12241–12300 z 143366 Autoři
Eugen Georg (5)
Německý lékař, autor příruček o manželství a o plánovaném rodičovství.
Více od autora
Eudora Welty (4)
Eudora Alice Weltyová byla americká spisovatelka, novinářka a fotografka. Patřila k představitelům „druhé vlny jižanské literatury“. Vystudovala anglickou literaturu na University of Wisconsin–Madison a reklamu na Kolumbijské univerzitě, po absolutoriu pracovala jako novinářka ve státě Mississippi. Také fotograficky dokumentovala dopad velké hospodářské krize na venkovské obyvatelstvo. V roce 1936 vydala první povídku „The Death of a Traveling Salesman“. V době jejích literárních začátků jí pomáhala svými radami Katherine Anne Porterová. Díky Guggenheimovu stipendiu Weltyová cestovala po Evropě, přednášela na Univerzitě v Cambridgi i na Harvardově univerzitě. V roce 1969 byla přijata do Americké akademie umění a věd. Byla představitelkou psychologického realismu, ve svých knihách vycházela ze specifické jižanské mentality a lokální vypravěčské tradice, nechávala se však také inspirovat světem antických mýtů. Třikrát získala O. Henryho cenu . V roce 1973 jí byla udělena Pulitzerova cena za román Optimistova dcera, v roce 1980 převzala Prezidentskou medaili svobody a v roce 1983 se stala laureátkou National Book Award za paperbackové vydání sebraných spisů. V roce 1998 se stala první žijící osobou, jejíž kniha vyšla v sérii literární klasiky Library of America. V roce 2000 byla zařazena do National Women's Hall of Fame. Patří k osobnostem, jejichž obraz je součástí washingtonské Národní portrétní galerie. Její dům v Jacksonu slouží jako muzeum a v roce 2004 byl zařazen na seznam National Historic Landmark.
Více od autora
Ester Plicková (5)
PhDr. Ester Plicková, CSc. byla slovenská etnografka a umělecká fotografka. V letech 1952–1955 pracovala ve Slovenském národním muzeu . Od roku 1955 až do odchodu do důchodu v roce 1989 byla vědeckou pracovnicí národopisného ústavu, později Ústavu etnologie Slovenské akademie věd. Zabývala se výzkumem lidového výtvarného projevu, zejména lidového hrnčířství. Kandidátskou disertační práci Pozdišovské hrnčířství obhájila roku 1961. Výsledky svých výzkumů publikovala také v knižních monografiích Pozdišovské hrnčiarstvo a Malované salaše , Krása hlíny , v desítkách vědeckých studií a odborných článků, kolektivních pracích a syntéze. Zvláštní část její práce představuje zpřístupňování lidového výtvarného umění prostřednictvím výstav a popularizace lidové kultury v tisku. Ester Plicková se věnovala i umělecké fotografii. Ze své fotografické tvorby sestavila obrazové publikace Banská Štiavnica , Dunaj v Československu , Jadran a další. Patřila do známé rodiny Plickových. Její otec byl historik Vladimír Plicka a strýc fotograf a filmař Karel Plicka. Za vědecko-výzkumnou práci v oblasti etnologie a za popularizaci znalostí o lidové kultuře jí předsednictvo SAV udělilo v roce 1988 Zlatou medaili Ľudovíta Štúra. Na spolupráci se strýcem Karolem Plickou vzpomíná takto: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ester Plicková na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Ernest Chausson (5)
Ernest Chausson byl významný francouzský skladatel z období romantismu, který se narodil 20. ledna 1855 a zemřel 10. června 1899. Ačkoli Chaussonovo dílo nebylo tak plodné jako díla některých jeho současníků, je známé svou hlubokou expresivitou a jedinečnou směsí vlivů skladatelů jako César Franck a Richard Wagner. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje orchestrální díla, komorní hudbu a písně.
Více od autora
Erik Larson (6)
Narodil sa 3. januára 1954 v Brooklyne v New Yorku. Študoval Pensylvánsku univerzitu a Columbia univerzitu. Má 3 dcéry.
