 12. 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu Levice a zároveň vojensko-technickým referentem u hlavního okresního politického úřadu tamtéž. V roce 1937 byl povýšen na podplukovníka. Po odstoupení pohraničí Maďarsku přesídlil do Pukance. Po rozpadu Československa v roce 1939 strávil Josef Šebesta půl roku v Peruci, kde organizoval rámcovou jednotku Obrany národa pro prostor Louny - Libochovice. Poté pracoval na Zemském úřadu pro válečné poškozence v Praze. V listopadu 1940 byl zatčen Gestapem a vyšetřován v Kladně. Byl vězněn na Pankráci a v prosinci 1941 odsouzen za velezradu ke čtyřem a půl roku vězení. Vystřídal několik věznic na území Německa. 14. dubna 1945 jej sice osvobodila předsu...

Em Čapek (1)

Oldřich Pyšvejc (1)

Narozen 21.4.1865 v Praze, zemřel 21.12.1938 tamtéž. Nakladatel, knihkupec, antikvář, autor seznamů antikvárních knih.

G. N Whyte (1)

Andrém K. (1)

Michal Zítko (1)

Narozen 25.7.1972 v Jaroměři. Spisovatel, překladatel, redaktor.

Vuk Drašković (1)

Vuk Drašković je srbský spisovatel a politik. Vuk Drašković se narodil ve Vojvodině jako syn srbských přistěhovalců z Hercegoviny. Jeho matka zemřela, když mu bylo 6 měsíců, a jeho otec se posléze znovu oženil. Krátce po jeho narození se jeho rodina vrátila zpět do Hercegoviny, kde Drašković vyrůstal a navštěvoval základní a střední školu. Po krátkém studiu medicíny v Sarajevu začal studovat práva na právnické fakultě Bělehradské univerzity. Během čtvrtého roku studií vstoupil do Komunistické strany Jugoslávie. Roku 1968 Drašković úspěšně dokončil studia a od roku 1969 do roku 1980 pracoval jako zaměstnanec tiskové agentury Tanjug, nějakou dobu i jako její korespondent z Afriky. Kromě novinářské práce se věnoval i literární činnosti. Napsal knihy Nůž , Modlitba, Soudce, Ruský konzul a Noc generála, které se staly bestsellery. Asi nejznámější z jeho knih je Nůž, který v době svého vzniku vyvolal značné kontroverze. Roku 1989 společně s Mirko Jovićem a Vojislavem Šešeljem spoluzakládal nacionalistickou Srbskou národní obnovu, která se však hned na počátku 90. let rozdělila na umírněné Srbské hnutí obnovy pod vedením Draškoviće a Srbskou radikální stranu pod vedením Šešelja. V roce 1990 se se svou stranou zúčastnil prvních demokratických voleb po pádu komunistického režimu, ale ačkoliv se stal poslancem, jeho strana ve volbách propadla. Následně na to organizoval Drašković 9. března 1991 v Bělehradě demonstraci, která měla za cíl zrušit monopol Miloševičovy vlády na média. Demonstrace byla potlačena tanky a Drašković byl na několik dní zatčen, protesty pokračovaly v dalších dnech, dosáhly ale jen drobných ústupků. Během občanské války v Jugoslávii stál v opozici vůči Miloševićovi. Jeho názory byly směsicí srbského nacionalismu a odporu k válce. Během 90. let byl také za svou činnost vězněn. V roce 1996 se stala jeho strana součástí bloku Zajedno a o rok po...

František Kretz (1)

Narozen 4.1.1859 v Blansku, zemřel 4.6.1929 v Uherském Hradišti. Učitel, etnograf, publikace z oboru.

Flannery O'Connor (1)

Mary Flannery O'Connorová byla americká spisovatelka. Přináleží k literatuře amerického Jihu, k její specifické větvi, tzv. jižanské gotice. Její prózy se odehrávají povětšinou právě na jihu USA, často v prostředí farmy. Souborné vydání jejích povídek Complete Stories získalo roku 1972 Národní knižní cenu v kategorii próza. O'Connorová byla silně věřící katoličkou. Náboženství, kazatelství a víra hrají významnou roli už v jejím debutovém románu Moudrá krev, promítají se však také do jejích kratších próz . Zemřela na degenerativní onemocnění lupus. Vzhledem k nevelkému rozsahu O'Connorové díla je česká bibliografie začleněna přímo do popisu jejích děl a jmenujeme tu i práce, které dosud nebyly přeloženy do češtiny, překlad titulu je pak uveden tučně v lomené závorce /Takto/. Zejména u nepřeložených knih se stává, že je k nim odkazováno pod českými různými jmény, bibliografie se snaží zaznamenat všechna známá.

