Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 3705 záznamů
Alena Ježková
Alena Ježková, občanským jménem Alena Wagner je česká novinářka a spisovatelka a odbornice na public relations. V prezidentských volbách 2018 působila jako mluvčí a poradkyně kandidáta Pavla Fischera. V roce 2014 sama úspěšně kandidovala jako nezávislá za KDU-ČSL na prvním místě kandidátky „My, co tady žijeme“ v komunálních volbách do zastupitelstva Prahy 1. Vystudovala obor čeština pedagogika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a doktorské studium obor grafický design a vizuální komunikace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Pracovala jako nezávislá novinářka a publicistka pro Práci, Lidové noviny a Respekt a jako reportérka, editorka a zástupce šéfredaktora v časopise Reflex. V letech 2000–2002 působila jako ředitelka odboru public relations Magistrátu hlavního města Prahy, v této pozici iniciovala mezinárodní soutěž na dodnes užívané logo hl. m. Prahy. Posléze působila na řídících pozicích v PR a komunikačních agenturách REGTIME a AMI Corporate Design, od roku 2005 jako nezávislý konzultant v oblasti komunikace, PR, grafického designu, publikací a periodik. Na podzim 2017 se stala mluvčí a poradkyní kandidáta na prezidenta Pavla Fischera, který skončil třetí po prvním kole volby. Jako kurátorka vytvořila historickou stálou expozici Králův dvůr v Prašné bráně v Praze a expozici Pražské zvony ve věži chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Její literární tvorba se vyznačuje takřka básnickým čtivým jazykem. Za geniální dětské knihy považuje díla Roalda Dahla nebo Astrid Lindgrenové. Je autorkou dvoudílné publikace Tichá srdce, která přibližuje historii českých a moravských klášterů i život členů různých řeholních řádů. Poslední knihou Aleny Ježkové je osobní cestopis Poutnice – Tři cesty do Santiaga. Kniha byla vydána po úspěšném crowdsourcingovém projektu.
Více od autora
Mahalia Jackson
Mahalia Jackson , často označovaná za "královnu gospelu", byla americká gospelová zpěvačka proslulá svým sytým, silným hlasem, který uchvacoval publikum po celém světě. Jacksonová se narodila 26. října 1911 v New Orleans v Louisianě a vyrůstala v prostředí, které bylo prodchnuto hudebními tradicemi spirituálů a církevní hudby. Její kariéra se začala formovat na počátku 30. let 20. století, kdy začala nahrávat a vystupovat. Její kariéra trvala více než čtyři desetiletí a sehrála významnou roli v popularizaci gospelové hudby mimo kostel, v koncertních sálech a na mezinárodních pódiích.
Více od autora
Klára Janečková
Klára Janečková je česká spisovatelka a psycholožka. Pracuje a žije ve Zlínském kraji. V roce 2002 získala ocenění „Nejlépe prodávaná prvotina roku“. Od roku 2003 je členkou Syndikátu novinářů České republiky ve Zlíně. Od téhož roku publikuje v magazínu NewExpress. V letech 2004 - 2009 publikovala v časopisu Glanc. V letech 2009 - 2010 publikovala v časopise History revue a týdeníku Šarm . V letech 2011 – 2013 zpracovávala odborné články pro Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem.
Více od autora
Jan Jeník
Jan Jeník je český botanik zabývající se strukturou kořenových systémů lesních stromů. V roce 1952 vystudoval lesní inženýrství na ČVUT v Praze. Později se na Karlově univerzitě stal kandidátem biologických věd, docentem geobotaniky a v roce 1990 profesorem botaniky. V průběhu svého života působil na několika zahraničních univerzitách a projektech koordinovaných UNESCO. Publikoval řadu odborných článků a publikací. V současné době pracuje na Katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích. V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí „za celoživotní práci v oblasti ochrany životního prostředí“.
Více od autora
Čestmír Jeřábek
Čestmír Jeřábek byl český spisovatel, dramatik a literární kritik. Narodil se v rodině nadučitele v Pršticích Viktora Kamila Jeřábka a matky Marie, rozené Císařové. Dětství prožil v Pršticích, kde otec působil. Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Děd Jan Vojtěch Jeřábek byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela. Otec byl spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a v Brně, kde maturoval roku 1912 a poté absolvoval práva v Praze a jeden semestr v Innsbrucku. Promován byl v Praze, 30 října 1917. V té době již byl jednoročním dobrovolníkem. Koncem první světové války sloužil na haličské a italské frontě. V letech 1919–1949 byl úředníkem magistrátu v Brně. Roku 1921 se stal spoluzakladatelem brněnské Literární skupiny, sdružení mladých moravských autorů a podílel se na redigování časopisu Host. V letech 1945–1948 byl předsedou Sdružení moravských spisovatelů. Dne 15. března 1919 se oženil se Zdenkou Netušilovou se kterou měl syna Dušana Jeřábka a dceru Zdenku, provdanou Bukovskou. Počátek jeho tvorby je ovlivněn expresionismem, poté psal historické a psychologické romány ovlivněné realismem. Přispíval do mnoha novin a časopisů: Zvon, Cesta, Tribuna, Host, Lidové noviny, Moravské noviny, Rovnost, Literární noviny a Tvorba. V Rozpravách Aventina se věnoval především otázkám souvisejícím s divadlem v Brně.
Více od autora
Vojtěch Jarník
Vojtěch Jarník, též Adalbert Jarník , patřil mezi největší české matematiky 20. století. Narodil se v rodině Jana Urbana Jarníka , doktora filozofie a profesora na české univerzitě v Praze a Jindřišky , rozené Eysseltové, šlechtičny z Klimpely . Byl nejmladší ze šesti dětí. Coby absolvent První české reálky v Ječné ulici v Praze nastoupil Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1919 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z fyziky a o rok později z matematiky. V roce 1921 následoval doktorát za práci O kořenech funkcí Besselových. Již v době svého studia byl v letech 1919–21 asistentem na české technice v Brně u profesora Jana Vojtěcha. Od roku 1921 přešel do Prahy k profesorovi Karlu Petrovi na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky prací O mřížových bodech v rovině. Necelé tři roky studoval i na univerzitě v Göttingenu , kde byl žákem profesora E. Landaua. V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. Na univerzitě působil až do roku 1967, kdy odešel do penze. Po vzniku Československé akademie věd byl v roce 1952 jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce. Vojtěch Jarník se zajímal o historii matematiky, obzvláštní péči věnoval studiu díla Bernarda Bolzana. Hlavní náplní jeho práce byly oblasti teorie čísel a matematické analýzy. Vydal čtyřsvazkovou učebnici matematické analýzy, která se dodnes používá: V letech 1935–50 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky. Jako jeden z mála Čechů patří mezi matematiky s Erdősovým číslem 1. Socialistická ocenění: laureát státní ceny Klementa Gottwalda, nositel Řádu práce a Řádu republiky. Vojtěch Jarník je pohřben na břevnovském hřbi...
Více od autora
Vladimír Just
Vladimír Just je český teatrolog a literární a divadelní kritik. Spolu se svým bratrem Jiřím napsal také několik divadelních her. Jako divadelní kritik se zabýval tvorbou Vlasty Buriana. Před listopadem 1989 vystupoval jako herec a spoluautor se svým bratrem Jiřím v autorském divadle malých forem. V té době se věnoval, mimo jiné, též publikační činnosti – např. tematice Osvobozeného divadla nebo Vlasta Burian. V současnosti člen katedry divadelní vědy FF UK v Praze, do roku 2010 byl šéfredaktorem čtvrtletníku Divadelní revue. Pravidelně přispívá např. do časopisů Divadelní noviny, Lidové noviny, do poloviny ledna 2012 kriticky hodnotil umělecká díla v pořadu Kritický klub Jana Rejžka na rozhlasové stanici Český rozhlas 6. Ve svých příspěvcích se kromě divadelní kritiky zabývá nezávislostí veřejnoprávní televize, problematikou odsunu Němců, česko-německými vztahy nebo uspořádáním NP Šumava, kde hájí stanovisko respektování bezzásahových zón. Dne 24. června 2011 jej prezident Václav Klaus jmenoval profesorem.
