Výpis všech autorů

Viktor Kamil Jeřábek

Viktor Kamil Jeřábek byl český spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu. Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Otec Jan Vojtěch Jeřábek byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela. Vystudoval reálku v Litomyšli , poté rok studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře. Po ukončení studia nastoupil jako podučitel do Osíku, vesnici u Litomyšle. Zde učil čtyři roky. Další rok působil v Oslavanech. Od roku 1881 působil v Silůvkách, od roku 1887 pak v Pršticích. Roku 1906 změnil působiště a odstěhoval se z Prštic do Obřan u Brna, kde zastával místo ředitele školy, a to až do svého penzionování roku 1924. Po odchodu do penze žil v Brně. Poté, co byl učitelský dům na Dvořákově ulici v roce 1944 vybombardován, odstěhoval se k příbuzným do Litomyšle, kde zemřel. Byl velkým přítelem spisovatelky Gabriely Preissové, s níž pravidelně vedl korespondenci. V prosinci 2016 byla po Viktoru Kamilu Jeřábkovi pojmenována nově dodaná tramvaj Škoda 13T Dopravního podniku města Brna. Stalo se tak na návrh městské části Brno-Maloměřice-Obřany.

Sally Jenkins

Novinářka a spoluautorka knih se sportovní tematikou.

Milena Jesenská

Milena Jesenská byla česká novinářka, spisovatelka a překladatelka. Narodila se v rodině pražského univerzitního profesora a stomatologa Jana Jesenského a jeho ženy Mileny, rozené Hejzlarové . Bydleli na Starém Městě v domě čp. 377/I v Ovocné ulici . V sedmnácti letech Mileně matka zemřela a Jesenská zůstala sama se svým otcem. Navštěvovala dívčí gymnázium Minerva, v německo-židovské intelektuální společnosti kolem kavárny „Cafe Arco“ se seznámila mj. se spisovateli Maxem Brodem a Franzem Werfelem. Na přání svého otce studovala v Praze na Karlově univerzitě medicínu, které však zanechala po několika semestrech. Ve 20 letech se setkala s Ernstem Pollakem, o deset let starším literátem, který pracoval jako překladatel u jedné pražské banky. Proti vůli svého otce se za něj provdala a v roce 1918 se s ním přestěhovala do Vídně. S otcem přerušila na čas téměř všechny styky. Manželství s Ernstem Pollakem se záhy dostalo do krize. Vzhledem k manželovým nízkým příjmům začala dávat hodiny češtiny a začala se živit překlady a novinařinou. Překládala z němčiny pro české noviny a externě také přispívala fejetony do módních magazínů. Záhy začala dopisovat do řady českých novin a brzy si vybudovala pověst výborné novinářky. V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovatele Franze Kafky Der Heizer , a proto napsala autorovi, zda smí povídku přeložit. Tím začala jejich vzájemná spolupráce a korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí. Jejich přátelství bylo téměř výhradně korespondenční. Setkali se jen dvakrát, jednou na čtyři dny ve Vídni a později na den v pohraničním městě Gmünd. Próza Topič byla jejím pr...

