Výpis všech autorů

M. R James

Britský spisovatel, autor strašidelných povídek a románů. Medievalista, děkan univerzity v Cambridge.

Lisa Renee Jones

Lisa Renee Jones je autorka bestselerů New York Times a USA Today. Píše romance a thrillery. Než začala psát, vlastnila významnou personální agenturu opakovaně oceňovanou časopisy The Austin Business Journal a Dallas Women’s Magazine. V roce 1998 se umístila na 7. pozici v žebříčku rozvíjejících se firem vlastněných ženou časopisu Entrepreneur Magazine. Žije v Coloradu s manželem, kočkou a zlatým retrívrem

Lenka Jaklová

Narozena 22. 1. 1959 v Rychnově nad Kněžnou. Publicistka, rozhlasová redaktorka, autorka knihy o I. Bittové. Od r. 2010 v Zastupitelstvu města Hradce Králové a také je členkou rady města.

Kurt Jeni

Jurgita Juškaitė-Jakaitienė

Litevská malířka a ilustrátorka dětských knih.

Josef Jíra

Josef Jíra byl český malíř, grafik a ilustrátor. Studoval na odborné šperkařské škole v Turnově , potom na Akademii výtvarných umění v Praze , nejdříve v přípravce u Karla Mináře, po roce byl přijat do školy Miloslava Holého. Akademii v roce 1949 dobrovolně opustil a odjel na roční brigádu do Krkonoš. Další dva roky studia byli jeho učiteli Otakar Nejedlý a Vlastimil Rada. Od mládí hodně maloval, zároveň se však věnoval sportu . Jeho sportovní kariéru ukončily až dva úrazy v letech 1950 a 1954. Vášnivě však lyžoval celý život, další dva úrazy vždy znamenaly zmenšenou pohyblivost, takže mohl malovat jen v ateliéru, hlavně portréty. Po roce 1954 už se plně věnoval výtvarnému umění. Zprvu se živil propagační grafikou, později přijímal zakázky na knižní ilustrace. Stále však maloval, a první úspěch se dostavil už v roce 1955, kdy za obraz Komedianti získal roční stipendium . Jíra byl jedním zakládajícím členem skupiny M 57 a zúčastnil se všech jejích výstav . Skupina vznikla už v roce 1954, pro neshody se Svazem čs.výtvarných umělců jí však byla první výstava povolena až v roce 1959. Jejími členy byli absolventi AVU, většinou žáci profesorů Holého a Rady – Ladislav Karoušek, Mojmír Preclík, Jaroslav Šerých ad. Letopočet v názvu skupiny znamená rok vzniku, písmeno M je zkratka slova Makarská, protože její členové se scházeli v malostranské vinárně Makarská. Josef Jíra využíval koncem 50. let a zvláště v letech 60. možnosti více cestovat. Zúčastnil se světové výstavy Expo 58 v Bruselu, v dalších letech navštívil Leningrad, Paříž, Egypt, Itálii, Řecko, Španělsko,Švédsko, Kubu, Arménii, Gruzii a řadu dalších zemí. Všechny tyto cesty měly výrazný vliv na jeho práci. Vznikla řada kreseb, grafických listů i obrazů ...

Josef Ječmínek

Narozen roku 1892 ve Vítonicích na Moravě, zemřel 25.10.1973 v Praze. Ing., profesor průmyslové školy, učebnice technické mechaniky.

Jón Sveinsson

Islandský římskokatolický teolog, jezuita, spisovatel knih pro mládež.

Johann Strauss Jr.

Johann Strauss Jr. , známý také jako "král valčíků", byl rakouský skladatel lehké hudby, zejména taneční hudby a operet. Narodil se 25. října 1825 ve Vídni a byl synem Johanna Strausse staršího, který byl sám slavným skladatelem a dirigentem. Navzdory otcovu počátečnímu nesouhlasu s hudební kariérou Strauss ml. překonal otcovu slávu a stal se jedním z nejpopulárnějších skladatelů 19. století.

