Všichni Autoři a témata

Stanislav Navrátil (6)

Narozen 14.6.1936 ve Vansdorfu.Doc., Dr., CSc., pedagog, práce z oboru, práce o vnímání hudby.

Stanislav Mikule (5)

Stanislav Mikule je český muzejník, muzeolog, heraldik a popularizátor historie. Zabývá se také literární činností a divadelnictvím. Stanislav Mikule je absolventem Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde v roce 2004 ukončil studium oboru historie-muzeologie. Během studia se v letech 2000–2004 působil jako druhý režisér a scenárista amatérského divadelního souboru J. B. Mikuno. Z her, napsaných pro soubor, byly uvedeny jednoaktovky Rande , Volba , Archibalda , Den jako stvořený pro vraždu a pohádková fraška pro dospělé Sněhulka a čtrnáct Eskymáčků . V roce 2001 s Ivanem Bergmannem založil studentský sborník Artemisia, který na Slezské univerzitě . Podílel se také na přípravě literárních večerů a zúčastnil se  česko-polské literární dílny Provincie – Pramen slova . Roku 2002 se stal členem Koordinačního výboru Asociace studentů a přátel Slezské univerzity. Od roku 2005 pracuje v Regionálním muzeu města Žďáru nad Sázavou, kde krom jiného založil tradici žďárských muzejních nocí. Ve Žďáře nad Sázavou v roce 2009 uvedl svou celovečerní hru Adam a jeho ženy, kterou nastudoval se členy Divadelního spolku Žďár, o. s. Hra získala ocenění „Za tvořivé hledání inscenačního klíče“ na jihlavském festivalu amatérských divadel JID 2009. V roce 2014 byla v rámci oslav 20. výročí zapsání Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře na Seznam světového dědictví Unesco uvedena jeho jednoaktová hra Hvězdný vůz , seznamující diváky se skutečným i fiktivním vznikem této stavby. Roku 2018 se jeho povídky Archa a Kostka umístily na 4. a 5. místě v plzeňské literární soutěži O Stříbřitělesklý halmochron, které se zúčastnilo 37 sci-fi příběhů od 33 autorů. Od roku 2006 se věnuje přednáškové činnosti pro nejširší veřejnost, v jejímž rámci popularizuje historii a také odbourává mnohé...

Stanislav Hanus (5)

Narozen 1950 v Brně. Prof. Ing., CSc., elektrotechnik, práce z oboru.

Stančík Petr (7)

Spolek čes.bibliofilů (1)

Špaček Ladislav (5)

Sourya (5)

Sōseki Natsume (4)

Japonský prozaik.

Sophie Jordan (5)

Sophie Jordan je americká spisovatelka publikující též pod názvem Sharie Kohler. Vyrostla v hornaté krajině Texasu, kde fantazírovala o dracích, válečnících, královnách a princeznách. Sophie je bývalá středoškolská učitelka angličtiny, ale také autorka bestsellerů dle New York Times a USA Today. Nyní žije v Houstonu se svou rodinou. Když nepíše, tráví svůj čas rozebíráním děje s kýmkoli, kdo je ochotný poslouchat, a plnění jejího DVR pravými krimi příběhy a reality show.

Sophie Cousens (4)

Britská spisovatelka, autorka romantických komedií. Televizní producentka.

Sophie Cleverly (2)

Anglická spisovatelka.

Sophie Bérard (4)

Kerstin Gierová začala s psaním románů pro ženy v době, kdy zůstala jako diplomovaná pedagožka víceméně bez práce. A měla úspěch: hned její prvotina Männer und andere Katastrophen byla zfilmována a rovněž její další romány se těší velké oblibě a získaly řadu cen. Kerstin Gierová žije jako autorka na volné noze s manželem, synem, dvěma kočkami a třemi slepicemi na vesnici nedaleko Kolína nad Rýnem. Studovala germanistiku, hudební vědu a anglistiku, nakonec však má diplom z psychologie komunikace. V roce 1995 začala psát romány pro ženy, které jsou v Německu velmi úspěšné. Do světa však prorazila teprve svou trilogií Drahokamy o lásce a cestování časem. Knihy již byly přeloženy do celé řady jazyků a chystá se i film na jejich motivy. Bydlí se svým mužem a synem v malé vesničce poblíž Bergisch Gladbachu.

