Všichni Autoři a témata

Milada Paulová (6)

Milada Paulová byla česká historička a byzantoložka, první docentka v Československu. Narodila se do rodiny cukrovarnického úředníka Františka Paula a jeho manželky Anny, rozené Bernardové. Tři roky po narození přišla o matku. Od malička trpěla tuberkulózou, se kterou bojovala celý život. V roce 1904 se s otcem přestěhovala do Prahy, kde začala navštěvovat střední školu. Po soukromé přípravě složila maturitu na Akademickém gymnáziu v Praze jako externistka. V roce 1913 vstoupila na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. V lednu 1918 byla promována na doktorku filozofie. Na počátku dvacátých let rok a půl studovala v Jugoslávii, kde mimo jiné navštěvovala přednášky tamějších profesorů Stanoje Stanojeviće, Čoroviće a dalších. Jejím hlavním úkolem ale bylo sebrat písemný a ústní materiál k dějinám jihoslovanského a také českého odboje. Na základě těchto materiálů po návratu napsala několik cenných prací. Za nejdůležitější, Jugoslavenski odbor. Povijest jugoslavenské emigracije za svjetskog rata od 1914.-1918., byla navržena na docentku. Kolokvium a přednášku na zkoušku absolvovala v roce 1925 a stala se první docentkou Karlovy univerzity; byla první ženou v Československu, která získala právo přednášet na univerzitě. Svému celoživotnímu dílu se věnovala i v dalších letech, kdy vznikly knihy Kongres potlačených národností Rakouska-Uherska v Římě roku 1918, Jihoslovanský odboj a česká Maffie , Masaryk a Jihoslované, Dějiny Maffie: odboj Čechů a Jihoslovanů za světové války 1914–1918 a další drobné články. V roce 1935 byla jmenována mimořádnou profesorkou a po druhé světové válce řádnou profesorkou s účinností od 28. října 1939. Stala se tak první profesorkou v Československu. Po druhé světové válce se zaměřila především na byzantologii, ke které ji vedl její učitel Jaroslav Bidlo. Dílo o vnitřním odboji zakončila až na sklonku života, na konci šedesátých let, knihou Tajný...

Milada Motlová (11)

Milada Motlová je česká spisovatelka, autorka knih pro děti, redaktorka, skušená nakladatelská redaktorka , editorka a etnografka. Žije v Praze a v současnosti pracuje v redakcii nakladatelství Karolinum. V Odeon se věnovala výtvarnému umění . Tuto skušenost potom uplatnila při práci na katalogu s Pavlou Pečinková: Obrazy Josefa Lady k poslední výstavě ilustrátora v Jezdárně Pražského hradu. K tvorbě pro děti ji zřejmě přivedlo studium češtiny, etnografia a též krátké působení ve funkcii šéfredaktorky Albatrosu . K hravosti a smyslu pro skratku, které čerpá z lidové slovesnosti, přidává vtip a živou jurisdikci moderního jazyka.

Michael Robotham (12)

Michael Robotham je australský spisovatel a otec hudebnice Alex Hope. Dříve než se stal spisovatelem z povolání, živil se investigativní žurnalistikou. Pracoval ve spojených státech, v Austrálii i ve Velké Británii a pod pseudonymem vydal celkem deset knih o význačných osobnostech politiky, sportu, umění, vojenství či vědy. V současné době žije s manželkou a třemi dcerami v Sydney.

Michael Borovička (11)

působí v současné době jako nezávislý publicista a překladatel. Specializuje se na české dějiny 19. století. Je autorem knih Kauza Karel Havlíček Borovský , Pearl Harbor 1941. Ze zákulisí jednoho zákeřného přepadu a Tajné dějiny zednářských lóží . Jako spolautor se podílel na vícedílné publikaci Galerie nesmrtelných a dvoudílné knize Drsný střed Evropy . Je kmenovým autorem zeměpisného a cestopisného měsíčníku Lidé a země, kde publikuje cestopisné reportáže a třetím rokem již historický seriál o cestovatelích, polárnících a mořeplavcích. Spolupracuje také s měsíčníkem Dějiny a současnost a deníkem Lidové noviny. Absolvent Fakulty žurnalistiky se zaměřením na studium dějin. V letech 2002-2003 působil v Historickém ústavu armády ČR. PhDr.

Maryša Šárecká-Radoňová (14)

Jméno Maryši Šárecké , vlastním jménem Marie Radoňová-Bosáčková, české básnířky a prozaičky, by nebylo třeba v první polovině dvacátého století české kulturní veřejnosti představovat. Její knihy byly hojně vydávány a v lidových vrstvách čteny. Autorka, kterou lze v mnohém přirovnat k Vlastě Javořické, by neměla být zapomenuta ani dnes. K tomu nejlepšímu, co napsala, lze jistě počítat i román Pod Svatou Horou. Líčí v něm život v Příbrami a částečně v Praze ke konci 19. století. Kromě rázovitých postav a postaviček, stvořených ve spisovatelčině fantazii, se čtenář setkává i s epizodickými postavami Jaroslava Vrchlického, Václava Beneše Třebízského či Karla Raise. Román zaujme nejen všechny příznivce Svaté Hory, ale i milovníky historie, kteří vědí, že minulost není jen velká politika, ale zejména běžný život "obyčejných" lidí. Na první pohled nám připadají jejich osudy idylické, ale ve skutečnosti jsou těm našim současným tak podobné.