Ray Lawler (1)

Australský herec a dramatik.

Manfred Wekwerth (1)

Německý divadelní režisér, publikace v oboru.

François Billetdoux (1)

François Billetdoux byl francouzský dramatik a romanopisec. Jeho dcerou je Raphaële Billetdoux. V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Billetdoux na anglické Wikipedii.

Dmitrij Jur'jevič Panov (1)

Ruský matematik, autor prací z oboru.

Miroslav Vlček (1)

Narozen 20. 6. 1963 ve Vimperku. PhDr. Ing., Ph.D., práce z oboru filozofie, religionistiky, logiky a estetiky.

Milos Hudlicky (1)

Cena Miloše Hudlického Cena Miloše Hudlického byla zřízena roku 2001 jako vyznamenání Společnosti za nejlepší práci otištěnou v ročníku v jednom z "evropských" časopisů, jichž je ČSCH spoluvlastníkem tj. Chemistry – A European Journal, ChemBioChem, ChemPhysChem, European Journal of Organic Chemistry a European Journal of Inorganic Chemistry, atd., vydávaných v rámci konsorcia EuChemSoc. ČSCH tím usiluje o zvýšení reflexe české chemie na půdě prestižních odborných časopisů. Cena je udělována po dohodě s prof. Tomášem Hudlickým, který souhlasil s tím, že památka jeho otce ) propůjčí ceně jako atribut m.j. i výše citovaný odraz kvalitní práce českých chemiků na poli světové chemie. Cena je udělována každoročně na návrh kteréhokoliv člena, skupiny či orgánu ČSCH, analogicky k čl. 26 Stanov, na základě usnesení Hlavního výboru ČSCH. O udělení Ceny rozhoduje redakční kruh Chemických listů, rozhodnutí schvaluje předsednictvo ČSCH. ;1948 studijní pobyt na Ohio State University, Columbus, Ohio; 1945-1957 asistent ústavu organické chemie FCHTI v Praze; 1958-1968 chemik Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii; 1968-1989 Visiting, Associate Professor a Professor na Virginia Polytechnic Inst., Blacksburg, VA, USA; 1989 Professor Emeritus. Autor a spoluautor 68 vědeckých prací , 19 přehledných referátů, 29 patentů, 7 knih v češtině, 11 knih v angličtině. Chemical Abstracts Service Award, Virginia Polytechnic Institute Teaching Excellence Award, Alan F. Clifford Award , medaile E.Votočka ).

Alessandra Minerbi (1)

Italská historička, práce z oboru.

Pavel Fiala (1)

Doc. RNDr. Fiala Pavel CSc., proděkan pro paralelní výuku magisterského programu v angličtině. Vyučuje anatomii na LF UK v Plzni.

Dagmar Hamsíková (1)

Mgr., restaurátorka a akademická malířka, dcera Radany Hamsíkové.

Wallace Tower (1)

Narozen 10.1.1906 v Praze, zemřel 14.10.1962 tamtéž. Novinář, redaktor Nedělního a Poledního listu, autor dobrodružných a detektivních románů. Vedl prvního dva a půl ročníku Večerů pod lampou, byl jednatelem Klubu autorů dobrodružných románů.

Engelberth Rufer (2)

Narozen 24. 12. 1860 v České Skalici, zemřel 3. 4. 1937 v Hradci Králové. Středoškolský profesor, pedagogické práce.

Will Durant (1)

William James Durant byl americký historik a filozof. Jeho nejznámější prací je jedenáctidílné monumentální dílo The Story of Civilization, které napsal se svou ženou Ariel Durantovou v letech 1935-1975. Za jeden z dílů této série, Rousseau and Revolution, získal roku 1968 Pulitzerovu cenu v kategorii literatura faktu. Podobný ohlas měla práce The Story of Philosophy o dějinách filozofie. Psal i díla filozofická, především ho zajímal střet mezi náboženstvím a vědou a vztah civilizace k náboženskosti - naši civilizaci viděl spíše jako úpadkovou právě proto, že se postavila proti náboženství, což v jeho představě nutně vede k chaosu, zániku civilizace a jejímu převálcování civilizací novou, která s novými mýty obnoví "naději", a tím i civilizační dynamiku.