Soňa Hermochová (6)

Soňa Hermochová byla česká psycholožka, vysokoškolská pedagožka, zakladatelka hnutí sociálně-psychologického výcviku. Soňa Hermochová se narodila 29. července 1932 v Praze manželům Doležalovým. Vyrůstala ve smíšené německo-české rodině, což vedlo zvláště za války k řadě předsudků v sociálním okolí. Její otec profesor Jan Doležal se zabýval experimentální psychologií, psychologií práce a hygienou duševního života. Byl v několika vedoucích pozicích na Univerzitě Karlově. Zasloužil se o založení časopisu Československá psychologie a zastával funkci předsedy Československé psychologické společnosti. Soňa Hermochová se rozhodla pro stejnou profesní dráhu jako její otec, i když původně začala studovat fyziku. Nicméně po krátké době svého prvotního studia přestoupila na studium psychologie. Na přelomu 50. a 60. let se musela překonat tragiku několika úmrtí v rodině. Jako asistentka na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se Soňa Hermochová stále více věnovala praktickým aplikacím sociální psychologie, což byl v tehdejším Československu netradiční směr. Ve druhé polovině 60. let se zasloužila o zavedení předmětu sociální psychologie do výuky, účastnila se výuky a jejího spojení s praxí. Realizovala zavádění psychologie do takových oblastí, jako jsou obchod, nápravná výchova a penologie, působení sociálních kurátorů, manželské a předmanželské poradenství, příprava mládeže pro manželství a rodičovství, práce se ženami, zvláště s matkami. Podstatně přispěla k rozvinutí těchto aplikací i jejich teoretických základů a k praktickému zaměření studia psychologů. Odborně čerpala i z návštěvy USA v roce 1966, což byla doba bouřlivého rozvoje skupinových metod. Její výzkumná a pedagogická činnost byla spojena s uvedenými směry aplikací a výzkumnými tématy katedry. V roce 1970 byl Soně Hermochové vysloven zákaz pedagogické činnosti. Po sametové revoluci Soňa Hermochová vykonávala v lete...

Soňa Brtna Havlová (5)

Narozena 1958. Překladatelka z němčiny. Autorka knižních publikací o zdravém životním stylu, novinářka publikující v časopiseckých rubrikách módy a životního stylu, redaktorka časopisu pro kutily a zdravý životní styl Receptář.

Soman Chainani (6)

Americký pedagog, spisovatel, scenárista a režisér indického původu.

Sogjal (1)

Sogjal Rinpočhe, který vyrůstal mezi významnými tibetskými mistry, seznamuje hlavně západního čtenáře s tradicemi tibetského buddhismu.

Sofie Sarenbrant (5)

Švédská novinářka, fotografka a spisovatelka. Autorka krimi románů.

Šofar Jakub (4)

Sof'ja Abramovna Mogilevskaja (4)

Ruská spisovatelka dětské literatury.

Snorri Sturluson (3)

Snorri Sturluson byl islandský historik, básník a politik. Snorri pocházel z mocného a váženého rodu Sturlungů, který se ve Snorriho době stal nejmocnějším na Islandu a zapsal se do dějin jako věk Sturlungů. V dětství byl Snorri poslán na vychování k Jónovi Loftssonovi na dvorec Oddi, jenž byl důležitým kulturním centrem středověkého Islandu. Zde ve škole, kterou založil Jónův dědeček Sæmund Moudrý, získal vzdělání v latině, rétorice, teologii, geografii, islandských zákonech a genealogiích a v norské a islandské historiografii. Když Jón Loftsson zemřel, bylo Snorrimu devatenáct let. Za dva roky se výhodně oženil s Herdis, dcerou bohatého kněze a velmože na Borgu na západním Islandu, někdejším sídle nejslavnějšího islandského pěvce skaldské poezie Egilla Skalagrímssona. Později získal další statky, z nichž na Reakjaholtu si zřídil trvalé sídlo. V letech 1215–1218 byl zákonopravcem sněmu althingu, což byl nejvyšší úřad v zemi. V letech 1218–1220 podnikl svou první cestu do Norska, kde byl s poctami přijat ještě nezletilým králem Haakonem Haakonarssonem a jarlem Skúlim, který říši spravoval. Na jejich počest napsal Snorri oslavnou báseň Háttalal . V té době se vztahy mezi Norskem a Islandem začaly rapidně zhoršovat a jarl Skúli se chystal vyslat na Island vojsko. Snorri se nabídl jako prostředník a slíbil Norům spojenectví, čímž si po návratu do vlasti získal nenávist svých krajanů. Na Islandu ale v zájmu Norů nic nepodnikl a tím si zase získal nepřátelství norského krále. Místo toho výhodnými sňatky svých dcer a spojenectvími rozšiřoval svůj majetek a politickou moc a v letech 1222–1231 byl opět zákonopravcem altingu. V této době také Snorri budoval své literární dílo. V pozici nejmocnějšího muže Islandu se však Snorri neudržel dlouho. Manželství jeho dcer mělo krátké trvání, Snorri upadl do majetkových sporů se svými zeti a z bývalých spojenců se stali nepřátelé. Jeho bratr Sighvat a sy...