Martin Stejskal (13)

Martin Stejskal je český malíř, esejista a esoterik hlásící se k surrealismu. Vystudoval Odbornou školu výtvarnou v Praze. V r. 1963 se spřátelil s básníkem Karlem Šebkem, který ho seznámil se surrealistickým okruhem. Od roku 1968 se podílí na činnosti Surrealistické skupiny v Československu a je členem redakční rady revue Analogon. Koncem 60. let poznal českého alchymistu a hermetika Theofana Abbu a spolupracoval s ním až do jeho smrti. Podle jeho dispozic vytvořil velké tarotové karty, které vydal vlastním nákladem i tiskem jako samizdat s názvem 22 arkán Theofana Abby. Později spolupracoval na českých překladech knih francouzského alchymisty Fulcanelliho. . Koncem 60. let 20. století se dvakrát účastnil spolu s několika výtvarníky ze Surrealistické skupiny experimentace s kyselinou lysergovou a psilocybinem ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze-Bohnicích. Zážitky z pokusů natrvalo ovlivnily jeho tvorbu. Je autorem interpretačních metod konturáže, leptomanie a fázovaných ilusí, v nichž vždy metamorfuje několik statických obrazů v cyklu následných fází. V roce 1976 vydal v Paříži v nakladatelství Editions surréalistes velkoformátovou knihu-bibliofilii 14 vlastních litografií Maisons , doprovázenou básnickými texty francouzského surrealisty Vincenta Bounoura. Podle autorových kreseb litografie zhotovil prestižní pařížský litografický atelier Babette Pons. Přispěl svým textem do kolektivního sborníku La civilisation surréaliste . Začátkem 90. let byl zvolen do prvního předsednictva obnovené společnosti čs. hermetiků Universalia. Spolupracoval na koncepci souborné hermetické expozice Opus Magnum v roce 1997 v Domě U kamenného zvonu v Praze a napsal text pro obsáhlý katalog-knihu, kterou i graficky upravil. Podíl...

Martin Sichinger (10)

Martin Sichinger Narodil se ve Vimperku, kde navštěvoval gymnázium. V Plzni pak vystudoval pedagogickou fakultu. Pobýval v zahraničí, nyní žije s rodinou v Praze a živí se jako učitel angličtiny a češtiny. V 90. letech vydal v nakladatelství Velárium tři básnické sbírky. Jako prozaik debutoval knihou povídek Přes čáry a vlny . Cukrový klaun je jeho prvním publikovaným románem.

Martin Izák (13)

Ilustrátor knih.

Marta Vencovská (10)

Autorka česko-ruského slovníku.

Marta Šrámková (8)

Narozena 3.7.1935 v Brně. Folkloristka, práce z oboru.

Mark H McCormack (8)

Americký ekonom.

Mária Martišová (10)

Slovenská autorka knih s radami pro ženy a domácnost.

Mária Blšáková (14)

Slovenská spisovatelka, též pracuje jako ošetřovatelka.

Marcela Mrázová-Schusterová (8)

Malířka, ilustrátorka, historička umění a kurátorka. Vystudovala Univerzitu Karlovu, aktivně vystavovala a publikovala. Zpočátku se zabývala raně barokní architekturou v Čechách , potom jako galerijní a muzejní pracovnice českým uměním přelomu 19. a 20, století, zvláště dílem Františka Bílka a Josefa Váchala. Psala poezii, vlastním nákladem vydala dvě drobné básnické sbírky . Je zastoupena v antologii české duchovní lyriky XX. století Krajiny milosti . – Výtvarné tvorbě se věnuje od roku 1992. První obraz olejovými barvami namalovala po smrti matky v roce 1996. O dva roky později se začala zabývat i dřevořezbou.

Marcel Laverdet (4)

Francouzský ilustrátor.

Marc Di Duca (16)

Britský autor turistických průvodců.

Mája Nováková (9)

Narozena 2.9.1906 v Lánech, zemřela 23.7.1990 v Rakovníce. Knihovnice a autorka dívčích románů.

Lydia Petráňová (7)

doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc., nar. roku 1941 v Kolíně. Doc. Petráňová ukončila v r. 1967 studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, FF UK v Praze, obor čeština dějepis; v roce 1969 získala titul PhDr., v roce 1991 kandidaturu historických věd, v roce 1998 se habilitovala na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v oboru české dějiny. Od roku 1985 pracuje v oddělení historické etnologie Etnologického ústavu AV ČR, v roce 1992 byla jmenována vedoucí tohoto oddělení. Od počátku devadesátých let přednáší na Univerzitě Karlově a Univerzitě J. E. Purkyně. L. Petráňová se orientuje na problematiku tzv. tradiční lidové kultury a na dějiny kultury obecně. Je spoluautorkou díla „Dějiny hmotné kultury I–II“ , autorkou řady studií a tří alternativních učebnic dějepisu. Odborný zájem o ikonografii a sémiotiku realizovala v monografii „Domovní znamení staré Prahy“ . Má významný redakční i autorský podíl na třísvazkovém encyklopedickém díle „Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska“ . Dlouhodobě se podílí na vydávání vědecké revue „Český lid“, ústředního časopisu pro etnologii a tradiční kulturu. Patří mezi nejvýznamnější odborníky v českém i evropském měřítku při výzkumu dějin hmotné kultury, dějin stravování a sociálně-historické problematiky zvyků a tradic venkovského lidu. Tyto znalosti promítla do několika knižních publikací a vynikajících učebnic, jimiž podstatně přispěla ke zvýšení úrovně výuky historie a etnologie na školách v České republice v postkomunistickém období. Mimořádné schopnosti společenské komunikace uplatnila rovněž při rozvíjení mezinárodních vztahů, zejména též styků mezi českými a francouzskými vědci. V letech 1993–2006 byla členkou Akademického sněmu AV ČR. Od roku 1997 do roku 2005 pracovala L. Petráňová v Akademické radě AV ČR, v letech 2001–2005 působila jako místopředsedkyně AV ČR odpovědná za koncepční a vědecko-organizační otázky sekce pro humanitní a spole...

