7141–7200 z 147314 Autoři
Pavel Pavel (4)
Pavel Pavel je český technik a experimentální archeolog, který se zabýval zkoumáním možných způsobů transportu těžkých břemen při stavbě monumentálních staveb dávnověku. Angažuje se také v politice – v letech 2000 až 2008 a opět 2012 až 2020 jako zastupitel Jihočeského kraje , v letech 1998 až 2019 zastupitel města Strakonice, bývalý člen ODS, nyní člen hnutí JIH 12. Absolvoval elektrotechnickou fakultu Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. V roce 1986 pracoval jako předseda ZO SSM v Zemědělském stavebním sdružení ve Strakonicích. Pavel Pavel se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Základní princip jejich pohybu byl zveřejněn v roce 1971 v knize Francise Maziéra - Tajemství Velikonočního ostrova, str. 110 cit.: "Znovu si připomínám jiné tvrzení jednoho domorodce. Říkal, že "sochy postupovaly vstoje a sunuly se kupředu v přívratných polokroužcích na své kulaté základně." Úspěšně postavil a vyzkoušel, stejně jako i někteří další nezávisle na něm, několik modelů na ověření svých úvah. Veřejnou prezentaci však uskutečnil jako jediný. V roce 1981 vyrobil za vydatné pomoci ZO SSM, stran Národní Fronty, svého zaměstnavatele a dalších přátel 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob. V roce 1986 jej Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí. Dalším pokusem, který Pavel Pavel provedl, bylo přesunutí necelých 30 tun těžkého Kadovského viklanu poblíž obce Kadov v okrese Strakonice. Tento viklan neznámý vandal vyvalil z jeho původního místa. Šest lidí vybavených pouze d...
Více od autora
Pavel Landa (9)
Narozen 1936 v Praze. Saxofonista, archivář, novinář, redaktor a editor, autor encyklopedií a knih pro děti.
Více od autora
Pavel Fink (9)
Pavel Fink byl český spisovatel a novinář, legionář v Rusku. Narodil se v rodině podučitele v Zaječově a spisovatele Petra Finka a jeho manželky Terezie, rozené Čejkové. Gymnázium studoval nejprve v Příbrami, maturoval v roce 1912 v Rokycanech. V roce 1913 nastoupil do redakce Selských listů v Olomouci. V roce 1914 narukoval do 1. světové války na ruskou frontu, kde byl v prosinci téhož roku zajat a pobýval na Sibiři a na Urale. V Rusku mezi jiným vydával krajanský časopis Šlehy. Dne 18. prosince 1917 se v Rusku oženil s Annou Skudre. Měsíc před sňatkem se přihlásil do československých legií. Po počáteční vojenské službě v legiích byl přidělen do redakce Československého denníku vycházejícího na Sibiři; zde v roce 1919 působil jako vojenský zpravodaj v Omsku a počátkem roku 1920 v Čitě. Legie opustil v roce 1920 v hodnosti poručíka. Do Československa se vrátil v srpnu 1920 s manželkou a dvouletým synem. V letech 1920–1921 byl redaktorem deníku Čas a poté byl zaměstnán v pražském Památníku odboje. V letech 1925–1932 byl v Brně vedoucím místní redakce deníku Národní osvobození. Od roku 1933 byl, nadále v Brně, redaktorem deníku Moravské orlice. Aktivně působil v Moravském kole spisovatelů, byl členem jeho výboru a jednatelem, též vedl kancelář Moravského kola. Opakovaně navštěvoval Lotyšsko, Estonsko a Finsko. V polovině roku 1939 odešel do důchodu a přestěhoval se do Jaroměřic nad Rokytnou. V roce 1962 přesídlil do Sadské, zemřel v nemocnici v Nymburce. Dílo Pavla Finka ovlivnil především jeho pobyt v Rusku, který popisoval ve svých reportážně dokumentárních knihách. Své zážitky následně zpracovával Pavel Fink beletristicky. Později se v jeho díle objevila témata z domácího prostředí i hu...
Více od autora
Paul Tournier (8)
Dr. Paul Tournier pracoval jako praktický lékař v Ženevě. Poté, co zjistil, že u velikého počtu pacientů běžné prostředky léčby nedostačují, se začal zajímat o psychologii a později stál u zrodu nové léčebné metody "medicíny celého člověka". Své osobní poznatky popisuje v knihách, z nichž některé vyšly i u nás: Porozumění v manželství, Vina, Silní a slabí, Tajemství, Dobrodružství života, Osoba a osobnost.
Více od autora
Paul Hindemith (7)
Paul Hindemith byl plodný německý skladatel, violista, houslista, pedagog a dirigent, který významně přispěl k hudbě 20. století. Hindemith se narodil 16. listopadu 1895 v Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem a měl velký vliv na vývoj moderní hudby. Jeho kariéra se protáhla přes bouřlivé období obou světových válek, během nichž sloužil v německé armádě, ale nadále komponoval.
Více od autora
Paul Bourget (12)
* 2. září 1852, Amiens † 25. prosinec 1935, Paříž francouzský básník a spisovatel. Jaroslav Vrchlický v antologii Moderní básníci francouzští na str. 84 uvádí: Mimo známé romány a studie literární a cestopisné, které jej postavily v první řadu moderních duchů francouzských, vydal veršem: La vie inquiète , moderní idylku Edel a Les aveux .
