Výpis všech autorů

František Janouch

František Janouch je český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident a zakladatel Nadace Charty 77, jíž je také předsedou. Ještě jako středoškolský student vstoupil v roce 1948 do KSČ, odkud byl v době normalizace vyloučen a zbaven státního občanství. Na vysokoškolská studia odešel do SSSR, Vystudoval fyzikální fakultu Leningradské univerzity. Následovala aspirantura a kandidátská disertace na Lomonosově univerzitě v Moskvě. Po návratu do Československa byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJF v Řeži, předsedou organizace KSČ tamtéž a docentem na MFF UK v Praze. Byl zakládajícím členem Evropské fyzikální společnosti a zástupcem jejího výkonného tajemníka. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání a bylo mu zakázáno přednášet na Karlově universitě. Po četných mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do zahraničí. Pracoval nejdříve v Niels Bohrově Institutu v Kodani, potom přijal hostující profesuru, kterou mu nabídla Švédská Královská akademie věd. Po skončení této profesury pro něj zřídila švédská vláda zvláštní místo vědeckého pracovníka ve Stockholmu. Přednášel na desítkách universit v mnoha zemích Evropy, USA a Asie; v roce 1985 byl povolán jako profesor, a členem řady vědeckých rad aby přednášel na Goetheho universitě ve Frankfurtu. V roce 1975 byl zbaven československého občanství, od roku 1979 je poddaným Švédské koruny, v roce 1990 mu bylo československé občanství navráceno. V roce 1978 ve Stockholmu spolu s dalšími založil Nadaci Charty 77, kterou vede až do současné doby. V roce 1992 byl velvyslancem Československa a vedoucí československé delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996–2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine. V současné době je předsedou Nadace Charty 77, voleným členem sněmu AV ČR a členem vědeckých rad řady institucí. Vystupuje na veřejnosti, ...

Březina Jiří

Alejandro Jodorowsky

Alejandro Jodorowsky Prullansky je chilsko-francouzský filmař, herec, mystik, filosof, autor komiksů, dramatik a spisovatel, někdy řazený k surrealismu. Svou duchovní nauku nazval psychomagie. Narodil se na severu Chile poblíž Iquique v židovské rodině z Ukrajiny. V roce 1939 se rodina přestěhovala do Santiaga, kde se seznámil s básníky Nicanorem Parrou a Enriquem Lihnem. V 50. letech odjel do Paříže, aby se zde učil pantomimu u mima Etienne Decrouxe. Poté založil s Fernandem Arrabalem a Rolandem Toporem avantgardní skupinu performančního umění nazvanou Mouvement panique. Roku 1966 vytvořil svůj první komiks , roku 1967 natočil první film . Roku 1970 zaujal netradičním filmovým westernem El Topo. Film nadchl Johna Lennona a Yoko Ono, kteří poskytli Jodorowskému milion dolarů na další film. Výsledkem byl kultovní snímek La Montaña Sagrada z roku 1973. V něm Jodorowsky otevřel své velké téma esoteriky. Byl poté blízko k realizaci velkého projektu, adaptaci románu Duna Franka Herberta . Projekt však zkrachoval, protože jeho rozpočet a nekonformní zpracování nechtěla zaštítit žádná produkční společnost. Natočil pak ještě tři filmy, ovšem již jen v undergroundové produkci. Známým se stala jeho science-fiction komiksová série Incal z let 1981–1989, na které spolupracoval s kreslířem Moebiem. Koncem 80. let se opět obrátil novým směrem a rozvinul vlastní filosoficko-spirituální syntézu s terapeutickými ambicemi, kterou nazval psychomagie a jež je postavena z velké části na studiu tarotu, imaginaci, interpretaci snů a symbolů. V Paříži začal provozovat psychomagickou terapeutickou praxi, za níž si nechává platit pouze dopisy klientů. Principy této praxe vysvětluje v knize rozhovorů Psychomagie: nástin panické terapie . Vede psychomagické dílny a semináře v různých zemích. V roce 2013 byl...

Viktor Jedlička

Mykolog, autor přírodovědných atlasů a učebnic, působil v polovině 20. století.

