Výpis všech autorů

František Jirásek

Narozen 1938. Doc. RNDr., DrSc., matematik, práce z oboru.

E. L James

E L James je pseudonymem Eriky Mitchell Leonard , televizní produkční a manželky scenáristy a režiséra Nialla Leonarda, s nímž je více než dvacet let a má s ním dva pubertální syny. Ve svém reálném životě řídí Mini, má ráda cenově přijatelné bílé víno a Nutellu a nejvíc času jí zabere špinavé prádlo synů, kteří oba hrají ragby. V jejich londýnském domě není ani stopy po Červené mučírně z jejího románu, přesto jí manžel něžně říká Dračice. Studovala historii na University of Kent, psát chtěla už od dětství, snila o tom, že jednou napíše román, který způsobí poprask, ale kvůli rodině a kariéře své sny na čas odložila. Nakonec ale sebrala odvahu a pustila se do psaní svého prvního románu, Fifty Shades od Grey. Původně je psala jako fanfiction ságy Stmívání pod jménem Snowqueens Icedragons, to bylo v roce 2009. Úspěch, kterého její dílo dosáhlo na internetu, ji naprosto šokoval. Vtělila do něj podle svých slov svoji krizi středního věku a všechny své fantazie, které se zřejmě potkaly s fantaziemi mnoha žen po celém světě. Dokazuje to záplava e-mailů v její schránce, jejichž obsah je podobný: „Miluju vaší knihu. A manžel taky děkuje!“ Později změnila jména hlavních postav a v roce 2011 vydala Fifty Shades of Grey v nynější podobě. Erika Mitchelová Leonardová se publicitě spíš vyhýbá. Její agentka Valerie Hoskinsová říká, že autorka nemá zapotřebí dávat rozhovory, protože se její kniha prodává sama. Přesto Erika svolila k prvnímu veřejnému vystoupení v Británii, kam se dostalo 450 fanynek ochotných zaplatit 20 liber za vstupenku. Tam například prozradila, že musela zavolat do prodejny aut, aby se zeptala, zda mohou mít dva lidé sex v Audi R8. Prodejce řekl rezolutní „ne“. Autorka se však vypravila do autosalonu osobně a poté, co si do auta sedla, rozhodla se, že ano. Na otázku, zda její knihu četli její synové řekla: „Panebože, ne. To by mě zabilo a je taky.“ Naopak její dvaaosmdesátiletá matka je knihou nadšena. E. L. James a manželství O svém soukromí autorka ...

Alena Jakoubková

Alena Jakoubková píšící též pod pseudonymy Anita Pilar a Aliena de Longhe, je autorkou deseti knih, jedenáctá je připravena k vydání a na dvanácté usilovně pracuje. Povoláním je literární redaktorka, k vydání připravuje zejména publikace o umění a historii. První kniha jí vyšla v roce 1999; ačkoli si vždy přála psát romány, osud jí z počátku přihrával jiné žánry. Na jedné straně Ostrov ve znamení tygra a draka, reportážní kniha o Tchaj-wanu, na druhé Hubnout musíš od hlavy, kniha, v níž popsala, jak se jí podařilo v padesáti letech zhubnout skoro dvacet kilo – a váhu si udržet. Svou tvorbou záměrně oslovuje ženy. Chce jim okořenit život romantikou a nabídnout oddechové čtení bez krve a násilí.

Václav Jírů

Václav Jírů byl český fotograf a redaktor. Začínal fotografovat jako fotoamatér, od roku 1926 publikoval fotografie a články. Poprvé vystavoval v roce 1933. Spolupracoval s Divadlem Vlasty Buriana, fotografoval v Osvobozeném divadle, věnoval se reklamní fotografii, stal se známým rovněž v zahraničním tisku . V roce 1940 byl zatčen gestapem pro odbojovou činnost, odsouzen na doživotí a vězněn do konce války. V knize Šesté jaro, kde jsou i jeho snímky pořízené krátce po osvobození, popsal svou zkušenost z vězení a koncentračních táborů. Po válce se stal členem Svazu československých novinářů a v roce 1948 členem Svazu československých výtvarných umělců. Věnoval se nadále fotografování, ale rovněž hledání nových talentovaných fotografů. V roce 1957 založil a vedl čtyřjazyčnou fotografickou revui Fotografie. Po emigraci synovce Jiřího Jírů v roce 1968, jemuž byl fotografickým učitelem, byl nucen Václav Jírů opustit místo šéfredaktora Fotografie. Do konce života pak organizoval fotografické výstavy a působil v porotách fotografických soutěží. Záběr tvorby Václava Jírů, zejména v předválečné etapě, byl velmi široký: sportovní fotografie, divadelní portrét, krajina, akt, sociální témata, reportáž. Po válce se soustředil na cykly přírody, krajiny a města. Častým tématem jeho fotografií byla Praha, kterou na rozdíl od mnoha jiných fotografů snímal v její nesentimentální každodennosti . Zemřel roku 1980 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Klára Jarunková

Klára Jarunková byla slovenská prozaička a autorka knih pro děti a mládež. Narodila se v rodině poštovního úředníka, její otec se později stal správcem horské chaty v Nízkých Tatrách. Vzdělání získala na dívčím gymnáziu v Banské Bystrici, kde také v roce 1940 maturovala. Při zaměstnání pak začala studovat slovenštinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, avšak toto studium nikdy nedokončila. Začala pracovat jako učitelka, později byla zaměstnána na bratislavské radnici, v Československém rozhlase a nakonec se usadila v redakci časopisu Roháč. V roce 1953 začala psát pro rozhlas a později i pro časopis Roháč a pro další časopisy a deníky. První kniha jí však vyšla až v roce 1960. Její přístup k dětské literatuře v té době nezvyklý – příběhy podávala z pohledu dítěte a psala je v první osobě, čímž dávala dětem možnost lépe se vcítit do děje a ztotožnit se s ním. Kromě pohádek psala i dívčí romány a umělecko-naučnou a cestopisnou literaturu. Díla jako Jediná a Bratr mlčenlivého Vlka se díky sedmdesáti překladům stala součástí zlatého fondu světové literatury pro děti a mládež. Její díla jsou přeložena do téměř 40 jazyků.

Kinney Jeff

Geoff Johns

Americký autor komiksů.

