Všichni Autoři a témata

Doris Kearns Goodwin (1)

Doris. K Goodwinová je držitelkou Pulitzerovy ceny. Věnuje se psaní historických a biografických knih. Její autorská práce čítá mnoho biografií zabývajících životem a prací amerických státníků jako byli Lyndon Johnson, J.F. Kennedy F. Roosevelt nebo A. Lincoln.

Karel Motyka (1)

Autor příruček o svařování.

Antonín Nováček (1)

Učebnice svařování.

Kittner Vávra (1)

Nikolaj Liliev (1)

Bulharský básník, významný představitel symbolismu, překladatel a dlouholetý šéf činohry sofijského Národního divadla . U nás je jeho tvorba známa z výboru A mlčky piji zapomnění .

Martin Jíra (1)

Ing. Martin Jiránek, CSc., práce z oboru pozemního stavitelství a zdravotně nezávadných staveb, práce o protiradonových opatřeních.

Max Hodann (1)

Německý lékař, zabýval se studiem sexuality. Autor prací z oboru.

Karel Janský (1)

Karel Janský byl český herec. V letech 1962–1966 vystudoval herectví na Janáčkově akademii múzických umění. Po úspěšném zakončení studia se stal členem ansámblu Divadla bratří Mrštíků v Brně, v roce 1996 přejmenovaném na Městské divadlo Brno, kde působil až do své smrti . Kritikou byla dobře hodnocena jeho role Jiřího v inscenaci Kdo se bojí Virginie Woolfové od Edwarda Albeeho, známý je také jako Willy Loman ve Smrti obchodního cestujícího . Dále hrál např. v My Fair Lady , v Maškarádě , muzikálu Červený a černý či naposled jako majordumus Rudolf v Hello, Dolly! . Ve filmu a televizi se objevoval pouze příležitostně, hrál např. v Četnických humoreskách nebo v seriálu Okno do hřbitova . Působil také v dabingu, propůjčil svůj hlas Davidu Carradinovi či Larrymu Hagmanovi coby J. R. Ewingovi v seriálu Dallas.

Michail Vasil'jevič Fedorov (1)

Ruský profesor biologie a mikrobiologie.

Curt Agte (1)

Německý technik, metalurg, zakladatel čs. práškové metalurgie, publikace z oboru, působil v Česku.

William B Karesh (1)

Americký veterinární lékař. Zabývá se ochranou divokých zvířat.

Jan Kapr (2)

Jan Kapr byl český hudební skladatel, hudební režisér, publicista a pedagog. Hudbě se věnoval už od svého dětství, od 16 let svého věku, kdy utrpěl těžký úraz, se hudbě věnoval téměř výhradně. Po studiích na Pražské konzervatoři v letech 1933–1938 a 1938–1940 působil po 7 let jako hudební režisér v Československém rozhlase, poté pak 2 roky pracoval jako šéfredaktor vydavatelství Orbis. V této době byl prominentním skladatelem a protežovaným členem KSČ. V roce 1948 byl členem akčního výboru strany, který posuzoval ideologickou vhodnost provedení těch kterých skladeb. V roce 1951 obdržel Stalinovu cenu druhého stupně za hudbu k propagandistickému dokumentu režiséra Vladimíra Vlčka Nové Československo. V letech 1961 až 1972 vyučoval skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně . Jako publicista od roku 1949 redigoval časopis Hudební rozhledy. V šedesátých letech výrazně proměnil svůj kompoziční styl – nechal se inspirovat skladebnými směry a proudy tzv. Nové hudby a v pozdějším díle je osobitě syntetizoval. Napsal hudebně teoretickou práci Konstanty. Po roce 1968 zaujal negativní postoj k sovětské okupaci Československa, na protest proti okupaci jednotkami Varšavské smlouvy vrátil Stalinovu cenu, jeho díla nebyla uváděna, v důsledku normalizace na počátku 70. let také nemohl dále vyučovat.