Jiří Jobánek

Jiří Jobánek byl český středoškolský učitel a spisovatel. V roce 1942 absolvoval v Brně klasické gymnázium. Pak byl totálně nasazen v místní zbrojovce. V letech 1945–1948 vystudoval obory historie a filozofie na brněnské filozofické fakultě a začal učit na venkovských školách v Kunštátě a Tvarožné . V roce 1948 se oženil s Věrou Sládkovou. V roce 1961 PhDr. Jiří Jobánek získal místo středoškolského učitele na gymnáziu v Brně, kde učil mj. Miroslava Donutila. Psát začal od roku 1959, science fiction od roku 1962. Napsal 10 velkých prací. Zajímal se o řečtinu, latinu, němčinu, umění, historii obecně. Vyučoval externě na JAMU v letech 1965–1969. Rozvedl se roku 1965. Do důchodu odešel roku 1984. V letech 1990–1991 pracoval v Kabinetu společenských věd jako odborný asistent. Byl aktivním ve Společnosti pro Moravu a Slezsko, v Helsinském sdružení, Československém fandomu a dalších organizacích. V roce 1990 kandidoval do Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR na kandidátce Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Zúčastnil se řady Parconů. Zemřel v Brně ve svých téměř 80 letech, v červenci 2002.

Jiří Jirmal

Jiří Jirmal, vlastním jménem Jiří Novák , byl přední český kytarista, hudební skladatel, publicista a pedagog. Ve své praxi se hodně věnoval jak jazzové hudbě, tak i interpretaci vážné hudby. Absolvoval státní konzervatoř, kde studoval u profesora Štěpána Urbana. V padesátých a šedesátých letech byl vyhledávaným kytaristou a spolupracoval například s Orchestrem Karla Vlacha, orchestrem Karla Krautgartnera, klarinetistou Ferdinandem Havlíkem, kontrabasistou Antonínem Gondolánem, vystoupil s Janem Werichem a s dalšími umělci a hudebními tělesy. V roce 1963 spolupracoval v Německu s předním kytaristou Siegfriedem Behrendem a vyučoval na Vysoké hudební škole v Saarbrückenu. Zde také studoval renesanční a barokní kytarovou a loutnovou literaturu. Krátce na to se také stal profesorem na Pražské konzervatoři, kde pomohl vychovat řadu českých kytaristů . Ve finále největší a nejprestižnější světové kytarové soutěže, pořádané francouzským rozhlasem v Paříži, se umístilo 11 jeho žáků z celého světa. Tři získali první ceny , dva druhé a šest třetí ceny. Tím se stal nejúspěšnějším pedagogem této soutěže. Jiří Jirmal je oceňován jakožto skvělý improvizátor a interpret vážné, jazzové i taneční hudby, přestože musel díky úrazu ruky při autonehodě koncertní činnost na čas přerušit a věnovat se především pedagogické, publicistické a skladatelské činnosti. Asi od roku 2000 spolupracoval s Miloslavem Klausem, se kterým také pravidelně koncertoval. Od roku 2005 opět sám koncertoval. Je, mimo jiné, také autorem řady skladeb vycházejících z brazilské a latinskoamerické hudební tradice v rytmu samby, rumby, bossa novy apod. Také je autorem dvou učebnic hry na kytaru – Škola hry na kytaru a Základy kytarové techniky . V roce 2008 vydal autorské album Classical Guitar Jazz ...

Jiří Jaška

Narozen 8. 1. 1906 ve Vídni , zemřel 29. 1. 1982 v Uherském Hradišti. Sochař, kreslíř, grafik, ilustrátor a výtvarný pedagog.

Jiří Janoš

Jiří Janoš je český japanolog, koreanista, publicista a spisovatel. V letech 1969-1975 vystudoval japanologii a koreanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1977 zde získal obhajobou rigorózní práce Problémy aktuálního členění v moderní japonštině titul PhDr. . Od roku 1979 do roku 1990 pracoval jako překladatel a redaktor v Redakci obrazového zpravodajství Československé tiskové kanceláře, zároveň se věnoval popularizaci zejména japonských dějin. Od roku 1991 působí jako nezávislý publicista, překladatel a spisovatel. Je autorem několika knih a velkého množství článků v různých časopisech.