Klapka Jerome

Jerome Klapka Jerome se narodil roku 1859 ve Walsallu, Staffordshire. Jeho otec byl laický kazatel a jmenoval se Jerome Clapp Jerome. Jméno ovšem nemělo se jménem Klapka žádnou souvislost. V Anglii žil v té době v exilu maďarský revolucionář, generál vynikajících schopností vojevůdcovských, György Klapka , a s tím se rodina Jeromova do té míry spřátelila, že na jeho počest dala svému synovi toto neanglicky znějící jméno. Po několika letech se Maďarsko s generálem usmířilo a dovolilo mu návrat do vlasti. Jerome Klapka Jerome neměl bezstarostné mládí. Jeho otec vydělával pramálo a nedočkal se vysokého věku. V patnácti letech J. K. J. osiřel a živil se jako úředník na dráze, jako ochotnický herec a jako začínající spisovatel. To se však radikálně změnilo, když mu bylo třicet. V roce 1889 přinesl do redakce časopisu Home Chimes rukopis s titulem The Story of the Thames. Měl to být jakýsi průvodce po dolním toku Temže, připomínající historické události na jejích březích. Redaktorovi se rukopis líbil, doporučil však autorovi, aby historické pasáže podstatně zkrátil a aby se mnohem více věnoval veselým příhodám, vzpomínkám a vyprávěním tří veslařů. Ten návrh se Jeromovi zamlouval, poslechl, a tak pod novým titulem Three Men in a Boat začal vycházet příběh, který autora okamžitě proslavil. Časopisecký seriál se brzy proměnil v knihu, která se jen v Anglii do dnešních dnů dočkala stovky vydání a byla přeložena snad do všech světových jazyků. A Temže se dlouho po prvních vydáních hemžila mladými muži, kteří se toužili opičit po Jeromovi, Harrisovi a Georgovi. Za nedlouho se Jerome Klapka Jerome ke svým třem postavám vrátil a vylíčil jejich cyklistický výlet do Německa. I toto pokračování slavné knihy se řídilo radou předvídavého redaktora časopisu Home Chimes, jen ke konci se autorův humor silně zabarvuje nelibostí a rozhořčením nad některými obyčeji. Jeromovo dílo čítá 29 titulů – povídek, novel, esejí,...

Josef Jedlička

Josef Jedlička byl český prozaik a esejista, po roce 1968 v emigraci. Po většinu života nesměl v Československu publikovat. Po 2. světové válce studoval v Praze filosofii, v roce 1948 byl však ze studia vyloučen. V letech 1953–1968 žil v Litvínově, kde napsal prózu Kde život náš je v půli se svou poutí. Posléze emigroval do Západního Německa, kde pracoval pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa a kde se v 80. letech oženil s básnířkou Violou Fischerovou. Jedličkova nejvýraznější próza Kde život náš je v půli se svou poutí, jejíž název odkazuje na Dantovo Peklo, je situována do průmyslového Litvínova 50. let. Text nemá jasnou dějovou linii, jde zejména o prolínání epizodických příběhů s lyrizujícími a úvahovými odbočkami. Novela vyjadřuje deziluzi z vývoje, kterým se ubíralo Československo po roce 1948: Próza byla poprvé knižně vydána během politického uvolnění v roce 1966 a kritikou byla přijata velmi příznivě. Jedlička je také autorem rozsáhlé vzpomínkové prózy Krev není voda, souboru esejů České typy a řady článků a rozhlasových pořadů. Některé jeho práce byly přeloženy do němčiny a francouzštiny.

Zdeněk Jerman

Narozen 29. 4. 1910 v Opavě, zemřel 14. 6. 1971 v Praze. Nakladatelský redaktor, beletrista, překladatel z němčiny, editor. Skutečným jménem Josef Heller.

Václav Ježek

Václav Ježek byl československý fotbalový trenér a hráč. Trenérskou kariéru zahájil jako mládežnický trenér v Jaroměři a Liberci, odkud se přesunul do Lokomotivy Česká Lípa, se kterou během dvou let postoupil z kraje až do divize. V roce 1964 však odstartovala jeho úspěšná trenérská klubová kariéra ve Spartě, kromě které působil v československé lize také na lavičce Dukly. Na úspěchy však navázal i v zahraničí, a sice v Nizozemsku i ve Švýcarsku . Vedl také československou reprezentaci, kterou dovedl k triumfu na Mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě. I tento úspěch pomohl Ježkovi k vítězství v anketě o nejlepšího českého fotbalového trenéra 20. století. Ježkovo jméno nese i fotbalový turnaj – Memoriál Václava Ježka – pořádaný od roku 1994 pro mládežnické reprezentační výběry.

Thit Jensen

Thit Jensenová byla nejpřekládanější a nejoblíbenější dánská spisovatelka. Zpočátku se ve svých knihách věnovala ženskému údělu a jeho možnému zlepšení, v průběhu času začala psát historické romány z dánského prostředí. Právě v historických románech předvedla své nevšední vypravěčské nadání.