Slide Hampton (2)

Slide Hampton je uznávaný americký jazzový trombonista, skladatel a aranžér. Narodil se jako Locksley Wellington Hampton 21. dubna 1932 v Jeannette v Pensylvánii a proslavil se díky své spolupráci s big bandy a svému hráčskému umění na trombon. Během své kariéry byl Hampton uznáván za svůj přínos jazzovému žánru a spolupracoval s řadou jazzových velikánů, včetně Maynarda Fergusona, Art Blakey's Jazz Messengers a Thad Jones/Mel Lewis Big Band.

Slávka Koleničová (4)

Skupina F. R. Čecha (3)

Česká poprocková skupina z Prahy v čele s Františkem Ringo Čechem. Původně vznikla v roce 1968 jako Shut Up , v roce 1972 se nedobrovolně přejmenovala. Doprovodná skupina Viktora Sodomy, od roku 1974 především Jiřího Schelingera. S ním se stali průkopníky českého hard rocku, nahráli coververze písní Black Sabbath nebo Deep Purple i vlastní skladby. Rozpadli se v roce 1982 po Schelingerově smrti.

Skand Rayla (6)

Sissy Simons (3)

Jana Divišová se narodila v Domažlicích v roce 1974, v 18 letech odešla z domova a bydlela v hotelích, redakcích, kde byla zaměstnána, pronajatých bytech, u přátel i na ulici. Vystřídala desítky zaměstnání, z nichž asi nejzajímavější jsou sanitářka na 2. chirurgické klinice na Karlově náměstí, politická poradkyně ČSNS a technická podpora internetového providera. Dále byla vedoucí vydání, redaktorkou, grafičkou a korektorkou. Po celou tu dobu však hlavně řemeslně psala pod různými pseudonymy pro velké množství nakladatelů knihy na zakázku, přičemž svou první knihu vydal již v 21 letech. Dnes se tituly, které napsala, dají spočítat jen velmi těžko, a žánrově spadají od literatury faktu po Murphyho zákony a knižní zpracování televizních seriálů. Příjmení Divišová používá na památku své zesnulé babičky a hodlá si je natrvalo osvojit. Tímto jménem, které přijímá za své nejvlastnější, podepisuje pouze knihy, které považuje za důležité.

Simple Minds (7)

Simple Minds je skotská rocková skupina založená v roce 1977 v Glasgow. Původně se skupina jmenovala Johnny & The Self-Abusers, poté si změnila název na Simple Minds , přičemž se inspirovala textem písně Davida Bowieho "The Jean Genie". Klasickou sestavu kapely tvořili zpěvák Jim Kerr, kytarista Charlie Burchill, klávesista Michael MacNeil, baskytarista Derek Forbes a bubeník Mel Gaynor. Simple Minds získali mezinárodní slávu v 80. letech 20. století řadou úspěšných alb a asi nejznámější je jejich hit "Don't You ", který se objevil na soundtracku k filmu Johna Hughese "The Breakfast Club" a stal se určující hymnou této doby.

Simone Nettingsmeier (7)

Německá autorka knih pro děti.

Simona Rošková (5)

Slovenská spisovatelka a blogerka.