Více od autora
Otto Schück (7)
Otto Schück je český lékař, vysokoškolský pedagog a odborník na nefrologii. Během své kariéry vydal mnoho odborných publikací věnující se lékařství, hlavně nefrologii. Vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od r. 1951 se věnuje vědecké činnosti. Od roku 1962 pracoval na Ústavu experimentální teorie. Přednášel na Univerzitě Karlově. V roce 1996 mu byla udělena Cena Jana Evangelisty Purkyně. Pracuje na Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.
Více od autora
Otakar Moravec (5)
Narozen 6. 6. 1924 v Nových Dvorech u Kutné Hory, zemřel 2001 v Drahanovicích. Spisovatel a básník, autor knih pro děti a rozhlasových pořadů.
Více od autora
Otakar Bílek (5)
Otakar Bílek byl český rozhlasový režisér a pedagog. Otakar Bílek se narodil 29. června 1932 v jihočeské Kaplici, kde měl jeho otec malý kadeřnický a holičský závod, jako první ze tří dětí . Rodina v malé pohraniční Kaplici dlouho nezůstala, neboť se zde již v době Bílkova útlého dětství tamější němečtí obyvatelé bouřili proti českému státu. Po německém záboru českého pohraničí v roce 1938 musela rodina Bílkova utéct do vnitrozemské Soběslavi, která byla určitým centrem kraje, odkud oba rodiče Bílkovi pocházeli. Zde tedy Otakar Bílek absolvoval základní školu a poté pokračoval ve studiu na gymnáziu v Táboře, kde maturoval v roce 1951. Tenkrát při soběslavském spolku divadelních ochotníků „Chvalovský“ vznikl i kroužek mladých, kde mladý Ota mohl uplatnit svůj herecký talent. Během studia ve vyšších třídách táborského gymnázia ovšem začal Bílek rozvíjet nejen talent herecký, nýbrž i organizační a režisérský. Zde zorganizoval se spolužáky i staršími kamarády herecký soubor. Jejich první premiérou bylo literárně dramatické pásmo Tábor vypravuje, na jehož literárním podkladě se z podstatné části podílel i on sám. Následovala další inscenace – Gogolova komedie Revizor. Po maturitě v roce 1951 již bylo kadeřnictví Bílkova otce znárodněno a jako bývalému kapitalistovi mu bylo také znemožněno aktivně působit v ochotnickém divadelním spolku. Přesto se Otakar Bílek pokusil o profesionální divadelní kariéru a přihlásil se k přijímacím zkouškám na Akademii múzických umění. Ale v průběhu přijímacích zkoušek mu jeden ze zkoušejících diskrétně prozradil, že z politických důvodů přijat být nesmí, a proto Bílek již v dalších zkouškách ani nepokračoval. Otakar Bílek byl přijat do českobudějovického studia Československého rozhlasu, kde nastoupil na podzim roku 1951 jako asistent režiséra Miroslava Kalného. Ten ho postupně zasvěcoval do rozhlasové praxe a stal se jeho učitelem i vzorem. V roc...
Více od autora
Ondřej Pálka (1)
Narozen 31. 5. 1909 ve Vodňanech, zemřel 1. 4. 1981 v Praze. Středoškolský profesor, redaktor, práce o přírodě, encyklopedie pro děti, překlady z francouzštiny. Působil v Státním pedagogickém nakladatelství, stal se prvním ředitelem Státního nakladatelství dětské knihy , které vedl do roku 1981. Jako překladatel se věnoval především dílu Julese Verna, z něhož přeložil řadu titulů.
Více od autora
Ondřej Bitto (9)
Narozen 1983 v Trutnově. Ondřej Bitto je autorem knihy Microsoft Windows Vista Podrobná uživatelská příručka, spoluautorem bestselleru 1001 tipů a triku pro Microsoft Windows Vista a řady dalších knižních titulů. Mimo toho napsal stovky článků zaměřujících se na bezpečnost, šifrování dat, internet a moderní služby i aplikace. Aktivně publikuje na řadě významných serverů a v odborných časopisech, jeho komentáře můžete najít také v běžném denním tisku.
Více od autora
Oldřich Nečas (8)
Prof. MUDr. Oldřich Nečas, DrSc., vystudoval Lékařskou fakultu MU v Brně. V Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU se zabývá buněčou a teoretickou biologií.