Peter Arnett (1)

válečný reportér a žurnalista, proslavil se zejména reportážemi na tv stanici CNN z doby první války v Zálivu. Pulitzerovu cenu však obdržel již v roce 1966 za reportáže z války ve Vietnamu a celkem se jako novinář zúčastnil více než 30ti válečných konfliktů.

Libuše Knotková (1)

Narozena 23.5.1949 v Praze. Výtvarná pedagožka, výtvarnice, ilustrátorka zaměřená na přírodní tematiku.

Jevgenij Andrianovič Beleckij (1)

Autor publikací o horolezeckých výpravách do oblasti Pamíru.

Eva Ševčíková (1)

Eva Adams, vlastním jménem Eva Ševčíková, roz. Dvořáčková , je česká zpěvačka působící v duu Eva a Vašek. Od šesti let navštěvovala hudební školu v Blansku, kde studovala zpěv a klavír. Roku 1984 oba obory úspěšně dokončila a poté byla přijata na brněnskou konzervatoř, kde se rovněž věnovala zpěvu a klavíru. Na konzervatoři vystudovala operní zpěv, kterému se ale nevěnuje. V době studia začala zpívat se skupinou SURF. Zde se setkala se svým pěveckým partnerem a manželem Václavem Ševčíkem, se kterým vytvořili populární pěvecké duo Eva a Vašek, vystupující v České republice i v zahraničí. Svou sólovou dráhu zahájila koncertem v roce 2012 v Brně. V roce 2015 se jako Eva Adams představila veřejnosti při křtu svých CD v areálu pražské Salabky. V současné době vystupuje se svými multižánrovými koncerty v České republice i zahraničí. Součástí repertoáru jsou i skladby od autorů jako je Chris Rea a Leonard Cohen. Společně s manželem se věnují problematice akustiky a obrazu ve formátu 4K. Zvukové nosiče: Obrazově-zvukové nosiče:

Věra Fridrichová (1)

Narozena 25.10.1919 v Brně, zemřela 23.11.1978 tamtéž. Malířka, grafička, ilustrátorka.

Vasilij Pavlovič Minorskij (1)

Ruský matematik.

Patrick Wilson (1)

Patrick Wilson je americký herec a zpěvák. Pochází z uměleckého prostředí, jeho otec i bratr Mark pracuje v televizi jako moderátor, maminka je učitelka zpěvu a zpěvačka. Po středoškolských studiích v roce 1995 vystudoval výtvarné umění na univerzitě Carnegie Mellon v Pittsburghu. Herectví se věnoval od středoškolských studií nejprve ochotnicky, poté začal vystupovat v drobných rolích v televizních reklamách. Později začal hrát divadlo profesionálně, byl poměrně úspěšný a to i na v New Yorku na Broadwayi, získal zde několik divadelních cen, byl zde podvakrát nominován na prestižní divadelní cenu Tony. Mezi jeho tehdejší nejúspěšnější divadelní role patřil muzikál Donaha!. V roce 2003 debutoval i ve filmu, nejprve účinkoval v televizním seriálu Andělé v Americe režiséra Mike Nicholse, za tuto roli byl nominován na Zlatý glóbus a cenu Emmy. I tento jeho start byl velmi úspěšný, další filmové role na sebe nenechaly dlouho čekat. Je ženatý, s manželkou herečkou Dagmarou Dominczykovou má syny Kalina Patricka a Kassiana McCarrela .