Tomáš Janík

Prof. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M. Ed. je český pedagog. Předmětem jeho odborného zájmu je problematika učitelské přípravy a profesionalizace , kurikula a jeho proměn a školního vyučování a učení . Metodologicky se profiluje v oblasti výzkumu založeného na analýze videozáznamu. Od roku 2007 vede Institut výzkumu školního vzdělávání pedagogické fakulty Masarykovy univerzity . V letech 2009–2011 souběžně působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze, kde vedl výzkum kurikulární reformy. Od roku 2015 působí jako proděkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 2019 jako statutární zástupce děkana. Cílem plošného výzkumu Kvalitní škola bylo vyhodnotit úspěšnost kurikulární reformy na gymnáziích. Na výzkumu spolupracoval Výzkumný ústav pedagogický v Praze s Institutem výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výsledky jednotlivých fází výzkumu jsou shrnuty v následujících publikacích: Je členem Vědecké rady Univerzity Karlovy a dále vědeckých rad PedF UK, PdF MU, PdF JČU a ŠPÚ Bratislava. Působí v oborových radách/komisích doktorských studijních programů/oborů Pedagogika, Didaktika cizích jazyků , Pedagogika , Pedagogika , Obecné otázky matematiky , Obecné otázky fyziky , Didaktika fyziky a obecné otázky fyziky a Školská pedagogika . V letech 2006-2014 byl vedoucím redaktorem časopisu Pedagogická orientace. Aktuálně je členem redakčních rad časopisů Pedagogická orientace, Orbis scholae a Journal of Pedagogy. Působí ve výboru České pedagogické společnosti, je členem České asociace pedagogického výzkumu a Österreichische Gesellschaft für Forschung und Entwicklung im Bildungswesen. Jako vědecký konzultant přispěl ke vzniku Pedagogické encyklopedie (Praha: Por...

Sammy Davis Jr.

Sammy Davis Jr. byl všestranně nadaný americký bavič, jehož kariéra trvala více než pět desetiletí. Narodil se 8. prosince 1925 v Harlemu v New Yorku a začal vystupovat téměř hned, jakmile začal chodit, a připojil se ke svému otci a strýci v kapele Will Mastin Trio. Davis byl známý svým zpěvem, tancem, herectvím a imitacemi. Stal se významnou osobností zábavního průmyslu a byl jedním z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších umělců své doby.

Penny Jordan

Penny Jordanová se vlastním jménem jmenuje Penelope Jones Halsallová a narodila se 24. listopadu 1946 v anglickém Prestonu. Její rodiče měli celkem tři děti, Penny má tedy ještě bratra Anthonyho a sestru Prudence. Odmalička ráda četla a vymýšlela si příběhy – nejprve pohádky pro svoji mladší sestru a později, to jí bylo pouhých 11 let, se zamilovala do romantických příběhů. Profesionální spisovatelkou je od 70. let, kdy jí vyšly čtyři historické romance, publikované pod pseudonymem Caroline Courtneyová. Později vydávala své knihy pod dalšími pseudonymy – Melinda Wrightová a Lydia Hitchcocková - a v současné době publikuje historické romance pod dívčím jménem své matky Annie Grovesová. Před několika lety ovdověla a nyní žije v Nantwichi v hrabství Cheshire se svým psem a kočkou. Píše v kuchyni a ráda ve svém domě přivítá své četné přátele. Tato vynikající, světově proslulá vypravěčka romantických příběhů bohužel podlehla poslední den roku 2011 rakovině.

Miloš Jirko

Miloš Jirko byl český redaktor, básník, knihovník a překladatel. Byl synem učitele, dětství prožil v rodných Němeticích. Po studiích na gymnáziu ve Valašském Meziříčí , která byla v roce 1918 přerušena vojenskou službou v I. světové válce, studoval moderní filologii na Karlově univerzitě v Praze a na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Studia v roce 1923 ukončil, doktorát získal v roce 1924 prací Románové dílo Jiřího Karáska ze Lvovic. Do roku 1925 žil v Praze, kde byl do roku 1930 redaktorem Českého slova; 1930–1940 byl zaměstnán jako knihovník Ústřední knihovny hlavního města Prahy. V roce 1940 byl zatčen a až do konce války vězněn jako člen domácího odboje. V pražské knihovně pracoval i v letech 1945–1948. Po osvobození se vrátil do pražské Městské knihovny, kde pracoval do roku 1948. Poté žil jako spisovatel z povolání. Přispíval do časopisů a deníků Cesty, Června, Kmene, Hosta, Severu a východu, Lumíru, Lidových novin a Pestrý týden . Byl znám především jako básník, ovlivněny verši Fráni Šrámka, Karla Tomana a Stanislava Kostky Neumanna. Jeho poezie je poznamenána senzualismem. Překládal také z němčiny : Čas žít, čas umírat.