Více od autora
Stanislava Jarolímková
Pražská rodačka, absolvovala fakultu žurnalistiky UK, psala pro řadu pražských novin a časopisů, spolupracovala i s rozhlasem a televizí. Knihy začala psát v roce 1999 a zatím má na svém kontě 15 vlastních knih.
Více od autora
Iris Johansen
Americká autorka Iris Johansen se narodila 7. dubna 1938 a píše knihy dvou žánrů - detektivky a romantické novely. S psaním začala až v době, kdy její děti, dcera Tamara a syn Roy, začali studovat střední školu a odstěhovali se na středoškolskou kolej. Nejprve psala z důvodu, aby vyplnila tak náhle vzniklý volný čas. První úspěchy sklízela na poli romantické literatury ze současnosti, jejímuž psaní se věnovala od roku 1984 do r. 1993. Od roku 1991 se dala na psaní historických romancí a hned v roce 1991 vydala historickou romanci The Wind Dancer , která měla velký úspěch, a proto se čtenáři dočkali pokračování - Storm Winds a Reap the Wind. V roce 1996 se Iris vrhla na psaní detektivek a taktéž se jí dařilo. Tomuto žánru zůstala věrná až do současnosti. Iris sama říká, že při psaní knih je na sebe přísná - každý den přijde na devátou do své kanceláře a pracuje tak dlouho, dokud nenapíše alespoň deset stran příběhu. Někdy má “práci” hotovou za čtyři hodiny, jindy jí psaní zabere až dvanáct hodin. Její dcera Tamara je rovněž její osobní asistentkou a společně příběhy a postavy dolaďují. Spolu se synem Royem Iris napsala dvě knihy - Silent Thunder a Storm Cycle. Iris žije spolu se svým manželem blízko Atlanty, ve státě Georgia, a nyní pracuje na další své knize.
Více od autora
Carl Gustav Jung
Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...
Více od autora
Sébastien Japrisot
Vlastním jménem Jean - Baptiste Rossi narozen 4. 7. 1931 v Marseille, zemřel 4. 3. 2003 ve Vichy. Francouzský spisovatel, scénárista, překladatel, režisér a textař. Pracoval několik let v reklamní agentuře, kde se poměrně rychle vypracoval na vedoucí pozici, a v té době založil rodinu. Když si jeho prvotiny Les Mal-Partis všimli filmaři, začal pro ně psát scénáře a sklízet úspěch za úspěchem. Tehdy odešel na „volnou nohu“ a přijal za svůj umělecký pseudonym Japrisot - anagram svého jména skutečného. Pak mu učinili lákavou nabídku i nakladatelé a on jim vyhověl hned dvěma majstrštyky, které zaznamenaly okamžitě i velký čtenářský úspěch. Byla to Past na Popelku a Vražda v expresu . Obě knihy byly záhy zfilmovány a od tohoto okamžiku sklízel Japrisot čtenářskou slávu i literární a filmové ceny prakticky se vším, na co sáhl. Připomeňme jen Dámu v autě s brýlemi a puškou, Sbohem, příteli , Cestujícího v dešti, Zajícův běh přes pole , Vášeň žen atd., až po snad jeho největší literární triumfy : Vražedné léto a Příliš dlouhé zásnuby . Byl a dosud je překládán do spousty jazyků, zaznamenal a zaznamenává neuvěřitelná množství reedic a za života obdržel mnoho literárních a filmových cen a uznání, od Grand Prix de Littérature policiere za Past na Popelku a Le Prix d´Honneur za Dámu v autě, s brýlemi a puškou, až po Prix Interallié za Příliš dlouhé zásnuby a cenu britské Crime Writer\'s Association za totéž. Sébastien Japrisot věru nebyl „jenom“ autorem detektivek, byl to skutečně velký „pan spisovatel“.
Více od autora
Robert Jungk
Robert Jungk, vlastním jménem Robert Baum byl rakouský futurolog, novinář a spisovatel židovského původu. Studoval filozofii a psychologii v Berlíně, psychologii a sociologii na Sorboně v Paříži, historii v Curychu, kde v roce 1945 získal doktorát. Pro svůj židovský původ byl v roce 1933 nacistickým režimem zbaven německé státní příslušnosti a uvězněn. V letech 1965 až 1968 byl prezidentem vídeňského Ústavu pro otázky budoucnosti . Působil na výzkumných centrech v Německu, Rakousku, USA a Švýcarsku. V roce 1967 spoluzaložil skupinu Mankind 2000 a od roku 1974 byl jejím předsedou.
Více od autora
Spencer Johnson
Spencer Johnson byl americký lékař a spisovatel, známý především svou sérií dětských příběhů ValueTales a svým bestsellerem Who Moved My Cheese? . Byl ředitelem společnosti Spencer Johnson Partners. Johnson také napsal knihu "Yes" or "No": The Guide to Better Decisions a je spoluautorem knihy The One Minute Manager . Jeho poslední knihou je Out of the Maze, sequel ke knize Kam se poděl můj sýr, která byla vydána až posmrtně v roce 2018. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, kniha Who Moved My Chesse? do 47. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johnson Spencer na anglické Wikipedii.
Více od autora
Sláva Václav Jelínek
Sláva Václav Jelínek byl spisovatel, novinář, překladatel z němčiny, angličtiny a srbochorvatštiny. Publikoval své prózy z velké části v časopisech a novinách, např. České slovo, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Hvězda, Večer, Reforma, Expres, Letem světem, Nová Praha, Rozkvět aj. Byl jedním z nejrychleji píšících spisovatelů v české literatuře, čemuž ostatně odpovídala úroveň jeho děl. Podle prohlášení v deníku Expres z r. 1930 měl ve svých 25 letech na kontě již 50 románů. Z jeho nefantastické tvorby jmenujme romány Záhadný mandarin , Muž s kocouřím čelem , Oko orientu , Lordův zločin , Láska cikánky , Proti proudu , několik knih vydal za okupace pod jménem Wilibald Yöring, např. Smrt před očima či Aljaška . V letech 1931–32 vydal 28 sešitů série detektivek „Detektiv Bangs“. Po válce byl podle pamětníků odsouzen v rámci tzv. „velkého dekretu“ , ve vězení strávil přibližně šest let. Po rozsudku se ho zřekla celá rodina. Navzdory vězení se pokusil o spisovatelský comeback, v 60. letech těsně před smrtí údajně požádal svého synovce, aby se zaštítěn svým jménem pokusil prorazit v Československé televizi. To se vzhledem k nekvalitě Jelínkova díla nepodařilo a spisovatel posléze zemřel v zapomnění.
Více od autora
Robinson Jeffers
Robinson Jeffers byl americký básník, myslitel, epik, lyrik, baladik, vizionář, realista, tragik. Žil se ženou Unou a dvěma syny na pobřeží Pacifiku na mysu Sur. Jeho přítel a překladatel byl český básník a překladatel Kamil Bednář. Jeho tvorba i život je spojena s nespoutanou přírodou, divokými živly, rozbouřeným oceánem. Kritizoval civilizaci a její sklon k úpadku. Byl antimilitarista. Vlastnoručně postavil Dům na útesu a kamennou Jestřábí věž. Byl překládán do češtiny a v Československu byla hrána většina jeho divadelních her. V době jeho skonu se strhla prudká sněhová bouře . Ve světě je znám jako Básník z Kamenné věže nebo Samotář, myslící na blaho lidstva.
