Všichni Autoři a témata

Sonja Carlsson (1)

Německá publicistka, specializuje se na zdravou výživu a lékařskou publicistiku.

Leonard Piper (1)

Britský spisovatel.

Jan z Hvězdy (1)

Jan Jindřich Marek, křtěný jako Jan Nepomuk Amadeus Marek , byl český obrozenecký kněz a spisovatel. Svá díla publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy. J. J. Marek se narodil do rodiny učitele Františka Marka. Vystudoval v gymnázium v Plzni, dvouletý kurz filozofie a v roce 1826 dokončil studia teologie. Z období studií pochází Markův pseudonym, neboť byl často učitelem Minikatim kárán za nepozornost: „Jene, jste zase ve hvězdách.“ Stal se knězem proti své vůli na přání přísného otce. Během své duchovenské dráhy působil mimo jiné v Plasích, Kozojedech a v Kralovicích. Většinu svých děl vytvořil během svého čtrnáctiletého působení na kozojedské faře . Pamětníci prý o něm vyprávěli jako o muži společenském. Rád docházíval do Liblína, kde se stýkal s proslulými vlastenci Vilímem hrabětem z Wurmbrandu a vrchním liblínského panství básníkem Václavem Jaromírem Pickem. Rád také konával z Kozojed výlety na Libštejn, Krašov a Kaceřov. Své básně a povídky, uveřejňoval v časopisech Květy české, Vlastimil, Časopis Českého musea, Bibliotheka zábavného čtení, Jindy a nyní aj. V letech 1843–47 vyšly v 10 svazcích jeho sebrané spisy. I. svazek obsahoval balady, romance, pověsti a legendy, II. svazek drobné písně a básně, svazek III.–V. Jarohněv z Hrádku , svazek VI. a VII. Mastičkář , svazek VIII. Známosti z průjezdu a Harfenice, svazek IX. Nocleh na Kaceřově, Čechové v Prusích, Hrob milenců a Volšanský zámek, svazek X. Jiří z Doupova, Radomíra a Čechové před Mediolánem. Látku si vybíral hlavně z české minulosti, přítomnost ho nevábila. V roce 1847 byl přeložen do Kralovic. Tam v 50 letech zemřel na vodnatelnost. „Živ byl Bohu, svým a vlasti zdejší farář z Hvězdy Jan, spisy jeho, květy krásné, zdobí vlastenecký lán“, hlásá nápis nad jeho hrobem nedaleko kralovického kostela. První literární pokusy spadají do období střední školy v Pl...

Rudolf Hampl (1)

Narozen 17.4.1860 v Novém Městě n. Metují, zemřel 9.11.1925 v Netolicích. Ředitel školy, práce z přírodopisu.

Dieter-Karl Albert (1)

Spoluautor knihy o nacistických zločinech.

František Xaver Němeček (1)

František Xaver Němeček byl český filozof, literární a hudební teoretik. Vystudoval filozofii na Karlově univerzitě v Praze, poté učil na gymnáziu v Plzni a od roku 1792 v Praze. V roce 1800 získal doktorát z filozofie a záhy, roku 1802, získal na pražské univerzitě titul řádného profesora a přednášel teoretickou a praktickou filozofii. V Praze učil do roku 1820, působil zde také jako knižní cenzor, literární kritik a ředitel ústavu pro hluchoněmé. Poté se přemístil do Vídně, kde rovněž učil na univerzitě. Již v roce 1787 se stal přítelem Wolfganga Amadea Mozarta a později byl dokonce soukromým učitelem jeho syna Karla. Napsal vůbec první Mozartovu biografii, vyšla již roku 1798, pod názvem Leben des k. k. Capellmeisters Wolfgang Gottlieb Mozart, nach Originalquellen. Svá díla psal německy a latinsky. Z děl filozofických jsou nejvýznamnější Auszüge aus der Geschichte der Wissenschaft und des Geschmacks in Böhmen a Elementa Logica in commodum studiosae juventutis .