Více od autora
Oldřich Kaiser (4)
Oldřich Kaiser je český filmový a divadelní herec a komik. Za svou dlouhou kariéru hrál v mnoha filmech. Z poslední doby například ve filmech Tmavomodrý svět, Žralok v hlavě nebo Pouta. Hraje také hlavní roli v Menzelově adaptaci Hrabalova díla Obsluhoval jsem anglického krále. Proslul také rolemi v televizních seriálech jako 30 případů majora Zemana či Nemocnice na kraji města. Ve známé komediální dvojici s Jiřím Lábusem vystupoval také v mnoha televizních pořadech jako Možná přijde i kouzelník či improvizační Ruská ruleta. Rovněž spolu natočili dlouhý rozhlasový improvizační seriál Tlučhořovi, který dosáhl v listopadu 2007 osmi set dílů, a úspěšný televizní pořad Zeměkoule. Je po něm pojmenován druh střevlíka , kterého objevil společně s entomologem a neurochirurgem Vladimírem Benešem v létě 2004 v Asii. V letech 1980 až 2005 byla jeho manželkou česká herečka Naďa Konvalinková. Od roku 2020 je jeho manželkou písničkářka Dáša Vokatá. 30. ledna 2003 hrál představení na slavnostním večeru pro Václava Havla. 27. ledna 2004 byl policií obviněn z výtržnictví a z útoku na veřejného činitele. V červenci 2019 prodělal infarkt. Rozhovor k filmu Řachanda
Více od autora
Octave Mirbeau (8)
Octave Mirbeau - 16. února 1917, Paříž) byl francouzský žurnalista, kritik, dramatik, romanopisec a aktivista konce 19. století. Od roku 1896 byl členem Goncourtovy akademie. Psal však také satirické, ironické povídky plné černého humoru. Poté, co napsal deset anonymně podepsaných románů, debutoval se svým vlastním Le Calvaire , ve kterém mu psaní dovolilo překonat traumatické vzpomínky na jeho zničující poměr s Judith Vimmer, pokládanou za nemocnou,kterou v románu přejmenoval na Juliette Roux. V roce 1888 publikoval L'Abbé Jules , první pre-Freudovský román psaný pod vlivem Dostojevského, který se objevil ve francouzské literatuře. Tento text představoval dva hlavní zajímavé charaktery: abbé Jules a otec Pamphile. V knize Sébastien Roch očistil své traumatické zážitky z Jezuitské školy ve Vannes. V románu je třináctiletý Sébastien pohlavně zneužíván knězem, což mu zničí život. Poté se dostavila existenciální a literární krize, přesto během této doby ještě publikoval v ročníku pre-existencialistický román o uměleckém osudu, Dans le ciel , kde představil postavu malíře přímo postavenou na Vincent van Gogh. V dozvucích Dreyfusovy aféry - kde vydráždil Mirbeau svůj pesimismus - vydal dva romány jež byly pokládány za skandální svým pojetím ctností : Le Jardin des supplices a Le Journal d'une femme de chambre , pak Les Vingt et un Jours d'un neurasthénique . V těchto dílech vyrušil tradiční novelistické konvence, cvičil techniku koláže, překračoval zákon pravděpodobnosti a předstírané důvěřivosti a vzpíral se pokryteckým pravidlům slušnosti. V jeho posledních dvou románů - La 628-E8 a Dingo - se vzdaloval ještě více realismu. Popustil uzdu své fantazii a použil fantastické elementy jako svůj automobil a vlastního psa v roli hrdinů. Jejich neurčitostí žánrového propojení, tyto jeho...
Více od autora
Novalis (10)
Novalis, vlastním jménem Georg Friedrich Philipp svobodný pán von Hardenberg, byl německý básník a prozaik, představitel raného romantismu. Novalis byl opakem ostatních romantiků, těšících se ze života, byl šlechtic, který vykonával měšťanské povolání. Zajímal se o básnictví, filozofii a přírodní vědy . Zasnoubil se s třináctiletou Sophií von Kühnovou, která však v patnácti letech zemřela, ještě před svatbou. To jím hluboce otřáslo – její smrt, stejně jako smrt jeho mladšího bratra, ovlivnila jeho literární tvorbu. Zemřel ve 28 letech na tuberkulózu. Ve svých dílech používal mystický, temný a tajemný jazyk.
Více od autora
Nora Szczepańska (3)
Nora Szczepańska byla polská spisovatelka, autorka dobrodružných románů z prostředí severoamerických Indiánů určených dětem a mládeži. Nora Szczepańska vystudovala sociologii na univerzitě v Poznani a fakultu grafiky na Akademii výtvarných umění v Lodži. Debutovala roku 1935 jako básnířka v novinách Głos . Byla členkou Klubu básníků Prom a roku 1938 vydala pod pseudonymem Odlanicka sbírku básní Uwiedzione źródła. V letech 1940–1945 byla totálně nasazená v nacistické Třetí říši, nejprve v Breslau a od roku 1941 ve Vídni. Po válce žila v Lodži a věnovala se psaní knih pro děti a mládež. Roku 1977 obdržela cenu předsedy polské vlády za uměleckou činnost.
