Všichni Autoři a témata

Pavel Sukdolák (1)

Pavel Sukdolák je ilustrátor, grafik, malíř a autor příležitostných textů. Dědeček Pavla Sukdoláka se ve Vídni vyučil soustružníkem perleti a krátce po první světové válce si zřídil dílnu v Humpolci. Otec živnost převzal a Pavel Sukdolák tak v dětství vídal obrovské zásilky mořských lastur, které si otec nechal posílat z Hamburku. Během studií na gymnáziu v Humpolci byl jeho nejbližším přítelem Jan Zábrana. Ten mu později zprostředkoval ilustrování knih pro nakladatelství Mladá fronta a jeho manželka Marie Zábranová pro časopis Světová literatura. U Sukdoláků byly po smrti Jana Zábrany ukryty až do pádu komunistického režimu Zábranovy deníky. V letech 1945-1948 studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze u prof. Cyrila Boudy. Po komunistickém převratu mu Bouda doporučil přestoupit na Akademii. Tam studoval v letech 1948-1950 u prof. Vladimíra Silovského a po absolvování dvouleté vojenské služby zde působil ještě v letech 1954-1957 jako aspirant. S ideologickým tlakem se vyrovnával přátelstvím s Františkem Hudečkem, Zdeňkem Sklenářem, Kamilem Lhotákem nebo Václavem Sivkem, ale respektovali ho i někteří komunisté jako Josef Liesler. Brzy po válce, na začátku své umělecké dráhy, zakoupil ze smíchovské dílny proslulého uměleckého tiskaře Miro Pegrassiho unikátní tiskařský lis, na kterém od té doby tiskne všechny své grafické listy. Roku 1952 se stal členem SČUG Hollar. Na výtvarné scéně působil vždy jako solitér. Od roku 1954 je výtvarníkem ve svobodném povolání a pracuje střídavě v Praze a v Humpolci. Roku 1958 podnikl studijní cestu do Rakouska. Za ilustrace byl oceněn v anketě Nejkrásnější kniha roku a roku 1967 obdržel čestné uznání SČUG Hollar. Kromě toho obdržel prémii na Expositione di bianco e nero, Lugano , výroční cenu nakladatelství Mladá fronta , čestné uznání 4. mezinárodního trienále barevné originální grafiky Grenchen . Roku 1969 získal zlatou medaili na bienále ve Floren...

Eberhard L Hartman (1)

Dušan Beneš (1)

Skaut. Po zákazu skautingu založil osadu Rančerů se základnou pod Buchlovem. Za 2. světové války pracoval jako zástupce firmy Baťa v Berlíně, od roku 1948 až do důchodu na ústředí Státní banky československé v Praze. Věnoval Knihovně BBB unikátní soubor asi 350 bibliofilií a velmi vzácných knižních vazeb z pozůstalosti Bedřicha Beneše Buchlovana, díky čemuž vznikla v knihovně stálá expozice. 1. 5. 1992 Přejmenování okresní knihovny na Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana

Marie Langner (1)

Dieter Jauch (1)

Německý biolog.

B. M Vondrušková (1)

Narozena 1905 ve Vlašimi. Prozaička.

Bohumila Doleželová (1)