Miroslav Janotka

Narozen: 25.2.1927 Frenštát p. Radhoštěm, okr. Nový Jičín, zemřel: 12.12.1990 Praha. PhDr. etnograf; abs. FF UK Praha ; odbor. pracovník v Ústředí lid. umělecké výroby , věd. výzkum. pracovník Ú. pro etnografii a folkloristiku ČSAV . Zabýval se hl. tradiční i současnou rukodělnou výrobou, zejména řemesly zpracovávajícími dřevo, železo, bar. kovy, hlínu, rostl. i živočiš. vlákna.

Lenka Jedličková

Mgr., spoluautorka učebnic literatury pro střední školy.

James Jones

James Ramon Jones byl spisovatel známým popisem zážitků z 2. světové války a jejich následků. Narodil se a vyrostl v Robinsonu, Illinois, jako syn Ramona a Ady M. Jones.Upsal se americké armádě v roce 1939 a sloužil v 25th Infantry Division před a v průběhu 2. světové války nejdříve na Havaji potom v bojích na ostrově Guadalcanal,kde byl raněn. Jeho válečné zážitky ho inspirovaly pro některé jeho nejznámější díla. From Here to Eternity zfilmováno v roce1953 a jako TV-miniseriál v roce 1979, následně TV sseriál v roce 1980 Some Came Running The Pistol The Thin Red Line Go to the Widow-Maker The Ice-Cream Headache and Other Stories The Merry Month of May A Touch of Danger Viet Journal WW II Whistle To the End of the War nepublikováno

Steve Jackson

Steve Jackson , anglický spisovatel, herní kritik a autor počítačových her. Spolu s přítelem Ianem Livingstonem založil v roce 1975 společnost Games Workshop a spolupracoval na sérii gamebooků Fighting Fantasy. Steve Jackson pracuje pro Lionhead Studios založené Peterem Molyneuxem na vývoji počítačových her a působí jako profesor na Brunel University v Londýně, kde přednáší teorii digitálních her.

Sláva Václav Jelínek

Sláva Václav Jelínek byl spisovatel, novinář, překladatel z němčiny, angličtiny a srbochorvatštiny. Publikoval své prózy z velké části v časopisech a novinách, např. České slovo, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Hvězda, Večer, Reforma, Expres, Letem světem, Nová Praha, Rozkvět aj. Byl jedním z nejrychleji píšících spisovatelů v české literatuře, čemuž ostatně odpovídala úroveň jeho děl. Podle prohlášení v deníku Expres z r. 1930 měl ve svých 25 letech na kontě již 50 románů. Z jeho nefantastické tvorby jmenujme romány Záhadný mandarin , Muž s kocouřím čelem , Oko orientu , Lordův zločin , Láska cikánky , Proti proudu , několik knih vydal za okupace pod jménem Wilibald Yöring, např. Smrt před očima či Aljaška . V letech 1931–32 vydal 28 sešitů série detektivek „Detektiv Bangs“. Po válce byl podle pamětníků odsouzen v rámci tzv. „velkého dekretu“ , ve vězení strávil přibližně šest let. Po rozsudku se ho zřekla celá rodina. Navzdory vězení se pokusil o spisovatelský comeback, v 60. letech těsně před smrtí údajně požádal svého synovce, aby se zaštítěn svým jménem pokusil prorazit v Československé televizi. To se vzhledem k nekvalitě Jelínkova díla nepodařilo a spisovatel posléze zemřel v zapomnění.

Robert Jungk

Robert Jungk, vlastním jménem Robert Baum byl rakouský futurolog, novinář a spisovatel židovského původu. Studoval filozofii a psychologii v Berlíně, psychologii a sociologii na Sorboně v Paříži, historii v Curychu, kde v roce 1945 získal doktorát. Pro svůj židovský původ byl v roce 1933 nacistickým režimem zbaven německé státní příslušnosti a uvězněn. V letech 1965 až 1968 byl prezidentem vídeňského Ústavu pro otázky budoucnosti . Působil na výzkumných centrech v Německu, Rakousku, USA a Švýcarsku. V roce 1967 spoluzaložil skupinu Mankind 2000 a od roku 1974 byl jejím předsedou.

Nesboe Jo

Henry James

Henry James byl americký spisovatel a kritik. Od roku 1876 žil trvale v Londýně. Narodil se v rodině myslitele a teologa Henryho Jamese staršího , kterému bohaté dědictví umožnilo žít podle vlastních představ. Měl tři bratry, z nichž starší bratr William se stal významným psychologem, a sestru Alici , jejíž deníky, vydané dlouho po její smrti , způsobily ve své době značný rozruch, protože v nich ostře komentovala britský styl života i jmenovitě konkrétní osoby. V létě roku 1855 odcestovala celá rodina do Evropy. Dětem se dostávalo vzdělání od domácích učitelů a Henry krátkodobě navštěvoval školy v různých místech Evropy . Vedle toho intenzivně četl francouzskou, anglickou a ruskou literaturu V roce 1862 se přihlásil ke studiu práv na Harvardově univerzitě, ale nedokončil ho. Vrátil se do Evropy. V Londýně se setkal s řadou osobností . Cestoval po Francii a Itálii a v roce 1875 se usadil v Paříži. Zde se spřátelil s Ivanem Sergejevičem Turgeněvem. Ten jej uvedl do společnosti pařížských spisovatelů, jako byli: Gustave Flaubert, Émile Zola, Alphonse Daudet, Guy de Maupassant nebo Edmond de Goncourt. Následujícího roku odjel do Londýna, kde se nakonec usadil. Jako projev loayality ke své druhé vlasti a rovněž jako protest proti otálení Spojených států se vstupem do první světové války se v červenci 1915 přihlásil k britskému občanství. V prosinci 1915 jej postihl záchvat mrtvice, na jehož následky v únoru 1916 v Londýně zemřel. Jeho tělo bylo zpopelněno a popel uložen na hřbitově v Cambridge, Massachusetts. První povídku Tragédie omylu otiskl roku 1864 anonymně v únorovém čísle magazínu The Continental Monthly . Od roku 1865 přispíval pravi...

Spencer Johnson

Spencer Johnson byl americký lékař a spisovatel, známý především svou sérií dětských příběhů ValueTales a svým bestsellerem Who Moved My Cheese? . Byl ředitelem společnosti Spencer Johnson Partners. Johnson také napsal knihu "Yes" or "No": The Guide to Better Decisions a je spoluautorem knihy The One Minute Manager . Jeho poslední knihou je Out of the Maze, sequel ke knize Kam se poděl můj sýr, která byla vydána až posmrtně v roce 2018. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, kniha Who Moved My Chesse? do 47. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johnson Spencer na anglické Wikipedii.