Více od autora
Newt Scamander (4)
Mlok Scamander je fiktivní postava z knižní a filmové série, odehrávající ve světě Harryho Pottera. Je hlavní postavou filmu Fantastická zvířata a kde je najít. Napsal také stejnojmennou fiktivní knihu, která je jednou z bradavických učebnic v době studia Harryho Pottera. Je to magizoolog, zkoumá tedy kouzelná zvířata. Stal se velmi slavnou osobností v tehdejším kouzelnickém světě. Ve filmu si lze všimnout jeho žluto-černé šály, která prozrazuje, že po dobu studia v Bradavicích patřil do Mrzimoru. Mlok Scamander, celým jménem Newton Artemis Fido Scamander, se narodil roku 1897. Už jako malý projevoval velký zájem o nejrůznější kouzelnická stvoření. K tomuto zájmu ho přivedla jeho matka, která byla chovatelkou ušlechtilých hipogryfů. Ze Školy čar a kouzel v Bradavicích, kde byl součástí koleje Mrzimor, byl vyloučen kvůli incidentu s magickým zvířetem, které použila jeho láska z dětství Leta Lestrangeová proti spolužačkám, jež ji neměly rády, a on vzal veškerou vinu na sebe. Přijal ale místo na ministerstvu kouzel na Odboru pro dohled nad kouzelnými tvory. Tato práce mu ale přišla nudná, a tak přijal místo na Oddělení pro relokaci domácích skřítků, kde využil své ohromné znalosti o kouzelných tvorech. Prosadil zákon o zákazu experimentálního křížení, aby tak nemohly vznikat nové nezkrotitelné obludy, což do té doby býval na území Británie velký problém. Při své pozdější práci na Ústavu pro výzkum a kontrolu draků podnikal časté služební cesty do zahraničí, při nichž si nashromáždil potřebné informace pro vydání knihy Fantastická zvířata a kde je najít, která se ihned stala celosvětovým bestsellerem. Jako uznání za služby při studiu kouzelných zvířat obdržel také Merlinův řád druhého stupně. Oženil se s americkou bystrozorkou Porpentinou Esther Goldsteinovou, která je z filmu známá jako Tina. O jeho dětech nejsou žádné zmínky, je al...
Více od autora
Neil Young (11)
Neil Young je velmi vlivný kanadský zpěvák, skladatel a hudebník, jehož kariéra trvá již více než pět desetiletí. Young se narodil 12. listopadu 1945 v Torontu v Ontariu, svou hudební kariéru zahájil v 60. letech 20. století a rychle se proslavil výrazným hlasem, hluboce osobními texty a inovativní prací s kytarou. Byl zakládajícím členem skupiny Buffalo Springfield a později se spojil se skupinou Crosby, Stills & Nash a vytvořil skupinu Crosby, Stills, Nash & Young. Jako sólový umělec vydal Neil Young řadu alb, která upevnila jeho postavení jedné z nejtrvalejších osobností rockové a folkové hudby.
Více od autora
Neil Ardley (7)
Anglický jazzový pianista a skladatel, který také udělal jméno jako autor více než 100 populárních knih o vědě a technologii, a na hudbu, se narodil 26. května 1937 v Wallington, Surrey, zemřel dne 23. února 2004; www.neilardley.com
Více od autora
Nazareth (8)
Nazareth je skotská rocková skupina založená v roce 1968 v Dunfermline ve Skotsku. Mezinárodní slávu si skupina získala v 70. letech 20. století svým hardrockovým zvukem, jehož příkladem je šesté studiové album "Hair of the Dog" vydané v roce 1975. Toto album obsahovalo jeden z jejich nejznámějších hitů, titulní skladbu "Hair of the Dog", a také jejich coververzi balady "Love Hurts", která se stala samostatným hitem a základem rockové balady 70. let.
Více od autora
Nathalie Sarraute (5)
Nathalie Sarrautová , rozená Natalia Iljinična Černiovskaja – jako datum narození bývá někdy uváděn 5. červenec 1900, byla francouzská spisovatelka ruského původu, představitelka a zakladatelka tzv. nového románu. Narodila se poblíž Moskvy, ale již roku 1909 se její rodiče trvale usadili v Paříži. Zde také vystudovala práva, historii a sociologii, poté zahájila právnickou praxi, které zanechala roku 1941, kdy se začala plně věnovat literatuře.
Více od autora
Nagy (9)
Více od autora
Naďa Moyzesová (6)
Naďa Moyzesová pracuje jako grafická designérka a ilustrátorka na volné noze. Vystudovala magisterské studium v Ateliéru Grafický design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V nakladatelství XYZ vydala knihy Pověsti hradů a zámků Morava a Slezsko, Slavné historky zbojnické a dětskou knihu Bratři obři, kterou také ilustrovala. Několik pověstí z knihy Pověsti z hradů a zámků Morava a Slezsko vydalo vydavatelství Supraphon na CD Pověsti slezských hradů a zámků a Pověsti moravských hradů a zámků.
Více od autora
Mitch Albom (9)
Novinář, scénárista, dramatik. Píše sloupky do novin Má několik rozhlasových literárních pořadů, Dříve vystupoval jako boxer nebo barový zpěvák a pianistaJe znám svou dobročinnou aktivitou, založil tři charitativní spolky.
Více od autora
Mistříňanka (9)
Mistříňanka je renomovaný moravský folklorní soubor, který je známý svými vystoupeními tradiční české hudby, zejména z moravského regionu. Kapela má bohatou historii, působí již řadu let a významně přispívá k zachování a propagaci regionální lidové hudby. Jsou uznáváni pro svou živou a autentickou interpretaci lidových melodií, v nichž se často prolínají vokální a instrumentální výkony. Mistříňanka Repertoár kapely zahrnuje polky, valčíky a další tradiční taneční hudbu, kterou představili na mnoha albech a živých vystoupeních. Jejich tvorbu oceňují posluchači, kteří mají rádi lidové tradice, a svými nahrávkami a koncerty se významně podílejí na udržování kulturního dědictví moravské hudby.
Více od autora
Miroslav Vízdal (7)
Narozen 20.10.1932 v Lovčicích u Hodonína, zemřel 2002. Učitel, redaktor, prozaik.