Lewis Nordan (1)

Lewis Nordan byl americký spisovatel narozený ve státě Mississippi, kde také prožil většinu svého života, na tamních univerzitách získal vzdělání a také na nich působil, V 45 letech publikoval svou první sbírku povídek, kterou se etabloval jako spisovatel píšící v tradicích amerického jihu po boku autorů jako William Faulkner , Erskine Caldwell a Flannery O'Connor. Po vzoru svého rodiště vytváří fiktivní Arrow Catcher v deltě Mississippi, proslulost získává svou knihou Hudba močálu s aspekty magického realizmu, který se stává spolu s jakousi směsí tragiky a humoru jeho jakousi „ochrannou známkou“. Mississippi opouští až před odchodem do důchodu, stěhuje se do Pittsburghu v Pennsylvanii, kde při výuce tvůrčího psaní na místní univerzitě dožívá svůj plodný život.

Mirko Boleslavský (1)

Anna Blahová (1)

PhDr., slovenská redaktorka, překladatelka z francouštiny a češtiny.

Antonín Zatloukal (1)

Prof. dr. Antonín Zatloukal studoval na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 1935-1939. Jeho učiteli byli mj. profesoři F. Stiebnitz, F. Novotný, J. Kopal a V. Černý. V letech 1940-1945 vykonával různá, převážně manuální zaměstnání. Po 2 světové válce začal působit na filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci na katedře romanistiky, kde se stal docentem a později řádným profesorem. Olomoucké univerzitě zůstal věrný až do svého odchodu do důchodu. Byl členem našich i zahraničních společností a dlouholetým korespondentem Revue d'Histoire Littéraire de la France a L'Année balzacienne.

Dieter Hess (1)

Otakar Zachar (1)

Otakar Zachar byl český chemik. Vystudoval chemii v oboru pivovarnictví a sladovnictví na Českém vysokém učení technickém v Praze. Otec Otakara Zachara, Šebestián, byl druhým sládkem z rodu Zacharů v kročehlavském pivovaru. Za jeho spravování byl pivovar zmodernizován a dočkal se velkého rozmachu. Otakar převzal pivovar roku 1898 a v práci svého otce úspěšně pokračoval. Vynalezl pivo v prášku. Věnoval se také literární činnosti, byl redaktorem časopisů Kvas, Sládek a Český sládek. Přátelil se s četnými českými umělci, např. s malířem Mikolášem Alšem, se kterým se seznámil během studií. Jako přílohu časopisu Sládek vydal roku 1909 antologii Čeňka Zíbrta s názvem Pivo v písních lidových a znárodnělých , v níž Zíbrt sebral "v celek popěvky, písně lidové, staré i nové, české, moravské, slezské a slovenské o pivu." Zvláštní zájem projevoval o dějiny chemie a zvláště o alchymii. Studoval alchymistické rukopisy nejprve v knihovně Národního muzea v Praze, přičemž vydal v roce 1899 z rukopisu Mistra Antonia z Florencie Cestu spravedlivou v alchymii z roku 1457. Později pokračoval studiem v holandském Leydenu, kde se seznamoval s českými alchymickými knihami, které se tam dostaly z Uppsaly jako kořist odvezená Švédy za Třicetileté války z Čech. Stal se jedním z prvních historiků české alchymie. V Národním technickém muzeu v Praze založil alchymistické oddělení a rekonstruoval alchymistickou dílnu z 16. století.

Virgine Andrews (1)

Josef Woldřich (1)

Narozen 18.2.1880 ve Vídni , zemřel 3.8.1937 v Praze. PhDr., profesor geologie, publikace z oboru.

Michail Michajlovič Bachtin (1)