Ľudo Zúbek (14)

autor historických životopisných próz, literatúry faktu a rozhlasových hier, publicista, prekladateľ PS: Pri svojej tvorbe používal pseudonymy: Vladimír Malina; Ľ. Z.; M. V.; V. H.; Z.; zk * 12.07.1907 Malacky † 23.06.1969 Bratislava Vzdelanie: 1913 - 1918 ľudová škola, Malacky 1918 - 1921 meštianska škola, Malacky 1921 - 1925 obchodná akadémia, Bratislava Životopis: Ľudo Zúbek pochádzal z murárskej rodiny. Prvú literárnu prácu uverejnil po skončení štúdií. Črtami, fejtónmi, poviedkami, novelami a reportážami prispieval do Slovenských pohľadov, Elánu, Národných novín a pod. Pod pseudonymom Vladimír Malina uverejňoval recenzie a kritiky o nových prozaických knihách, ale najmä o rozhlasových reláciách a programoch a o divadelných hrách. Počas pôsobenia v rozhlase písal prednášky, fejtóny, reportáže, cestopisné causerie a pásma, poviedky, rozhlasové scénky a hry. Teoreticko-kritickou činnosťou sa pričinil o rozvoj slovenskej rozhlasovej hry pre dospelých. Prejavil zmysel pre vyjadrenie historických udalostí a charakteristiku doby. Krátkymi prózami a informatívnymi staťami o literatúre prispieval do dennej tlače. Jeho skutočný prínos spočíva v orientácii na žáner historického románu a na žáner umelecko-náučnej prózy s kultúrnohistorickým zameraním. Jeho historické romány boli preložené do češtiny, ruštiny, poľštiny, nemčiny a maďarčiny. Prekladal najmä prózu a literatúru faktu z češtiny a maďarčiny . Pôsobenie: 1925 - 1931 bankový úradník, Bratislava, Malacky, Skalica, Zohor, Hlohovec, Piešťany 1932 - 1946 tajomník literárneho oddelenia, potom dramaturg, vedúci slovesného programu, šéfredaktor časopisu Slovenský rozhlas , Slovenský rozhlas, Bratislava 1946 - 1947 vedúci propagačného a publikačného odboru Povereníctva informácií 1947 - 1956 vedúci redaktor vo vydavateľstve Tatran Od 1957 spisovateľ z povolania Ocenenia: 1967 titul Zaslúžilý umelec 1966 Cena ...

Ludmila Grossmannová Brodská (13)

Ludmila Grossmannová Brodská, vlastním jménem Ludmila Grossmannová , byla česká učitelka, spisovatelka knih pro mládež a překladatelka. Celý život bojovala s nepřízní osudu; v šesti letech ohluchla, ještě v dětství ztratila otce, později se musela vyrovnávat s hmotným nedostatkem a osamocením. Navzdory svému postižení napsala desítky knih, převážně s říkankami, básněmi a výchovnými povídkami pro mládež a řadu příspěvků do časopisů. Její tvorba pro dospělé vycházela z vlastních zkušeností a byla určena především nenáročným venkovským čtenářům. Volně přeložila několik známých literárních děl, jako např. Dobrodružství Barona Prášila, Don Quijote z la Manchy a Chaloupka strýčka Toma. Publikovala rovněž pod pseudonymy Milan Brodský, L. Mělnická, Zdenka Zásmucká a Růžena Šípková. Narodila se 24. května 1859 v Netvořicích u Benešova jako dcera zámožného obchodníka Františka Grossmanna a jeho manželky Rosalie, rozené Leitner . Byla nejstarší z šesti dětí, sourozenci: Vácslav , Antonín , Marie Šulcová , Johann a Rosalie Henningová . První léta života strávila v rodné obci, odkud se s rodiči přestěhovala do Prahy. Spokojené dětství v harmonické rodině jí v šesti letech přerušila závažná nemoc – spála, jejímž následkem ohluchla. Rodiče si byli vědomi jejího nadání a zajistili jí kvalitní výchovu. Když nemohla chodit do běžné školy, vyučoval ji soukromě František Ryšavý z ústavu hluchoněmých v Praze. Ten ji naučil odezírat ze rtů, díky čemuž se mohla dorozumět. Vedle toho chodila na kurzy ručních prací a u Jenny Schermaulové se učila malovat. Roku 1873 přišla další pohroma – po krachu na vídeňské burze přišla rodina o veškerý majetek a brzy také zemřel její otec. Ludmila se stala oporou rodiny. Vykonávala vět...