Ladislav Ježek

Narozen 16.9.1947 v Českých Budějovicích, zemřel 28.2.2004. Sportovní novinář, publicista.

Kurt Jeni

Josef Ječmínek

Narozen roku 1892 ve Vítonicích na Moravě, zemřel 25.10.1973 v Praze. Ing., profesor průmyslové školy, učebnice technické mechaniky.

Jégé

Prozaik a literárnokritický publicista. Pochádzal z advokátskej rodiny. Vzdelanie získaval v Kežmarku, Ružomberku, Gyöngyösi a v Levoči, neskôr pokračoval v štúdiu na lekárskej fakulte v Prahe. Takmer celý svoj život prežil ako lekár v Dolnom Kubíne. Bol tiež aktívnym spolupracovníkom a hlavným redaktorom novín Naša Orava, neskôr zodpovedným redaktorom Oravy. V 30. rokoch sa jeho zdravie prudko zhoršilo, najmä po odchode jeho dcéry z protektorátu. Nikdy sa z toho nespamätal a krátko na to zomrel na zlyhanie srdca...

Iveta Jebáčková-Lažanská

Narozena 1970 v Brně. Knihovnice, autorka knih pro děti a mládež, též chovatelka koní a jezdkyně.

Ivan Jelínek

Narozen 6.6.1909 v Kyjově, zemřel 27.9.2002 v Londýně. Lyrický básník,novinář, překladatel z angličtiny a němčiny, esejista.

Hana Jeřábková

Vladimir Vladimirovič Jermilov

Jermilov Vladimír Vladimirovič, *29.10.1904 – †19.11.1965, ruský literarní vědec .

Václav Jelínek

Václav Jelínek je český zpěvák a skladatel, který se stal známým hlavně svým působením v popové skupině Lunetic. Václav Jelínek dříve pracoval jako truhlář. V Luneticu vystupoval spolu s Davidem Škachem, Martinem Kociánem a Alešem Lehkým. Už od brzkého věku se Václav Jelínek věnoval karate, bavil ho ale především tanec. S Davidem Škachem později vytvořili i taneční skupinu. Na diskotéce se seznámili s Martinem Kociánem a Alešem Lehkým. Tak vznikla nejslavnější skupina devadesátých let Lunetic. S jejich nejznámějšími hity jako Máma, Cik-Cak nebo Chtěl bych tě líbat plnili koncertní haly nepřetržitě. Skupina celkem napsala 4 alba. Václav Jelínek poté ještě vydal svoje vlastní album Pod vodou.

Otto Ježek

Narozen 7.12.1896 v Čermné u Kyšperka, zemřel 30.9.1957 v Praze. Dělník, básník.

Jaroslav Jech

Narozen: 1921, zemřel: 19.5.1979 Praha. doc.Ing.,CSc. metalurg; vědecký prac. Výzkumného ústavu hutnictví železa /1963-/, externí pedagog strojní fakulty Vysoké školy strojní a elektrotechnické Plzeň a jaderné a fyzikální inženýrské fakulty Českého vysokého učení technického Praha. /Materiály, Tepelné zpracování oceli, Nauka o kovech, Nauka o materiálu, Tepelné zpracování kovu; řada výzkum.zpráv, čs. i zahr.patenty./ Nekrology: Hutn.listy, 34,1979,č.10,s.752. - Hutník,29, 1979,č.7,s.257.

Jan Jelínek

Autor dívčích románů.

Eleonora Jeřábková

Narozena 1957. PhDr., literární vědkyně, germanistka, prácez oboru německé literatury, překlady z němčiny.

Aleksej Vladimirovič Jefimov

Ruský historik a pedagog, spoluautor učebnic dějepisu.

Zdeněk Jelínek

PhDr. Zdeněk Jelínek, CSc , vojenský historik, práce o partyzánském odboji na Kolínsku.