Jégé

Prozaik a literárnokritický publicista. Pochádzal z advokátskej rodiny. Vzdelanie získaval v Kežmarku, Ružomberku, Gyöngyösi a v Levoči, neskôr pokračoval v štúdiu na lekárskej fakulte v Prahe. Takmer celý svoj život prežil ako lekár v Dolnom Kubíne. Bol tiež aktívnym spolupracovníkom a hlavným redaktorom novín Naša Orava, neskôr zodpovedným redaktorom Oravy. V 30. rokoch sa jeho zdravie prudko zhoršilo, najmä po odchode jeho dcéry z protektorátu. Nikdy sa z toho nespamätal a krátko na to zomrel na zlyhanie srdca...

jaz

Pavla Jazairiová roz. Kochová se narodila 5.3.1945 v Munsteru ve Francii. Dětství trávila mezi touto zemí, kde žila její matka, a Československem, u prarodičů. V 16 letech se do Československa vrací natrvalo. O čtyři roky později nastupuje do čs. rozhlasu – zahraničního vysílání pro fr. Afriku, odkud po roce 1968 z politických důvodů odchází. Pracuje jako prodavačka, později jako tlumočnice. Přitom se zajímá o rozvojové země a píše.. Na pozvání bratra cestuje, především opakovaně do Afriky. Z manželství s Mufidem Jazairi se jí narodí 2 synové, Nisan r. 1967 a Martin r. 1969. Roku 1990 se vrací do rozhlasu jako redaktorka zpravodajství ze zahraničí. Její knihy se zabývají tematikou rozvojových zemí: Sahara všedního dne, Setkání v buši, Cesty za Afrikou, Afrikou v protisměru, Izrael a Palestina, Palestina a Izrael, ve spoluautorství s Jiřím Hůlou Egypt, Egypt. Naposledy vyšly dva díly její práce o Indii: V Indii a V severní Indii. Navštívené země: Evropa Blizký východ – , Rusko, Indie, Pákistán, Severní Korea. Afrika: Severní Niger, Nigerie, Kamerun, Burkina Fasso, Mali, Ghana, Togo, Beni,. Jižní Afrika, Zimbabwe, Keňa, Tanzanie.

Jaroslav Janů

Narozen 1.5.1908 v Říčanech u Prahy, zemřel 28.7.1969 na Dobříši. PhDr., docent české a slovenské literatury, práce z oboru, překlady z němčiny a z francouzštiny.

Jana Jordáková

Elektronická publikace o historii zámků v pověstech.

Ján Pavol

Jan John

Středoškolský učitel a popularizátor přírodních věd. Jan John se narodil v Žimuticích u Týna nad Vltavou 13. června 1850. Střední školu studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích a potom studoval filozofii v Praze. Po studiích nastoupil jako profesor na c.k. reálku v Praze na Starém městě, kde vyučoval až do roku 1905. V roce 1906 nastoupil jako ředitel na c.k. reálce v Táboře. Později byl profesorem c.k. českého ústavu ku vzdělávání učitelů v Soběslavi. V roce 1916 ho jmenovali c.k. vládním radou. Již během svého studia získával John vědomosti a zkušenosti u profesora Antonína Friče v zoologickém oddělení Českého muzea. Od roku 1873 John již vedl Klub přírodovědecký v Praze. Jako pedagog se věnoval přírodopisu a to hlavně botanice a entomologii, kde se soustředil především na motýly, tak aby své poznatky mohl využít ku prospěchu školství a svojí pedagogické práci. Od roku 1897 začal publikovat svá přírodopisná díla u nakladatele I. L. Kobera. Zvláště oblíbené byly jeho Rostlinopis z roku 1897 a Atlas motýlů střední Evropy z roku 1900. Jan John zemřel 28. března 1920 v Táboře. Dílo : Jan John - Atlas motýlů Jan John: "Rostlinopis: Vlastnosti a soustavný popis rostlin se zvláštním zřetelem k výjevům životním", I. L. Kober, 1897 Jan John: "Přírodopisný atlas rostlin", 2 svazky, I. L. Kober, 1899 Jan John: "Atlas motýlů střední Evropy", I. L. Kober, 1900 Jan John: "Přírodopis hub: s četnými barevnými, umělecky věrně podle přírody provedenými obrazy nejhojněji se vyskytujících jedlých, podezřelých i jedovatých hub", I. L. Kober, 1907