Míla Doleželová, vlastním jménem Bohumila Doleželová , byla akademická malířka, jejímž hlavním tématem byli cikáni, jejich emocionální život a s nimi spojená témata. Žila a zemřela na Vysočině, kde po ní zůstalo monumentální dílo sestávající jednak z fresek , jednak z nesčetného množství olejomaleb a grafik. Známé jsou i její ilustrace k Příběhům dávné Indie a k cikánským pohádkám, které vyšly pod názvem Zpívající housle. Narodila 12. listopadu 1922 v Prostějově. Ve 14 letech odešla do učení na dámskou kloboučnici. Poté pracovala v Prostějově a v Plzni, kde u své tety přežila válku. V roce 1945 začala navštěvovat Státní grafickou školu v Praze, té však po roce studia zanechala. V roce 1946 byla přijata do druhého ročníku AVU , ke studiu jí byl udělen dispens, který jí z důvodu vysokého nadání povoloval studium navzdory tomu, že neměla maturitu. Studia dokončila v roce 1950 a následující čtyři roky působila na AVU jako odborná asistentka. Od roku 1954 se věnovala především olejomalbě, roku 1957 pak podnikla na východním Slovensku etnografické bádání o životě Romů. Z AVU na vlastní žádost odešla a od roku 1957 s Jiřím Marešem, svým pozdějším manželem , a maminkou žila v bývalé cihelně u obce Jihlávka. V roce 1961 se všichni přestěhovali do malé vesničky Klatovec nedaleko Javořice, v centrální části Vysočiny. V tomto období se celá rodina potýkala s velkými materiálními problémy. V domě nebyla zavedena ani voda, ani elektřina, Doleželová se však v samotě Vysočiny našla, z tohoto období pochází největší množství olejomaleb a kreseb. V té době také měla první výstavy, v Klatovci oba malíře navštěvovala řada umělců. V 50. a 60. letech se ústředním tématem tvorby stali Romové. V roce 1967 byla přijata do Sdružení výtvarných umělců Vysočiny. Zlom nastal po její souborné výstavě v Galerii Vyso...

Sidney Keyes (1)

Anglický básník.

Leoš Kotlár (1)

S bojovým uměním začal ve svých 14 letech, a to současně s karate a judo. -V roce 1972 v Havířově založil spolu s dalšími nadšenci jeden s prvních oddílů karate na severní Moravě v TJ Důl Prezident Gottwald Horní Suchá. Od roku 1979 až 1989 byl nepřetržitě mistrem republiky v zápase do 65 kg. -Od roku 1979 až 1985 členové Havířovského oddílu pod jeho vedením získali mnoho titulů mistrů republiky v jednotlivcích i družstvech. -V roce 1985 přestoupil do TJ Baník Ostrava, který se poté stal jedním z nejlepších klubů v bývalé ČSSR, jeho svěřenci získali spoustu titulů mistrů republiky, jak jednotlivců tak družstev. -Během své činnosti v karate získal mnoho vítězství na domácích i mezinárodních turnajích. Bohužel v té době z důvodu politické situace se reprezentace karate bývalé ČSSR nemohla zúčastňovat mistrovství Evropy a světa. V roce 1987 dosáhl mistrovský stupeň 3. Dan v karate. V letech 1980 - 1989 pracoval jako zkušební komisař karate pro ČSSR. -Po získání svého desátého titulu mistra republiky v kumite do 65 kg v roce 1989 ukončil svoji činnost v TJ Baník Ostrava a založil nový oddíl karate v TJ Baník Havířov. -V okamžiku, kdy tento nový klub karate zahájil vzestup, se rozhodl ukončit svou závodní dráhu a své činnosti v karate vůbec. -Styl Wing Chun kung fu, se kterým se setkal poprvé v roce 1983 a který od té doby i začal navíc cvičit, ho natolik zaujal, že v roce 1990 založil nový sportovní klub pod názvem Wing Chun Klub Havířov. -v roce 2002 vzniká občanské združení TJ SPORT MORAVIA, pod které přechází veškeré sportovní aktivity.

Andy Hamilton (1)

Britský spisovatel, zaměřený též na jídlo a potraviny, autor publikace o výrobě alkoholu, též psycholog, působí na psychiatrické klinice.

Zoltán Kováč (1)

Zoltán Kováč je bývalý hráč sportovního karambolu. S počtem 50 titulů mistra ČR je dosud nejúspěšnější českým hráčem. Slovenský rodák žije od svých 14 let v Brně. Původně se věnoval závodnímu fotbalu za týmy RH Brno, Spartak ZJŠ Brno a Moravská Slavia Brno. Členem kulečníkového klubu AKK Brno se stal v roce 1957 a své první mistrovství republiky vyhrál v roce 1965. Získal 44x titul mistra ČR jako jednotlivec a 6x v družstvech. Na Mistrovství Evropy se probojoval celkem 12x, nejlépe se umístil na 6. místě. V roce 1978 získal titul Mistr sportu, v roce 1988 titul Zasloužilý mistr sportu. V roce 2000 byl oceněn Cenou města Brna. Věnuje se i exhibičnímu kulečníku. Je autorem knihy Mistrovské karamboly.

