Všichni Autoři a témata

Josef Vladyka (1)

Narozen 28.8.1891 v Lovosicích, zemřel 7.8.1964 v Osově u Berouna. Původním jménem Josef Vobejda. Středoškolský profesor, literární monografie, próza, překlad z ruštiny.

Marta Vávrová (1)

Ing., CSc., právnička, poskytovatelka služeb v oboru správy nemovitostí, práce z oboru bydlení.

Jack Cope (1)

Robert Knox ″Jack″ Cope byl jihoafrický novelista, povídkář, básník a editor.

Rádžéndra Jádav (1)

Hindský prozaik.

Thomas Michael Zottmann (1)

Dětský psychoterapeut, spisovatel, autor knih pro mládež, populárně naučných knih, rozhlasových her a televizních scénářů.

Giorgio Manganelli (1)

Narodil se 15.listopadu roku 1922 v Miláně. Později vyučoval anglistice na pedagogické fakultě v Římě. Představoval jednoho z nejaktivnějších členů neoavantgardní Skupiny ´63 nejen jako autor , ale i jako její teoretik a literární kritik. Je považován za čelného představitele experimentální linie italské prózy 60. - 80. let 20.století, zásluhou mimořádné analytické inteligence spojené s mimořádnou erudicí a mimořádnou lehkostí fabulační i lexikální. Zemřel 28.května roku 1990 v Římě.

Wolfgang Köppen (1)

Wolfgang Koeppen byl německý spisovatel. Dle literárního kritika Marcela Reicha-Ranického patří k nejvýznamnějším německým poválečným autorům. Narodil se jako nemanželské dítě, v jeho dvou letech se odstěhoval spolu s matkou z Greifswaldu ke strýci do polského Ortelsburgu, odkud se zase roku 1919 navrátil zpět do rodného Greifswaldu. Proslavil se především trilogií Tři romány . Trilogie pochází z počátku padesátých let a skládá se z románů Holubi v trávě , Skleník a Smrt v Římě . Autobiografický charakter má např. prozaické dílo Jugend .

Janet Sacks (1)

Autorka populárně-naučných publikací z různých oborů.

Josef Nový (1)

Autor publikací vydaných v Praze roku 1919, nákladem spisovatele.

Nick Kent (1)

Nick Kent se narodil v severním Londýně. Jako student literatury na Bedford College začal přispívat články a recenzemi do undergroundových časopisů a později i do New Musical Expressu, který, spolu s dalšími autory, pozvedl na první místo mezi hudebními časopisy. V sedmdesátých letech rovněž hrál na kytaru mj. s ranou inkarnací Sex Pistols, a také s vlastní skupinou The Subterraneans. Spolu s autory jako Paul Morley, Charles Shaar Murray a Danny Baker patří k nejdůležitějším a nejvlivnějším britským rockovým žurnalistům 70. let. Od 90. let žije v Paříži s manželkou Laurence Romance a synem Jamesem, a občas píše pro noviny, hlavně pro The Guardian.

Moström Jonas (1)

narozen 6. května 1973 Švédsko Švédský lékař píše detektivky jen v úterý, zbytek týdne ordinuje… Vystudoval medicínu na univerzitě v Uppsale. Už od dětství projevoval tvůrčí sklony, neomezoval se jen na jednu formu. Psal básně, písňové texty, scénáře k revuím. K završení nejvyšší tvůrčí mety – napsání vlastní knihy – přišel čas až na otcovské dovolené. V té době sloužil v nemocnici v oblasti Sundsvall, jejíž prostředí ho inspirovalo k napsání detektivky. Námět Moströma tak chytl, že využíval každou chvilku, kdy dcera usnula, a psal a psal. Nakonec tandem vyšetřovatelů inspektor Axberg a lékař Jensen vydržel autorovi na dalších sedm pokračování. Od roku 2014 píše novou sérii s novou hrdinkou – psychiatričkou Nathalií Svenssonovou, expertkou na psychopaty. Série má zatím tři díly a česky vydalo první díl nakladatelství XYZ. Jonas Moström žije se svou rodinou na kraji Stockholmu, kde pracuje jako rodinný lékař. Pouze v úterky vypíná mobil a relaxuje nad otevřeným rukopisem…

Vincenc Beneš (1)