Miloň Jasanský

Je publicista, textař reklamní agentury Kvart Hradec Králové, manažer kanadského cestovatele českého původu Leoše Šimánka, spoluautor knih: Můj život s hokejkou , K 2 8611 m, Tulákem ve větru Himaláje, Na hrotech zeměkoule .

Janis Joplin

Janis Joplin byla americká rocková, soulová a bluesová zpěvačka a skladatelka, všeobecně považovaná za jednu z největších a nejvlivnějších umělkyň své doby. Proslavila se koncem 60. let jako zpěvačka psychedelicko-kyselé rockové skupiny Big Brother and the Holding Company a později jako sólová umělkyně s vlastními doprovodnými skupinami The Kozmic Blues Band a The Full Tilt Boogie Band. Její syrový, silný vokál a elektrizující pódiová prezentace uchvátily publikum a zapsaly ji do hudební historie.

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...

Pavel Jansa

Pavel Jansa je český lékař a spisovatel. Jeho dětství a mládí je spjato s městy Prostějovem, Brnem a s obcí Radějov u Strážnice, v nichž střídavě žil. Roku 1959 složil v Prostějově maturitní zkoušku, v roce 1964 úspěšně ukončil studia medicíny v Brně. Po studiích se uplatnil v medicínském oboru, mezi lety 1964–1971 působil v Brně ve Výzkumném ústavu pediatrickém a ve Fakultní nemocnici. V letech 1971–1994 působil v Olomouci na Lékařské fakultě Univerzity Palackého, od roku 1994 pak jako manažer výzkumných, marketingových a edičních projektů jak ve vlastní agentuře, tak v domácích i zahraničních korporacích. Neomezil se pouze na české prostředí, jeho jméno je známé i v zahraničí díky vědecké práci a přednáškám v USA, Velké Británii, Německu a Rakousku. Od roku 1990 se soustavně věnuje beletrii, ovšem psal, překládal a redigoval i popularizační příručky, učebnice, odborné texty a časopisecké články s medicínskou tematikou. V současné době žije v Olomouci. Jeho manželka MUDr. Katarína Jansová, CSc., je docentka stomatologie, starší syn Pavel je lékařem, mladší syn Petr právníkem. Má dva vnuky Patrika a Davida a jednu vnučku Sophii Patricii. Ve svém odborném výzkumu studoval problematiku buněčných obranných reakcí. Výsledky této práce se staly základem jeho disertací – CSc. v Bratislavě roku 1967 a DrSc. v Praze roku 1979. Habilitační práci obhájil na Masarykově univerzitě v Brně a v roce 1975 byl jmenován docentem. Profesorské řízení proběhlo na Univerzitě Karlově v Praze a profesorem byl jmenován v roce 1983. V roce 1982 získal medaili Pro merito Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1984 mu byla udělena cena České lékařské společnosti za vědeckou práci roku, roku 1987 obdržel medaili Za obětavou práci ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Roku 1994 byl jmenován členem Newyorské akademie věd. Výsledky své rozsáhlé vědecké práce publikoval ve více než 350 statích v odb...

Josef Jirsík

RNDr. Josef Jirsík byl český zoolog a ornitolog. Je považován za zakladatele seriózní a syntetizující faunistické ornitologie v Československu. Byl zakladatelem Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.

Josef Jelen

Josef Jelen byl český římskokatolický duchovní, člen kongregace redemptoristů a spisovatel. Po roce 1963 odešel z duchovenského stavu. Byl pak jedním z exponentů normalizace v Československém rozhlasu. V závěru života se určitým způsobem vrátil ke katolické víře. Josef Jelen pocházel z rodiny malíře písma a pozlacovače. Rodiče jej nasměrovali k duchovenskému stavu. Vystudoval pražské Arcibiskupské gymnázium, a po něm vstoupil do Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele . Na kongregačním učilišti v Obořišti vystudoval teologii a v roce 1946 byl vysvěcen na kněze. Následně působil v redemptoristické koleji při kostele sv. Jana Nepomuckého v Plzni. Zde proslul jako oblíbený kazatel a rovněž začal psát svá první literární a básnická díla. Po roce 1948 začal v kázáních kritizovat komunistický režim. Rovněž přes státní zákaz četl v kostele pastýřský list biskupů V hodině velké zkoušky, který navíc doplnil vlastním komentářem. To vedlo v roce 1949 k jeho zatčení a tříletému věznění. Tři roky ve vězení Josefa Jelena značně proměnily. Ihned po propuštění mohl požádat o ustanovení do duchovní správy . Nadále se snažil prosadit také jako spisovatel a básník, často se odkazoval například na Jakuba Demla. Deml sám však o kontakty s Jelenem příliš nestál, ba dokonce mu doporučoval, aby literárních a básnických pokusů zanechal. Jelen nicméně začal používat určitou sebestylizaci do role kněze rebelanta. Tím se snažil připodobnit Demlovu "rebelantskému" období z první poloviny 20. století. Josef Jelen v letech 1952-1958 působil jako administrátor v Konárovicích. Zde vedl vzorně farní agendu a poměrně ochotně spolupracoval s komunistickými orgány veřejné správy. V letech 1...

Jiří Jilík

Jiří Jilík je český novinář, publicista, spisovatel a folklorista zabývající se Slováckem. Narodil se v Praze, dětství prožil na Slovácku, odkud pocházel jeho otec Fanek Jilík, umělecký knihvazač a autor knížek o slováckých dětech. Vystudoval učitelství na Pedagogické fakultě a muzeologii na Filozofické fakultě v Brně. Působil jako učitel ve Vlčnově , poté v regionálním tisku, filmové tvorbě a muzejnictví . Žije v Uherském Hradišti. Ve Vlčnově byl předsedou pořadatelské organizace Jízdy králů, dosud autor a moderátor pořadů Vlčnovských slavností s jízdou králů a MFF ve Strážnici . Spoluzakladatel Historické společnosti Starý Velehrad a Expedice Chřiby. Vydavatel regionální literatury . Člen Syndikátu novinářů ČR a Klubu autorů literatury faktu. Čestný občan Vlčnova . Poznámka: ⃰ autorství v kolektivu