Jarmila Jeřábková (1)

Jarmila Jeřábková je česká návrhářka dřevěných hraček. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze nastoupila v roce 1964 do Ústředí lidové umělecké výroby jako designér interiérových doplňků, šperků a později i hraček. V ÚLUV, jehož posláním bylo mapovat a rozvíjet svébytnou kulturu českého národa, prošla hračka v jejím pojetí několika vývojovými stádii. Pod jejím vedením se oživila výroba hraček z Příbrami, Krušnohorské štípané hračky z dřevěného soustruženého prstence i tzv. pošumavské hračky, pro které získala ke spolupráci tradičního výrobce Václava Kantora z Vlkonic. V roce 1975 navrhla kolekci hraček na kolečkách, za které v roce o rok později získala 1. cenu v belgickém Gentu a tyto hračky jsou mezi dětmi populární do dnešních dnů. Od roku 1975 se designu hraček věnuje intenzivně. Při zachování tradiční technologie a materiálu dochází k přetváření v nový tvarově i funkčně moderní předmět, mnohdy přecházející v objekt uměleckého charakteru. Jarmila Jeřábková svou systematickou prací a díky své nápaditosti, dokonalé stylizaci a výtvarné zkratce posunula vývoj tradiční hračky až k hračce designové. Její nezaměnitelná tvorba staví na přirozené kráse dřeva, kterému dává promyšlený jednoduchý tvar. Tajemství jejích návrhů je skryto v tvůrčím imperativu, který vyznává: Jako první v Československu obdržela v roce 1988 za design v oboru hračka ocenění Institutem průmyslového designu, Dobrý design CID za kolekci hmatových hraček. Hračky Jarmily Jeřábkové byly realizovány ve velkých sériích i jako originály. Ve svých sbírkách je vlastní Uměleckoprůmyslové muzeum a Národní muzeum v Praze, Galerie města Brna, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Nacházejí se rovněž v soukromých sbírkách po celém světě. Její hračky se po dvacet let prodávaly v prodejnách Krásná jizba po celé republice a kultivovaly vkus dětí....

Otto Wagner (1)

Otto Kolomann Wagner byl rakouský architekt, urbanista a jeden ze zakladatelů moderní evropské architektury. Wagner se narodil jako syn dvorského maďarského notáře Simona Rudolfa Wagnera a jeho ženy Susanne rozené Huberové-Helfenstorfferové. Jeho otec zemřel, když bylo Ottovi pět let. V letech 1850–1852 navštěvoval Vídeňské akademické gymnázium, dalších pět let pak na gymnáziu v Kremsmünsteru. Od roku 1857 studoval architekturu na Polytechnickém institutu ve Vídni. V roce 1860 odešel do Berlína na Berlínskou stavební akademii, kde studoval u Carla Ferdinanda Busseho, žáka Karla Friedricha Schinkela. Rok nato se vrátil zpět do Vídně a dva semestry studoval na tamní Akademii výtvarných umění. Zde byl žákem Augusta Sicard von Sicardsburg a Eduarda van der Nülla, tvůrců vídeňské Ringstraße. Roku 1862 vstoupil do ateliéru Ludwiga von Förstera, dalšího z autorů Ringstraße. Roku 1873 se Wagner stal spoluzakladatelem konsorcia pro realizaci světové výstavy, která se toho roku ve Vídni uskutečnila. Vrcholu odborné a profesní kariéry dosáhl roku 1894. Získal titul vrchní stavební rada, byl jmenovaný uměleckým radou komise pro vídeňská dopravní zařízení a členem komise pro regulaci Dunaje. V akademické oblasti dosáhl úspěchu tím, že ho ustanovili řádným profesorem na Akademii výtvarných umění, kde kdysi sám studoval. Vedl zde speciální třídu architektury. Akademii zastupoval v roce 1897 na mezinárodním kongresu architektury. V letech 1910–1911 zastával na Akademii funkci prorektora, ještě v období 1913–1915 jako honorární profesor vedl několik žáků, kteří se k němu zapsali v roce 1912, kdy odešel do důchodu. Wagnerovo přední postavení mezi rakouskými architekty se odráželo mj. i ve jmenování do nejrůznějších funkcí a komisí. Od roku 1895 zasedal v Umělecké radě na Ministerstvu kultury a školství a ve stálé Umělecké komisi. Členem kuratoria Rakouského muzea umění a průmyslu byl od roku 1898. Byl také zván do po...

Jan Bém (1)

Jan Bém byl československý sportovec, atlet, který se specializoval na skok o tyči. S atletikou začínal v roce 1934 v Telči, později pokračoval v pražských oddílech VS, NSK a VSK a Sokol Královské Vinohrady. V roce 1946 v Oslo vybojoval na mistrovství Evropy bronzovou medaili . Celkem pětkrát zlepšil československý rekord ve skoku o tyči . Většina jeho dvanácti domácích mistrovských titulů pochází z doby druhé světové války. Po skončení sportovní kariéry působil jako atletický funkcionář a docent Stavební fakulty ČVUT.