Více od autora
Miroslav Pech (9)
Miroslav Pech je český spisovatel. Dětství a dospívání prožil v Nové Bystřici. Prošel mnoha zaměstnáními . Je autorem povídkových sbírek Napíšu Pavle, Ohromně vtipná videa a románu Cobainovi žáci. Povídky publikoval v literárních časopisech časopisech Semtam, H_aluze, Psí víno, Protimluv, Host, Salon, Weles, Pandora, Tvar či na internetové Dobré adrese. Žije v Českých Budějovicích.
Více od autora
Miroslav Pacák (9)
Narozen 30.4.1911 v Krhanicích na Benešovsku, zemřel 13.1.1988 v Praze. Ing., elektrotechnik, práce z oboru radiotechniky a konstrukce měřících a regulačních přístrojů.
Více od autora
Miroslav Myška (8)
Miroslav Myška pracuje jako reklamní fotograf. Od roku 1990 vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Je zkušeným fotografem a autorem několika knih , představil se na mnoha samostatných i skupinových výstavách u nás i v zahraničí.
Více od autora
Miroslav Moravec (7)
Miroslav Moravec byl český divadelní a filmový herec a dabér. Hrát začínal ochotnicky již za středoškolských studií, přestože rodiče s hereckou kariérou nesouhlasili. Divadelní fakultu Akademie múzických umění absolvoval roku 1962 dálkově, dříve nebyl opakovaně přijat. Už během studií přijal první angažmá v Mostě. V dalších letech pak hrál v Chebu a ve Zlíně. V roce 1968 mu nabídl angažmá Otomar Krejča ve svém pražském Divadle za branou. Od roku 1980 pak působil v Divadle pod Palmovkou . V roce 1996 se stal členem Divadla na Vinohradech, ve kterém zůstal až do roku 2004. Působil nejen v divadle, ale i ve filmu, televizi, rozhlase a dabingu. Daboval například inspektora Kojaka, komisaře Moulina, mnoho postav Belmonda, či fiktivní postavu Fantomase. Disponoval velmi zvučným, hlubokým, hebce melodickým hlasem, díky němuž patřil mezi nejvýznamnější české dabingové a rozhlasové herce. Narodil se v Praze na Žižkově rodičům původem z Hané. Měl dvě sestry, Miladu a Marii. S manželkou, výtvarnicí, které říkal „Milča“, měl syna Prokopa a od něho vnuka Daniela.
Více od autora
Miroslav Khol (4)
Miroslav Khol je český fotograf reportáže, portrétů, tabletopu, zátiší a architektury. Velmi často fotografoval malíře a sochaře . Proslul díky svému dramatickému stylu. Prakticky až do 90. let 20. století minulého století fotografoval černobíle. Již od mládí se věnoval fotografii, tiskl snímky v novinách, vydal publikaci Naše Praha a uspořádal několik výstav v Praze i mimo ni . Jeho snímky byly velmi ovlivněny žateckým okolím a lidmi. Pracoval i jako asistent Karla Hájka ve Světě v obrazech, jako vedoucí pracovník v Dilii nebo redaktor ve Světě práce. Avšak nejvíce byl aktivní když pracoval jako fotoreportér v redakci Televizních novin, jeho novinářský styl však nebyl zpravodajský, ale velmi často dramatický a epický. Mezi významné osobnosti české fotografie se zařadil po výstavě uspořádané Galerií hlavního města Prahy v prostorách Staroměstské radnice v létě roku 1986. Zájem o fotografii projevil již ve věku svých dvanácti let, kdy mu jeho strýc Mikuláš věnoval první fotoaparát Zeiss Ikon Box-Tengor. Kholovi po neblahé situaci na Ukrajině ve 40. letech reemigrují s ostatními volyňskými Čechy do své staré vlasti a usazují se v Libočanech u Žatce, vesnici ležící na Ohři, která je obklopena chmelnicemi a zelinářskými zahradami. Po dokončení základní školy se Miroslav Khol přihlásil na Vyšší filmovou školu v Čimelicích. V Čimelicích také začal stoupat jeho zájem o Karla Hájka, je jeho prací nadšen a odjel do Prahy aby se se svým vzorem seznámil. Byl pražským fotografickým životem okouzlen a proto se rozhodl že přestoupí na Střední grafickou školu v Hellichově ulici. Od té doby se rozvíjela jeho dobrodružná povaha, velmi často střídal zaměstnání, avšak stále měl svou jedinou konstantu - fotografování. V roce 1963 uspořáda...
Více od autora
Mirek Vostrý (11)
Mirek Vostrý se zaměřuje především na dětskou tvorbu, ale známý je i kresleným humorem a komiksy . Jeho tvorbou je kreslený humor, ilustrace, reklamní kresba, komiksy, omalovánky, diplomy, přáníčka, malování na obličej a mnoho dalšího.
Více od autora
Mirco De Cet (8)
Narozen v Itálii, žije v Anglii, encyklopedické publikace o automobilech, motocyklech a lokomotivách.
