Všichni Autoři a témata

Jiří Friedl (1)

Jiří Friedl je český historik, vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR. Věnuje se dějinám Polska, československo-polským a česko-polským vztahům ve 20. století a dějinám střední a východní Evropy ve 20. století. Jiří Friedl po maturitě v roce 1995 na Střední škole informačních a knihovnických služeb v Brně vystudoval v letech 1996–2001 Filozoficko-přírodovědeckou fakultu Slezské univerzity v Opavě, magisterský obor Historie s rozšířenou výukou jazyků, v letech 2001–2004 pak doktorské studium v oboru České a československé dějiny. V roce 2009 se na téže fakultě habilitoval a získal titul docent. V roce 2014 obdržel na Akademii věd České republiky titul doktora věd, DSc. Badatelsky se věnuje mimo jiné dějinám Polska a polské menšině na Těšínsku ve 20. století. Za svou badatelskou i popularizační činnost v oblasti nejnovějších dějin česko-polských vztahů obdržel roku 2011 Bronzový Záslužný kříž Polské republiky. Věnuje se také pedagogické práci, nejprve přednášel na Karlově univerzitě, poté na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Publikací za svoji kariéru vydal značné množství. Zde je zmíněno jen několik nejvýznamnějších. Monografie / kolektivní monografie:

Monika Siedentopf (1)

Německá historička, anglistka a politoložka, jako publicistka spolupracuje s německým rozhlasem.

Lubor Nedbal (1)

V letech 1985-1990 studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně historii-bohemistiku. Od roku 2002 pracuje jako archivář ve Státním okresním archivu v Hodoníně. Zabývá se regionální historií, dějinami 20. století a obdobím 1. a 2. světové války.

Tichý Luboš (1)

Roger Faligot (1)

Je novinář a spisovatel. Od roku 1977, napsal sám nebo se spoluautory , více než třicet knih o soudobých dějinách začínající s irským odporem, pravidelně aktualizovány a publikovány od té doby. Vícejazyčně. Také se specializuje na francouzskou inteligencí, zahraniční a zejména na Dálném východě. Vydává řadu referenčních děl, jako jsou Naisho. Průzkum srdce japonské tajné služby a světové dějiny inteligence. To se stává v roce 2007 fejetonista Rue89. Od roku 1993 do roku 2000, byl předsedou asociace novinářů a zemí Keltské Británie.

Lionginas Baliukevičius (1)

Narozen 01.01.1925 . Otec mu zemřel v r. 1944, matka byla deportována na Sibiř. Maturoval na gymnáziu a než se přihlásil do litevských jednotek organizovaných nacistickou říší pro boj proti SSSR, absolvoval necelé dva semestry lékařské fakulty. Až do smrti bojoval jako partyzán proti nenáviděnému nepříteli - Sovětskému svazu. Měl totiž intenzivní vzpomínky na okupaci Litvy z roku 1940 i na čistky a první deportace na Sibiř o rok později. Zahynul 24.06.1950.

H. L. A Hart (1)

Profesor právní teorie oxfordské univerzity, představitel právní filozofie 20. století.

Adam Podgórecki (1)

Polský sociolog, zabývá se sociologií práva.

Josef Vedral (1)

Josef Vedral byl český fotbalista, obránce, reprezentant Československa. Hrál za Bohemians, kam přišel v roce 1942 z klubu SK Vršovice. Byl vyhlédnutý jako útočník a střelec, ale zakotvil v obraně. Byl pověstný především svými bombami z pokutových kopů, které střílel klopeným nártem. Obranná dvojice Vedral–Rubáš byla v letech 1947–50 nejlepší obrannou dvojicí ligy. Byl zdatné postavy, se silnou šíjí a získal přezdívku Buňa . Z Bohemians odešel v roce 1952 předčasně do Montáží Praha. V československé nejvyšší soutěži nastoupil ve 138 utkáních a dal 27 gólů. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1946–1949 osm utkání. Mezi autory branek se zde nezapsal. V reprezentačním B-týmu nastoupil v roce 1948 v 1 utkání.

