Výpis všech autorů

Rudolf Hrbek

Narodil se 22.10. 1909 v Plzni - Skvrňanech jako syn zedníka. Ve svých knihách vypráví převážné o lidech svého rodného města a jeho okolí. Líčí jejich osudy v dobách první republiky,za okupace a zajímal se i o současný život.

Petr Horák

Petr Horák , je český filosof a emeritní profesor Akademie věd ČR . Středoškolské vzdělání získal Petr Horák na Francouzském gymnáziu v Brně a po maturitě v roce 1953 nastoupil na FF MU, kde promoval v roce 1958. V roce 1966 obhájil ve Filosofickém ústavu AV ČR kandidátskou práci z oboru filozofie a začal tam působit jako vědecký pracovník. Habilitoval se roku 1990 na FF MU a získal titul docent. V roce 1993 se stal profesorem dějin filozofie. Delší dobu byl šéfredaktorem Filosofického časopisu. Od roku 2009 přednáší na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice. Je ženatý, má dceru.

Pavel Herout

Pavel Herout je autor knih o programování a vysokoškolský pedagog na ZČU v Plzni. Mezi jeho nejznámější knihy patří Učebnice jazyka Java a Učebnice jazyka C. Zabývá se výukou softwarově orientovaných předmětů. Značné zkušenosti s výukou jazyka C získal jako spolutvůrce projektů v oblasti simulací a komunikací. V roce 1985 dokončil Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, obor Elektronické počítače. V roce 1999 obhájil disertační práci a získal doktorát v oboru Informatika a výpočetní technika. Zabývá se programovacími jazyky, problematikou simulace dopravy a systémy odolnými proti poruchám. V roce 2003 obhájil habilitační práci v oboru Informatika a výpočetní technika a získal titul docent. V současné době působí na katedře informatiky a výpočetní techniky fakulty aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni a vede přednášky a cvičení z předmětů Objektově orientované programování a Ověřování kvality software. Je členem univerzitní komise pro zvyšování kvality výuky a členem strategického týmu fakulty. Mimo knih publikoval i skripta a další odborné články. Oblíbenost knih pana Herouta je přičítána i tomu, že je v nich uvedeno trochu z osobní praktické zkušenosti. Kniha obsahuje i 120 příkladů k vyzkoušení, vždy za každou probíranou kapitolou. Ke knize je možné si stáhnout asi 250 odladěných programů, včetně vyhotovených příkladů z knihy.

Oldřich Hlad

RNDr. Oldřich Hlad se narodil 30.12.1934 v Praze. V roce 1951 přišel na hvězdárnu v Praze na Petříně a v roce 1952 se stal jejím demonstrátorem. Vystudoval matematiku a fyziku. V letech 1958 až 1961 působil jako středoškolský profesor těchto předmětů včetně astronomie na žateckém gymnáziu. V roce 1961 nastoupil jako samostatný odborný pracovník do pražského planetária, s nímž a pražskou hvězdárnou na Petříně spojil své životní poslání. Od roku 1965 do začátku 21. století byl ředitelem Hvězdárny hlavního města Prahy, později Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Externě přednášel na vysoké škole. Publikuje v populárních a odborných časopisech. Je spoluautorem či autorem scénářů pro výstavy a také scénářů k populárně vědeckým filmům. Podílel se na tvorbě učebnic, budování databanky a tvorbě mapových děl, pronesl nespočet přednášek a připravil řadu komponovaných pořadů. Je čestným členem České astronomické společnosti a členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Z knih zaslouží jmenovat především Vesmír jistot a otazníků a Přehled astronomie . Rozsáhlou kapitolu pak tvoří mapy oblohy v mnoha vydáních a provedeních. Mapa oblohy bylo vydána 15 x včetně např. Německa, Polska, Maďarska a Holandska. Mezi významné počiny patří také Atlas coeli novus 2000.0, který sleduje tradici slavného Bečvářova atlasu.

Nigel Hawkes

Britský autor vědeckých knih pro děti, mládež i dospělé.

Michal Hruška

RNDr., vysokoškolský pedagog, autor učebnic biologie.

Kay Hooper

Kay Glenda Hooper studovala Isothermal Community College, kde však brzy zjistila, že obchod není nic pro ni, a tak přešla na dějiny a literaturu – a také na tvůrčí psaní, což rozhodlo o celé její budoucnosti. K Vánocům dostala psací stroj a hned roku 1980 jí vyšla první kniha, v té době ještě čistá harlekýnka. Od té doby Kay napsala více než 60 románů, v kterých snoubí romance se svým zájmem o kriminologii a nadpřirozeno. Kay je nejstarší ze tří sourozenců, bratr s otcem vedou stavební firmu a sestra je Kayina manažerka, koodinátorka a má hlavní podíl na vzniku Kay Hooper Foundation – nadace, usilující o vznik útulků pro opuštěná zvířata. Kay žije v Severní Karolíně, je bez partnera, ale zato s jedenácti kočkami a dvěma tolerantními psy. V jejích románech, které se často pojí do ucelenějších trilogií, se čtenáři povětšinou setkávají jak s krutými vraždami, tak i s hrdiny, disponujícími paranormálními schopnostmi, které jim pomáhají v cestě za spravedlností. Na otázku jak se stala spisovatelka odpovídá: ani nevím. Snad mě k tomu přivedla láska ke knihám a ke slovům jako takovým, a také nějaká ta náhoda.