Více od autora
Miloslav Zapletal (7)
Miloslav Zapletal , někdy se píše Miloš Zapletal je český farmář, spisovatel, redaktor, manažer, scenárista, dramaturg, ředitel produkční agentury, producent a prezident Miss České republiky. Absolvoval Báňskou a energetickou průmyslovou školu v Handlové na Slovensku a několik semestrů Fakulta osvěty a novinářství Univerzity Karlovy. V letech 1966–69 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu v Ostravě, poté dva roky ve vydavatelství Puls . Od roku 1970 byl postupně manažerem Karla Kryla, kterého jako recitátora a básníka objevil v roce 1962 v Teplicích, poté jako zpěváka protestsongů v roce 1967 v Olomouci, Marie Rottrové, Olympicu, Lenky Filipové a Pražského Výběru. V letech 1987–90 byl externím dramaturgem Paláce kultury a sportu Vítkovice. Tam založil novodobou Miss Československa, jejímž prezidentem byl do roku 2008. V roce 1990 založil společně s Michaelem Kocábem agenturu Art Production K, která zastupovala řadu umělců , produkovala programy Miss Československo, Tutovka, Vánoční koncert Placido Dominga, Český slavík, Ceny Thálie, Manéž Bolka Polívky, Bolkoviny, Lucie na bílo, EXPO 2000 a zároveň byl scenáristou a producentem některých těchto pořadů. V roce 2008 prodal práva na pořad Miss České republiky a začal podnikat na Farmě Blaník. Napsal několik knih o Miss České republiky, je spoluautorem knížky Zapomenuté divadlo Ateliér. V současnosti píše další knihy, které budou vydány ve vydavatelství Mladá fronta. Je jednatelem a spolumajitelem Farmy Blaník. Je počtvrté ženatý, žije s manželkou Hanou Zapletalovou , která byla produkční, nyní je manažerkou Farmy Blaník. Má čtyři syny, Petra, Roberta, Petra a Miloslava.
Více od autora
Miloš Vysocký (7)
Narozen: 28. 1. 1903 v Ostravě, zemřel 31. 5. 1984 v Kločově u Vítkova. Pedagog na lesnických školách, autor tematické beletrie a odborných publikací z oboru lesního prostředí.
Více od autora
Miloš Hlávka (7)
Miloš Hlávka byl český dramatik, divadelník, básník, prozaik a překladatel z francouzštiny, němčiny a italštiny. Jeho hlavní význam spočíval v oblasti divadla. A to nejen v původních dramatech a ve specifických jevištních přepisech , ale i v jeho uvažování o divadle a v jeho dramaturgickém konceptu básnického divadla. Po osvobození byl nařčen ze spolupráce s Němci a bylo mu vyčítáno jeho manželství se ženou německé národnosti. Na dlouhá léta byl z české kultury vymazán, i když mu posmrtně bylo vydáno osvědčení o občanské bezúhonnosti a konkrétní spolupráce s okupanty mu nebyla nikdy prokázána. Narodil se v rodině dr. Antonína Hlávky, soudního adjunkta v Horšovském Týně a matky Mileny, rozené Smolíkové . Po maturitě na gymnáziu studoval na pražské Univerzitě Karlově. Začal na právnické a přestoupil na filozofickou fakultu, kde v roce 1933 své vysokoškolské vzdělání ukončil. V roce 1929 se Miloš Hlávka seznámil s tanečnicí v Osvobozeném divadle Irmgard Otte a v roce 1931 uzavřeli civilní sňatek na pražském magistrátě. V roce 1936 se jim narodil syn Petr, 1940 dcera Anna. V době Protektorátu zažívala česko-německá rodina obtíže národnostního charakteru. I když syn chodil do české školy, Češi matce vyhrožovali poválečným odebráním dětí. Pro německé úřady zase bylo nepřijatelné, aby dítě německé matky navštěvovalo českou školu. Koncem roku 1944 Hlávkova manželka s dětmi odjela do Meklenburska, kde žili její rodiče. Po válce bylo Irmgard Hlávkové zachováno československé státní občanství. Navrátila se do Prahy, kde žila, stejně jako její děti. 6. května 1945 byl Miloš Hlávka za pražského povstání v Celetné ulici postřelen. Po převozu do nemocnice Na Bulovce následující den zemřel. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V letech 1927-1929 byl členem prvního Voice-bandu E. F. Buriana. Tak...
Více od autora
Miloš Hájek (7)
Miloš Hájek byl český historik, levicový intelektuál, příslušník československého odboje za druhé světové války a mluvčí Charty 77. Narodil se do rodiny, jejíž národně-socialistické smýšlení předurčilo utváření jeho občanského postoje. Pod dojmem událostí přelomu 30. a 40. let vstoupil do Komunistické strany, v jejímž rámci se angažoval v odbojovém hnutí. V důsledku svých aktivit v organizaci Přehledy byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Tomu nakonec unikl díky květnovému povstání. Po válce se angažoval jako přesvědčený komunista, jehož ideologická východiska i občanské postoje v průběhu let procházely evolucí, jejíž osou ovšem vždy bylo úsilí o nalezení optimální ideové formy uspořádání společnosti, již nakonec shledal v demokratickém socialismu. Jeho první manželka, Alena rozená Divišová, přítelkyně z dob odboje, byla historička českého levicového a židovského odboje. Narodili se jim dva synové, jedna vnučka, Anna Hájková, je také historička na britské University of Warwick. Přes politické uvolnění v 60. letech byl pro své revizionistické postoje vyhozen z Vysoké školy politické, odkud následně přešel nejprve do Historického ústavu ČSAV, později do Ústavu dějin socialismu. Ve dnech srpnové invaze do Československa byl jedním z organizátorů vysočanského sjezdu KSČ. Po nástupu normalizace se stal aktivním členem pražského disentu, publikoval v samizdatu, se svou partnerkou Hanou Mejdrovou vydávali periodikum Historické studie, věnované otázkám moderních dějin, a ve svém bytě pořádali setkání předních intelektuálů. Stal se signatářem Charty 77 a v roce 1988 byl jejím mluvčím . V 80. letech rovněž předsedal Klubu Obroda, usilujícímu o naplnění odkazu pražského jara, který se po revoluci integroval do ČSSD. Členem této strany se stal Hájek v roce 1991 a v následujících letech se významně podílel na přípravě odborných materiálů ...