Lucy Foley (10)

Lucy Foley vystudovala angloamerickou literaturu a potom pracovala jako redaktorka beletrie. Miluje cestování a Londýn, v němž žije.

Lucie Šilhová (9)

Lucie Šilhová, vedoucí přílohy Ona Dnes deníku MF Dnes, se od profesních začátků věnuje ženám z nejrůznějších úhlů pohledu. Psala pro lifestylové magazíny Elle, Marianne a Cosmopolitan, vedla časopis Puls. Spolupracovala na několika reklamních kampaních pro módní firmy. Roku 2006 jí vyšla kniha Matkou ve vyšším věku, kterou napsala s gynekoložkou Janou Stejskalovou, a o dvanáct let později vyšla její beletristická prvotina Beru to sebe.

Luboš Pospíšil (5)

Luboš Pospíšil je významný český hudebník a písničkář, uznávaný pro svůj přínos rockovému a bluesovému žánru na české hudební scéně. Svou kariéru zahájil v 70. letech 20. století a proslavil se jako člen skupiny C&K Vocal, která měla v československém hudebním světě velký vliv. Po odchodu z C&K Vocalu se Pospíšil nadále prosazoval jako sólový umělec. Jeho tvorba se často vyznačuje introspektivními texty a osobitým stylem zpěvu, který mu získal oddané fanoušky. V průběhu let vydal Pospíšil několik alb, na nichž se projevuje jeho skladatelský i interpretační talent. Jeho přínos české hudbě byl oceněn různými cenami a vyznamenáními, což upevnilo jeho status významné osobnosti hudebního dědictví jeho země.

Lubomír Man (12)

Lubomír Man je český spisovatel. Lubomír Man se narodil v Záblatí u Bohumína 23. března 1930. Po mobilizaci v roce 1938 se jeho rodina uchýlila k příbuzným na Vysočině , kde dokončil základní školní docházku. Po válce se rodina vrátila zpět do Záblatí a LM začal chodit do bohumínského gymnázia, kde v roce 1949 maturoval. Studoval pak na Pedagogické a Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně tělesnou výchovu a anglickou literaturu a anglický jazyk. Během studií začal reprezentovat ČSR ve skoku dalekém. Od roku 1950 do roku 1956 byl stálým členem národního mužstva ČSR a dvakrát se stal vicemistrem ČSR. Učil na několika středních školách na Ostravsku, na Vysoké škole báňské, rok pracoval v zahraniční redakci ČTK v Praze. Po několika letech publicistiky do nejrůznějších tiskovin , začal v roce 1967 psát svou literární prvotinu Vysoký cíl. Jedna kniha byla zpracována pro rozhlas, jiná pro televizi. Vysoký cíl byl v roce 1996 převeden na Slovensku do zvukové podoby pro slepce, v Česku o rok později. Do zvukové podoby pro slepce byla převedena i kniha S devatenáctkou do Bernu a kniha Hrrr na ně! . Mezinárodním úložištěm dat Wikimedia Commons byla kniha Hrrr na ně! zařazena do seznamu 40 Knih roku světové produkce v r. 2003.. V anketě České televize Kniha mého srdce získal mezi autory Ostravska přítomnosti i minulosti nejvyšší počet hlasů.{Kniha mého srdce, Česká televiz...

Locomotiv GT (6)

Locomotiv GT , často zkráceně LGT, byla významná maďarská rocková skupina založená v roce 1971. Skupinu založili kytarista Gábor Presser, baskytarista Tamás Barta, bubeník József Laux a zpěvák a kytarista Károly Frenreisz. Rychle se stali jednou z předních kapel maďarské rockové scény a byli známí svou fúzí rocku, funku, blues a jazzových prvků. Jejich debutové album s vlastním názvem " Locomotiv GT " vyšlo v roce 1971 a prosadilo se jako významná síla v hudebním průmyslu.

Ljuba Hermanová (5)

Liz Kessler (12)

Anglická spisovatelka knih pro děti a mládež. Novinářka a lektorka angličtiny, mediálních studií a tvůrčího psaní.

Livin' Blues (3)

Livin' Blues byla nizozemská bluesrocková skupina, kterou v roce 1967 v Haagu založil kytarista a frontman Ted Oberg. Během své kariéry byli považováni za jednu z nejlepších holandských bluesových kapel, vedle současníků jako Cuby & The Blizzards. Livin' Blues zažili několik změn v sestavě, ale dokázali si udržet stálou přítomnost na evropské bluesové scéně během konce 60. a 70. let. Byli známí svými energickými vystoupeními a stylem, v němž se mísilo tradiční blues s rockovými prvky, což v té době u publika dobře rezonovalo.

Lilian Darcy (16)

Od té doby, co se Lilian před deseti lety provdala za Američana, dělí svůj čas rovnoměrně na dobu strávenou v Americe a ve své rodné Austrálii. Její děti mají svojí občanství. Ve svých příbězích se snaží vykreslit charakteristické rysy obou kultur. pro Silhouette Romance je nováčkem, ale napsala již přes třicet knih pro edici Medical romance nakladatelství Mills & Boon.