Jan Jiskra

MUDr. Jan Jiskra, Ph.D. , internista, endokrinolog . Publikace z oboru vnitřního lékařství.

Jan Jiráň

Jan Jícha

Narodil jsem se jedné bouřlivé dusné noci 3. února 1980 v nuzné starobylé osadě Praha. Krátký pobyt v porodnici pro mne byl otřesným zážitkem. Zdi byly bílé jako v prádelně, všechny sestřičky zadané a na žádném z přítomných strojů se nedalo naladit Country rádio. Proto jsem si tehdy přísahal, že budu-li někdy sám čekat dítě, nikdy mu nedovolím narodit se v porodnici, leda až bude starší. První léta mého života byla šťastná, protože jsme bydleli v jednom bytě s babičkou, která mě rozmazlovala o sto péro, zpívala mi Hašlerovy dojáky i vypalovačky R. A. Dvorského, a když se moje matka nekoukala, strouhala mi do sunaru perník. Takto jsem vyrůstal v malého tlustého hajzlíka, a při představě všech těch výdajů, které by stála moje pozdější převýchova, rodiče raději zakoupili vlastní dům v Jenči u Prahy, živé, dynamické a nesmírně pokrokové vesnici, kde dokonce ještě dnes vyhrávají všechny volby komunisti, přestože už se může volit i někoho jiného. Zde jsem strávil v internaci přinejmenším dvacet let, takže když mě potom pustili, ocitl jsem se v úplně jiném světě. Nejprve jsem opustil Jeneč, která tím značně pozbyla na významu a pozemky tam teď seženete za babku. Pak jsem se postavil na vlastní nohy, k čemuž mi dopomohla jedna krásná dívka, jež o své vlastní nohy dočasně přišla, a uprostřed brdských lesů jsem se dobral smyslu života. Mezitím jsem však bohužel vystudoval vysokou školu, s čímž už se nedalo nic dělat. Co se týká mé kvalifikace, tak ta je všestranná. Už jako malý chlapec jsem dokázal rozeznat všechna osobní auta podle zvuku, ale to už mi dneska nejde, mezi čtrnáctým a osmnáctým rokem jsem zase dovedl poznat kolem patnácti druhů piva podle chuti a dnes už mi zbyla jen schopnost rozlišit od sebe několik dívek po hmatu, ale to mojí ženě neříkejte. Dále se o mně traduje, že hovořím mnoha jazyky, což je sprostá pomluva. Hovořím vždy jen jedním. Kromě toho dovedu na jediné říznutí poznat tupou pilu, na jediné seknutí odhadnout svou krevní skupinu, hrát poslepu na ...