Šimon Pikous (4)

Šimon Pikous je český fotograf. Je vyučeným fotografem, později se živil jako prodavač knih, pracovní terapeut duševně nemocných v organizaci Fokus MYklub a tajemník Jizersko-ještědského horského spolku. Momentálně je profesionálním fotografem. Studuje Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Na počátku jeho fotografické tvorby je patrný vzor otce Jana, fotografa proslulého především montážemi a zátišími. V současnosti se však jeho projev přiklání k jiným tématům a formám: zatímco jeho ranější projekty Křížová cesta a Verše psané světlem vycházejí ze snahy uchopit prostřednictvím fotoaparátu duchovní otázky, novější instalace Vyvolení a Vypadáš skvěle s hravostí i cynismem spíše reflektují paradoxy současného života. Tak i například parodoval Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 cykly TRIUMPH DES WILLENS a FEST DER SCHÖNHEIT nebo se prochází na hranici mezi životem a snem v lynchovském SLIMÁCI NEJSOU, ČÍM SE ZDAJÍ BÝT. V jeho zatím posledním fotografickém cyklu Die Walküre můžeme nacházet nové prvky vycházející z období romantismu. Paradoxně k tomuto trendu však stále silně tíhne k běžné fotografii jako subjektivního dokumentu — fotografuje v prostředí handicapovaných a sociálně vyloučených. Zajímavostí jeho tvorby je z tohoto pohledu i výzdoba vězeňské kaple ve Stráži pod Ralskem. Samostatné fotografické výstavy měl například v Galerii M v Milevsku, v Experimentálním studiu v Liberci či liberecké Malé výstavní síni, pražském PENklubu, Ambrožově galerii v Hradci Králové, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Českém centru München. Společně s fotografickou skupinou 7,65 vystavoval i v Albin Polasek Museum a Progress Energy Art Gallery v USA. Účastnil se na dalších kolektivních výstavách mimo jiné v Brně, Bratislavě, Olomouci a dalších městech. Pikousovy fotografie ilustrují také knihy a publikace, například sbírku básní Václava Hraběte Blues; společně s Ivanem Acherem vydal básnick...

Šimon Pánek (4)

Šimon Pánek je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti Člověk v tísni, humanitární organizace se sídlem v České republice. Šimon byl coby studentský aktivista během sametové revoluce v roce 1989 vůdcem několika stávek proti režimu. Je členem Evropské rady pro zahraniční vztahy a zakládajícím členem Rady evropského partnerství pro demokracii. Studoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor biologie, studium nedokončil. V roce 1988 byl Šimon Pánek hlavním organizátorem humanitární pomoci obětem zemětřesení v Arménii, když společně s Jaromírem Štětinou vyhlásili neoficiální materiální sbírku na pomoc postiženým. O rok později, v roce 1989, se stal jedním ze „studentských vůdců“ Sametové revoluce v tehdejším Československu, jmenovali jej do Koordinačního stávkového výboru studentů vysokých škol a za studenty byl členem Občanského fóra. Působil jako zahraniční specialista pro oblast Balkánu a lidských práv v prezidentské administrativě Václava Havla. Po listopadové revoluci byl za Občanské fórum kooptován do Federálního shromáždění, což nepřijal. Ve volbách roku 1990 byl řádně zvolen do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum poté, co ho vynesly z 13. místa preferenční hlasy, ale již v červnu 1990 na mandát rezignoval. V roce 1992-1997 spoluzakládal soukromou informační agenturu Epicentrum, přinášející zpravodajství z krizových oblastí světa. V tomto roce již působil v Kanceláři prezidenta republiky a současně se věnoval filmové produkci. Prezident Václav Havel jej na Pražském hradě vyznamenal medailí Za zásluhy za angažovanost ve věcech veřejných v roce 2002 a v roce 2003 získal cenu Evropan roku. Mezi lety 2004 a 2010 byl Šimon předsedou české nevládní rozvojové organizace FoRs. Roku 2010 mu občanské sdružení Post Bellum udělilo Cenu Paměti národa. Od roku 2011 do roku 2013 působil také jako předseda dozorčí rady Aliance 2015, evropské sítě nevl...

Silvia Valkovič (3)

Silvia Bystričanová (6)

Narodená v znamení Vodnára.