Wolfgang Jeschke

Wolfgang Jeschke byl německý spisovatel a vydavatel literatury sci-fi. Jeschke vyrostl v Aspergu u Ludwigsburgu. Vyučil se nástrojařem, v roce 1959 si dodělal maturitu a studoval pak germanistiku, anglistiku a filosofii na Mnichovské universitě. Roku 1969 spolupracoval na vydání literárního slovníku „Kindlers Literaturlexikon“, a začal se zajímat o fantastickou literaturu. Hlavním námětem jeho knih jsou cesty časem. Mimo vlastní díla vešel ve známost i jako vydavatel sborníků tohoto žánru, mimo jiné i řady „Sci-fi pro znalce“ v nakladatelství Lichtenberg Verlag, později redigoval různé řady v nakladatelství Heine-Verlag. Zemřel v Mnichově. Kromě velkého počtu vlastních děl a povídek vydal W. Jeschke přes sto antologií a dále ročenek sci-fi, kde zveřejnil nejen mnoho jím objevených autorů a povídek, ale též různé eseje a rozhovory k tomuto tématu.

Vojtěch Jestřáb

Dr. Vojtěch Jestřáb se narodil v Brně. Vystudoval klasické gymnázium v Brně. Po válce absolvoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kterou zakončil doktorátem v r. 1949. O rok později začal publikovat verše a překlady poezie. Knižním debutem byla účast v almanachu pěti brněnských básníků, který redigoval Jan Trefulka. V roce 1964 vydal v nakladatelství Československý spisovatel básnickou sbírku " V této chvíli vyplutí ". Následovala řada básnických překladů. V roce 1987 vydal román o brněnském odboji " A zpívat do konce ". V devadesátých letech se soustředil už jenom na prózu : v roce 1997 vydal memoárovou koláž " Brno, můj Amarcord ", o rok později prózu románového typu " ...a vždycky přijde nové léto ".

Václav Jelínek

Narozen: 30.5.1920 Nové Strašecí, zemřel: 20.10.1982 v Praze. Publicista, dramatik, red.rozhlasu Ústřední rady odborů /po r.1945-/, vedoucí red. čas.Klub ve vydavatelství Práce /1952-53/, vedoucí red.Dikobrazu /1954-57/, vedoucí Pražské estrády /1959-61/, rozhlasový red., prac. Československého filmu /vedoucí dramaturgické skupiny/, red. Československého rozhlasu /1965-/. /Básně: Květen, Vyčteno z dlaní; div.hry: A kdo je víc, Z jednoho krajíce, Skandál v obrazárně, Byl to Habr; film.scénář: Co řekne žena; Olympijské Tokio ve fotografiích Karla Nováka; články v čas.mj.Dikobraz, Květy, Svět práce./ Nekrolog: LD,21.10.1982,s.4.

Tim Jepson

Britský novinář a korespondent The Sunday Telegraph v Itálii.Je též autorem turistických průvodců.

Roman Jedlička

Sportovní publicista.

Radovan Jelínek

Práce o sportu.

R. M Jex

Autor příruček s radami a tipy k osobním automobilům.

Otakar Jeremiáš

Otakar Jeremiáš byl český hudební skladatel a dirigent. Narodil se v Písku v rodině regenschoriho Bohuslava Jeremiáše. Byl všestranným instrumentalistou . Základy k hudbě mu dala matka, později konzervatoř. Vystudoval hru na varhany u Josefa Kličky a teorii a skladbu u Karla Steckera. Soukromě studoval hru na violoncello u Jana Buriana. Pro nedovolené účinkování v klavírním triu v Písku byl v roce 1909 ze školy vyloučen a studoval skladbu u Vítězslava Nováka . V období 1910–1912 byl violoncellistou České filharmonie. V letech 1913–1928 působil na hudební škole v Českých Budějovicích a po smrti svého otce se stal jejím ředitelem. V roce 1920 založil pokrokové pěvecké sdružení Foerster, kde byl až do roku 1928 sbormistrem. Příležitostně řídil operní představení v Jihočeském divadle a uváděl zde velká kantátová díla a sborové koncerty. Velký úspěch měla jeho opera Bratři Karamazovi uvedená v roce 1928 v Národním divadle. V letech 1929–1945 byl dirigentem rozhlasového symfonického orchestru Radiojournalu v Praze.kde vyvíjel činnost také v programovém vedení. Z původně zábavní organizace se mu podařilo vytvořit přední symfonické těleso schopné dokonale reprodukovat díla všech slohů a směrů Od roku 1945 byl členem užšího vedení umělecké správy opery ND. V březnu roku 1946 byl jmenován šéfem opery Národního divadla v Praze. Později byl na krátkou dobu odvolán a znovu ve funkci pokračoval po únoru 1948. Z důvodu nemoci však v listopadu 1949 působení ve funkci šéfa opery přerušil, avšak v ND působil až do roku 1955 . V roce 1949 se stal předsedou Svazu čs.skladatelů, v roce 1950 byl předsedou hud. festivalu Pražské jaro. Pracoval rovněž ve Společnosti O.Ostrčila a Společnosti Z.Fibicha. Jeho manželkou byla od roku 1935 sólistka opery ND Marie Bu...

