Výpis všech autorů

Hans-Christian Huf

Hans-Christian Huf, narozen 1956 ve Starnbergu, Německo, studoval historii a politiku v Německu a Francii. V televizi ZDF uskutečnil řadu úspěšných, historických, politických a kulturních programů. Jeho série knih jsou bestsellery.

František Hron

K problematice řízení lidských zdrojů, v které uplatňuji svou čtvrtou kariéru, jsem se dostal oklikou. Po střední škole jsem působil jako technik v zemědělství na Bruntálsku. Pak jsem působil jako vazač břemen, noční hlídač, tedy v pozicích, které byly méně kvalifikované. Protože jsem onemocněl Bechtěrevovou chorobou a obdržel jsem invalidní důchod, začal jsem na denním studiu na FF v Brně. Nejdříve češtinu a dějepis, pak jednooborovou psychologii. V diplomové práci jsem se zabýval životním osudem básníka Oldřicha Wenzla a jeho odrazem v díle. Tak jsem spojil literaturu a psychologii. Po absolvování jednooborové psychologie jsem začal působit jako klinický psycholog. Nejdříve v Želivě, kde bylo sexuologické oddělení pro sexuální devianty, pak v soukromé ambulanci v Chotěboři. Mezitím se mi poštěstilo hrát v několika divadelních hrách J.A .Pitínského. Zároveň jsem dělal své první zakázky pro firmy. Jako externista jsem na FF MU ještě přednášel o behaviorální terapii a záhy o firemní kultuře. Po třech letech ve firemní praxi jsem vydal svou první knihu Jak se nespálit při výběru zaměstnanců. Nyní již 10 let působím v poradenské a vzdělávací společnosti agentura Motiv P jako její ředitel a konzultant.

Frank Heller

Švédský spisovatel.

Eva Hošnová

Narozena 26.6.1951 v Praze. PhDr., CSc., filoložka, práce z oboru českého jazyka.

Eva Hauserová

Eva Hauserová, rozená Černá , je česká publicistka zaměřená na přírodní zahradničení, permakulturistka, spisovatelka, překladatelka, feministka. Po základní a střední škole vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Pak krátce nastoupila do Ústavu molekulární genetiky ČSAV, zde se zabývala genovým inženýrstvím. Po mateřské dovolené pracovala jako skladnice, knihovnice a jako redaktorka časopisů ABC , STORY a sci-fi časopisu Ikarie. Odtud odešla do knižního nakladatelství Harlequin Publishers a pracovala jako reklamní copywriterka. V letech 1995 až 1997 se živila překlady z angličtiny a zároveň byla ekologickou aktivistkou v Klubu žen Zeleného kruhu. Poté byla redaktorkou v časopisech Jackie a Marianne. Nyní je na volné noze. Je členkou STUŽ, českého PEN klubu a sdružení Přírodní zahrada, a také čestnou členkou spolku Permakultura CS. V 90. letech byla činná ve sci-fi hnutí, často se účastnila Parconů a s organizací Československý fandom úzce spolupracovala. Mimo psaní povídek a románů se zabývala tvorbou televizních scénářů zaměřených na ekologii a ženy, např. televizní pořady Nedej se, Ženský hlas, ABCDEkologie, Zpátky pod došky, Vybydlená planeta. V roce 1979 se vdala za Františka Hausera, se kterým se v roce 1993 se rozvedla. Má dva syny Jana a Jakuba.

Emmerich Hakvoort

Autor prací z oblasti válečné a námořní historie.