Karl Liebknecht (1)

Karl Liebknecht , byl německý socialistický politik, první předseda Mezinárodního sdružení socialistických organizací mládeže a spoluzakladatel Komunistické strany Německa . Byl jedním ze dvou ze sociálně demokratických poslanců , kteří na počátku války v roce 1914 hlasovali proti „válečným úvěrům“. Protože byl ale slavnější, na druhého sociálního demokrata se „zapomnělo“ a na počest Karla Liebknechta se užívá úsloví: „1 proti 110“ . Dne 9. listopadu 1918 vyhlásil před Hohenzollernským palácem v Berlíně "socialistickou republiku". Dne 15. ledna 1919 byl bez soudu a jakéhokoliv obvinění zavražděn „Erthardovou Brigádou Smrti“, vyslanou sociálně demokratickou vládou a hlavně jejím ministrem vnitra Gustavem Noskem, který za potlačení „Spartakovců“, Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta, pobíral za Hitlerovy diktatury státní penzi.

Petra Svozílková (1)

Doc., MUDr., Ph.D. Lékař specialista v oboru oftalmologie a farmakologie . Publikace v oboru.

Reiner Stach (1)

Reiner Stach vystudoval filozofii, literární vědu a matematiku. Zprvu působil jako lektor a vydavatel naučných publikací. Ve svých 27 letech četl poprvé nejen Kafkovy romány a povídky, ale i jeho deníky a dopisy. Tehdy se začal zabývat Kafkou systematicky. V roce 1987 vyšla jeho monografie Kafkův erotický mýtus. V roce 1999 připravil výstavu s názvem Kafkova snoubenka představující pozůstalost Kafkovy snoubenky Felice Bauerové, kterou Stach objevil v USA. Autor pracoval na své rozsáhlé trilogii o Kafkovi neúnavně osmnáct let, prostudoval neuvěřitelné množství materiálu, pročetl dobový tisk a především se opíral o kritické vydání Kafkových děl, korespondence, deníků, a dokonce úředních spisů, které vycházely v průběhu let v německém nakladatelství S. Fischer. Po uveřejnění Raných roků se spustila záplava oslavných recenzí, jakou si zatím vysloužilo v Německu jen málokteré dílo. Reiner Stach obdržel za svazek Kafka. Roky poznání zvláštní cenu u příležitosti udělení Literární ceny Heimito von Doderera .

Udo Kultermann (1)

Německý historik umění, zaměřený na dějiny architektury, též ředitel muzea. Zemřel v USA.

Susan A Greenfield (1)

Fyzička a neurofyzioložka.

Yvonne Worth (1)

Emanuel Peterka (1)

Narozen 1930. RNDr., autor učebnic pro odborná učiliště, obor Holič a Kadeřník.

Alison Boteler (1)

Americká novinářka, autorka kuchařek.

Jan Wintr (1)

Jan Wintr je český právník, právní teoretik a vysokoškolský pedagog. Působí jako docent katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, externí vyučující Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je členem Legislativní rady vlády, Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva, v letech 2012 až 2017 též členem Rady České tiskové kanceláře. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy absolvoval v letech 1996–2001 obor právo , ve stejném roce získal titul JUDr. a pokračoval v letech 2001–2006 doktorským studiem v oboru teoretické právní vědy . Paralelně vystudoval v letech 1996–2004 na Filozofické fakultě obor historie-politologie , kde v roce 2011 získal rovněž titul PhDr. Na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově studoval v akademickém roce 2002/2003 německé právo a právní filozofii v rámci programu Erasmus. Od roku 2014 je docentem teorie, filozofie a sociologie práva. Odborně se zabývá především interpretací práva, ústavním soudnictvím a parlamentní kulturou. Jeho kniha Říše principů. Obecné a odvětvové principy současného českého práva získala Bolzanovu cenu a Cenu Antonína Randy.

Maurice Campbell Cornforth (1)

Britský marxistický filozof, člen Komunistické strany Velké Británie. Autor publikací z oboru.

Robert Buchar (1)

Robert Buchar, nar.1951 v Hradci Králové je americký kameraman, filmový režisér a producent českého původu a také autor několika knih zabývajících se okolnostmi „sametové revoluce“. V roce 1966 začal studovat SPŠG fotografii, později pokračoval na FAMU, kde v roce 1975 absolvoval a pracoval jako kameraman v Krátkém filmu. V roce 1980 emigroval do USA, kde pokračoval v natáčení krátkých a dokumentárních filmů, působil rovněž při natáčení nezávislých filmů. Od roku 1989 vyučuje kinematografii na Columbia College v Chicagu. Po listopadu 1989 se vrátil do České republiky, po krátkém pobytu se vrátil zpět do USA, kde trvale žije. Z pobytu v ČR vytěžil náměty ke svým několika filmům a následně podle filmů zpracovaným knihám, ve kterých presentuje své názory na okolnosti a samotný průběh listopadového převratu u nás, známého jako „sametová revoluce“. Bývá proto také řazen ke „konspirativním autorům“.