Iris Johansen

Americká autorka Iris Johansen se narodila 7. dubna 1938 a píše knihy dvou žánrů - detektivky a romantické novely. S psaním začala až v době, kdy její děti, dcera Tamara a syn Roy, začali studovat střední školu a odstěhovali se na středoškolskou kolej. Nejprve psala z důvodu, aby vyplnila tak náhle vzniklý volný čas. První úspěchy sklízela na poli romantické literatury ze současnosti, jejímuž psaní se věnovala od roku 1984 do r. 1993. Od roku 1991 se dala na psaní historických romancí a hned v roce 1991 vydala historickou romanci The Wind Dancer , která měla velký úspěch, a proto se čtenáři dočkali pokračování - Storm Winds a Reap the Wind. V roce 1996 se Iris vrhla na psaní detektivek a taktéž se jí dařilo. Tomuto žánru zůstala věrná až do současnosti. Iris sama říká, že při psaní knih je na sebe přísná - každý den přijde na devátou do své kanceláře a pracuje tak dlouho, dokud nenapíše alespoň deset stran příběhu. Někdy má “práci” hotovou za čtyři hodiny, jindy jí psaní zabere až dvanáct hodin. Její dcera Tamara je rovněž její osobní asistentkou a společně příběhy a postavy dolaďují. Spolu se synem Royem Iris napsala dvě knihy - Silent Thunder a Storm Cycle. Iris žije spolu se svým manželem blízko Atlanty, ve státě Georgia, a nyní pracuje na další své knize.

Foglar Jaroslav

Mahalia Jackson

Mahalia Jackson , často označovaná za "královnu gospelu", byla americká gospelová zpěvačka proslulá svým sytým, silným hlasem, který uchvacoval publikum po celém světě. Jacksonová se narodila 26. října 1911 v New Orleans v Louisianě a vyrůstala v prostředí, které bylo prodchnuto hudebními tradicemi spirituálů a církevní hudby. Její kariéra se začala formovat na počátku 30. let 20. století, kdy začala nahrávat a vystupovat. Její kariéra trvala více než čtyři desetiletí a sehrála významnou roli v popularizaci gospelové hudby mimo kostel, v koncertních sálech a na mezinárodních pódiích.

Klára Janečková

Klára Janečková je česká spisovatelka a psycholožka. Pracuje a žije ve Zlínském kraji. V roce 2002 získala ocenění „Nejlépe prodávaná prvotina roku“. Od roku 2003 je členkou Syndikátu novinářů České republiky ve Zlíně. Od téhož roku publikuje v magazínu NewExpress. V letech 2004 - 2009 publikovala v časopisu Glanc. V letech 2009 - 2010 publikovala v časopise History revue a týdeníku Šarm . V letech 2011 – 2013 zpracovávala odborné články pro Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem.

K Jerome

Jerome Klapka Jerome byl anglický spisovatel a redaktor, známý zejména pro své humoristické povídky a cestopisy . Jeho nejznámějším dílem jsou Tři muži ve člunu a volné pokračování Tři muži na toulkách.

Jana Janusová

Docentka na katedře Pedagogické fakulty v Plzni. Autorka historických románů. Kameník krále Vladislava - 1996 Labuť a kalich - 1996 Janusová napsala s Otakarem Káňou Památná místa naší vlasti - 1982

Ivo Jahelka

Ivo Jahelka je český písničkář a právník, známý svými humornými a satirickými písněmi, které často obsahují prvky folku a country. Jeho hudební kariéra je poněkud netradiční, neboť své umělecké aktivity vyvažuje profesionální kariérou právníka. Jahelkova hudba často odráží jeho právnické vzdělání, vtipné texty si pohrávají se slovy a právními pojmy. V České republice si získal příznivce díky svému jedinečnému spojení hudby a komedie, které nachází odezvu u posluchačů, kteří oceňují jeho chytrý pohled na každodenní situace a společenské komentáře.

Darina Jirotková

Matematička a pedagožka. Práce z oblasti výuky matematiky.

Antonín Jedlička

Antonín Jedlička vystupující také pod uměleckým pseudonymem Strýček Jedlička byl český herec, bavič, recesista, komik a humorista, imitátor a zvláštní dětský herecký idol. Narodil se jako nejstarší ze šesti dětí, jeho první dětská role byl Skokánek v Lišce Bystroušce v Národním divadle. Později následovaly dětské role ve Vinohradském divadle. Jako "strýček" začal v roce 1948 s divadélkem strýčka Jedličky. Jednalo se o hravého a tvořivého člověka, který uměl nejen zpívat, ale také napodobovat tisíce různých zvuků pocházejících jak z přírody, tak i mimo ni. Mnozí lidé ani netuší, že právě Antonín Jedlička natočil snad tisíce různých zvuků, pazvuků a ruchů v mnoha českých filmech a rozhlasových pořadech – jeden příklad za všechny ostatní: hrozné mlaskání legendární masožravé byliny Adély ve filmu Adéla ještě nevečeřela je právě hlas Antonína Jedličky. V roce 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem, byl nositelem Řádu dětského úsměvu a laureátem Haškovy Lipnice. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Vladimír Janovic

Vladimír Janovic, původním jménem Vladimír Pičman , je český spisovatel-básník, překladatel, redaktor a pedagog, původním vzděláním matematik. Po maturitě na benešovském gymnáziu vystudoval matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvoval v roce 1958. Poté krátce působil jako učitel na střední i vysoké škole. V letech 1961 až 1962 pracoval jako redaktor brněnského rozhlasu. Od roku 1962 byl střídavě redaktorem různých literárních periodik a nakladatelství nebo žil jako umělec ve svobodném povolání. Od roku 1990 pracoval jako středoškolský učitel angličtiny a italštiny. Od roku 1965 žije trvale v Praze. Překládá z italštiny.

Miluše Jankásková

Narozena 1955. Pedagožka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro výuku němčiny.