Více od autora
Erich von Manstein (5)
Erich von Manstein, rodným jménem Fritz Erich von Lewinski, byl německý polní maršál, považovaný za jednoho z nejlepších stratégů druhé světové války. Narodil se jako desáté dítě von Lewinských, staré pruské vojenské rodiny. Při křtu byl adoptován von Mansteiny. Lewinská a Mansteinová byly sestry. Protože manželství von Mansteinové bylo bezdětné, rozhodly se obě rodiny, že desáté dítě Lewinských ponese jméno von Manstein, což bylo umožněno císařským dekretem. Mansteinova výchova byla naprosto vojenská, což ho částečně připravilo pro budoucí kariéru. V roce 1900 začal studovat na císařské kadetní škole v Berlíně-Lichterfelde. Tam mu byly vštěpovány základní vědomosti, znalosti a způsoby chování pruského důstojníka, poslušnost. Po jejím dokončení v roce 1906 vstoupil jako praporčík ke 3. pěšímu gardovému pluku, kde v té době sloužili i Paul von Hindenburg a Kurt von Schleicher. Také započal studium na válečné akademii v Berlíně, které však musel přerušit kvůli vypuknutí první světové války a již se k němu nikdy nevrátil. Ačkoli neměl řádně ukončené vzdělání generálního štábu, již jako pobočník prokázal, jak velké měl vojenské nadání. Zúčastnil se dobytí pevnosti Namur, bitev u Mazurských jezer, na Sommě, u Soissons a Remeše. V Polsku byl těžce raněn, při boji zblízka ho zasáhly dvě kulky do ramena a do sedacího nervu. Po uzdravení nastoupil ke generálnímu štábu. V červenci 1918 se na západě zúčastnil jarní ofenzívy. Kapitulace, pád císařství a následné vyhlášení republiky pro něj byly obrovským šokem. Od této doby se stal apolitickým vojákem a o politiku se nezajímal. V lednu 1920 se seznámil s Jutty von Loeschovou , kterou o tři dny později požádal o ruku. Toto manželství vydrželo celý život a vzešly z něj tři děti . V armádě zůstal i po první světové válce. Roku 1922 byl povýšen na velitele praporu. Roku 1927 byl povýšen na majora a začal působit v generálním štáb...
Více od autora
Erhard Thiel (3)
Dr. Erhard Thiel se narodil v roce 1940 a trvale žije v Mnichově.Thiel je autorem zábavných povídek stejně tak jako lékařských a kulturně-historických článků.Populárně psychologickými tématy se začal zabývat v celé řadě časopisů a později se ve svém díle věnoval otázkám vyjádření osobnosti.
Více od autora
Epiktétos (2)
Byl řecký stoický filosof, který velkou část svého života strávil v Římě. Odtud musel odejít do exilu do Níkopole v severozápadním Řecku, kde kolem roku 135 zemřel. O jeho životě víme velmi málo a možná neznáme ani jméno, které dostal od svých rodičů. Slovo epiktétos v řečtině znamená "přidaný".
Více od autora
Enzo Russo (4)
Původem ze Sicilie, nyní žije v Monze a věnuje se literatuře a novinařině. Debutoval detektivními příběhy pro děti a posléze přešel k tvorbě úspěšných společenských románů s detektivní zápletkou.
Více od autora
Engelbert Kötter (5)
Engelbert Kötter je profesionální zahradník, specializovaný novinář a spisovatel beletrie, který je autorem více než tuctu domácích a zahradních knižních rádců. Současně je šéfredaktorem specializovaných časopisů v ekologii a pet shopu a pracuje jako konzultant zahradního centra. Pro televizi Engelbert Kötter sleduje trendy kolem zeleného bydlení - uvnitř a venku - včetně domácích a zahradních zvířat jako našich spolubydlících.
Více od autora
Emily D Beňová (6)
Volám sa Emília Dalekorejová Beňová a žijem s rodinou v malebnej dedinke na východe Slovenka. Vyštudovala som SOU-obchodné v Košiciach a písaniu sa venujem od svojich 13 rokov. Začínala som skladaním básni, neskôr krátkych poviedok a až vo veku 19 rokov som napísala svoj prvý upírsky fantasy román Temní Anjeli - POSOLSTVO. Rok potom sa zrodila druhá časť s podnázvom PRIATEĽ Z MINULOSTI. Neskôr VZOSTUP ZLA, po ňom SVETLO V TME a nakoniec záverečná časť OSLOBODENÁ. V roku 2012-14 som napísala svoju druhú fantasy tetralógiu DVA KROKY DO PEKLA, ktorá si čitateľov získala od prvej stránky. Tentoraz som stavila na anjelov a tajomstvo sveta mŕtvych a príbeh zaujal okolie až natoľko, že som sa rozhodla vydať aj túto sériu. V roku 2015 som stavila na erotiku, tentoraz s cieľom osloviť vydavateľstvo a okamžite som sa dočkala odpovede, ktorá bola jednoznačná a kniha V OBJATÍ GENTLEMANA uzrela svetlo sveta 15.4.2016 . Neskôr mi vyšla aj druhá časť V OBJATÍ NEPRIATEĽA 30.9.2016 a záverečná časť V OBJATÍ MILENCA sa zrodí 22.2.2017. Som vydatá, mám dve krásne dcérky a manžela, ktorý ma v písaní podporuje...
Více od autora
Emílie Fleischmannová (5)
PhDr. Emílie Fleischmannová - autorka učebnic pro obchodní akademie
Více od autora
Emil Šaloun (6)
Emil Šaloun je český hudebník, textař, scenárista a spisovatel, autor knih pro děti, trvale žijící v Německu. Vystudoval Pražskou konzervatoř a v sedmdesátých letech 20. století založil hudební skupinu, pro kterou psal hudbu i texty. Po jejím zákazu pak psal texty pro několik dalších hudebních skupin. Zároveň psal pohádkové scénáře pro Československý rozhlas a publikoval v Mateřídoušce a v jiných dětských časopisech. Roku 1980 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde žije dodnes a kde pracoval jako dramaturg a producent v hudebním vydavatelství. V Německu začal také publikovat pro děti, ale čeští čtenáři se k jeho knihám dostali až po roce 1989. Ve své tvorbě, podobně jako například Jaromír Kincl, rozvíjel poetiku moderní české pohádky Václava Čtvrtka. Mnoho jeho knih ilustroval Zdeněk Smetana. Většina jeho pohádek vyšla také na zvukových nosičích.
Více od autora
Emil Dvořák (7)
Narozen 17.10.1896 ve Vlkoši u Kyjova, zemřel 28.9.1970 v Praze. Básník, prozaik.
Více od autora
Emil Boleslav Lukáč (8)
Emil Lukáč, plným jménem Emil Boleslav Lukáč , byl slovenský básník, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Působil jako básník, krátce i jako evangelický kněz. V letech 1940–1944 založil a vedl časopis Tvorba, ke kterému se vrátil ještě na přelomu 40. a 50. let. I pak se věnoval kulturní práci. Roku 1976 získal titul zasloužilý umělec. Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za československé národní socialisty. Poslanecký mandát získal až dodatečně roku 1936 poté, co rezignoval poslanec Igor Hrušovský. V poslanecké sněmovně setrval do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany. Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za národní socialisty na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. V prosinci 1938 potom byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Je tehdy uváděn jako profesor, bytem v Bratislavě. Poezie: Další dílo: Překlady: Operní libreto: Výběry z tvorby:
Více od autora
Emanuel Masák (8)
Narozen 25. 12.1883 v Lazinově u Letovic, zemřel 24. 9.1964 v Brně. Působil jako katolický kněz, psal teologické stati, prózy, básně, a literární kritiky. Překládal z polštiny.
Více od autora
Emanuel Bartoš (5)
Narozen 2.4.1902 v Maglajaně , zemřel 22.3.1966 v Praze. RNDr. DrSc., profesor zoologie na Universitě Karlově, práce z oboru.
Více od autora
Ellie Midwood (5)
Americká lingvistka a spisovatelka zaměřená na historii 2. světové války a holocaustu. Autorka historických románů.
Více od autora
Elizabeth Rolls (6)
se narodila v Kentu, ale už v patnácti měsících se přestěhovala do Austrálie, do města Melbourne. Několik měsíců strávila na ostrově Nová Guinea, kde byl její otec zaměstnán ve státních službách. Elizabeth několik let vyučovala hudbu, pak ale odešla na univerzitu do Nového Walesu. Když dokončila svoji doktorskou práci, uvědomila si, že psát romantické příběhy ji baví víc než cokoli jiného. Rozhodla se proto zůstat mu věrná. V současné době žije v Melbourne se svým manželem, dvěma malými syny, dvěma psy a dvěma kocoury.
Více od autora
Elizabeth O'Hara (4)
Josef Frais byl český prozaik, dramatik a básník, ale také dělník, herec, dramaturg, rozhlasový a nakladatelský redaktor, překladatel biblických textů a knih papeže Jana Pavla II. Narodil se jako třetí z pěti sourozenců. Vyučil se horníkem. Debutoval v 70. letech 20. století prózou Muži z podzemního kontinentu. Děj se odehrává v hornickém prostředí, tak jako většina autorových textů. Nejznámější autorovou hornickou ságou se stal román Šibík 505. Díla z let osmdesátých již kritika nikdy neocenila tak jako autorův vstup na literární scénu, kdy byl Frais srovnáván dokonce s Vladislavem Vančurou. Pozdní autorova tvorba byla označována proti tomu spíše za „dumasovskou“. Věnoval se tvorbě knih o meziválečných hercích a v posledních letech úspěšné sérii fiktivních válečných vzpomínek Helmutha Nowaka. Kromě tohoto pseudonymu používal i mnoho jiných, jejich použití rozlišoval dle literárního žánru
Více od autora
Elizabeth Buchan (4)
Elizabeth Buchan žije v Londýně se svým manželem a dvěma dětmi. Vždy si přála stát se spisovatelkou. Recenzuje pro Timesy a Daily Mail.
Více od autora
Elizabeth Aston (4)
Současná britská autorka historických románů, o sobě prozradila, že s Jane Austenovou vyrůstala od dětství. Je to její pokračovatelka. Byla dokonce pojmenována podle Elizabeth z Pýchy a přesudku. Její rodiče byli totiž znalci díla J. Austenové.
Více od autora
Eliza Orzeszkowa (7)
Eliza Orzeszkowa byla polská spisovatelka období polského realismu a pozitivismu. Jejím nejvýznamnějším dílem je pozitivistický román Nad Němnem, který zobrazuje vesnickou společnost 19. století. 6. června roku 1841 se v Milkowszczyzně narodila Eliza Pawłowska – mladší dcera advokáta Benedykta Pawłowského a Franciszky z Kamieńskich, jeho druhé ženy. Otec se velmi zajímal o kulturní dění a doma shromáždil cennou galerii obrazů a knihovnu čítající několik tisíc svazků. Zemřel v době, kdy Eliza měla tři roky. Rodinný statek byl prodán a jeho obyvatelé se přestěhovali do Grodna, kde se zabydleli v přízemním domě v ulici Brygidzké. Elizu vychovávaly pouze ženy: matka, která jí říkala Lisa, babička Kamieńská, nazývající ji Ziunií, její o tři roky starší sestra Klementyna a také opatrovnice Michalina Kobylińská. Eliza začala velmi rychle projevovat literární talent, hodně četla a psala povídky. V roce 1852 jedenáctiletá Eliza, ve společnosti babičky, odjela na studia do Varšavy. V létech 1852–1857 se vzdělávala v sakramentském penzionátu. V roce 1855 zde poznala Marii Wasiłowskou, později Marii Konopnickou. Společný zájem o literaturu upevnil jejich přátelství na celý život. Obě přítelkyně velmi rády četly a recitovaly poezii, zvláště zakázaná díla Adama Mickiewicze. Elizin a Mariin talent velmi oceňoval jejich učitel Ignacy Kowalewski. V květnu roku 1857 se Eliza vrátila do Milkowszczyzny. Ráda navštěvovala plesy. Na jednom z nich poznala Piotra Orzeszka, vzdáleného bratrance jejího otčíma, jenž byl starší o šestnáct let. Jako mládenec prohýřil většinu svého majetku na zábavy, a tak manželství s jedinou dědičkou Milkowszczyzny bylo dobrou příležitostí jak zbohatnout. Několik dní po plesu přišel do domu Widackých požádat o ruku mladé slečny Elizy. Vlivem přemlouvání despotické matky bylo požádání o ruku přijato. 21. ledna 1858 ve...
Více od autora
Edward O Wilson (3)
Edward Osborne Wilson je profesorem na Harvardské univerzitě a kurátorem entomologické sbírky v univerzitním Muzeu srovnávací zoologie. Vedle Pulitzerovy ceny za publikaci Mravenci, kterou obdržel spolu s Bertem Hölldoblerem, dosáhl mnoha významných vědeckých poct, včetně Národní medaile za vědu a Crafoordovy ceny Švédské královské akademie věd.
Více od autora
Edward Lear (3)
Edward Lear byl anglický ilustrátor a spisovatel, který proslul svými nonsensovými básněmi a tzv. „limeriky“ . Narodil se v Highgate v Londýně jako předposlední dvacátý potomek zámožného makléře, a byl vychováván o 21 let starší sestrou Annou. Trpěl od mládí nepevným zdravím, od sedmi let měl záchvaty epilepsie, potíže dýchacích cest, na sklonku života částečně oslepl. Po otcově obchodním krachu se v patnácti musel se sestrou odstěhovat z domova. Sám se nikdy neoženil a vlastní děti neměl. V devatenácti letech vydal knihu přírodopisných kreseb papoušků. Přes svůj trvající zájem a snahu o přírodopisné ilustrace se proslavil spíše jako spisovatel knížek pro děti. Ve dvaceti čtyřech letech mu vyšla jeho Velká kniha nesmyslů , sbírka limeriků, jež tuto krátkou básnickou formu proslavila. Celkem limeriků napsal přes dvě stě. Další známá básnická díla jsou Sedm rodin od jezera Piplpopl a báseň Sova a Kočička , kterou napsal pro děti svého mecenáše. Do češtiny se zapsal hlavně díky překladům Antonína Přidala, Kniha třesků a plesků , Velká kniha nesmyslů , viz například následující limerik: Naposledy vyšel v roce 2004 v překladu Jana Vladislava Třesky, plesky, česky . České překlady obvykle nedodržují pevné rytmické schema pravého limericku, srovnej odkaz níže. V limericku č. 45 této sbírky Lear nesmyslně rýmuje Prague a plague , což vnucuje výslovnost .
Více od autora
Eduard Šittler (6)
Eduard Šittler byl český římskokatolický kněz, kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, pedagog, zakladatel církevní památkové péče a historik chrámového umění. Pocházel z chudé textilácké rodiny v Jistebnici, měl tři sestry a jednoho bratra. Vystudoval gymnasium v Táboře a arcibiskupský seminář v Praze. 19. září 1886 byl vysvěcen na kněze a nastoupil jako kaplan v Sangerbergu na Mariánskolázeňsku, odkud byl po roce přeložen do Petrovic u Sedlčan. Tam kromě kněžského působení vedl opravu kostela svatého Petra a Pavla a sám restauroval hlavní oltář. Účastnil se také obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích. Pedagogickou dráhu začal v Praze roku 1898 jako katecheta na malostranském a akademickém gymnasiu, a jako provisor Arcibiskupského semináře, na němž později přednášel dějiny umění. Jako farář a funkcionář spolku Dědictví sv. Prokopa zajišťoval stavbu novogotického kostela sv. Prokopa v Praze na Žižkově . Za toto dílo byl vyznamenán zlatým papežským řádem. Umělecko-historické zájmy ho dovedly k práci v Komisi pro soupis uměleckých památek Království českého, v Památkovém sboru hl. m. Prahy, kde zastával po léta funkci místopředsedy, do Královské české akademie věd a umění, roku 1887 nastoupil do církevního odboru Křesťanské akademie, kde byl zprvu jednatelem, později ředitelem, a v 90.letech se stal členem redakce časopisu Památky archeologické a místopisné. Těžiště jeho práce leží mezi lety 1898–1927. Roku 1903 byl na přímluvu kanovníka Josefa Buriana zvolen sídelním kanovníkem Vyšehradské kapituly, jíž sloužil také jako archivář a strážce kapitulního muzea. Z venkovských kostelů stahoval nejcennější paramenta a preciosa výměnou za nová, zhotovená dílnami Paramentního ústavu či uměleckořemeslných spolupracovníků Křesťanské akademie. Vlastní sbírku starého církevního umění a pohlednic předal do Národního muzea v Praze, dnes je v oddělení s...
Více od autora
Eduard Krainer (4)
Narozen 10. 8. 1971. Bezpečnostní konzultant a lektor, bývalý policista a vojenský zpravodajec, autor románu.
Více od autora
Eduard Hodoušek (3)
Eduard Hodoušek byl český hispanista a překladatel ze španělštiny, portugalštiny, francouzštiny a angličtiny. Po maturitě na gymnáziu v Plzni v roce 1940 pracoval do konce války jako úředník. Od roku 1945 studoval srovnávací dějiny literatury a estetiku na filosofické fakultě University Karlovy a studium zakončil v roce 1950 doktorátem. Byl mimo jiné žákem Václava Černého a Jana Mukařovského. Po absolutoriu pracoval jako nakladatelský redaktor v Melantrichu , později v Státním nakladatelství krásné literatury . V letech 1963–1971 pracoval v Ústavu literatury Československé akademie věd. Pak se vrátil do nakladatelství Odeon, kde pracoval až do roku 1982, kdy odešel do důchodu. Svůj první překlad – Jolán Földes: Zlaté náušnice – otiskl v roce 1948 tajně pod pseudonymem v Plzákově nakladatelství v Praze. Oficiálně publikoval poprvé překlad Fernanda de Rojase Celestina v roce 1956. Nejznámějšími Hodouškovými překlady jsou díla Alejo Carpentiera, Carlose Fuentese a Gabriela Garcíi Márqueze. Jeho překlad knihy Leopoldo Alas: Regentka byl oceněn Cenou Josefa Jungmanna Obce překladatelů za rok 2001.
Více od autora
Eduard Fuchs (7)
Doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc. je český vysokoškolský učitel, asistent katedry matematické analýzy a autor prací z oboru teorie množin. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) www.muni.cz/people/182/cv
Více od autora
Eduard Altarriba (3)
Španělský designér a ilustrátor, autor výukových materiálů, obrázkových knih pro děti.
Více od autora
Edmund Niziurski (7)
Právník, sociolog, dramaturg, autor románů pro mládež a detektivek.
Více od autora
Edain McCoy (2)
Rodiče Edain McCoyové pocházejí z odlišných společenských vrstev. Vždy ji vybízeli, aby zkoumala historii náboženského smýšlení a při svých studiích dospívala k vlastním závěrům. Jako mladá dívka se začala zajímat o kořeny svého náboženství. Studium a stále se rozvíjející feministický názor ji nakonec přivedly zpět ke starému náboženství. Náhodné setkání s postavou čarodějnice na ceilidh v Houstonu způsobilo, že se začala zabývat touto irskou tradicí. Zůčastnila se několika čarodějnických sabatů a stále se stýká a pracuje s podobně motivovanými lidmi. Narodila se 11.8.1957 v konjunkci Lva a Ryb. Mezi své významné předky počítá sira Rogera Williamse, odpadlíka od církve, který v 17. století formuloval principy oddělení církve od státu přijaté ve Spojených státech, dále neslavně proslulou znešvářenou rodinu McCoyových z Kentucky. Je absolventkou Texaské univerzity. Nyní žije na Středním Západě a pokračuje v postgraduálním studiu kulturní historie. Je členkou Indiánské historické společnosti, Unie spisovatelů, Tiskové aliance čarodějnic a pohanů a aktivně se zapojuje do činnosti místní Asociace irského umění.