Benjamin Disraeli (1)

Benjamin Disraeli , 1. hrabě z Beaconsfieldu, byl britský státník, člen Konzervativní strany, premiér a spisovatel. Jako mladík konvertoval k anglikanismu, nicméně byl prvním a jediným britským předsedou vlády s židovskými kořeny. Sehrál důležitou roli ve stabilizaci Konzervativní strany po rozkolu způsobeném zrušením cla na obilí . I když byl hlavní postavou protekcionistického křídla konzervativců, jeho vztahy s vůdcem strany Stanleyem nebyly až do 60. let příliš dobré. Od roku 1852 se jeho hlavním politickým rivalem stal pozdější předseda Liberální strany William Gladstone. Disraeliho hlavního výhodou v tomto střetu byly velmi dobré vztahy s královnou Viktorií. V době, kdy se aktivně angažoval v politice, byl činný i jako spisovatel. Jeho povídky ale nejsou považovány za základní díla britské literatury Viktoriánského období. Mezi britskými premiéry je svou činností jako spisovatel výjimkou. Dvě funkční období také zastával funkci rektora Glasgowské univerzity. Narodil se jako druhé dítě a nejstarší syn v rodině literárního kritika a historika Isaaca D'Israeliho a jeho ženy Marie. Pravopis svého jména si upravil vypuštěním apostrofu ve 30. letech. Nejdříve navštěvoval malou školu v Blackheathu. Od roku 1817 studoval školu v Higham Hall, zatímco jeho mladší bratr navštěvoval prestižnější Winchester College. Jeho otec předpokládal, že se bude věnovat právnické kariéře. Roku 1824 cestoval se svým otcem po Belgii a tam se rozhodl, že práva opustí. Roku 1839 se oženil s bohatou vdovou Marií Lewisovou. Poslancem Dolní sněmovny byl zvolen roku 1837 za obvod Maidstone. I když byl konzervativec, prosazoval spojenectví mezi velkostatkáři a dělnickou třídou, proti narůstající moci obchodníků a průmyslníků. Před přijetím zákona reformujícího volební právo neměli příslušníci dělnické třídy právo volit, a tak neměli žádný politický vliv. Premiér Robert Peel ho pominul při jmenování členů své vlády roku 1841...

L´udo Petránský (1)

Helena Kadlecová-Mikitinová (1)

Narozena 7.6.1948 v Písku. Muzeoložka, práce z oboru.

Marie Blechová (1)

Práce z oboru českého jazyka.

Christian Parma (1)

Polský autor a redaktor obrazových publikací a turistických průvodců o Polsku, fotograf a speleolog.

Barth Krumbacher (1)

Jiří Muladi (1)

Josef Šťastný (1)

Autor publikací z oboru odpadních vod.

Osvald Hons (1)

Narozen 1938 v Mimoni. Místopředseda Spolku historie Mimoňska , vlastivědné práce z Mimoňska.

F. A. M Webster (1)

Anglický spisovatel.

Tomáš Zeman (1)

Autor publikací z oboru letectví.

Josef Biskup (1)

Narozen 15.8.1905 v Oseči u Příbrami, zemřel 9.7.1986. Učitel, vlastivědný pracovník, básník, prozaik.

N. J Koškin (1)

M. G Širkevič (1)

Joseph Georg Oberkofler (1)

Italský právník, též spisovatel, básník a editor. Žil též v Rakousku.

Jaroslav Prošek (1)

Narozen 2.12.1898 v Příboru, popraven 12.10.1944 v Drážďanech . Učitel, divadelní a sokolský pracovník, prozaik, autor fotopříruček.

Franck Duroquier (1)

Vynálezce, autor publikací o radiotelegrafii.

Jaromír Rubeš (1)

Jaromír Rubeš byl český lékař. Vystřídal více specializací, až nakonec pracoval jako psychoterapeut a psychiatr. Byl primářem v Psychiatrické léčebně Praha–Bohnice a ředitelem Psychiatrické léčebny v Dobřanech. Očím veřejnosti se představil v 70. letech 20. století, kdy v psychoterapeutickém stacionáři Horní Palata vedl tzv. "Psychohrátky", při kterých popularizoval takové oblasti jako je analýza snů, psychodrama a další psychologické hry. Posléze se specializoval na léčbu závislostí, byl zakladatelem Střediska drogových závislostí. Jeho vnukem je Janek Rubeš. Po roce 1989 společně s Doc. MUDr. Jaroslavem Skálou a PhDr. Eduardem Urbanem založili psychoterapeutické sdružení SUR, nazvané podle počátečních písmen svých příjmení . Ze zakladatelů SUR zemřel jako první již v roce 2000.