Silvestr Prát (5)

Silvestr Prát byl československý botanik a redaktor. Narodil se 1. prosince 1895 v Hrotovicích, jeho otec Konrád Prát byl později správcem vychovatelny v Košicích. Silvestr Prát vystudoval gymnázium v Třebíči a v roce 1914 nastoupil na Univerzitu Karlovu v Praze, kde absolvoval v roce 1919. V letech 1924 a 1925 studoval postgraduální studium na Harvardově univerzitě. Roku 1923 se habilitoval z fyziologie rostlin, roku 1929 byl jmenován mimořádným profesorem fyziologie a v roce 1934 byl jmenován mimořádným profesorem kryptogamologie. Již v roce 1930 se stal členem Královské české společnosti nauk. Po roce 1945 byl členem Národní rady badatelské a posléze byl jmenován řádným profesorem a to se zpětnou platností od roku 1938. Stal se také ředitelem ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin . Roku 1955 se stal členem Československé akademie věd. Byl vlastníkem knihovny, která měla mít cca 10 tisíc výtisků knih, po jeho smrti byla zničena odvozem na smetiště. Jeho manželkou byla Emanuela Nohejlová-Prátová, historička a numismatička. Hlavní vědecké práce jsou věnovány algologii, rostlinné biochemii a fyziologii. V roce 1923 dokázal, že neexistuje přímé spojení mezi množstvím vody odpařeným rostlinou a množstvím solí absorbovaných kořeny z půdních roztoků. Vyvinul účinné metody pěstování modrozelených řas. Vytvořil nejbohatší sbírku kultur autotrofních organismů na světě. Byl jedním ze zakladatelů vědeckého časopisu "Biologie Plantarum", redigoval časopis Rostlinopis, který vycházel v nakladatelství Aventinum. Jako spoluautor se podílel na filmu Ze života rostliné buňky . Napsal řadu učebnic a odborných publikací. Je autorem popularizující fotoknihy Příběhy kaštanu a příručky praktické mikroskopie a mikroskopické techniky Rostlina pod drobno...

Silvestr Maria Braito (6)

ThDr. Silvestr Maria Braito , Bulharsko – 25. září 1962, Praha) byl katolický kněz, dominikán, teolog, básník, literární kritik a publicista, překladatel, zakladatel a šéfredaktor filosoficko-teologické revue Na hlubinu. V roce 1950 byl zatčen a v rámci monstrprocesu Machalka a spol. s představiteli řádů odsouzen k 15 letům těžkého žaláře. Věznění, mučení a odpírání potřebné léčby mu těžce poškodilo zdraví, těžce nemocen byl v roce 1960 propuštěn a o dva roky později zemřel. Silvestr Maria Braito se narodil 14. června 1898 v bulharském Ruse , při křtu 23. června téhož roku dostal jméno Josef. Jeho rané dětství je zahaleno mlhou nejasností, víme jen tolik, že svého otce Francisca Mayera, železničního inženýra, vůbec neznal a jeho maminka Clementina di Braito, vídeňská zpěvačka italského původu, zemřela za tragických okolností v jeho útlém věku. Malého Josefa Braita se ujala rodina Merhautova, se kterou se chlapec roku 1900 dostává do Čech. Po smrti pana Merhauta roku 1907 odchází Josef, prostřednictvím dominikánského převora P. Odila Pospíšila, do sirotčince sester dominikánek v Praze „U Pražského Jezulátka“. Od nich se po dvou letech dostává do dominikánského juvenátu, kde je mu poskytována zdarma strava a bydlení po dobu gymnaziálních studií, která absolvoval na císařsko královském Akademickém gymnáziu v Praze . Josef Braito se 31. 12. roku 1915 stává členem dominikánské rodiny vstupem do řádu, ve kterém přijímá řeholní jméno Silvestr. Po absolvování dvouletého studia filosofie v Olomouci skládá roku 1919 věčné sliby, načež je pro své nadání vybrán ke studiu na nejslavnějším řádovém učilišti: Angelicu v Římě. Z Říma se roku 1922 Silvestr Braito vrací do Prahy, kde v klášteře svatého Jiljí přistupuje 10. září téhož roku k jáhenskému a o týden později ke kněžskému svěcení. Mezi léty 1922–1925 je pro svůj výjimečný talent poslán na studia do belgického Le Sau...

Sigismund Bouška (6)

Narozen 25. 8. 1867 v Příbrami, zemřel 29. 8. 1942 v Náchodě. Katolický kněz, básník, prozaik, literární a výtvarný kritik, překladatel z francouzštiny a katalánštiny, celoživotně se zabýval dílem a životem R. Llulla.

Sienna Mercer (6)

Kanadská spisovatelka knih pro mládež.

Siegfried Stander (5)

Jihoafrický spisovatel, novinář.

Sibel Hodge (3)

Britsko-turecká spisovatelka, kvalifikovaná osobní trenérka, fitness instruktorka a masážní terapeutka, publikující články o zdraví, kondici a životním stylu.