Více od autora
Josef Jelen
Josef Jelen byl český římskokatolický duchovní, člen kongregace redemptoristů a spisovatel. Po roce 1963 odešel z duchovenského stavu. Byl pak jedním z exponentů normalizace v Československém rozhlasu. V závěru života se určitým způsobem vrátil ke katolické víře. Josef Jelen pocházel z rodiny malíře písma a pozlacovače. Rodiče jej nasměrovali k duchovenskému stavu. Vystudoval pražské Arcibiskupské gymnázium, a po něm vstoupil do Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele . Na kongregačním učilišti v Obořišti vystudoval teologii a v roce 1946 byl vysvěcen na kněze. Následně působil v redemptoristické koleji při kostele sv. Jana Nepomuckého v Plzni. Zde proslul jako oblíbený kazatel a rovněž začal psát svá první literární a básnická díla. Po roce 1948 začal v kázáních kritizovat komunistický režim. Rovněž přes státní zákaz četl v kostele pastýřský list biskupů V hodině velké zkoušky, který navíc doplnil vlastním komentářem. To vedlo v roce 1949 k jeho zatčení a tříletému věznění. Tři roky ve vězení Josefa Jelena značně proměnily. Ihned po propuštění mohl požádat o ustanovení do duchovní správy . Nadále se snažil prosadit také jako spisovatel a básník, často se odkazoval například na Jakuba Demla. Deml sám však o kontakty s Jelenem příliš nestál, ba dokonce mu doporučoval, aby literárních a básnických pokusů zanechal. Jelen nicméně začal používat určitou sebestylizaci do role kněze rebelanta. Tím se snažil připodobnit Demlovu "rebelantskému" období z první poloviny 20. století. Josef Jelen v letech 1952-1958 působil jako administrátor v Konárovicích. Zde vedl vzorně farní agendu a poměrně ochotně spolupracoval s komunistickými orgány veřejné správy. V letech 1...
Více od autora
Jaroslav Jankovec
Narozen 26.4.1896 v Malenicích nad Volyňkou, zemřel 6.9.1961 v Praze. Dirigent a skladatel, práce z oboru.
Více od autora
Janis Joplin
Janis Joplin byla americká rocková, soulová a bluesová zpěvačka a skladatelka, všeobecně považovaná za jednu z největších a nejvlivnějších umělkyň své doby. Proslavila se koncem 60. let jako zpěvačka psychedelicko-kyselé rockové skupiny Big Brother and the Holding Company a později jako sólová umělkyně s vlastními doprovodnými skupinami The Kozmic Blues Band a The Full Tilt Boogie Band. Její syrový, silný vokál a elektrizující pódiová prezentace uchvátily publikum a zapsaly ji do hudební historie.
Více od autora
Ivan Martin Jirous
Ivan Martin Jirous, známý též pod přezdívkou Magor, nebo Magor Jirous , byl český básník, publicista a výtvarný kritik, spiritus agens – vůdčí duch českého undergroundu. Je znám především spoluprací s nezávislou rockovou skupinou The Plastic People of the Universe. V době normalizace byl za své politické názory pětkrát vězněn. Stal se držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně. Narodil se v rodině berního úředníka a učitelky v Humpolci, kde také složil maturitní zkoušku na SVVŠ . Původně chtěl studovat FAMU, ale jeho bratranec a redaktor časopisu Výtvarná práce Jiří Padrta ho nasměroval k dějinám umění. V roce 1962 složil přijímací zkoušky na obor dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle tehdejších pravidel musel před vysokoškolským studiem rok manuálně pracovat, v jeho případě jako stavební dělník a topič. Řádně studoval teprve v letech 1963 až 1968. Tématem jeho diplomové práce se stala vizuální poezie v díle Jiřího Koláře a Henriho Michauxe. O dva roky starší sestra Zora se rovněž věnovala výtvarnému umění. Poprvé se oženil s Věrou Vařilovou , básnířkou a historičkou umění. V roce 1972 se jí narodil syn Tobiáš Jirous, dnes herec, spisovatel a DJ. Podle rodného listu je Jirousovým synem, jeho biologickým otcem je však filosof Jiří Němec. V roce 1976 se Jirous oženil podruhé, tentokrát s malířkou Juliánou Stritzkovou , vnučkou Josefa Floriana. S Julianou měl dvě dcery, v roce 1980 Františku a v roce 1981 Martu. Velkou část dětství svých dcer prožil ve vězení, ale s rodinou udržoval korespondenci, krátce poté, co byl propuštěn, se ale toto manželství rozpadlo. Dcera Františka dodnes vydala dva romány. Je předsedkyn...
Více od autora
Miroslav Jindra
Miroslav Jindra je anglista, vysokoškolský pedagog a překladatel z angličtiny. Maturoval roku 1948 na reálném gymnáziu v Praze, v letech 1948–1952 vystudoval v učitelském studiu angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1953 získal titul doktora filozofie. V letech 1952–1964 pracoval jako asistent a pak jako odborný asistent angličtiny na několika vysokoškolských katedrách jazyků a následně do roku 1976 jako lingvistický specialista na anglickou gramatiku v ČSAV. Poté až do odchodu do důchodu v roce 2000 působil jako odborný asistent v Ústavu anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V důchodu pak ještě několik let pokračoval externě v práci jednak v Ústavu a jednak na Katedře anglistiky Pedagogické fakulty Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Odborně se nejprve orientoval na dějiny anglické literatury, brzy se však soustředil na moderní americkou a kanadskou literaturu. Věnoval se také problematice literárního překladu. Kromě překladů anglicky psané beletrie a poezie spolupracoval na učebnicích angličtiny a je rovněž autorem několika desítek doslovů a předmluv k překladům anglicky psané literatury. Řadu let byl členem výboru Obce překladatelů a předsedou poroty Soutěže Jiřího Levého pro začínající překladatele. Je členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Kruhu moderních filologů, Jazykovědného sdružení a České a Slovenské asociace amerikanistů. Jeho manželkou byla překladatelka Alena Jindrová-Špilarová a jejich syn Štěpán je také překladatelem.
Více od autora
Miluše Jankásková
Narozena 1955. Pedagožka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro výuku němčiny.
Více od autora
Miloslav Jenšík
Narozen 6. 7. 1936 v Praze. Absolvent filozofické fakulty UK a postgraduálního kurzu fakulty žurnalistiky, autor literatury faktu z historie druhé světové války a českého ledního hokeje a fotbalu. V Nakladatelství Epocha vyšly v Edici Magnetka jeho knihy Skoncujeme s nimi! Varšava bude zničena , Anthropoid kontra Heydrich , Commandos útočí! Nájezd na St. Nazaire , Stalingrad - každý dům, každé okno, každý kámen a Červené máky na Monte Cassinu . Z jeho sedmnácti publikací o historii sportu získala Zlatá kniha ledního hokeje Cenu E. E. Kische.
Více od autora
Miloň Jasanský
Je publicista, textař reklamní agentury Kvart Hradec Králové, manažer kanadského cestovatele českého původu Leoše Šimánka, spoluautor knih: Můj život s hokejkou , K 2 8611 m, Tulákem ve větru Himaláje, Na hrotech zeměkoule .