Karel Höfler

Autor kuchařských knih.

Josef Heyduk

Josef Heyduk, vlastním jménem Josef Hejduk, - 29. ledna 1994, Praha) byl český spisovatel a překladatel z francouzštiny, italštiny a ruštiny. Od roku 1928 používal umělecké jméno Heyduk. V roce 1923 absolvoval učitelský ústav v Kutné Hoře. Pak učil na obecných školách na Kolínsku. V roce 1929 absolvoval kurs francouzštiny na univerzitě v Nancy . Od roku 1929 do roku 1964 působil na obecních školách v Praze. Výjimkou bylo období v letech 1944-1945, kdy byl totálně nasazen. Po odchodu do důchodu v roce 1964 se věnoval literatuře a překládání. Dále psal pod různými šiframi kritiky a medailony do celé řady novin a časopisů.

Jitka Höflerová

Kuchařské knihy.

Jiří Hoskovec

Jiří Hoskovec byl český psycholog s širokým spektrem odborných zájmů. Výzkumně se zabýval problematikou psychologie inženýrské a dopravní. Zkoumal efektivitu simulátorů, vyvinutých pro rozvoj dovedností, v Praze, Vídni a Berlíně. V širším týmu zpracovával systematicky poznatky z oboru psychologie práce a organizace ; výzkumem aplikačních možností hypnosugesce se věnoval v Praze i na Stanfordské univerzitě v Kalifornii; na výzkumu demokratických způsobů výuky spolupracoval s Univerzitou v Zürichu. Patřil k předním historiografům oboru psychologie druhé poloviny 20. století. Je autorem řady knih a článků v oblasti obecné a aplikované psychologie. Od roku 1960 pracoval v Psychologickém ústavu UK a později na katedře psychologie FFUK Praha. Na základě mezinárodní spolupráce a studijních pobytů integroval západní a východní trendy psychologie. Byl vedoucím redaktorem časopisů „Československá psychologie" a „Psychologie v ekonomické praxi“ a koeditorem dalších odborných časopisů v různých zemích.

Jana Havlíčková

Autorka dětských knížek říkadel zaměřených na procvičování výslovnosti.

Helena Haškovcová

Helena Haškovcová, je česká bioložka a filosofka, profesorka lékařské etiky. Hlavními tématy jejího odborného zájmu jsou lékařská etika, práva pacienta, informovaný souhlas, pravda na nemocničním lůžku, sociální gerontologie a problematika umírání . Helena Haškovcová vystudovala biologii a filosofii na Přírodovědecké a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v různých biologických a zdravotnických ústavech: v letech 1968–1972 v Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV, od roku 1972 na Oddělení klinické imunologie Fakultní nemocnice v Praze 2, od roku 1982 do 1990 v Kabinetu gerontologie a geriatrie ILF Praha a v letech 1979–1986 současně působila v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze. Od roku 1990 pracovala v Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde iniciovala vznik lékařské etiky jako samostatné lékařské disciplíny v ČR. V tomto oboru se také jako první v ČR roku 1992 habilitovala a o rok později byla jmenována profesorkou. V letech 1996–2002 působila na Husitské teologické fakultě UK jako vedoucí katedry psychosociálních věd a speciální etiky. Od roku 2002 do 2020 pracovala na Fakultě humanitních studií UK v Praze, byla garantkou doktorského studijního programu filosofie – aplikovaná etika. Prof. Helena Haškovcová je garantkou oboru lékařská etika České lékařské komory. Je autorkou 22 samostatných monografií, řady vědeckých článků, učebnic a příruček pro lékaře a zdravotníky. Je členkou české pobočky PEN klubu a několika oborových a vědeckých rad.

Heinrich Harrer

Heinrich Harrer byl členem nacistických oddílů SS rakouský horolezec, cestovatel, geograf, fotograf a spisovatel. Narodil se v korutanském Hüttenbergu v rodině poštovního úředníka. Od roku 1933 do roku 1938 studoval geografii a sport na Univerzitě Karla Franzense ve Štýrském Hradci. Od mládí se věnoval lyžování a horolezectví. Mezi jeho předválečnými výkony vyniká zejména prvovýstup Severní stěny švýcarského Eigeru, který společně se skupinou rakousko-německých horolezců uskutečnil v roce 1938. Od roku 1933 byl členem nacistických oddílů SA a postupně zde získal hodnost Oberscharführer. V roce 1938 po anšlusu Rakouska vstoupil do NSDAP a oddílů SS. Toto po válce sám označil jako hloupou chybu a ideologický omyl. V létě roku 1939 odjel s německou expedicí do Tibetu. Jel s horolezeckým oddílem do Himálaje, kde cílem byl průzkum pákistánské osmitisícovky Nanga Parbat. Krátce po začátku druhé světové války v roce 1939 byl zajat britskou koloniální správou a internován společně s dalšími asi tisíci válečnými zajatci v indickém Déhrádúnu. Z internačního tábora se mu podařilo utéct, a protože potřeboval rychle zmizet z indického území, uchýlil se do Tibetu. Zde přečkal zbytek druhé světové války a několik poválečných let. Roku 1952 se vrátil do Evropy, odkud podnikal řadu etnografických a horolezeckých expedicí. Tou dobou byl již poměrně známou osobností a v letech 1965–1983 vysílala televize ARD pořad „Reportáže Heinricha Harrera“ . Přátelil se mj. se švédským cestovatelem Svenem Hedinem. Napsal více než 20 knih. Jeho nejznámějšími knihami jsou Sedm let v Tibetu a Návrat do Tibetu. Sedm let v Tibetu je bestseller popisující, jak společně s Peterem Aufschnaiterem utekli z britského internačního tábora v Indii, následné roky strávené v Tibetu i své přátelství se současným dalajlámou Tändzinem Gjamccho, jemuž dělal učitele angl...

