Výpis všech autorů

Ladislav Janský

Narozen 29.5.1903 v Praze, zemřel 11.10.1978 v Praze. PhDr., filolog, vydavatel klasiků.

Ladislav Jančo

Slovenský autor publikace z oblasti esoteriky.

Lada Jánská

Autorka prózy žánru fantasy.

Kristýna Janáčková

Narozena 4. 9. 1981 ve Vsetíně. Herečka.

Karel Jech

Karel Jech byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova. Byl synem učitele a vyrůstal v prostředí středočeského venkova, což mu později umožnilo autentický náhled na jeho proměnu. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí vstoupil do Českého svazu mládeže i KSČ. Studoval novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, promoval však na Fakultě společenských věd VŠPHV. Během studií působil jako redaktor časopisu Předvoj a představitel studentských organizací. Vědeckou aspiranturu absolvoval na moskevské Lomonosově univerzitě. Pobyt v Sovětském svazu jej zbavil mnoha iluzí, přesto po návratu nastoupil na katedru dějin KSČ Vysoké školy politické ÚV KSČ a roku 1962 se stal jejím vedoucím. V roce 1963 byl povolán do tzv. barnabitské komise, prošetřující procesy z 50. let. Protože se začal stavět kriticky k politice špiček KSČ, musel odejít na nově zřízenou Vysokou školu ekonomickou. Pro své sympatiel k reformnímu proudu československé historiografie byl pak po sovětské okupaci nucen opustit školu i stranu a stal se zaměstnancem Státního výzkumného ústavu ekonomiky ve spotřebním průmyslu. Zároveň udržoval styky s bývalými kolegy a podílel se na přípravě samizdatových Historických studií. Po roce 1989 pomáhal vybudovat obor soudobých dějin v Československu a stal se prvním předsedou vědecké rady Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Často spolupracoval se svým přítelem Karlem Kaplanem. Věnoval se hospodářským a sociálním dějinám, přičemž stěžejním tématem celé jeho vědecké dráhy byly dějiny českého venkova po druhé světové válce, zejména proces kolektivizace. Vývoj jeho studií přitom odráží jeho osobní vývoj v proměňující se společenské a politické realitě. Nutno zmínit též jeho organizační zásluhy na půdě ÚSD a spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. V roce 2007 obdržel Cenu Antonína Švehly Nadačního fondu angažovaných nestraníků za svůj přínos českému rolnictví....

Juraj Janošík

Slavný slovenský zbojník.

Juan Ramón Jiménez

Juan Ramón Jiménez byl španělský básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1956. Během občanské války ve Španělsku emigroval do Portorika, kde potom žil, tvořil a nakonec také zemřel. Byl vyhledávaným, avantgardním autorem, který měl značný vliv na generaci mladých básníků.

Jozef Janovič

Doc.,RNDr.,CSc., vysokoškolský pedagog, fyzik, práce z oboru.

Joseph Janish

Příručky o psech.

Josef Juránek

Narozen 1961. Záchranář a krizový manažer.

Josef Jozífek

Josef Ježek

Středoškolský profesor. Prof. obchodní školy. Vyučoval matematiku a fyziku v Chrudimi od r. 1920. Od r. 1928 v Praze, pak řed. obchodní akademie v Mladé Boleslavi. Odborný publicista. Z díla Příručka kupecké aritmetiky , . Dále Protipojištění a pojištění s výhradou premie = Zpr. obch. akademie v Chrudimi, 1911-12 a řady dalších odborných knih..

Josef Jeníček

Narozen 1.4.1946 v Plzni, zemřel 12.8.1992 v Jindřichově Hradci. Právník. Epigramy, soudničky.

Jón Sveinsson

Islandský římskokatolický teolog, jezuita, spisovatel knih pro mládež.

