142801–142860 z 143076 Autoři
René Plášil (1)
Nenapravitelný kriminálník, který od svých 16 let trávil život ve vězení nebo nápravném zařízení. Vyvrhel s vysokým IQ kašlající na společnost, který se nikdy nepoučil ze svých činů. Nebo snad člověk, jež se narodil ve špatné době na špatném místě v rodině nejevící o syna dostatečný zájem. Ať už pomineme jedno nebo druhé, René, hlavní postava stejnojmenného časosběrného dokumentu Heleny Třeštíkové, který byl od sedmnácti let sledován její filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy - Běžec na trati K.... a Bohové s.r.o. a Deník zapomenutého.
Více od autora
Alois Červenka (1)
Působil jako učitel, později se stal profesorem v Hradci Králové a v Moravské Ostravě. V Moravské Ostravě pracoval v městském archivu jako historický odborník. Zabýval se dějepisným výzkumem širokého Ostravska a výtěžky své práce otiskoval v časopisech i uplatnil je v četných přednáškách a regionálních besedách ostravského rozhlasu. Pracoval většinou jenom vědecky, kniha " Za černým kamenem" je jeho debutem.
Více od autora
Stanislav Sahánek (1)
Stanislav Sahánek – 27. února 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl český vysokoškolský učitel a germanista, jenž působil do roku 1938 – jako docent – na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a od roku 1938 až do uzavření českých vysokých škol nacisty také na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Narodil se v rodině učitele v Trávníku Hugo Sahánka jeho manželky Anny Mašlaňové. Po maturitě na německém Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži započal filologické studium němčiny a češtiny na české Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; svoji disertační práci s názvem České prvky v díle Marie Ebnerové z Eschenbachu však podal v Brně, na ní navazující habilitační práci , věnující se literátu Ferdinandu von Saarovi pak při svém následném působení v Bratislavě, kde setrval až do roku 1938. V roce 1938/1939 se opět navrátil do Brna, avšak historické události spojené s uzavření českých vysokých škol dne 17. listopadu 1939 mu odepřeli možnost, iniciovanou z Bratislavy, jmenovat jej mimořádným profesorem pro obor dějin německé literatury, kterou již onehdy podpořila i samotná Masarykova univerzita. V roce 1941 byl spolu s dalšími brněnskými pedagogy nacisty zatčen a na začátku roku 1942 zavražděn v rakouském koncentračním táboře Mauthausen. V 1947 byl in memoriam jmenován řádným profesorem pro obor dějin německé literatury na FF MU v Brně. Profesor Sahánek se zaobíral především tzv. moravskou německy psanou literaturou; je autorem např. prací o spisovatelce Marii von Ebner z Eschenbachu a Ferdinandu von Saarovi, či odborné studie o Literárním biedermeieru v německém písemnictví. Působil jako gymnazijní pedagog v Uherském Hradišti, Třebíči na Gymnáziu Třebíč a v Brně na Státním reálném gymnáziu v Legionářské ulici. Dne 20. listopadu 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Marií...
Více od autora
Mirko Kalousek (1)
Narozen 19. 6. 1915 v Nachičevani , zemřel 6. 8. 1996. RNDr., fyzikální chemik a vysokoškolský učitel.
Více od autora
Zbyšek Svoboda (1)
PhDr., odborník v nauce o vlajkách, praporech a stadnadrách, historické práce práce z oboru vojenství, autor knihy Židovský deník 1848.
Více od autora
Ottwell Binns (1)
Ottwell Binns byl plodný autor detektivních románů. Binns se narodil v roce 1872 v Rochdale, Lancashire. Psal také dobrodružné romány a westerny, často používal pseudonym Ben Bolt.
Více od autora
František Spurný (1)
Narozen 1. 10. 1927 v Prostějově, zemřel 24. 11. 2004. Doc., PhDr., CSc., archivář v Šumperku, regionální publicista.