Hugh Verity (1)

Britský válečný letec, autor autobiografie.

Yannick Haenel (1)

Francouzský spisovatel.

Daniel Estulin (1)

Investigativní novinář, zabývá se problematikou Bilderbergu. Narodil se v Litvě, žije ve Španělsku.

Jindřich Hýzrle z Chodů (1)

Narozen 10.1.1575, zemřel 18.4.1665 v Praze. Cestovatel a bojovník, paměti.

Roy Wenzl (1)

Americký novinář a spisovatel.

Zdeněk P Bažant (1)

Narozen 10. 12. 1937 v Praze. Česko-americký stavební a materiálový inženýr, vynálezce, vědec a vysokoškolský profesor stavebního, environmentálního a strojního inženýrství a vědy o materiálech . Expert v oblasti mechaniky stavebních materiálů a stavebních konstrukcí, též nukleárních betonových konstrukcí. Člen vědeckých společností a institucí, šéfredaktor časopisu „Journal of Engineering Mechanics . Je vnukem rektora ČVUT, stavebního mechanika prof. Zdeňka Bažanta a synem geomechanika prof. Zdeňka Bažanta, ml., .

Stanisław Kowal (1)

Polský autor v oboru matematiky.

Boris Titzl (1)

Pozice a funkce na pracovišti - docent Vzdělání, kvalifikace - 1967 FF UK Praha, filozofie – dějepis, učitelství pro školy II. cyklu 1982 PedF UK Praha, rozšiřující studium speciální pedagogiky 1991 FF U Praha, doktorát filozofie 1997 PedF UK Praha doktorát speciální pedagogika 2002 zpětně k 1. 1. 1999 UK Praha, doktorát 2003 MU Brno, habilitace pro obor pedagogika Přehled zaměstnání - PdF UK v Praze - PdF UHK v Hradci Králové Akademické, univerzitní a další aktivity - výkonný redaktor čas. Speciální pedagogika

František Draxler (1)

Narozen 25. 12. 1928 v Jindřichově Hradci, zemřel 17. 10. 2016. Český stavební inženýr se specializací na projektování stavebních konstrukcí. Vysokoškolský pedagog . Soudní znalec v oboru stavebnictví. Literatura v oboru.

Vladimír Schreiber (1)

Ing. Vladimír Schreiber, CSc.

V. I Gusev (1)

Šalva Jasonovič Amiranašvili (1)

Historik umění, publikace z oboru.

Jaromír Doskočil (1)

Narozen 19.6.1891 v Černých Budách. Slepecký pedagog, literatura z oboru.

George Thomas Clark (1)

Americký prozaik a učitel angličtiny.

Artur D'Amien (1)

Třikrát ženatý, své bohaté zkušenosti sepsal do knih humornou a neotřelou formou, která potěší všechny manžele, manželky i svobodné.

Friedrich von Bezold (1)

Německý historik. Publikace v oblastech: dějiny; husitství; husitská revoluce.

Matouš Václavek (1)

Matouš Václavek byl spisovatel píšící převážně dějepisná a zeměpisná díla z okolí Valašska. Po absolvování kroměřížského gymnázia studoval FF UK v Praze. Působil jako učitel ve Zlíně a řadu let ve Vsetíně jako ředitel a školní inspektor. Byl literárně činný v oborech zeměpis, dějepis a národopis. Přispíval do Kottova slovníku, Bartošova Dialektologického slovníku a Ottova slovníku naučného. Největší pozornost věnoval Valašsku. Jeho práce Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého, Hejtmanství Valašsko- Meziříčské, Moravské Valašsko, Valašská svatba, Mor. Valašsko. Obrazy ze života bývalých cechů řemeslných na Vsetíně, Moravské Valsšsko, Děti na Moravském Valašsku jejich hry a zábavy patří k základním dílům o Valašsku. V několika knihách vydal Valašské pohádky a pověsti.