Alois Adalbert Hoch

* 3. 8. 1888 Stará Dobev † 19. 9. 1978 Praha Syn učitele, maturoval poblíž rodiště na reálném gymnáziu v Písku v r. 1906. Po studiu na pražské a brněnské technice dosáhl titulu inženýra. V r. 1908 se ještě jako student oděný v čamaře účastnil pohřbu Sv. Čecha . V r. 1909 se stal členem Federace českých anarchistů. Sblížil se s kladenskými dělníky a mosteckými horníky. Seznámil se s anarchistickou literaturou a začal publikovat v Zádruze, Mladém průkopníku, Kalendáři anarchistů, překládal zvláště z francouzské anarchistické literatury. Společně s S. K. Neumannem a jeho anarchokomunistickými skupinami se účastnil v r. 1921 zakládání KSČ. Stal se knihovníkem ministerstva veřejných prací , dopravy , techniky a nakonec stavebnictví . Práce ve státních službách ho přiměla používat řady pseudonymů a značek , pod kterými se významně podílel na vzdělávacím a uvědomovacím programu KSČ. Rozsáhlé použití pseudonymů v bohaté překladatelské i původní publicistice způsobilo, že podstatná část jeho tvorby s ním nebyla spojována, a zkreslovalo tak intelektuální význam jeho osobnosti v dějinách české kultury. Skrývalo také jeho vyhraněnou marxistickou filozofickou orientaci v pojetí dějin techniky i vědeckotechnické revoluce. H. byl mimořádně sečtělý a znalý několika jazyků. To mu umožnilo přístup k původní francouzské, německé, ruské, angloamerické beletrii i odborné literatuře, se kterou seznamoval čtenáře v Červnu, Proletkultu, Kmenu, Komunistické revui, Panoramě aj., a to v ukázkách, komentářích i samostatných článcích. Napsal řadu původních knih nejen z dějin techniky, ale i z českých a světových dějin. Historie technické revoluce od 70. let 18. století až po první generace počítačů 20. století a historie revolučních zápasů o společenské osvobození (od vzpoury Spartakovy přes husitství, Pařížskou komunu 1871 až po Říjnovou revoluci a SSSR...

Zdenka Hodková

Zdeněk Hrabica

Narozen 25. 10. 1936 v Jihlavě, zemřel 28. 11. 2022 v Praze. Spisovatel literatury faktu, publicista, novinář, politický pracovník a šéfredaktor.

Viktor Hánek

Novinář, básník a prozaik. Narodil se 24. 2. 1891na Žižkově, kde studoval reálku, pak vysokou školu technickou v Praze. Dva roky byl asistentem na odborné elektrotechnické škole v Praze. Po vojenské službě se stal redaktorem Večera, po deseti letech přešel do redakce Venkova. Jako literát začal otiskovat své básně a povídky ve Světozoru, Zlaté Praze, Rozkvětu, Zvonu a mnoha dalších časopisech a novinách. Vydal na padesát svazků knih próz a básní. Zemřel v Terezíně v roce 1954.

Vendula Hegerová

Výtvarnice, která se věnuje především tvorbě pro děti se narodila 23. 3. 1976 ve Vysokém Mýtě. Vystudovala Vyšší odbornou školu grafickou v Jihlavě, kde také po studiích několik let působila. K ilustracím pro děti se dostala hlavně díky zakázce na vyzdobení dětského oddělení Jihlavské nemocnice. Radost, kterou svými dekoracemi způsobila, ji přesvědčila, že právě děti nejvíce ocení její veselé obrázky. Je to mnohostranná výtvarnice, která má na svém kontě leporela, komiksy, animovaný film, designy pokojíčků, přáníčka, ale nejvíce samozřejmě knížek. Často jsou to knížky naučné, které podněcují dětskou tvořivost a fantazii.

Tony Hillerman

Narodil se v roce 1925 a jeho život i spisovatelská kariéra je pevně spjatá s Novým Mexikem. Hillermana fascinuje svět kmenových zvyků a původních amerických tradic a komplikovanost života tam kde se stýkají dvě kultury. První leaphornovskou detektivku vydal v roce 1970.

Sarí Harrar

Americká spisovatelka a editorka zabývající se oblastí zdravotnictví.

