141481–141540 z 146140 Autoři
Antonín Hlaváček (1)
Matematik a publicista. Autor učebnic o vyšší matematice pro vysoké školy.
Více od autora
Jan Soukenka (1)
Jan Soukenka se narodil jako syn obuvníka 1. 10. 1881 v Praze, jeho rodina však měla domovské právo v Plaňanech. Tam se také narodili jeho mladší sourozenci. Soukenka vystupoval pod pseudonymem Neklan, byl činný v literárním spolku Syrinx. Působil jako redaktor Národních listů, novinář a publicista, básník, politický spisovatel. Zemřel 6. 10. 1949 v Praze.
Více od autora
Jan Matiášek (1)
Narozen 18. 5. 1922, zemřel 1975. JUDr., asistent katedry kriminalistiky, práce a překlady populárních knih z oboru.
Více od autora
Bohumil Bárta (1)
JUDr. Bohumil Bárta , odborný asistent katedry trestního práva na právnické fakultě University Karlovy, práce z oboru.
Více od autora
Michal Srubjan (1)
* 2.10.1870 Krumvíř †14.12.1908 Praha Vlastním jménem Martin Prygl. Narodil se v rodině krumvířského šafáře na statku Rovinky. Vzhledem k tomu, že odmítl studovat teologii, se rozešel s rodiči ve zlém. V Praze nedosáhl významnějšího úspěchu. Dobové prameny hovoří o tom, že v Praze „živořil, těžce ho dobíjela nouze a nemoc“. Zemřel ve všeobecné pražské nemocnici. Jedinou literární památkou jsou Slovácké obrázky, které v roce 1899 vyšly v tehdy velmi rozšířené Šimáčkově knižnici Libuše a jsou napsány v „jadrném krumvířském nářečí“.„Tiše přišel do redakcí, podal rukopis a svou zmučenou tváří více mluvil než přívalem slov…..“
Více od autora
Miloš Sedláček (1)
Narozen 12. 5. 1941 v Moravských Budějovicích, zemřel 27. 8. 2017. Elektroinženýr, vědec a vysokoškolský pedagog Katedry měření Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze . Zaměřen na oblast měřicí techniky, elektrického měření . Literatura v oboru.
Více od autora
Aleksej Michajlovič Govoruchin (1)
Ruský kandidát technikcýh věd, autor vojenských příruček.
Více od autora
Čeněk Hevera (2)
Čeněk Hevera byl český politik za staročeskou stranu, organizátor hospodářského života na Kolínsku a odborný spisovatel. Podílel se na vzniku průmyslových podniků, usiloval o rozvoj družstevních záložen. V letech 1874–1889 zasedal v českém zemském sněmu a 1873–1891 na Říšské radě. Byl autorem řady publikací, zejména s ekonomickou a správní tematikou. Narodil se v Kolíně 7. prosince 1836. Brzy ztratil oba rodiče a musel se starat o tři mladší bratry. Pevnou vůlí se mu ale podařilo překonat nesnáze a soukromě si zajistit vzdělání, které jiní získávali na vysokých školách. Pracoval nejprve na okresním úřadě v Přibyslavi a roku 1865 získal místo okresního tajemníka v Kolíně. Usiloval o rozvoj okresu. Jako člen výboru okresní hospodářské a průmyslové jednoty se podílel na založení banky, akciového skladu na střižní zboží a továrny na umělá hnojiva. Podporoval také české vlastenecké iniciativy. Jeho zásluhou byl také v Kolíně vybudován železný most. Snažil se o rozvoj družstevních záložen. Reorganizoval kolínskou záložnu, která pak poskytovala rozsáhlé úvěry drobným rolníkům. Roku 1873 se na sjezdu v Mladé Boleslavi vyslovil pro podporu českých peněžních ústavů. O dva roky později byl povolán do komise pro povznesení hospodářského úvěru. Jeho názory se lišily od postojů dalších členů a když se je pokusil zveřejnit v deníku Politik, byl článek zkonfiskován. V letech 1868–72 byl hlavním řečníkem na několika táborech lidu – ve Vysoké a Malíně na Kutnohorsku a v Ledči nad Sázavou. Počátkem 70. let také uskutečnil několik cest: 1870 po Čechách, Německu a Belgii, 1871 do Švýcarska a o dva roky později do Francie. V letech 1874–89 zasedal v Českém zemském sněmu jako poslanec staročeské strany za venkovské obce okresů Hradec Králové a Nechanice. V letech 1873–1891 byl rovněž poslancem rakouské Říšské rady. V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance za kurii venkovských obc...
