140881–140940 z 145549 Autoři
Antonio Nicaso (1)
Italský novinář a spisovatel, odborník v oblasti boje s organizovaným zločinem, autor knih o mafii.
Více od autora
Antonio J Mendez (1)
Americký pracovník CIA. Autor knih, které čerpají z jeho zkušeností z CIA.
Více od autora
Antonio Gómez Alfaro (1)
Autor historické publikace o národnostních poměrech a rasizmu ve Španělsku.
Více od autora
Antonio Fogazzaro (1)
Antonio Fogazzaro byl italský romanopisec, básník a dramatik, hlavní představitel spiritualistického a mystického proudu italské dekadence. Fogazzaro pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny, ve které se mu dostalo přísného katolického vychování. Po dokončení střední školy, kde byl mezi jeho učiteli básník Giacomo Zanella, se chtěl věnovat studiu literatury, ale podle vůle svého otce začal studovat právo, nejprve v Padově a pak v Turíně, kde roku 1864 promoval. Poté byl zaměstnán v advokátní kanceláři v Miláně a při pobytu v tomto městě se seznámil s představiteli bohémského uměleckého hnutí La Scapigliatura . Roku 1866 se odstěhoval zpět do Vincezy a oženil se s hraběnkou Margheritou Lampertico di Valmarana, se kterou měl tři děti. V té době začal prožívat hlubokou morální a náboženskou krizi vyvolanou rozpory mezi smyslovým a duchovním životem, mezi vědou a náboženskou vírou. Ve snaze překonat tento rozpor se přiklonil k tzv. katolickému modernismu, církví později odsouzenému. Svou literární dráhu započal Fogazzaro roku 1874, kdy za finanční pomoci svého otce vydal epickou báseň v nerýmovaných hendekasylabech Miranda. Svůj první román Malombra psal asi deset let, protože tento žánr považoval z hlediska vlivu na čtenáře za nevýznamnější. Toto i další jeho prozaická díla se vyznačují formální i psychologickou vybroušeností, realistická líčení italské přírody v nich kontrastují s citovou rozervaností postav, které často trpí chorobnou smyslností. Roku 1898 byl Fogazzaro jmenován senátorem Italského království. Aktivně se účastnil debat o darwinismu a evolučních teoriích, které se snažil skloubit s katolicismem. Na toto téma a na téma duchovní obnovy církve přednesl řadu přednášek a napsal celou řadu esejů i několik románů. Roku 1905 zařadila Římskokatolická církev dva z nich, romány Il Santo ...
Více od autora
Antônio Castro Alves (2)
Narozen 14.3.1847, zemřel 6.7.1871. Brazilský romantický básník a dramatik.
Více od autora
Antonio Altomonte (1)
Narozen 25.11.1934, zemřel 31.12.1986. Italský prozaik, literární kritik a novinář. Autor literárních studií a bibliografií.
Více od autora
Antonina Konstantinovna Šubladze (1)
Ruská lékařka - epidemioložka, práce o infekčních chorobách, narozena zřejmě v roce 1910.
Více od autora
Antonín Zůbek (1)
Narozen 7. 9. 1976 ve Zlíně. Mgr., archeolog, zaměřený na archeologii středověkých měst.
Více od autora
Antonín Zimák (1)
Narozen 10.12.1904 v Budapešti . Redaktor a autor živnostenských publikací.
Více od autora
Antonín Zeman (1)
Narozen 1820 ve Stanovém u Semil, zemřel 17.5.1912 tamtéž. Písmák, otec Antala Staška.
Více od autora
Antonín Zeman (1)
Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, byl právník, básník lyrických a vlastenecky patetických veršů, prozaik. Antal Stašek pocházel ze starého selského rodu. Gymnázium dokončil v Krakově, práva vystudoval v Praze. Po ukončení studií a získání titulu doktora práv působil jako advokát v Kolíně, Praze a Roudnici. V letech 1874 - 75 působil v ruském Petrohradu jako soukromý vychovatel. Od roku 1877 pracoval jako advokát v Semilech. Přechodně byl Antal Stašek také poslancem za staročeskou stranu, ale názorově měl nejblíže k tak zvaným realistům. V roce 1913 se přestěhoval natrvalo do Prahy, kde žil společně se synem Ivanem Olbrachtem a spisovatelkou Helenou Malířovou.
Více od autora
Antonín Zelina (1)
Promovaný matematik, překladatel náboženských textů z řečtiny a hebrejštiny, komentátor náboženských textů, autor databázového systému.