Oldřich Jelínek

Oldřich Jelínek je český malíř, grafik, ilustrátor a spolupracovník filmu. Je autorem několika filmových plakátů. Spolupracoval a také byl s Adolfem Bornem žákem prof. Antonína Pelce na AVU. Profesor Pelc ho označil za jednoho ze svých nejnadanějších studentů. Má podobný styl jako Born, se kterým tvořili společné ilustrace. Spolu ilustrovali například dílo Andreje Sergejeviče Někrasova Dobrodružství kapitána Žvanilkina. Na začátku kariéry přispívali s Bornem do řady časopisů – mj. ABC, Dikobraz, Pionýr atd., od konce 50. let 20. století i do Rudého práva. Dostal celou řadu cen z mezinárodních knižních festivalů. Jeho styl je precizní a zejména náměty žen, automobilů a letadel patří opravdu ke světové špičce. Počátkem 80. let emigroval do SRN , kde dodnes tvoří a žije. V Československu mu komunistický režim nebyl nakloněn, protože jeho karikatury a vtipy byly kritické ke komunismu. Režim se dokonce snažil ovlivnit vydavatele v SRN, aby Oldřichu Jelínkovi nedávali žádné zakázky – v případě opaku by zakázali všem svým autorům u nás spolupracovat s konkrétním vydavatelem, který by toto porušil. Proslavil se ilustracemi knih a karikaturami pro časopis Computer Woche. V roce 2017 se Oldřich Jelínek rozhodl věnovat většinu svých děl ze svého mnichovského atelieru Galerii výtvarného umění Havlíčkův Brod. Asi 110 obrazů věnoval podle svých slov proto, aby se na něj doma nezapomnělo. V posledních letech žije u své přítelkyně v Praze.

Milan Jeřábek

Narozen 11.9.1956. RNDr., geograf, práce z oboru, práce věnované česko-německému pohraničí a regionální politice.

Michail Tichonovič Jemcev

Ruský spisovatel sci-fi románů a povídek.

Karel Jech

Karel Jech byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova. Byl synem učitele a vyrůstal v prostředí středočeského venkova, což mu později umožnilo autentický náhled na jeho proměnu. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí vstoupil do Českého svazu mládeže i KSČ. Studoval novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, promoval však na Fakultě společenských věd VŠPHV. Během studií působil jako redaktor časopisu Předvoj a představitel studentských organizací. Vědeckou aspiranturu absolvoval na moskevské Lomonosově univerzitě. Pobyt v Sovětském svazu jej zbavil mnoha iluzí, přesto po návratu nastoupil na katedru dějin KSČ Vysoké školy politické ÚV KSČ a roku 1962 se stal jejím vedoucím. V roce 1963 byl povolán do tzv. barnabitské komise, prošetřující procesy z 50. let. Protože se začal stavět kriticky k politice špiček KSČ, musel odejít na nově zřízenou Vysokou školu ekonomickou. Pro své sympatiel k reformnímu proudu československé historiografie byl pak po sovětské okupaci nucen opustit školu i stranu a stal se zaměstnancem Státního výzkumného ústavu ekonomiky ve spotřebním průmyslu. Zároveň udržoval styky s bývalými kolegy a podílel se na přípravě samizdatových Historických studií. Po roce 1989 pomáhal vybudovat obor soudobých dějin v Československu a stal se prvním předsedou vědecké rady Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Často spolupracoval se svým přítelem Karlem Kaplanem. Věnoval se hospodářským a sociálním dějinám, přičemž stěžejním tématem celé jeho vědecké dráhy byly dějiny českého venkova po druhé světové válce, zejména proces kolektivizace. Vývoj jeho studií přitom odráží jeho osobní vývoj v proměňující se společenské a politické realitě. Nutno zmínit též jeho organizační zásluhy na půdě ÚSD a spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. V roce 2007 obdržel Cenu Antonína Švehly Nadačního fondu angažovaných nestraníků za svůj přínos českému rolnictví....