Halldór Laxness

Halldór Kiljan Laxness, narozený Halldór Guðjónsson, byl islandský prozaik, básník, dramatik, esejista a překladatel. Vyrůstal na statku rodičů Laxnesi, studoval na gymnáziu v Reykjavíku, od roku 1919 cestoval po Skandinávii a Evropě. Roku 1922 konvertoval ke katolicismu, dokonce 8 měsíců strávil v klášteře Clerveaux v Lucembursku, kde přijal křestní jméno Kiljan. Vliv konverze ustoupil za pobytu na Islandu v létě 1926 – 1927, kde se začal zajímat o příčiny islandské chudoby, a v USA , kde se snažil proniknout do hollywoodské filmové produkce. Právě ve Spojených státech dospěl k marxistickému smýšlení a vzplanul pro socialismus. Ve 30. a 40. letech 20. století byl jedním z nejaktivnějších levicových intelektuálů a komentátorů doby. Jeho knihy většinou vyvolávaly politické debaty. V roce 1955 se stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu. V 60. letech se definitivně rozešel s levicovou politikou. Tvořil především v islandštině, do které i překládal z angličtiny. Některá díla napsal v angličtině. Psal historické a společenské romány, životopisná díla i divadelní hry. Celé jeho dílo je opředeno ironickým humorem. V realistických románech řešil soudobé problémy, v 60. letech napsal několik experimentálních dramat se silným vlivem magična.

František Xaver Harlas

František Xaver Harlas byl historik umění, malíř, publicista a ředitel Muzea hlavního města Prahy. F.X. Harlas maturoval na gymnasiu v Praze a v letech 1890–1894 studoval dějiny umění na pražské německé univerzitě . Roku 1898 zde získal doktorát filozofie. Kromě studia teorie umění absolvoval také malířské vzdělání na Uměleckoprůmyslové škole a soukromě u Charlotty Mohr-Piepenhagenové. Od roku 1897 byl asistentem a v letech 1913–30 ředitelem Muzea hlavního města Prahy. Byl zakládajícím členem a v letech 1915–1933 místopředsedou Kruhu pro pěstování dějin umění. Od roku 1911 byl výtvarným referentem Národní politiky a přispíval i do dalších tiskovin . Byl redaktorem edice reprodukcí Obrazárna Zvonu . Spolupracoval na heslech Ottova slovníku naučného . Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 82 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jako malíř se věnoval krajinářství. Filozofické kořeny Harlasovy názorové orientace tkví spíše v romantické "naturfilozofii" než v přírodních vědách 19. století, sdílí však pozitivistickou víru v postupné a stále dokonalejší poznávání přírody uměním a umění vědou. Ve svých článcích se věnoval především pragensiím, ale uchování starobylého rázu Prahy chápal relativisticky a pokladům minulosti vykázal místo v muzeu. Pro zachování svědectví o zanikajících památkách přisuzoval zásadní význam fotografii. V hodnocení umění 19. a 20. století bylo pro něj hlavním kriteriem rozvíjení již dosaženého formálního a technického mistrovství. Jako akademickou normu vnímal umění, které se blíží ideálu přirozenosti. Počátkem moderny v malířství pro něj byl Karel Purkyně, podporoval myslbekovskou tradici českého sochařství, reprezentovanou Štursou. ...

Božena Homolková

Narozena 23. 10. 1937. Pedagožka, spoluautorka učebnic německého jazyka.

Andrej Halada

Český novinář a publicista, v 90. letech pracoval v redakci Mladého světa jako vedoucí kulturní rubriky, v letech 2000-2008 byl editorem týdeníku Reflex. V současnosti pracuje v televizi Public. Věnuje se oblasti kultury, historie, životního stylu, sportu. Je autorem cyklistického a golfového průvodce po Česku, napsal také dvě knihy o českém filmu. "Kolo můj život obohacuje, golf ho zpestřuje", říká.

Zdeněk Hurt

Narozen 1956. Letecký inženýr, práce z oboru.

Vladimíra Havlová

Dietní sestra. Věnuje se edukaci diabetiků, zabývá se problematikou poruch metabolismu a výživy.

Viktor Hánek

Novinář, básník a prozaik. Narodil se 24. 2. 1891na Žižkově, kde studoval reálku, pak vysokou školu technickou v Praze. Dva roky byl asistentem na odborné elektrotechnické škole v Praze. Po vojenské službě se stal redaktorem Večera, po deseti letech přešel do redakce Venkova. Jako literát začal otiskovat své básně a povídky ve Světozoru, Zlaté Praze, Rozkvětu, Zvonu a mnoha dalších časopisech a novinách. Vydal na padesát svazků knih próz a básní. Zemřel v Terezíně v roce 1954.

Věra Hartmannová

Česká lingvistka, práce z oboru českého jazyka.