Více od autora
Miloš Forman (6)
Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman , byl česko-americký režisér, scenárista a herec. Byl držitelem dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn, o čemž se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi. Jako dítě přišel o rodiče; otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi. Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944. Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslav...
Více od autora
Milena Bartlová (7)
Milena Bartlová je česká historička umění. Zabývá se uměním a kulturou středověku, metodologií dějin umění, muzeologií a vizuálními studiemi. Věnuje se vědeckovýzkumné a publikační činnosti, v současné době přednáší na katedře teorie a dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Dcera docentky ekonomie na pražské UK Rity Klímové , v letech 1990–1991 československé velvyslankyně v USA, a bývalého reformního komunisty Zdeňka Mlynáře. Rita Klímová byla jedna z prvních průkopnic feminismu v České republice. Má mladšího bratra Vladimíra Mlynáře. Její dědeček Stanislav Budín byl redaktorem časopisu Reportér. V letech 1980–1983 studovala dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a její magisterská diplomová práce: Příspěvek k ikonografii krásného slohu. Figurálně zdobené rámy českých gotických obrazů byla uznána jako rigorózní. Roku 1995 obhájila kandidátskou disertaci: Vztah českých milostných madon k ikonám. K 15. dubnu 2001 byla jmenována docentkou v oboru dějiny umění a od 1. listopadu 2005 je profesorkou. V letech 1992–2014 byla členkou Uměleckohistorické společnosti, v letech 2008–2011 byla předsedkyní. Působila jako zahraniční poradce v Center of Medieval Art in New York , předsedkyně výboru pro udílení Baderových stipendií , členka rady Moravské galerie v Brně , členka komise pro akviziční činnost Sbírky starého umění NG a akreditační komise MŠ Slovenské republiky.
Více od autora
Milan Skala (10)
Narozen 1951. PhDr., novinář, daňový poradce se specializací na nemovitosti, také autor detektivní a sci-fi prózy.
Více od autora
Milan Šimečka (6)
Milan Šimečka byl český a slovenský filosof a literární kritik, otec spisovatele a publicisty Martina Šimečka. Po maturitě 1949 vystudoval českou a ruskou literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v Brně, kterou absolvoval v roce 1953. Poté se stal odborným asistentem na Univerzitě Komenského v Bratislavě, odkud v roce 1958 odešel na Vysokou školu múzických umění, kde se i habilitoval. Byl členem Komunistické strany Československa a na uvedených školách vyučoval marxistickou filosofii. V roce 1970 byl pro své ideové postoje přinucen opustit univerzitní půdu a pracovat v manuálních profesích. V roce 1981 byl v akci Státní bezpečnosti „Francouzský kamion“ obviněn za údajný trestný čin podvracení republiky a vzat do vyšetřovací vazby v Bratislavě a v Praze-Ruzyni, kde byl držen od 6. května 1981 do 27. května 1982. Po listopadu 1989 se stal předsedou Rady konzultantů prezidenta Václava Havla. 23. září 1990 v Praze ve věku 60 let zemřel.
Více od autora
Milan Klima (6)
Narozen 23.1.1932 v Praze. RNDr., CSc., Anatom, ilustrátor a malíř, vedoucí morfologického oddělení Ústavu pro výzkum obratlovců Československé akademie věd. Práce v oboru anatomie obratlovců, překladatel z němčiny a angličtiny.Emigroval do Německa. Od roku 1972 profesorem anatomie na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem a hostujícím profesorem Akademie výtvarných umění tamtéž. Malíř, spisovatel, lékař, skaut. Autor ilustrací pětidílného anatomického slovníku vydaného v Německu a sérií obrazů založených na podobnosti ve stavbě lidského těla a ostatních částí přírody, architektury...atd. Autorem fascinující série obrazů na téma vývoj plodu.
Více od autora
Milan Jelínek (11)
Milan Jelínek byl český jazykovědec a bohemista, profesor českého jazyka a první polistopadový rektor Masarykovy univerzity. Po konci druhé světové války vystudoval na Masarykově univerzitě češtinu, ruštinu a srbochorvatštinu, v roce 1964 byl jmenován profesorem na na filozofické fakultě. V letech 1962–1964 zastával na této fakultě úřad děkana. Po sametové revoluci přejal v roce 1990 po Bedřichu Čerešňákovi úřad rektora a v této funkci působil do roku 1992. I poté na univerzitě dále působil, jako emeritní profesor. Zemřel ráno 30. ledna 2014. Smuteční řeč na jeho pohřbu 7. února pronesl bývalý rektor univerzity Jiří Zlatuška, Jelínkův přítel a jeden z prorektorů v jeho týmu.