Více od autora
Len Cacutt (1)
Lena Cacutta fascinoval svět přírody ve všech jeho podobách. Ačkoli první oblastí jeho zájmu byly ryby a rybářství, vždycky ho zajímaly stále se rozvíjející poznatky o vzniku vesmíru a sluneční soustavy. V souvislosti s hledáním odpovědi na otázku, proč Země vypadá právě tak, jak vypadá a jak se k tomuto stavu vyvíjela, byl okouzlen barevnou krásou minerálů. Se zájmem o živou přírodu, geologii a mineralogii pak zcela kontrastuje zájem o vojenskou a leteckou historii. Jeho knihy a články se zabývají všemi výše uvedenými obory.
Více od autora
Francis Westerman (1)
Percy Westerman se narodil 22. února 1876 v Portsmouthu v Anglii a vzdělával se na Portsmouthské střední škole. psal literaturu pro děti, mnoho jeho knih bylo dobrodružných s námořní tématikou. Vzal si v roce 1900 Florenci Wagerovou z Portsmouthu. Vždy byl horlivý námořník a tak strávli líbánky na plachetnici v Solentu. Jejich syn John F.C. Westerman se narodil roku 1901 a také psal dobrodružné knihy pro chlapce Ve svých 70ti letech byl neochotně přinucený zůstat v hausbótu na suché zemi, ale dál spěšně psal. Napsal sérii příběhů o pilotu Colonu Standischovi , česky vyšlo pouze Emírův Rubín. Zemřel v 82 letech
Více od autora
Milena Králová (1)
Pedagožka a lektorka seminářů o moderní výchově dětí. Více než 25 let pracuje ve školství, mimo jiné působila ve speciální škole pro žáky s více vadami, ve třídě s prvky Montessori výuky, v dětském domově, v azylovém domě pro matky s dětmi, v mateřské školce i v základní škole, v dětském krizovém centru a také byla profesionální chůvou dvojčat a chůvou autistického chlapce. Je matka dvou dospělých dětí.
Více od autora
Vít Kremlička (1)
Vít Kremlička je český hudebník, spisovatel a literární publicista. Na základní škole odmítnul vstoupit do Pionýra, nebyl ani členem SSM. Po maturitě na pražském Akademickém gymnasiu vystudoval jednoletou pomaturitní nástavbu na Střední pedagogické škole v Praze 6-Dejvicích . Potom studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Brandýse nad Labem obor speciální pedagogika , odkud byl kvůli politickému protestu vyloučen ze studií a zakázán mu vstup na půdu fakulty. Po Sametové Revoluci studoval bohemistiku a komparatistiku na Filozofické fakultě UK v Praze , studium však ani tehdy nedokončil. V letech totality pracoval jako zeměměřič, noční strážný, topič a operátor ve výpočetním středisku Pražských pivovarů a sodovkáren, pracoval též v pekařství. Pro svoji literární činnost byl perzekvován Státní bezpečností. V letech 1982–1985 byl členem undergroundové hudební skupiny Národní třída , poté frontmanem countryfolk/westernbeat hard-metalové skupiny His Boys-Jeho hoši – zpěv, elektrická mandolína. Od roku 1985 byl spolutvůrcem undergroundové kulturní revue Jednou nohou, později Revolver Revue, roku 1989 stál u zrodu Informačního servisu, později týdeníku Respekt. V letech 1995–1996 byl externím dramaturgem Divadla Komedie v Praze, kde svým podílem spoludotvářel umělecký profil souboru. Dramaturgoval více her, mj. Raimund - Alpský král a nelida, Shakespeare - Hamlet, Strindberg - Sonáta duchů a Bouře, Ibsen - John Gabriel Borkmann. Též zde byla v režii Ireny Perclové uvedena jeho tematicky a formálně progresivní divadelní hra - inscenovaná petice Spravedlnost pro Leonarda Peltiera a mokřadní organismy. V literatuře debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v samizdatovém časopise Violit, dále publikoval v samizdatových sbornících (mj. Už na to seru, protože to mám za pár, uspořádal Andrej Stankovič, 1985, 9x kontra…, uspořádal ...
Více od autora
Vladimír Bláha (1)
Fotograf, autor doprovodných fotografií k regionální literatuře z oblasti Moravy.