N Kočergina (1)

Cyril Krauz (1)

Narozen 21. 7. 1883 v Moravanech u Pardubic, zemřel 27. 9. 1942 v Praze. Ing. Dr. Dr.techn., chemik, profesor technologie látek výbušných a trhací techniky, publikace z oboru.

Lumír Hanák (1)

Narozen 17. 11. 1924 v Olomouci, zemřel 7. 10. 1999 v Praze. Československý diplomat, vedoucí československého kulturního centra v Káhiře, práce o Egyptě.

Oskar von Wertheimer (1)

Rakouský spisovatel židovského původu, autor historických biografických románů.

Rudolf Siegel (1)

Spoluautor publikace z oblasti radiotechniky.

Vladimír Tuscher (1)

Ing., spoluautor publikace z oblasti radiotechniky.

Alois Vakrčka (1)

Narozen 1913. Knihař, práce z oboru.

František Stuchlík (1)

Narozen 1891, zemřel 1954. Autor publikace Písničky domova.

Hans Frühauf (1)

Miroslav Petr (1)

Prof. PhDr. Miroslav Petříček, Dr., CSc. je český filosof, žák Jana Patočky. Od roku 1992 působí na Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty University Karlovy. Zaměřuje se na filosofii umění, přesahy mezi filosofií, filmem, literaturou a uměním a současnou francouzskou filosofií. Vydal několik publikací a do češtiny přeložil např. dílo Viditelné a neviditelné Maurice Merleau-Pontyho.

Marie Boková (3)

Narozena 23. 6. 1945 v Nymburce, zemřela 12. 7. 2015 v Praze. Teatroložka, dramaturgyně, vysokoškolská pedagožka, autorka prací z oblasti divadla.

Fazil&apos Iskander (1)

Fazyl Abdulovič Iskander, rusky: Фазиль Абдулович Искандер, abchazsky: Фазиль Абдул-иԥа Искандер byl sovětský, abcházský a ruský prozaik, novinář, básník a scénárista, veřejný činitel. Narodil se v Suchumi jako příslušník několikasettisícového národa Abchazů, žijícího na úpatí Kavkazu. Jako většina literárních tvůrců začínal i on nejdříve jako básník a ve zralém věku přešel k próze. Iskanderovo dílo proniklo brzy do zahraničí a od šedesátých let vycházejí překlady jeho prací i u nás . Zemřel na své dače v Pěredělkinu nedaleko Moskvy ve věku 87 let. Je pochován na Novoděvičím hřbitově v Moskvě, kde spočinul po boku mnoha jiných významných literátů.

Alena Bechtoldová (1)

Narozena 10.11.1947 v Kamenickém Šenově. Novinářka a publicistka, autorka reportáží, rozhovorů a odborných esejí o filmu a televizi.

Petr Bělaška (1)

Fotograf, autor turistických publikací.

Miroslav Čadský (1)

Autor prací z cyklistiky.

Kája Vařík (1)

Domenico Di Giorgio (1)

Italský tvůrce her.

Pier Giorgio Paglia (1)

Italský tvůrce her.

Oldřich Nermuť (1)

Narozen 1949 v Chrudimi. Český fotograf a konzervátor, redaktor Červenokosteleckého zpravodaje.

Stephan Berndt (1)

Autor publikací z oblasti okultismu.

Bill Reynolds (1)

Spisovatel a fotograf, sportovní redaktor. Píše o automobilech, fotografování a cestování.

Jan Truhlář (1)