Více od autora
Ed Wilson (1)
Americký softwarový odborník, specializuje se na skriptové jazyky. Publikuje v oboru působnosti.
Více od autora
E.T (5)
Více od autora
E. W Hornung (7)
Novelista. Autor dobrodružné literatury, zejména s postavou lupiče - gentlemana.
Více od autora
E. M Baco (4)
Narozena v Příbrami. Ekonomka, trenérka fitness, autorka publikací o výchově původně agresivního psa.
Více od autora
Dušan Roll (6)
JUDr. Dušan Roll je slovenský spisovatel, ilustrátor, režisér a přední osobnost slovenského kulturního života. Je spoluzakladatelem několika významných institucí a akcí, jako například Bienále ilustrací Bratislava či mezinárodní filmový festival AGROFILM v Nitře. Jistý čas pracoval i jako redakční tajemník ve vydavatelství Osvěta a Mladé letá a čtyři roky působil jako ředitel Slovenské filmové tvorby. Za významné zásluhy o kulturní rozvoj Slovenské republiky mu prezident Ivan Gašparovič udělil Pribinův kříž II. třídy. Narodil se v Martině v roce 1928, kde také vystudoval tamní gymnázium. Jeho otec byl ředitelem Tatrabanky. V letech 1947 až 1953 studoval na Právnické fakultě a Vysoké škole stavební v Bratislavě. Od roku 1953 působil na různých pozicích jako redakční tajemník, vedoucí výroby a šéfredaktor Nakladatelství Osvěta v Martině a v Bratislavě . Kromě redakční práce měl na starosti i tvorbu pro nejmenší děti, tzn. leporela, omalovánky či vystřihovánky. Po zrušení osvěty se v roce 1959 přesunul do vydavatelství Mladé letá, kde působil jako zástupce šéfredaktora a dostal na starost předškolní a výtvarnou redakci . Mladé letá vydávaly knížky pro děti, vyhledávali a podněcovaly spisovatelů píšících dětskou literaturu a velkou pozornost věnovali i ilustracím a ilustrátorem. Během svého působení ve vydavatelství Mladé letá vytvořil pod pseudonymem Juraj Háj řadu leporel a omalovánek, které vyšly i ve více cizojazyčných vydáních. Právě na půdě Mladé lét vznikl nápad prezentovat díla českých a slovenský výtvarníků před světem a zároveň přinést do Bratislavy díla ilustrátorů ze zahraničí. U zrodu myšlenky stáli kromě Dušana Rolla i tehdejší výtvarný redaktor Mladé lét Jan Švec, Miroslav Cipár, Albín Brunovský a další. Za pomoci profesora Bamberger se mu následně v roce 1967 podařilo vytvořit mezinárodní akci Bienále ilustrací Bratislava. To následně, jak jeho generální sekretář, přivedl ke vysokému mez...
Více od autora
Duran (8)
Duran Duran je kultovní britská novovlnná skupina, která vznikla v Birminghamu v roce 1978. V 80. letech 20. století byla kapela vůdčí silou "druhé britské invaze" v USA, která byla hnána MTV. Jejich pověst byla vybudována na řadě hitových singlů a živých videoklipů, které měly ohlas u širokého světového publika. Původní sestavu tvořili Simon Le Bon , Nick Rhodes , John Taylor , Roger Taylor a Andy Taylor . Obrovského úspěchu dosáhli svým debutovým albem " Duran Duran " z roku 1981, na kterém se objevily hity jako "Girls on Film" a "Planet Earth". Jejich třetí album "Seven and the Ragged Tiger", vydané v roce 1983, obsahovalo hitové singly "The Reflex" a "New Moon on Monday". V průběhu let vydala skupina Duran Duran několik alb, udržela si věrnou fanouškovskou základnu a pokračovala v mezinárodních turné. Navzdory změnám v sestavě a posunům v trendech populární hudby zůstali relevantní, což dokazuje i jejich album "Future Past" z roku 2021, které ukazuje jejich schopnost vyvíjet se a zároveň zůstat věrní svému osobitému stylu. Během své kariéry prodali Duran Duran po celém světě více než 100 milionů desek, což z nich dělá jednu z nejprodávanějších kapel v historii. Získali také řadu ocenění, včetně dvou cen Grammy a dvou cen Brit Awards.
