Výpis všech autorů

Jiří Kettner

Narozen 15. 12. 1956 v Praze. MUDr., CSc. Primář Kliniky kardiologie IKEM Praha. Zaměření: invazivní kardiolog se zaměřením na výzkum intravaskulárního ultrazvuku v analýze struktury arteriální stěny; výzkum neinvazivních a invazivních metod detekce vulnerabilního plátu; řízení dlouhodobé prospektivní studie vztahu morfologických změn koronárního řečiště na výskyt klinických komplikací.

Jiří Kajínek

Jiří Kajínek je český recidivista a televizní celebrita. V roce 1998 byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy k doživotnímu trestu odnětí svobody. Z vězení se mu podařilo několikrát uprchnout. Jeho případ se stal všeobecně známým, byl podle něho natočen film Kajínek a probíhala veřejná diskuse, zda byl odsouzen právem. Dne 23. května 2017 mu prezident republiky Miloš Zeman udělil milost, což vedlo k jeho propuštění na svobodu. Kajínek měl první problémy se zákonem pro majetkovou trestnou činnost už jako nezletilý v roce 1974. Ve vězení byl poprvé v roce 1982 za vloupání do chat. V roce 1985 byl opět odsouzen za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele, protože při zatýkání zranil pěstmi dva policisty a třetího shodil ze schodů. V únoru roku 1990 byl propuštěn, nikoli na amnestii, kterou vyhlásil prezident Václav Havel, ale na vyhovění žádosti o prominutí zbytku trestu. V témže roce však byl znovu odsouzen, tentokrát na 11 let, za loupežné přepadení policistů se zbraní v ruce a krádež jejich vozu. Dne 23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody pro trestný čin vraždy a další podle v médiích opakovaného slovního spojení „méně závažné trestné činy“, ve skutečnosti např. podle usnesení NS z 19. září 2001 nedovolené ozbrojování extrémně velkým množstvím zbraní – samopalů, pistolí i s tlumiči, brokovnice a velkého množství nábojů i prázdných zásobníků. Trestného činu vraždy se dle rozsudku dopustil tím, že v zatáčkách pod plzeňskou věznicí Bory dne 30. května 1993 kolem 20.00 hod. zastřelil nejméně 12 výstřely plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše , kteří cestovali v osobním automobilu Mazda. Těžce zraněn byl i další Jandův osobní strážce Vojtěch Pokoš , který však díky rychlému lékařskému zákroku útok přežil a později se stal hlavním svěd...

Jindřich Kubát

PaeDr., publikace z oboru automechaniky a automobilismu.

Jelena Košnarová

Autorka překladů z angličtiny a němčiny do češtiny.

Jeffe Kennedy

Jeffe Kennedy je americká spisovatelka původem z Aurory v Coloradu zaměřující se na fantasy a erotickou literaturu. Za svůj život takovýchto knížek publikovala velké množství. A prvotní ochutnávku z její fantasy dílny přináší i ostravské nakladatelství Fantom Print.

Jaroslav Kulhánek

Dr., práce z oboru fotografování.

Jaroslav Krombholc

Jaroslav Krombholc byl významný český dirigent, známý svou prací v oblasti opery. Narodil se 22. července 1910 v Praze a zejména v polovině 20. století se stal vlivnou osobností československé hudební scény. Krombholcova kariéra byla úzce spjata s Národním divadlem v Praze, kde působil jako dirigent a významně se zasloužil o propagaci a uvádění českých operních děl. Jeho repertoár zahrnoval širokou škálu oper českých i světových autorů.

Jaroslav Krejčíř

Spoluautor knihy - Dějiny České - chronologický přehled.

Jaroslav Kovář

Narozen 9. 10. 1949 ve Šternberku, zemřel v lednu 2020 v Brně. PhDr., CSc., filolog, germanista, neederlandista a nordista, vysokoškolský pedagog, zabýval se především současnou německy psanou literaturou, autor prací a překladů z oboru.

Jaroslav Koutek

Historik, knihy o druhé světové válce.

Jaroslav Koudelka

Jaroslav Koudelka byl český novinář. V tisku pracoval od r. 1916, v r. 1937 přešel do státní tiskové služby. V r. 1930 procestoval s evropskými novináři USA a při té příležitosti i Maryland. Román o Augustinu Heřmanovi „ Pán na České řece“ psal za okupace. Dále napsal řadu dborných publikací o tisku a jeho technikách

Jaroslav Kos

Jaroslav Kos byl český lékař a anatom, zakladatel anatomického ústavu na Lékařské fakultě UK v Plzni a jeho přednosta v letech 1947 až 1983. Většinu své kariéry působil v Plzni, kde kromě výuky a řízení fakulty vydal desítky odborných článků a publikací. Sklonek života trávil v janovském sanatoriu nedaleko Plzně. Narodil se dne 5. listopadu 1917 v Dobré Vodě u Pelhřimova jako deváté z deseti dětí drobného rolníka. Jeho otec, vyučený obuvník, hospodařil na tříhektarové chalupě. Pět sourozenců zemřelo již v kojeneckém věku. Dvě sestry po vychození obecné školy odešly do služby, jeden bratr se vyučil truhlářem a druhý zůstal na chalupě. Po vychození pěti oddělení obecné dvoutřídky v Dobré Vodě šel studovat do Pelhřimova. Na reálném gymnáziu studoval v letech 1928 až 1936 a 9. června 1936 zde s vyznamenáním maturoval. Po maturitě poslal žádost o studium medicíny do Hlávkových kolejí v Praze a v září 1936 byl přijat a stal se medikem na Lékařské fakultě UK v Praze a chovancem Hlávkových studentských kolejí. Život v Hlávkových kolejích v Praze, kde byl jako medik ubytován mezi říjnem 1936 a 17. listopadem 1939, popisuje podrobně ve svých vzpomínkách a v četných článcích o Hlávkově nadaci. Již od počátku studia měl hluboký zájem o anatomii, kterou tehdy přednášel profesor MUDr. Karel Weigner a později profesor MUDr. Ladislav Borovanský, u něhož taky s výborným prospěchem složil rigorózum. 1. září 1939 vypukla druhá světová válka. Kvůli tomu odešel k bratrovi na Buštěhrad a přihlásil se jako učedník na truhláře. Po vánocích se mu podařilo získat místo u městského úřadu v Pardubicích v oddělení potravinových lístků a po roce, v únoru 1941, začal sbírat žlázy s vnitřní sekrecí na jatkách v Pardubicích pro potřeby farmaceutického průmyslu, což trvalo až do konce války. V Pardubicích se také 6. září 1941 oženil a 15. června 1944 se mu tam narodil syn. Po 2. světové válce mu nabídnul profesor Borovanský místo výp...

Janusz Korczak

Janusz Korczak IPA byl polský židovský autor literatury pro děti, pediatr, pedagog a publicista, známý také pod přezdívkami Pan Doktor nebo Starý Doktor. Od roku 1912 vedl židovský sirotčinec ve Varšavě, o který se staral i během druhé světové války, kdy se musel s dětmi přesunout do varšavského ghetta. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl, že půjde s nimi, přestože nemusel. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách. Narodil se v roce 1878 ve Varšavě v Kongresovém Polsku jako Henryk Goldszmit do sekulární židovské rodiny Józefa Goldszmita a Cecylie, rozené Gębické . Jeho otec byl uznávaným právníkem, pocházejícím z rodiny zastánců židovského osvíceneckého hnutí haskala z Lublinu, zatímco matka se narodila do prominentní židovské rodiny z Kalisze. Rodina se v rámci Varšavy často stěhovala. V osmi letech nastoupil ke studiu na základní škole Augustyna Szmurła, po níž pokračoval na střední škole Gimnazjum Praskie. Výuka probíhala v ruštině a s výjimkou literatury, které věnoval veškerý svůj volný čas, školu neměl rád . Zhruba ve dvanácti letech mu otec ochořel a byl umístěn do ústavu pro duševně choré, kde v dubnu 1896 zemřel. Mladý Goldszmit si tak musel začít přivydělávat doučováním studentů, aby finančně podpořil matku a sestru Annu. Roku 1896 literárně debutoval v satirickém týdeníku Kolce. O dva roky později úspěšně zakončil středoškolská studia a zároveň poprvé použil svůj literární pseudonym Janusz Korczak . V roce 1898 rovněž nastoupil na lékařskou fakultu Carské univerzity ve Varšavě , kde mimo jiné studoval anatomii ...

Jana Kombercová

Narozena 21. 3. 1952. Sportovní lékařka, akupunkturistka, homeopatka. Publikace z oboru.

Jana Kolouchová

Narozena 18.2.1940. PaedDr., matematička. Práce z oboru, učebnice.

Jana Kalová

Narozena 1965. RNDr., Ing., Ph.D., vysokoškolská pedagožka, autorka publikací z oboru termomechanika, mechanika tekutin, matematika, matematické inženýrství a matematické modelování.

Jan Kybal

Narozen 16.3.1927, zemřel 2001. RNDr., CSc., publikuje v oboru botanika, autor příručky o koření.

Jan Květ

Narozen 26.8.1933 v Praze. RNDr., CSc., botanik, biolog a ekolog, práce z oborů, překladatel z angličtiny a ruštiny.

Jan Kuklík

Narozen 23.6.1940 v Praze, zemřel 22.8.2009 tamtéž. PhDr., historik, práce z oboru.

Jan Kudáček

Jan Kříž

Jan Kříž je český historik a teoretik umění, kritik, kurátor výstav a vysokoškolský pedagog. Napsal knihy Emila Medková , Šmidrové , Michael Rittstein , Karel Kuklík. , Aleš Lamr , Český dřevák katalog výstavy v Alšově jihočeské galerii , Xénia Hoffmeisterová .

Jan Kratochvil

Narozen 10. 12. 1951 v Brně, sochař, publicista, architekt sakrálních prostor, grafik, ilustrátor, zakladatel a ředitel Společnosti pro kulturu a dialog K2001 a Muzea českého, slovenského a rusínského exilu 20. století v Brně ; syn přírodovědce, pedagoga a skauta Josefa Kratochvila , vnuk filozofa Josefa Kratochvila , manžel malířky Sabiny Kratochvilové .

Jan Koller

český kynolog

Jan Kňákal

Překladatel z ruštiny.

Jan Klepetář

Narozen 16.11.1902 v Praze, zemřel 10.8.1978 v Praze. Beletrista, autor sbírky básní, překladatel z francouzštiny, angličtiny, němčiny, španělštiny a polštiny.

Jan Kilián

Jan Kilian je český lékař a vysokoškolský pedagog. Dětství prožil v Březnici, kde navštěvoval obecnou školu. Od roku 1944 studoval na příbramském gymnáziu, na němž maturoval v roce 1952. Po maturitě vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Po promoci na lékařské fakultě v Plzni v roce 1957 pracoval nejprve jako vedoucí lékař v Bechyni, poté od roku 1964 působí bez přerušení na stomatologické klinice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni. Hlavními obory jeho zájmu jsou dětské zubní lékařství, preventivní zubní lékařství a forenzní stomatologie. V roce 1973 získal vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd , v roce 1987 vědeckou hodnost doktora lékařských věd . V roce 1979 habilitoval a v roce 1990 byl jmenován profesorem pro obor stomatologie. V letech 1990–1997 vykonával funkci proděkana pro stomatologický směr, kulturní a sociální záležitosti a statutárního zástupce děkana. V roce 1997 byl jmenován do funkce přednosty stomatologické kliniky LF UK v Plzni a Fakultní nemocnice v Plzni. Kliniku vedl do roku 2000. Více než 25 let spolupracoval na antropologicko-lékařském výzkumu historických osobností českých dějin s prof. MUDr. Emanuelem Vlčkem, DrSc. a Národním muzeem v Praze. Publikoval přes 100 odborných a vědeckých prací.

Jan Kašpar

Narozen 9.5.1950 v Praze. Redaktor, spisovatel, překladatel poezie ze španělštiny, reportáže ze Španělska a Nikaragui, básník, autor písňových textů.

Jan Kapras

Jan Kapras byl český historik, právník a politik. Narodil se v rodině středoškolského profesora a psychologa Jana Nepomuka Kaprase, který v té době působil v Brně. Nikdy však neztratil vazby s Novobydžovskem, rodným krajem svého otce. Roku 1898 odmaturoval na gymnáziu v Brně, poté v letech 1898–1905 studoval práva v Innsbrucku, Praze a Berlíně. V roce 1903 získal titul doktora práv na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a o dva roky později se zde v oboru české právní dějiny habilitoval. Od samého počátku jeho pedagogického působení byly Kaprasovy přednášky velmi oblíbené. V roce 1904 začal přednášet v letním semestru o českém zástavním právu. V zimním semestru si jeho přednášky o poručenském právu zapsalo 121 posluchačů, což byl největší počet, jakého kdy soukromý docent dosáhl. Roku 1910 už získal mimořádnou profesuru a v roce 1917 se stal řádným profesorem dějin českého a německého práva. Cesta k řádné profesuře se neobešla bez potíží. Tři roky zvažovaly rakouské úřady jeho jmenování, protože pražský učitelský sbor na univerzitě spojil jeho jmenování se snahou prosadit české právní dějiny za povinný obor a sám Kapras vystupoval jako zastánce českého státního práva a stoupenec celistvosti zemí České koruny. Odmítal dělení na české a německé okresy, což v té době nebyl politicky nejvhodnější postoj. Jmenován mohl být až po oživení činnosti Říšské rady a uvolnění veřejného života. Po vzniku republiky se stal významnou pedagogickou osobností, již se podařilo konstituovat nový studijní obor Právní dějiny československé, a založil vlastní historickoprávní školu z absolventů svého semináře . Velmi cenná byla publikační možnost, kterou prof. Kapras zajistil pro studie vzniklé v semináři. Založil ediční řadu Práce ze semináře českého práva na Karlově univerzitě v Praze, obětavě pro ni opatřoval finanční prostředky a udržel ji až do roku 1940 (vydal ...

Jan Kaňka

KAŇKA, Jan . Vystudoval češtinu a němčinu na filozofické fakul- tě UK v Praze. Po absolutoriu učil na Československé obchodní akademii v Praze. Autor řady jazykových učebnic a příruček. Metodologicky v nich uplatňoval hledisko funkční.

Ján Kalinčiak

Ján Kalinčiak byl slovenský spisovatel a básník. Pocházel ze sedlácké rodiny, jeho otec byl evangelickým knězem a matka zemankou. Studoval v Záturčí, Necpaloch, Gemeru, později v Levoči a od roku 1839 v Bratislavě. O několik let později studoval i v německém Halle. Působil jako vychovatel a od roku 1846 působil jako profesor filozofie a rektor na gymnáziu v Modre. Od roku 1858 byl ředitelem na gymnáziu v Slezském Těšíně, kde se setkal s M. M. Hodžou. Po odchodu do penze se přestěhoval do Martina, a stal se redaktorem měsíčníku Orol. Pochován je na Národním hřbitově v Martině. Svojí tvorbou se Ján Kalinčiak řadí do období slovenské romantické literatury. Největší vliv na vývoj Kalinčiakova osobního i literárního formování mělo střetnutí se štúrovci, hlavně pak samotné přátelství s Ľudovítem Štúrem. V posledních letech Štúrova života přepisoval jeho dílo O národných povestiach a piesňach plemien slovanských do češtiny. Základními náměty jeho raných prací je slovanství, folklór a literatura, Slovensko v rámci Uherska. Také zapisoval slovenské lidové pohádky a překládal. Zpočátku psal hlavně v češtině, v roce 1843 mu vyšla první báseň v slovenštině, čím se zařadil mezi první autory, kteří na Slovensku psali v tomto jazyku. V jeho dílech se setkáváme s hlubokými autorovými rozpory a jejich způsoby řešení, kde nechybí ani prvky romantického titanismu. Tak se jeho tvorba dá porovnávat s jinými romantickými básníky, jako byl Andrej Sládkovič a zejména Janko Kráľ. Hlavní část jeho díla však tvoří prozaická tvorba, která je nejrozsáhlejší a zároveň nejvýznamnější částí slovenské romantické prózy. Jeho prozaická díla mají často autobiografické črty a hlavním motivem jsou rozpory mezi osobním a nadosobním, láskou a povinností, zákonem a jeho porušením z „vyšších“ důvodů, přičemž hrdina má osobní pocit neviny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Já...

Jan Kadlec

Student historie na FF UK v Praze. Publicista od roku 2004 působí v časopise Mladý svět.

Jan Evangelista Kosina

Jan Evangelista Kosina byl český pedagog, filolog, publicista a spisovatel. Byl také národní buditel a vlastenec. Byl v letech 1867–1877 prvním ředitelem Slovanského gymnázia v Olomouci. Na jeho popud bylo založeno několik spolků, např. Matice školská, Spolek učitelů moravských, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní.

Jan E Koula

Ivo Kraus

Ivo Kraus je český experimentální fyzik, vysokoškolský pedagog, popularizátor přírodních a technických věd a autor několika desítek knižních publikací z fyziky a jejích dějin. Po maturitě na gymnáziu v Nové Pace absolvoval v letech 1954–1959 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor fyzika, specializace jaderná fyzika. Od roku 1960 byl zaměstnán na ČVUT jako asistent 1959–1962, odborný asistent 1962–1973, docent experimentální fyziky 1973–1991, profesor pro obor fyzika kondenzovaných látek a akustika 1991. V letech 1980–1992 vedl na FJFI katedru inženýrství pevných látek. Na ČVUT mu byly uděleny vědecké hodnosti CSc. a DrSc. , na MFF UK akademický titul RNDr. . Ve fyzice pevných látek se specializoval na využití difrakce rentgenového záření k diagnostice zbytkové napjatosti technických materiálů. Této vědní oblasti byla věnována kandidátská práce Studium struktury slinutých karbidů wolframu pomocí rentgenografického měření vnitřních pnutí, vypracovaná pod vedením prof. Adély Kochanovské, habilitační spis Aplikace rentgenové tenzometrie na výlisky z kovových prášků i disertace Rentgenografie nehomogenních napěťových polí předložená k udělení hodnosti DrSc. Teorie a aplikaci rentgenové tenzometrie se týkala převážná většina článků, které publikoval sám nebo se spolupracovníky v domácích i zahraničních odborných časopisech, konferenčních sbornících, českých monografiích a samostatných kapitolách v příručkách Defects and Microstructure Analysis by Diffraction  a Industrial Applications of X-ray Diffraction . Pro posluchače bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu FJFI zajišťoval výuku v předmětech Úvod do fyziky pevných látek, Struktura a v...

Ivo Kořán

Narozen 1934. Historik, stati z oboru výtvarného umění.

Ivana Krajsová

Narozena 10. 3. 1952. Prim. MUDr., MBA, dermatolog . Práce z kožního lékařství, zejména publikuje o melanomu.

Ivana Karásková

Narozena 20.1.1952 ve Znojmě. Publicistka, autorka reportáži zdravotnických a sociálních témat, působí též v Českém rozhlase.

Ivan Koreček

Narozen 18. 5. 1936. Právník a fotograf, práce z oboru dějin fotografie, estetiky a teorie fotografie.

Ivan Kocourek

Ivan Kocourek se narodil r. 1964 ve Znojmě, kde žije dodnes. Po studiu gymnázia a střední pedagogické školy pracoval jako vedoucí odděleni přírodovědy místního domu dětí a mládeže. Již od dětství ho ovlivňovala na živočichy bohatá příroda v okolí bydliště; dnes jsou tato místa součástí území Národního parku Podyjí. Choval doma nejrůznější ryby a bezobratlé, později želvy, obojživelníky, drobné savce, následovali jeslěři a hadi – hroznýši, užovky a zmije. V poslední době se chovatelsky věnuje užovkovitým hadům a zabývá se evropskou herpetofaunou. Hodně času stráví launistickým průzkumem regionu a pozorováním zvířat ve volné přírodě doma i v zahraničí. Od roku 1988 byl členem Teraristického klubu „Crocodylus" Brno-město. V roce 1996 založil s přáteli Klub chovatelů terarijnich zvířat Znojmo a práci v něm se plně věnuje. Stal se také členem České společnosti pro teraristiku a herpetologii v Praze.

Iva Kotrlá

Iva Kotrlá je česká spisovatelka katolické orientace. Za komunistického režimu působila aktivně jako signatářka a aktivní členka disentu spolu s manželem Zdeňkem Kotrlým. Iva Kotrlá se narodila v Tasovicích jako Ivanka Brázdová. Byla vnučkou vídeňského krejčího, který se v roce 1945 vrátil na rodnou Moravu i se dvěma nejmladšími ze čtyř dětí, tedy i s tehdy 17letou maminkou Ivy Kotrlé. Ta se seznámila Němcem Rudolfem Schlesingerem, otcem Ivy, jehož v mládí nepoznala. Po smrti babičky, Iva s maminkou žily u svých tet mezi Znojmem a Kyjovem. S otcem se setkala až v dospělosti. Matka se znovu vdala a měla další dítě. S nevlastním otcem měla dobrý vztah, s matkou si blízké nebyly. Od roku 1966 studovala občanskou výchovu a český jazyk na Pedagogické fakultě brněnské univerzity. V té době se seznámila se svým pozdějším manželem Zdeňkem Kotrlým – studentem práv. Spojoval je společný zájem o literaturu. V roce 1968 již byla vdaná a čekala první dceru, proto tehdy s mužem zrušili plánovanou emigraci. V roce 1970 byla ze školy vyloučena za své aktivity v roce 1968, také její manžel musel odejít ze studií. Pracovala jako uklízečka. V roce 1972 se jim narodila dvojčata, tak manžel kromě zaměstnání na domovní správě ještě pracoval jako noční hlídač. Od roku 1974 byla v domácnosti. Na konci 60. let začala přispívat do časopisu Host do domu . Od roku 1967 začala navštěvovat křesťansky zaměřený debatní kroužek. S manželem se stýkali se s katolickými básníky Klementem Bochořákem nebo Zdeňkem Rotreklem. Seznámili se také s jezuitou, otcem Josefem Koláčkem. Ten odešel v září 1968 do Rakouska do Innsbrucku, poté co byl v Československu tajně vysvěcen. Posléze se přestěhoval do Říma, kde se stal ředitelem českého vysílání Vatikánského rozhlasu. Iva i její manžel opisovali texty a posílali je do Říma, kde se tiskly nebo byly použity ve vysílání. V roce 1978 jí v exilovém nakladatelství Křesťanská akademie v Římě vyšla p...

Irena Kačírková

Ingrid Klimke

Německá trenérka dostihových koní, žokejka.

Igor Kluvánek

Narozen 27.1.1931 v Košicích, zemřel 24.7.1993 v Bratislavě.Slovenský pedagog, matematik.

Ian Kershaw

Ian Kershaw je anglický historik, odborník na téma nacismu, autor ceněné dvoudílné biografie Adolfa Hitlera. Vystudoval historii na liverpoolské a oxfordské univerzitě. Na Manchesterské univerzitě byl odborným asistentem středověkých, později moderních dějin. V letech 1983–1984 byl hostujícím profesorem moderních dějin na univerzitě Ruhr v Bochumi, v západním Německu. Od roku 1987 do roku 1989 byl profesorem moderních dějin na univerzitě v Nottinghamu, a od roku 1989 na Sheffieldské univerzitě. Je členem Britské akademie, Královské historické společnosti, Wissenschaftskolleg zu Berlin a Alexander von Humboldt-Stiftung v Bonnu. Úzce spolupracuje s BBC, byl odborným konzultantem řady jejích historických dokumentárních seriálů na téma nacismu, mimo jiné i The Nazis: A Warning from History, který získal cenu BAFTA.

Herbert Krauss

Německý Prof., MUDr., fyzioterapeut, publikace z oboru.

Helena Kadečková

Helena Kadečková byla nordistka, vysokoškolská pedagožka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny a dánštiny, editorka a autorka beletrie, odborných i popularizačních prací o severských autorech, literatuře, kultuře a dějinách. Zvláštní pozornost věnovala mytologii a skandinávskému středověku. Po maturitě na gymnáziu v Kubelíkově ulici v Praze pracovala jako referentka v oddělení mezinárodních styků Československého rozhlasu. V letech 1952–1957 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V průběhu let 1957–1965 absolvovala tři roční studijní pobyty na univerzitě v Reykjavíku. Od roku 1958 do roku 2011 působila jako vysokoškolská pedagožka na tehdejší katedře germanistiky a nordistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na Univerzitě Karlově získala v roce 1969 tituly PhDr. a CSc. Roku 1991 se stala docentkou. Přednášela a publikovala odborné studie o severských literaturách, např. Dějiny severských literatur, středověk či Moderní skandinávské literatury 1870–2000, část Islandská literatura . Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynglinzích, Eddu Snorriho Sturlusona a Příběh Amleta, prince jutského z dánské kroniky Saxona Grammatika . Napsala také několik beletristických titulů inspirovaných severskými zeměmi, např. Óli, tvůj kamarád z Islandu , Soumrak bohů, staroseverské mýty a báje . V roce 2002 vydala v Nakladatelství LN knihu Dějiny Islandu. Helena Kadečková je držitelkou medaile Karla Čapka udělované Mezinárodní federací překladatelů FIT, islandského Sokolího řádu, norské královské medaile Sv. Olava a norského královského Řádu sv. Olava.

Harald Klöcker

Novinář, autor turistických průvodců, zabývá se též problematikou životního prostředí.

Hanns Kneifel

* 11.07.1936 Hanns Kneifel patří k nejúspěšnějším soudobým západoněmeckým autorům science fiction. Napsal už mnoho desítek povídek a novel a je také autorem románového zpracování oblíbeného televizního seriálu, který pod názvem Raumpatrouille vysílala Bavaria-televize. Fantastická a vzrušující dobrodružství vesmírného korábu Orion tvoří samostatné příběhy navzájem spjaté osobami Cliffa McLanea a jeho posádky. Z bohaté tvorby Hanse Kneifla jsme vybrali dvě povídky o setkání lidí s nejpodivuhod­nějšími formami života na vzdálených vesmírných světech, jako například oné oblasti sci-fi literatury, která se neomezuje v rozvíjení fantastických příběhů třeba jen náznakem jakékoli autenticity vědeckých či technických předpokladů, ale usiluje pouze o vytvoření někdy i pikoreskního, až pohádkového světa, v němž všechno je možné a přípustné a kde jde především o bohatý a překvapivý děj. Hans Kneifel žije v Mnichově a v uplynulém roce vydal bohatě dokumentovanou knihu o dobytí Měsíce, určenou mládeži.

Hanna Krall

Hanna Krallová, občanským jménem Hanna Krall-Szperkowicz , je polská novinářka a spisovatelka. Pochází ze židovské rodiny a během druhé světové války ztratila řadu příbuzných včetně otce. Sama holokaust přežila díky tomu, že ji ukryli Poláci. Jako novinářka začala pracovat roku 1955 v redakci Życie Warszawy, od roku 1966 pak působila v týdeníku Polityka. Později byla činná i v novinách Gazeta Wyborcza. Uveřejnila řadu knih reportáží i beletrie a je nositelkou mnoha polských i zahraničních ocenění.

Hanif Kureishi

Hanif Kureishi je dramatik, scenárista a spisovatel pákistánsko-britského původu. Ve svých dílech se zaměřuje na problematiku rasy, nacionalismu, imigrace a lidské sexuality. Narodil se v Londýně a na místní univerzitě King's College studoval filozofii. Jeho nejslavnějším dílem je Má krásná pradlenka, jedná se o filmový scénář vyprávějící o homosexuálním chlapci pákistánsko-britského původu, který vyrůstá v Londýně 80. letech 20. století, film režíroval Stephen Frears. Scénář získal cenu newyorských filmových kritiků a byl také nominován na Oskara. Jeho kniha Buddha z předměstí z roku 1990 získala prestižní cenu Whitbread Award za nejlepší románovou prvotinu a v podobě televizního seriálu ji uvedla britská televizní stanice BBC, autorem hudby k seriálu byl David Bowie. Kniha Intimacy z roku 1998 vzbudila pohoršení, česky vyšla v překladu Viktora Janiše pod názvem Byli jsme si blízcí v roce 2000. V příběhu se mimo jiné objevuje muž, který opouští manželku a dva malé syny, neboť cítí, že ho jeho žena fyzicky i emocionálně odmítá. Dalo by se říct, že vlnu nevole nevyvolala kniha jako taková, ale spíš fakt, že odráží autorův život - sám Kureishi totiž předtím opustil manželku a dva malé syny. V letech 2000 - 2001 byl román volně adaptován do filmové podoby. Film Intimacy, česky Intimita, režírovaný Patricem Chéreauem, sklízel úspěchy například na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu: získal Zlatého medvěda za Nejlepší film, Stříbrný medvěd putoval do rukou Kerry Foxové, která zvítězila v kategorii Nejlepší herečka. Také tento film byl velice kontroverzní, zejména kvůli otevřeným sexuálním scénám. V roce 2005 přeložil Niki Karimi knihu do perštiny. Jeho drama Matka převedl do filmové podoby Roger Michell. Získalo společnou první cenu v sekci Director’s Fortnight na Filmovém festivalu v Cannes. V dramatu jsou zobrazeny mezigenerační vztahy, ovšem hrdinové si v jistém slova...

H Karlacj

Fritz Kreisler

Fritz Kreisler byl rakouský houslista a skladatel, všeobecně považovaný za jednoho z nejlepších houslistů všech dob. Kreisler se narodil 2. února 1875 ve Vídni a byl uznáván pro svůj líbezný tón a výrazné frázování. Jeho kariéra trvala mnoho desetiletí, během nichž hojně koncertoval a pořídil řadu nahrávek. Kreisler složil řadu skladeb pro housle, z nichž mnohé se staly základem houslového repertoáru. V těchto skladbách se často projevoval jeho okouzlující romantický styl a někdy byly původně připisovány jiným skladatelům, než se ukázalo, že jde o jeho vlastní kompozice. Kromě svých původních děl Kreisler vytvářel také úpravy hudby jiných skladatelů, které se rovněž staly velmi populárními. Jeho přínos hudebnímu světu přesáhl rámec interpretace a kompozice; měl významný vliv na interpretaci houslové literatury z období romantismu. Fritz Kreisler Kreislerův odkaz se zachoval díky jeho nahrávkám a trvalé oblibě jeho skladeb mezi dnešními houslisty.

Frigyes Karinthy

Frigyes Karinthy byl maďarský spisovatel, novinář, dramatik a překladatel. Karinthy začal psát velmi brzy, už v patnácti letech mu v populárním časopise Magyar Képes Világ vycházel na pokračování román Svatební cesta do středu Země. Po absolvování gymnázia v Budapešti nějaký čas zkoušel studovat na univerzitě různé obory , ale nakonec dal přednost novinářské a spisovatelské dráze. Po zbytek svého života byl úzce spjat s literárním časopisem Nyugat , v němž publikoval své básně a povídky. Jestliže před první světovou válkou byl znám především jako humorista, karikující své kolegy spisovatele, mnohá jeho další díla jsou hořkou satirou na válečné hrůzy; Karinthy ve své době patřil k nejpřednějším kritikům války i poválečné společnosti. Jeho povídky často spadají do žánru utopie až science fiction, v tomto směru mají velmi blízko k tvorbě jeho současníka Karla Čapka. Karinthyho povídky vyhrocují běžné situace do absurdity, mnoha jeho díly prosvítá obdiv k úspěchům vědy a víra v racionální uspořádání budoucího světa. Operace mozkového nádoru, kterou podstoupil ve Stockholmu v roce 1936, byla částečně úspěšná, nakonec však této nemoci podlehl. Frigyes Karinthy mj. přeložil do maďarštiny populární příhody Medvídka Pú. Jako první v jedné ze svých povídek přišel s myšlenkou šesti stupňů odloučení, podle níž jsou prostřednictvím řetězu pouhých několika známých propojeni všichni lidé na Zemi . Jeho syn, Ferenc Karinthy , patřil též k předním maďarským spisovatelům 20. století.

František Robert Kraus

František Robert Kraus, hebrejským jménem גדעון בן יצחק קראוס Gideon ben Jicchak , byl československý spisovatel a novinář, člen protinacistického odboje a přeživší holokaust. Patřil do tzv. Pražského kruhu spisovatelů. Působil v ČTK, Prager Tagblatt, Prager Presse, Tribuně, v Českém rozhlase zakládal krátkovlnné vysílání a byl prvorepublikovým zahraničním zpravodajem v českém, německém, francouzském a anglickém jazyce. Během holokaustu byl vězněn v terezínském ghettu, přežil koncentrační tábory Auschwitz, Gleiwitz a Blechhammer a podařilo se mu uprchnout z pochodu smrti. Jeho knížka Plyn, plyn…, pak oheň, vydaná v září 1945 byla jedním ze zcela prvních literárně zpracovaných svědectví o holocaustu nejen v Československu, ale na světě vůbec. Z politických a antisemitských pohnutek komunistického režimu byla Krausova díla až do roku 1989 zakazována a cenzurována. Ačkoliv jeden z jeho žáků, Arnošt Lustig, jej považoval za spisovatele světového významu a přirovnával jeho tvorbu k Jacku Londonovi, E. E. Kischovi či Primo Levimu, a jeho dílo vyučoval na zahraničních univerzitách, zůstává zatím osobnost a dílo F. R. Krause u nás i ve světě na okraji zájmu. Po válce byl aktivním členem pražské židovské obce, jako spisovatel pravidelně přispíval každý měsíc do Věstníku ŽNO. Byl také jedním z prvních, kdo se aktivně podílel na obnovení minjanu Staronové synagogy okamžitě po osvobození v květnu 1945. Narodil se v pražském Josefově v česko-židovské rodině krejčovského mistra a majitele módního salónu, Roberta Krause a ženy v domácnosti, Matyldy Krausové, rozené Kollmannové. Jeho strýcem byl doktor Mořic Bloch , tiskový poradce jak císaře Františka Josefa I., tak i později T. G. Masaryka, autor slavného manifestu Mým národům. Doma a s kamarády se mluvilo česky, ale ve škole německy, takže Kraus byl zcela bilingvní. O svém dětství kdysi napsal, že je prožil na asanačních pláckách a zbořeništích Židovského mě...

František Kramerius

Příručky pro kutily.

František Kolář

Narozen 9.4.1952 v Nasavrkách. PhDr., CSc., historik, autor prací o českých politických dějinách, historii české zahraniční politiky a o dějinách sportu a olympijských her.

František Kameníček

Narozen 7.12.1856 v Chvalkovicích u Bučovic, zemřel 23.3.1930 v Praze. PhDr., profesor kulturních dějin, literatura z oboru historie.

František Kadleček

Autor učebnic o údržbě a opravách nábytku a dřevařství pro střední průmyslové školy.

Fionnuala Kearney

Fionnuala Kearneyoá pochází z početné irské rodiny, což je možná důvodem, proč jsou ústředním motivem jejích příběhů mezilidské vztahy, především ty mezi mezi nejbližšími příbuznými. Dlouhá léta se živila jako realitní makléřka, než se rozhodla, že je čas na změnu, a začala se plně věnovat psaní. Debutovala románem TY, JÁ A TI DRUZÍ. S manželem a dvěma dcerami žije v Ascotu.

Ferdinand Knobloch

Ferdinand Knobloch byl český psychiatr žijící od roku 1970 ve Vancouveru. Byl emeritním profesorem kanadské Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru. Po maturitě na gymnáziu v roce 1935 začal studium medicíny a psychoanalýzy u doc. Hirsche, které přerušila druhá světová válka. Strávil dva roky v koncentračním táboře Flossenbürg. Jeho první žena Zuzana zemřela v Osvětimi. Lékařskou fakultu dokončil až po válce v roce 1946. Ve cvičné psychoanalýze pokračoval u Bohodara Dosužkova do roku 1948. V letech 1948–1949 odjel do Velké Británie do Londýna na roční studijní pobyt. Absolvoval stáž u Hanse Eysenka a zároveň absolvoval kurz u Anny Freudové a Melanie Kleinové. Za důležité považuje setkání s terapeutickou komunitou Maxwella Jonese v Sutton, Surrey. V roce 1952 se stal vedoucím psychiatrie Fakultní polikliniky v Praze. Společně se svou druhou ženou a spolupracovnicí Jiřinou Knoblochovou pracoval na vývoji Integrované psychoterapie. V roce 1968 byl pozván jako hostující profesor postupně na tři univerzity v USA, kde už zůstal. V roce 1970 za ním emigrovala jeho žena s dcerami. V roce 1971 se stal řádným profesorem Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru. V roce 2004 byla manželům Knoblochovým udělena cena Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Ferdinand Knobloch patří k nejvýznamnějším osobnostem české psychoterapie poválečného období. Společně se svou ženou Jiřinou Knoblochovou, je autorem Integrované psychoterapie, na jejímž vývoji pracoval zprvu sám dlouhá léta už od roku 1940. Jeho teorie vznikla jako výsledek kritického zhodnocení všech tehdy hlavních směrů v psychoterapii, včetně psychoanalýzy a behaviorálních psychoterapií, za použití originální techniky skupinového schématu, muzikoterapie, psychodramatu, psychogymnastiky a řízené abreakce. Ve své teorii čerpal myšlenky nejen z oblasti psychoterapie, ale také psychologie osobno...