Vincenc Beneš byl český malíř, činný i jako výtvarný kritik a publicista. V letech 1902–1904 studoval na Uměleckoprůmyslové škole a 1904–1907 na Akademii výtvarných umění v Praze . V době studií podnikl studijní cesty do Drážďan, Berlína, Mnichova a Paříže. Seznámil se s díly Matisse, van Gogha, Toulouse-Lautreca, Vuillarda a po návratu se nechal inspirovat i Bohumilem Kubištou, se kterým sdílel ateliér. Roku 1913 založil spolu s Otakarem Nejedlým v Praze soukromou malířskou školu. Spolu s Nejedlým maloval francouzská bojiště 1. světové války. Ve 20. a 30. letech podnikl řadu cest do zahraničí a maloval krajiny na různých místech v Čechách. V letech 1909–1911 a 1917–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, od roku 1923 členem kuratoria Moderní galerie v Praze, v roce 1933 byl přijat do České akademie věd a umění. Byl aktivním členem Osmy a Skupiny výtvarných umělců. Publikoval v Uměleckém měsíčníku. Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově. Jeho styl byl zpočátku ovlivněn francouzským moderním malířstvím a tvorbou členů Osmy a Skupiny výtvarných umělců, zejména kubismem a fauvismem. Později se od kubismu odklonil a tvořil portréty a expresivně stylizované figurální kompozice. S Otakarem Nejedlým maloval krajiny z bojišť legií pro památník na Vítkově, Z francouzského bojiště , dále jsou to například Zimní zátiší nebo Loreta na jaře . Řada prací byla s intimními náměty. V pozdních krajinomalbách navazoval na impresionismus Slavíčka a Bonnarda. Mezi jeho nejvýznamnější poválečná díla patří cyklus krajin pro malý foyer Národního divadla . V roce 1963 byl jmenován národním umělcem....

Jana Jeřábková (1)

Narozena 27.5.1951 v Brně. MUDr., redaktorka prací z historie školství ve Skryjích.

Andrea de Nerciat (1)

Jiří Malinský (1)

Narozen 1929 v Olomouci. Prof., MUDr., DrSc. Lékař, zabývá se mikroskopickými metodami. Autor prací z oboru, také autor autobiografické knihy.

Peggy Claude-Pierre (1)

Kanadská autorka a léčitelka, zabývá se poruchami příjmu potravy. Publikace z oboru.

Ludwig Kapeller (1)

Ludwig Kapeller byl populární německý autor kriminálních románů v letech 1940–1960. Používal také pseudonym Hans Nirwan.

Otto Sverdrup (1)

Otto Neumann Knoph Sverdrup byl norský námořník, polárník a objevitel. Spolu s Nansenem a Amundsenem patří mezi tři nejvýznamnější norské polárníky. V roce 1888 se Sverdrup a další čtyři muži zúčastnili Nansenovy grónské expedice, během které na lyžích překonali ostrov z východu na západ. Jednalo se o první zdokumentovaný přejezd Grónska v historii. V roce 1892 pomáhal Nansenovi při stavbě lodi Fram, která byla určena pro norské polární expedice. Když se Fram vydala v roce 1893 na slavnou Nansenovu expedici na sever, loď byla pod Sverdrupovým velením. Během cesty se Nansen a Johansen oddělili od posádky lodi a pokusili o postup na severní pól. Expedice trvala až do roku 1896 a Sverdrup bezpečně dovedl Fram zpět do Osla. V letech 1898–1902 se Sverdrup, opět na palubě lodi Fram, pokusil o obeplutí Grónska. Pokus se nezdařil a posádka přezimovala na Ellesmerově ostrově. V této části světa stále zůstávala bílá místa na mapě a Sverdrup pokračoval v mapování východní části Kanadského arktického souostroví, některé jím objevené ostrovy nesou jeho jméno, Sverdrupovy ostrovy. Expedice měla vědecký charakter, na palubě lodi byl kromě lékaře a kartografa též geolog, botanik a zoolog. Místo plánovaných tří zim se kvůli ledovému sevření zdrželi o jednu zimu déle. Tato Sverdrupova expedice se stala historicky nejúspěšnější polární expedicí co se týče rozlohy zmapovaného území – zmapovala 150 000 km² kanadské Arktidy. Historik vědy William Barr nazývá tuto expedici „jedním z nejpůsobivějších úspěchů, jakého kdy bylo dosaženo v polárním průzkumu“, a Peter Dawes ji považuje za „nejúspěšnější expedici v historii arktického výzkumu“. Sverdrup se později též zúčastnil dalších polárních výprav. Bylo to ve spolupráci s ruskými expedicemi v Karském moři....