Jan

Vlastimil Vondruška je český historik, publicista a spisovatel, autor především historických detektivních příběhů. Publikoval také pod pseudonymem Jan Alenský. Jeho knihy dlouhodobě patří k nejpůjčovanějším titulům v českých veřejných knihovnách. V 80. letech byl ředitelem historické části Národního muzea, později se přes 10 let jako podnikatel úspěšně zabýval výrobou kopií historického skla. Kromě literatury patří mezi jeho zájmy horolezectví, kterému se věnoval více než dvacet let. Vlastimil Vondruška se narodil roku 1955 na Kladně. Po absolvování kladenského gymnázia roku 1974 začal studovat historii a národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou ukončil roku 1979. Poté působil v Československé akademii věd v Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde roku 1983 ukončil svou vědeckou aspiranturu. V roce 1983 nastoupil do Národního muzea v Praze. V roce 1984 byl Vlastimil Vondruška jmenován ředitelem Historického muzea NM. Na této pozici působil až do konce roku 1989. V letech 1988–1990 působil v redakční radě Časopisu Národního muzea. Po odchodu z Národního muzea v roce 1990 se věnoval podnikání. Společně s manželkou Alenou, která je teoretičkou uměleckého řemesla, autorkou řady výtvarných návrhů a sklářských realizací a rovněž publicistkou, založil roku 1997 v Doksech sklárnu Královská huť, jejíž produkce byla zaměřena jednak na výrobu kopií historického skla dle originálů z muzejních sbírek, jednak na barevné hutní sklo dle vlastních autorských návrhů. Huť sponzorovala mnohé kulturní akce a za tuto činnost obdržel roku 1999 ocenění od ministra kultury České republiky Pavla Dostála. Sklárnu v Doksech provozoval do roku 2009. Literatuře se věnuje s přestávkami od mládí. Dosud napsal více než padesát vědeckých studií a článků o dějinách hmotné kultury, mnoho knih vědeckých a populárně naučných, asi čtyřicet historických románů pro dospělé a několik knih pro mládež. ...

Iveta Jebáčková-Lažanská

Narozena 1970 v Brně. Knihovnice, autorka knih pro děti a mládež, též chovatelka koní a jezdkyně.

Ivan Jelínek

Narozen 6.6.1909 v Kyjově, zemřel 27.9.2002 v Londýně. Lyrický básník,novinář, překladatel z angličtiny a němčiny, esejista.

Irena Jindřichovská

Ing. Irena Jindřichovská, CSc. absolvovala Systémové inženýrství na VŠE, kde v r. 1993 získala titul CSc. Působila jako odborný asistent na FSV UK, University of Wales a University of Buckingham, kde vytvořila a vedla akreditovaný postgraduální kurs MSc. a v r. 2007 získala titul Senior Lecturer in Finance & Accounting. V současnosti přednáší na Vysoké škole ekonomie a managentu finanční management a finanční strategii. Účastní se různých vědeckých projektů se zaměřením na finance, inovace a etiku. Aktivně se účastní mezinárodních konferencí, publikuje v domácích i zahraničních recenzovaných a impaktovaných časopisech, působí v edičních radách mezinárodních odborných časopisů.

Helmut Jantra

Německý redaktor a autor knih o zahradě a pěstování pokojových květin.

František Xaver Jiřík

František Xaver Jiřík byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové. František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii. Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole . Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění. Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let. Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou . Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru. Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění. Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karl...

František Janura

Narozen 3.2.1914 v Praze, zemřel 20.12.1986 v Praze. Televizní redaktor a dramaturg, hry, soudničky, práce pro děti.

František Janeček

Narozen 23.1.1878 v Klášteře nad Dědinou, zemřel 4.6.1941 v Praze. Dr. ing., Dr.techn.h.c., ředitel strojírenských továren, práce o zbraních a o motocyklech.

Eva Jandová

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D. obor činnosti: morfologie, derivatologie, syntax, textová syntax, obecná lingvistika Katedra českého jazyka Ostravská univerzita v Ostravě

Darynda Jones

Darynda Jones je americká autorka. První celistvý příběh napsala už na střední škole, kdy se ponořila do postapokalyptického světa po třetí světové válce- nebyl ovšem nikdy publikován. Hned její knižní prvotina, První hrob napravo, jí získala ocenění Golden Heart za nejlepší paranormální romanci začínajících autorů. Další díly této série jí získali i ocenění Rebecca, RITA, cenu Daphne du Maurier a dvakrát získala ocenění Hold Medallion. Je vdaná, má dvě děti a žije v Novém Mexiku.

Dan Jolley

Americký autor komiksů, knih pro děti a videoher.

Branislav Jobus

Svojrázny slovenský muzikant a šoumen, člen viacerých originálnych hudobných zoskupení , moderátor , spisovateľ.