Více od autora
Antonín Zázvorka (1)
Narozen 1.1.1920 v Kamenných Žehrovicích u Kladna, zemřel 7.1.1985 v Praze. Odborářský pracovník a redaktor, autor knihy Breviář správného chlapce.
Více od autora
Antonín Zatloukal (1)
Prof. dr. Antonín Zatloukal studoval na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 1935-1939. Jeho učiteli byli mj. profesoři F. Stiebnitz, F. Novotný, J. Kopal a V. Černý. V letech 1940-1945 vykonával různá, převážně manuální zaměstnání. Po 2 světové válce začal působit na filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci na katedře romanistiky, kde se stal docentem a později řádným profesorem. Olomoucké univerzitě zůstal věrný až do svého odchodu do důchodu. Byl členem našich i zahraničních společností a dlouholetým korespondentem Revue d'Histoire Littéraire de la France a L'Année balzacienne.
Více od autora
Antonín Zástěra (1)
Narozen 14.5.1896 ve Skutči. Ing., RCDr., profesor pro obor hospodářských počtů, publikace z oboru.
Více od autora
Antonín Žamberský (1)
Narozen 1952 v Třebíči. Mgr., informatik, technický pracovník Muzea Vysočiny Třebíč. Betlémář, autor historických a vlastivědných prací z Třebíčska.
Více od autora
Antonín Wiesner (1)
Narozen 22.3.1868 v Horních Počáplech, zemřel 1.3.1938 v Praze. MUDr., publikace z oboru.
Více od autora
Antonín Wach (1)
Architekt a stavitel, okolo roku 1864 působil jako vrchní inženýr stavebního úřadu místodržitelství.
Více od autora
Antonín Vratislav Bejček (2)
Narozen 14.4.1886 v Praze. Ing., práce o španělštině, překlady ze španělštiny a němčiny.
Více od autora
Antonín Vorel (2)
Narozen 10.4.1843 ve Velkém Meziříčí, zemřel 26.3.1925 tamtéž. Středoškolský profesor, vydavatel národních písní, memoáry, stati v pedagogickém tisku.
Více od autora
Antonín Vodháněl (1)
Narozen 24. 5. 1920 v Malé Skále. Sklářský výtvarník, designér, glyptik.
Více od autora
Antonín Vlach (1)
Narozen 4. 10. 1905, zemřel 23. 4. 1997 v Hamburku . Exilový vydavatel, básník, konfident Gestapa a STB.
Více od autora
Antonín Vítek (1)
Antonín Vítek byl pracovník Akademie věd České republiky, chemik a přední český znalec a popularizátor v oboru kosmonautiky. Jako expert, komentátor a poskytovatel odborného výkladu vystupoval v řadě rozhlasových a televizních pořadů. Podílel se také na množství popularizačních článků a knih. Založil a vedl specializovanou encyklopedii kosmonautiky SPACE 40. Vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor organická chemie . Poté nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Zde pracoval mj. na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztížném stavu ČSK-1, která byla použita na orbitálních stanicích Saljut 7 a Mir. V ústavu pracoval přes 20 let. Ke konci svého působení se zde věnoval prakticky pouze programování. Z politických důvodů však byl omezován jeho služební i platový postup, a proto v roce 1985 nastoupil do Základní knihovny ČSAV, nynější Knihovny Akademie věd České republiky. Zde se věnoval zavádění informačních technologií, mj. sestavoval počítačovou databázi všech vědeckých studií ústavů tehdejší Akademie věd. Známý byl zejména svým zájmem o kosmonautiku, ve které patří mezi nejpřednější české znalce a popularizátory, často vystupoval nebo byl citován ve sdělovacích prostředcích. Využíval přitom svých velkých znalostí kosmických lodí, raket a družic, jejich parametrů i startovacích a přistávacích sekvencí. Ke 40. výročí vypuštění první umělé družice Země založil specializovanou encyklopedii kosmonautiky SPACE 40, která svým jménem navazovala na dřívější poloilegální spolek zájemců o kosmonautiku SPACE z roku 1961. Spolupracoval na několika encyklopedických projektech v češtině, např. Technický slovník naučný, 2. vyd., Encyklopedie Diderot, encyklopedické projekty Ottova nakladatelství aj. Je autorem publikací v oboru organické chemie, fyzikální chemie, výpočetní techni...
Více od autora