Josef Kumpan (1)

Josef Kumpán byl český krajinářský a zahradní architekt, zasloužil se o rozvoj českého sadovnictví. Narodil se do zahradnické rodiny, v Litoměřicích absolvoval nižší reálku, vyučil se v Eisenberských koniferových školkách v Jezeří a v letech 1904 až 1907 studoval na Vyšší ovocnicko-zahradnické škole v Lednici. Poté získával praxi ve Francii ve firmě Moser & Fils a v Německu u Jacoba Ochse. Po válce si už v Čechách otevřel vlastní projekční kancelář, nejdříve v Roudnici nad Labem, později se přesunul do Prahy. Josef Kumpán vyprojektoval celou řadu vilových zahrad, zámeckých zahrad i veřejných parků, zejména v Praze a ve středních Čechách. Šlo např. o parky zámků Zbraslav a Lány, zahradu Na Valech na Pražském hradě, Fürstenberskou zahradu pod Pražským hradem a Růžový sad na Petříně. Dále různé veřejné sady, botanické zahrady či zahradní kolonie v Kolíně, Hradci Králové, Moravské Třebové, Třebíči nebo Zlíně. Ve své době byl nepochybně autorem nejvíce realizovaných návrhů veřejné zeleně v Československu. Působil též veřejně. Byl členem Československé zemědělské akademie, Československé Národní společnosti zahradnické, Svazu spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, Dendrologické společnosti v Průhonicích i Deutsche Gartenkunst-Gesellschaft a Oestler Österreichische Gartenbau Gesellschaft. Publikoval díla Novodobá zahrada , Před založením zahrady , Zahradní besídky a jejich rostlinná výzdoba a Sadová úprava vesnice , byl redaktorem časopisu Okrašlovací rádce a celou řadu příspěvků zveřejnil i v dalších odborných časopisech. Působil také jako zkušební komisař pro učitele vyšších zahradnických škol. Svým vlivem a odkazem Josef Kumpán patří mezi nejvýznamnější české zahradní architekty....

Slavomír Kittner (1)

Narozen 31.12.1903 Brno, okr. Brno-město, malíř, grafik.

Ludvík Hess (1)

Ludvík Hess je novinář, spisovatel a chovatel koní. Od roku 2005 zakládá babyboxy. Při studiu SVVŠ Na Zámečku v Libni založil se spolužákem Emilem Machálkem v roce 1964 literární časopis Divoké víno. V tištěné podobě vycházel do roku 1972, nyní vychází na internetu jako www.divokevino.cz. Než bylo vydávání časopisu zakázáno cenzurou, vyšlo celkem 58 tištěných čísel Divokého vína. Národní knihovna ČR a Nakladatelství Slovart vydaly jeho knihu Antologie Divoké víno 1964–2007. Je autorem knížek Satyr a nymfičky, Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech, Balady o koních a romance o holkách, Čtyřúhelník. V roce 2010 vydalo nakladatelství Petrklíč Hessovu knížku Romance o klisničkách a balady o ženách a v roce 2011 Stařec a Kuře. V Nakladatelství Slovart vyšla v roce 2017 jeho další kniha jako druhý díl Antologie pod názvem Antologie Divoké víno 2007–2017 čili Pegas? Kentaur? Satyr...? Časopis Divoké víno měl v druhé polovině 60. let základní význam pro prvotní literární uplatnění i osobní sbližování básnické generace takzvaných Pětatřicátníků, kteří se později stali určujícími osobnostmi české poezie 70. a 80. let. Někteří zde pravidelně publikovali , jiní stáli časopisu nablízku jako nezávislí novináři a jeho podporovatelé. Divoké víno se mimo jiné zasloužilo o uvedení díla "českého beatnika" Václava Hraběte do čtenářského povědomí. Byly zde otištěny jeho juvenilní reportáže a rozhovor s Allenem Ginsbergem, řada veršů z pozůstalosti i jediná próza Horečka. V roce 2005 zřídil Ludvík Hess v České republice první babybox, pokračuje ve zřizování dalších. Dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. Věnuje se chovu anglických plnokrevníků. Jeho největším chovatelským úspěchem bylo vítězství jím odchovaného hřebce Marco Polo ve Velké jarní ceně v roce 1985. ...