Boris Jirků

Významný současný malíř a grafik, prof. Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze, kde vyučuje figurální kresbu.

Antonín Jakeš

Narozen 27.12.1935 v Nové Vsi u Českého Krumlova. Novinář, autor cestopisů.

Alois Jukl

Ing. Jukl, Alois autor odborných publikací o vytápění budov. Zemřel 10.6.1979 v Praze.

Alexandre Jardin

Francouzský režisér, scenárista a spisovatel.

Alexander Jiroušek

Alexander Jiroušek sa narodil v roku 1934. Fotografickej tvorbe sa začal venovať už počas gymnaziálneho štúdia, prešiel viacerými žánrovými etapami, venoval sa dokumentárnej, reportážnej, technickej i výtvarnej fotografii, až nakoniec dominantnou sa stala fotografia prírody a architektúry. Od roku 1975, kedy sa stal členom Zväzu slovenských výtvarných umelcov, pôsobí ako výtvarník v slobodnom povolaní. S fotoaparátom precestoval nielen Slovensko, ale aj viaceré krajiny sveta – Rusko, najmä horstvo Kaukazu, Španielsko, Japonsko, Grécko, Nemecko, Švajčiarsko, Holandsko, Maďarsko, Poľsko, Juhosláviu, Írsko, USA,, Juhoafrickú republiku... Ich výsledkom je bohatý fotografický archív, sústavne využívaný pri publikačnej i výstavnej tvorbe. Doposiaľ usporiadal viac ako 180 samostatných výstav a zúčastnil sa viacerých kolektívnych výstav doma i v zahraničí. V roku 2004 vošiel do povedomia Ministerstva zahraničných vecí, ktoré si objednalo reprezentačný súbor fotografií o Slovensku, na predstavenie Slovenska ako novej krajiny v Európskej únii. Kolekcie pod názvom „Od Tatier k Dunaju“ boli prezentované v Lisabone, Madride, v Taliansku , Budapešti, Viedni, Grazi, Krakove, Varšave, Miskolci, Sárospataku, La Valette, Bruseli, Írsku , Montreale, Washingtone a niekoľkých ďalších mestách v USA, ale aj v Juhoafrickej republike v Kapskom Meste a Pretorii. V roku 2009 mu pri príležitosti životného jubilea – 75. narodenín udelili Cenu predsedu Košického samosprávneho kraja za úspešnú dlhoročnú dokumentáciu a prezentáciu Košického kraja na Slovensku i v zahraničí formou umeleckej, dokumentárnej, fotografickej a publikačnej činnosti. Autor žije a tvorí v Košiciach.

Alena Janoušková-Vančurová

Akademická malířka, ilustrátorka, autorka leporel.

Alain Jost

Spisovatel. Autor publikací pro děti.

Abby Jimenez

Americká spisovatelka románů pro ženy. Zakladatelka a majitelka cukrářství a pekařství Nadia Cakes.

Zuzana Janků

Scenáristka, autorka komiksů.

Wolfgang Joho

Wolfgang Joho se narodil v roce 1908 v Karlsruhe, promoval na univerzitě v Heidelbergu a koncem třicátých let ho gestapo zatklo pro rozšiřování letáků. Za války byl nasazen do trestního komanda 999.. V roce 1947 byl propuštěn z anglického zajetí a od té doby se věnoval literární činosti. Ve svých literárních dílech soustřeďoval zájem na současnost, jejíž hrdinové poznamenaní minulostí svádějí úporný zápas se sebou samými, aby našli nové místo v socialistické společnosti.

Wanda Jackson

Wanda Jackson , často označovaná za "královnu rockabilly", je americká zpěvačka, skladatelka a hudebnice, která významně ovlivnila rockovou a country hudební scénu. Jacksonová se narodila 20. října 1937 ve městě Maud v Oklahomě a svou hudební kariéru zahájila ještě na střední škole. V roce 1954 ji objevil country zpěvák Hank Thompson, což vedlo k nahrávání jejích písní pro společnost Capitol Records. Její výrazný hlas a charismatická pódiová prezentace ji rychle odlišily od ostatních interpretů, kterým dominovali muži.