Jim Jenkins

Autor biografické publikace z hudební oblasti.

Jana Jelenová

Autorka knih pro děti a překladatelka ze slovenštiny.

Jan Jessenius

Ján Jesenský – 21. června 1621 Praha) byl slovenský lékař, politik a filozof. Sehrál významnou politickou a vědeckou roli v českých dějinách. Po otci Baltazarovi Jesenském pocházel z uherského zemanského rodu Jesenských, původem z Turce na území dnešního Slovenska. Narodil se ve Vratislavi, která byla tehdy součástí zemí Koruny české, a kde tento evangelický rod sídlil již od roku 1541. Jeho matka Marta Schüllerová pocházela z Vratislavi. Ve Vratislavi navštěvoval Alžbětino gymnázium, posléze studoval filozofii a medicínu na akademii ve Wittenbergu, Lipsku a proslulé lékařské fakultě v Padově. Roku 1591 získal doktorát z medicíny za spis O onemocnění žluči při třídenní zimnici a zároveň doktorát z filozofie za práci O nároku lidu na odpor proti tyranům. Jako nekatolík nezískal doktorát přímo od padovského vysokého učení, avšak na doporučení profesorů byl prohlášen doktorem filozofie a medicíny v Praze císařským velkoalmužníkem Jacobem Chimarraem. Po studiích Jessenius krátce působil v rodné Vratislavi jako lékař, brzy se však stal osobním lékařem saského kurfiřta v Drážďanech a v roce 1594 obdržel profesuru chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu, kde před léty zahajoval svá studia. O tři roky později se stal děkanem lékařské fakulty a nakonec i rektorem celého vysokého učení. Za svého působení značně pozvedl úroveň wittenberské lékařské školy. Sám zde sepsal několik svých prvních děl a pod jeho vedením vznikla řada cenných disertačních prací. Jessenius byl velmi ctižádostivý a kromě filozofie a lékařství se zajímal i o veřejný život a literaturu. 8. až 12. června 1600 Jessenius navštívil Prahu, kde v Rečkově koleji provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu v českých zemích. Přednášku k pitvě později Jessenius vydal i tiskem. Pitva byla přijata velmi rozporuplně. Odbornou veřej...

Jan Jeník z Bratřic

Rytíř Jan Jeník z Bratřic byl rakouský důstojník, nadšený josefinista a český vlastenec, sběratel nejrůznějších zajímavostí k české minulosti, včetně lidových písní a říkadel. Na rozdíl od ostatních obrozenců sbíral kromě památek mluvy venkovské i mluvu městskou a jako jeden z prvních v české literatuře zachycuje lidová říkadla bez cenzury, tj. ponechává jim erotický a/nebo proticírkevní podtext či přímo obsah. Je zobrazen v Jiráskově románu F. L. Věk. Pocházel ze staré rytířské rodiny, studoval v Praze gymnázium a práva, od roku 1783 sloužil v armádě zprvu jako kadet. Bojoval u Bělehradu, v Německu i ve Francii, několikrát byl raněn, roku 1795 povýšen na setníka , od roku 1800 žil jako soukromník a obecně známá postava v Praze. Zbytek života věnoval sbírání zajímavostí všeho druhu. Zanechal po sobě více než 27 svazků rukopisných záznamů a německy psaný vlastní životopis . Z této nesmírně rozsáhlé pozůstalosti vyšlo několik výborů, zejména Písně krátké lidu českého obecného . Jde o pravděpodobně jednu z prvních sbírek českých lidových písní, která vznikla začátkem 19. století. Jde zejména o písně venkovského a městského lidu. Některé skladby jsou vynikající úrovně, jiné poněkud slabší, většina je rozverného rázu. Dcera jeho bratrance Marie Lankisch von Hörnitz byla první ženou zemského advokáta Jana Měchury a matkou Leopolda Eugena Měchury a Terezie Měchurové . Jeník z Bratřic byl pravidelným návštěvníkem salonu v pražském paláci Jana Měchury. Rytíř Jan Jeník je pohřben v kostele sv. Havla v Chotýšanech.