Laura Janáčková

Laura Janáčková je docentka klinické psychologie a autorka knih o lidských vztazích a komunikaci. Laura Janáčková je zaměstnána v Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá psychologií v oblasti aplikované medicíny a komunikace, psychologií u onkologických a jinak těžce nemocných pacientů, psychosomatikou, problematikou bolesti, partnerských a rodinných vztahů a sexuálního chování. Publikovala desítky odborných i populárních článků, je autorkou řady knih. V letech 1987 – 1990 studovala obor psychologie na FF UK v Praze. V roce 1990 získala titul PhDr. na FF UK v Praze a v roce 1996 titul CSc. na téže fakultě. V roce 2004 nostrifikovala a získala titul Dr.phil  na Universitat Wien. V roce 2012 získala titul docentka klinické psychologie  na FF UP v Olomouci. V roce 2009 bylo zahájeno její habilitační řízení na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. To bylo v březnu 2012 zastaveno. V listopadu 2011 bylo zahájeno její habilitační řízení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitační práce měla název Komunikace ve zdravotnictví a habilitační přednáška Psychologické aspekty onkologického onemocnění. Vědecká rada FF UP schválila návrh na jmenování Dr. Laury Janáčkové Strouhalové docentkou pro obor klinická psychologie v květnu 2012. Je jednatelkou a společnicí ve společnosti Institut partnerských vztahů s.r.o., je zakladatelkou a členem správní rady Ústavu onkologické psychologie z.ú., který vznikl v červenci 2014. Laura Janáčková je 3× vdaná, má dva syny a jednu dceru. Žije v Praze. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidovala jako nestraník za ANO v obvodu č. 27 – Praha 1. Pozornost vzbudila odvážnými billboardy, kde je vyfocená pouze v noční košilce a s volebním heslem „Láska, sex a politika“. Billboard se stal hitem sociálních sítí, kde s...

Josephus Flavius

Iosephus či Josephus , původním jménem Josef ben Matitjahu , řecky Iosepos , byl židovský kněz, učenec a historik, který zanechal významné poznámky o První židovské válce v letech 66–70. Své jméno Flavius si Josef přibral podle rodového jména císaře Vespasiana. Znalosti o svém životě nám Josef poskytl sám ve svém autobiografickém díle. Narodil se v kněžské židovské rodině jako Josef syn Matatjášův v roce 37/38. Jeho rodina pocházela svými kořeny z rodu Hasmonejců. Jeho mateřským jazykem byla aramejština, z jiných řečí si téměř dokonale osvojil řečtinu. Byl vynikajícím studentem náboženských otázek a již ve věku 14 let byl dotazován na některé otázky jeruzalémským veleknězem. V 16 letech se přidal na stranu asketického poustevníka Banna. V roce 57 se vrátil zpět do Jeruzaléma, kde se přidal na stranu farizeů. V Judsku tehdy panovalo stále silnější napětí jak mezi Židy a Římem, tak mezi Židy samotnými. Když v roce 64 římský prokurátor v Judeji poslal několik kněží v okovech do Říma, vydal se Josef s delegací za jejich propuštění k Neronovu císařskému dvoru. Jeho mise byla úspěšná i díky císařově manželce Poppaee, která se jeho případu ujala, Josef navázal úspěšné kontakty s okrajovými kruhy císařského dvora. Při jeho návratu v Judeji začínalo velké národní povstání. V roce 66 Juda Galilejský obsadil pevnost Antonii a Josef s dalšími kněžími se přidali na stranu bojovníků za nezávislost. Vzápětí byl Josef poslán do Galileje, aby ji připravil na válku, opevnil a nasbíral brannou sílu. Na jeho stranu se přidala židovská města, ale města s převážnou většinou řeckých obyvatel se mu získat nepodařilo. Nakonec se opevnil v Jotapatě, která však byla Římany dobyta. Josef sice chtěl nejprve spáchat sebevraždu, Bůh jej však přesvědčil, aby se Římanům vzdal, protože jejich vítězství bylo nevyhnutelné. Byl tedy zajat, ale jelikož vojevůdci Vespasianovi předpověděl, že se stane císařem...

Jaroslav Jankovec

Narozen 26.4.1896 v Malenicích nad Volyňkou, zemřel 6.9.1961 v Praze. Dirigent a skladatel, práce z oboru.

Ivan Martin Jirous

Ivan Martin Jirous, známý též pod přezdívkou Magor, nebo Magor Jirous , byl český básník, publicista a výtvarný kritik, spiritus agens – vůdčí duch českého undergroundu. Je znám především spoluprací s nezávislou rockovou skupinou The Plastic People of the Universe. V době normalizace byl za své politické názory pětkrát vězněn. Stal se držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně. Narodil se v rodině berního úředníka a učitelky v Humpolci, kde také složil maturitní zkoušku na SVVŠ . Původně chtěl studovat FAMU, ale jeho bratranec a redaktor časopisu Výtvarná práce Jiří Padrta ho nasměroval k dějinám umění. V roce 1962 složil přijímací zkoušky na obor dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle tehdejších pravidel musel před vysokoškolským studiem rok manuálně pracovat, v jeho případě jako stavební dělník a topič. Řádně studoval teprve v letech 1963 až 1968. Tématem jeho diplomové práce se stala vizuální poezie v díle Jiřího Koláře a Henriho Michauxe. O dva roky starší sestra Zora se rovněž věnovala výtvarnému umění. Poprvé se oženil s Věrou Vařilovou , básnířkou a historičkou umění. V roce 1972 se jí narodil syn Tobiáš Jirous, dnes herec, spisovatel a DJ. Podle rodného listu je Jirousovým synem, jeho biologickým otcem je však filosof Jiří Němec. V roce 1976 se Jirous oženil podruhé, tentokrát s malířkou Juliánou Stritzkovou , vnučkou Josefa Floriana. S Julianou měl dvě dcery, v roce 1980 Františku a v roce 1981 Martu. Velkou část dětství svých dcer prožil ve vězení, ale s rodinou udržoval korespondenci, krátce poté, co byl propuštěn, se ale toto manželství rozpadlo. Dcera Františka dodnes vydala dva romány. Je předsedkyn...

Alois Joneš

Alois Joneš je český spisovatel, novinář a ekonom. V roce 1953 ukončil studium na Vysoké škole ekonomických věd v Bratislavě a pak jako ekonom pracoval v různých podnicích. V letech 1968-1969 byl ředitelem nakladatelství a vydavatelství Svazu čs. novinářů. V letech 1970 – 1980 byl Alois Joneš vedoucím tiskového oddělení Filmového studia Barrandov. V roce 1980 opět změnil místo, stal se vedoucím hospodářsko-technické správy v radioterapeutickém ústavu v Praze na Bulovce. Odtud odešel v roce 1983 do nakladatelství Avicenum, kde nastoupil do funkce obchodního náměstka. Zde zůstal do roku 1987. Byl také novinářem. Oženil se s Mgr. Zojou, nyní Jonešovou a má s ní děti Josefa a Kristýnu . Psal hry, povídky, novely i romány z různých žánrů, od pohádek ke SF románům.