Václav Hybš

Václav Hybš byl český dirigent, skladatel a hudebník, známý svou tvorbou v oblasti lehké hudby, včetně taneční hudby, operet a populárních písní. Vedl orchestr Václav Hybš , který se stal jedním z nejpopulárnějších orchestrů v České republice. Během své kariéry Hybš významně přispěl k rozvoji české hudební scény, a to jak svými živými vystoupeními, tak nahrávkami. V jeho orchestru často vystupovali různí hosté, což se odráží i v názvu jednoho z jeho alb "A jeho hosté". Václav Hybš 'práci s operetami zachycuje album " Václav Hybš Hraje Operetu" , které ukazuje jeho všestrannost a schopnost interpretace tohoto žánru. Kromě toho album "Hybš hraje na kolonádě" naznačuje soubor představení, která se možná odehrávají v tradičním lázeňském prostředí, kde jsou kolonády běžným architektonickým prvkem. Jeho příspěvky k české hudbě ocenilo publikum pro jejich půvab a melodickou přitažlivost.

Václav Horyna

Václav Horyna byl pedagog a sběratel regionálních pověstí. Vystudoval na učitelském ústavu v Jičíně. Od roku 1927 učil matematiku, češtinu a výtvarnou výchovu. Přitom spolupracoval s ochotnickým divadlem, organizoval festival Klicperův Chlumec, pořádal regionální výstavy a podobně. V letech 1945-9 vedl kulturní redakci královéhradeckého rozhlasového studia. Česká televize uvedla jeho příspěvky v cyklu Úsměvy mistrů. Důchodový věk strávil v Praze.

Sven Hedin

Dr. Sven Anders Hedin KCIE byl švédský zeměpisec, topograf, cestovatel, fotograf, autor cestopisů a ilustrátor svých spisů. Ve čtyřech expedicích do Střední Asie objevil Transhimálaj , prameny řek Brahmaputra, Indus a Satledž, jezero Lobnor a zbytky měst, pohřebišť a Velké čínské zdi v pusté Tarimské pánvi. Hedinovo životní dílo dovršilo posmrtné vydání jeho Central Asia atlas. Jeho odkaz je do značné míry poškozen vztahem k nacismu. Jako patnáctiletý zažil Sven Hedin ve Stockholmu triumfální návrat polárníka Adolfa Erika Nordenskjölda z prvního úspěšného proplutí Severovýchodním průjezdem. Od té chvíle toužil stát se objevitelem. Studie u německého zeměpisce a sinologa Ferdinanda von Richthofen v něm vzbudily obdiv k Německu a posílily rozhodnutí podniknout výpravy do Střední Asie a zahladit poslední bílá místa na mapě Asie. Po promoci, a když ovládl četné jazyky a nářečí a podnikl dvě cesty Persií, neuposlechl rad Ferdinanda von Richthofen, aby pokračoval ve studiích zeměpisu a obeznámil se s metodami zeměpisného výzkumu; proto musil později hodnocení výsledků svých expedic přenechat jiným učencům. Ve třech odvážných výpravách do hor a pustin Střední Asie v letech 1894 až 1908 zmapoval a probádal do té doby neznámá území Východního Turkestánu a Tibetu. Při návratu do Stockholmu roku 1909 byl uvítán stejně triumfálně jako Adolf Erik Nordenskjöld. Roku 1902 se stal doposud posledním Švédem z královského domu, který byl povýšen do šlechtického stavu, a stal se koryfejem Švédska. Jakožto člen dvou akademií věd měl hlasovací právo při udílení Nobelových cen. Záznamy ze svých výprav položil základy přesné mapy Střední Asie. Byl světoznámý dík své vědecké dokumentaci a populáním cestopisům s vlastními fotografiemi, akvarely a kresbami...

Sophie Hannah

Sophie Hannahová je autorka několika psychologických thrillerů, které se staly bestsellery. Její romány vyšly ve 20 zemích světa, přeloženy do několika světových jazyků. Také píše poezii. Publikovala pět sbírek. Je vdaná a žije se svým manželem a dětmi v Cambridgi. SH je úspěšná britská básnířka, nominovaná například na cenu T.S. Eliota, a především prozaička, jejíž romány jsou vydány v 32 jazycích a 51 zemích. Je autorkou několika knih pro děti, mezinárodní renomé jí však vydobyly především psychothrillery. V žánru debutovala roku 2006 románem "Little Face", jehož se okamžitě prodalo více než 100 000 kusů a v němž se poprvé objevili detektivové Simon Waterhouse a Charlie Zailerová. Za román "The Carrier", osmý titul z volné série s touto dvojicí, která vystupuje i v "Bludných sděleních", získala autorka v roce 2013 britskou National Book Award za nejlepší thriller roku. Doslova literární bombou a knižní událostí roku 2014 se však stalo uveřejnění románu Sophie Hannah "Vraždy s monogramem", který vyšel současně v 28 jazycích v 50 zemích. V něm se poprvé se svolením dědiců v novém příběhu vrátila nejznámější postava "královny zločinu" Agathy Christie - legendární belgický puntičkář Hercule Poirot.

Přemysl Hauser

Přemysl Hauser byl český jazykovědec, přední představitel didaktiky českého jazyka, profesor Masarykovy univerzity v Brně. Prof. Hauser zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu učitelů českého jazyka a nutnost dbát na kultivované vyjadřování ve všech sférách veřejné komunikace, odmítal jakékoli podceňování znalostí českého jazyka.