Tadeusz królikiewicz (1)

Lester Cohen (1)

Americký spisovatel.

Dieter P Farda (1)

Německý autor příruček o zaměstnání.

Jiří Ohlídal (1)

Odborný redaktor nakladatelství Argo, jazykovědec.

Josef Petr Bulan (1)

Narozen 1910 v Praze, zemřel 8.9.1971 tamtéž. Policejní důstojník, autor detektivních rozhlasových her a románů.

K. van der Geest (1)

Rudolf Trinner (1)

Plzeňský rodák, studoval hudbu v Praze u prof. Karla Janečka. Poté byl nejprve dirigentem v Městském divadle v Plzni, pak deset let v Krušnohorském divadle v Teplicích. Je autorem operet Zvony ze San Diega , Pirátská nevěsta , Nebe za pár tisíc , Hrabě Monte Cristo , Moje žena není anděl . Trinnerovu další tvorbu ve vlasti ukončila v r. 1966 návštěva prezidenta Novotného u Násira v Egyptě. Takovou událost bylo třeba oslavit i symfonicky a protože se do tak krkolomného spojení arabské hudby se slovanskou žádnému českému skladateli nechtělo, úkolu se ujal R. Trinner. Zkomponoval tam suitu „Vivat Cairo – Salem Praha“, ale do vlasti už se nevrátil. Zkušený dirigent a klavírista se však ve světě neztratil. První tři roky působil jako konferenciér a pianista ve floor-show pro americké vojáky, poté pět let na Kanárských ostrovech, dva roky v casinu MGM v Las Vegas jako dirigent revue Hollywood Haleluja – a naposled objel dvakrát zeměkouli na německé výletní lodi jako konferenciér, pianista a „Allenunterhalter“. Do vlasti se vrátil až po téměř třiceti letech a ve své tvorbě i aktivní umělecké dráze zde pokračuje. Dosud složil tento mimořádně plodný a všestranný autor kromě výše uvedených děl řadu dalších operet, hudebních komedií a zhudebněných pohádek.

Laure Cambournac (1)

Redaktorka. Populárně-naučné publikace pro děti.

Carlos M. N Eire (1)

Americký spisovatel kubánského původu. Profesor dějin a religionistiky.

Chrudoš Valoušek (1)

V letech 1979–1985 studoval VŠUP v Praze. Poté zaměstnán jako noční hlídač, topič a správce depozitáře. Vystavoval v Čechách i zahraničí.

Katalin Varga (1)

Maďarská spisovatelka.

Ljiljana Marič (1)

Zygmunt Kałużyński (1)

Polský filmový kritik, popularizátor filmové historie, novinář spjatý se společensko-politickým týdeníkem Polityka, esejista a známá osobnost polské televize.

Bohuslav Březina (1)

Ann Richards (1)

Britská vysokoškolská asistentka pro výuku zdravotních sester, publikace z oboru.

A. A Jur'jev (1)

Katharine Sturmfels (1)

Don Williams (3)

Don Williams byl americký country zpěvák, skladatel a v roce 2010 byl uveden do Síně slávy country hudby. Sólovou kariéru zahájil v roce 1971 poté, co byl členem folk-popové skupiny Pozo-Seco Singers. Williams byl známý svým sytým hlasem, jemným projevem a emocionální hloubkou svých písní, což mu vyneslo přezdívku "Něžný obr" country hudby. Během své kariéry měl řadu hitů, které se umístily na předních místech countryových žebříčků, včetně písní "Tulsa Time", "I Believe in You" a "You're My Best Friend". Jeho hudba se vyznačovala přímočarými, ale procítěnými texty a uvolněným stylem, který měl ohlas u fanoušků po celém světě. Williamsův vliv na country hudbu byl významný, protože pomohl vytvořit jedinečný a trvalý zvuk. V nahrávání a koncertování pokračoval až do svého odchodu do důchodu v roce 2016 a zanechal po sobě odkaz jednoho z nejoblíbenějších hlasů country hudby.