Stanislav Jandík

Stanislav Jandík byl český spisovatel, grafik a redaktor. Stanislav Jandík se narodil 14. května 1902 v Praze. Jeho otec Stanislav, pekařský dělník, trpěl tuberkulózou, nemohl pracovat v řemesle a živil se nádenickými pracemi. Matka Anna, rozená Lavírová, byla pradlena a posluhovačka. Z pěti bratří čtyři zemřeli ještě v dětství, poslední bratr Karel, kovodělník, zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. Stanislav Jandík se vyučil v tiskárně grafikem, pracoval v různých tiskárnách. Byl členem dělnické odborové organizace Grafická beseda, která sídlila v Dělnickém domě v Hybernské ulici v Praze. Poté byl čtyři roky bez zaměstnání, živil se ilustrováním, návrhy na plakáty, zhotovováním rytin a podobně. Po práci v tiskárně soukromě studoval střední školu – reálku, poté navštěvoval odborné kurzy Umělecko-průmyslové školy v Praze a Školy uměleckých řemesel v Brně. Pracoval jako redakční malíř v časopisech Ruch a Nový lid. Byl členem brněnské Levé fronty, kterou intelektuálně vedl Dr. Bedřich Václavek. Od roku 1931 byl v redakci časopisu Zlín , kam umisťoval články o SSSR, které mu posílal tajemník KSČ František Píšek. Roku 1935 nastoupil jako redaktor Lidových novin v Praze a začal zároveň pracovat v nakladatelství Volná myšlenka, kde vydal zejména politickou a kulturně historickou práci Masaryk na Valašsku, o jeho boji za poslanecký mandát v roce 1907, kdy proti němu stála nejtemnější reakce, a knihu Železní tovaryši, obsáhlé kritické dílo o Tomáši Baťovi a jeho organizaci práce. Po obsazení Čech a Moravy nacisty odešel z novin, aby nemusel sloužit okupantům v tisku, a začal pracovat v nakladatelství Čin v Praze. Tam spolupracoval s Juliem Fučíkem, Dr. Bedřichem Václavkem, Jaroslavem Kratochvílem, prof. dr. Zdeňkem Pírkem a jinými. Rok 1940 byl jedním z jeho nejplodnějších. Vyšly mu hned tři knihy. o T. Baťovi, Petru Augustinu Šlechtovi a Františku Křižíkovi, za jeho dvě statě zařazené do souborného dí...

Robert Jordán

Robert Jordan je pseudonym pro amerického spisovatele James Oliver Rigney, Jr. . Pod tímto pseudonymem je znám jako autor slavného fantasy cyklu Kolo času . Píše také pod pseudonymem Reagan O'Neal. Kromě cyklu Kolo času psal také fantasy romány o Conanovi. Jordan se narodil v Charlestonu v Jižní Karolíně. V letech 1968 až 1970 sloužil dva cykly ve Vietnamu v americké armádě. Za svoje zásluhy zde získal několik vyznamenání. Po návratu z Vietnamu získal titul ve fyzice. Po promoci byl zaměstnán jako jaderný inženýr amerického námořnictva. Svoji spisovatelskou kariéru začal v roce 1977. Mezi jeho koníčky patřila historie, lov, rybaření, námořní plavba, poker, šachy, kulečník a sběr dýmek. Žil v domě postaveném v roce 1797 se svojí ženou Harriet McDougal, která pracuje jako knižní editor pro Tor Books. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Jordan na anglické Wikipedii.

Václav Jirásek

Narozen 8.12.1906 v Mělníku, zemřel 8.3.1991 v Praze. RNDr., docent systematické botaniky, práce v oboru.

Sabrina Jeffries

Sabrina Jeffries je americká autorka románů pro ženy. Říká o sobě, že ji k psaní romantických příběhů nejspíš přivedl pestrý život v mládí. Když jí bylo sedm let, rodiče se stali misionáři v Thajsku. Sabrina tam odjela s nimi a zažila tam bezpočet dobrodružství. Domů se vrátila až kvůli studiu na vysoké škole. Od mládí četla s oblibou romantické příběhy, například romány Barbary Cartland, a sama si jiné příběhy vymýšlela, takže to nemohlo skončit jinak, než že je nyní spisovatelkou na plný úvazek. V současnosti žije s manželem a synem v Severní Karolíně.

Miloš Jelínek

Narozen 2. 10. 1910 v Praze, zemřel 11. 4. 1993. Matematik, pedagog, redakční práce a publikace z oboru.

Katerina Janouch

Katerina Janouch, rozená Kateřina Janouchová je švédsky publikující spisovatelka a novinářka česko-ruského původu, autorka literatury se sexuologickou tematikou. V lednu 2008 byla hostem pořadu "Uvolněte se, prosím" moderátora Jana Krause. Dcera disidenta Františka Janoucha, jaderného fyzika a pozdějšího zakladatele Nadace Charty 77, a jeho ženy, bioložky Ady Kolmanové. Žije od svých deseti let ve Stockholmu, kde se její otec usadil po vypovězení z Československa v roce 1974. Jako redaktorka, nebo samostatná novinářka pracovala a pracuje pro Mitt Livs Novell, Vecko-Revyn, švédské vydání Elle a další. Populární je její stálá rubrika o otázkách sexu v Expressen. Její knihy, psané a vydané ve švédštině, vyšly i v jiných jazycích. Překládá také z češtiny. Je podruhé rozvedená. S manželem Robertem Bohmanem, scénografem, vychovávají pět dětí . Problémy s jeho závislostí na alkoholu a kokainu, a jak z ní společně hledali cestu ven, publicisticky zpracovala mj. ve dvou ze svých knih. Od roku 2008 je členkou poradního výboru organizace Sector3, zabývající se úlohou neziskových organizací a jejich přínosem pro společnost.

Emil Juliš

Emil Juliš byl český básník a výtvarník. Pracoval v několika povoláních nesouvisejících s literaturou, roku 1966 se stal redaktorem ústeckého časopisu Dialog. Roku 1968 se stal jeho šéfredaktorem a v roce 1970 působil jako redaktor přidruženého nakladatelství. V tomtéž roce bylo toto nakladatelství i časopis zrušeno a Emil Juliš se stal ineditním spisovatelem. Až do roku 1980, kdy odešel do důchodu, pracoval nejprve v Povodí Ohře a poté v podniku služeb. Roku 1990 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta. Roku 1996 obdržel Státní cenu za literaturu. Je po něm pojmenována Galerie Emila Juliše v Černčicích. Jeho tvorba má velmi blízko k experimentální poezii. Jeho témata jsou často civilní a čerpaná z průmyslového Mostecka. V druhé polovině 60. let se věnuje malbě a kolážím, které tvoří ještě v 80. letech. S dosud nedoceněným výtvarníkem Vladislavem Mirvaldem se věnuje tzv. fototextům; maluje rovněž na kameny. Vystavoval jak samostatně, tak na společných výstavách. V letech 2003–2006 vzniká řada výtvarných děl ve spolupráci s P. R. Vejrážkou, jemuž Juliš poskytuje k „přelepení“ téměř dvacet svých kreseb, které považuje za „nehotové“ či „nedodělané“.