Více od autora
Josef Jungmann
Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann, byl český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel. Rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý jej povýšil na rytíře . Rod Jungmannů pocházel z Hudlic. Roku 1637 se tam přistěhoval Matěj Jungkmon. Josef Jungmann se narodil jako šesté dítě z deseti v rodině ševce v Hudlicích a byl původně určen k církevní kariéře. Jeho mladší bratr Antonín Jan Jungmann se stal lékařem a univerzitním profesorem gynekologie, další bratr Jan byl knězem a členem Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Od svých 11 let, v letech 1784 až 1788, navštěvoval Josef piaristické gymnázium v Berouně, odkud přešel do Prahy. Roku 1792 toto gymnázium, nacházející se v Panské ulici na Novém Městě, absolvoval. Dále studoval na filozofii na filozofické fakultě univerzity . Později studoval také práva, ale toto studium nedokončil. V této době působil zároveň jako soukromý učitel. V roce 1799 se přestěhoval do Litoměřic. Od roku 1800 vyučoval na tamním gymnáziu češtinu, za což nepobíral plat. Ve své době byl prvním gymnaziálním učitelem češtiny v Českém království. Jeho jméno nese dnešní litoměřické Gymnázium Josefa Jungmanna. Po jeho odchodu vyučoval češtinu v Litoměřicích Jan Jodl. Roku 1815 odešel Jungmann do Prahy, kde se stal ředitelem Akademického gymnázia v dnešní Štěpánské ulici. Český jazyk Jungmann vyučoval také na Filozofické fakultě pražské univerzity, kde se posléze stal děkanem. Jungmann položil teoretické základy vývoji novodobé češtiny. Byl vůdčí osobností tzv. druhé generace obrozenců. V době svého pobytu v Litoměřicích se Josef Jungmann seznámil s Johannou Světeckou z Černčic . Oženil se s ní v tomto městě dne 18. listopadu 1800. Ženichovi bylo 27 let, nevěstě pravděpodobně 19 let. Manželka pocházela ze staročeského šlechtického rodu, známého od 15. století. Do rodu patřil i třeboňsk...
Více od autora
Jan Jelínek
Univ. prof. RNDr. Jan Jelínek, DrSc. byl český antropolog. Universitní studia ukončil r. 1949 doktorátem přírodních věd v oboru fysické anthropologie a srovnávací anatomie. V následujících čyřech letech pokračoval ve studiu archeologie a ethnologie a v dvouletém studiu lidské anatomie se záměrem studovat fossilní a současné přírodní populkace lovců a sběračů, jejich fysický a kulturní charakter. Počínaje r. 1949 byl zaměstnán v Moravském muzeu Brno nejprve jako vědecký pracovník v oboru anthropologie, od r. 1951 jako vedoucí oddělení paleolitu. R 1952 navrhl založení nového Ústavu Anthropos v rámci Moravského muzea s programem komplexního studia původu a vývoje člověka. V následujících letech organizoval stavbu odpovídajících nových budov. V r. 1959 byl jmenován ředitelem Moravského muzea s jeho 15 odděleními, z nichž jedno byl i nový ústav Anthropos. V r. 1959 založil serii monografií "Anthropos" a r. 1962 mezinárodní časopis "Anthropologie" vycházející 3x ročně. Byl jeho editorem následujících 34 let. Aby podpořil odbornost muzejní práce založil r. 1962 na brněnské Universitě první evropskou katedru muzeologie. Od r. 1962 spolupracoval s Mezinárodní radou muzeí ICOM přiUnescu v Paříži a r 1971 byl zvolen prezidentem této celosvětové organizace. V letech 1972-1990 byl předsedou organizace čs. anthropologů a v letech 1981-1983 byl prezidentem Evropské anthropologické Associace. Pokud se týče vědecké práce, většina jeho publikací se zabývá palaeoanthropologií a lidským vývojem. Publikoval více než 250 původních vědeckých prací a pět knižních prací: Anthropologie der Bronzezeit in Maehren , Anthropologie der jungeren Steinzeit in Maehren , Obrazový atlas pravěkého člověka, The great Art of the Early Australians , Societes des Chasseurs a poslední svazek nyní připravený do tisku: The prehistoric Rock Art of the Libyan Sahara je výsled...
Více od autora
Alena Jakoubková
Alena Jakoubková píšící též pod pseudonymy Anita Pilar a Aliena de Longhe, je autorkou deseti knih, jedenáctá je připravena k vydání a na dvanácté usilovně pracuje. Povoláním je literární redaktorka, k vydání připravuje zejména publikace o umění a historii. První kniha jí vyšla v roce 1999; ačkoli si vždy přála psát romány, osud jí z počátku přihrával jiné žánry. Na jedné straně Ostrov ve znamení tygra a draka, reportážní kniha o Tchaj-wanu, na druhé Hubnout musíš od hlavy, kniha, v níž popsala, jak se jí podařilo v padesáti letech zhubnout skoro dvacet kilo – a váhu si udržet. Svou tvorbou záměrně oslovuje ženy. Chce jim okořenit život romantikou a nabídnout oddechové čtení bez krve a násilí.
Více od autora
Stanislav Jandík
Stanislav Jandík byl český spisovatel, grafik a redaktor. Stanislav Jandík se narodil 14. května 1902 v Praze. Jeho otec Stanislav, pekařský dělník, trpěl tuberkulózou, nemohl pracovat v řemesle a živil se nádenickými pracemi. Matka Anna, rozená Lavírová, byla pradlena a posluhovačka. Z pěti bratří čtyři zemřeli ještě v dětství, poslední bratr Karel, kovodělník, zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. Stanislav Jandík se vyučil v tiskárně grafikem, pracoval v různých tiskárnách. Byl členem dělnické odborové organizace Grafická beseda, která sídlila v Dělnickém domě v Hybernské ulici v Praze. Poté byl čtyři roky bez zaměstnání, živil se ilustrováním, návrhy na plakáty, zhotovováním rytin a podobně. Po práci v tiskárně soukromě studoval střední školu – reálku, poté navštěvoval odborné kurzy Umělecko-průmyslové školy v Praze a Školy uměleckých řemesel v Brně. Pracoval jako redakční malíř v časopisech Ruch a Nový lid. Byl členem brněnské Levé fronty, kterou intelektuálně vedl Dr. Bedřich Václavek. Od roku 1931 byl v redakci časopisu Zlín , kam umisťoval články o SSSR, které mu posílal tajemník KSČ František Píšek. Roku 1935 nastoupil jako redaktor Lidových novin v Praze a začal zároveň pracovat v nakladatelství Volná myšlenka, kde vydal zejména politickou a kulturně historickou práci Masaryk na Valašsku, o jeho boji za poslanecký mandát v roce 1907, kdy proti němu stála nejtemnější reakce, a knihu Železní tovaryši, obsáhlé kritické dílo o Tomáši Baťovi a jeho organizaci práce. Po obsazení Čech a Moravy nacisty odešel z novin, aby nemusel sloužit okupantům v tisku, a začal pracovat v nakladatelství Čin v Praze. Tam spolupracoval s Juliem Fučíkem, Dr. Bedřichem Václavkem, Jaroslavem Kratochvílem, prof. dr. Zdeňkem Pírkem a jinými. Rok 1940 byl jedním z jeho nejplodnějších. Vyšly mu hned tři knihy. o T. Baťovi, Petru Augustinu Šlechtovi a Františku Křižíkovi, za jeho dvě statě zařazené do souborného dí...
Více od autora
Sabrina Jeffries
Sabrina Jeffries je americká autorka románů pro ženy. Říká o sobě, že ji k psaní romantických příběhů nejspíš přivedl pestrý život v mládí. Když jí bylo sedm let, rodiče se stali misionáři v Thajsku. Sabrina tam odjela s nimi a zažila tam bezpočet dobrodružství. Domů se vrátila až kvůli studiu na vysoké škole. Od mládí četla s oblibou romantické příběhy, například romány Barbary Cartland, a sama si jiné příběhy vymýšlela, takže to nemohlo skončit jinak, než že je nyní spisovatelkou na plný úvazek. V současnosti žije s manželem a synem v Severní Karolíně.