Modest Morariu (1)

Básník, esejista, prozaik a překladatel z francouzštiny .

Jan Sázavský (1)

Narozen 7.12.1950 v Praze. Mgr., absolvent fakulty tělesné výchovy a sportu, působil jako sekretář svazu lyžování a později karate při ÚV ČSTV. Od roku 1992 je sekretářem pražského tenisového svazu, věnuje se také alternativní medicíně.

Světlana Procházková (1)

Narozena 9.10.1962. Ing., spolumajitelka prodejní Galerie Procházka a firmy TRANS ARS Procházka, spol. v Českých Budějovicích, věnuje se obchodu s uměním, zabývá se zprostředkovatelskou činností v oblasti lidových řemesel a hudby, pořádá odborné kurzy, školení a jiné vzdělávací akce včetně lektorské činnosti, je autorkou kuchařky.

Peter Francis Lobkowicz (1)

Jacqueline Hickey (1)

Mary O'Keef Young (1)

Stefanie Roediger-Streubel (1)

Německá autorka publikací o výživě a minerálech.

Bevin Alexander (1)

Je americký vojenský historik a spisovatel, který se ve svým výzkumu zaměřuje především na americkú občanskú válku, válku v Koreji, v Číně, 1. a 2. světovou válku.

Mirko Boleslavský (1)

Anna Blahová (1)

PhDr., slovenská redaktorka, překladatelka z francouštiny a češtiny.

Milan Obst (1)

Od začátku 50. let publikoval v Národním divadle, Divadle, Javisku , Divadelních a filmových novinách, Divadelních novinách a České literatuře . Příznačné bylo Obstovo neustálé spojení s divadelní praxí. Pohostinsky režíroval v profesionálních divadlech, ale především spolupracoval s ochotnickými spolky jako instruktor, porotce amatérských přehlídek, režisér a příležitostně i jako herec. Sporadicky používal šifry MO, při práci na slovníkových heslech šifry mob. Z bohaté a všestranné Obstovy teatrologické práce jsou nejvýznamnější příspěvky k poznání českých divadelních dějin, především první poloviny 20. století. Soustavný zájem o uměleckou činnost svého vysokoškolského učitele Jindřicha Honzla, projevovaný řadou dílčích časopiseckých studií, péčí o režisérovu pozůstalost i editorskou prací, využil Obst v monografické studii Práce Jindřicha Honzla v letech dvacátých ; na základě obsáhlé dokumentace a konkrétní analýzy jednotlivých tvůrčích etap v ní sleduje Honzlovu divadelně teoretickou i praktickou režisérskou činnost v letech 1919–1931: od prvních režií v dělnických souborech přes období poetistického experimentování v Osvobozeném divadle až po angažmá v brněnském Národním divadle. Historii smíchovského divadla a jeho souborů mapuje příležitostná publikace Švandovo divadlo 1881–1981, na vztahy mezi českou a německou divadelní kulturou se soustřeďuje text přednášky Max Reinhardt a české divadlo. Významnou část Obstovy vědecké práce tvořily divadelněteoretické studie, zabývající se jevištní řečí a výstavbou dramatu , dramatickými druhy , otázkami vztahu literatury a divadla nebo di...

Stanislav Pošusta (1)

Stanislav Pošusta byl český a československý politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa, a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Po roce 1968 působil v disentu. Za druhé světové války byl aktivní v odboji a od srpna 1941 byl vězněn v koncentračním táboře. Po roce 1945 spoluzakládal Svaz české mládeže a stal se jeho ústředním tajemníkem. V roce 1948 se uvádí jako generální tajemník Svazu české mládeže a člen představenstva Československé sociální demokracie, bytem Praha. Během únorového převratu v roce 1948 patřil k frakci, která v sociální demokracii převzala moc, stranu proměnila na loajálního spojence komunistického režimu a ještě během roku ji sloučila s KSČ. Ve volbách v roce 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Opava. V červnu 1948 přešel v souvislosti se splynutím ČSSD s KSČ do poslaneckého klubu komunistů. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954. V červnu 1948 byl kooptován náhradníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ho potvrdil ve funkci. Na post rezignoval v prosinci 1952. V roce 1968 byl vedoucím odboru umění ÚV KSČ. Během normalizace byl aktivní v disentu, spoluzakládal Společnost pro studium demokratického socialismu. Když byla v listopadu 1989 obnovena sociálně demokratická strana, rozhodli členové zakládající schůze , že do strany nebudou přizváni žijící předúnoroví sociální demokraté, kteří ale po roce 1948 byli členy KSČ, a explicitně byl zmíněn Stanislav Pošusta. I po roce 1989 působil jako publicista. Angažoval se v sociálně demokratickém hnutí a podílel se na zakládání Masarykovy dělnické akademie. Jeho dcerou je překladatelka Stanislava Pošustová....