Boris Leonidovič Pokrovskij (1)

Gundolf S Freyermuth (1)

Arne Linka (1)

Doc. PhDr. Arne Linka, CSc., nar. 1938 ve Zborovicích, hudební teoretik, skladatel, koncertní klavírní improvizátor a propagátor muzikoterapie.

Josef Rut (1)

Josef Rut byl český skladatel, houslista a hudební teoretik. Je otcem českého hudebníka, režiséra, herce a spisovatele Přemysla Ruta. V letech 1945–1951 studoval Josef Rut na pražské konzervatoři hru na housle u Bedřicha Voldana. V letech 1952 až 1954 absolvoval soukromé lekce kompozice u Jaroslava Řídkého a později u Emila Hradeckého. Od roku 1953 do roku 1983 byl houslistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V letech 1954 až 1957 působil také v Pražském komorním orchestru. V letech 1963 až 1965 vytvořil Dvanáctitónovou tonální teorii, kterou později rozvíjel teoreticky ale také využíval ve své vlastní skladatelské tvorbě. Skladatelské dílo Josefa Ruta zahrnuje 57 děl, mezi které patří čtyři symfonie, osm instrumentálních koncertů,Te Deum pro soprán a baryton sólo, smíšený sbor, orchestr a varhany , Magnificat pro bas, smíšený sbor, orchestr a varhany a komorní hudba. Napsal také řadu hudebně teoretických a filozofických spisů, například Dvanáctitónová tonální teorie, Hudba a její perspektiva z pohledu relativity , Cvičebnice rytmu od A do Z , Příspěvek k jasnější notaci rytmu , Relativistická teorie hudebního pohybu a Hledání řádu jako inspirace hudební tvorby – úvaha o filosofii hudby . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Rut na německé Wikipedii.

Ladislav Janík (1)

Fyzik, autor publikací v oboru.

David Loula (1)

Narozen 20. 2. 1974. Protestantský duchovní, starší sboru Křesťanské společenství ve Žďáře nad Sázavou.

Herbert Friedmann (1)

Německý autor knih pro děti a mládež.

Serge Ciccotti (1)

S. Ciccotti, doktor psychologie, výzkumný pracovník a psycholog, který přednáší na univerzitě Paříž X-Nanterre. Je autorem dalších populárně psychologických knih.

Branislav Jamnický (1)

Autor prací o vojenských operacích v Československu.

Krzysztof Witosz (1)

D. G Williamson (1)

Britský historik a vysokoškolský pedagog zaměřený na dějiny Německa 19. století a 1. poloviny 20. století a na vojenské dějiny 2. světové války.

Siegfried Woitinas (1)

Narozen 1930 ve Wroclavi . Z ruského zajetí útěk na západ. Vzdělán jako vysokofrekvenční technik. Studium antroposofie, pedagogiky, literatury a dramaturgie. Vzdělání a činnost jako waldorfský učitel. Po dalším studiu režisér a herec. Od 1968 aktivní účastník studentského hnutí, spoluzakladatel kulturního a mládežnického centra Forum 3 ve Stuttgartu. Studium a činnost k vývoji organizace. Obsáhlá seminární a přednášková činnost k zprostředkování antroposofické duchovní vědy. Vlastní studie v oblasti posmrtného bádání a jiných hraničních zkušeností. Člen mezinárodní asociace pro časné posmrtné stavy, IANDS, International Association for Neardead Studies. Autor řady knih k duchovně vědeckým aktuálním tématům.

Ludwig Donin (1)

Německý kněz, teolog, učitel a spisovatel.

Kamil Kraus (1)

John Gilbert (1)

Americký ekonom. Autor publikací o asijské ekonomice a mezinárodním obchodu.

Lara Chapman (1)

Americká spisovatelka.

Grigorij Jakovlevič Bej-Bijenko (1)

Ruský zoolog a entomolog, vědec, vysokoškolský profesor, publikoval v oboru.

Vojtěch Gall (1)

Narozen 6.2.1902 na Kladně, zemřel 2.4.1982 v Českých Budějovicích. Ing., dr., středoškolský profesor, architekt a publicista.

Fernando Ortiz (1)

Kubánský esejista a folklorista, entograf a sociolog, filozofické spisy a eseje, pojednání o afrokubánské kultuře.