Libuše Koubská (10)

Libuše Koubská vystudovala novinářství na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK, čtrnáct let pracovala jako redaktorka Zahraničního vysílání Čs. rozhlasu, kde se orientovala na popularizaci vědy. Od roku 1990 do roku 1998 působila v Lidových novinách, poté deset let v politickém a kulturním časopise Přítomnost, jehož byla osm let šéfredaktorkou. Učí novinářské žánry na FSV UK, šest let vedla specializaci Ekonomická žurnalistika na VŠE v Praze. Je autorkou a spoluautorkou knih o vědě a medicíně a časopisecky i knižně vydaných povídek a fejetonů. Žánr rozhovoru chápe mnohem víc jako dialog než duel, jako snahu se něco dozvědět, porozumět svému protějšku, zkusit otevřít zásuvky, které se běžně neotevírají. Zprostředkovat čtenářům nejen informace, ale také podněty k uvažování. Veletrh Svět knihy Praha - 10. 5. 2018: Cenu za původní práci obdržela Libuše Koubská za knihu Dědečkův deník, ve které pokračuje v popisování dalších osudů generací své rodiny. Zdroj: https://www.lidovky.cz/literarni-cenu-arnosta-lustiga-obdrzel-karel-hvizdala-p10-/kultura.aspx?c=A180510_163026_ln_kultura_ele

Libor Pešek (11)

Libor Pešek je uznávaný český dirigent, známý svou interpretací české klasické hudby, zejména děl Antonína Dvořáka. Pešek se narodil 22. června 1933 v Praze a má za sebou vynikající kariéru ve světě klasické hudby. V letech 1987-1997 působil jako šéfdirigent Královského filharmonického orchestru v Liverpoolu, kde se významně zasloužil o jeho mezinárodní renomé. Jeho působení v orchestru se vyznačovalo četnými nahrávkami a turné, které se setkaly s velkým ohlasem kritiky.

Lexi Ryan (8)

Lexi Ryanová se narodila roku 1981 ve Spojených státech. Před svou spisovatelskou dráhou se živila jako profesorka angličtiny. V současné době bydlí se svým mužem a dvěma dětmi ve státě Indiana, kde pobývá ze všeho nejraději, a věnuje se svým zálibám, mezi které patří vzpírání nebo čtení hojného množství knih.

Lenormand Frédéric (16)

Lenka Špillarová (11)

Autorka cestopisných publikací, Ing.

Lenka Požárová (11)

Lenka Požárová je česká spisovatelka a autorka kuchařek. Lenka Požárová vystudovala střední ekonomickou školu v Brně. Následovalo roční studium německého jazyka, studium na rakouské obchodní akademii a studium Masarykovy univerzity v Brně, ekonomicko-správní fakulty. Několik let pracovala jako daňový poradce. Po více než pětiletém působení v poradenské kanceláři a prožitém syndromu vyhoření profesi opustila. Ve vlastním nákladu vydala čtrnáctidílnou edici kuchařek "Což takhle dát si...". Ta byla poprvé v české historii oceněna zahraniční cenou Gourmand Cookbook Awards. Její doménou jsou nevšední kombinace surovin. Recepty na zakázku vymýšlela pro známé značky a postupně se začala uplatňovat i jako fotografka svých výtvorů. Vydala knihu "Jak jsem projela svět", kde shrnula své zážitky z cest, recepty a fotografie. Později vydala román "Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice", která obsahuje autobiografické prvky. Následovala "Kuchařka z románu s vůní kávy a špetkou skořice", která je proložena fotografiemi z cesty do Střední Ameriky. Dva roky měla svou rubriku s kulinárními reportážemi a vlastními fotografiemi v IN magazínu Hospodářských novin, přispívala i do dalších časopisů. Odmítla být tváří několika reklam i natočit kulinární show, která měla být kopií zahraniční předlohy.

Laurence Sterne (7)

Laurence Sterne byl britský duchovní a romanopisec období preromantismu. Sterne se narodil v irském Clonmelu v rodině chudého anglického praporčíka a irské markytánky a jako dítě s rodiči putoval po různých posádkových městech v Irsku. Když byl jeho otec odvelen na Jamajku, kde brzy zemřel na malárii, umožnili mu bohatí příbuzní vystudovat nejprve gymnázium a pak teologii na Univerzitě v Cambridgi. V roce 1738 se stal farářem na poměrně bohaté faře v Coxwoldu v Yorkshire, kde se mohl věnovat literatuře. Roku 1741 se oženil s Elizabeth Lumleyovou. Do svých šestačtyřiceti let vydal Sterne pouze několik kázání. Poté napsal pro podporu přítele satiru na provinční církevní politiku A Political Romance , kterou církev odsoudila a kniha byla spálena. Sterne si však uvědomil své spisovatelské nadání a následně se proslavil devítidílným románem Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho , na kterém pracoval od roku 1759 do roku 1767. Většina situací v knize je založena na absurdních rodinných nedorozuměních, které vyznívají humorně. Vtip vyprávění spočívá také v tom, že Tristram neumí nic vysvětlit jednoduše a do všeho zaplétá široké souvislosti. Proud vyprávění je neustále přerušován epizodami, vtipnými odbočkami a postřehy a právě tato na svou dobu nová forma způsobila, že Sternovo postavení v historii románu 18. století bývá srovnáváno s postavením velkých tvůrců moderní prózy. Po úspěchu románu pobýval Sterne často v Londýně, kde byl zván do významných salónů vyšší společnosti. Zde se seznámil s Elizou Draperovou , manželkou úředníka Východoindické společnosti, jejichž vztah byl považován za skandální. Protože bojoval s tuberkulózou, cestoval po Francii, aby našel úlevu od své nemoci. Zde také našel inspiraci ke svému dalšímu významnému dílu, intelektuálnímu cestopisu Sentimentáln...

Larry Collins (5)

Korespondent na Středním východě a poté šéf pařížské agentury Newsweeku. Spolupracoval od šedesátých let s Dominiquem Lapierrem a vydali spolu mnoho knih.

Ladislav Štoll (10)

Ladislav Štoll byl český marxistický literární kritik, představitel stalinistického pojetí teorie umění, československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa. Narodil se v rodině nájemce zámeckého hostince na Malé Skále u Turnova Emila Štolla a jeho ženy Anny, rozené Škopánové . Vystudoval reálku v Turnově a obchodní dopravní abiturientský kurs na jednoroční obchodní akademii v Praze-Karlíně , vojenskou službu absolvoval u letectva . V roce 1930 jako mimořádný posluchač navštěvoval přednášky F. X. Šaldy a Z. Nejedlého na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v Praze v Eskomptní bance a Živnobance jako úředník, odkud byl v roce 1931 propuštěn za článek Úředníci v Levé frontě o sympatiích bankovního úřednictva ke komunismu a jeho postavení v době krise. Po svém propuštění se stal komunistickým novinářem a začal se věnovat literární kritice. Roku 1926 vstoupil do KSČ, v roce 1929 se oženil. Byl předním členem Levé fronty a odpovědným redaktorem stejnojmenného časopisu. Od roku 1934 byl redaktorem Rudého práva. Roku 1934 byl stranou vyslán do Moskvy jako překladatel Marxových a Engelsových spisů z němčiny, kde zůstal s rodinou až do roku 1936. S Juliem Fučíkem se podílel na českém vysílání moskevského rozhlasu. Mobilizace se zúčastnil jako poručík bombardovací letky detašované v Horních Počernicích. Během okupace Československa pracoval v Akciové společnosti pro zpracování kukuřice , podílel se na vydávání ilegálního Rudého práva, za což byl v roce 1944 několikrát vyšetřován gestapem. V roce 1947 se stal místopředsedou Kulturní jednoty, která sdružovala kulturní a uměleckou obec. V dubnu 1948 patřil k hlavním řečníkům na Sjezdu národní kultury. Po roce 1948 vystřídal mnoh...

Ladislav Skokan (14)

Ladislav Skokan byl český geograf. Ladislav Skokan se narodil v roce 1933 v Moravských Budějovicích, kde vystudoval obecnou školu i místní gymnázium. Následně nastoupil na Hospodářskou fakultu Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze , ale roku 1952 přestoupil a vystudoval geografii na Geografické fakultě Lomonosovy univerzity v Moskvě. Diplomovou práci napsal pod vedením profesora Isaaka Majergojza, se kterým se spřátelil, a i v důsledku toho se věnoval primárně geografii Sovětského svazu. Po návratu v roce 1957 nastoupil na VŠE, kde přednášel do roku 1990, zpočátku působil jako asistent profesora Miroslava Blažka , následně jako odborný asistent a konečně jako docent . Roku 1984 složil rigorózní zkoušku na Univerzitě Karlově. V roce 1990 kdy odešel do Ústí nad Labem na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, mezi roky 1991 a 1999 byl vedoucím katedry. Věnoval se primárně ekonomické geografii, věnoval se ale také geografii zemí bývalého Sovětského svazu, dějinám geografie. Publikoval přibližně 580 prací. Věnoval se také popularizaci geografie a 32 let pracoval v redakční radě časopisu Lidé a Země, mezi lety 1971 a 1990 byl také vedoucím redaktorem. V roce 2015 mu byla udělena Medaile Ministerstva školství.

Ladislav Moučka (11)

Autor a vydavatel knih z oblasti posvátné geometrie, astrologie, alchymie a magie, publikace z oblasti duchovní literatury, spiritismu a hermetismu .

Ladislav Hosák (9)

Ladislav Hosák byl český historik a vysokoškolský pedagog. Po absolvování gymnázia ve Strážnici nastoupil v roce 1923 na Filosofickou fakultu University Karlovy ke studiu dějepisu a zeměpisu. Poté přestoupil na nově zřízenou Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po absolvování studií učil nejprve na gymnáziích v Příboře, Břeclavi a konečně od roku 1930 v Brně. V roce 1946 nastoupil na Pedagogickou fakultu University Palackého v Olomouci, kde v roce 1949 získal habilitaci a v roce 1963 byl jmenován profesorem československých dějin a historické vlastivědy. To bylo možné v uvolněnější atmosféře 60. let, nicméně na jmenování profesorem čekal Hosák poměrně dlouho, a dva měsíce před udělením profesury požádal o odchod do důchodu. Jeho nejvýznamnějším počinem bylo vydání Historického místopisu země Moravskoslezské . Další z místopisných děl vztahujících se k Moravě:

Ladislav Borovanský (14)

Ladislav Borovanský byl český anatom a dlouholetý přednosta Anatomického ústavu Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Borovanského.