Michail Michajlovič Bachtin byl ruský literární vědec a teoretik kultury, původce pojmů chronotop, monologičnost/polyfoničnost, karnevalismus. Navazují na něj mj. Tzvetan Todorov a Julia Kristeva. Narodil se ve staré ruské šlechtické rodině. Jeho otec byl ředitelem banky a často se stěhoval. Z tohoto důvodu Bachtin strávil své dětství v Orlu, Vilniusu a Oděse, kde v roce 1913 nastoupil ke studiu na místní univerzitě. Studoval historii a filologii. Později přešel na Petrohradskou státní univerzitu. Zde ho výrazně ovlivnil polský klasický filolog Tadeusz Stefan Zieliński. Studium dokončil v roce 1918. Poté se přestěhoval do malého města Něvel v západním Rusku, ve Pskovské oblasti. Zde dva roky působil jako učitel. Tehdy vznikl první "Bachtinův kruh", skupina intelektuálů diskutujících pravidelně o literárních, náboženských a politických tématech. V této skupině byli Valentin Vološinov a později Pavel Medveděv. Hlavním tématem diskusí byla německá filozofie. Bachtin tehdy pracoval na rozsáhlé práci týkající se morální filozofie, která nebyla nikdy plně publikována, v roce 1919 byla otištěna pouze malá část tohoto díla. V roce 1921 se Bachtin oženil s Elenou Alexandrovnou Okolovičovou. V roce 1923 u něj diagnostikovali osteomyelitidu, kostní onemocnění, které nakonec vedlo k amputaci nohy v roce 1938. V roce 1924 se Bachtin přestěhoval do Leningradu, kde získal post v Historickém ústavu. Chtěl časopisecky publikovat text O otázce metodiky estetiky v písemných dílech, avšak časopis, ve kterém se měl článek objevit, byl zastaven. Tato práce byla nakonec publikována až o 51 let později. Špatné publikační možnosti Bachtina provázely po celou kariéru. V roce 1929 nicméně vyšla práce Problematika Dostojevského děl, Bachtinovo první velké dílo, kde zavádí koncept dialogismu. Pocity triumfu však netrvaly dlouho. Bachtin v Leningradě občas navštívil schůze zvláštní skupiny, která se nazývala Voskresenije. Podporovala s...

Allan Massie (1)

Narodil se v roce 1938 v Sungapuru a vyrostl v Aberdeenu. Vzdělání dosáhl na Glenalmondu a trinity College v Cambridgi, kde studoval historii. Je autorem několika historických románů, ale zabývá se i literaturou faktu. Mimo to je významným recenzentem a členem Královské literární společnosti.

Karel Šandera (1)

Narozen 25.1.1903 v Mohelně na Moravě, zemřel 8.7.1959 v Praze. Ing., RNDr., DrSc., profesor technologie a fyzikální chemie potravin na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Práce v oboru.

Helga Königsdorf (1)

Německá matematička a spisovatelka.

Sergej Michajlovič Il'jašenko (1)

Ruský fyzik, publikace z oboru.

Aleksandr L'vovič Kljačkin (1)

Sovětský technik, autor publikace o letadlových reaktivních motorech.

Icchokas Meras (1)

Litevský prozaik židovského původu. Od roku 1972 žil v Izraeli.

Victor Ion Popa (1)

Rumunský učitel, herec, překladatel, dramatik a autor populárních písní.

Jan Dreys (1)

Jaroslav Andrejs byl první český autor, který komplexně literárně zpracoval příběh atentátu na Heydricha . Úředník, od roku 1936 žurnalista. Plodný spisovatel chlapecké, dokumentární a zpočátku i sentimentální četby, povídkář Hvězdy čs. paní a dívek. Knižně debutoval vzpomínkovou prózou Za našich mladých let . Zprvu psal pod pseudonymem Jan Dreys, pod jehož zčeštěnou podobou Jan Drejs vyšlo ještě první vydání reportáže Za Heydrichem stín. Své mládí trávil cestami po Evropě a severní Africe. Na těchto cestách sbíral náměty pro některá svá pozdější literární díla. Po válce pátral po dokumentech, týkajících se atentátu na Heydricha. Dostal se k unikátním informacím, které se staly podkladem jeho nejčtenější knihy „Za Heydrichem stín“, vydané v Našem vojsku. Jedná se o první literární zpracování tohoto tématu; i když od té doby byla řada informací výzkumem zrevidována, je kniha dodnes působivá. Zpracování rozšířil v knize „Smrt boha smrti“ v roce 1997. Zemřel ve více než čtyřiadevadesáti letech.

Heide-Lore Kluckhohnn (1)

Německá autorka dětské knihy o psech.

Sharon Yntema (1)

Americká publicistka.

Christine H Beard (1)

Americká publicistka, práce o vegetariánství.

Jaromír Gelnar (1)

Narozen 19.1.1931 v Ostravě, zemřel 25.10.1990 v Havířově. PhDr., CSc., etnograf a folklorista, literatura o lidových písních.

Sean McMullen (1)

Australský spisovatel, autor sci-fi.