Jan Truhlář byl český hudební skladatel, kytarista a pedagog. Hudební cítění zdědil po rodičích, od roku 1934 studoval klavírní hru v Plaňanech u Kolína. Po studiu na Státním reálném gymnáziu v Českém Brodě a Vyšší zemské průmyslové škole chemické v Kolíně složil úspěšně přijímací zkoušku na AMU v Praze , ale pro negativní postoj k lidově demokratickému zřízení zde nesměl nastoupit. Téhož roku byl přijat na Pražskou konzervatoř obor kytara, kde studoval u Štěpána Urbana spolu s Milanem Zelenkou, Jiřím Jirmalem a Arnoštem Sádlíkem. Zde započal se studiem kompozice u Františka Píchy , přičemž také navštěvoval přednášky Aloise Háby o čtvrttónové hudbě. V roce 1953 byl přijat na AMU, kde studoval skladbu pod vedením prof. Pavla Bořkovce, teorii u Karla Janečka a Václava Trojana, a klavírní hru u Zuzany Růžičkové. V roce 1957 absolvoval "Koncertem pro flétnu, kytaru, a orchestr" a v roce 1959 zde úspěšně promoval. Od roku 1956-62 vyučoval v Praze v kurzech Osvětové besedy hru na kytaru a po té nastoupil v Prešově na místo korepetitora baletu v Divadle Jonáše Záborského . Roku 1964 byl přijat do Svazu československých skladatelů a roku 1966 pedagogicky působil na konzervatoři v Košicích jako profesor hudební teorie. Roku 1968 se vrací zpět do Prahy, kde pracuje jako skladatel a vykonává různorodou práci pro divadla, rozhlas a televizi. V roce 1975 vyučoval na Pražské konzervatoři předměty zaměřené na klasickou kytaru jako improvizaci, hru z listu, komorní hudbu a teorii a dějiny kytary. Roku 1981 se Jan Truhlář rozhodl s celou rodinou emigrovat do Rakouska, kde nejprve vyučoval na hudební škole v Pergu a od roku 1982 i v Linci /Rakouské státní občanství získal v r.1988/. Po listopadu 1989 vyučoval na konzervatoři v Českých Budějovicích hru na kytaru . Na přelomu 40.-50. let komponuje v pozdně romantickém stylu v tonální, ovšem disonancemi ...

Ludmila Šrámková (1)

J.-P Manchette (1)

Francouzský spisovatel, autor detektivních románů, též překladatel, filmový a televizní scenárista, literární a filmový kritik.

Jan Rudolf Bečák (1)

Narozen 20. 4. 1915 ve Velkém Týnci u Olomouce, zemřel 1. 1. 1987 tamtéž. Ing., etnograf, národopisec Hané, autor prací z oboru.

Pavel Jákl (1)

Narozen 30. 10. 1950 v Praze, zemřel 18. 7. 2018 v Čerčanech. Pivovarský historik, publicista a výtvarník. Po studiu na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze působil 25 let jako grafik a výtvarník propagace Pražských pivovarů, v letech 1990-2008 redigoval dvouměsíčník „Pivní kurýr“. Od r. 1997 volně podnikal. Je autorem velkého počtu článků věnovaných českému pivovarnictví a také 6-svazkové encyklopedie .

Vojtěch Sládeček (1)

Emil Voráček (1)

PhDr. Emil Voráček, DrSc. - český historik, který se zaměřuje se především na nejnovější dějiny Ruska, resp. Sovětského svazu ve 20. století. Svoji pozornost soustřeďuje na modernizaci ruské společnosti, na problematiku stalinismu, jeho mocenských mechanismů, institutů, a úlohy jednotlivých vrstev společnosti v komparativní perspektivě. Dalším ohniskem jeho badatelského zájmu jsou dějiny ruského politického a sociologického myšlení, historie česko-ruských a československo-sovětských vztahů a problémy transformace zemí bývalého sovětského bloku a jejich přechodu k demokratickému politickému systému. Zde věnuje pozornost zejména problematice společenské stability a občanské společnosti jako podstatného stabilizačního prvku. Vystudoval historii a vedlejší obor politická ekonomie na FF UK Praha , následující rok tamtéž obhájil rigorózní práci Československo-sovětské zbrojní obchody a vojensko-technická spolupráce 1935-1938 a získal titul PhDr., v roce 1981 získal titul CSc. za kandidátskou disertační práci Československo-sovětské hospodářské vztahy 1945-1948 a v roce 2002 titul DrSc. za doktorskou disertační práci Eurasijství v ruském politickém myšlení. Osudy jednoho z porevolučních ideových směrů ruské meziválečné emigrace. Vyučuje na FF UK v Praze a Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomická v Praze.

Josef Nepraš (1)

Narozen 11.6.1901, zemřel 1983. Redaktor, práce z oboru včelařství.

Jan Tošnar (1)

Narozen 28.11.1893 v Bohunicích u Brna. Pojišťovací úředník, italský legionář, legionářská literatura.