Philippe Hériat

Philippe Hériat byl multi-talentovaný francouzský romanopisec, dramatik a herec.

Petr Hladík

Zabývá se metodikou výuky jazyků , práce z oboru.

Ondřej Hejma

Ondřej Hejma je český rockový hudebník a skladatel, dlouholetý frontman skupiny Žlutý pes. Působí i jako rozhlasový a televizní moderátor, publicista a překladatel. Od roku 1987 byl dopisovatelem agentury Associated Press v Československu a později přispíval i do českých médií. Napsal čtyři knihy, je znám i z televizních soutěží jako Chcete být milionářem? nebo Česko hledá Superstar. Po gymnáziu vystudoval filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po univerzitě krátce pracoval v reklamní agentuře a následně přešel do svobodného povolání jako tlumočník a překladatel. V roce 1987 se stal pražským zpravodajem agentury Associated Press. Pokrýval zejména klíčové chvíle sametové revoluce a základní období ekonomické transformace. Z agentury odešel v roce 2009 a nadále se věnuje hudbě i psaní. Je ženatý, jeho manželka Vladimíra Hejmová je lékařka. Mají dvě děti, staršího syna Jana a mladší dceru Terezu. Bydlí v Řevnicích u Prahy. Po maturitě v 60. letech začal účinkovat ve folkbluesové formaci Ivana Hlase Žízeň. Roku 1975 spoluzakládal reggae kapelu Yo Yo Band. V roce 1978 vzniká skupina Žlutý pes, se kterou Hejma koncertuje dodnes. Za tu dobu nahrála kapela celkem 11 alb, obsahujících několik rozhlasových evergreenů . V roce 1996 získala cenu Hudební akademie jako kapela roku. Souběžně se Žlutým psem účinkoval Hejma i v alternativním projektu L. L. Jetel s Radimem Hladíkem a Ernoušem Šedivým. Od roku 2016 hraje také v akustickém sdružení Marush. V sedmdesátých letech Hejma spolu se Štefanem Rybárem vydal cestopis Autostopem do Nepálu . V osmdesátých letech pracoval jako tlumočník, a pro Ústřední půjčovnu filmů opatřoval anglicky mluvené filmy českými titulky. Později se stal součástí samizdatové sítě filmových nadšenců, pro kterou ze zahraničí dovážené videokazety opatřoval amatérským rychlodabingem. Po revoluci byl činný jako moderátor televizní...

Neil Patrick Harris

Neil Patrick Harris je americký herec, zpěvák a režisér. K významným rolím v jeho kariéře patří úloha v seriálu Doogie Howser, M.D. a role sukničkáře Barneyho Stinsona v seriálu Jak jsem poznal vaši matku . Hrál sám sebe ve filmové sérii Zahulíme, uvidíme , Zahulíme, uvidíme 2 a Zahulíme, uvidíme 3 a také si zahrál titulní roli v internetové muzikálové minisérii Dr. Horrible's Sing-Along Blog Josse Whedona . Narodil se v Albuquerque v Novém Mexiku, vyrůstal ve městě Ruidoso . Jeho rodiče, Sheila a Ron, byli oba právníci, kteří vlastnili restauraci, k jeho budoucímu povolání nikterak neměli velký vztah. Má staršího bratra Briana, díky kterému ve čtvrté třídě začal hrát divadlo - jako Toto se objevil ve školní hře Čaroděj ze země Oz. Střední školu si sám vybral, šlo o La Cueva High School v Albuquerque, ve které se aktivně účastnil školních her a muzikálů. Školu úspěšně ukončil s vyznamenáním roku 1991. Svoji kariéru zahájil už jako dětský herec, kterého objevil autor divadelních her Mark Medoff ve hře Drama Camp v Las Cruces. Medoff ho roku 1988 obsadil do filmu Claras's Heart, dramatu s Whoopi Goldberg napsaném podle stejnojmenného románu Josepha Olshana, za které získal nominaci na Zlatý glóbus. V témže roce zazářil v dětském fantasy filmu Purple People Eater. Následující rok získal hlavní roli v seriálu Doogie Howser, M.D. , za kterou opět získal nominaci na Zlatý glóbus. Poté, co Doogie Howser, M.D. v roce 1993 po čtyřech sériích skončil, hrál mnoho rolí v televizních pořadech a v roce 1995 měl poprvé možnost účinkovat v šokujícím filmu Animal Room, který se však příliš neujal. Od té doby jeho filmová kariéra zahrnovala pouze vedlejší role ve snímcích Hvězdná pěchota , Příští správná věc a Bratrstvo černé pracky . Ve filmové sérii Harold & Kumar (Zahulíme, uvidíme , Zahulíme, uvidíme 2 a Zahulíme, uvidíme 3 [2...