Martin Hengel (1)

Martin Hengel byl německý evangelický teolog a novozákonní badatel. V letech 1972–1992 působil na Univerzitě v Tübingen. Specializoval se na dějiny raného judaismu a křesťanství. Zajímal jej především vztah mezi helenismem a palestinským judaismem a jejich vliv na počátky křesťanství. Při Univerzitě v Tübingen založil Institut pro starověký judaismus a helénská náboženství přitahující badatele z celého světa.

Jiří Hofman (1)

Jiří Hofman je bývalý český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, pak náměstek ministra práce a sociálních věcí. V roce 1996 se uvádí jako invalidní důchodce z Frýdku-Místku. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD . Mandát obhájil ve volbách v roce 1998. Zasedal v petičním výboru a v letech 1998-2002 navíc byl členem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. V červnu 2002 po odchodu ze sněmovny byl zvolen do dozorčí rady podniku Severomoravská energetika. V září 2002 ho pak ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach jmenoval svým náměstkem. V září 2006 ho po nástupu na tento rezort odvolal nový ministr Petr Nečas. Angažoval se v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Frýdek-Místek za ČSSD. V komunálních volbách roku 1998 kandidoval, ale nebyl zvolen.

Otakar Jedlička (1)

Otakar Jedlička byl český lékař, novinář a spisovatel. Od studentských let přispíval do většiny českých časopisů prózami, vesměs nepříliš originálními a silně inspirovanými příkladem známých spisovatelů. Podrobně zpracoval dějiny bojů v Čechách r. 1866. Byl aktivním členem Sokola. Současníci jej oceňovali pro obětavou vlasteneckou práci i osobní vlastnosti. Narodil se 22. prosince 1845 v Hořiněvsi jako syn lékaře. Nižší školy studoval v Broumově, poté absolvoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1861 se tam spřátelil s o deset let starším spisovatelem Josefem Barákem. V roce 1865 odešel do Prahy, kde byl přijat na lékařskou fakultu. Brzy ho ale postihla rodinná tragédie – zemřel mu otec a tím ztratil zdroj příjmu. Nezbylo mu než si přivydělávat doučováním a novinářstvím, což mělo nepříznivý vliv na jeho studijní výsledky. Na druhou stranu, i s pomocí Josefa Baráka, se zde začala rozvíjet jeho literární tvorba. V Praze rovněž vstoupil do Sokola a byl v této organizaci velmi aktivní. V letech 1872-5 byl praporečníkem, roku 1873 byl zvolen do výboru správního a zábavního. Roku 1876 přijal místo lékaře v Kutné Hoře a o dva roky později ve Smiřicích. Zde roku 1882 obětavě pomáhal při epidemii neštovic. V témže roce onemocněl a určitou dobu se léčil v Piešťanech. V únoru 1883 se při cestě k nemocnému nachladil a na následky nemoci zemřel ve Smiřicích 27. června téhož roku. Byl oceňovaný pro přátelskou povahu, obětavé vlastenectví a lidumilnost. Na pohřeb mu přišlo asi deset tisíc lidí, zejména z blízkého okolí, Hradce Králové a Jaroměře. Literární prvotiny uveřejnil roku 1864 v Nerudově časopisu Rodinná knihovna. Poté přispíval do většiny českých novin a časopisů, jako např. Národní listy, Národní pokrok, Svoboda, Květy, Světozor aj. Měl obdiv k předním vlasteneckým spisovatelům a snažil se napodobovat jejich styl, neusiloval příliš o um...

Semen Jefimovič Bresler (1)

Ruský fyzik, autor publikací z oboru molekulární biologie a radioaktivity.

R. G. D Allen (1)

Britský ekonom a matematik.

Josef Fišera (1)

Narozen 4.6.1912 v Klukách, zemřel 9.1.2005 v Paříži . Profesor sociálních věd, autor vzpomínek ze 2. světová války.

Jaroslav Chudý (1)

Narozen 1.10.1919, zemřel v roce 2002. Docent katedry matematiky a deskriptivní geometrie na Strojní fakultě ČVUT, práce v oboru matematiky.

Stanislav Šmakal (1)

Narozen 22.7.1928 v Držkové u Zlína, zemřel 23.4.1984. Doc., RNDr., CSc., matematik, práce z oboru.

Renata Horalová (1)

Narozena 12. 5. 1910 v Žirovnici, zemřela 28. 6. 1972 v Praze. Beletristka, básnířka.