Karl Jaspers

Karl Jaspers byl německý filosof a lékař, specializující se na psychiatrii, jeden z nejdůležitějších představitelů existencialismu. Narodil se v dolnosaském Oldenburgu v rodině zámožného bankovního ředitele. Na otcovo přání studoval nejprve práva , po třech letech přešel na medicínu, poté se věnoval psychiatrii. Promoval roku 1908 v Heidelbergu, kde strávil podstatnou část života. Roku 1901 u něj lékaři zjistili nevyléčitelné onemocnění srdce a plic, což jej donutilo ke zdravé životosprávě a lázeňským léčením; nemoc však měla kladný vliv na jeho porozumění psychologickým problémům. Roku 1910 se oženil s Gertrudou Mayer, která se stala jeho celoživotní družkou a zemřela 5 let po Jaspersovi roku 1974. Od roku 1909 Jaspers působil v psychiatrické léčebně na univerzitě v Heidelbergu. Praxi opustil roku 1913 ; tehdy obhájil u Wilhelma Windlebanda svou práci Všeobecná psychopatologie a začal přednášet. Ve své psychopatologii rozlišuje srozumitelné a nesrozumitelné souvislosti. Ke každému z těchto dvou druhů souvislostí je nutno přistupovat s jinými metodami. Roku 1916 byl jmenován mimořádným profesorem. Roku 1920 se seznámil s Martinem Heideggerem . Od r. 1922 se Jaspers podílel na vedení katedry s Heinrichem Rickertem, novokantovcem, s nímž se však názorově rozcházel. Tehdy se již začal cele věnovat filosofii. Na universitě působil zde až do roku 1937, kdy byl vyloučen ze správy univerzity kvůli svým antifašistickým názorům a kvůli židovskému původu své ženy. Roku 1938 mu byla zakázána publikační činnost. Během 2. světové války byli oba manželé pronásledováni; pro případ, že by se měli dostat do rukou nacistům, nosili u sebe cyankali, aby raději zahynuli sami; jeho použití byli naštěstí ušetřeni. Roku 1948 Jaspers a ...

Karel Jůva

Prof. Dr. Ing. Karel Jůva, DrSc. byl český vysokoškolský profesor na katedře zemědělských meliorací na Vysoké škole zemědělské v Brně a také autor řady publikací z daného oboru. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) encyklopedie.brna.cz

Jiří Jožák

Narozen 29. 7. 1945 ve Skutči, zemřel 25. 7. 2006 v Praze. PhDr., archivář a historik.

Jevgenij Aleksandrovič Jevtušenko

Ruský spisovatel a básník, režisér a scénárista, publicista a herec.

Jana Jakrlová

Narozena 4.9.1943 v Brně. Ing., CSc., botanička, práce z ekologie lučních porostů, též autorka učebnic biologie.

Jan Jursa

Jan Jursa byl český učitel a pedagog, autor slabikářů, učebnic češtiny a čítanek. Od roku 1899 vycházel „Slabikář“ s kresbami Mikoláše Alše , na němž Jursa spolupracoval s A. Frumarem. Roku 1916, už po Frumarově smrti, vyšel nový „Slabikář B“ s barevnými obrázky A. Kašpara . Roku 1932 vydal Jursa „Nový slabikář“, kde Alšovy a Kašparovy obrázky zkombinoval. Jursa pak spolupracoval s Josefem Sulíkem a později jako redaktor učebnic hlavně s Josefem Müllerem.

J. L

Hana Justová

Autorka příruček němčiny.

František Janalík

František Janalík byl československý rolník a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Většinu života prožil jako rolník v Mysleticích u Telče. Proslul jako pořadatel přednášek pro mládež a zakladatel mnoha místních skupin mládeže. Od roku 1906 byl žurnalisticky činný a psal i básně. Byl členem mnoha spolků s vazbami na katolickou církev. Po 1. světové válce byl zvolen starostou Mysletic. V parlamentních volbách v roce 1920 byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do formálního zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty. Profesí byl rolníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Mysleticích. Za německé okupace pracoval v Mysleticích v družstevních a hospodářských podnicích, které kdysi sám zakládal. Během války navázal spojení s domácím odbojovým hnutím v okolí Telče. Po prozrazení skupiny v roce 1943 byl zatčen gestapem, vězněn v Jihlavě a tam při výsleších týrán. V průběhu soudního procesu byl však pro nedostatek důkazů osvobozen. V prosinci 1943 byl propuštěn na svobodu, vězení se však podepsalo na jeho zdravotním stavu a krátce po válce zemřel.