Více od autora
Zdeněk Mísař (1)
Je krucemburský rodák. Jeho rodiče brzy přesídlili do Ždírce n. Doubr. Zdeněk Mísař se narodil 3.6.1923 a po studiu na Přírodovědecké fakultě, vojenské službě a aspirantuře u prof. R. Kettnera byla jeho profesionální činnost trvale spjata s katedrou geologie. Od roku 1971 ji přes dvacet let vedl a vybudoval z ní významné geologické pracoviště, zaměřené z velké části na studium stavby a složení krystalinických komplexů, na němž však ani ostatní specializace geologie nebyly zanedbávány. Po určitou dobu, po náhlém umrtí doc. Weisse, vedl přednášky regionální geologie světa na brněnské Přírodovědecké fakultě UJEP. Jeho široké zájmy jej vedly k podrobným výzkumům ve více oblastech Českého masívu a Západních Karpat, takže se stal předním znalcem regionální geologie Československa; Jeseníky, problémy styku západních a východních Sudet, styku moldanubika a moravika byly předmětem jeho obzvláštního a dlouholetého zájmu. Jeho již tak značný rozhled a znalosti rozšířily významně i zahraniční studijní a pracovní pobyty, zejména ve Finsku, Austrálii, Grónsku i USA i srovnávací studie v řadě dalších oblastí. Své poznatky a zkušenosti vtělil kromě desítek publikací i do řady knih a učebnic, z nichž můžeme jako zcela ojedinělé dílo vyzvednout Regionální geologii světa, na níž pracoval přes 15 let. Kromě činnosti výzkumné a pedagogické, kdy vychoval desítky absolventů a aspirantů, je třeba vyzvednout jeho práci organizační a rozvíjení mezinárodní spolupráce; jeho láska k bazikám a ultrabazikám jej vedla k prosazení dlouholetých badatelských programů, které po řadu let úspěšně řídil. Jeho velkorysost umožnila každému spolupracovníku uplatňovat své vlastní zájmy a vedla nakonec k vytvoření pozoruhodného souboru děl. Za jeho práci, jak to často bývá, se mu nedostalo příliš vděku. Život postavil Zdeňka Mísaře před řadu těžkých zkoušek, kdy musel překonávat závažné zdravotní komplikace; jeho zanícení a elán mu vždy umožnily překonat je a pokračovat v načatém díle. Posilou mu byly i je...
Více od autora
Jaroslav Josef Svoboda (2)
Narozen 28. 6. 1894 v Praze, zemřel roku 1944 tamtéž. Legionář, bankovní úředník, prozaik, překladatel z ruštiny a němčiny.
Více od autora
Radim Moravec (1)
Narozen 5.7.1928. MUDr., CSc., práce v oboru hygieny a zdravotní prevence.
Více od autora
František Piškula (1)
Narozen 10.10.1917 v Rohatci. Ing., CSc., profesor lesnické mechanizace, práce z oboru.
Více od autora
Radomír Hrdina (1)
Narozen 27. 6. 1954 ve Šternberku. prof., MUDr., CSc., publikuje v oblasti farmakologie a toxikologie .
Více od autora
Vladislav Mladějovský (2)
Narozen 15.1.1866 v Praze, zemřel 19.11.1935 tamtéž. MUDr. profesor balneologie a klimatologie na Universitě Karlově v Praze. Práce v oboru, publikovány též časopisecky.
Více od autora
Milan Paleček (1)
Narozen 7. 10. 1926, zemřel 3. 4. 2005. Autor publikací z oboru sklářství.