Si-sup Kim (2)

Českého překladu se dočkal středověký korejský básník Kim Si-sup a jeho poezie hansi. Tenhle podivín, učenec buddhismu, ale také znalec taoismu a neokonfuciánství, byl anarchistou své doby. Nejprve rýsující se kariéra u královského dvora, pak vzpoura proti mocným, odmítnutí hodností a odchod do ústraní buddhistického kláštera. I tam byl považován povětšinou za potížistu. Několik desetiletí žil jako mnich putováním od kláštera ke klášteru. Choval se často v očích praktických jako pošetilec, dávající přednost rozumnosti a poctivosti přírody před nabídkou lidské malichernosti a pýchy. Tichý blázen, samotář, obtížně kamkoliv zařaditelný. Buddhista bezdomovec, beroucí každodenně vážně svůj úkol postupného se zbavování Tří jedů – chtění, hněvu a nevědomosti. Básník, pijící rýžové víno a denně píšící poezii. Cíl je jasný – najít smysl, zbavit se tíhy osamělosti, získat nadhled nad světem. Pobýváním v přírodě lépe porozumět koloběhu vznikání a zanikání. „Noc se prohloubila/V horském klášteře rovnám knot olejové lampy/S mnichem sdílím smích a vyprávění/Neužíváme našich myslí, abychom mluvili sami o sobě/protože nechceme znovu vířit zmatené světské záležitosti.“ Nebývá snadné proniknout bez hlubších znalostí souvislostí do východní poezie. Jako při každé návštěvě jiné kultury je nutné smířit se s tím, že nepoučenému uniknou některé dvojsmysly a narážky, citace a parafráze. Znovu a znovu se ale dá žasnout, jakého účinku dokážou největší mistři již po staletí dosáhnout prostou a zdánlivě jednoduchou fintou – z přesného, až puntičkářského, sledování přírodních dějů přejdou několika slovy k vydatné transcendentální pointě, která umožní najednou o trochu víc „vědět“. Kim Si-sup ovládá tohle umění s lehkostí a jakousi přirozenou moderností. Tomáš Weiss...

Shirley Lowe (5)

Britská autorka.

Sheryl Sandberg (2)

Sheryl Kara Sandbergová je americká manažerka. Od srpna 2008 pracuje jako provozní ředitelka Facebooku, předtím byla viceprezidentkou Global Online Sales and Operations ve společnosti Google, ředitelkou kanceláře ministra financí USA Larryho Summerse v administrativě Williama J. Clintona a konsultantem ve společnosti McKinsey. V roce 2012 byla zařazena na žebříček 100 nejvlivnějších osobností světa časopisu Time. V roce 2012 se stala osmým členem ve správní radě Facebooku. V březnu 2013 vydala svoji první knihu Lean In: Women, Work, and the Will to Lead, spolu s žurnalistkou Nell Scovellovou .

Sheryl Danson (5)

Autorka romantických novel.

Sherrilyn Kenyon (7)

Píše také pod pseudonymem Sherrilyn Kenyon dílka z období středověku. Prohlašuje o sobě, že má mimojiné keltské kořeny. První román napsala, když jí bylo 7 a sama ho i vydala :-). Ještě pořád má tenhle výtisk schovaný. Píše už do školy. Vyrůstala obkolopena osmi bratry a nyní žije s manželem a třemi syny. Sama prohlašuje, že současnou situaci, kdy čelí výrazné mužské přesile, dokáže zvládat jen díky dvěma věcem: Smyslu pro humor a psaní.)

Sheridan Mia (4)

Shel Silverstein (4)

Americký básník pro děti, výtvarník, textař, zpěvák a dramatik.

Sheila Kaye-Smith (3)

Sheila Kaye-Smith byla anglická spisovatelka, známá svými mnohými romány odehrávající se v pohraničí Sussexu a Kentu v anglických regionálních tradicích. Její kniha Konec domu Alard se stala bestsellerem a dala ji do popředí, byla následována dalšími úspěchy a její knihy se těší celosvětovému prodeji.

Sharon Brondos (3)

Americká autorka romantických příběhů.

Shannon Messenger (5)

Shannon Messenger vystudovala filmovou produkci na Univerzitě v jižní Kalifornii. Již při svém studiu si uvědomila, že ji ovšem více baví se na filmy dívat, než je vytvářet, a její opravdovou vášní je psaní knih pro děti. Je uznávaná především pro svou dětskou sérii Strážce ztracených měst. Kromě té píše i romány pro mladistvé. Její knihy jsou překládány do několika jazyků a vydávány v mnoha zemích.