Antonín Jenne

Narozen 2.12.1881 v Oseku u Milevska, zemřel 17.2.1935 v Praze. Pedagog, státní úředník. Beletrista, autor divadelních her, překladatel z ruštiny.

Anna Jánská

Angličtinářka, podílela se na učebnici "moderní učebnici angličtiny".

Alfred Jarry

Alfred Jarry byl francouzský básník, romanopisec a dramatik. Jeho nejznámějším dílem je Král Ubu, které bývá chápáno jako předchůdce absurdního dramatu. Jarry je rovněž autorem vědecké parodie známé pod jménem 'patafyzika . Alfred Jarry se narodil do velkoobchodnické rodiny. V pěti letech nastoupil do Petit lycée de Laval, aby pak ve studiích pokračoval v Saint-Brieucu a posléze v Rennes. Mezi léty 1885 a 1888 sepsal již několik komedií ve verších i v próze. Na gymnáziu v Rennes jej zaujal profesor fyziky jménem Hébert, který pro své žáky ztělesňoval veškerou směšnost světa. Hébert se stal hlavním hrdinou Jarryho studentské literatury, z níž lze jmenovat především text nazvaný Poláci . Rok před maturitou Jarry tento text přetvořil do formy komedie, čímž vznikla první verze Krále Ubu . V létech 1891–1892 byl Bergsonovým žákem a spolužákem Léona-Paula Fargua a Alberta Thibaudeta na Gymnáziu Jindřicha IV. . Po maturitě se neúspěšně pokusil složit přijímací zkoušky na École normale supérieure . Díky své publikační činnosti se Jarry seznámil s Marcelem Schwobem, zvláště pak s Alfredem Valettem a jeho ženou Rachilde, v jejichž domě v roce 1894 poprvé uvedl svou hru Král Ubu . Spolupracoval s Mercure de France a s Revue Blanche. O dva roky později získal místo v blízkosti Lugné-Poa, který mu svěřil program Théâtre de l'Œuvre, kde se 10. prosince 1896 konala premiéra Krále Ubu. Premiéra doslova šokovala francouzské publikum, které se nedařilo několikrát během hry udržet v sedadlech. Od té doby publikoval díla zabývající se především osobností otce Ubu. Od roku 1894 do roku 1895 řídil spolu s Remy de Gourmontem tříměsíčně vycházející Ym...

Rudolf Jašík

Slovenský prozaik, básník a publicista.

Peter Jaroš

22. január 1940, Hybe) je slovenský prozaik, dramatik a filmový a televízny scenárista. Narodil sa ako prvorodený syn v robotníckej rodine a vzdelanie získaval na Základnej škole v Hybiach, na Gymnáziu v Liptovskom Hrádku a neskôr i v Bratislave, kde študoval na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského odbor slovenčina a ruština. Po ukončení štúdia bol veľmi krátky čas redaktorom vydavateľstva Mladé letá, v rokoch 1965 - 1965 bol redaktorom týždenníka Kultúrny život, neskôr pracoval až do roku 1971 v literárnej redakcii Československého rozhlasu. V rokoch 1972 - 1977 pracoval ako scenárista, v rokoch 1977 - 1980 ako ústredný dramaturg. V rokoch 1992 - 1994 bol poslancom NR SR a tiež korešpondentom redakčnej skupiny anglickej encyklopédie Who is who. V súčasnosti je umeleckým riaditeľom Trigon Production. Žije v Bratislave. Svoje literárne diela začal uverejňovať už počas stredoškolských štúdií v časopisoch Mladá tvorba a Slovenské pohľady. Spočiatku písal poéziu i prózu, no napokon sa sústredil len na písanie prózy a na filmové a televízne scenáre. Vo svojich dielach sa sústreďuje najmä na bežný život, jeho drobné detaily a fakty, cez ktoré prechádza ku vzťahom , no tiež k otázkam a problémom života a smrti. Jeho diela sa vyznačujú tiež sklonom k sentimentalizmu, groteske a sarkastickým postojom k ustáleným hodnotám a vzťahom, sú ovplyvnené existencializmom a antirománmi.

Nicole Jordan

Nicole Jordan se narodila v roce 1954 v Oklahomě, USA. Její otec byl zaměstnán u americké armády, a tak se rodina často stěhovala. Nicole díky tomuto stěhování maturovala na střední škole v Německu. Lásku k romantické literatuře zdědila po své mamince, která jí od raného mládí předčítala Pýchu a předsudek od Jane Austenové. Nicole vystudovala technickou univerzitu v Georgii - obor civilní inženýrství. V tomto oboru pak působila celých osm let. V roce 1985 se Nicole podařilo zrealizovat její velký sen - dočkala se vydání své první romantické knihy. V současné době má Nicole na svém kontě přes dvacet knih, které jsou populární nejen v USA, ale i v jiných zemích. Nicole je vdaná, se svým manželem se přestěhovali z Atlanty do Utahu. Ačkoli Nicole nemá žádné děti, velkou láskou jí je její kůň, irský plnokrevník, se kterým se často účastní různých soutěží.

Maureen Johnson

Americká spisovatelka.

Ladislav Jakl

Narozen 17. 12. 1959 v Chebu. Tajemník prezidenta republiky Václava Klause, publicista, zároveň rockový hudebnik, zpěvák, kytarista.