Emil Hradecký (1)

Emil Hradecký byl český muzikolog, hudební skladatel, hudební pedagog a archivář. Emil Hradecký se narodil 16. ledna 1913 v Praze a po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu vstoupil na filozofickou fakultu UK, kde studoval u Z. Nejedlého a O. Zicha hudební vědu a estetiku. Souběžně studoval také Státní konservatoř v Praze jako posluchač skladby ve třídě Ot. Šína. Obojí studia řádně absolvoval a to promocí 7. 3. 1936 dosáhl doktorát filosofie v oboru hudební vědy a estetiky a v červnu 1936 absolutoria Státní konservatoře v oboru hudební skladby. Na podzim 1936 získal složením příslušných státních zkoušek způsobilost pro výuku hudební výchovy na středních školách a od 15. října 1936 byl ustanoven výpomocným učitelem na 2 státním reálném gymnasiu v Praze. V té době již působil jako stálý externí hudební referent v pražském denním tisku . Zároveň také pokračoval ve studiu skladby na mistrovské škole Státní konservatoře jako jeden z posledních žáků třídy Vítězslava Nováka a obor dějepisu na filozofické fakultě UK, složením státních zkoušek na FF UK dosáhl učitelské způsobilosti z dějepisu a hudební studia ukončil v roce 1939 získáním diplomu mistrovské školy. Za svojí absolventskou skladbu Orchestrální předehra obdržel cenu České filharmonie. V letech 1937 – 1940 absolvoval s výborným prospěchem tříletou postgraduální Státní archivní školu. V roce 1939 se oženil s Karolinou Finkovou, profesorkou gymnázia. Záhy však nastaly potíže kvůli jejímu židovskému původu a aby nebylo ohroženo Hradeckého profesorské místo na konservatoři dohodli se na formálním rozvodu, ale dál spolu žili jako manželé. Hradecký začal výpomocně pracovat na Státní konservatoři v Praze, kde se podrobil konkursnímu řízení a jelikož mezi uchazeči v nejvyšší míře splňoval kvalifikační předpoklady hudebně teoretické a historické specializace, byl v roce 1940 jmenován profesorem hudební teori...

Anna Auředníčková (1)

Anna Auředníčková, rozená Schicková, též Schiková byla česká překladatelka, prozaička, propagátorka české kultury v zahraničí a kulturní pracovnice mezi vídeňskými Čechy. Roku 1928 byla vyznamenána Československým řádem Bílého lva. Až do roku 1989 přitom byla jedinou Češkou vyznamenanou tímto řádem, přičemž do roku 2016 řád získaly už jen Zdena Salivarová-Škvorecká a Madeleine Albrightová. Anna Schicková se narodila 22. ledna 1873 v Praze. Byla dcerou žurnalisty, politika a šéfredaktora staročeských stranických novin Politik Ignáta Schicka. Díky svému rodinnému zázemí se pohybovala ve vlasteneckém českém prostředí a dostalo se jí kvalitního obecného i jazykového vzdělání. Dne 22. září 1891 se v Praze provdala za advokáta JUDr. Zdenka Auředníčka , se kterým měla syna Zdenka a dceru Annu . Kvůli onemocnění manželova otce, Antona Auředníčka, se rodina v roce 1894 přestěhovala do Kutné Hory, kde Z. Auředníček převzal otcovu právnickou kancelář. Osudy rodiny velmi poznamenala obhajoba Leopolda Hilsnera, kterého Z. Auředníček obhajoval jako advokát ex offo v obou procesech v letech 1899–1900. Kvůli rozšířenému antisemitismu Zdenko Auředníček ztratil své klienty a jeho rodina byla šikanována. Na radu T. G. Masaryka se proto celá rodina roku 1902 odstěhovala do Vídně. Anna Auředníčková ve Vídni začala překládat z francouzštiny a angličtiny do němčiny, aby tak pomohla svému manželovi, jehož začátky byly velmi obtížné. Později navíc prosadila německé překlady českých autorů. V průběhu let tak přeložila desítky knih a stovky povídek a kratších textů. Anna Auředníčková se účastnila krajanského spolkového života, zapojila do mezinárodního ženského hnutí a do činnosti Kulturbundu. V roce 1932 sestavila antologii české literatury Dreissig tschechische Erzähler. Věnovala se také dobročinné práci ...

Karel Moravec (1)

Autor publikací o dálnopisných zařízeních.

Jaroslav Hnátek (1)

Narozen 22.7.1917. MUDr., asistent dětské kliniky, literatura z oboru.

Jiří Zvolský (9)

Narozen 10.6.1936, zemřel 1993. Promovaný chemik, stati z oboru.

St Souvratník (1)