Všichni Autoři a témata

Autoři Interpreti Vydavatelé Edice

140521–140580 z 142607 Autoři

Alfred Baeumler (2)

Německý filozof a pedagog estetiky, autor publikací v oboru.

Více od autora

Alfonz Lobotka (1)

Slovenský autor sborníků a odborné literatury v oboru zemědělství.

Více od autora

Alfonso Vinci (1)

Italský horolezec, geolog a spisovatel. „Indiana Jones z Valtelliny.“

Více od autora

Alfons Waissar (1)

Narozen 01.08.1895 Bystřice pod Hostýnem, okr. Kroměříž, zemřel 18.05.1971 Bystřice pod Hostýnem, okr. Kroměříž, koncertní zpěvák, hudební vědec.

Více od autora

Alfons Klein (1)

MUDr., publikace z oboru hygieny a pracovního lékařství.

Více od autora

Alfons Hyška (1)

Narozen 24.11.1903 v Táboře. RNDr., profesor matematiky, práce z oboru.

Více od autora

Alfons Guidi (1)

Odborník v oblasti lisování, přistřihování a přesného stříhání. Publikace z oboru.

Více od autora

Alfons Auer (1)

Německý katolický teolog, zaměřený na morální teorii.

Více od autora

Alfons (1)

Král Kastilie a Leonu, zákonodárce, autor básnických a historických děl, zásluhy o rozvoj evropské vědy, zejména astronomie a matematiky.

Více od autora

Alferian Gwydion MacLir (1)

Americký spisovatel, čaroděj, druid a alchymista, zaměřený též na steampunk, středověkou historii, viktoriánskou literaturu, poezii a hudbu. Vystudoval anglistiku.

Více od autora

Alf Sommerfelt (1)

Norský profesor lingvistiky.

Více od autora

Je norský novinár a spisovateľ, kritik a kultúrny redaktor. Narodil sa 30. decembra 1977 v malom meste Sjøholt, vyrastal v evanjelickej rodine. A nakoľko jeho tvorba odráža jeho osobnosť, často sú v nej zahrnuté prvky viery. Jeho literárny debut "Mestermøter: 100 opplevelser av Jesus fra Nasaret" z roku 1996 bola zbierka poviedok v ktorej popisuje životy stovky ľudí, ktorý sa stretli s Ježišom počas jeho pozemského života. Jeho najúspešnejšia kniha Tlkot môjho srdca vyšla v roku 2011. Walgermo má zatiaľ na konte 6 kníh. V súčasnosti žije so svojou manželkou v Osle.

Více od autora

Alexis Laipsker, (1)

Více od autora

Alexis Korner (1)

Alexis Korner byl klíčovou postavou britského bluesového hnutí, často označován jako "otec britského blues". Narodil se v roce 1928 v Paříži rakouskému židovskému otci a řecké matce a v dětství se přestěhoval do Londýna. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, začala ve 40. letech a pokračovala až do jeho smrti v roce 1984. Kornerův vliv sahal daleko za hranice jeho vlastních vystoupení; sehrál významnou roli v rozvoji mnoha mladých hudebníků, kteří se později sami proslavili.

Více od autora

Alexis Elaguin (1)

Více od autora

Alexis Curvers-Delcourt (1)

Více od autora

Alexej Vojtášek (8)

Narozen 13. 12. 1952 v Roudnici nad Labem, zemřel 30. 5. 2023. Grafik, ilustrátor, věnoval se též malbě a komorní plastice.

Více od autora

Alexej Vereščák (1)

Více od autora

Alexej Stachanov (1)