Josef Kuchynka (1)

Byl učitel, psycholog a spisovatel. Vedl sešitovou edici dobrodružných románů Polnice. Používal řadu pseudonymů, např. William E. Western, Jiří Meduna, William Chesters. Psal detektivky, dobrodružné romány, publikace pro školy i odbornou literaturu. Spolu s autorem Václav Havránek https://www.databazeknih.cz/autori/vaclav-havranek-64580 napsali knihy pod pseudonymem Harry W. Harmattan.

Paul Wright (1)

Malíř, ilustrátor, editor, věnuje se kreslenému filmu a televizní tvorbě, specializuje se na oceánografii.

Zoila Portuondo Guerro (1)

Lesley Chamberlain (1)

Britská novinářka, zahraniční korespondentka v Moskvě a spisovatelka. Autorka cestopisů, krátkých povídek a literatury faktu se zaměřením na Německo a Rusko.

Robb J. D (1)

Nora Roberts se narodila 10. října 1950 v Silver Springu v Marylandu jako nejmladší z pěti dětí. Navštěvovala nějaký čas Katolickou školu, kde se jí dostalo jisté disciplíny od jeptišek. Ona sama dnes říká: „Můžeš mít všechen talent světa, ale když nebudeš mít disciplínu sednout si a psát, nepovede se ti napsat a publikovat žádnou knihu.\" Vdala se mladá a usadila se v Keedysville v Marylandu. Krátce pracovala jako právní sekretářka. „Uměla jsem psát rychle, ale neuměla jsem hláskovat. Byla jsem nejhorší právní sekretářka vůbec,“ říká dnes. Když se jí narodili synové, zůstala doma a zkusila každé řemeslo, které se nahodilo. Vánice v únoru 1979 ji přinutila najít jiné východisko. Zůstala doma zasněžená se svými syny. Mladšímu byly tři roky, staršímu šest let. Neměla tehdy žádnou možnost poslat je do školky. Během vánice vytáhla tužku a zápisník a začala psát jeden z příběhů. Tehdy začala její kariéra spisovatelky. Několik jejích rukopisů však bylo zamítnuto, ale později přeci jen uspěla. Její první kniha, Irský plnokrevník , vyšel v nakladatelství Silhouette v roce 1981. Se svým druhým manželem Brucem Wilderem se seznámila, když ho najala, aby jí postavil domácí knihovnu. V červenci 1985 se vzali. Od té doby rozšířili svůj dům, hodně cestovali po světě a otevřeli spolu knihkupectví. Během svého života byla Nora vždycky obklopená jen muži. Nejen že byla nejmladší ze všech svých sourozenců, ale byla dokonce jediná holka. A právě život strávený mezi muži dal Noře docela dobrý pohled na mužskou mysl, který dnes její čtenáři tolik obdivují. V roce 2007 se 4 její knihy dočkaly filmového zpracování. Nora je členem několika spisovatelských skupiny a vyhrála nespočetné ceny od jejích kolegů a nakladatelského průmyslu....

František Čech-Vyšata (1)

František Čech-Vyšata, vlastním jménem František Vyšata, byl český cestovatel a spisovatel. Narodil se v rodině zedníka jako čtvrtý v pořadí, posléze se vyučil bednářem v Českých Budějovicích. František Čech-Vyšata byl ve své době znám svými cestami po Jižní Americe, kterou navštívil v letech 1910–1913, 1914–1925, 1927–1937. Jeho vypravování vyšlo v denním tisku i knižně.

P Ivanov (1)