Více od autora
Růžena Jesenská
Růžena Jesenská byla česká učitelka, básnířka a spisovatelka. Narodila se v měšťanské rodině jako nejstarší z pěti dětí majitele realit a nedostudovaného právníka Jana Bedřicha Jesenského a jeho manželky Anny, rozené Tiché. Rodina odvozovala svůj původ od slavného lékaře a rektora pražské univerzity Jana Jessenia. Růžena měla mladší sestru Marii a tři bratry, z nich Jan vystudoval lékařskou fakultu UK, stal se stomatologem a z manželství s Milenou Hejzlarovou měl dceru Milenu Jesenskou. Rodina bydlela nejprve na Smíchově ve Vltavské ulici čp. 277, když otec dostal práci v cementárně, přestěhovala se za ním do Radotína, a později se vrátili do staré Prahy. Po absolvování obecné a měšťanské školy na Malé Straně Růžena vystudovala čtyřletý Státní ústav učitelek v Praze na Starém Městě. Studium zakončila roku 1882 povinnou dvouletou praxí, na kterou nastoupila v Mladé Boleslavi a roku 1884 završila maturitou. Podle platných předpisů se učitelky nesměly provdat a mít vlastní děti, aby nezanedbávaly žactvo. V roce 1889 Jesenská přestoupila na malostranskou měšťanskou školu u sv. Tomáše v Praze a tam učila až do předčasného důchodu v roce 1907. Bydlela rovněž na Malé Straně, naposledy ve Všehrdově ulici čp. 445/III. Hojně cestovala, v roce 1893 navštívila pobaltské země, v letech 1901–1938 vícekrát Francii, ale také Itálii a Švýcarsko, roku 1911 byla v Rusku. Je pohřbena na Vinohradském hřbitově v Praze. Růžena používala pseudonymy Eva z Hluboké, Milena Důrasová nebo Martin Věžník a časopiseckou šifru -ská. Literární tvorbu začala od poloviny 80. let lyrickou poezií v časopisech pro děti a mládež, pod patronací Jana Nerudy a Josefa Václava Sládka . Pod vlivem symbolismu a dekadence rozšířila svou tematiku o tragické zejména ženské osudy a v obraznosti používala například pojem barevného slyšení (zvony fialov...
Více od autora
Laura Janáčková
Laura Janáčková je docentka klinické psychologie a autorka knih o lidských vztazích a komunikaci. Laura Janáčková je zaměstnána v Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá psychologií v oblasti aplikované medicíny a komunikace, psychologií u onkologických a jinak těžce nemocných pacientů, psychosomatikou, problematikou bolesti, partnerských a rodinných vztahů a sexuálního chování. Publikovala desítky odborných i populárních článků, je autorkou řady knih. V letech 1987 – 1990 studovala obor psychologie na FF UK v Praze. V roce 1990 získala titul PhDr. na FF UK v Praze a v roce 1996 titul CSc. na téže fakultě. V roce 2004 nostrifikovala a získala titul Dr.phil na Universitat Wien. V roce 2012 získala titul docentka klinické psychologie na FF UP v Olomouci. V roce 2009 bylo zahájeno její habilitační řízení na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. To bylo v březnu 2012 zastaveno. V listopadu 2011 bylo zahájeno její habilitační řízení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitační práce měla název Komunikace ve zdravotnictví a habilitační přednáška Psychologické aspekty onkologického onemocnění. Vědecká rada FF UP schválila návrh na jmenování Dr. Laury Janáčkové Strouhalové docentkou pro obor klinická psychologie v květnu 2012. Je jednatelkou a společnicí ve společnosti Institut partnerských vztahů s.r.o., je zakladatelkou a členem správní rady Ústavu onkologické psychologie z.ú., který vznikl v červenci 2014. Laura Janáčková je 3× vdaná, má dva syny a jednu dceru. Žije v Praze. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidovala jako nestraník za ANO v obvodu č. 27 – Praha 1. Pozornost vzbudila odvážnými billboardy, kde je vyfocená pouze v noční košilce a s volebním heslem „Láska, sex a politika“. Billboard se stal hitem sociálních sítí, kde s...
Více od autora
Johannes Vilhelm Jensen
Johannes Vilhelm Jensen byl dánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1944. Bývá považován za jednu z ústředních postav dánské literatury 20. století. Jedna z jeho sester, Thit Jensenová, byla také známá spisovatelka. Jensen se narodil roku 1873 jako druhý syn zvěrolékaře v malé vesnici v Himmerlandu v severním Jutsku. Do jedenácti let byl vzděláván svou matkou, poté navštěvoval střední školu ve Viborgu a od roku 1893 studoval lékařství na universitě v Kodani. Již během studia si pod pseudonymem Ivar Lykke přivydělával sepisováním komerčních detektivních románů na pokračování. Prosadil se až románem Dánové napsaným v duchu dekadentního novoromantického sebezpytování. Jensen studia na univerzitě nedokončil. Roku 1896 odjel do USA a od roku 1898 se plně věnoval literatuře a žurnalistice. Své první tvůrčí období uzavřel historickým románem Králův pád o králi Kristiánovi II., který je dnes považován za jedno z jeho nejlepších děl. Jako novinář procestoval Jensen celou Evropu, Egypt a Palestinu a roku 1903 navštívil znovu USA. Po této cestě definitivně uvěřil v technický pokrok a v moderní civilizaci a stal se propagátorem sociálního darwinismu. V letech 1912–1913 navštívil Jensen Dálný východ a v letech opět 1925–1926 Severní Ameriku. Během této doby pracoval na svém vrcholném díle, šestidílném románovém cyklu Dlouhá cesta , ve kterém popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století. V tomto cyklu Jensen vytvořil nevědecký a poněkud naivní mýtus o tom, že sever Evropy je kolébkou evropské kultury. Umělecky je to však dílo silné a z tohoto hlediska sklidilo zasloužený úspěch. Po obsazení Dánska německou armádou roku 1940 vyjadřoval Jensen dosti kritické názory na fašismus a antisemitismus. Když mu byla roku 1944 udělena Nobelova cena za literaturu za "ojedinělou intenzitu a produktivitu jeho básnické imaginace ve spojení s bohatým intelektem a odvážným, no...
Více od autora
Henry James
Henry James byl americký spisovatel a kritik. Od roku 1876 žil trvale v Londýně. Narodil se v rodině myslitele a teologa Henryho Jamese staršího , kterému bohaté dědictví umožnilo žít podle vlastních představ. Měl tři bratry, z nichž starší bratr William se stal významným psychologem, a sestru Alici , jejíž deníky, vydané dlouho po její smrti , způsobily ve své době značný rozruch, protože v nich ostře komentovala britský styl života i jmenovitě konkrétní osoby. V létě roku 1855 odcestovala celá rodina do Evropy. Dětem se dostávalo vzdělání od domácích učitelů a Henry krátkodobě navštěvoval školy v různých místech Evropy . Vedle toho intenzivně četl francouzskou, anglickou a ruskou literaturu V roce 1862 se přihlásil ke studiu práv na Harvardově univerzitě, ale nedokončil ho. Vrátil se do Evropy. V Londýně se setkal s řadou osobností . Cestoval po Francii a Itálii a v roce 1875 se usadil v Paříži. Zde se spřátelil s Ivanem Sergejevičem Turgeněvem. Ten jej uvedl do společnosti pařížských spisovatelů, jako byli: Gustave Flaubert, Émile Zola, Alphonse Daudet, Guy de Maupassant nebo Edmond de Goncourt. Následujícího roku odjel do Londýna, kde se nakonec usadil. Jako projev loayality ke své druhé vlasti a rovněž jako protest proti otálení Spojených států se vstupem do první světové války se v červenci 1915 přihlásil k britskému občanství. V prosinci 1915 jej postihl záchvat mrtvice, na jehož následky v únoru 1916 v Londýně zemřel. Jeho tělo bylo zpopelněno a popel uložen na hřbitově v Cambridge, Massachusetts. První povídku Tragédie omylu otiskl roku 1864 anonymně v únorovém čísle magazínu The Continental Monthly . Od roku 1865 přispíval pravi...