Cutcliffe Hyne (1)

O. J Rogovij (1)

B Oršanský (1)

John Peters (1)

Důstojník válečného letectva John Peters se narodil v Londýně v roce 1961. Do RAF vstoupil v roce 1980 jako univerzitní kadet. V roce 1983 absolvoval na univerzitě v Manchesteru a o čtyři roky později se po ukončení Air Navigation School RAF ve Finningley stal pilotem. V roce 1988 se přeškolil na letoun Tornado GR1 a byl přidělen k 15. eskadře RAF v Laarbruchu v Německu, s níž se později zúčastnil bojů v Perském zálivu , kde byl také sestřel a dostal se do zajetí. Po působení u 31. eskadry RAF v Brüggenu v Německu se v roce 1993 vrátil do Anglie a stal se instruktorem ve výcvikovém středisku pilotů typu Tornádo na základně RAF v Cottesmore v hrabství Leicestershire. V roce 1997 se stal Squadron Leader, po 18 letech služby odešel do civilu. Je ženatý a se svou ženou Helen má dvě děti: chlapce Guye a dceru Toni. S rodinou žije ve Worcestershire.

František Křivánek (1)

MUDR., ortopéd, práce z oboru.

Richard Ford (1)

Píše romány a povídky. Ford se narodil ve městě Jackson, ve státě Mississipi. Velkou část svého dětství ale prožil u svého dědečka v Little Rock v Arkansasu. V šestnácti letech ztratil otce, který zemřel následkem infarktu. V jeho díle se několikrát vyskytla postava chlapce, který rychle dospěl. Po ukončení studia na Michiganské státní univerzitě nejdříve pracoval jako učitel. Přes dobré kritiky se jeho první knihy příliš neprodávaly, a proto se začal živit jako novinář. Když ztratil práci jako novinář, vrátil se ke psaní knih a napsal knihu The Sportswriter o neuspěšném spisovateli, který se stane novinářem. Přitom prožívá emocionální krizi způsobenou smrtí svého syna. Tímto dílem se v roce 1986 dostal mezi 5 nelepších knih v časopise Time a finalistou PEN/Faulknerovy ceny za beletrii. V roce 1995 za knihu Independence Day získal jak PEN/Faulknerovu cenu, tak Pulitzerovu cenu. Jeho zatím poslendní román Canada vyšel v roce 2012. V roce 2012 se Ford má stát profesorem humanitních věd a psaní na Kolumbijské univerzitě.

Vladimír Vítek (1)

Vladimír Vítek je bývalý slovenský fotbalista, záložník. Hrál za Dukla Banská Bystrica, MŠK Žilina, FC Svit Zlín, FC Slušovice, MFK Ružomberok a FC Rimavská Sobota. V československé a české lize nastoupil celkem ve 23 utkáních.

Michail Saulovič Arlazorov (1)

Ruský publicista, spisovatel a scenárista, vystudoval letectví, jeho práce mají často vztah k letectví.

Thomas H Cook (1)

Thomas H. Cook se narodil v Fort Payne, Alabama a je držitelem bakalářského titulu z Georgia State College a titulu Master of Philosophy Kolumbijské univerzity Thomas H. Cook je autorem více než dvaceti knih, včetně prací skutečného zločinu. Jeho romány byly nominovány na cenu Edgar Allan Poe, Macavity Award a Dashiell Hammett Prize. Škola Chatham záležitost získal Edgara Allana Poe Award za nejlepší román v roce 1996. Jeho True Crime kniha krve Ozvěny,byl nominován na cenu Edgar Allan Poe v roce 1992, a jeho příběh "otcovství" získal cenu Herodotus v roce 1998 a byl zařazen do Best Mystery Stories v roce 1998, editoval Otto Penzler a Ed McBain. Jeho díla byla přeložena do patnácti jazyků. Žije v New Yorku a Cape Cod.

John O'Farrell (1)

John Osborne byl anglický dramatik, představitel tzv. rozhněvaných mladých mužů. Osborne studoval na Belmont College v Devonu, ale v roce 1945 byl vyloučen, protože řediteli školy vrátil pohlavek. Brzy začal pracovat v divadle, nejprve jako asistent režie brzy byl využíván i jako herec. V roce 1963 získal Oscara za adaptaci Toma Jonese. Zemřel na komplikace spojené s cukrovkou.

Patricia Finney (1)

Britská prozaička.