Alois Palme (1)

Narozen 3.3.1793 ve Varnsdorfu, zemřel 25.4.1864 tamtéž. Autor práce o dějinách Varnsdorfu.

Klaus Hagmann (1)

Autor příručky o výrobě ovocných destilátů.

Birgit Essich (1)

Spoluautorka příručky o výrobě ovocných destilátů.

Bertram Wallrath (1)

Německý autor esoterické literatury.

Momo Edel (1)

Německý autor esoterické literatury o keltech.

Jan Holeňa (1)

Josef Jiří Kolár (1)

Josef Jiří Kolár, vlastním jménem Josef Jiří Kolář, později uváděno Kolar i Kolár byl český herec, divadelní režisér, překladatel, spisovatel. V Praze vystudoval gymnázium a na pražské Karlově univerzitě a později v Budapešti studoval filozofii a medicínu. Stal se vychovatelem v uherské šlechtické rodině a poznal na svých cestách Německo, Francii, Turecko. Naučil se několik jazyků. Byl ženat s Annou, rozenou Manetinovou . Jejich dcera Augusta Auspitz-Kolářová byla koncertní pianistka. Zemřel na zápal plic v pražské Všeobecné nemocnici. Pochován byl na Olšanských hřbitovech. Po návratu do Prahy jej získal pro divadlo Josef Kajetán Tyl. Vystupoval jako ochotník v českém divadle, poprvé roku 1837 na Kajetánském divadle právě pod J. K. Tylem. Později jako profesionální herec v německém souboru Stavovského divadla . Ke Stavovskému divadlu byla postavena přístavba v Růžové ulici, kde se střídal v režírování českých her s J. K. Tylem. Působil jako vrchní režisér, umělecký ředitel a herec v českých i německých hrách v Prozatímního divadla . V roce 1881 převzal nakrátko funkci dramaturga Národního divadla. Řadu divadelních her přeložil . Patřil tehdy mezi herce v Praze nejvýznačnější. Projevoval se výraznými gesty a pózami, na jevišti působil mohutným dojmem. Řadu rolí hrál po boku své manželky Anny Kolárové, rozené Manětínské . Druhé křestní jméno přijal z obdivu k G. G. Byronovi. Dalšími vzory mu byli E. T. A. Hoffmann a Jean Paul, ve filozofii Hegel. Vrcholem jeho mnohostranné činnosti bylo herectví, i když velké zásluhy si získal i uváděním Shakespeara na české jeviště. Dále překládal Schiller, Goetha a další autory. Sám napsal řadu dramat, vesměs křiklavě romantických tragédií, opírajících se navíc silně o cizí vzory. Jeho povídková a románová tvorba stejně jako básně – až na výjimky – neměly zřetelněj...

Vladimír Kokolia (1)

Vladimír Kokolia je český malíř a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Kromě výtvarných aktivit je znám pro svou hudební a literární činnost, a také jako znalec kompostování a čínského tradičního taiji Vyrůstal ve Veverských Knínicích a v Brně na Lesné. V letech 1971–1975 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor Propagační grafika. Dále studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 1981 absolvoval v oboru malířství u profesora Jana Smetany. Po jednoroční vojenské službě zůstal až do roku 1992 na volné noze. V roce 1983 se oženil; s manželkou Evou mají tři děti. V 80. letech byl umělecky aktivní zejména v Brně a v Praze, vystavoval na neoficiálních místech i ve státních galeriích a vystupoval s E. Z té doby se datuje také jeho zájem o tradiční čínské taijiquan. Jeho umělecká aktivita je velmi široká, je i básníkem a textařem. V letech 1984–1997 působil jako zpěvák brněnské skupiny E, patřící svého času k absolutní špičce české alternativní a undergroundové hudby. Od roku 1992 je na AVU v Praze vedoucím pedagogem ateliéru Grafika II. V roce 2006 byl jmenován profesorem. Mnoho let se věnuje cvičení stylu Čchen tchaj-ťi čchüan, na FaVU v tomto smyslu vyučoval předmět Stání před stojanem. Je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1990. Jeho webové stránky obsahují tzv. kokopedii, informační stránku stejného formátu jako je Wikipedie. Vladimír Kokolia je tvůrcem se širokým záběrem malířských a grafických technik. Jeho tvorba je v oblasti základních forem velmi různorodá – od figurativní, přes krajiny či objekty až k ryze abstraktní. Je tomu tak proto, že pro něj nejsou specifikace tohoto druhu podstatné. Je naopak zřejmé, že pro jeho práci je mnohem důležitější vlastní sdělení, které poté provede způsobem k tomu účelu nejvhodnějším. V díle Vladimíra Kokolii dominuje snaha o průnik do podstaty světa, který ho obklopuje, s důrazem na úlohu lidského jedince v něm. A s jistoto...