Více od autora
Michal Šanda (12)
Michal Šanda je český básník, prozaik a dramatik. Narodil se u sv. Apolináře, dětství prožil na pražském Smíchově. Po maturitě na Gymnáziu Jana Nerudy vystřídal řadu zaměstnání, od roku 1991 je zaměstnán jako archivář v Institutu umění – Divadelním ústavu. Věnuje se i ediční práci a kulturní publicistice, byl šéfredaktorem časopisu Dobrá adresa. V roce 1999 se stal jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia, jehož autorem byl spisovatel Petr Placák. Před vánočními svátky 2012 jako jeden z prvních na svých webových stránkách zveřejnil veškerou svou tvorbu k volnému stažení jak ve formátu PDF, tak jako Ebooky. V prosinci 2013 získal ocenění Zlaté pero Ondřeje Pavelky za divadelní hru Sorento. Povídková kniha Hemingwayův býk byla nominována na cenu Magnesia Litera 2019.
Více od autora
Michael Leapman (10)
Michael Leapman se narodil v Londýně v roce 1938 a ve dvaceti letech se stal profesionálním novinářem. Pracoval pro většinu britských celostátních novin a v současnosti píše o cestování a dalších tématech pro několik časopisů, mimo jiné i pro „The Independent“, „Independent on Sunday“, „The Economist“ a „Country Life“. Je autorem jedenácti knih, včetně oceněné „Companion Guide to New York“ a „Společníka cestovatele Londýnem“. V roce 1989 připravil k vydání úspěšnou „Book of London“.
Více od autora
Michael Gienger (7)
Michael Gienger rostl v jižním Německu na okraji krásné přírody, les a příroda byly jeho skutečným domovem. Od svých rodičů zdědil lásku k horám a jsou zde také vznikla jeho vášeň pro kameny. V osm, začal systematicky sbírat minerály, ve dvanáct absolvoval první kurs geologie na lidové vysoké škole. Ve stejné době objevil skupinách mladých lidí touhu vstoupit do kontaktu s ostatními pro smysluplný život. Už ve 14 letech, Michael Gienger proto začal vést skupiny studentů a sdílet s nimi svoje záliby, s přáteli založil ještě před 16.rokem časopis věnoval se potom i otázkám jako naturopathye, zdravá výživa, ochrana životního prostředí, lidská práva, sociální odpovědnosti, míru a svobody. Z poznání, že vnější mír může vzniknout jen na základě vnitřního klidu, obrátil se Michael Gienger ve věku 18 let na meditace. Následovala intenzivní doba studia ve filozofii, vědomí expanze, holistické terapie a duchovní tradice z celého světa. Po osobní zkušenosti s léčivou sílu kamenů přišel ve věku 21 let, zájem o křišťálové léčení. Michael Gienger přispěl k rozvoji Naturopatie, po dokončení školy po roce 1988, významným dílem. Spolu s přáteli založil v Stuttgartu, první výzkumnou skupinu- křišťálově hojení, a později krystal hojení asociace , v Cairn Elen Life školy , Mohyla Elen Crystal Healing Network a konečně vydání Cairn Elen v Nové Zemi . Kromě vlastních prací a knih mnoha kolegů byly zveřejněny. Publikoval dvacet publikací s celkovým výdáním ve dvanácti jazycích . V současné době pracuje s dvanácti čtyřčlennými týmy na svého největšího projektu, nový Lexikon léčivých kamenů . Informovanost a odpovědnost jsou hlavní témata, která Michael vznesl v r.2005 jako svůj závazek prodejního veletrhu minerálů a drahých kamenů . Od roku 2008 doprovázel v této souvislosti projekt »Honduras Opal" v Lempira / Hondurasu a na jeho podnět byla v roce 2009 založena nezisková Fair Trade- drahokamy a minerály asociace, do které patří, jako člen představenstva. Ve vše...
Více od autora
Michael Byrnes (5)
Spisovatel Michael Byrnes žije na Floridě s manželkou a dvěma dcerami. Získal magisterský titul z obchodní administrativy na Rutgers University a je spolumajitelem velice úspěšné pojišťovací makléřské firmy. Jeho knihy jsou inspirovány celoživotní fascinací vědou, teologií a stavem lidské společnosti. Knihy autora oslňují čtenáře zejména tím, s jakou precizností a nejmodernějšími vědeckými prostředky přistupují jeho hrdinové k řešení prastarých náboženských záhad. Do poslední chvíle zůstávají podivná úmrtí a starodávné relikvie zahaleny tajemstvím. Autor propojuje historii a mýty s ožehavými tématy současného světa a ve spojení s propracovanými charaktery postav vytváří úžasně čtivé a napínavé příběhy. Se svou knihou "Tajemstvíí morové jeskyně" - představuje konečně rovnocenného konkurenta Dana Browna a jeho Da Vinciho kódu.
Více od autora
Maureen Jennings (7)
Narodila se na Eastfield Road v Birminghamu. Studovala na University of Windsor a univerzitě v Torontu. V současnosti žije v Kanadě. Je autorkou románové série s detektivem Murdochem, která byla také zfilmována jako televizní seriál.
Více od autora