Dušan Jeřábek

Dušan Jeřábek byl literární historik, editor, divadelní a literární kritik, pedagog. Byl synem spisovatele Čestmíra Jeřábka a vnukem spisovatele Viktora Kamila Jeřábka. Po maturitě na brněnském klasickém gymnáziu v roce 1941 navštěvoval hudební a dramatickou konzervatoř v Brně, kde absolvoval v roce 1946. V době protektorátu byl totálně nasazen ve Zbrojovce v Kuřimi a v Královopolské strojírně v Brně . V letech 1945–1949 studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně češtinu a filozofii, titul PhDr. získal obhájením práce Karolina Světlá, básnířka kraje ještědského . V letech 1949–1950 byl vědeckým pracovníkem v Archivu pro dějiny obchodu, průmyslu a technické práce v Brně. Od roku 1950 pracoval na filozofické fakultě nejprve jako odborný asistent, později jako vědecký aspirant. Kandidátskou práci Vítězslav Hálek jako literární kritik obhájil v roce 1957, v roce 1960 se habilitoval prací Vítězslav Hálek a jeho úloha ve vývoji české literární kritiky 19. století, která vyšla 1959 knižně jako studie. V roce 1966 byl jmenován profesorem pro dějiny novočeské literatury. V období 1966–1969 byl v Brně děkanem filozofické fakulty tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 1971–1988 předsedou brněnské pobočky Literárněvědné společnosti při ČSAV, od 1988 místopředsedou celé Literárněvědné společnosti. V letech 1971–1990 byl členem redakční rady časopisu Česká literatura. Redigoval Spisy filozofické fakulty brněnské univerzity , literární a divadelní část periodického sborníku Brno v minulosti a dnes . V roce 1987 získal titul DrSc. prací Tradice a osobnosti, téhož roku odešel do důchodu, ale dále na fakultě po určitá období působil jako profesor konzultant, externista i řádný profesor . Zemřel v Brně 18. června 2004. V letech 1945–1948 publikoval v brněnském...

Dinah Jefferies

Britská spisovatelka, původem z Malajsie.

Anna Jeníková

Autorka učebnic srbochorvatštiny, překladatelka.

Zdeněk Jančařík

PhDr. Zdeněk Jančařík je šéfredaktor nakladatelství Portál, překladatel, pravidelně píše články pro přílohu Katolického týdeníku Perspektivy.

Vojtěch Jareš

Narozen 26.12.1888 v Chrástu u Plzně, zemřel 28.1.1965 v Praze. Ing., Dr.techn., profesor metalografie, práce z oboru kovů.

Viktor Kamil Jeřábek

Viktor Kamil Jeřábek byl český spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu. Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Otec Jan Vojtěch Jeřábek byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela. Vystudoval reálku v Litomyšli , poté rok studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře. Po ukončení studia nastoupil jako podučitel do Osíku, vesnici u Litomyšle. Zde učil čtyři roky. Další rok působil v Oslavanech. Od roku 1881 působil v Silůvkách, od roku 1887 pak v Pršticích. Roku 1906 změnil působiště a odstěhoval se z Prštic do Obřan u Brna, kde zastával místo ředitele školy, a to až do svého penzionování roku 1924. Po odchodu do penze žil v Brně. Poté, co byl učitelský dům na Dvořákově ulici v roce 1944 vybombardován, odstěhoval se k příbuzným do Litomyšle, kde zemřel. Byl velkým přítelem spisovatelky Gabriely Preissové, s níž pravidelně vedl korespondenci. V prosinci 2016 byla po Viktoru Kamilu Jeřábkovi pojmenována nově dodaná tramvaj Škoda 13T Dopravního podniku města Brna. Stalo se tak na návrh městské části Brno-Maloměřice-Obřany.

N. K Jemisin

Afroamerická spisovatelka Nora K. Jemisinová se narodila v roce 1972 v Iowa City ve státě Iowa. V dětství trávila léta v New Yorku a zbytek roku v alabamském Mobile. Vystudovala psychologii a výchovné poradenství a od té doby se věnuje svému oboru. Po deseti letech života v Massachusetts se přestěhovala do milovaného New Yorku a vedle psaní fantastiky se věnuje rovněž blogování. Psát se pokoušela už od svých deseti let, v roce 2002 absolvovala kurz tvůrčího psaní Viable Paradise a brzy poté poprvé vstoupila do fantastického žánru. Od roku 2004 publikovala asi patnáct kratších prací, z nichž dosud nejznámější je krátká povídka „Non-Zero Probabilities“ z online časopisu Clarkesworld, která jí překvapivě vynesla nominace na prestižní žánrová ocenění Hugo a Nebula.

Miloš Jesenský

Dr. Miloš Jesenský, PhD. Univerzitné vzdelanie ukončil v roku 1995 na Univerzite veterinárskeho lekárstva v Košiciach. Od detstva však skôr inklinoval k nerozlúšteným hádankám minulosti, prírody a spoločnosti ako k odboru, ktorý vyštudoval. Po ukončení štúdia pracoval do roku 1999 ako samostatný odborný pracovník Historického oddelenia Východoslovenského múzea v Košiciach, kde sa špecializoval na dejiny farmácie a medicíny. Od roku 1998 pôsobil ako externý ašpirant Historického ústavu Slovenskej akadémie vied a svoje doktorandské štúdium úspešne zakončil obhájením dizertačnej práce pod názvom „Dejiny alchýmie na Slovensku“. V rokoch 2001 – 2006 pracoval ako odborný bibliograf Žilinskej knižnice, v rokoch 2006-2008 na Odbore informácií a zahraničných vzťahov Žilinského samosprávneho kraja. V súčasnosti pôsobí ako riaditeľ Kysuckého múzea v Čadci. Dr. Jesenský sa už takmer dve desaťročia venuje publicistike v oblasti záhad histórie a rozmanitých hraničných javov nielen na Slovensku, ale aj v zahraničí, ako dokladá i jeho bohatá časopisecká bibliografia. Prispieva do širokého spektra dennej a špecializovanej tlače – za posledné menujme aspoň jeho pravidelnú spoluprácu s časopisom Fantázia, Dinner´s Club Magazine či Vlna. Jeho texty možno nájsť aj v elektronických médiách, predovšetkým na portáli www.putnici.sk a ďalších príbuzných portáloch. Naplno sa venuje aj spisovateľskej činnosti, o čom sa možno v Slovníku slovenských spisovateľov z roku 2001 dočítať: „Obdobiu stredoveku a jeho záhadám sa venuje v dielach Štyri hodiny do stredoveku a Dva mesiace v stredoveku . Kniha Krajina zázrakov je sprievodcom po magických a tajomných miestach na Slovensku. Záhady histórie, mágia, mimozemské civilizácie a podobné témy rezonujú v prácach Reálne príbehy X, Wunderland, mimozemské techológie Tretej ríše, Bohovia atómových vojen , Po stopách Indiana Jonesa a Záhady devätnásteho storočia . Odvtedy rozšíril svoje spisovateľské konto na do...

Milan Jelínek

Milan Jelínek byl český jazykovědec a bohemista, profesor českého jazyka a první polistopadový rektor Masarykovy univerzity. Po konci druhé světové války vystudoval na Masarykově univerzitě češtinu, ruštinu a srbochorvatštinu, v roce 1964 byl jmenován profesorem na na filozofické fakultě. V letech 1962–1964 zastával na této fakultě úřad děkana. Po sametové revoluci přejal v roce 1990 po Bedřichu Čerešňákovi úřad rektora a v této funkci působil do roku 1992. I poté na univerzitě dále působil, jako emeritní profesor. Zemřel ráno 30. ledna 2014. Smuteční řeč na jeho pohřbu 7. února pronesl bývalý rektor univerzity Jiří Zlatuška, Jelínkův přítel a jeden z prorektorů v jeho týmu.

Milan Jankovič

Milan Jankovič byl český literární vědec. Navazoval na tradice českého strukturalismu, věnoval se teoretickým otázkám literatury, otázkám interpretace a české literatuře 20. století . Jeho otec byl berním úředníkem. V roce 1939 se rodina přestěhovala ze Slovenska do Čech. Maturoval v roce 1948 na gymnáziu v Liberci. Poté vystudoval estetiku a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, absolvoval v roce 1952. Doktorát si udělal rok poté prací o Josefu Václavu Sládkovi, jemuž se věnoval i později. Titul kandidát věd získal v roce 1959, tentokrát díky práci i Haškově Švejkovi. Vědecky působil nejprve na Katedře české literatury, literární vědy a estetiky Filozofické fakulty UK, kde ho vedl Jan Mukařovský, posléze Karel Krejčí. V roce 1956 začal pracovat v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1971 byl z ústavu vyhozen jako "osmašedesátník". Byl přijat do Památníku národního písemnictví, kde uspořádal pozůstalost Josefa Václava Sládka nebo Jaroslava Haška, ale za rok byl vyhozen i odtud. Pak se živil v dělnických profesích, byl nočním hlídačem či skladníkem. V roce 1980 ho přijali do Pragoprojektu do podnikového archivu. Krátce po revoluci roku 1989 se mohl vrátit do Ústavu pro českou literaturu. V roce 1993 sice odešel do důchodu, ale pracoval v ústavu i poté, až do roku 2006. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Jankovič na slovenské Wikipedii.

Juraj Ilja Jenča

Narozen 1. 8. 1942 v Bratislavě. Slovenský rozhlasový redaktor a komentátor působící v českých rozhlasových studiích, též autor publikací z oboru motocyklového sportu a překladu detektivního románu.

Jean-Michel Jarre

Jean-Michel Jarre je průkopník francouzské elektronické hudby, skladatel, performer a hudební producent. Jarre se narodil 24. srpna 1948 ve francouzském Lyonu a celosvětovou proslulost získal díky inovativnímu používání syntezátorů a propracovaným živým vystoupením. Jeho kariéra odstartovala po vydání zásadního alba "Oxygène" v roce 1976, které se stalo obrovským hitem a upevnilo jeho pozici vůdčí osobnosti nastupující elektronické hudební scény.

Jaroslav Ježek

Narozen 25.9.1906 v Praze, zemřel 1.1.1942 v New Yorku . Hudební skladatel, teoretik moderní české hudby, spoluzakladatel Osvobozeného divadla. Od roku 1939 v emigraci.

Jana

Francouzská hrdinka z období stoleté války, patronka Francie.

Ján Pavol

Dagmar Ježková

Narozena 25.12.1953 v Opočně. Ilustrátorka.

Burešová Jana

Branislav Jobus

Svojrázny slovenský muzikant a šoumen, člen viacerých originálnych hudobných zoskupení , moderátor , spisovateľ.

Bohumír Janský

Bohumír Janský je český geograf a hydrolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1969 absolvoval gymnázium v Plasích, v roce 1974 ukončil studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tématem jeho diplomové práce bylo Odlezelské jezero. Na fakultě zůstal po absolutoriu jako asistent, později docent. Ve své vědecké práci se věnuje především hydrologii a ochraně vod před znečištěním. Dne 20. června 2012 byl jmenován profesorem. Od začátku 90. let 20. století se zabývá výzkumem v pramenné oblasti řeky Amazonky v jižní části Peru. Do této oblasti vedl vědecké expedice Hatun Mayu 1999 a Hatun Mayu 2000 . Tyto výpravy přinesly informace o celé pramenné oblasti řeky Lloquety, tvořící horní tok řeky Apurímac, která soutokem s Urubambou vytváří Ucayali - hlavní pramennou řeku Amazonky. Výpravy zpracovaly hydrologické, geologické a geomorfologické mapy oblasti. Dále zaznamenaly teploty vody a vzduchu, průtoky řek a zpracovaly mapu půd pramenné oblasti. Při výzkumu se soustředily zejména na čtyři hlavní pramenné toky řeky Lloquety - řeky Carhuasanta, Apacheta, Ccaccansa a Sillanque. Provedené výzkumy zjistily, že nejdelší a plošně největší povodí má Carhuasanta, největší vodnost Apacheta a nejvyšší nadmořskou výšku pramene řeka Ccaccansa. Nejvzdálenějším místem povodí od ústí Amazonky do Atlantského oceánu je vrchol hory Nevado del Mismi, z něhož odtéká voda do povodí Carhuasanty. Ze čtyř hlavních kritérií pro určení hlavního pramene splňovala dvě řeka Carhuasanta. Zjištěné rozdíly však byly minimální, a proto Janský navrhl hovořit o čtyřech pramenných tocích řeky Lloquety .

Alexandra Julíčková

Středoškolská učitelka češtiny a tvůrčího psaní, autorka studijních materiálů k maturitě z českého jazyka.

Tony Judt

Tony Robert Judt byl britský historik, univerzitní profesor, který se specializoval na moderní evropské dějiny, a veřejný intelektuál. Je známý svými esejemi, v nichž se kriticky vyjadřoval k zahraniční politice USA, státu Izrael a budoucnosti Evropy. Ve svém mládí původně inklinoval jako teenager k levicovému sionismu, nicméně nedlouho poté opustil svoji víru v agrární socialismus a marxismus a prohlašoval se za "universalistického sociálního demokrata. Narodil se v sekulární a apoliticky smýšlející židovské rodině, nicméně i přesto ho jeho rodiče pobízeli k tomu, aby se připojil k levicové sionistické organizaci Dror, kde si měl najít přátele. Strávil několik let jako pomocník v kibucech. Sloužil také jako pomocná síla v izraelské armádě během šestidenní války v roce 1967. Pracoval zde jako tlumočník pro další dobrovolníky v nově dobytých Golanských výšinách. Zde podle svých slov ztratil svoji víru v sionismus a začal vnímat Izrael jako tu "špatnou okupační mocnost", přičemž vlastní definice Izraele jako židovského státu z něj učinila anachronismus. Postoje vůči Izraeli z něj udělaly polarizující a kontroverzní postavu. V roce 2003 navrhl tzv. "one state solution", dvounárodnostní stát Izrael, v němž by Židé i Arabové měli rovnoprávné postavení. Studoval na univerzitách v Cambridge a Paříži a působil mj. jako profesor Newyorské univerzity a ředitel Remarqueova institutu, který založil v roce 1995. Jeho prvotním zájmem byla francouzská intelektuální historie, později se začal věnovat i problémům evropských dějin. V 70. a 80. letech se zabýval také děním v zemích východního bloku. Díky tomu navázal styky s disidenty a mj. se také naučil česky. V roce 2008 mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza a od října roku 2009 byl ochrnutý od krku dolů. Na ALS zemřel ve svém domě na Manhattanu 6. srpna roku 2010. Za svůj život byl třikrát ženatý, přičemž první dvě manželství skončila rozvod...

Terry Jones

Terry Jones byl velšský komik a režisér, jeden z šesti členů komediální skupiny Monty Python. Spolurežíroval filmy Monty Python a Svatý Grál, Monty Python: Život Briana a Smysl života. Režíroval také film pro děti Žabákova dobrodružství, kde si spolu s ním zahráli také Eric Idle, John Cleese a Michael Palin.

Slávek Janoušek

Slávek Janoušek je český písničkář a kytarista, známý svým přínosem české folkové a akustické hudební scéně. Jeho kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž se stal uznávaným díky svým poetickým textům, osobitému hlasu a zručné hře na kytaru. Janouškova hudba často odráží osobní příběhy, filozofické postřehy a hluboký vztah k přírodě, což má ohlas u širokého publika v jeho vlasti i mimo ni. V průběhu let vydal řadu alb, na nichž se projevuje jeho skladatelský i interpretační talent. Dobře přijatá je i jeho spolupráce s dalšími umělci, například s Jaroslavem Samsonem Lenkem, která ještě více upevnila jeho pověst v českém hudebním průmyslu.

Petr Janeček

Petr Janeček je český animátor. Spolupracoval na několika českých úspěšných hrách , na českých animovaných seriálech a na několika hrách pro Disney Interactive.

Otto Jírovec

Otto Jírovec byl český akademik a parazitolog. V roce 1929 získal doktorát na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také následně působil jako nehonorovaný asistent . V roce 1933 se zde habilitoval v oboru všeobecné zoologie a parazitologie a v roce 1948 získal titul profesora. Během druhé světové války pracoval jako vedoucí laboratoře parazitologie ve Státním zdravotním ústavu, po osvobození se vrátil na Přírodovědeckou fakultu. V letech 1949–1952 vedl katedru zoologie, později řídil na UK zoologický ústav. V letech 1954–1961 vedl Parazitologickou laboratoř ČSAV a v letech 1954–1965 i časopis Československá parazitologie. V roce 1964 stál u založení Protozoologické sekce České parazitologické společnosti. Studoval hlavně parazitické prvoky a z onemocnění převážně trichomoniázu a toxoplazmózu. Odhalil původce intersticiální pneumonie kojenců Pneumocystis carinii . Za své vědecké kariéry publikoval cca 280 odborných článků 250 popularizačních článků a 11 knih. Výběr nejznámějších knih:

Miroslav Jiránek

Narozen 27.11.1951 v Kolíně. Akademický malíř, ilustrátor a typograf, plakáty.

Milan Jariš

Milan Jariš byl český prozaik, dramatik, publicista, scenárista a překladatel. Narodil se v rodině žurnalisty a spisovatele Josefa Ležáka . Vyučil se sazečem, ale poté, co nenašel ve své profesi místo, vystřídal od roku 1931 řadu příležitostných zaměstnání. Již od počátku třicátých let pracoval v komunistické mládežnické organizaci Československý Komsomol, roku 1935 se stal redaktorem Rudého práva. Roku 1942 byl pro práci v odboji zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Po osvobození pracoval jako redaktor a od roku 1960 se věnoval pouze literatuře. Překládal z ruštiny a ukrajinštiny Pro jeho dílo je charakteristický vyhraněný levicový postoj, plynoucí z jeho komunistického přesvědčení.

Metoděj Jahn

Metoděj Jahn byl český prozaik a básník. Ve své básnické tvorbě byl inspirován lumírovskou tvorbou. Vystupoval také pod pseudonymem M. Hanuš. V civilním životě byl řídícím učitelem v Rožnově pod Radhoštěm. Ve svých prvních povídkách se vyznačuje realistickou kresbou skutečnosti a byl ovlivněn naturalismem.

Lier Jorn

Joe Juhnke

Joe Juhnke je německý spisovatel, především dobrodružných románů.

Jiří Janouškovec

Narozen 4.3.1947 v Plané u Mariánských lázní. RSDr., novinář, publicista, autor knih kuchařských předpisů.

Jerome Jerome Klapka

Jens Peter Jacobsen

Jens Peter Jacobsen byl dánský naturalistický spisovatel, básník a přírodovědec - botanik. Ovlivnil řadu dalších básníků a spisovatelů, například Rainera Maria Rilkeho a Franze Kafku. Jeho dílem byli ovlivněni i mnozí čeští básníci, například Josef Svatopluk Machar, Fráňa Šrámek a František Xaver Šalda . Studoval botaniku a do dánštiny přeložil některá díla Darwinova: O původu druhů O původu člověka . Sám napsal pojednání v Darwinovském duchu Om Desmidiaceerne, za které byl poctěn zlatou universitní medailí. Po propuknutí tuberkulózy cestoval do jižní Evropy a věnoval se již pouze literatuře. První díla – povídky Mogens a Et skud i taagen otiskl v měsíčníku Nyt Dansk Maanedsskrift. Jeho básně, povídky i romány měly velký ohlas a ovlivnily mnoho dalších autorů. Nemoci podlehl ve věku 38 let.

Jaroslava Jílková

Narozena 23. 10. 1939. Historička, autorka historického soupisu časopisů z oboru dopravy v Čechách, bibliografií a publikací z oboru dějin techniky. Též spoluautorka biografického románu.