Arthur Binz (1)

Josef Menšík (1)

Narozen 4.2.1910 v Lysicích u Blanska, zemřel 1985. Ing., učitel vinařské školy, publikace z oboru.

Karel Červenka (1)

Narozen v roce 1975. Mgr. et Mgr., Ph.D., sociolog, též zaměřený na speciální pedagogiku - etopedii, vysokoškolský pedagog.

Meg Markova (1)

Madeline Lusby (1)

Autorka kynologické příručky.

Éva Sebök (1)

Maďarská spisovatelka a překladatelka.

Jurij Andrejevič Koval' (1)

Karel Kešner (1)

Ernest Barker (1)

Britský historik a politolog, autor publikací v oboru.

Cecil (1)

Cecily von Ziegesarová sama navštěvovala jednu z elitních středních škol na newyorském Manhattanu, a tak má mnoho příhod z knih řady Gossip Girl a To je ona reálný základ v jejích zážitcích. Po maturitě nastoupila na vysokou školu Colby College ve státě Maine, kde se věnovala umění. Po dokončení studia odešla pracovat do rozhlasu v Budapešti, odkud se po roce vrátila do Spojených států a nastoupila na Arizonskou univerzitu ke studiu uměleckého psaní. Poté se přestěhovala do Londýna, kde pracovala ve vydavatelství. Když se i odtud vrátila domů, našla práci ve společnosti zabývající se balením knih a právě zde ji napadla myšlenka začít se psaním první knížky nesoucí titul Gossip Girl. V současné době se plně věnuje psaní dalších dílů této úspěšné řady, kterou rozšířila o další úspěšnou sérii To je ona. Americká společnost CW natočila televizní seriál Gossip Girl a v Americe se vysílá od poloviny září 2007.

C. V Rock (1)

Německý spisovatel detektivních a gangsterských románů, věcných příruček a filmových libret. Psal pod vlastním jménem, jeho různými variantami a mnoha pseudonymy.

Nikolaj Michajlovič Charlamov (1)

Nikolaj Michajlovič Charlamov - sovětský admirál a diplomat. U námořnictva sloužil od roku 1922, členem KSSS od roku 1925. Vystudoval Vojenské námořní učiliště S.G. Rošala , Vojenské námořní učiliště M.V. Frunzeho , dělostřeleckou třídu Speciálních kurzů velitelů námořnictva , vyšší důstojnický kurz na námořní akademii K.E. Vorošilova v Leningradu , námořní fakultu Vojenské akademie generálního štábu v Moskvě . N. M. Charlamov svou službu začal u Černomořské flotily: od října 1928 jako důstojník na torpédoborci «Dzeržinský», zástupce velitele torpédoborce «Frunze», velitel torpédoborce «Dzeržinský», velitel torpédoborce «Bodrij», velitel křižníku «Vorošilov». Od února 1938 byl náčelníkem štábu Černomořské flotily, od dubna 1941 vedoucí Odboru bojové přípravy námořnictva SSSR. Po začátku druhé světové války byl 20. července 1941 jmenován námořním atašé na sovětském velvyslanectví ve Velké Británii. Tam sloužil až do října 1944. Komunikoval s britskou Admiralitou a na základě Zákona o půjčce a pronájmu koordinoval a organizoval dodávky spojenců po moři do Murmansku. Přispěl k otevření "Druhé fronty v Evropě". Od 20. listopadu 1944 byl vedoucím oddělení a zástupcem náčelníka Hlavního námořního štábu námořnictva SSSR. Po válce byl zástupcem náčelníka Generálního štábu ozbrojených sil námořnictva SSSR , velitel 8. flotily v Baltském moři , od července 1956 náčelníkem námořní fakulty Vyšší vojenské akademie K.E. Vorošilova, od listopadu 1956 do května 1959 velitel Baltské flotily. V květnu 1959 byl poslán do Číny, kde převzal místo vojenského specialisty pro námořnictvo Lidové osvobozenecké armády Číny. Po návratu do vlasti byl od ledna 1961 předsedou Vědecko-technická komise námořnictva SSSR. V srpnu 1971 odešel do důchodu. Zemřel 9. dubna 1983, je pohřbený na hřbitově Kunčevo v Moskvě....