Více od autora
Roman Široký (1)
Roman Široký je bývalý český fotbalový záložník a obránce. Je odchovancem Zbrojovky Brno, vybojoval s ní titul Mistra ČR ve starším dorostu v sezóně 1991/92 pod vedením Františka Harašty. Byl v brněnském širším kádru v sezoně 1995/96, do nejvyšší soutěže však zasáhl až o sezonu později. Odehrál 12 prvoligových utkání, aniž by skóroval. 2.října 1996 nastoupil v základní sestavě Boby Brno proti SK Slavia Praha 1:1, utkání přihlíželo 44.120 diváků. Druhou nejvyšší soutěž hrál na jaře 1995 za FK GGS Arma Ústí nad Labem, na jaře 1996 za FC LeRK Brno a na jaře 1997 za Slováckou Slaviu Uherské Hradiště. Vstřelil 3 druholigové góly, po jednom v každém ze jmenovaných klubů. V roce 1997 se velmi vážně zranil a kariéru dohrál na amatérské úrovni v Rakousku v klubech USC Wampersdorf a SC Neupack Hirschwang V sobotu 15. července 1995 nastoupil za Boby Brno v utkání Poháru Intertoto na hřišti rumunského klubu Ceahlăul Piatra Neamț .
Více od autora
Torill Thorstad Hauger (1)
Torill Thorstad Hauger byla norská spisovatelka především knih pro děti a mládež. Torill Thorstad Haugerová vyrůstala v Oslu ve staré dělnické čtvrti Vika. Po maturitě vystudovala v letech 1962–1966 germanistiku, etnologii, folklór a archeologii na Univerzitě v Oslu a v letech 1962–1964 také absolvovala tamější Národní akademii umění a designu. Od roku 1966 do roku 1975 pracovala jako historička Historického muzea v Oslu, nejprve v Národní sbírce starožitností a od roku 1970 v odboru věnovaném Vikingům. Roku 1976 debutovala dokumentárním románem Karl Eugen Olsen fra Vika , kterým zvítězila v soutěži nakladatelství Gyldendal Norsk Forlag o nejlepší knihu literatury faktu v daném roce. V knize autorka na základě hlubokých znalostí a s velkým citem zachytila život v dnes již přestavěné tehdejší dělnické čtvrti Vika v Oslu kolem roku 1900. Poté vydala více než dvacet knih, převážně historických románů určených především pro děti a mládež. Odehrávají se z různých obdobích, často v epoše Vikingů. Je také spoluautorkou několika učebnic dějepisu. Za své dílo získala celou řadu ocenění a její knihy byly přeloženy do patnácti jazyků.
Více od autora
Egbert Belcredi (1)
Hrabě Egbert Belcredi, též Ekbert Belcredi , byl moravský a předlitavský konzervativní šlechtic a politik, stoupenec českého státoprávního programu. Pocházel z původně italského rodu Belcredi. Byl nejstarším synem Eduarda Belcrediho a Marie z Fünfkirchenu. Po smrti otce v roce 1838 se ujal vedení jimramovského panství. Dne 7. března 1848 se oženil s Kristýnou Nosticovou. Do roku 1845 sloužil v armádě Rakouského císařství, kde dosáhl hodnosti rytmistra. Byl aktivní v politickém životě. Poprvé do politiky vstoupil už během revolučního roku 1848. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků. Potom po obnovení ústavního systému vlády dlouhodobě zasedal na Moravském zemském sněmu od roku 1861 . Byl předákem Strany konzervativního velkostatku na Moravě. Od 60. let 19. století hrál na Moravě podobnou roli jako v Čechách Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, tedy představitel historické šlechty, orientované federalisticky, odmítající unifikaci a centralizaci rakouského státu a trvající na zachovávání historických zemských práv a státoprávní odlišnosti zemí koruny české. S Clam-Martinicem ho pojilo i osobní přátelství. Zároveň ale trval na specifičnosti Moravy a jejích historických tradic a samosprávy. Předák českého hnutí na Moravě Alois Pražák s ním v tomto smyslu koncem 60. let konzultoval své kroky. Spolu s Pražákem byl tehdy hlavní postavou českého politického života na Moravě. Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině. V květnu 1870 se účastnil velké porady českých liberálních i šlechtických politiků z Čech a Moravy v době, kdy nový předseda vlády Alfred Potocki inicioval rozhovory s českou opozicí a kdy se očekávala možnost dohody a naplnění českých požadavků. Na jednání bylo dohodnuto, že za základ českých požadavků se budou brát starší zemská privile...