Miloslav Hoznauer

Miloš Hlávka

Miloš Hlávka byl český dramatik, divadelník, básník, prozaik a překladatel z francouzštiny, němčiny a italštiny. Jeho hlavní význam spočíval v oblasti divadla. A to nejen v původních dramatech a ve specifických jevištních přepisech , ale i v jeho uvažování o divadle a v jeho dramaturgickém konceptu básnického divadla. Po osvobození byl nařčen ze spolupráce s Němci a bylo mu vyčítáno jeho manželství se ženou německé národnosti. Na dlouhá léta byl z české kultury vymazán, i když mu posmrtně bylo vydáno osvědčení o občanské bezúhonnosti a konkrétní spolupráce s okupanty mu nebyla nikdy prokázána. Narodil se v rodině dr. Antonína Hlávky, soudního adjunkta v Horšovském Týně a matky Mileny, rozené Smolíkové . Po maturitě na gymnáziu studoval na pražské Univerzitě Karlově. Začal na právnické a přestoupil na filozofickou fakultu, kde v roce 1933 své vysokoškolské vzdělání ukončil. V roce 1929 se Miloš Hlávka seznámil s tanečnicí v Osvobozeném divadle Irmgard Otte a v roce 1931 uzavřeli civilní sňatek na pražském magistrátě. V roce 1936 se jim narodil syn Petr, 1940 dcera Anna. V době Protektorátu zažívala česko-německá rodina obtíže národnostního charakteru. I když syn chodil do české školy, Češi matce vyhrožovali poválečným odebráním dětí. Pro německé úřady zase bylo nepřijatelné, aby dítě německé matky navštěvovalo českou školu. Koncem roku 1944 Hlávkova manželka s dětmi odjela do Meklenburska, kde žili její rodiče. Po válce bylo Irmgard Hlávkové zachováno československé státní občanství. Navrátila se do Prahy, kde žila, stejně jako její děti. 6. května 1945 byl Miloš Hlávka za pražského povstání v Celetné ulici postřelen. Po převozu do nemocnice Na Bulovce následující den zemřel. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V letech 1927-1929 byl členem prvního Voice-bandu E. F. Buriana. Tak...

Milan Hein

Milan Hein je český divadelní publicista, herec, moderátor a divadelní podnikatel, bratr moderátorky Marty Skarlandtové-Heinové, majitel a provozovatel pražského Divadla Ungelt. Koncem 60. let studoval žurnalistiku na Karlově univerzitě, svá studia však nedokončil. v letech 1970 až 1973 pracoval jako herec v Divadle v Českém Těšíně. Od roku 1973 pak působil jako umělec ve svobodném povolání. Od roku 1984 spolupracoval na autorských divadelních představeních v pražské Redutě se svojí sestrou, moderátorkou a tlumočnicí Martou Skarlandtovou-Heinovou. S moderováním a konferováním začínal už v 60. letech, později spolupracoval při uvádění různých pořadů Československé televize. Během sametové revoluce působil v Československé televizi jako televizní reportér. Na počátku 90. let uváděl v České televizi pořad Nedělní ráno. V roce 1993 natočil televizní triptych rozprav s Milošem Kopeckým, nazvaný Co za to stálo... V roce 1994 vyšlo i knižně. Od roku 1995 je majitelem, dramaturgem a provozovatelem pražského Divadla Ungelt . Byl jednou z osobností, o které byl natočen v roce 2008 pořad 13. komnata České televize, kde otevřeně mluví kromě jiného o své sexuální orientaci. Dne 12. srpna 2016 u příležitosti svých 70. narozenin slavnostním obřadem stvrdil svůj osmiletý vztah s partnerem Martinem Šimkem.

Michael Hesemann

Michael Hesemann je německý historik, spisovatel, dokumentarista a novinář pro para-vědecká, časová a církevní historická témata.

Marie Hanzová

Narodila se 15. 9. 1944 v Lounech. PaedDr., CSc., učitelka na různých stupních škol, činná v oboru dalšího vzdělávání učitelů českého jazyka a literatury a dějepisu, práce ve Výzkumném ústavu pedagogickém a v Pedagogickém centru.

Lucy Hawking

Studovala francouzštinu a ruštinu na Oxfordské univerzitě, kde promovala s vyznamenáním. Píše pro Daily Mail, Telegraph, The Times a London Evening Standard. Se svým otcem napsala knihy, kde popularizuje vědu.

Ljuba Hermanová

Libor Hlaváček

Český klasický houslista a vedoucí orchestru.

Laurell K Hamilton

Americká autorka dark fantasy, narozena jako Laurell Kaye Kleinová 19. 2. 1963 ve vesničce Heber Springs poblíž Shirley v americkém státě Arkansas, po smrti matky během automobilové nehody v roce 1969 byla vychovávána babičkou v městečku Sims ve státě Indiana, kde také později vystudovala anglický jazyk a biologii. Spolu se svou rodinou bydlí v Arnoldu blízko St. Louis ve státě Missouri. Vedle lidových příběhů mělo na její rozhodnutí stát se spisovatelkou velký vliv setkání s tvorbou Roberta E. Howarda. Do fantastiky vstoupila povídkou House of Wizards v časopise Marion Zimmer Bradley Fantasy Magazine. V následujících letech napsala dalších šest kratších prací, dnes se však již po delší dobu věnuje pouze románové tvorbě. V knižním debutu Nightseer popsala příběh půlelfky, která se díky schopnostem předpovídání stane vyvolenou na cestě za pomstou vraždy své matky, jež má na svědomí obávaná čarodějnice. Dále napsala román Nightshade z prostředí TV seriálu Star Trek: Next Generation a novelizaci z herního prostředí Ravenloft: Death of a Darklord . Do povědomí čtenářů fantastiky se zapsala především jako autorka románové série s hlavní hrdinkou Anitou Blakeovou, lovkyní upírů. Patří do ní prozatím tituly Guilty Pleasures , The Laughing Coprse , Circus of the Damned , The Lunatic Cafe , Bloody Bones , The Killing Dance , Burnt Offerings , Blue Moon , Obsidian Butterfly , Narcissus in Chains , Cerulean Sins , Incubus Dreams a Dance Macabre . Anita Blakeová žije ve světě, kde jsou upíři, zombie či vlkodlaci běžnou součástí společnosti. Z různých důvodů přivádí mrtvé zpět k životu a neváhá se nechat najmout ani k lovu většinou mimo zákon postavených upírů. Život jí komplikuje láska k vysoce postavenému vlkodlakovi, která se neobejde bez četných problémů. Ne všechny se dají řešit s pomocí zbraní, s níž si Anita rozumí lépe než s většinou živých bytos...