Alexej Grigorjevič Stachanov byl sovětský horník a národní hrdina SSSR, který měl reprezentovat SSSR jako socialistickou průmyslově vyspělou zemi. Narodil se v Lugové blízko Orlu. V roce 1933 začal pracovat jako horník. Jako horník si chtěl vydělat na koně pro hospodářství. Šachta, na níž pracoval, byla hodnocena špatně a stranický vedoucí šachty, Petrov, by byl odvolán nebo potrestán, kdyby se šachta něčím nevyznamenala. Bylo proto třeba udělat rekord nebo se jinak vyznamenat. Jenže nikdo z horníků nechtěl dělat rekordy. Dnes rekord - zítra norma. Kdo by chtěl dělat rekordy, ten mohl být ostatními zabit. Po nátlaku a hledání byl vybrán právě mladý Stachanov a s ním byl na jediné "rekordní" směně i redaktor místních novin, který o tom napsal do místního tisku. Dne 31. srpna 1935 bylo prohlášeno, že vytěžil 102 tun uhlí za 5 hodin a 45 minut . Tento rekord z něj udělal hrdinu SSSR, a dokonce se objevil na titulní straně magazínu Time. Po rekordu Stachanov utíkal domů, protože ho lidé chtěli zabít. Protože "dnes rekord", znamená zítra normu. Jeho žena ho schovala před rozlíceným davem doma v bečce na zelí a lidem řekla, že kdo chce Alexeje zabít, toho ona podřeže. Až za dva dny po "rekordu" se zpráva o tomto skutku ocitla na poslední stránce stranického listu Pravda a tam z tohoto článečku pochopil Sergo Ordžonikidze, že je to právě ten hrdina, kterého potřebuje stalinská éra. Okamžitě po "rekordní" směně, na níž prý stranický funkcionář Petrov Stachanovi svítil při rubání se stranická organizace usnesla, že Stachanov dostal dům, poukaz na lázně a koně. Sovětský svaz v té době vymýšlel hrdiny a příklady a tento rekord je zcela vymyšlen a měl sloužit a také sloužil jako propaganda ke zvyšování pracovních výkonů. V letech 1936–1941 byl prominentním studentem Industriální akademie v Moskvě, ač sám s bídou četl a psal....

Více od autora

Alexej Pettkeš (1)

Práce z oblasti gastronomie a veřejného stolování.

Více od autora

Alexej Nikitovič Asmolov (1)

Více od autora

Alexej Maleinov (1)

Více od autora

Alexej Losev, (1)

Více od autora

Alexej Letenay (1)

Slovenský výzkumný pracovník v oboru stavebnictví.

Více od autora

Alexej Kohout (2)

Narozen 1921, zemřel 2002. JUDr., publikoval zejména Živnostenský zákon a předpisy související.

Více od autora

Alexej Ivanovič Abrikosov (1)

Patolog - anatom. TBC.

Více od autora

Alexej Dragomirecký (1)

Více od autora

Alexej Čepička (1)

Alexej Čepička byl český a československý politik Komunistické strany Československa, zeť Klementa Gottwalda, ministr. Původně byl advokátním koncipientem v Ostravě. Hned po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1929, kdy byl přijat na právnickou fakultu Univerzity Karlovy, vstoupil do KSČ. V letech 1942–1945 byl vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Po válce se stal v letech 1945–1946 předsedou MNV v Kroměříži. Svou politickou kariéru odstartoval až sňatkem s jedinou dcerou Klementa Gottwalda Martou. V letech 1947–1956 zastával vysoké stranické i státní funkce. Od 3. prosince 1947 byl ministrem vnitřního obchodu v první vládě Klementa Gottwalda. Funkci zastával do 25. února 1948, kdy v nové druhé vládě Klementa Gottwalda zaujal post ministra spravedlnosti. Ten si udržel i v následující vládě Antonína Zapotockého až do 25. dubna 1950. Toho dne přešel na pozici ministra národní obrany. Od 31. ledna 1953 do 14. září 1953 byl navíc náměstkem předsedy vlády , od 14. září 1953 až do konce funkčního období této vlády , tedy do 12. prosince 1954 byl pak prvním náměstkem vlády. Ministrem národní obrany a prvním náměstkem předsedy vlády byl i v druhé vládě Viliama Širokého. Obě funkce ztratil 25. dubna 1956. Kromě toho zastával v letech 1949–1950 post předsedy Státního úřadu pro věci církevní. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil X. sjezd KSČ. Od září 1951 do června 1954 byl členem předsednictva ÚV KSČ, a od září 1951 do června 1954 též členem politického sekretariátu ÚV KSČ. Od června 1954 do dubna 1956 zastával funkci člena politického byra ÚV KSČ. Měl značnou odpovědnost za nezákonnosti a zločiny páchané státní správou v letech 1948–1955. Spolu s Klementem Gottwaldem a Rudolfem Slánským byl hlavním architektem plánů KSČ na likvidaci římskokatol...

Více od autora