Více od autora
Francis Jammes
Francis Jammes byl francouzský básník a prozaik, jeden z nejvýznamnějších představitelů křesťansky orientované literatury 20. století. Většinu života prožil v baskickém Béarnu. Pocházel ze starobylého rodu, byl spíše podprůměrným studentem, u maturity dokonce propadl z francouzštiny. Pracoval jako úředník. Jako básník debutoval kolem roku 1895, jeho básně okamžitě zaujaly, protože představovaly svěží a prostou alternativu k temnému a překombinovanému symbolismu té doby. Přátelil se s významnými literáty své doby a často cestoval, zejm. po severní Africe. Rád také lovil. V roce 1905 pod vlivem svého přítele Paula Claudela konvertoval ke katolicismu. Jeho básně jsou typické svou lyričností, prostotou a svěžestí, vztahují se často k prostému vesnickému prostředí. Jeho pozdější básně mají většinou náboženský námět, často jde vysloveně o básnické modlitby. Pro svou melodičnost byly často zhudebňovány. K jeho nejvýznamnějším sbírkám patří De l'Angélus de l'aube à l'angélus du soir . Vydal také celou řadu básnických próz, povídek i románů, nejvýznamnější z nich je patrně Roman du Lièvre . Většina jeho díla byla přeložena do češtiny, nejucelenějším výborem z jeho tvorby je Od rána do večera . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis Jammes na anglické Wikipedii.
Více od autora
Katerina Janouch
Katerina Janouch, rozená Kateřina Janouchová je švédsky publikující spisovatelka a novinářka česko-ruského původu, autorka literatury se sexuologickou tematikou. V lednu 2008 byla hostem pořadu "Uvolněte se, prosím" moderátora Jana Krause. Dcera disidenta Františka Janoucha, jaderného fyzika a pozdějšího zakladatele Nadace Charty 77, a jeho ženy, bioložky Ady Kolmanové. Žije od svých deseti let ve Stockholmu, kde se její otec usadil po vypovězení z Československa v roce 1974. Jako redaktorka, nebo samostatná novinářka pracovala a pracuje pro Mitt Livs Novell, Vecko-Revyn, švédské vydání Elle a další. Populární je její stálá rubrika o otázkách sexu v Expressen. Její knihy, psané a vydané ve švédštině, vyšly i v jiných jazycích. Překládá také z češtiny. Je podruhé rozvedená. S manželem Robertem Bohmanem, scénografem, vychovávají pět dětí . Problémy s jeho závislostí na alkoholu a kokainu, a jak z ní společně hledali cestu ven, publicisticky zpracovala mj. ve dvou ze svých knih. Od roku 2008 je členkou poradního výboru organizace Sector3, zabývající se úlohou neziskových organizací a jejich přínosem pro společnost.
Více od autora
Jiří Jilík
Jiří Jilík je český novinář, publicista, spisovatel a folklorista zabývající se Slováckem. Narodil se v Praze, dětství prožil na Slovácku, odkud pocházel jeho otec Fanek Jilík, umělecký knihvazač a autor knížek o slováckých dětech. Vystudoval učitelství na Pedagogické fakultě a muzeologii na Filozofické fakultě v Brně. Působil jako učitel ve Vlčnově , poté v regionálním tisku, filmové tvorbě a muzejnictví . Žije v Uherském Hradišti. Ve Vlčnově byl předsedou pořadatelské organizace Jízdy králů, dosud autor a moderátor pořadů Vlčnovských slavností s jízdou králů a MFF ve Strážnici . Spoluzakladatel Historické společnosti Starý Velehrad a Expedice Chřiby. Vydavatel regionální literatury . Člen Syndikátu novinářů ČR a Klubu autorů literatury faktu. Čestný občan Vlčnova . Poznámka: ⃰ autorství v kolektivu
Více od autora
Janko Jesenský
Janko Jesenský byl slovenský politik, básník, spisovatel-prozaik a překladatel. Narodil se v Turčianském Svatém Martině. Jeho otec Ján Jesenský-Gašparé byl advokátem a významným činitelem slovenského národního hnutí a spoluorganizátorem akcí celonárodního významu . Vzdělání získával ve svém rodišti, později na gymnáziu v Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a v roce 1893 odmaturoval v Kežmarku. Dvouletou právnickou akademii absolvoval v Prešově, doktorát práv obhájil v Kluži v . V Budapešti složil advokátskou zkoušku. Potom pracoval jako advokátní koncipient v Lučenci, Bytči, Liptovském Mikuláši, Turčianském Svätém Martině a v Novém Mestě nad Váhem. Zde si vytvořil vážnější milostný vztah k mladé klavíristce a zpěvačce Olze Kraftové. V roce 1905 začal v Bánovcích nad Bebravou svoji samostatnou advokátní kariéru. Po osmi letech se oženil s Annou, dcerou významného štúrovského historika Júlia Botty. V 1914 narukoval k trenčanskému pluku. Byl obviněn z vlastizrady, v roce 1915 odvelen na ruskou frontu, kde přešel do ruského zajetí a po jisté době se zde zapojil do československého odboje v Rusku. Redigoval vícero časopisů – Voronežský Čechoslovan , kyjevské Slovenské hlasy. Byl zvolen místopředsedou ruské odbočky Československé národní rady a po složitých politických kolizích s bolševiky se dostal domů. V roce 1919 se pustil do poválečného budování ve vícero úřadech první československé republiky. V roce 1922 byl županem v Rimavské Sobotě, poté velkožupanem v Nitře, v roce 1929 přešel do Bratislavy, kde se stal vládním radou, později viceprezidentem krajinského úřadu. Aktivně se zúčastňoval nejen politického, ale i kulturního a společenského života. V letech 1930–1939 byl místopředsedou Spolku slovenských spisov...
Více od autora
František Janeček
Narozen 23.1.1878 v Klášteře nad Dědinou, zemřel 4.6.1941 v Praze. Dr. ing., Dr.techn.h.c., ředitel strojírenských továren, práce o zbraních a o motocyklech.
Více od autora
Otto Jírovec
Otto Jírovec byl český akademik a parazitolog. V roce 1929 získal doktorát na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také následně působil jako nehonorovaný asistent . V roce 1933 se zde habilitoval v oboru všeobecné zoologie a parazitologie a v roce 1948 získal titul profesora. Během druhé světové války pracoval jako vedoucí laboratoře parazitologie ve Státním zdravotním ústavu, po osvobození se vrátil na Přírodovědeckou fakultu. V letech 1949–1952 vedl katedru zoologie, později řídil na UK zoologický ústav. V letech 1954–1961 vedl Parazitologickou laboratoř ČSAV a v letech 1954–1965 i časopis Československá parazitologie. V roce 1964 stál u založení Protozoologické sekce České parazitologické společnosti. Studoval hlavně parazitické prvoky a z onemocnění převážně trichomoniázu a toxoplazmózu. Odhalil původce intersticiální pneumonie kojenců Pneumocystis carinii . Za své vědecké kariéry publikoval cca 280 odborných článků 250 popularizačních článků a 11 knih. Výběr nejznámějších knih:
Více od autora
Miloš Jiránek
Miloš Jiránek byl český malíř, výtvarný kritik, literát a překladatel. Používal i pseudonym Václav Zedník. V malířském díle byl ovlivněn impresionismem. Otec byl protestantský statkář a mlynář a matka pocházela z bohatého selského rodu Kratochvílů. Při studiích na akademickém gymnáziu v Praze bydlel v rodině Jaroslava Vrchlického, kde jeho osobnost formovala také knihovna. Zvládal skvěle cizí jazyky a mnohé knihy četl v originále. Od roku 1894 studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity a od roku 1895 na pražské Akademii výtvarných umění , nejdříve u Maxmiliána Pirnera a po roce přešel do ateliéru Vojtěcha Hynaise. Roku 1897 vstoupil do SVU Mánes. Od roku 1899 přispíval do Volných směrů. V únoru 1900 cestoval do Mnichova, dále do Benátek a Terstu, na podzim odjel s přítelem Arnoštem Hofbauerem na Světovou výstavu do Paříže. Potkal se zde se sochařem Augustem Rodinem. Nemalou měrou se podílel na zrealizování výstav géniů tehdejšího moderního umění Augusta Rodina v roce 1902 a Edvarda Muncha v roce 1905 v Praze. Od roku 1903 zajížděl po tři roky na Slovensko, kde se pokusil o realizaci zbojnického cyklu. Pro Jiránkovu tvorbu po roce 1905 bylo důležité seznámení s Antonínou Zedníkovou, která se stala umělcovou manželkou. Jeden čas bydlel na Hradčanech v Lumbeho vile, odkud pak také maloval netradiční pohledy na blízký Pražský hrad. Mezi nejslavnější obrazy se řadí "Sprchy v pražském Sokole" a "Pískaři" . V roce 1910 se v Topičově salonu konala Jiránkova první samostatná výstava. Roku 1911 se mu narodila dcera Milada. Na sklonku podzimu 1910 se nervově zhroutil a zemřel na tuberkulózní zánět mozkových blan 2. listopadu 1911 v Praze v 35 letech. Byl pochován na Olšanských hřbitovech ....