Více od autora
Ouida (1)
Marie Louise Ramé či Ouida byla anglická spisovatelka. Ouida byl její pseudonym, i když by bývala raději známá jako Marie Louise de la Ramée. Během své kariéry Ouida napsala více než 40 románů, povídek, knih pro děti a esejů. Maria Louise Ramé se narodila v Bury St. Edmunds v Anglii. Její matka, Susan Sutton, byla dcerou obchodníka s vínem; její otec pocházel z Francie. Svůj pseudonym odvodila z vlastní dětské výslovnosti křestního jména „Louise“. Takto popsala své vzpomínky na rodiště: „To čisté, tiché, starobylé město, které mě vždy přivádí na mysl staré služebné oblečené na večírek; nejnepříjemnější ze všech míst, kde ulice jsou zarostlé trávou jako pastviny. Obyvatelé jsou nuceni zvonit na své vlastní domovní zvonky, aby jim nezrezivěli nedostatkem použití." V roce 1867 se Ouida přestěhovala do hotelu Langham v Londýně. Tam podle propagačních materiálů hotelu psala v posteli při svíčkách, se zataženými závěsy, aby ji nerušilo denní světlo, a byla obklopena fialovými květy. Platila obrovské účty za hotel a květiny, často až 200 liber týdně a pořádala večírky s důstojníky, politiky, literárními hvězdami včetně Oscara Wildea, Algernona Swinburna, Roberta Browninga a Wilkieho Collinse a umělci včetně Johna Millaise. Mnoho jejích příběhů a postav bylo založeno na lidech, které zvala do svého apartmá v hotelu Langham. Ouidu popsal William Allingham ve svém deníku z roku 1872 jako ženu malého vzrůstu, se „zlověstnou, chytrou tváří“ a „hlasem jako řezbářský nůž“. Po mnoho let Ouida žila v Londýně, ale kolem roku 1871 se přestěhovala do Itálie. V roce 1874 se natrvalo usadila se svou matkou ve Florencii a tam se dlouhodobě věnovala psaní. Nejprve si pronajala byt v Palazzo Vagnonville. Později se přestěhovala do Villa Farinola ve Scandicci, jižně od Bellosguarda, tři míle od Florencie, kde žila ve velkém stylu, bavila se, sbírala umělecké předměty, draze ale nepříliš vkusně...
Více od autora
Čeněk Jarolímek (1)
Vincenc Jarolímek byl český matematik. Vincenc Jarolímek se narodil v Pardubicích, kde byl jeho otec Vincenc Jarolímek učitelem na hlavní škole a později na reálce. Nižší reálkou prošel v Pardubicích a poté pokračoval ve studiu na vyšší reálce v Kutné Hoře a v Písku. V roce 1863 se stal posluchačem na pražské technice, kde studoval strojnictví. Pod vlivem svého profesora Gustava Schmida opustil nakrátko matematiku a věnoval se strojnictví. V roce 1867 nastoupil jako praktikant do Ringhofferovy strojnické továrny na Smíchově. Láska k matematice a náklonnost k učitelskému povolání však už o rok později převládly a Vincenc Jarolímek přijal místo asistenta deskriptivní geometrie na reálce v Písku. V roce 1869 se tam stává suplentem a čtyři roky nato skutečným profesorem. Rok 1891 znamenal pro Jarolímka jmenování na místo ředitele na reálce v Hradci Králové, odkud v roce 1893 přešel do Prahy na reálku v Karlíně a v roce 1895 na reálku v Ječné ulici. V roce 1904 byl povolán na Moravu, aby se stal po J. Slavíkovi zemským školním inspektorem. Současně pak od roku 1905 působil na České vysoké škole technické v Brně, kde se habilitoval pro syntetickou geometrii. V roce 1907 vyvstala na pražské technice potřeba nové stolice pro deskriptivní geometrii. Vincenc Jarolímek byl jmenován řádným profesorem a jeho působiště se přesunulo z Moravy do Čech, kde ostatně daný předmět od roku 1906 suploval. Zde setrval až do roku 1915, kdy odešel do penze. Z mnoha spolků v nichž se Vincenc Jarolímek aktivně angažoval lze jmenovat následující: dopisující člen České akademie, člen Jednoty českých matematiků a fyziků nebo mimořádný člen Královské české společnosti nauk. Vincenc Jarolímek je autorem učebnic Deskriptivní geometrie pro vyšší školy reálné a dále učebnic geometrie pro různé třídy reálných škol. Společně s B. Procházkou vydal v roce 1909 učebnici Deskriptivní geometrie pro...