Joe Jenčík

Joe Jenčík, vlastním jménem Josef Jenčík, křtěný Josef Jan byl český tanečník, publicista, pedagog, choreograf a herec. Podílel se na choreografii více než 70 českých filmů . Vyučil se strojním zámečníkem. Tanec začal studovat až v sedmnáct letech soukromě u Achilla Viscusiho, a v roce 1912 odjel s jeho taneční skupinou do Londýna, kde vystupoval v divadle Hippodrom. Po návratu jej v roce 1913 angažoval Augustin Berger do baletního sboru Národního divadla. Od roku 1914 byl sólistou Městského divadla na Královských Vinohradech . Po návratu z fronty 1. světové války působil v mnoha pražských kabaretech jako tanečník a choreograf. V letech 1928–1929 byl choreografem a uměleckým ředitelem kabaretu Lucerna. Pak získal angažmá v Osvobozeném divadle. Připravil choreografie pro celou řadu revue Voskovce a Wericha. Od roku 1932 byl hostujícím choreografem pražského Národního divadla a v roce 1937 se stal řádným členem baletu Národního divadla. Zde působil jako choreograf a baletní mistr až do roku 1943. V letech 1941–1943 učil na konzervatoři v Praze. Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení . Zemřel 10. května 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Ostatky byly později přemístěny na Bubenečský hřbitov.

Jiřina Jirásková

Jiřina Jirásková byla česká herečka, ředitelka Divadla na Vinohradech a partnerka českého filmového a televizního režiséra Zdeňka Podskalského. Vystudovala DAMU, kam přešla z řádového gymnázia v Kutné Hoře. Po absolvování konzervatoře hrála nejprve rok v Hradci Králové. V roce 1951 se stala členkou pražského Divadla na Vinohradech, kde poté stále působila. Od 30. května 1990 do 30. června 2000 zde také zastávala funkci ředitelky. V padesátých letech jako členka vinohradské scény odsoudila spolu s dalšími v rámci vykonstruovaného procesu svoji kolegyni Jiřinu Štěpničkovou, která byla následně vězněna po 10 let. Herečka se za tento čin několikrát omluvila: z mladické nerozvážnosti věřila komunistické propagandě všechna obvinění tehdy odsouzené populární herečky. Členkou KSČ byla od svých 16 let až do roku 1970. Sama pak čelila komunistickým represím. Před kamerou dostala první velkou příležitost ve špionážním dramatu Smyk, které v roce 1960 natočil režisér Zbyněk Brynych. V 60. letech objevil její komediální talent režisér Zdeněk Podskalský. V 70. letech pro ni však nastala nucená přestávka před kamerou a na filmové plátno se ve větší roli vrátila až v roce 1980 ve filmu Trhák. Během své kariéry ztvárnila přes 140 filmových a televizních rolí. Přestože se vyznačovala zajímavým hlasem, dabingu se téměř nevěnovala. Za pozornost však stojí dabing Elizabeth Taylor ve filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové?. V letech 1990–2000 byla ředitelkou Divadla na Vinohradech. Jejím manželem byl herec Jiří Pleskot, za kterého byla vdaná jen dva roky. Později žila dvacet sedm let se svým životním partnerem Zdeňkem Podskalským. Neměla žádné děti. Byla kmotrou mladšího syna herečky Simony Stašové Vojtěcha Staše. Její rodiče byli rozvedení. Otec se podruhé oženil a měl její nevlastní sestru Petru , se kterou se ale nestýkala. Zemřela po dlouhé nemoci ve věku 81 let ve svém bytě v Praze v Kouřimské ulici na Vin...

Jiří Just

Brother of Vladimír Just

Jiří Joura

Narozen 24. 7. 1930 v Koutech na Třebíčsku, zemřel 28. 3. 2013 v Třebíči. Kronikář města Třebíče, autor publikací a článků z historie Třebíče a Třebíčska.

Jiří Jaška

Narozen 8. 1. 1906 ve Vídni , zemřel 29. 1. 1982 v Uherském Hradišti. Sochař, kreslíř, grafik, ilustrátor a výtvarný pedagog.

Jiří Jarník

Narozen 21. 3. 1934 v Praze, zemřel 9. 5. 2020. Doc. RNDr., CSc., matematik a vysokoškolský pedagog. Překlad z polštiny, publikace z oboru.