Vratislav Vyhlídka (1)

Vratislav Vyhlídka se narodil v roce 1980. Po absolvování základní školy v rodné Kardašově Řečici, studoval na Obchodní akademii v Jindřichově Hradci. Po studiu se chvíli živil jako novinář - v Praze přispíval do deníku Haló noviny, poté se vrátil zpět do Jižních Čech a psal pro Deník Jindřichohradecka. Práci novináře však opustil a nakonec zakotvil na pozici ředitele velkého supermarketu. Literární tvorbě se věnoval už na střední škole, zabýval se hlavně historií. Také se zajímá o občanskou válku USA - je fanouškem Jihu.

Ladislav Zamykal (1)

Narozen 31.8.1884 v Prostějově, zemřel 22.8.1937 v Olomouci. Katolický kněz, kulturní pracovník, redaktor regionálního a církevního tisku, náboženské spisy.

Miroslav Ciniburk (1)

Geolog, práce z oboru.

Vjaceslav V. (1)

Jiří Nezkusil (1)

JUDr. Jiří Nezkusil, CSc. - † 2013), docent katedry trestního práva, publikace z oboru.

Antonín Bernáček (1)

Narozen 1914, zemřel 1998. Teolog, spisovatel. Od února 1948 do 1989 žil v emigraci.

Bohumil Vévoda (1)

Milan Bílý (1)

Narozen 20.4.1953 v Rychnově nad Kněžnou. Mgr., tělovýchovný pedagog a trenér kanoistiky, práce z oboru.

Jaroslav Hasenöhrl (1)

Učebnice pro stavební školy.

Jaroslav Řehulka (1)

Jaroslav Řehulka ) byl český a československý právník, spisovatel, katolický politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Jeho otec Josef Řehulka byl místním vzdělancem, učitelem, měl patentovánu řadu vynálezů a získal ocenění za studie o aeronautice. Jaroslav Řehulka absolvoval základní školu v Lipníku nad Bečvou a gymnázium v Přerově. Pak vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a zároveň Umělecko-průmyslovou školu v Praze. Během studií se zabýval malováním i žurnalistikou. Na právech promoval v roce 1911 a pracoval jako advokát v Lipníku nad Bečvou, Přerově a od roku 1912 v Olomouci. Začal se zabývat publicistikou. V roce 1912 publikoval řadu humoresek z ministrantského života, v nichž popsal skutečné obyvatele rodného Oseka. Jeho uměleckým pseudonymem byl Venca Vincórek. Publikace se dočkala i další jeho povídková díla . Působil také coby stálý dopisovatel listu Našinec. V roce 1913 spoluzakládal platformu Družina literární a umělecká. Psal její stanovy a trvale zasedal v jejím vedení. Od roku 1912 byl členem katolických politických stran , po vzniku Československa se pak angažoval v ČSL. V zemských volbách v roce 1928 byl zvolen do Moravskoslezského zemského zastupitelstva. Po roce 1945 vedl krajskou lidovou radu v Olomouci. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde setrval formálně do voleb roku 1948. Po únorovém převratu v roce 1948 byl z politických důvodů zbaven práva vykonávat advokátskou profesi. V 50. letech pak musel dojíždět z Oseka do Ostravy, kde dostal při...

František Bolek (1)

Farář v kostele sv. Michala v Olomouci v letech 1921-1946.

Jozef Zvara (1)

Jozef Zvara byl slovenský architekt v oblasti betonových konstrukcí a mostů. Mezi roky 1944 a 1947 působil coby technik a stavbyvedoucí při rekonstrukcích inženýrských sítí. Následně až do roku 1952 studoval na Stavební fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě, kdy školu ukončil ziskem vysokoškolského diplomu stavebního inženýra.Následně se stal odborným asistentem na své fakultě na katedře Betonových konstrukcí a mostů. Roku 1962 se habilitoval a získal titul docenta. I v následujících letech působil na téže katedře a to až do roku 1994, kdy se na osm let stal zástupcem šéfredaktora a výkonným redaktorem odborného periodika nazvaného Inžinierske stavby. Zvara se podílel na těchto stavbách: