Výpis všech autorů

Bohumil Jaša

Narozen 8.5.1925 v Dukovanech. Ing., CSc., docent katedry zahradnictví, práce v oboru.

Barker J.D.

Zdeněk Jelínek

PhDr. Zdeněk Jelínek, CSc , vojenský historik, práce o partyzánském odboji na Kolínsku.

Yang Jwing-ming

Dr. Yang Jwing-Ming se narodil v r. 1946 na Tchaj-wanu. V 15 letech se začal učit wu-šu u šaolinského mistra stylu Bílého Jeřába Ccheng Ťin-caoa. Za 13 let svých studií u mistra Cchenga se stal dr. Yang odborníkem v metodě Bílého Jeřába pro obranu a útok, což zahrnuje jak použití holých rukou, tak různých zbraní jako jsou šavle, hůl, kopí, trojzubec a dvě krátké tyče. U stejného mistra studoval také styl Bílého Jeřába, oddíl čchin-na, masáž a léčbu bylinami. Ve věku 16 let začal studovat Jangův styl tchaj-ťi-čchüan u mistra Kao Tchao. Po studiu u mistra Kao Tchao pokračoval dr. Yang ve studiu a výzkumu tchaj-ťi-čchüanu pod vedením několika mistrů v Tchaj-peji. Získal kvalifikaci učitele tchaj-ťi. Když bylo Yangovi 18 let, vstoupil do koleje Tamkang v Tchaj-peji , aby tam studoval fyziku. Za pobytu na koleji začal studovat šaolinskou Dlouhou Pěst u mistra Li Mao-čchinga v klubu Kuo-šu koleje Tamkang a nakonec se stal pomocným instruktorem u mistra Li. V r.1971 získal titul bakaláře na tchajwanské Národní universitě a pak sloužil u vojenského letectva. Za této služby dr. Yang vyučoval fyziku na akademii čínského letectva a zároveň také vyučoval wu-šu. Po řádném propuštění z armády se v r. 1972 vrátil na kolej Tamkang, kde vyučoval fyziku a pokračoval i ve výcviku pod vedením Mistra Li. Li Mao-čching jej učil severnímu stylu wu-šu, který zahrnuje jak techniky beze zbraní , tak použití četných zbraní. Celkem vzato se nyní dr. Yang zabývá více než 20 let čínským wu-šu . Z toho 13 let zasvětil výcviku šaolinského stylu Bílého Jeřába , šaolinské Dlouhé Pěsti a tchaj-ťi-čchüan. Dr. Yang má za sebou 16 let praxe s vyučováním: 7 let na Tchaj-wanu, 5 let na Purdue University, 2 roky v Houstonu a 2 roky v Bostonu....

Viktor Kamil Jeřábek

Viktor Kamil Jeřábek byl český spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu. Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Otec Jan Vojtěch Jeřábek byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela. Vystudoval reálku v Litomyšli , poté rok studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře. Po ukončení studia nastoupil jako podučitel do Osíku, vesnici u Litomyšle. Zde učil čtyři roky. Další rok působil v Oslavanech. Od roku 1881 působil v Silůvkách, od roku 1887 pak v Pršticích. Roku 1906 změnil působiště a odstěhoval se z Prštic do Obřan u Brna, kde zastával místo ředitele školy, a to až do svého penzionování roku 1924. Po odchodu do penze žil v Brně. Poté, co byl učitelský dům na Dvořákově ulici v roce 1944 vybombardován, odstěhoval se k příbuzným do Litomyšle, kde zemřel. Byl velkým přítelem spisovatelky Gabriely Preissové, s níž pravidelně vedl korespondenci. V prosinci 2016 byla po Viktoru Kamilu Jeřábkovi pojmenována nově dodaná tramvaj Škoda 13T Dopravního podniku města Brna. Stalo se tak na návrh městské části Brno-Maloměřice-Obřany.

Václav Junek

Narozen 16. 8. 1913 na Kladně, zemřel 29. 1. 1976 v Praze. Malíř, grafik, typograf, knižní ilustrátor. Práce v oboru.

Terry Jones

Terry Jones byl velšský komik a režisér, jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python. Spolurežíroval filmy Monty Python a Svatý Grál, Monty Python: Život Briana a Smysl života. Režíroval také film pro děti Žabákova dobrodružství, kde si spolu s ním zahráli také Eric Idle, John Cleese a Michael Palin.

Štifter Jan

Stanislava Janáčková

Narozena 31. 8. 1944 v Praze. Ing., CSc., ekonomka, práce z oboru bankovnictví, měnové politiky a transformace české ekonomiky, publikovány i anglicky.

Robb J.

Petr Janeček

Petr Janeček je český animátor. Spolupracoval na několika českých úspěšných hrách , na českých animovaných seriálech a na několika hrách pro Disney Interactive.

Pavel Jurkovič

Pavel Jurkovič byl český hudebník, zpěvák, skladatel, pedagog a popularizátor lidových písní. Pavel Jurkovič se narodil 18. srpna 1933 ve Starém Poddvorově na Hodonínsku. Jeho vztah k hudbě ovlivňovala lidová hudební tradice na rodném Podluží. Zpěv začal studovat po válce již ve svých dvanácti letech v pražské Schole cantorum při břevnovském klášteře. V roce 1957 se stal členem pozdějších Pražských madrigalistů. V letech 1965–1967 studoval postgraduálně v Salcburku u Carla Orffa. Založil Českou Orffovu společnost a propagoval Orffův didaktický systém na našich školách. Od roku 1967 pravidelně spolupracoval s rozhlasem. V letech 1987–1990 byl redaktorem hudebních stránek dětského časopisu Sluníčko. Od roku 1968 spolupracoval se souborem Chorea Bohemica a později Musica Bohemica Jaroslava Krčka, stejně jako s řadou dalších souborů a kapel. Některé z nich, jako Musica Poetica nebo Musica Humana, sám založil a vedl. Více než polovinu svého učitelského života prožil Pavel Jurkovič v Praze 7 v ZŠ v Umělecké ulici. Pavel Jurkovič je autorem či spoluautorem mnoha učebnic a odborných publikací. Je držitelem Výroční ceny Československého rozhlasu za tvorbu pro děti ocenění za zásluhy o šíření orffovských myšlenek uděleném Orffovou nadací v Mnichově a Cenou České hudební rady za iniciativní počiny v hudební výchově .

Michaela Jedličková

Narozena 21. 11. 1973 v Karviné. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky na ZŠ.

Martin Jelínek

Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Jako aktivní sportovec se zajímal o vliv stravy na zdraví a možnosti doplňkové výživy ovlivňovat fyzickou výkonnost. Po ukončení studií jako spoluzakladatel společnosti vyrábějící a prodávající doplňky stravy pro sportovce začal radit nejprve kolegům ve sportu. Po ukončení aktivní sportovní kariéry postupně svoji konzultační činnost rozšiřoval, za posledních 11 let absolvoval přibližně 3000 přednášek v oboru zdravého životního stylu. Školil v několika společnostech prodávající doplňky stravy, mezi nejvýznamnější patří americká firma Nutrilite. Napsal knihu Mámo, táto, nezabíjejte mě!, po velkém čtenářském i prodejním ohlasu následovaly ještě dvě další . Je certifikovaným poradcem pro vyhodnocování analýz stopových prvků z vlasů, mezi jeho klienty patří i řada olympioniků. Protože není zastáncem tzv. „normovaných jídelníčků“, které nikdy nemohou odpovídat individuálním požadavkům jednotlivce, vytvořil v roce 2007 šestiměsíční kurz „Poradce pro výživu“. V něm vychovává zájemce o zdravý životní styl, kteří chtějí získat komplexní pohled na stravování - tedy takový, který kombinuje nové poznatky moderní vědy a staletá moudra nejen východních kultur. Od roku 2010 spolupracuje s Českou televizí na velmi úspěšném pořadu „Pod pokličkou“. Je autorem oblíbeného webu www.zdravepondeli.cz, svoje názory na zdraví prezentuje na www.receptyprozdravi.cz. Jeho cílem je ovlivnit způsob uvažování všech lidí, kteří už nechtějí být manipulováni nekalými taktikami prodejců nekvalitních potravin a propagátory nesmyslných dietetických režimů.

Marcy Jell

Spisovatelka, autorka romantických knih.

Lisa Jewell

Lisa Jewellová studovala módní ilustraci a komunikaci na Epsom School of Art & Design a pracovala jako PR asistentka pro obchodní dům s módním zbožím. V roce 1998 vydala v nakladatelství Penguin svůj první román, který se stal nejprodávanějším debutem roku, a dnes má na kontě již celou řadu dalších titulů. Žije s manželem a dvěma dcerami v Londýně.

Lada Josef

Josef Lada byl malíř a ilustrátor, jevištní výtvarník, karikaturista, scénograf a autor moderních pohádek pro děti. Po vzoru Josefa Mánesa a Mikoláše Alše vytvořil stylizovaný obraz české vesnice a jejích obyvatel s podtextem laskavého humoru. Josef Lada pocházel ze čtyř dětí, jeho otec byl vyučený švec. Téměř o 17 let starší bratr František velmi ovlivnil jeho fantazii. Josef Lada rád zpíval lidové písně, zvlášt za doprovodu sestry Marie. Druhorozená sestra Antonie musela ze sociálních důvodů odejít z domova a pracovat ve městě jako služka. Josef Lada chodil do hrusické školy, ale učení ho moc nebavilo, kromě kreslení a přírodopisu. Učil se malířem pokojů, ale tato práce byla pro něj příliš namáhavá, proto se nakonec vyučil knihařem-zlatičem. V roce 1904 týdeník Máj uveřejnil dvě kresbičky Josefa Lady. Téhož roku začal navštěvovat kreslířské kurzy profesora Jakesche. Po dalším roce dostal výuční list a usadil se natrvalo v Praze, kde se pokoušel živit jako kreslíř a karikaturista. Konečně na třetí pokus byl přijat k řádnému studiu na Uměleckoprůmyslové škole. Žáci této školy však nesměli publikovat, předměty ho nebavily a tak po půl roce ze školy odešel. Josef Lada začal ilustrovat knížky pro děti, dostával zakázky a těch přibývalo. Své kresby uveřejňoval v časopisech Besídka malých, Humoristické listy, Šibeničky a jiné. Byl stálým spolupracovníkem časopisů nakladatelství Melantrich, redigoval přílohu deníku České slovo - Kvítko z čertovy zahrátky. Josef Lada ilustroval četné knihy Jaroslava Haška, J. Š. Kubína, Jana Nerudy a jiných spisovatelů. V roce 1926 vznikaly první ilustrace Švejka pro nakladatelství Adolfa Synka. V roce 1923 se Josef Lada po dlouholeté známosti oženil s Hanou Budějovickou. S ní měl dvě dcery, z nichž mladší Eva zahynula při náletu na Prahu 14. února 1945. Pro svoji dceru udělal návrh na pomník na Olšanských hřbitovech, který je zde na hrobě Ladovy rodiny dodnes. Manželka Hana zemřela v roce 1951, on sám o šest let později. Je pochován na...

Kristoff Jay

Klapka Jerome

Jerome Klapka Jerome se narodil roku 1859 ve Walsallu, Staffordshire. Jeho otec byl laický kazatel a jmenoval se Jerome Clapp Jerome. Jméno ovšem nemělo se jménem Klapka žádnou souvislost. V Anglii žil v té době v exilu maďarský revolucionář, generál vynikajících schopností vojevůdcovských, György Klapka , a s tím se rodina Jeromova do té míry spřátelila, že na jeho počest dala svému synovi toto neanglicky znějící jméno. Po několika letech se Maďarsko s generálem usmířilo a dovolilo mu návrat do vlasti. Jerome Klapka Jerome neměl bezstarostné mládí. Jeho otec vydělával pramálo a nedočkal se vysokého věku. V patnácti letech J. K. J. osiřel a živil se jako úředník na dráze, jako ochotnický herec a jako začínající spisovatel. To se však radikálně změnilo, když mu bylo třicet. V roce 1889 přinesl do redakce časopisu Home Chimes rukopis s titulem The Story of the Thames. Měl to být jakýsi průvodce po dolním toku Temže, připomínající historické události na jejích březích. Redaktorovi se rukopis líbil, doporučil však autorovi, aby historické pasáže podstatně zkrátil a aby se mnohem více věnoval veselým příhodám, vzpomínkám a vyprávěním tří veslařů. Ten návrh se Jeromovi zamlouval, poslechl, a tak pod novým titulem Three Men in a Boat začal vycházet příběh, který autora okamžitě proslavil. Časopisecký seriál se brzy proměnil v knihu, která se jen v Anglii do dnešních dnů dočkala stovky vydání a byla přeložena snad do všech světových jazyků. A Temže se dlouho po prvních vydáních hemžila mladými muži, kteří se toužili opičit po Jeromovi, Harrisovi a Georgovi. Za nedlouho se Jerome Klapka Jerome ke svým třem postavám vrátil a vylíčil jejich cyklistický výlet do Německa. I toto pokračování slavné knihy se řídilo radou předvídavého redaktora časopisu Home Chimes, jen ke konci se autorův humor silně zabarvuje nelibostí a rozhořčením nad některými obyčeji. Jeromovo dílo čítá 29 titulů – povídek, novel, esejí,...

Josef Jůza

Narozen 29.12.1943 v Poličce. JUDr., archivář. Zabývá se regionálními dějinami okresu Rychnov nad Kněžnou.

Jón Sveinsson

Islandský římskokatolický teolog, jezuita, spisovatel knih pro mládež.

Jiří Janouškovec

Narozen 4.3.1947 v Plané u Mariánských lázní. RSDr., novinář, publicista, autor knih kuchařských předpisů.

Jevgenij Aleksandrovič Jevtušenko

Ruský spisovatel a básník, režisér a scénárista, publicista a herec.

Jaroslav Janouch

Jaroslav Janouch byl spisovatel a redaktor pro děti a mládež, překladatel polské literatury. V letech 1918–1922 studoval na Učitelském ústavu v Kutné Hoře a poté na Škole vysokých studií pedagogických v Praze v letech 1922–1924. Byl redaktorem nakladatelství Vyšehrad v letech 1939–1945. V letech 1946–1947 byl šéfredaktor nakladatelství Atlas a časopisu Radostné mládí. Byl synem spisovatele Františka Janoucha vystupujícím pod pseudonymem Jaroslav Choltický. Jaroslav Janouch měl šest dětí. Jedním z dětí je akad. soch. Ladislav Janouch. První literární práce publikuje v časopisech Forum, Cesta, Akord a Poesie. Sblížil se s katolicky orientovanými spisovateli jako byly Václav Renč, František Křelina, Josef Kostohryz, Jan Zahradníček a další. V roce 1931 společně s Josefem Heydukem zakládá literárně kritický časopis Blok, do něhož přispívali Durych, Halas, Hořejší, Hora, Vančura, Nezval a Závada. V letech 1934–1937 přispívá překlady polských básníků do časopisu Kvart, řízeném Vítem Obrtelem. Pro jeho životní orientaci bylo důležité setkání se svérázným filosofem, překladatelem a nakladatelem Josefem Florianem. Pro jeho edici Dobré dílo překládá polské autory Cypriana Kamila Norwida a Stefana Żeromski. V Rozhledech po literatuře a umění publikuje četné informace o polské literatuře a zároveň zprostředkovává vydávání českých básníků v Polsku . Po roce 1935 začíná psát recenze o dětské literatuře a také vydává své první knihy pro děti. V nakladatelství Vyšehrad řídí edice Raná setba, Dětské knihy Vyšehradu a Knihy pro mládež. Z jeho popudu zde vychází veršované knihy pohádek . Po roce 1948 odchází učit na zvláštní školy v Praze. Jaroslav Janouch je syn Františka Janoucha učitele a ředitele měšťansk...

Jaromír Javůrek

Narozen 12.4.1887 v Cikháji u Žďáru nad Sázavou, zemřel 28.2.1983. Pedagog, sokolský pracovník. Beletrista, lesnický a myslivecký odborník, autor tělovýchovných příruček a knih o myslivosti.

Hannah Joli

Hank Williams Jr.

Hank Williams Jr. , narozený 26. května 1949 jako Randall Hank Williams, je americký countryový zpěvák, skladatel a hudebník. Je synem legendárního countryového zpěváka Hanka Williamse a otcem Hanka Williamse III, Holly Williamsové, Hilary Williamsové a Sama Williamse. Hank Jr. se vydal ve stopách svého slavného otce a svou kariéru zahájil interpretací otcových hitů, ale brzy si vytvořil vlastní styl, který kombinuje country s jižanským rockem a blues.

František Jura

František Jura je český politik, manažer, bývalý fotbalista a od roku 2016 zastupitel Olomouckého kraje , od roku 2018 primátor města Prostějov, člen hnutí ANO 2011. Jako fotbalista působil v menších klubech na Prostějovsku . Vystudoval obor management sportu a trenérství na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci a andragogiku na Univerzitě Jana Amose Komenského . V letech 1992 až 2000 pracoval u Městské policie v Prostějově a v letech 2000 až 2010 pak u Vězeňské služby ČR. V roce 2011 se stal generálním manažerem 1. SK Prostějov. V roce 2017 kandidoval do vedení Fotbalové asociace ČR. František Jura žije ve městě Prostějov. Je ženatý a má tři děti. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako nestraník za hnutí NEZ na posledním 35. místě kandidátky subjektu "Koalice SNK ED, NEZ" do Zastupitelstva města Prostějov, ale neuspěl. Jako povolání uváděl státní zaměstnanec a fotbalový trenér. Ve volbách v roce 2010 kandidoval jako nestraník za TOP 09, ale opět neuspěl. Tentokrát jako povolání uváděl sportovní ředitel fotbalového klubu. Zastupitelem města se tak stal až po volbách v roce 2014, kdy byl zvolen jako člen hnutí ANO 2011 na jeho prostějovské kandidátce. Jako povolání uváděl generální sportovní manažer. Působil v kontrolním výboru zastupitelstva a ve sportovní komisi rady. Ve volbách v roce 2018 byl lídrem hnutí ANO 2011 a post zastupitele města obhájil. Novou koalici složily vítězné hnutí ANO, třetí hnutí Pévéčko, čtvrtá ODS a nezávislé osobnosti města Prostějova a pátá ČSSD. Dne 30. října 2018 byl Jura zvolen novým primátorem města Prostějov, ve funkci vystřídal Alenu Raškovou. V krajských volbách v roce 2008 kandidoval jako nestraník za stranu Moravané do Zastupitelstva Olomouckého kraje, ale neuspěl. V ...

František Jílek

Narozen 9.8.1890 v Růžově u Trocnova, zemřel 6.3.1973 v Praze. PhDr., lingvista a literární vědec, bohemista, vysokoškolský pedagog, spoluredaktor časopisu Naše řeč, práce v oboru.

Ellen James

Americká autorka romantických novel.

Eddie Jaku

Přeživší holocaust, autor autobiografické knihy. Mechanik.

Bennett Jenn

Al Jourmont

Autor dobrodružné literatury.

Abby Jimenez

Americká spisovatelka románů pro ženy. Zakladatelka a majitelka cukrářství a pekařství Nadia Cakes.

Zdeněk Jerman

Narozen 29. 4. 1910 v Opavě, zemřel 14. 6. 1971 v Praze. Nakladatelský redaktor, beletrista, překladatel z němčiny, editor. Skutečným jménem Josef Heller.

Wolfgang Jeschke

Wolfgang Jeschke byl německý spisovatel a vydavatel literatury sci-fi. Jeschke vyrostl v Aspergu u Ludwigsburgu. Vyučil se nástrojařem, v roce 1959 si dodělal maturitu a studoval pak germanistiku, anglistiku a filosofii na Mnichovské universitě. Roku 1969 spolupracoval na vydání literárního slovníku „Kindlers Literaturlexikon“, a začal se zajímat o fantastickou literaturu. Hlavním námětem jeho knih jsou cesty časem. Mimo vlastní díla vešel ve známost i jako vydavatel sborníků tohoto žánru, mimo jiné i řady „Sci-fi pro znalce“ v nakladatelství Lichtenberg Verlag, později redigoval různé řady v nakladatelství Heine-Verlag. Zemřel v Mnichově. Kromě velkého počtu vlastních děl a povídek vydal W. Jeschke přes sto antologií a dále ročenek sci-fi, kde zveřejnil nejen mnoho jím objevených autorů a povídek, ale též různé eseje a rozhovory k tomuto tématu.

Vojtěch Jirát

Vojtěch Jirát byl český literární historik a kritik, překladatel z němčiny a docent germanistiky na Univerzitě Karlově. Během opakovaného působení na smíchovském gymnáziu se habilitoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako docent pro obor německá literatura. Od vysokoškolského působení byla odvozena i jeho široká publikační a vědecká činnost. Zaměřoval se hlavně na českou a německou literaturu 19. století a české překlady děl z němčiny. Byl také redakčním tajemníkem časopisu Germanoslavica. Zemřel roku 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Vladimír Justl

Vladimír Justl byl český editor Holanových, Langerových či Škvoreckého spisů, literární historik, divadelní vědec a znalec české literatury a divadla. V roce 1948 byl pro špatný kádrový profil vyloučen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Později absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Pracoval ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění , byl režisérem a dramaturgem Divadla Viola , zabýval se uměleckým přednesem. Od poloviny 50. let byl dvorním editorem básníka Vladimíra Holana; zasadil se o rehabilitaci jeho díla ve druhé polovině 50. let i o vydání většiny jeho děl v 60. až 80. letech; inicioval a vedl vydávání novátorsky pojatých Sebraných spisů V. Holana a byl autorem autentického básníkova životopisu. V letech 1965–1992 řídil Divadlo Viola. Jako nestraník se stal předsedou Komise uměleckého přednesu SČDU a místopředsedou její Subkomise divadla jednoho herce. Z této pozice spoluzaložil biennale Přehlídka divadla jednoho herce v Chebu , která se koná za účasti zahraničních umělců nepřetržitě dodnes. V době předlistopadové to byl prostor pro divadelnickou „šedou zónu“, tvorbu režimem sice povolenou, ale spíše trpěnou než vítanou. Přehlídky měly mediální ohlas, postupně vyšlo i několik knižních publikací. K páté Přehlídce divadla jednoho herce vyšel v Justlově uspořádání sborník Divadlo jednoho herce. Sborník vyznání a úvah, statí a dokumentů, který vydal Svaz českých dramatických umělců . V rámci VII. ročníku Přehlídky divadla jednoho herce vydaly Společnost přátel kultury slova a Divadelní ústav První dodatek ke sborníku Divadlo jednoho herce. Slovo a hlas je sdružení osob, podporujících kulturu mluvního projevu a především um...

Věra Ježková

Tomáš Ježek

Doc. Ing. Tomáš Ježek, CSc. , byl český ekonom, politik, vysokoškolský pedagog a také v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, pak za Občanskou demokratickou alianci a ODS, ministr vlády České republiky a bývalý předseda Fondu národního majetku. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Pracoval jako vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu ČSAV a později v Prognostickém ústavu ČSAV. V roce 1990 byl povolán do české vlády jako ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Po volbách v červnu 1992 se stal předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku a současně i předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Během volebního období 1992-1996 vedl naší parlamentní delegaci v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Po odchodu z politiky v červnu 1996 byl předsedou burzovní komory Burzy cenných papírů Praha, a.s. Od roku 1998 působil na Vysoké škole ekonomické, od roku 2002 jako docent. Zastával funkci předsedy správní rady Nadace Český hudební fond. Přeložil řadu děl F. A. Hayeka . V roce 1997 vydal své vzpomínky na českou politiku 90. let v knize „Budování kapitalismu v Čechách“ .

Tom Jackson

Britský autor populárně-naučných knih pro mládež, zejména z oblasti přírody, vědy a techniky, též autor cestopisů.

Thit Jensen

Thit Jensenová byla nejpřekládanější a nejoblíbenější dánská spisovatelka. Zpočátku se ve svých knihách věnovala ženskému údělu a jeho možnému zlepšení, v průběhu času začala psát historické romány z dánského prostředí. Právě v historických románech předvedla své nevšední vypravěčské nadání.

Stina Jackson

Švédská autorka thrilleru.

Štěpán Javůrek

Štěpán Javůrek žije pod Krušnými horami celý svůj život. Ve svém volném čase rád o Krušných horách píše a poznává jejich historii. Román Chaloupky je jeho první vydanou knihou. V současné době žije v Chodově a jeho koníčky jsou cestování, psaní, běhání, rodina a pes. 

Rebecca Johnson

Rebecca Johnson je australská autorka, na částečný úvazek pracuje jako učitelka "Vědy" na základní škole.

Petr Jahoda

Původem tramp,později horolezec,jeskyňář,alpinista.Od roku 1978 cestuje po světě a od roku 2000 je prezidentem Českého klubu cestovatelů. Místo působení Brno – byl účastníkem, nebo organizátorem mnoha významných expedic zejména k přírodním, divoce žijícím národům světa . Mimoto je organizátorem expedic do vysokých hor a za polární kruh. Byl jedním z organizátorů a účastníků úspěšné expedice do Pamíru na Pik Lenina . Má za sebou bezpočet dalších vysokohorských výstupů na známé i méně známé vrcholy . Jeho posledním velkým úspěchem byl výstup na nejvyšší horu Austrálie a Oceánie – Carstensz Pyramid . Organizačním zajištěním expedice ho pověřil známý český horolezec Miroslav Caban, první Čech, který dokončil projekt 7 summits a zároveň druhý člověk na světě, který projekt zrealizoval bez použití umělého kyslíku při výstupu na Mt. Everest . Petr Jahoda vystoupil na vrchol Carstensz Pyramid 22.8.2005 jako spolulezec Miroslava Cabana. Publikuje v českých i zahraničních časopisech a magazínech, nafilmoval přes deset dokumentárních filmů pro Českou televizi, je autorem pěti cestopisně-etnografických knih Nazí a divocí , Kanibalové z hor , S horským kolem na dno Afriky a velké fotopublikace Žijící lidé pravěku . Kniha S horským kolem na dno Afriky popisuje extrémní technickou, fyzickou i psychickou náročnost cesty na kole Velkým africkým příkopem ke čtyřem přírodním národům severní KeniKeni a Velké africké dobrodružství . Petr Jahoda byl zakladatelem cestovní kanceláře AAA plus CK , specializovaného cestopisného vydavatelství a nakladatelství AKÁCIE , ), geograficko-fotografického magazínu CESTOPISY a stejnojmenného informačního cestovatelského serveru . V současné době pracuje jako vedoucí náročných...

Peter M Jolin

Peter M. Jolin je pseudonym české spisovatelky Jany Divišové roz. Mandelíčkové . Jana Divišová je autorkou humoristických próz, z nichž nejznámější je řada parodií na knihy o čarodějnickém učedníkovi Harry Potterovi. Jana Divišová napsala více než 80 knih. Pod jménem Peter M. Jolin vyšel nejprve humoristický román Deník, který jsem si nepsal , který je považován za parodii Deníku Bridget Jonesové. V roce 2005 vydal P. M. Jolin první díl parodie na sérii o Harrym Potterovi pod názvem Harry Trottel a kámen MUDr. Tse. Kniha vzbudila značný ohlas u čtenářů. Ještě v roce 2005 vyšel druhý díl Harry Trottel a ta jemná tenata. Na podzim roku 2006 vyšla literární travestie My děti ze stanice Kaiserchrocht, která je sice zasazena do světa Harryho Trottela, ale nejedná se přímo o parodii konkrétní knihy, nýbrž o samostatné autorské dílo. „Oficiální“ třetí díl Harryho Trottela vyšel na sklonku roku 2006 pod názvem Harry Trottel a posel Tálibánu. Pod jménem Jana Divišová vydala roku 2003 humornou příručku pro novopečené matky Průvodce mateřstvím pro zlobivý holky a roku 2007 své vůbec nejrozsáhlejší dílo, mytický thriller Rubín věčného Žida. Z dalších děl vydaných pod jiným pseudonymem lze zmínit například literární adaptace seriálů Ordinace v růžové zahradě a Pojišťovna štěstí.

Pete Johnson

Anglický spisovatel, bývalý učitel a filmový kritik, autor knih pro děti a mládež.

Pavel Jiras

Narodil se 17. června 1940 v Rakovníku. Jeho estetické cítění se utvářelo především spoluprací s Jiřím Trnkou, grafikem Zdeňkem Seydlem a hercem a režisérem Václavem Špidlou. Vybaven touto zkušeností působil do poloviny sedmdesátých let jako divadelní herec a pomocný režisér. Po životních peripetiích, které ho donutily milovaný svět divadla opustit, přilnul definitivně k filmu a zejména k filmovému studiu Barrandov, kde působí již od roku 1976. Několikrát se také objevil v menších rolích na filmovém plátně, výraznější příležitost získal například v trezorovém snímku Evalda Schorma a Jana Kačera DEN SEDMÝ - OSMÁ NOC . Kromě tří básnických sbírek je autorem i několika významných filmových publikací a fotografických výstav . Nejprve spolupracoval s prozaikem Josefem Fraisem na sérii memoárových Obrazových životopisů Adiny Mandlové, Lídy Baarové, Oldřicha Nového a Vlasty Buriana, které vyšly v letech 2000 a 2001. Krátce poté uskutečnil jeden ze svých velkých snů: uspořádat obrazové dějiny barrandovských ateliérů do podoby výpravné encyklopedie. Postupně tak vznikaly jednotlivé díly pod názvy Vzestup k výšinám , Zlatý věk a Oáza uprostřed běsů , které pomocí několika stovek unikátních a mnohdy dosud nepublikovaných fotografií mapují vývoj českého hraného filmu od prvních němých snímků do roku 1945. Jiras v posledních letech také častěji vystupuje na televizních obrazovkách a v rozhlase, kde se podílí na vzpomínkových medailonech slavných osobností . Můžeme se s ním setkat i na několika DVD nosičích, kde se jako filmový historik pokouší přiblížit osud a význam daného filmu.

Pavel Janoušek

Pavel Janoušek je český literární a divadelní vědec. Zabývá se teorií, historií i lexikografií české literatury a divadla, zvláště dramatu a prózy 20. století. Systematicky se věnuje také literární kritice a Jiřince.  V letech 1971–1975 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze , následně v r. 1975–1980 na FF UK v Praze . Po studiích začal působit v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR , mezi roky 1984–1987 nejprve jako odborný pracovník, od roce 1987 jako vědecký pracovník oddělení teorie literatury. Od roku 1990–1999 zastává místo vedoucího oddělení současné literatury, respektive oddělení pro výzkum literatury 20. století a literatury současné. V období 1993–1999 byl zástupcem ředitele, 1999–2011 ředitelem Ústavu pro českou literaturu AV ČR. V letech 1999–2001 a 2010–2013 byl členem vědecké rady Akademie věd ČR, v letech 2013–2017 byl členem její Akademické rady, kde měl na starosti zejména propagaci a popularizaci vědy. V prosinci 1989 patřil mezi zakladatele Obce spisovatelů. V roce 1990 spolu s dalšími založil literární časopis Tvar a stal se předsedou jeho redakční rady. Od roku 1993 je předsedou občanského sdružení Klub přátel Tvaru, které tento časopis vydává. Od sklonku osmdesátých let vyučuje na vysokých školách, zejména na Filozofické fakultě UK , ale i fakultě pedagogické pražské a ústecké 2010–2013). Od roku 2009 pak soustavně působí rovněž na Divadelní fakultě AMU. Čtyřsvazkové Dějiny české literatury 1945–1989, jež vypracoval tým vedený Pavlem Janouškem, obdržely Hlávkovu cenu za nejlepší publikaci v oblasti humanitních věd za rok 2008. Monografie Ten, který bude byla v roce 2014 nominována na cenu Magnesia Litera za literaturu faktu. Jako literární kritik používal řadu pseudonymů, zejména Alois Burda, Alen...

Olivová Jana

Oldřich Jelínek

Oldřich Jelínek je český malíř, grafik, ilustrátor a spolupracovník filmu. Je autorem několika filmových plakátů. Spolupracoval a také byl s Adolfem Bornem žákem prof. Antonína Pelce na AVU. Profesor Pelc ho označil za jednoho ze svých nejnadanějších studentů. Má podobný styl jako Born, se kterým tvořili společné ilustrace. Spolu ilustrovali například dílo Andreje Sergejeviče Někrasova Dobrodružství kapitána Žvanilkina. Na začátku kariéry přispívali s Bornem do řady časopisů – mj. ABC, Dikobraz, Pionýr atd., od konce 50. let 20. století i do Rudého práva. Dostal celou řadu cen z mezinárodních knižních festivalů. Jeho styl je precizní a zejména náměty žen, automobilů a letadel patří opravdu ke světové špičce. Počátkem 80. let emigroval do SRN , kde dodnes tvoří a žije. V Československu mu komunistický režim nebyl nakloněn, protože jeho karikatury a vtipy byly kritické ke komunismu. Režim se dokonce snažil ovlivnit vydavatele v SRN, aby Oldřichu Jelínkovi nedávali žádné zakázky – v případě opaku by zakázali všem svým autorům u nás spolupracovat s konkrétním vydavatelem, který by toto porušil. Proslavil se ilustracemi knih a karikaturami pro časopis Computer Woche. V roce 2017 se Oldřich Jelínek rozhodl věnovat většinu svých děl ze svého mnichovského atelieru Galerii výtvarného umění Havlíčkův Brod. Asi 110 obrazů věnoval podle svých slov proto, aby se na něj doma nezapomnělo. V posledních letech žije u své přítelkyně v Praze.

Nejedlý Jan

Miloš Jesenský

Dr. Miloš Jesenský, PhD. Univerzitné vzdelanie ukončil v roku 1995 na Univerzite veterinárskeho lekárstva v Košiciach. Od detstva však skôr inklinoval k nerozlúšteným hádankám minulosti, prírody a spoločnosti ako k odboru, ktorý vyštudoval. Po ukončení štúdia pracoval do roku 1999 ako samostatný odborný pracovník Historického oddelenia Východoslovenského múzea v Košiciach, kde sa špecializoval na dejiny farmácie a medicíny. Od roku 1998 pôsobil ako externý ašpirant Historického ústavu Slovenskej akadémie vied a svoje doktorandské štúdium úspešne zakončil obhájením dizertačnej práce pod názvom „Dejiny alchýmie na Slovensku“. V rokoch 2001 – 2006 pracoval ako odborný bibliograf Žilinskej knižnice, v rokoch 2006-2008 na Odbore informácií a zahraničných vzťahov Žilinského samosprávneho kraja. V súčasnosti pôsobí ako riaditeľ Kysuckého múzea v Čadci. Dr. Jesenský sa už takmer dve desaťročia venuje publicistike v oblasti záhad histórie a rozmanitých hraničných javov nielen na Slovensku, ale aj v zahraničí, ako dokladá i jeho bohatá časopisecká bibliografia. Prispieva do širokého spektra dennej a špecializovanej tlače – za posledné menujme aspoň jeho pravidelnú spoluprácu s časopisom Fantázia, Dinner´s Club Magazine či Vlna. Jeho texty možno nájsť aj v elektronických médiách, predovšetkým na portáli www.putnici.sk a ďalších príbuzných portáloch. Naplno sa venuje aj spisovateľskej činnosti, o čom sa možno v Slovníku slovenských spisovateľov z roku 2001 dočítať: „Obdobiu stredoveku a jeho záhadám sa venuje v dielach Štyri hodiny do stredoveku a Dva mesiace v stredoveku . Kniha Krajina zázrakov je sprievodcom po magických a tajomných miestach na Slovensku. Záhady histórie, mágia, mimozemské civilizácie a podobné témy rezonujú v prácach Reálne príbehy X, Wunderland, mimozemské techológie Tretej ríše, Bohovia atómových vojen , Po stopách Indiana Jonesa a Záhady devätnásteho storočia . Odvtedy rozšíril svoje spisovateľské konto na do...

Milan Jariš

Milan Jariš byl český prozaik, dramatik, publicista, scenárista a překladatel. Narodil se v rodině žurnalisty a spisovatele Josefa Ležáka . Vyučil se sazečem, ale poté, co nenašel ve své profesi místo, vystřídal od roku 1931 řadu příležitostných zaměstnání. Již od počátku třicátých let pracoval v komunistické mládežnické organizaci Československý Komsomol, roku 1935 se stal redaktorem Rudého práva. Roku 1942 byl pro práci v odboji zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Po osvobození pracoval jako redaktor a od roku 1960 se věnoval pouze literatuře. Překládal z ruštiny a ukrajinštiny Pro jeho dílo je charakteristický vyhraněný levicový postoj, plynoucí z jeho komunistického přesvědčení.

Michaela Jindráčková

Mgr. Spoluautorka pracovního sešitu z dějepisu po 2. stupeň základních škol.

Metoděj Jahn

Metoděj Jahn byl český prozaik a básník. Ve své básnické tvorbě byl inspirován lumírovskou tvorbou. Vystupoval také pod pseudonymem M. Hanuš. V civilním životě byl řídícím učitelem v Rožnově pod Radhoštěm. Ve svých prvních povídkách se vyznačuje realistickou kresbou skutečnosti a byl ovlivněn naturalismem.

Martina Jánošovová

Autorka příruček o slavnostních příležitostech.

Martin Janků

Roku 1978 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity J. E. purkyně v Brně . Od roku 1983 působí na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Je vedoucím ústavu práva na této fakultě. Vedle právních vztahů k nemovitostem se zabývá obchodním právem a právem Evropské unie. Současně působí jako advokát a soudní tlumočník. Je členem odborných grémií, vědeckých rad fakult a univerzit, člen správní rady mezinárodní asociace European Council for Business Education. Je autorem 4 monografií, více než 20 učebních pomůcek, řady odborných i populárně naučných článků a publikací.

Mária Jančová

Narozena 25.12.1908 v Dolnej Lehote zemřela 18.8.2003 v Bratislavě. Slovenská spisovatelka pro děti a mládež, básnířka, prozaička a překladatelka z češtiny.