Více od autora
Michael Jackson
Michael Jackson , známý jako "král popu", byl americký zpěvák, skladatel a tanečník, jehož kariéra trvala více než čtyři desetiletí. Je jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností 20. století a je považován za jednoho z největších bavičů v dějinách hudby. Jacksonův přínos hudbě, tanci a módě spolu s jeho medializovaným osobním životem z něj učinily celosvětovou osobnost populární kultury.
Více od autora
Maurice Jarre
Maurice Jarre byl uznávaný francouzský skladatel a dirigent, známý především díky své práci na filmové hudbě. Jarre se narodil 13. září 1924 ve francouzském Lyonu a nejprve studoval inženýrství, poté se začal věnovat hudbě. Navštěvoval Pařížskou konzervatoř, kde se vzdělával pod vedením Josepha Martenota, vynálezce Ondes Martenot, raného elektronického hudebního nástroje. Jarreho kariéra v oblasti filmové hudby začala koncem 50. let, kdy začal skládat hudbu ke krátkým filmům.
Více od autora
Klára Jarunková
Klára Jarunková byla slovenská prozaička a autorka knih pro děti a mládež. Narodila se v rodině poštovního úředníka, její otec se později stal správcem horské chaty v Nízkých Tatrách. Vzdělání získala na dívčím gymnáziu v Banské Bystrici, kde také v roce 1940 maturovala. Při zaměstnání pak začala studovat slovenštinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, avšak toto studium nikdy nedokončila. Začala pracovat jako učitelka, později byla zaměstnána na bratislavské radnici, v Československém rozhlase a nakonec se usadila v redakci časopisu Roháč. V roce 1953 začala psát pro rozhlas a později i pro časopis Roháč a pro další časopisy a deníky. První kniha jí však vyšla až v roce 1960. Její přístup k dětské literatuře v té době nezvyklý – příběhy podávala z pohledu dítěte a psala je v první osobě, čímž dávala dětem možnost lépe se vcítit do děje a ztotožnit se s ním. Kromě pohádek psala i dívčí romány a umělecko-naučnou a cestopisnou literaturu. Díla jako Jediná a Bratr mlčenlivého Vlka se díky sedmdesáti překladům stala součástí zlatého fondu světové literatury pro děti a mládež. Její díla jsou přeložena do téměř 40 jazyků.
Více od autora
Josef Jirsík
RNDr. Josef Jirsík byl český zoolog a ornitolog. Je považován za zakladatele seriózní a syntetizující faunistické ornitologie v Československu. Byl zakladatelem Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.
Více od autora
Jiří Janda
Jiří Janda byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel Zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. Jeho otcem byl spisovatel Bohumil Janda Cidlinský . V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku. Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu. Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK . Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt na univerzitě ve Štýrském Hradci. Po promoci zůstal na univerzitě u prof. Františka Vejdovského, odborníka na strunovce. Působil zde jako asistent a demonstrátor. Napsal několik prací o strunovcích a pavoucích, ale obor bezobratlých živočichů jej však nezaujal; prohlásil „tato oficiální zoologická věda se zabývá jen mrtvými živočichy, a nepozoruje jejich život a nedbá krás živé přírody“. Univerzitu opustil v roce 1893 s do roku 1904 vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě . V té době se také věnoval intenzivně ornitologii a publikoval v tomto oboru mnoho kratších a několik rozsáhlejších prací, např. Užitečné ptactvo našeho domova nebo Atlas ptactva středoevropského . Poté se vrátil do Prahy, kde opět učil jako středoškolský profesor. V roce 1907 nastoupil na akademické gymnázium a toto místo zastával až do svého odchodu do penze v roce 1926. Nadále se věnoval publikační činnosti: napsal např. díla Stručná ornitologie všeobecná , Ptačí profily a Naše zpěvné ptactvo . Vydal také obsáhlý čtyřdílný Velký ilustrovaný příro...
Více od autora
Erica Jong
Erica Jongová, rodným jménem Erica Mannová , je americká spisovatelka. Její knihy jsou autobiografické, eroticky otevřené, feministicky zakotvené a mapují typická dilemata ženského života v různých jeho fázích. Narodila se v židovské rodině. Vystudovala anglickou literaturu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Poté vyučovala angličtinu na City College v New Yorku a jeden čas i v německém Heidelbergu, kde žila s druhým manželem. Právě v Německu začala psát. Nejprve vydala sbírku básní Ovoce a zelenina a pak román, jímž se rychle proslavila: Strach vzlétnout . Kniha se stala bestsellerem, celosvětově se jí prodalo 20 milionů výtisků. Biografii věnovala svému příteli Henry Millerovi, nazvala ji Démon zblízka .
Více od autora
Adam Jist
Vlastním jménem Stiblík Jindřich. Narodil se 10.11.1907 v Kladně, zemřel 18.12.1995 v Praze. Básník, beletrista.
Více od autora
Vasilij Jan
Jeho otec byl učitel a překladatel řeckých klasiků, jeho matka pocházela ze starého rodu záporožských kozáků . Jeden z jeho předků bojoval v bitvě u Kunersdorfu a získal stříbrnou medaili.Vroce 1897 absolvoval , na historicko-filologické fakultě .Byl zvláštním dopisovatelem pro SPA .Po válce se vrátil domů ,do střední Asie.V roce 1923 se usadil v Moskvě
Více od autora
Paul Johnson
Paul Bede Johnson je britský římskokatolický historik, novinář a autor řady populárních historických syntéz. Své vzdělání získal na Stonyhurst College a Magdalen College v Oxfordu. Známým se Johnson stal díky svému žurnalistické tvorbě 50. letech, později editoval the New Statesman magazine. Jakožto plodný autor napsal více než 40 knih a přispíval do řady periodik. Zatímco se na začátku své kariéry ztotožňoval spíše s levicí, nyní je prominentním konzervativním historikem. Jeho syn Daniel Johnson je známý novinář a zakladatel časopisu Standpoint. V roce 2006 obdržel Presidential Medal of Freedom od prezidenta George W. Bushe. Johnson se ve svých historických dílech věnuje širokému spektru témat od středověku až po 20. století. Některé publikace jsou proto kritizovány ze strany odborné veřejnosti kvůli uvádění zavádějících informací a zkreslování historických skutečností. V roce 1998 bylo zveřejněno, že Johnson měl jedenáctiletý milostný vztah se spisovatelkou Glorií Stewardovou. Ta zveřejnila jejich mimomanželské dobrodružství jako reakci na Johnsonovo pokrytectví, se kterým píše o morálce, náboženství a rodinných hodnotách. Česky vyšly následující knihy: Antologie, polemiky a historické komentáře Umění Historie Paměti Novely Náboženská literatura Cestopisy
Více od autora
Heidi Janků
Heidi Janků je česká zpěvačka a herečka, známá svým přínosem pro českou popovou scénu. Svou kariéru zahájila v 80. letech 20. století a popularitu si získala svým výrazným hlasem a vystupováním na pódiu. V průběhu let vydala Janků několik alb, na kterých se projevil její pěvecký talent. Kromě hudební kariéry vystupovala také v televizi a v divadle, čímž prokázala svou všestrannost jako bavička. Díky své práci si získala věrné fanoušky a respekt v české zábavní komunitě.