L. J Shen (15)

Americká spisovatelka L. J. Shen je autorkou knih, obecně se řadících do žánru New Adult a Contemporary Young Adult romancí. Typická je pro ni doposud neukončená série Hříšníci, která zahrnuje díly Vicious: Divoká láska , Ruckus: Šílená láska , Scandalous: Šokující láska , Bane: Prokletá láska a Defy: Nebezpečná láska . Z její dílny pochází však také romány mimo tuto sérii, jako jsou Barva půlnoci – příběh o nevinné asistentce slavného rockera a Ukradený polibek o nešťastné lásce v mafiánském prostředí. Tyto „romány pro mladé ženy s drsnými tématy ze života“, ať už samostatné, anebo ze zmíněné série, jsou romantické, erotické a napínavé, ale především o lásce ke komplikovaným mužům. V současné době patří k nejprodávanějším titulům v USA. Díky svému úspěchu byla L. J. Shen v roce 2016 nominována na cenu Goodreads Choice Awards Best Romance. Nyní pracuje a žije se svým manželem a synem v Kalifornii. Důležitým členem její domácnosti je i „líná“ kočka, v jejíž přítomnosti si ráda čte, dívá se na televizi nebo se opaluje.

Kódži Miura (9)

Klaas T Noordhuis (12)

Klaas T. Noordhuis je známý návrhář zahrad. Zúčastnil se přípravy mnoha zahradních výstav např. Floriade, pečoval o parlamentní zahradu Wellington a řídil zahradní střediskoV současné době je zahradním poradcem a se svým kolegou založili zahradu veřejně přístupnou u svého domu v Groningenu.

Kinga Litkowiec (7)

Polská spisovatelka. Autorka románů.

Kid Cube (17)

Katherine Arden (8)

Katherine Arden se narodila v Texasu. Vystudovala francouzštinu a ruštinu na Middlebury College . Žila v zahraničí, mj. ve Francii, v Moskvě a také na Havaji, kde napsala knihu of Medvěd a slavík. V současnosti žije ve Vermontu.

Karolina Adamová (14)

Karolina Adamová je profesorka na Katedře právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a vedoucí Katedry právních dějin Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, vědecká pracovnice Ústavu státu a práva Akademie věd. Vedle právních dějin se zabývá též politologií. V roce 1994 byla také asistentkou ústavní soudkyně Ivany Janů. V roce 2020 obdržela ocenění za celoživotní přínos pro rozvoj právní historie, které uděluje Evropská společnost pro právní dějiny, z.s.

Karol Kállay (12)

Karol Kállay byl slovenský umělecký fotograf a dokumentarista. Amatérsky začal fotografovat po skončení gymnázia v Trenčíně a v Ružomberku. Je autorem reportážních fotografických cyklů, monotematických publikací a fotografií modního odívání pro řadu časopisů. Jistou dobu působil i v kinematografii jako asistent režiséra, např. i filmu Čertova stena. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Univerzitu Komenského v Bratislavě. Od roku 1945 fotografoval profesionálně. Roku 1954 vydal svoji první knihu. Je členem Medzinárodní federace umělecké fotografie a držitel titulu EFIAP . V roce 1992 získal cenu redakce magazínu GEO – Fotograf roku.

Karin Slaughter (16)

Karin Slaughter je americká spisovatelka, jedna z nejúspěšnějších soudobých autorek v oblasti kriminálního thrilleru. Její knihy získaly řadu prestižních ocenění a byly přeloženy do 27 jazyků. Série Grant County Série Will Trent Ostatní knihy

Karin Michaëlis (13)

Dánská spisovatelka, manželka spisovatele Sophuse Michaëlise, posléze diplomata Charlese Emila Stangelanda. Jako antifašistka strávila druhou světovou válku v USA. Nejznámější jsou její knížky pro děti s hrdinkou Bibi, kterých napsala celkem 9. Skandální úspěch z jejích 36 románů pro dospělé zaznamenala kniha Den farlige alder a její pokračování Elsie Lindtner , které vzbudily pohoršení otevřeným konstatováním, že i žena může pociťovat sexuální touhu. Napsala i románovou autobiografickou trilogii vydávanou pod společným jménem Træet på Godt og Ondt a ve 40. letech další autobiografie Little Troll a Vidunderlige Verden .