J Jenkins

Benjamin Jedlička

Narozen 4.11.1897 v Novém Bydžově, zemřel 26.4.1967 v Praze. PhDr., středoškolský profesor,beletrista, kritik, překladatel z italštiny, španělštiny a francouzštiny, editor J.S.Machara.

Zdeněk Jecelín

Zdeněk Jecelín absolvoval gymnázium a získal vysokoškolské vzdělání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Krátce působil na soukromém gymnáziu v Kolíně a poté byl přijat ke studiu režie na Divadelní akademii múzických umění. Přestoupil na dramaturgii a začal se sám věnovat práci s mladými adepty herectví na soukromé Divadelní škole v Kolíně. Jako dramaturg spolupracoval s Městským divadlem v Mladé Boleslavi i dalšími našimi scénami. Napsal několik divadelních her. Jeho prvotina Tristan a Isolda získala 3. cenu Nadace Alfréda Radoka, inscenovalo ji Činoherní studio v Ústí nad Labem, Horácké divadlo v Jihlavě a Slezské divadlo v Opavě, uvést se ji chystá Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. Hra Rodinné sídlo slavila úspěch v soutěži o původní hru pro pražské Národní divadlo. Momentálně se Zdeněk Jecelín věnuje rovněž tvorbě prózy.

Walter Jens

Německý prozaik, esejista, dramatik, literární historik, kritik, klasický filolog a překladatel z řečtiny.

Václav Jeřábek

Václav Jeřábek byl český architekt. Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, Všeobecnou uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Speciální pro architekturu při rakouském muzeu pro umění a průmysl ve Vídni. 20 let působil jako profesor odborného kreslení na Státní průmyslové škole v Jaroměři. Vedle povolání učitelského se zaměstnával stále uměleckým tvořením. Zúčastnil se různých soutěží na uměleckoprůmyslové návrhy a předměty a ve většině těchto získal ceny, nebo uznání. Od roku 1925 bydlel a pracoval v Prostějově – navrhl vnitřní zařízení malé obřadní síně Pax v Prostějově, urnový háj na městském hřbitově, mimo to navrhl celou řadu umělecky řešených interierů soukromých i veřejných. Nejprve byl zaměstnán u několika brněnských firem . Člen Jednoty výtvarných umělců v Praze. Podle jeho návrhů byla mj. realizována křížová cesta na Hostýn, spolkový dům v Uherské Skalici a nemocnice v Přerově. Zemřel roku 1939 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.

Stanislav Jezek

Narozen 1974. Mgr., psycholog, odborné práce ze sociální psychologie.

Peter Jerndorff-Jessen

Peter Jerndorff-Jessen byl dánský novinář, spisovatel a překladatel, syn Petera Jerndorff-Jessen seniora. Peter Jerndorff-Jessen vyrůstal v Frederiksberg, vystudoval školu v roce 1918, po roce 1920 emigroval do Argentiny, ale vrátil se do Dánska v roce 1925 .. Studoval angličtinu a tělesnou výchovu v Kodani. Peter Jerndorff-Jessen začal svou kariéru jako sportovní novinář .

Pavel Čiča Jelínek

Pavel Jelínek zvaný Číča je autor knih o brněnském nářečí , frontmenem kapely Karabina a člen Bolkovy fotbalové 11náctky. V současné době moderuje na rádiu Čas.