Pomnen Matuska (1)

Slovenský autor publikace o nápojích.

Vladimir Dmitrijevič Michajlov (1)

Novinář a spisovatel, vědeckou fantastiku píše od začátku šedesátých let. Pracoval jako vedoucí redaktor v lotyšském nakladatelství Liesma v Rize.

Ramsay MacRivers (1)

Dobrodružné povídky.

Milada Barešová (1)

Narozena 10. 11. 1931 v Teplicích, zemřela 9. 4. 2012 v Praze. Prof. MUDr., obvodní lékařka, rehabilitační lékařka, školitelka akupunktury. 1972-1987 rehabilitační lékařka , 1987-2011 asistentka a školitelka akupunktury .

Dana Vondráčková (1)

MUDr., primářka Centra pro léčbu bolesti ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze, vedoucí Subkatedry léčby bolesti IPVZ a místopředsedkyně Společnosti pro studium a léčbu bolesti SLČ JEP. Dále pracuje v Centru následné ošetřovatelské péče FN Na Bulovce.

Xun Lu (1)

Čínský povídkář, esejista, literární kritik a překladatel.

Annalena Staudte-Lauber (1)

Autorka publikuje v oblasti historie Německa, německých politických stran, keltů, odporu proti nacismu a holokaustu.

Josef Kaucký (1)

Narozen 22. 5. 1895 v Praze, zemřel 1. 6. 1982 v Brně. PhDr., vysokoškolský profesor matematiky a fyziky, práce z oboru.

František Procházka-Pauker (1)

Malíř a ilustrátor knih pro děti.

Antonín Sum (1)

Antonín Sum byl český právník, účastník domácího odboje za druhé světové války, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň v procesu s M. Horákovou, kominík, spisovatel, skaut a činovník Junáka a YMCA. Začátkem 20. let bydlel v Americe, kde jeho otec pracoval na vyslanectví. Tam jej Jan Masaryk poznal jako malého kluka . Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Za druhé světové války byl účastníkem domácího odboje, aktivně bojoval proti německé okupaci a v květnu 1945 patřil k účastníkům Pražského povstání. Po válce v letech 1946–1947 pracoval na Úřadě předsednictva vlády. V roce 1947 nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí a stal se osobním tajemníkem Jana Masaryka, jímž byl až do Masarykovy smrti. V roce 1949 byl Antonín Sum zatčen a v roce 1950 odsouzen na 22 let za velezradu. Hrozil mu i trest smrti, od něhož jej zachránil svými známostmi a přímluvami jeho přítel hudebník dr. Emil Ludvík. Ve vězení zůstal do roku 1962. Až roku 1968 se dočkal rehabilitace. Byl zastáncem teorie Masarykovy "demonstrativní sebevraždy" . V roce 1968 byl zvolen starostou skautské organizace Junák během krátké období její činnosti; v letech 1969 a 1970 se snažil za cenu ústupků v rozporu se skautskými principy udržet jeho existenci, ale nakonec se spolupodílel na jeho sebelikvidaci schvalováním postupu ústřední stranické skupiny. Po sametové revoluci znovu krátce působil jako starosta...

Josefine Winkler (1)

Zora Straube (1)

František Kubát (1)

Zemědělský ekonom.

Vladimír Sálík (1)

Autor publikace o americké armádě.

Jindřich Musílek (1)

Autor publikace o americké armádě.

Jiří Srubař (1)

Proděkan pro pedagogickou činnost Ústavu nosných konstrukcí, pracoviště matematiky a deskriptivní geometrie na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Vysokoškolský učitel matematiky, deskriptivní geometrie a digitálního zobrazování na FA ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultě UK. Spoluautor populárně-naučné publikace o geometrii. Autor prací z oboru.