Langston Hughes

Langston Hughes byl americký básník, sociální aktivista, romanopisec, dramatik a publicista, představitel harlemské renesance. Narodil se ve městě Joplin ve státě Missouri. Jeho rodiče se rozvedli, když byl malé dítě a jeho otec se přestěhoval do Mexika. Do svých třinácti let Hughes žil se svou babičkou a následně se přestěhoval k matce do Lincolnu v Illinois; později se rodina usadila v Clevelandu ve státě Ohio. Poezii začal Hughes psát v Lincolnu. Po ukončení studií strávil rok v Mexiku a rok na Kolumbijské universitě. V té době pracoval jako asistent kuchaře a později cestoval do Evropy a Afriky jako námořník. V listopadu 1924 se přestěhoval do Washingtonu, D.C. K jeho blízkým spolupracovníkům tehdy patřili Arna Bontempsová a Carl Van Vechten. Právě Van Vechten přesvědčil nakladatele Alfreda A. Knopfa k vydání první Hughesovy sbírky The Weary Blues v roce 1926. Na jeho objevení měl velký podíl také básník Vachel Lindsay. Roku 1929 dokončil vysokoškolské studium na Lincolnově universitě v Pensylvánii. V té době také spoluzaložil vlivný časopis Fire!!. Roku 1930 vydal svůj první román Not Without Laughter. Ve třicátých letech svou poezii plně vyhradil tématu rasové spravedlnosti a začal se silně politicky angažovat. Hodně v té době také inklinoval k divadlu . Začal také pracovat v novinách a byl válečným zpravodajem ve španělské občanské válce. Po válce nahlédl do světa opery, když napsal libreto k opeře Kurta Weilla Street Scene . Posléze se věnoval černošské kultuře z akademických pozic, napsal například práci A Pictorial History of the Negro in America . Sestavil také antologie černošského folklóru. Rovněž se věnoval překladatelství ze španělštiny, překládal zejména poezii Federica Garcíi Lorcy a Gabriely Mistralové. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Langston Hughes na slovenské Wi...

Ladislav Heryán

Ladislav Heryán je římskokatolický kněz, salesián, působící v Praze. Narodil se v Petřvaldu u Nového Jičína 24. února 1960. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Ostravě, od 17 let se účastnil tajného teologického studia. Od roku 1979 studoval stavební fakultu VUT v Brně a v létě 1981 se tajně stal salesiánem. Po absolvování vysoké školy a základní vojenské služby pracoval v brněnské panelárně a pokračoval ve studiu teologie. V roce 1987 emigroval přes Rakousko do Říma s cílem dokončit studium teologie a vstoupit do misií v Africe. Po revoluci byl však řádovými představenými požádán, aby po dostudování postgraduálního studia na Papežském biblickém institutu a přijetí kněžského svěcení 18. června 1994 se vrátil do Československa. Po 10 letech v roce 1997 se vrátil působit do Českých Budějovic na Teologické fakultě Jihočeské university, kde přednášel Nový zákon a řečtinu. Vedl také studentskou komunitu a místní farnost v Suchém Vrbném. Od září 2002 působil v Praze jako ředitel a kaplan salesiánské komunity v Kobylisích. V září 2009 obhájil disertační práci a stal se doktorem teologie. Přednáší na Vyšší odborné škole Jabok, Institutu ekumenických studií a Evangelické teologické fakultě UK. Bývá označován za pastora undergroundu, kázal při pohřbu Ivana Martina Jirouse v Kostelním Vydří 19. listopadu 2011 a vedl též rozloučení s Filipem Topolem 26. června 2013. Heryán je monarchista a pravidelně se účastní Tříkrálového pochodu Za monarchii, který organizuje Petr Placák a skupina monarchistů okolo časopisu Babylon, a tradičně jej zakončuje modlitbou za vyhnání zlých sil z Pražského hradu. Jako zpěvák a filosof je častým hostem TV Noe.

Karol Hric

Slovenský publicista, člen Horské služby, horský průvodce po Slovenskom raju, knihy o Slovenskom raju a jiných částech Slovenska.