Jiří Jaeger

Narozen v Turnově. Cestovatel. Na severu Kanady poznal život Eskymáků - Inuitů. Kniha Šest let mezi Eskymáky zpracovává jeho vzpomínky na pobyt na Labradoru, kde byl skoro šest let v blízkém kontaktu s Inuity.

Jessica Julius

Autorka dětské knihy.

Jaroslava Jindrova

PhDr. Jaroslava Jindrová, Ph.D. je česká vysokoškolská učitelka a portugalistka . V roce 2012 obhájila pod vedením romanisty prof. PhDr. Bohumila Zavadila, CSc. na FF UK v Praze doktorskou disertační práci na téma „Fázové perifráze v portugalštině“. Zdroje: is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/101894/ is.cuni.cz urs.ff.cuni.cz

Jaroslav Jech

Narozen: 1921, zemřel: 19.5.1979 Praha. doc.Ing.,CSc. metalurg; vědecký prac. Výzkumného ústavu hutnictví železa /1963-/, externí pedagog strojní fakulty Vysoké školy strojní a elektrotechnické Plzeň a jaderné a fyzikální inženýrské fakulty Českého vysokého učení technického Praha. /Materiály, Tepelné zpracování oceli, Nauka o kovech, Nauka o materiálu, Tepelné zpracování kovu; řada výzkum.zpráv, čs. i zahr.patenty./ Nekrology: Hutn.listy, 34,1979,č.10,s.752. - Hutník,29, 1979,č.7,s.257.

Jaroslav Jareš

Jaroslav Jareš byl český fotbalista, útočník a fotbalový trenér. V československé lize hrál za Spartak Praha Sokolovo. V roce 1954 získal ligový titul se Spartou Praha. Nastoupil v 93 ligových utkáních a dal 26 gólů. Odchovanec Spartaku Michle hrál za Spartu Krč , Spartu Praha , Slávii Praha a Spartak Radotín . Po skončení hráčské kariéry se věnoval trenérské činnosti, v letech 1961–1968 vedl Spartak Radotín, nejprve jako hrající trenér, v letech 1969–1972 Spartak Mělník, v letech 1973–1979 a 1984–1986 dvakrát Slávii Praha a v letech 1987–1990 Duklu Praha.

Jaroslav Janatka

Narozen 8. 8. 1904, zemřel 11. 4. 1967 v Praze. Ing., vysokoškolský pedagog na Strojní fakultě ČVUT v letech 1953-1961, autor publikací z oboru pružnosti a pevnosti.

Janatka Jaroslav Maria

Jana Jordáková

Elektronická publikace o historii zámků v pověstech.

Jana Janoušková

doc. Ing. Jana Janoušková, Ph.D. je absolventkou Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě. Na VŠB-TU rovněž absolvovala doktorské studium a v roce 2010 byla jmenována docentem. Praktické zkušenosti získala z působení na ekonomickém oddělení v Třineckých železárnách Ocelárna II a na OKR Správa sídlišť. Podnikatelské aktivity jsou směřovány do oblasti účetnictví a daní. Na OPF Karviná působí od r. 1995. Je členkou redakční rady Akademie STING, o.p.s. v Brně. Několik let působila v Akademického senátu Slezské univerzity Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Je členem vědecké rady OPF SU. Na Katedře financí a účetnictví Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity přednáší v předmětech: Daně a daňová politika ČR, Aplikace daňového práva, Daňová evidence, Zdanění majetku a spotřeby. Vysokoškolskou pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost zahájila v roce 1995 na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné Slezské univerzity v Opavě, kde působí v současnosti jako vedoucí katedry účetnictví a garantuje obor Účetnictví a daně. Její vědeckovýzkumná i praktická činnost je zaměřena na oblast účetnictví a problematiku daňové teorie a praxe. Praktické zkušenosti získává v rámci podnikatelských aktivit. Výsledky jsou publikovány v odborném ekonomickém tisku, monografiích a vysokoškolských učebnicích.