Vladimir Ivanovič Smirnov (1)

Ruský matematik.

Hans Bayer (1)

Rakouský ekonom, zaměřený na politickou ekonomii - autor publikací z oboru.

Norman L Allinger (1)

Profesor chemie, odborník v oboru organické stereochemie. Autor knih a vědeckých prací z oboru.

Janet Allinger (1)

Americká profesorka chemie na University of Georgia.

Jaroslav Vaněček (1)

Narozen 13.9.1884 v Praze, zemřel 8.4.1962 tamtéž. Ing. dr., státní úředník. Docent urbanistiky Českého vysokého učení technického, práce v oboru, publikoval též francouzsky.

Rudolf Midriak (1)

Slovenský ekolog se zaměřením na ekologii krajiny.

František Zatkalík (1)

Slovenský RNDr., CSc., geograf.

Karel Janda (1)

František Křelina byl básník, prozaik, přední představitel ruralismu, literární kritik a publicista. František Křelina pocházel z velmi chudé rodiny chalupníka a kameníka v Podhradí u Jičína. Absolvoval učitelský ústav s maturitou v Jičíně. Stal se učitelem na obecných školách, později získal kvalifikaci i pro měšťanskou školu. Pro své náboženské přesvědčení a duchovně zaměřenou literární tvorbu byl František Křelina spolu s dalšími katolickými autory na počátku 50. let obžalován a odsouzen v inscenovaném procesu na dvanáct let do vězení. Propuštěn byl v roce 1960. Do roku 1964 pracoval jako přidavač u zedníků. Po odchodu do důchodu se František Křelina zcela věnoval literární tvorbě.

Václav Křístek (1)

Václav Křístek je filmový a televizní režisér. Vystudoval FAMU, natočil několik celovečerních filmů . Od 90. let intenzivně spolupracuje s Českou televizí, především jako režisér nejrůznějších cyklů . Cesta na poledne je jeho prvním románem.

Vladislav Růžička (1)

Narozen 2.7.1870 v Brně, zemřel 18.3.1934 v Praze. MUDr., profesor biologie, práce z oboru.

Vladislava Potužáková (1)

Autorka knihy Redaktor v tiskárně.

Robert Broukenmouth (1)

Al Seckel (1)

Autor publikací o umění optických iluzí.

Lisa Lutz (1)

Narodila se a vyrostla v Jižní Karolíně. Poté, co vychodila střední školu, se zapsala na několik vysokách škol, žádnou však nedokončila. V současné době žije v Seattlu.

Stanislav Kejla (1)

Autor publikací z oboru stavebnictví.

Josef Flejšar (1)

Narozen 28. 5. 1922 v Novém Bydžově, zemřel 17. 5. 2010. Grafik a malíř.

Eduard Urx (1)

Eduard Vincenc Urx byl komunistický politik, česky a slovensky tvořící novinář, básník, literární kritik a teoretik. Patřil mezi davisty. Narodil se v domě č. p. 135 ve Velké nad Veličkou do rodiny místního hraběcího lesního Josefa Urxe a jeho manželky Idy. Jeho otec Josef pocházel ze středních Čech , a Anna, dcera Jana Bernáška, rolníka v Poštovicích v Čechách ). Rodiči jeho matky Idy byli Eduard de Cachée, vrchní stavební správce u Deutschmeistera v Horní Loučce, a Johana, dcera Antonína Jellineka, hospodářského rady v Novém Městě v Čechách. Josef a Ida uzavřeli sňatek dne 15. září 1900. Ve Velké nad Veličkou byl Eduard Urx také 9. února 1903 pokřtěn, v roce 1924 během pobytu na Smíchově však z církve římskokatolické oficiálně vystoupil a zůstal bez vyznání. V Praze 6–Střešovicích má pamětní desku . Jeho jméno nesou ulice v Karlíně, v Hradci Králové, Klášterci nad Ohří, Brně, Ostravě, Olomouci, Karviné, Práznovcích, v Prešově , v Havířově a Neratovicích . V letech 1950 až 1990 byla po něm pojmenována chemická továrna původně v Ostravě, později ve Valašském Meziříčí, nynější DEZA. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Urx na slovenské Wikipedii.