Jaroslav Jelínek

Jaroslav Jelínek byl novinář. V období mezi dvěma světovými válkami pracoval jako parlamentní zpravodaj slovenských Robotnických novin a plzeňské Nové doby. V letech 1924 až 1938 působil jako redaktor Nové svobody a také jako spolupracovník Práva lidu a deníku Československá republika. Vystupoval jako publicistický mluvčí tradiční sociální demokracie, zejména jejího národně orientovaného proudu. Mezi jeho přátele patřili: Gustav Habrman, František Soukup, Rudolf Bechyně, Antonín Hampl, Ivan Dérer a další. Jaroslav Jelínek propagoval česko – slovenskou vzájemnost, angažoval se jako osvětový a kulturní pracovník a aktivista Dělnické akademie. Od roku 1930 byl tajemníkem Sboru pro zřízení druhého Národního divadla. To on inicioval vydání osmidílných Dějin Národního divadla . Brzy po 15. březnu 1939 založil historik dr. František Bauer novinářskou odbojovou skupinu . V této ilegální skupině jej zastupoval spisovatel Vladimír Sís. Skupina byla napojena na Politické ústředí . a ÚVOD. Nejužšími členy této novinářské odbojové skupiny byli a Jaroslava Jelínka také Václav König, Antonín Pešl, Rostislav Korčák, Josef Řezníček z Olomouce a také sociálnědemokratický politik – redaktor Bohumil Laušman. Spolu s historikem dr. Františkem Bauerem; redaktorem České tiskové kanceláře a překladatelem z ruštiny Václavem Königem; českým novinářem a publicistou Antonínem Pešlem a novinářem Dr. Miloslavem Kohákem přispíval Jaroslav Jelínek do ilegálního časopisu Český kurýr. Časopis byl vydáván odbojovou skupinou vedenou Rostislavem Korčákem a Ing. Miroslavem Satranem. Na sklonku druhé světové války – v době od března 1945 do května 1945 byl Jaroslav Jelínek vězněn v Praze na Pankráci. Věznění i válku sice přežil, ale po půl roce od jejího skončení zemřel v Praze v lednu 1946 na rakovinu. Torzo jeho mem...

Jaromír Javůrek

Narozen 12.4.1887 v Cikháji u Žďáru nad Sázavou, zemřel 28.2.1983. Pedagog, sokolský pracovník. Beletrista, lesnický a myslivecký odborník, autor tělovýchovných příruček a knih o myslivosti.

Holly Jackson

Britská autorka knih pro mládež.

Hanka Jelínková

Mgr. Ing. Hanka Jelínková, dívčím příjmením Svěráková je česká spisovatelka, překladatelka, podnikatelka a pedagožka. Jejími rodiče jsou manželé Zdeněk a Božena Svěrákovi. Vystudovala gymnázium a po něm pokračovala ve studiu automatizovaných systémů řízení na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Posléze ještě absolvovala pedagogické studium na pražské Karlově univerzitě. Je majitelkou nakladatelství Naše kniha a vlastní též jazykovou školu „The Redbrick House“. Přeložila tři romány sepsané britským spisovatelem Nickem Hornbym. Je autorkou knih říkanek a napsala též pohádku pojmenovanou Šimon a štěňátko Bára. Spolupracovala také s ilustrátorkou Věrou Faltovou a spolu vydaly abecedu pro děti.

Hank Williams Jr.

Hank Williams Jr. , narozený 26. května 1949 jako Randall Hank Williams, je americký countryový zpěvák, skladatel a hudebník. Je synem legendárního countryového zpěváka Hanka Williamse a otcem Hanka Williamse III, Holly Williamsové, Hilary Williamsové a Sama Williamse. Hank Jr. se vydal ve stopách svého slavného otce a svou kariéru zahájil interpretací otcových hitů, ale brzy si vytvořil vlastní styl, který kombinuje country s jižanským rockem a blues.

Grace Jones

Grace Jones je jamajsko-americká zpěvačka, skladatelka, modelka a herečka známá svým výrazným hlasem, androgynním vzhledem a odvážnou vizuální prezentací. Svou kariéru začala v 70. letech jako modelka, spolupracovala s módními domy v Paříži a New Yorku a objevovala se na obálkách prestižních časopisů. Po přechodu k hudbě získala Jonesová smlouvu s nahrávací společností Island Records a v roce 1977 vydala své debutové album "Portfolio".

František S Jebavý

Léčitel. Autor publikace o léčivých rostlinách.

František Jirásek

Narozen 8.12.1896 ve Štětkovicích u Sedlčan. Inspektor botanické zahrady v Brně. Práce v oboru botaniky a zahrádkářství.

Eva Jílková

Narozena 22.6.1923 v Praze. Beletristka, překladatelka z němčiny a polštiny.