Shain Rose (6)

Sergiusz Piasecki (3)

Sergiusz Piasecki byl polský spisovatel. Jeho nejznámější dílo Milenec hvězd bylo přeloženo do několika světových jazyků, v roce 1938 vyšlo v češtině v nakladatelství Melantrich. Řada jeho děl byla v Polsku během komunizmu zakázána a vyšla až po pádu režimu. Několik let strávil pašováním a diverzními akcemi na rusko-polské hranici jako člen polské vojenské rozvědky. Za svou kriminální činnost byl odsouzen k několika letům vězení, během kterých se projevil jeho literární talent. Jeho knihy do značné míry popisují jeho vlastní zážitky a zkušenosti.

Sergej Vladimirovič Dikovskij (4)

Ruský sovětský prozaik.

Sergej Grigor'jevič Kozlov (2)

Ruský spisovatel, básník a scenárista, autor knih pro děti.

Seichō Matsumoto (2)

Japonský spisovatel detektivního žánru.

Sebastian Haffner (5)

Sebastian Haffner byl německý právník, novinář a spisovatel, který se proslavil knihami o německé historii a o své vlastní zkušenosti s nacistickým režimem. Před ním v roce 1938 emigroval do Velké Británie, kde působil jako novinář, podobně jako po návratu do Německa roku 1954. Nejznámější z jeho knih je "Německá revoluce 1918-1919" a posmrtně vydaný "Příběh jednoho Němce". Narodil se jako Raimund Pretzel do rodiny uznávaného pedagoga, ředitele škol a úředníka na pruském ministerstvu školství, jeho starší bratr byl germanista Ulrich Pretzel . Po základní škole navštěvoval klasické gymnázium ve čtvrti Konigstadt, kde měl mnoho nadaných židovských spolužáků, a když byl jeho otec přeložen do čtvrti Lichterfelde, přišel do třídy, kde bylo hodně dětí důstojníků, kteří odmítali jak nacismus, tak také republiku. Později vzpomínal, jak tyto dvě školy formovaly jeho život mezi politickou levicí a pravicí. Po maturitě vystudoval práva na pozdější Humboldtově univerzitě a připravoval se na soudní kariéru. Přitom už mohl pozorovat, jak mladí nacisté politicky terorizují ctihodné soudce, kteří se neodvážili bránit, aby nepřišli o penzi. Proto se Haffner stále víc věnoval publicistice a psaní nepolitických textů, fejetonů do novin a módních časopisů. Nicméně jako soudní čekatel musel absolvovat dvouměsíční školení v táboře v Jüterbogu, asi 60 km od Berlína, kde se účastníci museli věnovat bojovým sportům, práci na stavbě a životu v kolektivu „kamarádů“. Naopak právnické studium bylo zakázáno a pokud si studenti přivezli odborné knihy, museli je odevzdat. Podobným školením prošly desetitisíce mladých juristů, kteří nebyli nacisté, a přesto poslušně ohýbali hřbety. Klíčovou zkušenost popisuje Haffner ve svých vzpomínkách. Oddíl studentů z tábora v Jüterbogu pochoduje se zpěvem ulicemi města a lidé se před ním - a tedy i před Haffnerem - schovávají do domů. Tak si uvědomil, že každý, kdo v Hitlerově Německu žije, chtě...

Sean Phillips (5)

Britský komiksový autor.

Schaller (3)

Scarlett Thomas (7)

Scarlett Thomasová se narodila v roce 1972 v Londýně. V mládí se aktivně účastnila akcí a demonstrací proti jaderným zbraním a Válce v Zálivu. Vystudovala kulturní studia na londýnské univerzitě. V roce 2001 ji britský list The Independent zařadil mezi dvacet nejlepších mladých britských spisovatelů. V roce 2002 získala cenu Elle Style Award za literární objev. Od roku 2004 učí anglickou literaturu a tvůrčí psaní na univerzitě v Kentu. Konec pana Y je jejím již čtvrtým románem.

Scarlett St. Clair (6)

Šarlota Pavlíková (6)

Autorka učebnic němčiny pro základní školy. Překladatelka.

Šárka Przewozná (3)