Více od autora
Albert Vojtěch Velflík (1)
Albert Vojtěch Velflík byl český inženýr, konstruktér mostů a vysokoškolský profesor inženýrského stavitelství. Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze. Narodil se v Kralovicích. Vystudoval reálku v Plzni. Poté pokračoval ve studiu na Polytechnickém ústavu v Praze, který absolvoval v roce 1879. Poté nastoupil do firmy civilního inženýra Viléma Plenknera. V roce 1880 se vrátil na techniku jako asistent profesora Josefa Šolína. Zabýval se teorií příhradových mostů. tomto oboru se habilitoval jako soukromý docent v roce 1886 prací Theorie mostů soustavy Howeovy. Poté nastoupil jako konstruktér do Pražské akciové strojírny . Zde se podílel na konstrukci řady ocelových konstrukcí, především mostů a střešních konstrukcí. V roce 1891 se vrátil na pražskou techniku, kde začal přednášet mostní, silniční a železniční stavitelství na místo onemocnělého profesora Viléma Bukovského. V roce 1893 byl pak jmenován řádným profesorem. Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze ; dále byl dvakrát zvolen děkanem . Vedle svého oboru se rovněž zabýval dějinami ČVUT a dějinami mostního stavitelství. Byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství, působil i jako redaktor časopisu Technický obzor. Proslovil řadu přednášek pro Spolek architektů a inženýrů. Byl členem výboru Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.
Více od autora
Marie Hemzalová (1)
Narozena 1926, zemřela 30.7.1971 v Olomouci. Novinářka, redaktorka katolických periodik.
Více od autora
Otakar Balcar (1)
Narozen 13.7.1883 v Rosicích na Moravě, zemřel 6.4.1968 v Praze. Ing., profesor strojařství na Českém vysokém učení technickém, práce z oboru.
Více od autora
Lech Pijanowski (1)
Lech Andrzej Pijanowski byl polský filmový kritik, hlasatel, režisér, scenárista a populiser her. je pohřben v hřbitově Powazki.
Více od autora
Jan Baloun (1)
Narozen 31.7.1928 v Rakovníku. PhDr. PhMr. ing. CSc., asistent farmacie v Hradci Králové, autor publikací a učebnic z farmaceutické botaniky.
Více od autora
Antonín Přichystal (1)
Narozen 23. 6. 1950 v Třebčíně u Olomouce. Prof. RNDr., DSc., archeolog, geolog a petrograf, zaměřený na vulkanismus, regionální geologii a určování kamenných surovin pravěkých artefaktů.
Více od autora
Kamil Jurkovič (1)
Nejdříve vojenský, poté vězeňský, pak i závodní a nakonec obvodní lékař. Sedmkrát byl propuštěn ze zaměstnání v OÚNZ v Trenčíně. Dva roky cestoval do práce 100 km denně a šestkrát přesedal na autobusové spoje. Na Slovensku byl za svou činnost do roku 1990 pronásledován StB, v Rakousku jeho práci posoudili a verifikovali kladně. Od května 1992 do vydání knihy přeléčil cca 550 pacientů, výsledky zpracoval a ve formě přihlášky nové metody léčení podal roku 1997 na Min. zdravotnictví SR na oficiální verifikaci.
Více od autora
Jindřich Vydra (1)
Narozen 15.8.1930 v Českých Budějovicích. Výtvarník, malíř a ilustrátor, věnuje se též keramice, designu, sklu a realizaci do architektury.