Jan ze Žatce

Jan ze Žatce, známý též jako Jan ze Šitboře nebo Jan z Teplé byl literát, pedagog, městský písař, městský notář a správce městské školy v Žatci. Své hlavní dílo, Oráč z Čech , napsal německy, ale ovládal i český jazyk. Složil z různých citátů latinské čtení o sv. Jeronýmovi. V žatecké městské kanceláři založil několik městských knih. Ze Žatce odešel roku 1411, kdy byl povolán na místo protonotáře Nového Města pražského. O identitě autora skladby Oráč z Čech panovala dlouho nejistota. V písemnostech žatecké městské kanceláře z konce 14. a začátku 15. století se vyskytují ve funkci městského písaře Jan ze Šitboře a Jan z Teplé. Teprve na přelomu 20. a 30. let 20. století se podařilo nezávisle na sobě F. M. Bartošovi a německým badatelům Aloisi Berntovi a Karlu Beerovi dospět k závěru, že se jedná o jednu osobu, která střídavě používala oba přídomky. Jméno Jan ze Žatce, stejně jako název Oráč z Čech , vznikly až v 19. století. O Janových mladých letech není nic známo. Podle přídomků se předpokládá, že se narodil ve vesnici Šitboř a v Teplé buď získal základní vzdělání nebo zde sám pedagogicky působil. Pravděpodobně studoval na pražské univerzitě, vyloučeno není ani jeho studium v zahraničí, nejčastěji se uvažuje o Paříži. Do Žatce přišel nejspíš na přelomu 70. a 80. let 14. století. Poprvé je zde jeho pobyt doložen v roce 1383, kdy byl zřejmě z jeho podnětu v žatecké městské kanceláři založen kopiář, do něhož se zapisovala královská privilegia a další pro město důležité právní akty. V zápisu o založení kopiáře je Jan z Teplé charakterizován jako rektor školy a městský notář. Jan se během svého života v Žatci stal jednou z nejvýznamnějších osobností města, což dokládají jeho ekonomické aktivity. Vlastnil dům naproti škole, tedy v dnešní ulici Josefa Hory naproti budově Střední odborné školy stojící na místě staré městské školy. Zadní trakt domu sousedil s městskými...

Jan od Kříže

Svatý Jan od Kříže , rodným jménem Juan de Yepes byl římskokatolický kněz , mnich řádu karmelitánů, jehož dílo představuje vrchol španělské křesťanské mystiky. Po studiu v koleji Tovaryšstva Ježíšova v Medině del Campo vstoupil v roce 1563 v jednadvaceti letech do karmelitánského řádu, kde přijal jméno Jan od sv. Matěje. Následujícího roku nastoupil na univerzitu v Salamance, kde nejprve absolvoval tříletý kurz umění a následně v roce 1567 kurz teologie. Připojil se k reformě karmelitánského řádu, kterou započala v její ženské větvi sv. Terezie od Ježíše a byl vůbec prvním, kdo oblékl hábit reformovaného řádu, tzv. bosých karmelitánů a začal žít podle původní karmelitánské řehole v konventu v Duruelu . Účastnil se zakládání reformovaných konventů a měl na starosti mnichy a novice, kteří v těchto konventech žili. Postupně vzrůstalo napětí mezi „bosými“ a „obutými“ karmelitány, při němž došlo k násilí ze strany „obutých“ na hlavních představitelích reformy, zvl. Jana od Kříže. Po devět měsíců byl držen ve vězení toledského konventu, kde také vznikly jeho nejznámější duchovní básně. Po útěku z vězení působil jako zpovědník karmelitánských mnišek a postupně jako převor několika domů, posléze jako představený reformovaných konventů v Andalusii. V posledním období svého života neměl žádné zvláštní poslání v rámci svého řádu. Již za jeho života se podařilo prosadit rozdělení bosých karmelitánů a tzv. „obutých“ karmelitánů, tedy těch, kdo se k reformě řádu nepřipojili. Nejprve byla vytvořena samostatná provincie bosých bratří v Kastilii, nakonec byl řád osamostatněn a roku 1593 získal svého vlastního generálního představeného. Za svatého byl prohlášen 27. prosince 1726, učitelem církve v roce 1926. V katolickém kalendáriu připadá jeho svátek na 14. prosin...