Více od autora
Vladimír Vácha (1)
Pastor KS Praha. Koordinátor modlitebních aktivit, pomoc při organizaci akcí KMS, správa internetového obchodu KMS.
Více od autora
Jan Muk (1)
Jan Muk byl český stavební inženýr, památkář a historik umění. Roku 1953 maturoval na Gymnáziu v Jindřichově Hradci. Vystudoval pozemní stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze a dějiny umění na Filosofické fakultě University Karlovy. Po studiích nastoupil do Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, kde pracoval v Ateliéru stavebně-historických průzkumů pod vedením Dobroslava Líbala, který ho zásadně ovlivnil. V roce 1985 se stal Líbalovým nástupcem ve vedení ateliéru. Po roce 1989 přednášel na Fakultě architektury ČVUT, Filosofické fakultě University Karlovy a na Pedagogické fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích.
Více od autora
Aleksandr Pavlovič Sokolovskij (1)
Prof., autor publikací z oboru strojírenské technologie.
Více od autora
Alois Grolig (1)
Narozen 3.3.1915 v Rokytnici - okres Přerov. Ing. Dr.techn. CSc., profesor katedry ekonomiky a řízení zemědělství, práce z oboru. Rektor Mendelovy univerzity v Brně.
Více od autora
Josef Klik (1)
Josef Klika byl český středoškolský profesor, přírodovědec a entomolog. Jako první v českých zemích počátkem 70. let 19. století česky sepsal první atlas motýlů a první atlas brouků . Tato díla mají význam především v tom, že se vedle vědeckých názvů objevují jména česká, i když zřejmě nejvíce přeložená z německých názvů. Josef Klika se narodil v roce 1833 v Nesvačilech u Rožmitálu. Základy vzdělání získával od svého otce, který byl učitel. Obecní školu navštěvoval V Březnici. Po základní docházce odešel v roce 1845 do Prahy studovat na akademickém gymnáziu. Toto studium ukončil v roce 1853. Potom začal na filozofické fakultě Karlovy univerzity studovat přírodní vědy. V roce 1856 toto studium ukončil. Svou profesi učitele začal v Lokti v letech 1856-1857. V roce 1858 však odchází do Pardubic, kde následujících 14 let jako profesor vyučuje na vyšších reálných školách. V Pardubicích osobně inicioval založení vyšší dívčí a průmyslové školy. Vedoucím učitelem byl Klika jmenován na c.k. učitelském ústavě v Kutné Hoře 1. října 1872. Během svého učitelování se Klika zajímal o řadu přírodních oborů, ale převážně o entomologii, kdy studoval brouky a motýly. Na základě svých entomologických studií pro školní účely vypracoval přírodopisné sešity pod společným názvem "Přírodopis názorný pro školu i dům". První část v šesti sešitech pojednává o motýlech a druhá část se v devíti sešitech věnuje broukům. Profesor Josef Klika zemřel v necelých 40 letech v roce 1873 v Kutné Hoře, kde byl také pohřben. Hřbitov u kostela Panny Marie Na Náměti byl však v 60. letech 20. století zrušen a náhrobky zničeny a tak jeho hrob nelze dnes již dohledat. Dílo: · Josef Klika: "Botanika pro vyšší třídy gymnasií a reálný škol" · Josef Klika: "Atlas ku Klikově botanice" 1868 · Josef Klika: "Motýlové. Soustavný popis motýlů v středné Evropě, zvláště v Čechách žijících, jakož housenek a pup jejich se zvláštním vzhledem ku škodě, kter...
Více od autora
František Dvořáček (1)
Narozen 14.12.1868 v Holicích, zemřel 19.2.1947. MVDr., literatura z oboru.
Více od autora
Pavel Petrovič Parenago (1)
Pavel Petrovič Parenago byl sovětský vědec, astronom a profesor. Působil jako vedoucí oddělení hvězdné astronomie na Lomonosově moskevské státní univerzitě, člen korespondent Sovětské akademie věd.
Více od autora
František Vojta (1)
Narozen 13.4.1902 v Brně, zemřel 1972. RNDr., tělovýchovný pracovník, literatura z oboru.