Více od autora
Amos Pokorný (1)
Amos Pokorný byl český legionář, voják a šachový mistr. Amos Pokorný se narodil jako jedno z jedenácti dětí v rodině evangelického faráře Václava Pokorného a jeho ženy Libuše. Vystudoval v Praze práva, na začátku 1. světové války narukoval, v roce 1915 se dostal do ruského zajetí a poté vstoupil do československých legií. Po válce pracoval jako důstojník justiční služby, vojenský prokurátor a nakonec jako zemský soudce u vrchního i státního soudu. Byl činný v Českobratrské církvi evangelické: spoluzakládal kazatelskou stanici v Praze-Dejvicích a byl i jejím předsedou; od roku 1945 do své smrti v roce 1949 byl členem synodní rady církve. Šachům se věnoval nejprve v ŠK Dobruský. Získal společné 1. místo v Plzni v roce 1911 a získal titul mistra ÚJČS. Byl druhý v silném turnaji B při XIII. kongresu Německého šachového svazu ve Vratislavi jen o půl bodu za vítězným hamburským šachistou Paulem Krügerem. Tyto jeho úspěchy vyvolaly zájem o uspořádání mistrovství Moravy v šachu, kde sice Pokorný v roce v turnaji tří šachistů získal 1,5 bodu ze dvou proti Aloisi Pernovi, ale prohrál obě partie s Juliem Brachem a skončil za ním jasně druhý. Dále obsadil společné 4. až 7. místo v České Třebové v roce 1913 a obsadil 8. příčku v Mladé Boleslavi v roce 1913 na mistrovství Čech. Po první světové válce obsadil 2. místo za Maxem Walterem na Mistrovství Československa v šachu v Pardubicích v roce 1923, ve stejném roce byl 11. v Moravské Ostravě za účasti vítězného Emanuela Laskera. V roce 1925 získal společné 3. až 5. místo na mistrovství Československa v Bratislavě, obsadil 9. místo v Trenčianských Teplicích. Na mistrovství Československa v roce 1927 v Českých Budějovicích získal 4. místo. O rok později obsadil 9. místo v Trenčianských Teplicích. Na přelomu 20. a 30. let dosahoval největších úspěchů. Na mistrovství Československa v Brně v roce 1929 obsadil společné 3. a 4. místo, když zvítězil Opočenský. V roce 1933 ...
Více od autora
Avraam Sergejevič Norov (1)
Ruský spisovatel, jazykovědec, sběratel rukopisných knih.
Více od autora
Vadim Gabrièlevič Vogralik (1)
Ruský lékař, práce z oblasti alternativní medicíny, akupunktury.
Více od autora
Francis Crick (1)
Francis Harry Compton Crick byl britský molekulární biolog, fyzik a neurovědec, který ve spolupráci s Jamesem Watsonem objevil v roce 1953 strukturu DNA, za což ještě společně s Mauricem Wilkinsem dostali v roce 1962 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Crick původně vystudoval fyziku a za 2. světové války se podílel na vývoji magnetických min. Později přešel k biologii. Horace Judson o něm uvádí: Důležitým důvodem, proč se Crick přeorientoval na biologii, bylo to, že byl atheistou a že si nedočkavě přál vrhnout světlo na zbývající stinná hájemství vitalistických iluzí. Krátce po Crickově smrti se vyrojila tvrzení, že užívání LSD ho přivedlo k myšlence helikální struktury DNA. Ačkoliv je téměř jisté, že LSD užíval, velmi pravděpodobně to bylo až po roce 1953, kdy byly publikovány zásadní objevy struktury DNA.
Více od autora
Vladimír Polák (1)
Vladimír Polák je český herec, komik, moderátor, producent, scenárista a také ostravský politik V letech 1991–1995 vystudoval ostravskou Janáčkovu konzervatoř pod vedením prof. hlavního oboru Alexandry Gasnárkové, v letech 1993–1995 získal stipendium od Českého literárního fondu. Od roku 1995 je členem činoherního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Od 2002 do 2010 byl členem Zastupitelstva městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz , členem komise APOS a členem kulturní komise. Má za sebou řadu úspěšných divadelních rolí. Hrál také ve filmu . Jako mladý herec získal pozornost ve hře Romance pro křídlovku. Získal Cenu Českého divadla 2006 za nejlepší mužskou roli ve hře Mein Kampf, kde hraje Adolfa Hitlera. Účinkoval také v pořadu Pečený sněhulák a je členem improvizační show Tři tygři. Zahrál si například ve filmech Ostravak Ostravski, Princezna zakletá v čase nebo Ženská pomsta. Vladimír Polák je ženatý a má tři děti. Ve volném čase se věnuje aikidu.