Jan Jelínek

Narozen 16.2.1926 v Brně, zemřel 3.10.2004. Antropolog.

Jan Janák

Narozen 28. 6. 1932 v Brně, zemřel 14. 8. 2008 tamtéž. PhDr., CSc., odborný asistent katedry české a obecné historie a archivnictví, práce v oboru.

Jablkoň

Jablkoň je česká kapela, která mísí různé hudební žánry, včetně folku, rocku a world music. Skupinu založil v roce 1979 Michal Němec, který je hlavní tvůrčí silou a hraje na více nástrojů. V průběhu let se Jablkoň proslavila svým jedinečným zvukem a schopností zapojit do své hudby různé nástroje a vlivy. Jejich diskografie zahrnuje řadu alb, která ukazují jejich inovativní přístup k hudební tvorbě. Složení kapely prošlo během její kariéry změnami, ale důsledně si zachovává odhodlání objevovat nová hudební teritoria a zároveň čerpat z tradiční české hudby a témat. Jablkoň si v České republice vytvořila pevnou fanouškovskou základnu a získala uznání za svůj přínos tuzemské hudební scéně.

Ivana Janišová

Narozena 6. 7. 1956 v Praze. Mgr., klinická psycholožka, též autorka knih pro děti a mládež.

Irena Jindřichovská

Ing. Irena Jindřichovská, CSc. absolvovala Systémové inženýrství na VŠE, kde v r. 1993 získala titul CSc. Působila jako odborný asistent na FSV UK, University of Wales a University of Buckingham, kde vytvořila a vedla akreditovaný postgraduální kurs MSc. a v r. 2007 získala titul Senior Lecturer in Finance & Accounting. V současnosti přednáší na Vysoké škole ekonomie a managentu finanční management a finanční strategii. Účastní se různých vědeckých projektů se zaměřením na finance, inovace a etiku. Aktivně se účastní mezinárodních konferencí, publikuje v domácích i zahraničních recenzovaných a impaktovaných časopisech, působí v edičních radách mezinárodních odborných časopisů.

Ingar Johnsrud

Ingar vystudoval filmovou vědu a žurnalistiku, pracoval pak 15 let jako novinář v obchodní i politické sekci. Od roku 2016 je na volné noze a píše knihy.

I Jarošová

Hynek Jurman

Hynek Jurman je český spisovatel a publicista. Publikoval též pod pseudonymem Bořivoj Nebojsa. Vzděláním je strojní inženýr. Vystudoval SPŠS ve Žďáře n. S. a VUT Brno . Pracoval v MEZ Štěpánov, JE Dukovany , jako učitel na OU Bystřice n. P. a v TIC Bystřice n. P. . Žije ve Štěpánově nad Svratkou. Autor 36 vydaných knih, spoluautor dalších. Zakladatel časopisu Odpich, redaktor Bystřicka a Štěpánovinek. K nejznámějším knihám patří Pernštejnský tis , Smírčí kameny na Vysočině , Jak to bylo s partyzány , Bystřicko , Žďársko , Zlatá léta padesátá , Ve znamení zubří hlavy , Velkomeziříčsko , Zubštejnské dědictví , Kde hledat poklad , Mluvit jako prezident , V zatáčkách , Nesmazatelné stopy , Být za vodó , Daleko do sametu , Stíny v nás , Čítanka Vysočiny , Omyly tradované , Na bystré vodě – Bystřice nad Pernštejnem , Spěte sladce! , V nejkrásnějším údolí na světě , Ozvěny Vysočiny , Martyrium . Autor filmového scénáře V nejkrásnějším údolí a divadelních her Čert na Sýkoři , Kartářka , Kudlička a Voves a Nevděk. Vítěz soutěže o nejlepší reportáž České centrály cestovního ruchu 1998 a vítěz fotografické soutěže Zrcadlení s cyklem Dejme hlavy dohromady 2013. Syn MgA. Michal Jurman je novinář, básník, rozhlasový reportér, mluvčí FAČR. Přispěl otci do tří sbírek fejetonů: Kde hledat poklad , Mluvit jako prezident a Jak být bohatý . V roce 2000 vyhrál celostátní soutěž v poezii „Soutěž s Parkerem“. Autor řady rozhlasových pořadů a her, např. „A kdo jsi ty?“ aneb Definice Vítězslava Gardavského. V létě 2007 vydal prvotinu veršů N...