Johannes Vilhelm Jensen

Johannes Vilhelm Jensen byl dánský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1944. Bývá považován za jednu z ústředních postav dánské literatury 20. století. Jedna z jeho sester, Thit Jensenová, byla také známá spisovatelka. Jensen se narodil roku 1873 jako druhý syn zvěrolékaře v malé vesnici v Himmerlandu v severním Jutsku. Do jedenácti let byl vzděláván svou matkou, poté navštěvoval střední školu ve Viborgu a od roku 1893 studoval lékařství na universitě v Kodani. Již během studia si pod pseudonymem Ivar Lykke přivydělával sepisováním komerčních detektivních románů na pokračování. Prosadil se až románem Dánové napsaným v duchu dekadentního novoromantického sebezpytování. Jensen studia na univerzitě nedokončil. Roku 1896 odjel do USA a od roku 1898 se plně věnoval literatuře a žurnalistice. Své první tvůrčí období uzavřel historickým románem Králův pád o králi Kristiánovi II., který je dnes považován za jedno z jeho nejlepších děl. Jako novinář procestoval Jensen celou Evropu, Egypt a Palestinu a roku 1903 navštívil znovu USA. Po této cestě definitivně uvěřil v technický pokrok a v moderní civilizaci a stal se propagátorem sociálního darwinismu. V letech 1912–1913 navštívil Jensen Dálný východ a v letech opět 1925–1926 Severní Ameriku. Během této doby pracoval na svém vrcholném díle, šestidílném románovém cyklu Dlouhá cesta , ve kterém popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století. V tomto cyklu Jensen vytvořil nevědecký a poněkud naivní mýtus o tom, že sever Evropy je kolébkou evropské kultury. Umělecky je to však dílo silné a z tohoto hlediska sklidilo zasloužený úspěch. Po obsazení Dánska německou armádou roku 1940 vyjadřoval Jensen dosti kritické názory na fašismus a antisemitismus. Když mu byla roku 1944 udělena Nobelova cena za literaturu za "ojedinělou intenzitu a produktivitu jeho básnické imaginace ve spojení s bohatým intelektem a odvážným, no...

Javory

Czech folk group. Formed in 1974, led by Petr Ulrych. Backing band for Hana A Petr Ulrychovi. Line-up 2010: Hana Ulrychová , Petr Ulrych , Kateřina Štruncová , Dalibor Štrunc , Martin Adamus or Jakub Šimáně . Also performing as Javory Beat, with Jiří Kučerovský or Miloš Koubek , Ctibor Hliněnský or Antonín Julina Jr. , Michal Zpěvák and Antonín Mülhansl , Dan Kyzlink , Dušan Reichmann .

Jaromír Jech

Jaromír Jech byl český folklorista, etnograf, literární vědec, germanista, akademik ČSAV a spisovatel. Byl jedním z předních představitelů české folkloristiky druhé poloviny 20. století. Po absolvování gymnázia v Benešově studoval od roku 1937 slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK, kde se postupně začal profilovat jako literární vědec a dialektolog. Jeho studia však na několik let přerušilo uzavření vysokých škol během Druhé světové války. Po osvobození získal stipendium, které mu umožnilo studium ve švýcarské Basileji. V roce 1946 získal aprobaci jako středoškolský profesor a po dalších třech letech obhájil disertační práci, která se zabývala lidovou mluvou na Benešovsku. Následující léta působil jako pedagog na různých gymnáziích, obzvláště pak na gymnáziu v Říčanech u Prahy. Krátce po založení Československé akademie věd se stal odborným pracovníkem Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde zastával mimo jiné funkci vedoucího slovesně folkloristického oddělení. Po odchodu Jiřího Horáka v roce 1964 se ujal předsednictví celého Ústavu. Byl také předsedou celostátní oborové komise pro etnografii a folkloristiku a předsedou pro obhajoby kandidátských disertačních prací v oboru národopisu. V roce 1972 musel z politických důvodů odejít z pozice předsedy Ústavu pro etnografii a folkloristiku do nuceného důchodu. Nadále však působil v ČSAV, přešel totiž do Ústavu pro českou a světovou literaturu. Mimo jiné působil jako dlouholetý redaktor v etnologickém časopise Český lid. Byl zakládajícím členem světové organizace badatelů pro lidové vyprávění , kde po určitou dobu vykonával také funkci člena předsednictva, nebo také mezinárodní etnografické organizace International Society for Ethnology and Folklore. Účastnil se řady mezinárodních konferencí a kongresů a byl spoluautorem mezinárodních vydání zápoadoslovanských pohádek a západoslovanského...

Eva Jiříčková

Středoškolská učitelka výtvarné přípravy a českého jazyka . Také básnířka, fotografka, malířka, grafička a zpěvačka.

Vladimír Javorek

Celé generace entomologů, především těch, kteří se zabývají brouky, získávaly první informace z knížek, jež napsal a zároveň i ilustroval Vladimír Javorek. Tato osobnost se velkou měrou zasloužila o popularizaci výzkumu hmyzu v celém někdejším Československu. Narodil se v Bystřici pod Hostýnem 18. května 1914 manželům Františkovi a Štěpánce Javorkovým, jeho tatínek byl mistr stolař. V průběhu let 1929-33 vystudoval Učitelský ústav v Kroměříži, kde obdržel vysvědčení učitelské dospělosti a začal učit v obecné škole ve Všechovicích. Po dvouleté praxi složil s vyznamenáním požadované zkoušky a 25. listopadu 1935 dostal vysvědčení učitelské způsobilosti pro obecné školy. Krátce učil také v Býškovicích, během války pracoval ve škole v Osíčku a po jejím skončení v Bystřici pod Hostýnem. V letech 1941 a 1942 s vynikajícím prospěchem složil státní zkoušky pro měšťanské školy na obory přírodopis, chemie, fyzika a matematika. Ve Všechovicích se seznámil se svoji životní láskou Marií Marákovou, která na této škole rovněž učila. Vzali se 2. srpna 1938. V následujícím roce se jim narodila dcera, která však tři dny po porodu zemřela. Za tři roky 25. května 1941 se jim narodil syn Vladimír a v roce 1943 do jejich rodiny přibyl ještě Jaroslav. Po únoru 1948 jako aktivní člen Sokola neprožíval zrovna lehké období. Komunisté členům této organizace nemohli zapomenout jejich odvážný demonstrativní odpor, který novému režimu projevili během XI. všesokolského sletu v Praze. Navíc odmítl nabídku vstupu do strany a vše završilo nepravdivé udání žáků ze třídy, kterou ani neučil. Za trest byl poslán učit na Slovácko do Velkého Ořechova. Po prošetření se mu dostalo satisfakce a mohl se do Bystřice vrátit. Ovšem sám si raději vybral Vizovice, kde od roku 1949 na měšťanské škole a posléze, od roku 1954, na tehdejší obdobě gymnázia učil biologii, fyziku a hudební výchovu. Neměl aprobaci pro střední školy, a když na něj pak vedení školy a krajští inspektoři apelovali, ...

Vita Jamborová

Slovenská spisovatelka ukrajinského původu.