Karin Lednická (6)

Karin Lednická je česká nakladatelka, překladatelka a spisovatelka. Narodila se v Karviné, vyrostla v Havířově a nyní žije v Ostravě. Dá se tedy říct, že celý život strávila v regionu, jehož historii se ve svém autorském debutu věnuje. Měla v úmyslu studovat knihovnictví a žurnalistiku, ale to jí bohužel z různých důvodů nevyšlo. Po maturitě tedy vykonávala celou škálu profesí v Benzině, Tesle Havířov a v Moravských chemických závodech Ostrava. Zkraje 90. let se konečně dostala k vysněné profesi: začala psát pro regionální periodika, dělala zprávařku v jednom z prvních soukromých rádií a věnovala se kulturní publicistice. V letech 1993-1994 pobývala v Londýně, kde studovala angličtinu a anglickou historii. Po návratu z Anglie 2 roky překládala beletrii, 20 roků vydávala knihy a nyní se plně věnuje vlastnímu psaní. Její prvotina Šikmý kostel, první díl zamýšlené trilogie, se stala absolutním vítězem ankety Kniha roku a získala celou řadu dalších ocenění. Podobně si vede i druhý díl trilogie, po němž dostala za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin Cenu za svobodu, demokracii a lidská práva, kterou každoročně uděluje ÚSTR. V březnu 2022 vyšlo literární dokudrama s názvem Životice: obraz zapomenuté tragédie; aktuálně pracuje na třetím díle Šikmého kostela, který dovede děj do poloviny 60. let.

Karen M McManus (12)

Karen M. McManus je vášnivou čtenářkou a spisovatelkou už od dětství, své rozsáhlé znalosti následně zúročila při studiu. Získala bakalářský titul z angličtiny na Univerzitě svatého kříže v New Orleans a magisterský titul z žurnalistiky na Severovýchodní univerzitě v Bostonu. Když nepracuje v markentingu nebo nepíše v Cambridgi v Massachusetts, ráda cestuje po světě se svým synem Jackem. Její prvotina Jeden z nás lže byla přeložena do více než 30 jazyků po celém světě.

Karen Blixen (9)

Baronka Karen von Blixen-Finecke, rodným jménem Karen Christentze Dinesen , byla dánská básnířka, spisovatelka a vypravěčka, která kromě svého vlastního jména psala pod pseudonymy Isaac Dinesen, Osceola a Pierre Andrezel. Pocházela z vyšších statkářsko-aristokratických kruhů. Její otec Vilhelm Dinesen byl rovněž literárně činný, pod pseudonymem Boganis vydal dva svazky Jagtbreve . Karen Dinesen se narodila v Rungstedlunduu v severním Sjaellandu jako druhá dcera spisovatele a kapitána Vilhelma a Ingeborg Dinesen, rozené Westenholzové. Karen Blixenová se po celý život se nechtěla smířit s konvenčními představami své rodiny o postavení ženy. Původně si chtěla zvolit dráhu profesionální výtvarnice , pokoušela se také o literární tvorbu a pod pseudonymem Osceola uveřejnila časopisecky dvě novely. Roku 1914 se provdala za svého švédského bratrance barona Brora Blixena-Fineca a společně s ním zakoupila farmu s kávovými plantážemi nedaleko Nairobi v Keni. Manželství však ztroskotalo, farma zkrachovala a po smrti svého anglického přítele Denise Finch Hattona se Blixenová nemocná a téměř bez prostředků vrátila do Dánska, kde pak v rodném Rungstedlundu severně od Kodaně žila po zbytek života. V průběhu let, která trávila v Africe pokračovala v literárních pokusech a vydala časopisecky loutkovou komedii Sandhedens haevn . Prosadila se však až anglicky psanou a v USA velmi úspěšnou sbírkou novel Seven Gothic Tales , kterou sama přeložila do dánštiny jako Syv fantastiske fortaellinger . Anglická verze vyšla pod autorským pseudonymem Isaak Dinesen, stejně jako další anglicky psaná díla Blixenové. Všechny její dánské knihy vyšly pod jejím vlastním jménem, většinou v jejím vlastním překladu do dánštiny. Léta strávená v Africe jsou inspirací polofiktivní a polovzpomínkové knihy "Out of Africa" – Min afrikansk...

Karel Werner (8)

Karel Werner je český indolog, orientalista a religionista. Navštěvoval gymnázium v Brně a Znojmě. Po maturitě v roce 1945 začal studovat sanskrt, filozofii, historii, sinologii a indologii na Palackého univerzitě v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1949 získal titul PhDr. díky práci Významoslovný rozbor primitivních jazyků. Čtyři roky působil jako asistent na Palackého univerzitě. Poté kvůli režimu byl nucen pracovat v dělnických profesích až do roku 1968, kdy odjel do Velké Británie, kde byl přijat na akademickou půdu. Na začátku devadesátých let pomáhal založit Ústav religionistiky v Brně, kde je od roku 1993 hostujícím profesorem. Wernerovo dílo je zaměřeno především na hinduismus, buddhismus a jógu. Je autorem mnoha studií v českém, především anglickém a spoře v německém jazyce.

Karel T Neumann (8)

Narozen 9.11.1888 v Přemyšlení u Prahy, zemřel 8.3.1966 v Praze. Sochař, malíř, ilustrátor, prozaik.

Karel Procházka (7)

Práce o olympijských hrách.

Karel Oliva (11)

Doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. je český jazykovědec a současný ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se matematickou lingvistikou a formální syntaxí. Externě vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Oliva dříve působil také na Bulharské akademii věd v Sofii, na univerzitě v Saarbrückenu a v Rakouském institutu pro výzkum umělé inteligence ve Vídni.

Karel Liška (6)

Narozen 28.1.1910, zemřel 30.7.1993. Povoláním strojník, práce z oboru heraldiky a sfragistiky.