Herzánová Jitka

Helena Jarošová

Narozena 30.9.1939 v Praze. PhDr., publicistka,vysokoškolská pedagožka, práce z oboru estetiky oděvu, o postavení ženy ve společnosti.

Hana Jordánková

PhDr. Hana Jordánková ; historička a archivářka, zabývá se dějinami Brna. Archiv města Brna; Odborné zaměření: historie středověku a raného novověku, vývoj středověký a raně novověkých měst, správní dějiny, ediční práce.

Gustav Jaroš-Gamma

Gustav Jaroš byl český novinář, esejista a spisovatel. Často publikoval pod pseudonymem Gamma. Roku 1890 absolvoval Právnickou fakultu UK, poté pracoval jako úředník na pražském magistrátu. V roce 1917 se nechal předčasně penzionovat, přesto stále publikoval a působil i jako vychovatel v ústavu pro osiřelé děti legionářů v Horním Krnsku. Později žil v Klášterci nad Orlicí. Své eseje a později divadelní a literární kritiky publikoval v Rakovnických novinách, Času i jinde. Sám byl ale také literárně činný, napsal např. knihy Publikáni a hříšníci, Brázda, Hlas a Vánoce nebo monografie Mikoláš Aleš a Rembrandt. Jaroš psal rovněž pohádky pro děti a kniha V domě dětství shrnuje jeho působení v legionářském sirotčinci. Má i zásluhu na zpopularizování Karafiátovy knihy Broučci, která byla původně vydána anonymně a až poté, co ji Gustav Jaroš našel v knihovně Jana Herbena a napsal o ní recenzi, se stala velmi oblíbenou a znovu vydávanou. Zemřel v Praze roku 1948 ve věku 80 let a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.

Gustav Janouch

Gustav Janouch byl český hudební skladatel, spisovatel a překladatel, zabývající se dílem pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky. Jako překladatel převedl do češtiny v roce 1956 dílo Deník Anne Frankové. Je autorem také otázky a pochybnosti budící německy napsané publikace, Gespräche mit Kafka , jejíž pravdivost, či serióznost v minulosti napadli kupříkladu germanista Eduard Goldstücker, či literární kritik a překladatel Josef Čermák, který také na popud této knihy uveřejnil v roce 2005 knihu Franz Kafka – Výmysly a mystifikace. Oproti kritice Eduarda Goldstückera se ale postavil Josef Škvorecký, který se jej v roce 1962 zastal a zdůvodnil to slovy, že k danému datu byl dle jeho vědomí Gustav Janouch jediným žijícím člověkem v Praze, který se s Franzem Kafkou osobně poznal.

Gabriel Jonáš

Slovenský klavírista, baskytarista, skladatel. Narodil se 23. listopadu 1948 v Kukučínově .

Frenchová Jess

František Xaver Jiřík

František Xaver Jiřík byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové. František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii. Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole . Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění. Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let. Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou . Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru. Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění. Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karl...