Paul Jenkins

Britský spisovatel, autor komiksů.

Natalie Jenner

Natalie Jenner se narodila v Anglii, ale vyrostla už v Kanadě. Na Torontské univerzitě vystudovala anglickou literaturu a práva, léta působila jako právnička a konzultantka předních právnických firem či kariérní poradkyně a založila nezávislé knihkupectví ve městě Oakville v kanadském Ontariu. Právě tam žije s rodinou a dvěma psy z útulku a nyní píše svou druhou knihu .

Miroslav Jelínek

Narozen 1943 v Písku. Spisovatel, publikuje časopisecky i knižně, reportáže, krátkou prózu, poezii.

Michel Jeury

Zaměstnanec brit. obchodní komory, nemocniční ošetřovatel, spisovatel. Debutoval v r. 1958. Román La machine du pouvoir mu přinesl cenu J. Verna. Potom se odmlčel a vrátil se románem Le temps incertain , který byl oceněn jako nejlepší fr. SF román roku. Je autorem řady dalších románů, např. Aux étoiles du destin , Les singes du temps , Vers la haute tour , Les animaux de justice , Soleil chaud, poisson des profondeurs , Les îles de la lune , Ecumeurs de silence , Le sombre eclat , Les seigneurs de 1’histoire , Le vol du serpent , Quand le temps soufflera , Le dernier paradis , Les mondes furieux , a povídkovou sbírku Simulateur! Simulateur! . Rovněž vydal antologii povídek mladých autorů Planète socialiste .

Maureen Jennings

Narodila se na Eastfield Road v Birminghamu. Studovala na University of Windsor a univerzitě v Torontu. V současnosti žije v Kanadě. Je autorkou románové série s detektivem Murdochem, která byla také zfilmována jako televizní seriál.

Marvin Jensen

Martin Ježek

Do března 2008 byl zpravodajem ČRo na Balkánském poloostrově. K "rozhlasové novinařině" se dostal již na gymnáziu. Nezačínal v rodném jazyce, ale v němčině. Bylo to v regionálním Radiu Ramasuri v bavorském pohraničním Weidenu, které hrálo jenom Volksmusik. V roce 1996 nevysílalo skoro žádné informace z Čech, což pomáhal změnit. Za svou činnost tam "neviděl nikdy ani marku, ale k mikrofonu se dostával pravidelně. Jak k reportážnímu, tak k živému." Když mu weidenské stipendium vypršelo, vrátil se do Plzně, kde bydlí. Místo "na osmou" do školy začal "chodit na čtvrtou" na zpravodajskou směnu do plzeňské stanice Českého rozhlasu. Objektem jeho zájmu je hlavně srbština, kterou také studoval, a Balkán, ze kterého jako zpravodaj posílal zprávy, rozhovory, reportáže pro Český rozhlas. "Jihovýchodní Evropa má pro rozhlasového novináře jednu velkou nevýhodu. Dějiny i současné problémy má neuvěřitelně složité a vy nikdy nemůžete říct celou pravdu. Neuchopitelnost Balkánu je ohromující."

Marie Jehličková

Je důchodce a básník. Vzdělání základní. Tečka. Marie Jehličková je velký talent současné české poezie. Potvrdila to už svou prvotinou Ve sklenici od vína ještě kouří doutník. V příznivě přijaté sbírce najdeme ozvuky Trakla, Rilkeho či Holana, od nichž si však autorka nepůjčuje styl, nýbrž urputnost a víru v poezii coby prostředek poznávání světa. „Chytit cíp rostoucího tajemství za ocásek strachu,“ píše básnířka, pro níž je psaní způsobem bytí, nikoli jen verbální dekorací.

Linda Jennings

Ladislav Ježek

Překladatel divadelní hry z angličtiny.

Ladislav Ježek

Sportovní novinář, v roce 1970 dokončil žurnalistiku na UK v Praze. Poté působil v několika denících jako redaktor

Karel Srnka Jelínek

Autor dobrodružné literatury pro mládež.

K Jeníková