Vladislav Tomáš Jiroušek

Zoolog, fotograf, cestovatel, publicista, Emeritní ředitel Zoo Jihlava, 1967 - 2005 Prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad 1997- 2011 Čestný člen Unie českých a slovenských zoologických zahrad - UCSZ Doživotní člen Světové organizace zoologických zahrad a akvárií - WAZA Za více něž 40 let práce, jsem asi v 70ti zemích a více než 250 zoologických zahradách celého světa, vyfotografoval více než 1.500 druhů, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Počty obrázku nikdy nespočítám. Vystavuji v tuzemsku i v zahraničí, prezentace fotografií v galerií World Webphoto Gallery Spolupracuji s vydavateli v Evropě i USA. U nás především s časopisy: Akvárium a terárium, Lidé a Země, Koktejl, Příroda a řadou knižních vydavatelství. Fotografie tvoří obrazové přílohy mnoha knih. Pokud jsem doma, tak každý den přidávám obrázky. Nová galerie Indonézie a orangutani z volné přírody V současné době pracuji již druhý rok na Kypru.

Vladislav Janeček

Narozen 11.2.1979 v Uherském Hradišti. Systémový inženýr, redaktor internetových časopisů, publikace z oboru.

Vladimir Vladimirovič Jermilov

Jermilov Vladimír Vladimirovič, *29.10.1904 – †19.11.1965, ruský literarní vědec .

Vladimír Jůva

PhDr., CSc., vedoucí katedry pedagogiky a psychologie na filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Práce v oborech pedagogiky a estetiky

Vítězslav Jareš

Vítězslav Jareš se narodil v roce 1969 v Praze. Vystudoval filmovou, rozhlasovou a televizní produkci. Pracoval několik let v Krátkém filmu Praha jako asistent produkce, na seriálu Dobrodružství kriminalistiky, následně dvacet let v reklamě. Debutoval v roce 2004 thrillerem Intrikáni. Za tuto prvotinu získal Výroční cenu nakladatelství Mladá fronta v kategorii původní česká tvorba. Filmová práva na tento thriller odkoupila Česká televize, autor sám napsal scénář, který měl režírovat pan režisér Filip Renč. Kvůli finanční náročnosti ČT od projektu odstoupila. Autor se podílel jako scénárista na seriálu Kriminálka Anděl, "vystřihl" si epizodní miniroličku policejního technika v seriálu 1odd. Po knize Intrikáni následoval špionážní thriller Všichni proti všem, absurdní satira Dědeček, mysteriózní povídky Zloději času, krimithriller 12.12., román o vzestupech a pádech herečky Hlavní role a krimithriller o ruské mafii Vor v zakoně - hlava mafie. V současnosti vyvíjí s panem režisérem Jiřím Chlumským a dramaturgem Jiřím Hapalou scénář pro osmidílný krimi seriál na motivy knihy 12.12., Dále desetidílný mysteriózní seriál na motivy povídek z knihy Zloději času. Jednu z nich natočil režisér Ladislav Plecitý. https://www.youtube.com/watch?v=58Mo6gCvuOA Rozhovor s autorem si můžete poslechnout zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3682139

Věra Ježková

Václav Jelínek

Václav Jelínek je český zpěvák a skladatel, který se stal známým hlavně svým působením v popové skupině Lunetic. Václav Jelínek dříve pracoval jako truhlář. V Luneticu vystupoval spolu s Davidem Škachem, Martinem Kociánem a Alešem Lehkým. Už od brzkého věku se Václav Jelínek věnoval karate, bavil ho ale především tanec. S Davidem Škachem později vytvořili i taneční skupinu. Na diskotéce se seznámili s Martinem Kociánem a Alešem Lehkým. Tak vznikla nejslavnější skupina devadesátých let Lunetic. S jejich nejznámějšími hity jako Máma, Cik-Cak nebo Chtěl bych tě líbat plnili koncertní haly nepřetržitě. Skupina celkem napsala 4 alba. Václav Jelínek poté ještě vydal svoje vlastní album Pod vodou.