Více od autora
Eva Joachimová
Eva Joachimová se již dlouhá léta zabývá původní čínskou kosmologií z období HAN , čínskou astrologií a medicínou. Je žákyní doktora Borise Brina, Mistra Li, přednášejících na Evropské univerzitě tradiční čínské medicíny profesora Leung Kok-Yena hlavně Martiny Danhiez, Phillipa Riviera, Clauda Vossarta a Michela Vinogradoffa. Spolupracuje se si-fu Jeffreyem Robertsem z Anglie a západními lékaři.
Více od autora
Dobromil Ječný
Doc. JUDr. Dobromil Ječný CSc. Narodil se v Ivanovicích na Hané 10. února 1917. Otce ani rodnou obec mnoho nepoznal, protože otec po návratu z války, z ruské fronty, za několik roků v Mladé Boleslavi, zemřel . Rodina se vrátila na Moravu, do Kyjova. Zde D. Ječný absolvoval základní vzdělání a potom pokračoval ve studiích na tehdejší reálce v Hodoníně a později na reformním reálném gymnáziu v Brně. Pak studoval práva na právnické fakultě tehdejší Masarykovy univerzity v Brně. Po válce začíná pro D. Ječného perspektivní a zajímavá životní dráha v zahraničních stycích a diplomatických službách. Především znalost světových jazyků a pracovní zápal byly hlavní devizy pro úspěšný start dvacetiosmiletého právníka. Od roku 1950 působil v diplomatických službách. Nejprve jako zástupce velvyslance v hodnosti velvyslaneckého rady a dočasně také jako charge d'affaires v Moskvě. Po návratu pracoval šest let jako vedoucí diplomatického protokolu. Během této doby přednášel základy diplomacie a některé aspekty mezinárodního práva. Potom byl jmenován velvyslancem v Japonsku, kde působil čtyři roky . Po návratu opět šest let pracoval jako vedoucí diplomatického protokolu. Od r. 1964 VŠ učitel na Univerzitě 17. listopadu, UK, VŠE, VŠZ Praha a v Č. Budějovicích. Obdržel několik čs. vyznamenání. D. Ječný napsal "Brevíř moderního člověka", knihu o pravidlech chování mezi lidmi a ve společnosti. Veřejnost ho poznala také jako spolutvůrce kdysi oblíbeného televizního seriálu Tajemství výchovy, který natočil režisér a herec Karel Pech.
Více od autora
Alejandro Jodorowsky
Alejandro Jodorowsky Prullansky je chilsko-francouzský filmař, herec, mystik, filosof, autor komiksů, dramatik a spisovatel, někdy řazený k surrealismu. Svou duchovní nauku nazval psychomagie. Narodil se na severu Chile poblíž Iquique v židovské rodině z Ukrajiny. V roce 1939 se rodina přestěhovala do Santiaga, kde se seznámil s básníky Nicanorem Parrou a Enriquem Lihnem. V 50. letech odjel do Paříže, aby se zde učil pantomimu u mima Etienne Decrouxe. Poté založil s Fernandem Arrabalem a Rolandem Toporem avantgardní skupinu performančního umění nazvanou Mouvement panique. Roku 1966 vytvořil svůj první komiks , roku 1967 natočil první film . Roku 1970 zaujal netradičním filmovým westernem El Topo. Film nadchl Johna Lennona a Yoko Ono, kteří poskytli Jodorowskému milion dolarů na další film. Výsledkem byl kultovní snímek La Montaña Sagrada z roku 1973. V něm Jodorowsky otevřel své velké téma esoteriky. Byl poté blízko k realizaci velkého projektu, adaptaci románu Duna Franka Herberta . Projekt však zkrachoval, protože jeho rozpočet a nekonformní zpracování nechtěla zaštítit žádná produkční společnost. Natočil pak ještě tři filmy, ovšem již jen v undergroundové produkci. Známým se stala jeho science-fiction komiksová série Incal z let 1981–1989, na které spolupracoval s kreslířem Moebiem. Koncem 80. let se opět obrátil novým směrem a rozvinul vlastní filosoficko-spirituální syntézu s terapeutickými ambicemi, kterou nazval psychomagie a jež je postavena z velké části na studiu tarotu, imaginaci, interpretaci snů a symbolů. V Paříži začal provozovat psychomagickou terapeutickou praxi, za níž si nechává platit pouze dopisy klientů. Principy této praxe vysvětluje v knize rozhovorů Psychomagie: nástin panické terapie . Vede psychomagické dílny a semináře v různých zemích. V roce 2013 byl...
Více od autora
Vladimír Janovic
Vladimír Janovic, původním jménem Vladimír Pičman , je český spisovatel-básník, překladatel, redaktor a pedagog, původním vzděláním matematik. Po maturitě na benešovském gymnáziu vystudoval matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvoval v roce 1958. Poté krátce působil jako učitel na střední i vysoké škole. V letech 1961 až 1962 pracoval jako redaktor brněnského rozhlasu. Od roku 1962 byl střídavě redaktorem různých literárních periodik a nakladatelství nebo žil jako umělec ve svobodném povolání. Od roku 1990 pracoval jako středoškolský učitel angličtiny a italštiny. Od roku 1965 žije trvale v Praze. Překládá z italštiny.
Více od autora
Tomáš Janovic
Tomáš Janovic je slovenský spisovatel, novinář, textař, básník, autor rozhlasových, televizních, divadelních her a autor literatury pro děti a mládež. Narodil se v rodině úředníka a své vzdělání získal v Bratislavě a v Košicích, posléze však znovu v Bratislavě, kde vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského, odbor slovenština a dějepis. Po ukončení svých studií nastoupil do redakce satirického časopisu Roháč, kde pracoval v letech 1960-1991. Od roku 1991 se věnuje profesionálně literární tvorbě. Svoje díla začal publikovat v časopise Roháč už v roce 1954, knižní debut mu vyšel v roce 1959. Věnuje se tématům jako jsou generační problémy, období válek, rasové pronásledování a další. Tematicky často čerpá ze vzpomínek na vlastní dětství a mládí, které se snaží literárně zachytit. Používá velmi jednoduchý a prostý jazyk, volný verš doplněný zejména o výborný vypravěčský talent a satirické myšlení. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomáš Janovic na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Slávek Janoušek
Slávek Janoušek je český písničkář a kytarista, známý svým přínosem české folkové a akustické hudební scéně. Jeho kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž se stal uznávaným díky svým poetickým textům, osobitému hlasu a zručné hře na kytaru. Janouškova hudba často odráží osobní příběhy, filozofické postřehy a hluboký vztah k přírodě, což má ohlas u širokého publika v jeho vlasti i mimo ni. V průběhu let vydal řadu alb, na nichž se projevuje jeho skladatelský i interpretační talent. Dobře přijatá je i jeho spolupráce s dalšími umělci, například s Jaroslavem Samsonem Lenkem, která ještě více upevnila jeho pověst v českém hudebním průmyslu.
Více od autora
Robert Jackson
Robert Jackson Bennett se narodil v Louisianě a vyrostl v Texasu. Je oceňovaným americkým autorem science fantasy. Je dvojnásobným držitelem ceny Shirley Jackson Award, a to za prvotinu Mr. Shivers a knihu American Elsewhere , za román The Company Man získal ocenění Edgar Award v kategorii nejlepší kniha vydaná v paperbacku. Město schodů je jeho nejnovější román.
Více od autora