Jozef Jablonický (1)

Jozef Jablonický byl slovenský historik. Absolvoval Filozofickou fakultu UK v Bratislavě. V letech 1960-1974 pracoval v Historickém ústavu SAV, v letech 1974-1990 v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody. V roce 1969 vydal knihu Z ilegality do povstania, ve které zpochybnil tehdejší rétoriku čelných představitelů komunistické strany o jejich angažovanosti v přípravě SNP, za což byl později perzekvován. V letech 1974-1990 nemohl publikovat, jeho samizdatové studie byly publikované v zahraničí, zejména v Kanadě a USA. V době normalizace byl pronásledovaný a byl sledován komunistickou StB pod kódovým označením „Anti“. StB u něj opakovaně prováděla domovní prohlídky, při kterých mu zabavovala rukopisy, poznámky a další materiály. Po roce 1990 pracoval v Ústavu politických věd SAV, nejprve jako jeho ředitel, v letech 1998-2007 jako předseda vědecké rady. V tomto článku byl použit překlad textu z článku JozefJablonický na slovenské Wikipedii.

Martin Pollack (1)

Martin Pollack je rakouský novinář, spisovatel a také překladatel. Ačkoliv byl jeho biologickým otcem nacista, šéf Lineckého gestapa dr. Gerhard Bast, vychováván byl otčímem Johannem Pollackem. Studoval slavistiku a východoevropské dějiny ve Vídni a Varšavě, posléze pracoval v letech 1972–1982 jako redaktor kulturně-politického měsíčníku 'Wiener Tagebuch', či jako korespondent pro německý časopis 'Der Spiegel'. Mezitím roku 1976 promoval disertační prací na téma "Die jüdische Frage bei Eliza Orzeskowa: Der Bankrott der Assimilation''. Od roku 1998 pracuje jako překladatel a spisovatel na volné noze. Za svoji literární činnost obdržel četná ocenění.

Cyril Horáček (1)

Cyril Horáček byl český a československý národohospodář, politik, poslanec, senátor a ministr financí za Republikánskou stranu československého venkova . Narodil se 7. listopadu 1862 jako třetí dítě do rodiny, otec Antonín Horáček byl bohatý řezník, který nedokončil akademické gymnázium. Sám byl politicky angažovaný, jako člen Národní strany byl v roce 1862 byl zvolen do pražského zastupitelstva a městské rady, byl i členem dalších spolků jako Národního divadla, Měšťanská beseda, Svatobor či Matice česká. Matka Julie, rozená Homolková, pocházela z vlivné úřednické rodiny. Rodina vlastnila a provozovala řeznický obchod v tehdejších novoměstských masných krámech v domě „U Helmů“ v dnešní Lazarské ulici. Dále vlastnila činžovní dům čp. 319 na rohu Karlova náměstí a ulice Na Moráni, také usedlost v Michli. Při svých návštěvách v Chvalech, kam se jeho rodiče přestěhovali, se ještě jako student gynázia seznámil se svou budoucí manželkou Růženou Bělehradskou, dcerou velkoobchodníka. Před nástupem na vysokou školu se vydal na tři týdny do Itálie, kde se mj. seznámil s Rudolfem Horským. Vojenskou službu absolvoval spolu s prvním ročníkem vysoké školy. Do manželství s Růženou Bělehradskou vstoupil v únoru 1892, jejich manželství přetrvalo až do její smrti v roce 1939. V roce 1892 se jim narodil syn Vladimír a v roce 1896 syn Cyril . Zemřel poměrně nečekaně na mrtvici 9. května 1943, pochován je po boku své manželky na Vyšehradském hřbitově. Vystudoval akademické gymnázium v Klementinu na Starém Městě v Praze. Poté absolvoval práva na právnické fakultě české univerzity v Praze, kde se stal v roce 1886 doktorem práv. V praxi byl nejdříve advokátním koncipientem v Hradci Králové a Praze, pak mezi lety 1889–1902 pracoval jako tajemník v Městské s...