Karl Herloßsohn

Karel Hartl

Karel Hartl je český kynolog a šlechtitel. Spolu s Františkem Horákem je jedním z nejznámějších českých kynologů a šlechtitelů psů. Ze sedmi českých národních plemen: přispěl ke šlechtění dvou, částečně k šlechtění chodského psa a významně k vyšlechtění československého vlčáka . Šlechtění československého vlčáka začalo jako vědecký experiment křížením karpatského vlka s německým ovčákem u pohraniční stráže ČSSR ale rychle dospělo ke standardnímu plemeni určeného původně ke služebním účelům. Jeho výjimečné povahové a exteriérové rysy a fyzické vlastnosti, z něj udělaly ve světě možná nejznámější české plemeno. Od roku 1989 je uznáno FCI. Prvního psa dostal v sedmi letech a staral se o něj čtrnáct let. Prožil s ním dobu války a naučil ho, aby se bál střelby a díky tomu neprošel povinnými odvody do německé armády Byl členem skupiny mladých lidí, z okolí Blatné, které učil cvičit psy jistý četnický psovod, jenž vlastnil erdlteriéra. Ve druhé polovině 40. let 20. stol pracoval jako psovod SNB. V roce 1947 absolvoval psovodský kurz pro policejní psovody v Pyšelích. První služební pes Kala Hartla, německý ovčák, se jmenoval Ajax. V roce 1951 byla podle vzoru sovětských Pohraničních vojsk zřízena nová ozbrojená složka určená k ochraně státních hranic: Pohraniční stráž. do které vstoupil i Karel Hartl. Kariéru ukončil s hodností plukovníka. Počátkem 50. ket byl jmenován velitelem výcvikového střediska psovodů v Doupově na Karlovarsku a byl vyslán do kynologického kurzu ve školícím zařízení Pohraničních vojsk SSSR v Alma-Atě , kde mu byl přidělen služební pes, německý ovčák Kazbek. Kynologie v Sovětském svazu díky objevům vědců Krušinského a Andrejova navazujíce na poznatky Fyziologie vyšší nervové činnosti psů, jejímž zakladatelem byl Ivan Petrovič Pavlov se snažila pochopit, jak se pes učí a jak uvažuje a využít toho jako nástroje výcvi...

Josef Hochman

Narozen 3. 11. 1929 v Brně-Tuřanech. JUDr., právník. Člen legislativní rady vlády ČR. Specializace na pracovní právo.

Josef Hobzek

Narozen 6.4.1908 v Hradci Králové, zemřel 15.6.1989 tamtéž. JUDr., kulturní historik a vlastivědný pracovník, práce historické a z oboru památkové péče, kustod pozůstalosti Josefa Pekaře a editor jeho spisů.

Jaroslav Hrbek

Jaroslav Hrbek byl český historik zabývající se především vojenskými dějinami 20. století. Jaroslav Hrbek se narodil v rodině českého historika a orientalisty Ivana Hrbka. Jeho dědečkem byl československý legionář a generál Jaroslav Hrbek. V letech 1972–1976 studoval historii a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, odkud byl v roce 1976 po vykonstruované akci Státní bezpečnosti z politických důvodů vyloučen. V letech 1976–1990 pracoval v různých povoláních a historii se mohl věnovat jen ve volném čase. Při zaměstnání v roce 1982 dálkově dokončil svá vysokoškolská studia. Od roku 1990 pracoval jako vědecký pracovník v Historickém ústavu Československé armády a v roce 1998 se stal zaměstnancem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Byl autorem velkého množství knih zabývající se vojenskými dějinami 1. a 2. světové války. Na mnoha knihách spolupracoval se svým otcem Ivanem Hrbkem. Zemřel náhle v noci 17. dubna 2009 na selhání srdce. Kromě vlastní tvorby překládal z polštiny a především angličtiny.

Janet G Hudson

Halina Heitz

Německá pěstitelka a redaktorka. Zabývá se pěstováním pokojových rostlin, řídí rubriku pokojových rostlin v německém časopise Mein Schöner Garten.

František Hrdlička

Narozen 7. 1. 1937 v Litoměřicích. Prozaik, dramatik, scenárista a překladatel z němčiny a ruštiny.

Frank Heller

Švédský spisovatel.

Frank Hecker

Německý biolog a fotograf.

Eva Hošnová

Narozena 26.6.1951 v Praze. PhDr., CSc., filoložka, práce z oboru českého jazyka.

Eva Horská

Narozena 10.12.1895 v Kladně. Spisovatelka a básnířka, autorka divadelních her.

Edwin Palmer Hoyt

Edwin Palmer Hoyt byl americký spisovatel, který se specializoval na vojenskou historii. Do roku 1958 pracoval Hoyt ve sdělovacích prostředcích, poté produkoval faktografická díla.

Börge Hellström

narozený v roce 1957 , je švédský autor duo Jed Rubenfeld , a jeden z iniciátorů zločinců návratu do společnosti . Žije v Varmdo.

Bohuslav Hoffmann

Narozen 22. 2. 1940 v Miroticích. PhDr., CSc., literární vědec, bohemista, vysokoškolský učitel, v letech 1977-2003 působil na Katedře české a slovenské literatury a literární vědy FF UK v Praze, člen redakční rady časopisu Český jazyk a literatura.

Billie Holiday

Billie Holiday , narozená 7. dubna 1915 jako Eleanora Faganová, byla americká jazzová a swingová zpěvačka, jejíž kariéra trvala téměř tři desetiletí.

Antonín Hrbek

Je nezávislým publicistou a autorem nebo spoluautorem třinácti knih a více než čtyři sta publikací doma i v zahraničí. Astrologií se zabývá od roku 1945, drahými kameny od roku 1952. Znalosti a zkušenosti z těchto oborů prohlubuje spoluprací s odbornými pracovišti v USA a v Německu.