Všichni Autoři a témata

Rudolf Deyl (10)

Rudolf Deyl starší byl český herec, manžel herečky Evy Spurné a otec českého herce Rudolfa Deyla mladšího a herečky Evy Deylové. Pocházel z rodiny podnikatele, otec vlastnil kožedělný podnik. Ale syn nechtěl být obchodníkem a od mládí tíhnul k divadlu. Své první herecké zkušenosti získal u tehdejších kočovných hereckých splečností, od roku 1897 studoval herectví ve Vídni na Ottově herecké akademii. Po absolutoriu školy působil krátce do roku 1902 v Zemském divadle v Lublani, v letech 1902 až 1905 přesídlil do Plzně odkud pak přešel do pražského Národního divadla, kde setrval až do roku 1942, kdy odešel do důchodu. Svého syna herce Rudolfa Deyla mladšího přežil o pět let a zemřel ve vysokém věku 96 let. Byl velmi znám jako velký příznivec a obdivovatel dostihového sportu a stal se pravidelným návštěvníkem pražského dostihového závodiště ve Velké Chuchli. Je po něm pojmenována ulice v Praze.

Rudolf Anděl (10)

Rudolf Anděl byl český historik a pedagog. Patřil k osobnostem, které významným způsobem ovlivnily vývoj a formování libereckého školství a vzdělanosti. Do roku 1972 působil na katedře dějepisu PF v Ústí nad Labem. Vyučoval na pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci a v letech 1972–1990 působil na Střední ekonomické škole v Liberci. Je laureátem Medaile města Liberec a čestným občanem města Liberec.

Richard Wagner (16)

Wilhelm Richard Wagner byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu. Mezi jeho nejznámější díla patří opery Rienzi, Bludný Holanďan, Tannhäuser, Lohengrin, Tristan a Isolda, Mistři pěvci norimberští, operní tetralogie Prsten Nibelungův a jeho poslední opera Parsifal. Mnoho let žil mimo Německo – především v Rize , Francii, Rakousku a Itálii. Nejdelší období však strávil ve Švýcarsku, kde se usadil poté, když po nezdařené revoluci v roce 1848 musel uprchnout z Německa. Několikrát navštívil i Čechy – především Prahu, kde uvedl některá svá díla. Měsíc strávil i v Teplicích; výlet na hrad Střekov jej inspiroval ke složení opery Tannhäuser. V Bayreuthu mu bylo v roce 1873 umožněno s pomocí bavorského krále Ludvíka II. postavit pro inscenace svých oper divadlo s tehdy vynikající akustikou a založit zde tradici Hudebních slavností v Bayreuthu , které si svoji světovou proslulost udržují až dodnes. Pro skladatelovy protižidovské názory bylo jeho dílo již za Německého císařství jednostranně posuzováno a zejména v období nacismu přímo zneužito. Wagner bývá spojován s Adolfem Hitlerem z toho důvodu, že Wagnerova snacha Winifred Marjorie Wagner  byla dlouholetou Hitlerovou osobní přítelkyní. Narodil se 22. května 1813 v Lipsku jako osmé dítě policejního úředníka Carla Friedricha Wagnera a dcery pekaře Johanny Rosine Wagnerové, roz. Pätzové . Šest měsíců po jeho narození, 23. listopadu 1813, zemřel jeho otec na tyfus. V srpnu 1814 se jeho matka znovu provdala za herce a básníka Ludwiga Geyera , který se ujal celé rodiny a kterého si Wagner sám velice vážil. Johanna Rosine Wagnerová měla s Geyerem ještě dceru Cäcilii . Objevily se také spekulace, že by Geyer mohl být dokonce jeho biologickým otcem, nebyly a...

Rexanne Becnel (16)

Žije a pracuje v New Orleansu, ve městě, které je pro ni nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Žije se svým manželem a psem. Rexanne o sobě prohlašuje, že nebýt kávy, nebyla by z ní žádná spisovatelka. Ještěže je prý New Orleans plný výborných kaváren, kde připraví dobré café au lait a její oblíbené bagels . Pokud Rexanne nepíše, nebo netráví čas s rodinou, tak je vášnivou hráčkou volejbalu. Na konci dne, když splní svůj psací denní limit, zahraje si naplno volejbal, tak že div nevypustí duši, ráda si vychutná další svou příjemnou zábavu - čtení výborné knihy

Radomír Růžička (13)

MUDr. Radomír Růžička, CSc. Přední český odborník v oblasti tradiční čínské medicíny. U nás ji prosazoval již od konce 50. let , a výrazně se tak zasloužil o její etablování v československé klinické i experimentální medicíně. Je autorem řady knih s touto tematikou: Akupunktura v teorii a praxi, Tradiční čínská medicína v denním životě, Čchi kung, Mikrosystémy akupunktury, Su-jok, Učení o pěti prvcích, dále vyšel soubor barevných nástěnných map Topografie akupunkturních bodů, mapa Aurikuloterapie, Sujok.

Radclyffe Hall (7)

Radclyffe Hall byla anglická básnířka a spisovatelka, známá především díky svému lesbickému románu Studna osamění, který je klasikou ve svém žánru. Marguerite Radclyffe Hall se narodila roku 1880 v Bournemouthu. Její rodiče žili odděleně, matka a nevlastní otec o ni nejevili zájem. Byla lesba a popsala se jako "vrozeně inverzní", tento termín přejala z textů Havelocka Ellise a jiných sexuologů z přelomu století. Studovala na King's College London a později v Německu. V roce 1907 v Německu potkala Mabel Battenovou, známou amatérskou zpěvačku. Battenová byla mnohem starší, vdaná, měla již dospělou dceru a vnoučata. Přesto se do sebe zamilovaly, když zemřel manžel Battenové, usadily se ve společné rezidenci. Battenová jí dala přezdívku John. Hall v té době konvertovala ke katolicismu. Roku 1915 se zamilovala do Uny Troubridge – sestřenice Mabel Battenové, sochařky, manželky admirála Ernesta Troubridgea a matky dvou dcer. Následující rok Battenová zemřela a roku 1917 začaly Hall a Troubridge společně žít. Roku 1928 vyšla Studna osamění, která vyvolala skandál a britský soud nařídil celý náklad spálit. Po této události Hall s partnerkou odjela na několik let z Anglie. Vydala ještě několik dalších knih, ale už nikdy se nevěnovala kontroverznímu tématu lásky mezi ženami. Zemřela v Londýně po dlouhém boji s rakovinou. Její první román Nerozžatá lampa , vypráví příběh mladé dívky Joan Ogdenové, která snila o životě v londýnském bytě se svou přítelkyní Elizabeth a studiu medicíny, ale cítila se být v pasti své manipulativní matky a citové závislosti na ní. Díky své délce se kniha špatně prodávala, proto Hall zvolila pro svůj další počin mnohem lehčí téma. Napsala velmi úspěšnou sociální komedii The Forge. Své celé jméno používala jen pro prvotní básnické sbírky, později jej zkrátila na Radclyffe Hall. Následovaly další humorné romány A...

R. A Salvatore (16)

Robert Anthony Salvatore je spisovatel sci-fi a fantasy literatury. Je známý svými romány Forgotten Realms a Star Wars. Robert Salvatore se narodil ve městě Leominster ve státě Massachusetts. Během studia na Fitchburg State College se začal zajímat o literaturu. Během studia na vysoké škole mu kamarád dal knihu Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena, který ho částečně ovlivnil. Dokončil Bachelor of Science Degree in Communications a vrátil se ke studiu Bachelor of Arts in English. Roku 1982 napsal rukopis nazvaný Ozvěny čtvrté magie . Proslavil se několika sériemi knih o světě Forgotten Realms a později také díky sáze Demon Wars a dvěma knihám Star Wars. Jedním z jeho oblíbených hrdinů je temný elf Drizzt Do'Urden, který bojuje za to, čemu věří že je správné, což je v protikladu ke stereotypům temných elfů. Kromě novel napsal příběhy pro video hry Forgotten Realms: Demon Stone na PS2, Xbox a PC. Spolupracoval s designovým týmem ve Stormfront Studios. Hra byla uvedena na Atari a byla nominována na ceny Academy of Interactive Arts & Sciences a BAFTA. Salvatore je také na seznamu bestselerů New York Times Best Seller list.

Prague Radio Symphony Orchestra (14)

Prague Radio Symphony Orchestra je jedním z předních a nejstarších symfonických orchestrů v České republice. Byl založen v roce 1926, má bohatou historii a hraje významnou roli v kulturním životě země. Orchestr je známý svými vystoupeními klasické hudby, a to jak z tradičního repertoáru, tak i ze soudobé tvorby, včetně děl českých skladatelů, jako jsou Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Josef Suk.

Petr Volf (16)

* 13. 10. 1965 Valašské Meziříčí V roce 1988 absolvoval žurnalistickou fakultu UK v Praze. V letech 1987-90 byl redaktorem Mladé fronty, v letech 1990-2 vedl kulturní rubriku MF Dnes, v roce 1994 se stal editorem Playboye a nyní je redaktorem časopisu Reflex. Je autorem knih Muž který zůstává, Hermafrodit, Nech kozy mečet, Picasso byl monstrum, Kolik stojí miluji tě, Poslední akční hrdinka a knihy rozhovorů s výtvarníky Na počátku je čára a několika dalších prací o výtvarném umění.

Petr Ritter (17)

Petr Ritter je český právník, prozaik a scenárista. Petr Ritter se narodil v roce 1950 v Olomouci, kde žije celý dosavadní život. Oba jeho rodiče byli za druhé světové války vězněni v koncentračních táborech a následně byli šikanováni i komunistickým režimem. Petr Ritter přesto v období uvolnění vystudoval gymnázium v Olomouci a v roce 1968 se dostal i na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde se seznámil se svým budoucím spoluautorem a společníkem Zdeňkem Šťastným. Prožili spolu pět let studií, zapojili se do studentských protestů, účastnili se vysokoškolské stávky v roce 1969 i pohřbu Jana Palacha. Promovali v roce 1973 a společně nastoupili do advokátní poradny v Olomouci. V roce 1990 založili společnou Advokátní kancelář Ritter-Šťastný. Od počátku sedmdesátých let Petr Ritter hrál na kontrabas a psal písňové texty ve folkové skupině Severní hvězdy. Roku 1973 do ní přivedl i Zdeňka Šťastného jako hráče na bicí. Spolu psali komponované pořady a konferovali. Koncem sedmdesátých let byla skupina úspěšná na festivalech, natočila několik skladeb v Českém rozhlase. První svoji knížku Petr Ritter napsal společně se Zdeňkem Šťastným na počátku 80. let; byla o právnických studiích v Praze na přelomu 60. a 70. let, ovšem kvůli cenzuře v té době nemohla vyjít. V roce 1980 se Petr Ritter oženil s Dagmar roz. Škůrkovou. Jednalo se o dvoj-svatbu opět společně se Zdeňkem Šťastným. V roce 1993 se Petru Ritterovi narodili synové David a Matyáš. Oba dnes pracují v Advokátní kanceláři Ritter-Šťastný. V roce 1989 se Petr Ritter společně se Zdeňkem Šťastným angažovali v Občanském fóru a takzvanou „Olomouckou výzvou“ výrazně přispěli k privatizaci advokacie, když v prosinci 1989 písemně oslovili všechny tehdejší advokáty s apelem na urychlenou transformaci advokacie ze státní na privátní. Díky tlaku této iniciativy byl ve spojení s  aktivitami dalších kolegů za jejich účasti formulován a přijat nový zákon o...

Petr Havlíček (11)

Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. Výživě se věnuje téměř 20 let. Začínal s výživou vrcholových sportovců, dnes kromě známých sportovců radí s výživou také českým osobnostem či klientům, kteří chtějí zhubnout, změnit životní styl či zlepšit kondici. Za poslední čtyři roky se podílel jako odborný garant a spolumoderátor na pořadu Jste to, co jíte a Souboj v těžké váze na TV Prima.

Peter Høeg (15)

Peter Høeg je v současnosti nejpřekládanější a nejčtenější dánský spisovatel. Narodil se v Kodani. V roce 1976 absolvoval prestižní kodaňské Frederiksberg Gymnasium. Poté vystudoval literaturu na Kodaňské universitě. Předtím, než se stal spisovatelem, prošel mnoha povoláními – od práce na lodi, přes závodní šermířství, až po balet. Své zkušenosti z těchto povolání často uplatňuje ve svých dílech. V současnosti žije se svou ženou a dvěma dcerami v Kodani. Svůj první román Představy o dvacátém století publikoval v roce 1988 a byl kritiky přijat velmi kladně. V následujících letech napsal soubor krátkých povídek Povídky jedné noci a čtyři romány, z nichž patrně vůbec nejznámější je kniha Cit slečny Smilly pro sníh. Tento román byl i zfilmován a v Česku uveden pod názvem Stopy ve sněhu.

Pavel Sula (17)

Narozen 3.3.1882 ve Svojšicích, zemřel 27.7.1975 v Praze. Učitel, básník, prozaik, též pro děti, redaktor čítanek, sborníků a časopisů pro mládež, beletristické a pedagogické úvahy v literárních časopisech.

Pavel Oliva (15)

Pavel Oliva byl český klasický filolog, historik antiky a spisovatel. Narodil se jako starší ze dvou synů do dobře situované měšťanské rodiny; jeho otec Oskar Ohrenstein pocházel ze Soutic a byl obchodním zástupcem firmy pro nákup a prodej chmele, matka Josefa, rozená Spitzová , pocházela z Kutné Hory. Dětství prožil v Praze ve Fibichově ulici, na pomezí Vinohrad a Žižkova. Navštěvoval tam klasické gymnázium. Celý život se věnoval antické civilizaci, zejména kultuře a jejím jazykům – latině a řečtině. Vzhledem k tomu, že byl postižen nacistickými rasistickými zákony, byl v sedmnácti letech vyloučen z klasického gymnázia a nedlouho poté zařazen do jednoho z prvních transportů do židovského ghetta v Terezíně. V průběhu války byl pak přesunut do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Oba rodiče i mladší bratr Otokar zahynuli v transportu do koncentračního tábora Pavel Oliva byl doyenem české historické vědy a v oboru studií o antickém starověku ji na mezinárodním fóru reprezentoval déle než půl století. Řadu let působil v Historickém ústavu ČSAV a spolupracoval též s Kabinetem pro klasická studia ČSAV a s Ústavem řeckých a římských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přednášel i na univerzitách v zahraničí, zejména v Německu a ve Velké Británii, kde byl v roce 1981 hostujícím profesorem na univerzitě v Oxfordu. Aktivně se podílel na četných mezinárodních kongresech, zastupoval československou a českou vědu o antických studiích v komitétu Eirene, v Mezinárodní federaci pro klasická studia a v Mezinárodní akademické unii při UNESCO. V roce 1946 se stal členem KSČ, odkud byl v roce 1970 vyloučen. Byl předsedou Jednoty klasických filologů, dopisujícím členem Německého archeologického ústavu a Rakouského archeologického ústavu. Publikoval velké množství studií o aktuálních otázkách dějin starověku v odborných časopisech i v zahraničí...

Paula Hawkins (12)

Paula Hawkins je britská spisovatelka, známá především svou novelou Dívka ve vlaku, která vyšla v roce 2015. Paula Hawkins vyrůstala v Salisbury v Rhodésii . Její otec byl profesor ekonomie a finanční žurnalista. Do Londýna se přestěhovala v roce 1989. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu. Pracovala jako novinářka pro deník The Times. Poté pracovala na několika novelách jako spisovatel na volné noze a napsala knihu finančního poradenství pro ženy, kterou nazvala The Money Goddes. Kolem roku 2009 psala pod jménem Amy Silver romantické komedie jako např. Confession of a Reluctant Recessionista. Její nejprodávanější kniha z roku 2015 Dívka ve vlaku je thriller s tematikou domácího násilí, zneužívání, alkoholu a drog. Román psala téměř půl roku a dokončila jej v době, kdy se nacházela zrovna v tíživé finanční situaci. V současné době žije v Londýně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paula Hawkins na anglické Wikipedii.

Patricia Scanlan (14)

Patricia Scanlan se narodila v Dublinu, kde stále bydlí. Je autorkou knih Veselý večírek, Město dívek, Město žen, Město života. Pracuje jako redaktorka seriálů a autorsky přispívá do seriálu Open Door. Vyučuje také tvůrčí psaní na střední škole a je činná v Adult Literacy zabývající se vzděláváním dospělých.

Ondřej Müller (14)

Narozen 1. 1. 1966 v Praze. Nakladatel, překladatel z němčiny a angličtiny, editor, autor komentářů ke sci-fi literatuře, články a recenze v čas. Kmen, Zlatý máj, Tvar, Labyrint, Nemesis. Zájem o dobrou svět. lit., k níž samozřejmě patří i SF a F. Do r. 93 šéfred. nakl. Winston Smith. Zájmy: elektronická hudba, multimédia, futurologie.

Oldřich Selucký (16)

Oldřich Selucký je český spisovatel, scenárista, malíř a ilustrátor. Vystudoval v Praze MFF UK, v Rakousku a ve Francii poté studoval filosofii, teologii a staré jazyky. Mezi lety 1990 až 1993 vyučoval filosofii a etiku na Pedagogické fakultě University Karlovy. Jako scenárista se Oldřich Selucký podílel na vytvoření několika dětských animovaných seriálů: Dále je jako scenárista autorem i několika televizních dokumentů: Oldřich Selucký také příležitostně vystupuje v České televizi jako komentátor a dvakrát byl hostem pořadu České televize Sváteční slovo.

Nick Gerrard (19)

Učitel, spisovatel a editor, autor poezie a prózy, též autor literární adaptace pro jazykovou výuku, pochází z Birminghamu, žije v Olomouci.

Natal'ja Vasil'jevna Ščerba (9)

Rusky píšící autorka fantasy literatury. Narozena v Bělorusku, žije na Ukrajině.

Naděžda Rozehnalová (20)

Prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc. je právnička a vysokoškolská učitelka. Maturovala na Střední ekonomické škole, obor zahraniční obchod, v Brně v roce 1975. Roku 1979 absolvovala právnickou fakultu v Brně, kde v roce 1980 složila rigorózní zkoušku a získala titul JUDr. Již v roce 1979 nastoupila jako asistentka na Katedru mezinárodního práva a postupně se stala kandidátkou věd v roce 1986, docentkou 1994 a profesorkou v roce 2005. V letech 1994–2007 byla proděkankou, v letech 2007-2015 pak děkankou Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2015-2019 působila jako prorektorka univerzity pro záležitosti studentů. V současné době kromě Katedry mezinárodního a evropského práva působí v akademickém senátu univerzity, ve vědecké radě a v etické komisi. V roce 2019 byla oceněna Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity.

Naďa Horáková (20)

Naďa Horáková – Sochorová se narodila 8. 2. 1962 v Hodoníně. Své dětství prožila v Ratíškovicích, kde také vychodila základní školu. Středoškolské vzdělání absolvovala v roce 1981 na Gymnáziu v Kyjově . Poté vystudovala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor - český jazyk a literatura a dějepis /rok 1988/. Naďa Horáková žije s rodinou v Mutěnicích u Hodonína. Učí na Základní škole v Dubňanech, současně píše historické romány a detektivky. Je spoluautorkou scénářů televizního seriálu Policie Modrava. Povolání: Učitelka češtiny a dějepisu na Základní škole v Dubňanech Spisovatelka Scenáristka *8. 2. 1962 v Hodoníně Rodiče Jiří a Marie Sochorovi Mladší sestra Dana Mateřská linie – klan Helena Otcovská linie – R1a1a Původ předků - Morava, Polsko, Rakousko Školy: Základní škola v Ratíškovicích Gymnázium v Kyjově Filozofická fakulta UJEP v Brně, obor čeština - dějepis 1985 – sňatek s mým manželem Dušanem 1986 – narození syna Kryštofa 1988 – narození syna Dušana Bydliště: Vinařská obec Mutěnice u Hodonína Miláčkové rodiny: Německý ovčák Ruby z Agíru Pražský krysařík Dingo z Hustopečí Záliby: Astrologie Numerologie Vykládání karet Snaha pěstovat orchideje Oblíbené: Pohádky Horory – bez krve a bez zombíků Filmy Hvězdný prach, Hvězdné války www.hostbrno.cz www.mobaknihy.cz www.mutenice.cz www.ratiskovice.cz www.rubico.cz www.sursum.cz www.vydavatelstviakcent.cz www.kacur.cz - Antikvariát Kačur

Miroslava Čížková (21)

Pedagožka, autorka učebnic a metodických materiálů pro výuku na základní škole, také autorka beletrie.

Miloš Jesenský (15)

Dr. Miloš Jesenský, PhD. Univerzitné vzdelanie ukončil v roku 1995 na Univerzite veterinárskeho lekárstva v Košiciach. Od detstva však skôr inklinoval k nerozlúšteným hádankám minulosti, prírody a spoločnosti ako k odboru, ktorý vyštudoval. Po ukončení štúdia pracoval do roku 1999 ako samostatný odborný pracovník Historického oddelenia Východoslovenského múzea v Košiciach, kde sa špecializoval na dejiny farmácie a medicíny. Od roku 1998 pôsobil ako externý ašpirant Historického ústavu Slovenskej akadémie vied a svoje doktorandské štúdium úspešne zakončil obhájením dizertačnej práce pod názvom „Dejiny alchýmie na Slovensku“. V rokoch 2001 – 2006 pracoval ako odborný bibliograf Žilinskej knižnice, v rokoch 2006-2008 na Odbore informácií a zahraničných vzťahov Žilinského samosprávneho kraja. V súčasnosti pôsobí ako riaditeľ Kysuckého múzea v Čadci. Dr. Jesenský sa už takmer dve desaťročia venuje publicistike v oblasti záhad histórie a rozmanitých hraničných javov nielen na Slovensku, ale aj v zahraničí, ako dokladá i jeho bohatá časopisecká bibliografia. Prispieva do širokého spektra dennej a špecializovanej tlače – za posledné menujme aspoň jeho pravidelnú spoluprácu s časopisom Fantázia, Dinner´s Club Magazine či Vlna. Jeho texty možno nájsť aj v elektronických médiách, predovšetkým na portáli www.putnici.sk a ďalších príbuzných portáloch. Naplno sa venuje aj spisovateľskej činnosti, o čom sa možno v Slovníku slovenských spisovateľov z roku 2001 dočítať: „Obdobiu stredoveku a jeho záhadám sa venuje v dielach Štyri hodiny do stredoveku a Dva mesiace v stredoveku . Kniha Krajina zázrakov je sprievodcom po magických a tajomných miestach na Slovensku. Záhady histórie, mágia, mimozemské civilizácie a podobné témy rezonujú v prácach Reálne príbehy X, Wunderland, mimozemské techológie Tretej ríše, Bohovia atómových vojen , Po stopách Indiana Jonesa a Záhady devätnásteho storočia . Odvtedy rozšíril svoje spisovateľské konto na do...

Milan Svoboda (15)

Učitel jógy, zabývá se alternativními terapiemi a duchovním poznáváním. Práce z oboru.

Milan Špůrek (11)

Milan Špůrek byl český geolog, astrolog a publicista, autor desítek odborných i populárně vědeckých prací, zaměřených na geologii i její příbuzné obory; od roku 1989 se však věnoval takřka výhradně astrologii a hermetismu. Akademické vzdělání získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oboru geologie, působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu Československé akademie věd a mezi lety 1975–1989 v Geofondu. Poté se stal nezávislým publicistou. Studiu astrologie se věnoval od roku 1969; byl žákem Vratislava Jana Žižky, který v něm vzbudil zájem zejména o astrologii mundánní, která se zabývá politickým děním ve světě. Ve svých knihách se Špůrek pokoušel o využití vědeckých metod v astrologii. Především v 80. letech upřel Milan Špůrek svou pozornost také k problematice českých menhirů. Vytvořil základní soupis několika desítek objektů, které by mohly být menhiry, a pokusil se prokázat, že mezi nimi existují geometrické a astronomické souvislosti a že se tedy jedná o celek, vzniklý v jednom historickém období – nejspíše v době laténské. Tato hypotéza byla archeology striktně odmítnuta, Špůrkovy články spolu s reakcemi archeologa Karla Sklenáře se však staly velkým impulsem pro další rozvoj bádání o českých megalitech.

Milan Lasica (14)

Milan Lasica byl slovenský humorista, dramatik, spisovatel-prozaik, textař, herec, režisér, moderátor a zpěvák. Proslavil se dlouhodobou spoluprací se svým kolegou Júliem Satinským. Vystudoval dramaturgii se zaměřením na divadla malých forem na VŠMU v Bratislavě. Už během studií začal vystupovat v Tatře, kde předváděl svoje autorské dialogy. V letech 1964–1967 pracoval jako dramaturg Československé televize, v letech 1967–1971 byl členem Divadla Na korze v Bratislavě, v letech 1971–1972 divadla Večerní Brno, v letech 1972–1978 zpěvohry Nové scény v Bratislavě. V roce 1977 podepsal Antichartu. Od roku 1982 byl uměleckým šéfem Štúdia S, kde až do smrti působil jako ředitel. Jeho první žena byla Zora Kolínska. S druhou manželkou Magdou Vášáryovou má dvě dcery. V roce 1989 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. V roce 2003 jej prezident České republiky Václav Havel odměnil státním vyznamenáním Medaile Za zásluhy. Milan Lasica zemřel 18. července 2021 v důsledku poruchy srdečního rytmu během koncertu ve Štúdiu L+S. Stalo se tak krátce poté, co dozpíval píseň Ja som optimista. Začínal psaním autorských dialogů a scének pro sebe a svého partnera Júlia Satinského, ve kterých porušoval všechna pravidla realistického divadla. Ve své dramatické tvorbě si bral za vzor české komiky Voskovce a Wericha, Miroslava Horníčka. Komika Lasici a Satinského je založena na rozebírání banálních životních situací a jejich posunu až do absurdna. Absurdní poloha jejich textů však nemá být únikem z reality, ale naopak zvýrazněním a upozorněním na prázdnost jazyka a nebezpečí konvenčního myšlení. Tyto texty také nezůstávají bez skeptického pohledu na slovenskou mentalitu. Psal především písňové texty a nazpíval dvě alba starých evergreenů s hudebním seskupením Bratislava Hot Serenaders....

Milan Ferko (21)

Milan Ferko byl slovenský básník, prozaik, dramatik, textař, překladatel a novinář, autor knih pro děti a mládež, bratr spisovatele Vladimíra Ferka. Milan Ferko studoval na gymnáziích v Nitře a v Žilině, kde roku 1949 maturoval. Roku 1953 pak absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Do roku 1955 pracoval jako redaktor v deníku Smena a v letech 1955–1956 v týdeníku Kultúrny život. Roku 1956 založil literární měsíčník Mladá tvorba, který vedl do roku 1960. V letech 1960–1969 byl šéfredaktorem Slovenských pohľadov, ve kterých roku 1968 podporoval obrodný proces v Československu. Byl za to roku 1969 ze své funkce odvolán a vyloučen ze Svazu slovenských spisovatelů. Následně mu ale bylo umožněno, aby v letech 1970–1975 mohl pracovat jako redaktor v nakladatelství Slovenský spisovateľ. Od roku 1976 se pak mohl ve svobodném povolání věnovat své literární tvorbě. Po sametové revoluci se začal angažovat v politice. Sestavil Deklaráciu zvrchovanosti Slovenskej republiky a výrazně se podílel na tvorbě slovenského Jazykového zákona . V letech 1993–1994 opět vedl Slovenské pohľady, byl ředitelem uměleckého odboru Matice slovenské. V letech 1994–1998 pracoval na Ministerstvu kultury Slovenské republiky jako sekční šéf sekce státního jazyka a národního písemnictví. V kontrole čistoty slovenštiny byl velmi aktivní a vytvořil funkci jazykových inspektorů. Dostal se rovněž do ostrého konfliktu s umělci, kteří roku 1995 protestovali proti autoritářským praktikám ministra kultury Ivana Hudce z HZDS. Ferkovo literární dílo se vyznačuje velkou rozmanitostí témat a žánrů. Začínal jako básník schematických sbírek, jako byly například Zväzácka česť , Víťazná mladosť nebo dětem určená Veselo, pionieri , které byly napsány v duchu sovětských vzorů, nadšení ze staveb mládeže atp. Pro děti napsal i pohádkové knihy. Hlavní část jeho tvorby však tvoří ...

Milan Český (13)

Narozen 10.11.1914 v Náchodě, zemřel 26.6.1981 v Praze. Ing., CSc., technická literatura o televizi.

Michelangelo Buonarroti (13)

Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni často označovaný jen jako Michelangelo byl italský sochař, architekt, malíř, básník a přední představitel vrcholné italské renesance a manýrismu. Jeho nejslavnější díla jsou monumentální socha Davida a malířská výzdoba Sixtinské kaple. Michelangelo žil a tvořil téměř celé století. Po celý život byl velmi pracovitý, pracoval ještě šest dnů před svou smrtí. Žil v bouřlivých časech, kdy bylo smeteno středověké náboženství a začala reformace. Byl umělcem, který se dokázal této době přizpůsobit a geniálně ji ztvárnit ve svých dílech. Michelangelo Buonarroti se narodil dne 6. března 1475 v malém městě Caprese v údolí Valtiberina poblíž Arezza v Toskánsku. Byl jedním z pěti synů v rodině Florenťana Lodovica Di Leonarda Buonarrotiho Simoniho. Jeho otec v době Michelangelova narození od podzimu 1474 po dobu šesti měsíců zastával funkci podesty obce Chiusi della Verna a také správce hradu Caprese. Matka se jmenovala Franceska di Neri di Miniato del Sera a Michelangelo byl jejím druhorozeným synem. Rodina Buonarroti patřila do florentského patriciátu a nikdo z jejich příslušníků se nevěnoval umělecké kariéře, která nebyla v souladu s jejich postavením. Buonarrotiové totiž zastávali především pozice ve veřejných úřadech. Rodina měla vlastní erb a sponzorovala kapli v bazilice Santa Croce . V době Michelangelova narození však rodina trpěla nedostatkem financí. Funkce podesty byla jen malým politickým úkolem, kterým se otec pro svou rodinu snažil zajistit slušný život. Otec dokonce zchudl tak, že se chystal zbavit svého privilegia florentského občana. Již na konci března po Michelangelově narození skončilo otcovi funkční období podesty v Chiusi della Verna. Rodina se proto vrátila zpět do Settignana ve Florencii. Zde byl Michelangelo jako novorozeně předán do péče místní chůvy. Settignano bylo městem kameníků. Pískove...

Michal Prokop (5)

Michal Prokop je známý český zpěvák, kytarista a skladatel, známý především díky své práci pro rockovou skupinu Framus Five. Jeho kariéra začala v polovině 60. let, kdy založil tuto skupinu, která se stala jednou z předních skupin československé hudební scény. V Prokopově hudbě se často mísí rock se soulem, blues a jazzovými vlivy a je uznáván pro svůj výrazný hlas a promyšlené texty.

Michail Vladimirovič Alpatov (16)

Michail Vladimirovič Alpatov, rusky: Михаил Владимирович Алпатов byl sovětský historik umění, pedaog a autor memoárů. Pocházel z moskevské buržoazní rodiny. Vystudoval historicko-filologickou fakultu Moskevské státní univerzity. Od roku 1943 do konce života pracoval v Moskevském uměleckém institutu I. V. Surikova.

Michaela Hansen (22)

Michael Cunningham (13)

Michael Cunningham je americký romanopisec a scenárista. Cunningham patří mezi nejprodávanější americké prozaiky. Věnuje se tématu sexuálních menšin. V roce 1999 získal Pulitzerovu cenu za svůj román Hodiny . Později na motivy knihy napsal scénář ke stejnojmennému filmu Hodiny z roku 2002. Michael Cunningham se narodil ve městě Cincinnati v americkém státě Ohio. Dětství prožil v Pasadeně v Kalifornii, kde později také studoval na Stanfordově univerzitě. Vystudoval anglickou literaturu. Na univerzitě v Iowě navštěvoval kurzy tvůrčího psaní a získal zde titul magistra krásných umění . Zde se také rozhodl pro dráhu spisovatele a publikoval své první krátké povídky v časopisech The Atlantic Monthly and the Paris Review. Po dokončení studií dále publikoval povídky v časopisech The Atlantic Monthly, Redbook, Esquire, The Paris Review, The New Yorker a Vogue. V roce 1984 Debutoval románem Zlaté státy . Kniha se nesetkala s výraznějším úspěchem. Ten přišel až s dalším románem Domov na konci světa v roce 1990. Úryvek z díla pod názvem White Angel vyšel již o dva roky dříve v The New Yorker a jako samostatná povídka se dostal do antologie nejlepších povídek roku 1989. V roce 1995 vyšel Cunninghamův třetí román Flesh and Blood . V roce listopadu 1998 vyšly The Hours , které mu v jediném roce získaly prestižní Pulitzerovu cenu v kategorii próza a také PEN/Faulkner Award a Gay, Lesbian, Bisexual, and Transgendered Book Award. Na základě jeho knih Hodiny a Domov na konci světa vznikly stejnojmenné filmy . V druhém případě Michael Cunningham také napsal scénář. Michael Cunningham pracuje na novém románu A Short Book About a Long Marriage. Jeho obsah zatím tají. Mezi spisovateli, kteří ho nejvíc ovlivnili, nejčastěji cituje Vir...

Melissa McClone (19)

Mary Stewart (12)

Mary Stewartová je bývalá britská atletka, běžkyně, halová mistryně Evropy v běhu na 1500 metrů. Startovala na olympiádě v Montrealu, v běhu na 1500 metrů doběhla pátá v semifinále. V následující sezóně se stala evropskou halovou mistryní v běhu na 1500 metrů. Jejím starším bratrem je britský běžec Ian Stewart. V roce 2011 zvítězil její syn Adam Cotton v běhu na 1500 metrů na evropském juniorském šampionátu.

Martin Baxendale (17)

Markéta Lukášková (10)

Markéta Lukášková pochází z Českých Budějovic. Působila jako redaktorka časopisů Týden, Maxim, Faktor S, vedla Reflex.cz. Se svou prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování a napsala podle ní scénář, který nyní čeká na filmové zpracování. Po Lososovi následovaly knihy Panda v nesnázích, InTyMně a Vlaštovka v bublině. Markéta ve volném čase běhá, prohání svou fenku Pandu a snaží se šířit osvětu o vnímání psychických problémů nejen skrze své knihy.

Marion Zimmer Bradley (10)

Marion Eleanor Zimmer Bradley byla americká spisovatelka fantasy. Je známá především díky feministickému zaměření svých děl. Používala též pseudonymy Morgan Ives, Miriam Gardner, John Dexter a Lee Chapman. Narodila se na farmě v Albany během velké hospodářské krize. V roce 1949 začala psát své první práce a 26. října téhož roku se vdala za Roberta Aldena Bradleyho. Během padesátých let byla uvedená do lesbické skupiny Daughters of Bilitis. 3. května 1964 se rozvedla s Robertem Bradleym a 3. června téhož roku si brala numismatika Waltera Breena. S tím od roku 1979 žila odděleně a 9. května 1990 se rozvedli. V roce 1965 získala titul bakaláře umění na univerzitě Hardin-Simmons v texaském Abilene. Následující dva roky pokračovala ve studiu na Univerzity of California v Berkeley. Patřila mezi zakládající členy Společnosti pro kreativní anachronismus, její první dítě David Bradley a její bratr Paul Edwin Zimmer publikovali práce z žánru science fiction a fantasy, její dcera Moira Stern je profesionální harfistka a zpěvačka. Po mnoha letech boje s horšícím se zdravím zemřela 25. září 1999 v Alta Bates Medical Center v Berkeley čtyři dny po vysilujícím infarktu. Její popel byl rozprášen o dva měsíce později v anglickém Glastonbury Tor. Začala psát roku 1949 a svojí první práci Vortex prodala roku 1952. První publikovanou prací v rozsahu románu byla kniha Falcons of Narabedla uvedená v květnu 1957 v časopisu Other Worlds. Její tvorba byla ovlivněná jejími oblíbenými autory dobrodružné fantasy z dětství jako byl Henry Kuttner, Edmond Hamilton a Leigh Brackettová Pod svými pseudonymy vydala především romány s gay a lesbickou tematikou, jako třeba I am a lesbian z roku 1966. Tyto práce byly původně považovány téměř za pornografické a jejich autorka je dlouho odmítala zveřejnit. Nejznámějším dílem jsou asi Mlhy Avalonu jež líčí artušovskou romanci z pohledu Morgaine a Gwenhwyfar (Guinev...

Marietta Sergejevna Šaginjan (13)

Marietta Sergejevna Šaginjan, rusky: Мариэтта Сергеевна Шагинян byla ruská sovětská spisovatelka arménského původu, básnířka a prozaička, teoretička umění, historička, filozofka. Psala publikace rozličných žánrů. Po roce 1918 patřila k zástupu autorů píšících oslavné ódy na SSSR. Držitelka vyznamenání J. V. Stalina a V. I. Lenina. Psala pod pseudonymem Jim Dollar.

Marie Vágnerová (17)

Prof. PhDr. RNDr. Marie Vágnerová, CSc., je česká psycholožka, přední odbornice v oblasti pedopsychologie, vývojové psychologie a psychologie handicapu. V letech 1970–1990 byla zaměstnána jako klinická psycholožka v Oftalmopedickém ústavu FN v Motole. Následujících pět let vyučovala psychologii na Pedagogické fakultě UK jako externí učitel. Od roku 1995 až dosud působí na Husitské teologické fakultě UK, kde vyučuje psychologii pro posluchače oborů učitelství. Je autorkou řady monografií, vysokoškolských učebnic a metodických příruček.

Mallanága Vátsjájana (11)

Mallanága Vátsjájana byl indický mnich a filosof, který žil v období Guptovské říše a který je podle tradice autorem staroindické klasické příručky erotiky Kámasútra. O Vátsjájanově životě není prakticky nic známo.

Mads Peder Nordbo (6)

Mads Peder Nordbo žil v Dánsku, Švédsku, Německu a Grónsku. Jeho knihy byly přeloženy již do 18 jazyků.

Ludmila Freiová (13)

Ludmila Freiová byla česká spisovatelka, překladatelka, autorka knih pro mládež a science fiction. Vystudovala češtinu, italštinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1951–1959 učila žáky na základní, pak zvláštní škole. V letech 1959 až 1986, tedy až do důchodu, pracovala jako středoškolská profesorka filozofie, češtiny a italštiny. Psaní literatury se věnovala od poloviny šedesátých let, od roku 1975 psala pouze sci-fi. Kromě vlastní tvorby se věnovala také překladu italské sci-fi literatury a jejímu publikování jak v oficiálních časopisech, tak i fanzinech, psaní teoretických článků a práci ve fandomu.. V letech 1948–1955 byla provdána za houslistu Václava Rábla. Zajímala se o filozofii, psychologii, biologii, výtvarné umění, italštinu a hudbu. Řadu povídek SF přeložila z italštiny do českých fanzinů.

Lucie Bechynková (12)

Rozhlasová moderátorka a spoluzakladatelka podcastu Opravdové zločiny, autorka stejnojmenné knihy.

Lubomír Tomek (12)

Narozen 13. 7. 1926 v Bylnici u Zlína, zemřel 6. 9. 2006 v Hořovicích. Prozaik, redaktor, popularizátor literární historie, básník, autor dramatizací pro rozhlas, zejména pro děti.

Luba Skořepová (11)

Luba Skořepová, vlastním jménem Libuše Skořepová, byla česká herečka, spisovatelka, autorka divadelní hry, dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze. Z jejího křestního jména Libuše vznikla domácká „Luba“, která však byla celý její život komolena na „Ljuba“, což je jiné, obvyklejší křestní jméno. V letech 1942–1944 studovala herectví na Pražské konzervatoři. Po osvobození působila v Souboru mladých Jindřicha Honzla a ve Studiu ND . Po jeho zániku se v roce 1948 stala členkou činohry Národního divadla. Své poslední představení na prknech Národního divadla odehrála dne 18. června 2014 při derniéře Gogolovy hry Revizor. Během šedesáti šesti let působení ve zdejším souboru ztvárnila na 140 rolí. Kromě Národního divadla hostovala např. v divadle Metro, Ypsilon, Rubín, Řeznické, v Městských divadlech pražských a dalších. Jejím prvním manželem byl herec Josef Pehr, druhým spisovatel Pavel Hanuš . Skořepová však zůstala bezdětná. Značnou část svého volného času trávila Luba Skořepová na své chalupě v obci Líšný na Železnobrodsku.

Louis Pergaud (8)

Louis Pergaud byl francouzský spisovatel, známý jako autor Knoflíkové války. Narodil se v obci Belmont blízko švýcarských hranic, působil jako učitel v několika vesnicích kraje Franche-Comté. Jako příznivec odluky církve od státu se dostal do sporu s místními autoritami a v roce 1907 odešel do Paříže. Snažil se prosadit jako spisovatel na volné noze, ale žil ve velké bídě. Vydal sbírku básní Úsvit, prosadil se až díky povídkám ze života zvířat: Havranova pomsta a Od straky k lišce . Bestsellerem se stala Knoflíková válka, kterou vydal v roce 1912 s podtitulem Román mého dvanáctého roku. Kniha vypráví o rvačkách mezi chlapci ze dvou sousedních vesnic. Jejich zvláštností je, že zajatým nepřátelům se uřezávají knoflíky. Tak kluci, kteří odešli z domu v pořádku, se musí vrátit v oblečení s uřezanými knoflíky, za což je doma čeká samozřejmý rodičovský výprask. Příběh je vyprávěn jadrným skatologickým jazykem a obsahuje ironické paralely ke světu velké politiky. Román vyšel v mnoha vydáních a byl přeložen do předních světových jazyků, vznikla podle něj také opera. V roce 1962 natočil Yves Robert podle Knoflíkové války film, který mj. obdržel Cenu Jeana Viga. Louis Pergaud padl za první světové války, když po zranění padl do německého zajetí a polní lazaret se stal terčem francouzského bombardování.

Lise Bourbeau (21)

Zakladatelka centra zdraví a osobního rozvoje v Québecu, autorka knihy Tělo-tvůj nejlepší přítel.

Lily Small (17)

Autorka dětských knih.

Lilian Darcy (18)

Od té doby, co se Lilian před deseti lety provdala za Američana, dělí svůj čas rovnoměrně na dobu strávenou v Americe a ve své rodné Austrálii. Její děti mají svojí občanství. Ve svých příbězích se snaží vykreslit charakteristické rysy obou kultur. pro Silhouette Romance je nováčkem, ale napsala již přes třicet knih pro edici Medical romance nakladatelství Mills & Boon.

Lída Baarová (6)

Lída Baarová, rozená Ludmila Babková, provdaná Ludmila Kopecká a Ludmila Lundwallová , byla česká herečka. Před rokem 1945 rozvíjela svou filmovou kariéru s úspěchem nejen v Československu, ale také v Německu a Itálii. V emigraci po roce 1948 účinkovala také v italských a španělských filmech. Kontroverzním tématem, které Baarovou provázelo až do její smrti, byl její milostný vztah s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Narodila se do rodiny úředníka pražského magistrátu Karla Babky a jeho manželky Ludmily, rozené Fenclové . Matka byla operní pěvkyní a hrála na klavír. Občas zpívala ve sboru opery Národního divadla, ale většinou se věnovala rodině. Zemřela na následky infarktu během policejního výslechu. Společně měli ještě druhou dceru Zorku . Druhou manželkou Karla Babky byla herečka Marcela Nepovímová . Rodinný přítel Jindřich Šimon Baar byl vzorem pro volbu jejího uměleckého jména. Lída Baarová byla od počátku 30. let vyhledávanou filmovou představitelkou sličných dívek a mladých žen. S další slavnou českou herečkou Adinou Mandlovou se Baarová setkávala na proslavených večírcích u Miloše Havla a při dalších společenských událostech. Mandlová ve svých memoárech napsala: „Měla jsem vždycky Lídu moc ráda, přestože jsme byly velké konkurentky, ale nikdy jsme proti sobě neintrikovaly, což je v showbusinessu velmi řídký jev." Z českých filmařů měla vztah s režisérem Karlem Lamačem a zamiloval se do ní i Vlasta Burian, který se kvůli ní chtěl rozvést. Několik let žila ve vztahu s německým hercem Gustavem Fröhlichem, který se zřekl své židovské manželky, aby neutrpěla jeho herecká kariéra. Ve 30. letech natáčela v hitlerovském Německu a bulvární tisk tvrdil, že je milenkou tehdejšího říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse, který ovládal německý filmový průmysl. Baarová to popírala a uváděla, že se s Goebbelsem pouze zná. V rámci poválečnéh...

Lewis Wallace (12)

Generál Lewis Wallace byl americký právník, voják, státník a spisovatel. Za Americké občanské války bojoval na straně Unie a dosáhl hodnosti generálmajora, jeho nejdůležitějším úspěchem byla zdržovací bitva na řece Monocacy, kde jej sice podstatně silnější jednotky generála Earlyho porazily, avšak zabralo jim to příliš mnoho času, takže nemohly splnit svůj cíl – obsadit hlavní město Unie před příchodem hlavních vojsk seveřanů. V letech 1878–1881 byl guvernérem teritoria Nové Mexiko, v letech 1881–1885 ambasadorem USA u Osmanské říše. Je autorem řady knih, z nichž nejúspěšnější je román Ben Hur: Příběh Kristův , který se s 50 miliony prodanými výtisky řadí k nejúspěšnějším bestsellerům historie. Lew Wallace byl synem vojáka a politika Davida Wallace a jeho první ženy Esther French Test. Po smrti Esther se jeho otec v roce 1836 znovu oženil, Lewisovou druhou matkou se stala Zerelda Gray Sanders, vůdčí postava hnutí sufražetek a vášnivá zastánkyně prohibice. Lewis vystudoval práva a v čase mexicko-americké války sloužil jako důstojník u indianské milice, jeho jednotka se ovšem bojů neúčastnila. 6. května 1852 se oženil se Susan Arnold Elston , z jejich svazku vzešel syn Henry Lane. Susan byla nadanou básnířkou a spisovatelkou, která psala dávno před tím, než se k psaní na její naléhání odhodlal sám Lewis. Jeho žena mu pak byla při psaní velkou pomocnicí a oporou, když pročítala a připomínkovala jeho díla a dohlížela na jejich vydávání. Hlavní část Wallaceovy vojenské kariéry spadá do období Americké občanské války. Jako syn prominentního vojáka a politika měl rozsáhlé konexe, které mu usnadňovaly postup. Na počátku války byl dosazen na pozici adjutant general státu Indiana a vedl rozšiřování a reorganizaci indianských jednotek. 25. dubna 1861 se stal plukovníkem a 9. září téhož roku brig...

Leo Pavlát (12)

Leo Pavlát je novinář, spisovatel a diplomat, první a současný ředitel Židovského muzea v Praze od jeho navrácení české a moravské židovské komunitě . Leo Pavlát po válce vyrůstal s matkou, která jako jediná z rodiny přežila šoa - věznění v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau i dalších lágrech. Po základní devítileté škole a Střední všeobecně vzdělávací škole vystudoval fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy . Od konce 70. let se začal angažovat v neoficiálních strukturách kolem Židovské obce v Praze. Po roční vojenské službě byl v letech 1975-1990 odborným redaktorem umělecko-naučné redakce nakladatelství Albatros. V letech 1990-1994 působil na československém/českém velvyslanectví v Izraeli v Tel Avivu. Od roku 1994 je ředitelem Židovského muzea v Praze. Jeho první díla tvořily překlady náboženských úvah a textů židovských autorů a děl s židovskou tematikou pro Věstník Rady židovských náboženských obcí a Ročenku Rady židovských náboženských obcí, později začal psát vlastní knihy. Od konce roku 1994 připravuje rozhlasový pořad pražské židovské obce Šalom alejchem a i jinak spolupracuje s Českým rozhlasem při tvorbě naučných pořadů o židovských tradicích, zvycích a kultuře, dříve psal pravidelně fejetony pro českou redakci BBC a Rádio Česko . Z francouzštiny přeložil úvahy náboženského myslitele Ješajahu Leibowitze „Úvahy nad Tórou“ . Na téma antisemitismus a židovské tradice publikuje v novinách , vystupuje v rozhlase a televizi a přednáší na různých fórech, výsledky této činnosti lze nalézt i v některých sbornících. Od roku 1995 pracuje ve volených orgánech Židovské obce v Praze i Federace židovských obcí. Od roku 1997 j...

Lawrence Sanders (13)

Lawrence Sanders se narodil v Brooklynu. V letech 1943–1946 byl v americkém námořnictvu. První román napsal ve svých téměř padesáti letech. Napsal více než dvacet knih. Psaním byl doslova posedlý, neměl žádné koníčky a dokonce ani auto. Říkal, že když píše, je pro něj jeho fantazie důležitější než osobní život.

Ladislav Pecháček (13)

Ladislav Pecháček je český lékař, spisovatel a humorista. Na jedenáctileté střední škole v Litoměřicích odmaturoval v roce 1958. Po té studoval medicínu na vojenské lékařské fakultě v Hradci Králové, kterou absolvoval v roce 1964. Po studiích pracoval jako sekundář ve Vojenské nemocnici v Plzni. Od roku 1966 působil jako posádkový lékař v Chomutově. Po svém vyloučení z armády v 1971 z politických důvodů pracoval dále v Chomutově jako obvodní lékař. V letech 1974 až 1989 byl obvodním a závodním lékařem v Prachovicích na Chrudimsku. V letech 1990 až 1991 pracoval v Chrudimi jako posudkový lékař, později se zde stal vedoucím referátu zdravotnictví a zástupcem přednosty Okresního úřadu. V roce 2001 odešel do penze a současně pracuje pro zdravotní pojišťovnu. Žije v Pardubicích. Debutoval 1981 v Rovnosti, dále publikoval v Rudém právu, Dikobrazu, Tvorbě, Vlastě, Pochodni , Kmeni, Literárním měsíčníku aj. Podle jeho námětů a scénářů napsaných ve spolupráci s režisérem Dušanem Kleinem vznikla filmová hexalogie Jak svět přichází o básníky , Jak básníci přicházejí o iluze , Jak básníkům chutná život , Konec básníků v Čechách… , Jak básníci neztrácejí naději a Jak básníci čekají na zázrak . Dále pak filmy Dobří holubi se vracejí a Vážení přátelé, ano . Scenáristicky se podílel také na filmu Kdo se bojí, utíká . Je autorem scénáře televizní inscenace Dáma ví, kdy přijít . Román Osvobozené kino Mír pro Český rozhlas zdramatizovali Jana Pithartová a Pavel Krejčí . Podle Slovníku české literatury po roce 1945: PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století. Sokolov: O.K. - Soft, 2003. 

Ladislav Novomeský (17)

Ladislav Novomeský, též Laco Novomeský , byl slovenský a československý básník, publicista a politik Komunistické strany Slovenska, člen skupiny DAV, pověřenec školství a osvěty a poslanec československých zákonodárných sborů, v 50. letech pronásledovaný v rámci čistek v KSČ, v 60. letech rehabilitovaný. Pocházel z rodiny krejčího Samuela Novomeského a Irmy roz. Příkopové. Rodiče se přestěhovali ze Senice do Budapešti, kde se narodil a absolvoval obecnou školu a gymnázium . Po roce 1919 se přestěhovali a ve studiu pokračoval v Senici a na učitelském ústavu v Modre, kde v roce 1923 odmaturoval. Začal působit jako učitel a zároveň se jako externí posluchač zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Komenského, kde ho zaujala literární a politická činnost. Začal pracovat jako redaktor časopisu Mladé Slovensko , který převzal po Jánu Poničanovi a aktivně působí ve skupině DAV. Vstoupil do komunistické strany a pracoval v tiskových orgánech KSČ - jako redaktor, pak odpovědný redaktor Pravdy chudoby, Proletárky a Munkasa v Ostravě, redaktor Rudého večerníčku v Praze. V roce 1922 zveřejňuje příští davista Ján Poničan článek Slováci a internacionalismus v témže roce vzniká Volné sdružení studentů socialistů Slovenska, ve kterém působí kromě Poničana i Okáli, Clementis, Siracký, Tomášik-Dumín - zveřejňují nejdříve v časopise Svojeť, později v revue Mladé Slovensko. Novomeský na DAV navázal kontakt právě přes Volné sdružení studentů socialistů ze Slovenska. V Praze se pak stal spolu s Urxem, Okálim, Clementisem a Poničanem součástí avantgardní levicové skupiny DAV . O DAVu Novomeský prohlásil: V roce 1927 je vězněn za tiskové přestupky a platí pokuty. Jak uvádí Štefan Drug, policejní agenti o Novomeském v hlášeních psali jako o nebezpečném komunistovi ...

Ladislav Novák (18)

Ladislav Novák byl český malíř a spisovatel. Byl předním českým představitelem surrealismu. Vyniknul také jako básník, psal konkrétní a fónickou poezii. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. froasáže. Stálá výstava jeho prací je otevřena v Třebíči, kde žil a tvořil po většinu svého života. Ladislav Novák po celý život experimentoval - je autorem celé řady nových výtvarných postupů, jako je alchymáž, muchláž, fumáž či dekoláž. Byl to člověk "homérského smíchu", který hrou s jazykem a významovými proměnami dokázal proměnit banální v zázračné.

Ladislav Borovanský (19)

Ladislav Borovanský byl český anatom a dlouholetý přednosta Anatomického ústavu Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Borovanského.

L. J Shen (16)

Americká spisovatelka L. J. Shen je autorkou knih, obecně se řadících do žánru New Adult a Contemporary Young Adult romancí. Typická je pro ni doposud neukončená série Hříšníci, která zahrnuje díly Vicious: Divoká láska , Ruckus: Šílená láska , Scandalous: Šokující láska , Bane: Prokletá láska a Defy: Nebezpečná láska . Z její dílny pochází však také romány mimo tuto sérii, jako jsou Barva půlnoci – příběh o nevinné asistentce slavného rockera a Ukradený polibek o nešťastné lásce v mafiánském prostředí. Tyto „romány pro mladé ženy s drsnými tématy ze života“, ať už samostatné, anebo ze zmíněné série, jsou romantické, erotické a napínavé, ale především o lásce ke komplikovaným mužům. V současné době patří k nejprodávanějším titulům v USA. Díky svému úspěchu byla L. J. Shen v roce 2016 nominována na cenu Goodreads Choice Awards Best Romance. Nyní pracuje a žije se svým manželem a synem v Kalifornii. Důležitým členem její domácnosti je i „líná“ kočka, v jejíž přítomnosti si ráda čte, dívá se na televizi nebo se opaluje.