Ulrich Gregor (1)

Německý filmový teoretik a kritik, producent.

Vivian Fuchs (1)

Sir Vivian Ernest Fuchs byl britský cestovatel, který jako první člověk projel napříč Antarktidou. Narodil se na ostrově Wight, jeho otec byl přistěhovalec z Německa. Vystudoval geologii na Univerzitě v Cambridgi, v roce 1929 se zúčastnil vědecké výpravy Jamese Wordieho do Grónska. Později cestoval po Africe, spolu s Louisem Leakeym zkoumal rokli Olduvai, s manželkou Joyce navštívil jezera Turkana a Rukwa. Za druhé světové války sloužil jako dobrovolník, zúčastnil se bitvy o Normandii a díky znalosti němčiny působil v okupační správě města Plön. Od roku 1947 byl zaměstnancem British Antarctic Survey a v letech 1958–1973 stál v jejím čele. Spolu s Edmundem Hillarym vedl transantarktickou expedici v rámci mezinárodního geofyzikálního roku, která od listopadu 1957 do března 1958 na vozidlech Tucker Sno-Cat podnikla 3473 kilometrů dlouhou cestu přes kontinent z Vahselovy zátoky přes jižní pól do Scottovy základny. Po návratu byl povýšen do rytířského slavu a v roce 1974 byl zvolen členem Královské společnosti. Spolu s Hillarym napsal knihu Napříč Antarktidou . Na jeho počest se uděluje od roku 1973 antarktickým výzkumníkům Fuchsova medaile.

Miloš Kašlík (2)

Společenský pracovník a publicista. Narozen 25. 11. 1894 , zemřel 2. 3. 1974 . Po absolvování valašskomeziříčského gymnázia se stal učitelem ústavu pro hluchoněmé a později ředitelem valašskomeziříčského muzea. Studoval i výtvarné umění u V. H. Brunnera v Praze a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Věnoval se národopisu, hudbě, baletu, loutkovému divadlu, byl předsedou muzejní společnosti. Zakládal valašské kroužky a externě učil lidový tanec na ostravské konzervatoři. Popsal valašské tance a napsal libreto k filmu Valašské tance. Vydal knihu Valaské povědačky, kterou sám ilustroval, nakreslil soubor 25 pohlednic Staré valašské kroje. V době krize se ujal vydávání časopisu Naše Valašsko, kam napsal řadu statí.

Zoltán Bedrna (1)

Narozen 27.2.1933 ve Svidníku. Slovenský půdoznalec a agrochemik.

Aristide Maillol (1)

Aristide Maillol byl francouzský sochař a malíř katalánského původu. Maillol vystudoval lyceum v Perpignanu a poté odešel do Paříže na uměleckou školu École nationale supérieure des beaux-arts, kde byli jeho učiteli sochař Antoine Bourdelle a malíř Alexandre Cabanel. Jeho sochařské dílo je považováno za předzvěst děl Henryho Moore. Méně je známý jako malíř, neboť malířství Maillol posléze opustil ve prospěch svých bronzových soch. Svá raná díla tvořil v Banyuls-sur-Mer pod uměleckým vlivem vrstevníků jako byli Pierre Puvis de Chavannes a Paul Gauguin. Dina Vierny , která byla sochařovou dlouhotetou modelkou, a již zachránil před deportací, začala po Maillolově smrti propagovat jeho dílo díky své nadaci a malířově muzeu založeném roku 1995 v Paříži. Také v Banyuls-sur-Mer se nachází umělcovo muzeum zřízené v domě, kde žil do roku 1910. Jeho 19 bronzových soch je umístěno od roku 1964 z iniciativy André Malrauxe v Tuilerijské zahradě, např. Trois Nymphes, Baigneuse à la draperie, Méditerranée , Baigneuse se coiffant , Flore , Île-de-France, Jeune fille allongée , Pomone, La Rivière, l'Air. Později byly přemístěny do Jardin du Carrousel blíže k Louvru. Socha ženy představující Středomoří zdobí sochařův hrob a také radnici v Perpignanu. Aristide Maillol je pohřben v zahradě muzea v Banyuls-sur-Mer. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aristide Maillol na francouzské Wikipedii.

Anita Guyton (1)

Autorka publikace o protivráskovém programu.