Více od autora
Duke Ellington And His Orchestra (7)
Duke Ellington, narozený 29. dubna 1899 jako Edward Kennedy Ellington, byl slavný americký skladatel, pianista a kapelník, který se nesmazatelně zapsal do světa jazzu i mimo něj. Jeho kariéra trvala více než půl století, během něhož vedl svůj orchestr od roku 1923 až do své smrti v roce 1974. Ellingtonův orchestr se stal jedním z nejvlivnějších jazzových souborů, známý svým jedinečným zvukem a hudební všestranností. Za svůj život složil tisíce skladeb, včetně koncertů, suit a filmové hudby.
Více od autora
Dr. A (5)
Více od autora
Doug Richardson (4)
Doug Richardson je autorem kritikou dobře hodnoceného thrilleru z prostředí nejvyšších politických kruhů Černý kůň. Zároveň má na kontě i několik scénářů pro akční hollywoodské thrillery, z nichž největší popularity dosáhla patrně Smrtonosná past 2.
Více od autora
Donald Trump (5)
Donald John Trump je americký republikánský politik, v letech 2017–2021 prezident Spojených států, podnikatel a bývalá televizní osobnost. Do Bílého domu nastoupil roku 2017 ve věku 70 let jako do té doby nejstarší zvolený prezident, když ve volbách roku 2016 zvítězil nad kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Je zároveň nejbohatším člověkem v historii, který se stal prezidentem USA a prvním mužem v úřadu bez předchozí zkušenosti s politickou či armádní funkcí. Je jedním z pěti amerických prezidentů, pro jejichž protikandidáta hlasovalo více voličů, ale získali většinu ve sboru volitelů. Před vstupem do úřadu působil jako předseda a generální ředitel společnosti The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. Díky své reality show The Apprentice na stanici NBC se stal i mediálně známým. V prvních měsících svého úřadování Trump zvrátil některé z kroků svého předchůdce Baracka Obamy. Odstoupil od dohody o transpacifickém partnerství, Íránské jaderné smlouvy a od Pařížské dohody o boji proti současným klimatickým změnám. Také částečně zastavil postupné oteplování americko-kubánských vztahů. Jmenoval konzervativního soudce Neila Gorsucha jako devátého člena Nejvyššího soudu. Trump dále nastolil částečný zákaz cestování , kterým na tři měsíce zabránil občanům ze šesti muslimských zemí ve vstupu na území Spojených států. Trumpova snaha o zastavení nebo omezení programu rozsáhlé zdravotní péče i pro nemajetné občany však narazila na velký odpor a prozatím neuspěla kvůli odlišnému postoji několika republikánských senátorů. Dne 18. prosince 2019 byla Sněmovnou reprezentantů schválena obžaloba prezidenta Trumpa v procesu impeachmentu v bodech zneužití úřadu a obstrukcí vůči Kongresu Spojených států, čímž se Trump stal třetím prezidentem, u nějž sněmovní poslanci schválili imp...
Více od autora
Donald MacIntyre (2)
Donald George Frederick Wyville Macintyre . Britský důstojník britského Královského námořnictva, za 2. světové války během bitvy o Atlantik se osvědčil jako úspěšný velitel eskort konvojů. Napsal mnoho knih o britských námořních dějinách.
Více od autora
Dominika Sakmárová (5)
Slovenská sinoložka, též autorka blogu a knih o Dálném východě, folkloristka a specialistka na sociální sítě.
Více od autora