Václav Arnošt Jarolímek

Narozen 30. 9. 1897 v Praze, zemřel 15. 1. 1951 v Praze. Malíř, grafik, ilustrátor, výtvarník, beletrista, publicista, scenárista, herec, překladatel, umělecký a kulturní popularizátor.

Storm Jameson

Anglická spisovatelka.

Sláva Jílek

Narozen 6. 4. 1928 v Nižném Medzeve, zemřel 18. 3. 2004 v Praze. Grafik a ilustrátor.

Rebecca Johnson

Rebecca Johnson je australská autorka, na částečný úvazek pracuje jako učitelka "Vědy" na základní škole.

Rebecca James

Rebecca Jamesová sa narodila v roku 1970 v Sydney. Ako dvadsaťročná opustila Austráliu a vybrala sa do Japonska a Indonézie vyučovať angličtinu. V súčasnosti žije s partnerom a so štyrmi synmi v austrálskom Armidale. Krásna beštia je jej debut, ktorý ešte pred vydaním vyvolal medzinárodnú senzáciu a prekladá sa do tridsiatich jazykov. Křesťanka, zpívá a skládá písně.

Rachel Joyce

Rachel Joyceová je autorka a bývalá herečka. Napsala několik románů, pravidelně píše také pro rozhlas, pro stanici Radio 4 napsala více než 20 původních rozhlasových her, dramatizovala klasické i moderní romány, a pro televizní stanici BBC napsala historický seriál. Jedno z rozhlasových dramat později zpracovala do románové podoby, a tak vznikla kniha Nepravděpodobná pouť Harolda Frye, neočekávaný bestseller s rostoucím mezinárodním úspěchem, nominovaný na Man Booker Prize a vydaný ve více než 30 jazycích. K psaní se dostala po 20-leté kariéře divadelní herečky. Hrála hlavní role v divadlech jako The Royal National Theatre, The Royal Court nebo Cheek by Bowl. Obdržela také cenu Time Out pro nejlepší herečku. Žije v Gloucestershiru s manželem a čtyřmi dětmi.

Quintin Jardine

Matthew Quintin Jardine: Skotský spisovatel Quintin Jardine je autorem dvou řad velmi uznávaných a bestsellerových sérií detektivních románů. Sympatický, drsný, ale přesto uhlazený muž v nejlepších letech si přísně střeží své soukromí. O jeho životě proniklo na veřejnost jen minimum informací. Narodil se v Motherwellu v hrabství Lanarkshire ve Skotsku. Pracoval jako novinář, vládní informační zmocněnec, politický a mediální konzultant. Pak se rozhodl najít si zaměstnání, které by bylo v těsnějším kontaktu s realitou, a začal psát detektivní příběhy. Je podruhé ženatý s Eileen, která už si zvykla na bouřlivý život se spisovatelem a s úsměvem toleruje většinu jeho výstředností včetně nenasytné záliby ve sledování sportovních přenosů v televizi a přehrávání velmi hlasité hudby. Jeho první manželka Kate, s níž žil přes třicet let, od dob, kdy mu ještě nebylo ani dvacet, v roce 1997 zemřela. Má čtyři dospělé děti a do rodiny počítá i své dvě kočky a psa. S rodinou žije střídavě ve Skotsku a Španělsku. Dnes má na svém kontě téměř dvě desítky knih. Přízeň českých čtenářů si Quintin Jardine získal sérií se soukromým detektivem Ozem Blackstonem, které jsou příslibem jak napětí, tak i dobré zábavy. Pod drsnou slupkou hlavního hrdiny se skrývá vnímavý a citlivý chlápek. Série literárních mystery s Ozem Blackstonem je psána v první osobě a sleduje vypravěčovu kariéru nedobrovolného detektiva.

Petra Š. Jirglová