Milada Maňková (1)

Pantaleon Neumann (2)

Autor byl začátkem 19. století duchovním správcem na Veltrusech, notářem královéhradecka, autorem románů a příběhu pro "lid hospodářský"

Stanislav Adam (1)

Stanislav Adam byl český učitel, houslista a hudební skladatel. Narodil se 30. dubna 1889 v Lošticích na Šumpersku. Jeho otec zde byl učitelem a regenschorim. Vystudoval gymnázium v Zábřehu na Moravě. Po maturitě učil na různých školách kraje , Pozdrav spojencům, suita pro velký orchestr nebo dechovou hudbu ) vyšlo i tiskem. Živé jsou některé příležitostné skladby , zejména však vánoční hra Nesem vám noviny a hra se zpěvy a tanci V říši vodníka na text Josefa Nováka . Zemřel 6. července. 1974 v Brandýse nad Labem. Hudební pozůstalost je uložena v Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích. Úplný seznam děl do roku 1959 je uveden v práci Františka Hekele a J. Kapusty .

Konstantin Vasil'jevič Ostrovitjanov (1)

Konstantin Vasiljevič Čmutov, rusky: Константин Васильевич Чмутов byl sovětský fyzikální chemik. Věnoval se zkoumání povrchových jevů, iontově výměnné chromatografii.

Veniamin Cezarovič Goffenšefer (1)

Ruský literární teoretik, vědec, historik, autor publikací z oboru.

Alexander Bröstl (1)

Vysokoškolské štúdium práva ukončil v 1976 na Právnickej fakulte Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, o rok neskôr obhájil doktorát na Právnickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. V roku 1984 ako externý ašpirant získal titul CSc. na Ústave štátu a práva SAV v Bratislave. V roku 1987 bol vymenovný ako docent teórie štátu a práva. V 1987 nastúpi na Fu-tanskú univerzitu v Šanghaji, kde do roku 1989 študoval čínštinu a čínske právo. V roku 1990 sa na Univerzite v Norimbergu-Erlangene venoval štátovede a právnej filozofii. V rokoch 1992 až 1994 bol 1. tajomníkom a konzulom Veľvyslanectva Slovenskej republiky v Číne . Potom až do roku 1997 bol dekanom Právnickej fakulty Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach. Neskôr učil na Právnickej fakulte Trnavskej univerzity v Trnave. V januári 2000 bol vymenovaný za sudcu Ústavného súdu SR v Košiciach. V marci 2002 bol vymenovaný za profesora teórie štátu a a práva. Po skončení funkčného obdobia ústavného sudcu sa v roku 2007 stal prorektorom pre zahraničné vzťahy a legislatívu Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach a učiteľom Právnickej fakulty tejto univerzity. V roku 2011 bol vymenovaný vládou ako člen Súdnej rady SR. 26. 9. 2012 vláda Roberta Fica ho z postu člena Súdnej rady odvolala. Má široké jazykové schopnosti, hovorí nemecky, rusky, anglicky, čínsky, francúzsky, publikuje a prekladá.

Igor Hrušovský (1)

Igor Hrušovský byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. V květnu 1914 se účastnil v Pešti porady Slovenské národní strany, na které bylo rozhodnuto o utvoření Slovenské národní rady. Zároveň se vedení Slovenské národní strany rozhodlo vypracovat ucelený stranický program. Hrušovský se následně účastnil koncipování jeho kapitol o hospodářské politice. Patřil do okruhu tzv. hlasistů. Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění, zpočátku za slovenskou delegaci , později přestoupil do Čs. socialistické strany. 26. května 1919 se na sjezdu v Bratislavě ustavila slovenská organizace Československé strany socialistické. Hrušovský byl zvolen jejím předsedou. Ve 20. letech 20. století měl blízko k anarchistickému, levicovému křídlu v Československé straně socialistické. Na rozdíl od Bohuslava Vrbenského ale ve straně zůstal. Od roku 1930 zasedal v její programové komisi. Profiloval se jako čechoslovakista a odpůrce slovenského autonomismu. V dopise adresovaném T. G. Masarykovi například odhadoval, že dojde ke splynutí obou národů, přičemž český národ díky své větší síle otiskne do československého národa více svých charakteristik. Když v roce 1928 Vojtech Tuka formuloval svou úvahu o vacuum iuris , patřil Hrušovský mezi poslance, kteří obvinili Tuku z vlastizrady. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Na poslanecký mandát rezignoval roku 1936. V Ná...

Eva Uchalová (1)

Narozena 1944. PhDr., historička umění, vedoucí kurátorka sbírky textilu a módy, zaměřena na dějiny módy do roku 1948.

Pietro Secchia (1)

Italský komunistický politik.