Více od autora
Petr Marek (1)
Petr Marek je český hudebník, divadelník a filmový režisér známý jako frontman hudební skupiny Midi lidi. Před vznikem Midi lidí v roce 2006 vystupoval jako Muzikant Králíček. Hrál také s Monikou Midriakovou v duu Monikino Kino. Vystudoval filmovou vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nyní učí na FAMU. Natočil řadu filmů, v roce 2002 debutoval v kinodistribuci s filmem Láska shora. Je také aktivním divadelním tvůrcem a mimořádným improvizátorem. Kromě vlastních formací Dekadentní divadlo Beruška, Láhor soundsystém, Rádio IVO, ad. spolupracuje také autorsky i herecky s Divadlem VOSTO5 na inscenacích Zahrádkáři a Proton!!!.
Více od autora
Luděk Ambrož (1)
RNFr., CSc., programátor, práce z oboru matematických metod v ekonomii a kapitálových trhů.
Více od autora
Edward L Nash (1)
Zabývá se poradenstvím a utvářením direct marketingu, publikace z oboru.
Více od autora
Guo Baowei (1)
Narozen v Pekingu. Novozélandský autor čínského původu, autor knih o zdraví.
Více od autora
Tom Winiata (1)
Novozélandský počítačový odborník, organický zemědělec a autor knih o zdraví.
Více od autora
Katarína Mészárosová (1)
Slovenská matematička, vysokoškolská pedagožka, autorka učebních textů z deskriptivní geometrie.
Více od autora
Gustavo Bolívar Moreno (1)
Gustavo Bolívar Moreno je kolumbijský novinář a spisovatel, jehož první román se umístil mezi nejprodávanějšími knihami v zemi a radikálně změnil panoráma současné latinskoamerické prózy. Gustavo Bolíar, pěstitel stylu, který je možné označit za "tragický realismusL, nám se syrovostí a lyrikou ukazuje dramatickou skutečnost. Již před tímto bestsellerem publikoval několik knih, ale teprve titul "Když nebudu mít prsa ze silikonu, nedostanu se do ráje" mu přinesl mezinárodní slávu. Kniha byla rovněž zfilmována, režisérem byl sám Bolívar.
Více od autora
Ladislav Kačáni (1)
Ladislav Kačáni byl slovenský fotbalista a fotbalový trenér, československý reprezentant, držitel bronzové medaile z mistrovství Evropy 1960 . Byl i účastník mistrovství světa roku 1954 ve Švýcarsku. Významný metodik a autor fotbalových učebnic. Vysokoškolský pedagog byl vedoucím úseku fotbalu na FTVŠ, předsedou trenérské rady na svazu, členem komise vrcholového fotbalu a technickým ředitelem Slovenského fotbalového svazu. Elegantní, vysoce technický hráč, nepřekonatelný ve hře hlavou. Rodák z Lučence začínal s fotbalem v rodišti, v letech 1946 až 1953 hrál za SZ Lučenec a Poľanu Opatová. Do Bratislavy přicházel do Slovanu, ale v roce 1953 měl hrát jako vysokoškolák za uměle vytvořenou a hned prvoligovou Slávii Bratislava VŠ. Zvolil si Červenou hvězdu, v jejímž mužstvu vybojoval mistrovský titul . Sehrál 229 ligových zápasů a vstřelil v nich 49 gólů. V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil ve 4 utkáních a dal 1 gól. Debutoval v zápase Mezinárodního poháru 26. dubna 1953 proti Itálii. S reprezentací se rozloučil v přátelském zápase 7. dubna 1962 proti Švédsku. Za československou reprezentaci odehrál 20 zápasů a vstřelil 3 góly. Byl účastníkem mistrovství světa roku 1954 ve Švýcarsku. O účast na dalším MS 1958 ve Švédsku ho připravila zraněná noha a o stříbrné MS 1962 v Chile závěrečné zkoušky na vysoké škole a další zranění. Po skončení hráčské kariéry se věnoval trenérské činnosti, vedl mužstvo Interu Bratislava či Lokomotívy Košice. V letech 1971–1972 vedl i reprezentační mužstvo Československa (spolu s Ladis...