Více od autora
Coral Davenport (1)
Autorka turistického průvodce. Autorka prispiva do www.nationaljournal.com
Více od autora
Jaroslav Kyzlink (1)
Jaroslav Kyzlink je český dirigent, který v sezóně 2012/2013 a 2013/2014 působil jako šéfdirigent opery Národního divadla v Praze. Od sezony 2016/2017 je hudebním ředitelem Opery Národního divadla. Pochází z Brna, kde vyrůstal obklopen hudbou již od útlého dětství . V Brně se ještě za studií stal sbormistrem Brněnského Akademického sboru, který se pod jeho vedením stal laureátem mnoha evropských soutěží, např. Spittal an der Drau 1994, Tolosa 1995, Gorizia 1996, mezinárodního soutěžního festivalu „Chorus Camera 1996“ Rychnov nad Kněžnou. Během intenzivní práce se sborem vystudoval dirigování sboru a orchestru na Janáčkově akademii múzických umění. Od roku 1992 působil v brněnské opeře: nejprve jako sbormistr, od roku 1996 jako dirigent, v letech 2001–2003 stál v čele souboru jako šéfdirigent a umělecký šéf. Brněnský soubor řídil na festivalech doma i v zahraničí, dvakrát při úspěšných turné po Japonsku . Od roku 1999 působil jako hostující dirigent ve Státní opeře Praha, od roku 2002 pravidelně hostoval také v Opeře Národního divadla v Praze. V tomto období navázal také spolupráci s Operou Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde působil v letech 2004–2006 jako šéfdirigent. Pravidelně spolupracuje s předními českými a slovenskými symfonickými i komorními orchestry, je znám z mnoha projektů na koncertních pódiích a festivalů v České republice, ale také v dalších evropských zemích a Japonsku. Je zván jako porotce dirigentských a vokálních soutěží, od roku 2006 jako pedagog externě spolupracuje s Hudební fakultou VŠMU v Bratislavě. Na repertoáru má více než 30 operních titulů. Se souborem Janáčkovy opery nastudoval řadu inscenací, pro Mezinárodní festival Janáček Brno připravil světovou premiéru původní verze Janáčkovy opery Výlet pana Broučka do Měsíce . V témže roce dirigoval první uvedení opery E. W. Korngolda Mrtvé město v dánské Národní...
Více od autora
Brenda Venus (1)
Americká herečka, tanečnice a modelka, přítelkyně Henry Millera. Millerovy milostné dopisy vydala pod názvem: Dear, dear Brenda. Autorka příručky svádění pro muže.
Více od autora
Rainer Bode (1)
Německý nakladatel, vystudoval fotografický design, fotograf, věnuje se fotografování minerálů.
Více od autora
Ivana Brožková (1)
Manželka výtvarného pedagoga Jaroslava Brožka, který v době politické nesvobody pod jejím jménem publikoval své práce “Dobrodružství barvy” a “Barva a obraz”.
Více od autora
Zdeněk Petráň (1)
MUDr. Zdeněk Petráň je český lékař a numismatik. Pracuje jako vedoucí oddělení endoskopických metod ve zdravotnickém zařízení Centromed-Poliklinika Budějovická v Praze a od roku 1990 zároveň pracuje jako numismatik v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře.
Více od autora
Václav Karfík (1)
Narozen 3.3.1904 v Idriji , zemřel 6.12.1981 v Praze. MUDr., DrSc., profesor plastické chirurgie, literatura z oboru.
Více od autora
Antonín Ostrčil (1)
Narozen 8.5.1874 v Praze, zemřel 30.6.1941 tamtéž. MUDr., profesor porodnictví a gynekologie, publikace z oboru.
Více od autora
Tibor Szász (1)
Maďarský autor odborných publikací z oblasti dřevařství, lesnictví a ochrany životního prostředí.
Více od autora