Všichni Autoři a témata

Alexandra Bražinová (1)

Doc. MUDr., PhD., MPH, epidemioložka, hygienička, preventivní lékařka, odbornice v oboru veřejné zdravotnictví .

Alexandra Brabcová (1)

Překladatelka a tlumočnice z anglického a německého jazyka. Působila jako tlumočnice Václava Havla, nyní se věnuje kanadsko-české podnikatelské komunitě.

Alexandra Benedict (1)

Americká autorka romantických románů.

Alexandra Badea (1)

Alexandra Archalousová (1)

Narozena 1961. Vysokoškolská pedagožka Ústavu sociálního lékařství UK Praha, odborné publikace o ošetřovatelství.

Alexandra Antih Střelcová (1)

Mgr., spisovatelka, publicistka a novinářka. Též lektorka angličtiny, překladatelka z angličtiny a manažerka pro vztahy s veřejností v oblasti umění a kultury.

Alexandra Ansorge (1)

MUDr. Alexandra Ansorge vystudovala 1. lékařskou fakultu UK v Praze, působila osm let na půdě Evropské laboratoře pro molekulární biologii v německém Heidelbergu, vedle laboratorní činnosti pracovala jako lékařka na tamější univerzitní klinice a v současné době se zabývá právě psychosomatickou medicínou. Žije ve Švýcarsku.

Alexandra (1)

Alexandra je ženské křestní jméno řeckého původu. Jedná se o ženskou obdobu jména Alexandr . Osamostatnělou podobou je Alexa, Alexia a Sandra. Domáckou podobou jména je Saša či Alex. Jmeniny má podle českého občanského kalendáře 21. dubna. Následující tabulka uvádí četnost jména v ČR a pořadí mezi ženskými jmény ve srovnání dvou roků, pro které jsou dostupné údaje MV ČR – lze z ní tedy vysledovat trend v užívání tohoto jména: Změna procentního zastoupení tohoto jména mezi žijícími ženami v ČR je +3,7 %, což svědčí o poměrně značném nárůstu obliby tohoto jména. Alex, Ali, Alexa, Alexinka, Saša, Sáša, Sašenka, Sandra, Lexy

Alexandr Žitinskij (1)

Alexandr Vít (1)

Alexandr Vikentěvič Čerňak (1)

Alexandr Valentinovič Amfitěatrov (1)

Ruský novinář, prozaik a dramatik. Narodil se v rodině arcikněze v Archandělské katedrále moskevského Kremlu. V roce 1885 dokončil studia práv a několik desetiletí pracoval jako novinář, zpočátku u konzervativních novin, roku 1899 založil spolu s Doroševičem vlastní noviny „Rossija“. Ty však byly zastaveny v roce 1901, po otištění satiry Gospoda Obmanovy . Dílo bylo zaměřeno proti dynastii Romanovců. Za útočné fejetony poslán roku 1902 do vyhnanství. Roku 1904 emigroval A. V. Amfitěatrov do Paříže, v roce 1916 se vrátil do Ruska, do podzimu 1921 žil v Petrohradě, ale potom opět emigroval, tentokrát do Itálie. I tam byl literárně činný.

Alexandr V Magnickij (1)

Alexandr Sytin (1)

Alexandr Stěpanov (1)

Narozen 1985. MUDr., Ph.D., FEBO, oftalmolog .

Alexandr Sommer-Batěk (1)

Alexandr Solženicyn, (1)

Alexandr Sergejevič Neverov (1)

Alexandr Sergejevič Gribojedov (1)

Alexandr Serafimovič (1)

Alexandr Rymarev (1)

Historik, práce o historii staré Prahy a pražských domů.

Alexandr Romanovič Tomský (1)

Alexandr Romancov (1)

Alexandr Přítel (1)

Alexandr Popov (1)

Autor publikace O starobylé české malbě.

Alexandr Petrželka (1)

Redaktor Československé televize, autor cestopisu o Portugalsku.

Alexandr Petrovič Kulešov (1)

Alexandr Pavlovič Skaftymov (1)

Alexandr Morozov (1)

Alexandr Michajlovič Vasilevskij (1)

Alexandr Michajlovič Batrov (1)

Alexandr Lebeděv (1)

Alexandr Kubarev (1)

Alexandr Králík (1)

Redaktor, editor příručky pro začínající spisovatele.

Alexandr Kozák (1)

Alexandr Kotas (1)

Alexandr Kolpakov (1)

Alexandr Kobrinskij (1)

Alexandr Kaňovský (1)

Alexandr Jegorov (1)

Narozen 1932 v Praze, zemřel 27. 1. 2016 v Českém Krumlově. MUDr., urolog, chirurg.

Alexandr Janovský (2)

Narozen 9.9.1945 v Praze. Fotograf.

Alexandr Jankovský (1)

Alexandr Jandera (3)

Čestmír Vejdělek byl český spisovatel, publicista a redaktor. Emigroval do Německa. Publikoval též pod pseudonymem Alexandr Jandera. Jeho syn Čestmír Kopecký se stal televizním producentem a dramaturgem. Bývalý redaktor a v letech 1951 až 1967 ředitel nakladatelství Mladá fronta. V roce 1967 se stal ředitelem Státního nakladatelství dětské knihy . Protože byl v době normalizace politicky perzekvován, z ředitelského postu musel odejít, od roku 1972 do roku 1977 pracoval v dělnických profesích . V roce 1977 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde působil jako spisovatel a publicista - jednalo se o vydavatele exilového časopisu Listy. Je mimo jiné autorem několika románů žánru sci-fi, z nichž patrně vůbec nejznámější a nejčtenější je román Návrat z ráje z roku 1961, který původně vyšel na pokračování v časopise Mladý svět. Z exilu pochází jedna SF povídka Květinový dar, otištěná roku 1991. Zemřel ve svých 86 letech 14. listopadu 2011 v Kolíně nad Rýnem.

Alexandr Havránek (1)

Narozen: 7.12.1923 Praha, zemřel: 24.4.1987. ThDr. evangelický kazatel a publicista; abs. Husovy evang. bohoslov. fak.; kazatel a správce sboru v Litomyšli , v Praze - Vinohradech , naposledy správce sboru v Benátkách n. Jiz. Čl. Rady Církve bratrské a ÚV Kostnické jednoty. Čl. redakce čas. Kostnické jiskry. Nekrology: Kostnic.jiskry,72,1987,č.17,s.4; č.18,s.4. Vzpom.: Kostnic.jiskry,73,1988,č.41,s.3.

Alexandr Hanuš (1)

Alexandr Grosman (1)

Alexandr Grigorjevič Svijaš (1)

Alexandr Gregar (1)

Narozen 25. 11. 1943 v Litomyšli. Pedagog, kulturní a divadelní manažer, divadelní režisér, vysokoškolský pedagog, úředník ve státní správě. Autor prací z oboru divadla, cestovního ruchu, managementu neziskových organizací, spoluautor propagačních publikací zaměřených na Hradec Králové a okolí.

Alexandr Furik (1)

Alexandr Dadam (1)

Mgr., právník.

Alexandr Butrimenko (1)

Alexandr Bürger (1)

Autor knihy o vojenském výcviku psů - boxerů.

Alexandr Borščagovskij (1)

Alexandr Borisovič Čakovskij (1)

Alexandr Berezin (1)

Alexandr Alexandrovič Fadějev (1)

Alexandr Adabašjan (1)

Alexander Ziegler (1)

Alexander Zemlinsky (1)

Rakouský hudebník.

Alexander Yakobson (1)

Narozen v Moskvě, r. 1973 emigroval do Izraele. Historik.