Více od autora
Milan Bokša (1)
Milan Bokša je český fotbalový trenér, metodik a funkcionář. Působí též jako fotbalový expert v televizi. Po studiu na vysoké škole nastoupil do funkce trenéra v Dukle Tábor. Odtud se přes působení v různých mládežnických mužstvech dostal až na metodický úsek Českomoravského fotbalového svazu, kde působil i jako člen realizačních týmů mládežnických reprezentací. V roce 1988 působil společně s Josefem Masopustem v Indonésii, kde vedl tamní fotbalové olympijské mužstvo. Po návratu zpět trénoval Teplice, se kterými postoupil do druhé ligy, dále v prvoligových týmech Chebu, LeRKu Brno, Drnovicích a v Olomouci. S týmem Olomouce obsadil ve fotbalové Gambrinus lize v sezóně 1997–1998 konečnou třetí příčku a mužstvo se dostalo do evropských pohárů. Následně odešel trénovat do zahraničí, do Kuvajtu. Po návratu působil coby trenér v Ostravě, Českých Budějovicích, Synotu, v Mladé Boleslavi a v Jihlavě. Následně pracoval ve fotbalové škole v Roudnici nad Labem. Poté působil jako šéftrenérem mládeže v pražské Spartě. Posléze se vrátil do Jihlavy, krátce dělal asistenta hlavního trenéra a od června 2015 byl jmenován sportovním ředitelem. V září 2015 dočasně převzal v tomto klubu místo hlavního trenéra po odvolaném Luďku Klusáčkovi . Na této trenérské pozici ho vystřídal v lednu 2016 slovenský trenér Michal Hipp a Milan Bokša zůstal ve funkci sportovního manažera. Je spolumajitelem firmy Bokša, spol. s r.o. a majitelem firmy Alpha Bio Česko s.r.o.
Více od autora
Karel Pala (1)
Karel Pala je český jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Věnuje se počítačovému zpracování přirozeného jazyka a bohemistice. Roku 1960 zakončil studium českého a ruského jazyka se specializací na překladatelství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté na téže univerzitě pod vedením prof. Sgalla absolvoval postgraduální kurz matematické lingvistiky, logiky a informatiky a v roce 1973 tam získal titul CSc. v oboru český jazyk. Od roku 1964 spolupracoval s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně , kde se zabýval mj. počítačovou lingvistikou. Roku 1993 se habilitoval v oboru český jazyk se zaměřením na komputační lingvistiku a počítačové zpracování přirozeného jazyka. V roce 1995 začal působit na nově vzniklé brněnské Fakultě informatiky, kde roku 1998 inicioval vznik Centra zpracování přirozeného jazyka, které vede. V červnu 2017 byl jmenován profesorem. V roce 2009 byl společně se svým doktorským studentem Pavlem Šmerkem oceněn medailí ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky za projekt Internetové jazykové příručky, vytvořený ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český. V roce 2014 byl společně s Alešem Horákem, Pavlem Rychlým a Janem Ryglem oceněn ministrem vnitra za bezpečnostní výzkum v oblasti určování autorství anonymních textů.
Více od autora
Rollo May (1)
Rollo Reece May byl americký psycholog, představitel tzv. existenciální psychoterapie. Jeho nejslavnější prací se stala kniha Love and Will z roku 1969. Na jeho dílo mělo zásadní vliv učení filozofa Sørena Kierkegaarda, jemuž věnoval svou dizertaci, jejímž přepracováním pak vznikla první Mayova kniha The Meaning of Anxiety. V mládí studoval v Řecku, jeho učitelem zde byl mj. Alfred Adler. Za klíčového předchůdce existenciální psychoterapie May označoval jiného původně freudovského psychologa, Otto Ranka. Byl též blízkým přítelem teologa Paula Tillicha, i on silně ovlivnil Mayovo pojetí psychoterapie. May rozlišuje pět stadií psychického vývoje. V práci Love and Will May reagoval na radikální hnutí 60. let, která se často hlásila k tzv. sexuální revoluci a koketovala s idejemi volné lásky apod. May se postavil proti těmto tendencím, tvrdil, že jejich šíření povede jen k růstu apatie. Odmítl také západní ideologii, která tradičně separuje lásku od sexuality a rozlišil pět druhů lásky:
Více od autora
Bohumil Vlček (1)