František Jiránek

František Jiránek byl český hudební skladatel pozdního baroka, nejspíše žák Antonia Vivaldiho. František Jiránek se narodil 24. července v Lomnici nad Popelkou do rodiny zaměstnanců hrabat z Morzinu, hofmistra Františka Michaela Jiránka a jeho manželky Anny Kateřiny. Měl dva starší bratry, Jiřího Františka a Jana Václava . O Františkově vzdělání nejsou žádné záznamy Sám František byl později zaměstnán u hraběte Václava z Morzinu. Hrabě si cenil hudebních schopností Františka Jiránka a roku 1724 jej vyslal na tříletý studijní pobyt do Benátek, kde se měl zdokonalit ve svém hudebním umění pod vlivem hudby Antonia Vivaldiho. Jeho učitelem se během italského pobytu stal nejspíše samotný Vivaldi, což dokresluje skutečnost, že hrabě Morzin patřil mezi jeho největší mecenáše . Navíc se Jiránkovo jméno objevuje u dvou koncertů v evidenci Vivaldiho skladeb . Roku 1726 se Jiránek vrátil do Prahy, kde opět působil jako houslista v malostranské kapele hraběte Morzina. V této kapele působil mimo jiné také Antonín Reichenauer a krátce též německý skladatel Johann Friedrich Fasch. V té době pobýval u kolegy fagotisty Antonína Mösera. Po smrti Václava Morzina roku 1737 Jiránek opustil Prahu a našel si místo v kapele saského prvního ministra Heinricha von Brühl ve Varšavě a Drážďanech, kde měl nejvyšší plat z celé kapely. Jeho tvorba zde pak byla formována nastupujícím klasicismem. Po Brühlově smrti roku 1763 odešel do penze a dožil v Drážďanech. Měl nejméně tři děti, syny Jana Antonína Václava Františka a Antonína Václava Františka Štěpána Jana a Františka Pavla . V některýc...

František Janura

Narozen 3.2.1914 v Praze, zemřel 20.12.1986 v Praze. Televizní redaktor a dramaturg, hry, soudničky, práce pro děti.

Eva Jarošová

Narozena 1955. Přednáší na katedře psychologie a sociologie řízení VŠE v Praze. Věnuje se sociálně psychologickému výcviku a nácviku manažerských dovedností. Publikuje v oboru.

Eva Jančovičová

Učitelka, spoluautorka matematických učebnic.

Emiko Jean

Americká spisovatelka, autorka románů.

Dušan Janák

Narozen 3. 10. 1948 v Ostravě-Vítkovicích. Doc. PhDr. Ph.D., historik. Zabývá se zejména českými dějinami 20. století, politickou perzekucí obyvatelstva a proměny vězeňství ve střední a východní Evropě ve 20. století, česko-polskými zahraničními vztahy a slezskou identitou po druhé světové válce.

Darynda Jones

Darynda Jones je americká autorka. První celistvý příběh napsala už na střední škole, kdy se ponořila do postapokalyptického světa po třetí světové válce- nebyl ovšem nikdy publikován. Hned její knižní prvotina, První hrob napravo, jí získala ocenění Golden Heart za nejlepší paranormální romanci začínajících autorů. Další díly této série jí získali i ocenění Rebecca, RITA, cenu Daphne du Maurier a dvakrát získala ocenění Hold Medallion. Je vdaná, má dvě děti a žije v Novém Mexiku.

Dan Johnson

Americký autor komiksů, autor adaptací knih pro děti.

Dalibor Janko

Dagmar Ježková

Narozena 27.9.1931 v Brně. MVDr., CSc., docentka Vysoké školy veterinární v Brně. Autorka knihy o správné výživě, práce v oboru fyziologie hospodářských zvířat.

D Juriaanse

Německý parapsycholog, autor metodických příruček pro práci se siderickým kyvadélkem.

Claude Jasmin

Patří ke québeckvm „rozhněvaným mladým mužům“' šedesátých let, kteří se rozhodli radikálně řešit sociální a národnostní problémy své země. Revoltuje nejen námětem a obsahem svých próz, ale i jazykem, do něhož vnáší žual — živý dialekt, sice znečištěný amerikanismy, ale plastický, lidový, neakademický.

Carla Jablonski

Autorka knih pro děti a mládež, fantasy povídek, též herečka, dramatička.