Bohumil Vlček byl český akademický sochař a řezbář. Narodil se dne 8. listopadu 1862 ve Světlé nad Sázavou v rodině vrtače a brusiče granátů Františka Vlčka. Od roku 1881 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze, po té na Akademii ve Vídni, kde se pod vedením prof. Edmunda Hellmera zaměřil na sochařské portréty. Svůj talent rozvíjel i na odborné škole pro dřevořezbu v Bolzanu. V letech 1898–1900 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Vlčkovy sochy a komorní řezby poprsí venkovanů upoutaly návštěvníky na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze v roce 1895, povšimla si ho zejména vnučka Františka Palackého a dcera F. L. Riegra, Libuše Bráfová, která po výstavě odkoupila Vlčkovy řezby a objednala sochařské portréty celé rodiny. Tehdy se Vlček stal vyhledávaným portrétistou. Jeho dílo svědčí o dokonalém ovládnutí řemesla. Tvořil v ateliéru který měl v Praze - Břevnově, často ale cestoval za prací po celých Čechách. Asi nejznámější Vlčkovou prací je rozměrný reliéf podle kartonu Mikoláše Alše na Zelené bráně v Pardubicích z roku 1903. Podílel se na rekonstrukci Krocínovy kašny ze Staroměstského náměstí v Praze v Lapidáriu Národního muzea . Nejrozsáhlejší sbírku jeho děl uchovává Národní muzeum v Praze, pro jehož Pantheon vytvořil celkem 42 byst významných osobností české historie, vědy a kultury, a dále dílo v Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera v Palackého ulici 7 v Praze 1. Vlčkova portrétní díla zdobí také foyer Národního divadla, protější Hynaisův dům, park na pražském Karlově náměstí, budovu Městského divadla v Pardubicích, domy v pardubické ulici Bratranců Veverkových, štít kostela Nejsvětější Trojice ve Vysokém Mýtě a řadu dalších míst. Pro Karlův most vytvořil kopii sousoší "Sen Svaté Luitgardy" od Matyáše Bernarda Brauna. Od roku 1926 Vlček žil ve Světlé nad Sázavou, kde přes zdravotní potíže pokračoval v tvorbě, mj. vytvořil sochu sokola...
Více od autora
Iloš Crhonek (1)
Narozen 10.1.1932 v Brně. Historik umění, autor prací o jižní Moravě a jejích osobnostech.
Více od autora
Agostino Casaroli (1)
Agostino kardinál Casaroli byl římskokatolický kněz, diplomat a kardinál státní sekretář Vatikánu. Narodil se v chudé rodině v Castel San Giovanni . V květnu 1937 byl vysvěcen na kněze a pokračoval dále na studiu na Papežské církevní akademii. 1939 obdržel doktorát kanonického práva. V roce 1940–1961 byl zaměstnán jako úředník na Státním sekretariátu. Jan XXIII. jej v roce 1961 jmenoval náměstkem tajemníka Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti. Papežem Janem XXIII. byl pověřen navázáním diplomatických kontaktů se státy východního bloku. Zde vedl první diplomatickou misi do Maďarska, která se snažila vyřešit osud kardinála Józsefa Mindszentyho, který byl po potlačení Maďarského povstání v nedobrovolném vězení na americké ambasádě v Budapešti. Zahájil taktéž diplomatické vztahy s Československem, kde vyjednával o postavení katolické církve, jmenování biskupů a o osudu kardinála Berana, který byl v 50. letech internován na různých místech republiky. Mimo jiné domlouval a diskutoval možnost návštěvy Josefa Berana v Římě, při které měl převzít kardinálskou hodnost. Během svých jednání se setkal i Josefem Plojharem, kterého ovšem ve své knize značně kritizoval Postupně se stal vůdčí osobností vatikánské diplomacie, vedl jednání Vatikánu s řadou zemí a byl hlavním spoluarchitektem politiky papežů Pavla VI. a Jana Pavla II. vůči zemím východního bloku. Dne 4. července 1967 byl jmenován tajemníkem Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti. Dne 16. července jej Pavel VI. vysvětil na biskupa a v roce 1979 jej Jan Pavel II. jmenoval kardinálem a státním sekretářem. Dne 1. prosince 1990 na tento úřad rezignoval pro vysoký věk. Kardinál Casaroli se jako papežský legát zúčastnil Národní pouti na Velehradě v roce 1985. V roce 1990 se zúčastnil jako kardinál státní sekretář historicky první návštěvy papeže v Československu. V roce 2001 vydalo Karmelitánské nakladatelství jeho kni...
Více od autora
Ivo Císař (1)
Narozen 28. 12. 1928 v Dobrušce, zemřel 11. 9. 2005 v Pordenone . Katolický kněz, doktor teologie, publicista a pedagog.
Více od autora
M. Z Thomas (1)
Německý psychoterapeut, spisovatel, autor knih pro mládež, populárně naučných knih, rozhlasových her a televizních scénářů.
Více od autora