Petr Herynek

Dne 12. dubna 2012 se dožil 70 let Ing. Petr Herynek, botanik a ikona české bonsajistiky. S legendárním Dr. Zdeňkem Hrdličkou a dalšími byl zakladatelem v roce 1980 prvního českého, tenkrát československého Bonsai Klubu. Bonsaje začal pěstovat už v roce 1973, ve své sbírce má víc jak pětset druhů rostlin, jeho bonsaje ve sbírce jsou jen pravé autorské bonsaje. To znamená, že nejsou zakoupené, nevznikly při nějakém kolektivním tvarování a pěstuje je víc jak 30 let. Petr Herynek vystavuje své unikátní bonsaje pravidelně na prestižních výstavách v botanických zahradách i jinde.

Petr Havlíček

Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně. Výživě se věnuje téměř 20 let. Začínal s výživou vrcholových sportovců, dnes kromě známých sportovců radí s výživou také českým osobnostem či klientům, kteří chtějí zhubnout, změnit životní styl či zlepšit kondici. Za poslední čtyři roky se podílel jako odborný garant a spolumoderátor na pořadu Jste to, co jíte a Souboj v těžké váze na TV Prima.

Miroslav Hucek

Miroslav Hucek, vlastním jménem Miroslav Hocek byl český fotograf. Věnoval se dokumentární a reklamní fotografii. Fotografoval od roku 1953. V roce 1957 začal studovat filmovou fotografii na FAMU, ale po roce studia zanechal. Pak do roku 1962 pracoval jako asistent kamery v Československé televizi. V letech 1960–1975 byl fotoreportérem časopisu Mladý svět. Po nuceném odchodu z redakce časopisu se stal fotografem na volné noze. Věnoval se reklamní fotografii a volné tvorbě zaměřené na člověka a výjevy ze života v cyklech Takoví jsme byli, Vesnice, Jak chutná polibek, Všude žijí lidé, U nás ve Zbraslavi, Cesta za snem, z nichž některé byly vydány knižně. Tvorbu Miroslava Hucka ovlivnila Steichenova Lidská rodina a fotografie Cartiera-Bressona a Eugene Smitha. Miroslav Hucek vystavoval od roku 1959, jeho fotografie jsou zastoupeny ve veřejných i soukromých sbírkách.

Miroslav Havlíček

Miroslav Havlíček je bývalý český fotbalista, brankář. V lize hrál za TJ Vítkovice. V československé lize nastoupil v 6 utkáních.

Martina Hošková

Narozena 1990 v Šumperku. DiS., nakladatelská redaktorka, editorka a grafička, zaměřená na multimediální služby a cestovní ruch.

Marie Holková

Marie Holková byla česká katolická učitelka, spisovatelka a překladatelka. Na počátku své spisovatelské kariéry vytvořila řadu pohádek a knih pro děti, později ale pak zejména životopisů světců a dalších osobností římskokatolické církve. Za komunistického režimu žila v zahraničí. V Česku směly její knihy vycházet před rokem 1948 a poté až po roce 1989, mezi tím se však objevovaly její samizdatové překlady knih z francouzštiny a angličtiny. Její knihy vyšly v řadě jazyků, mimo jiné češtině, angličtině, francouzštině a slovenštině.

Lucy Hawking

Studovala francouzštinu a ruštinu na Oxfordské univerzitě, kde promovala s vyznamenáním. Píše pro Daily Mail, Telegraph, The Times a London Evening Standard. Se svým otcem napsala knihy, kde popularizuje vědu.

Lubor Hájek

Lubor Hájek byl český historik orientálního, čínského a japonského umění. Byl zakladatelem a budovatelem Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze. Vystudoval v letech 1945–1949 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy indologi u Vincence Lesného a srovnávací vědy náboženské u Otakara Pertolda. V letech 1945–1952 byl zakládajícím členem a odpovědným redaktorem časopisu Nový Orient. Při pracovních cestách navštívil Čínu, Mongolsko, Indii, Barmu, Indonésii, Írán, Afghánistán a Japonsko. V roce 1952 založil Sbírku orientálního umění Národní galerie v Praze, kterou vedl až do roku 1986. V letech 1964–1969 byla sbírka asijského umění umístěna v Dolním zámku v Benešově nad Ploučnicí. Expoice byla ale při požáru v roce 1969 značně poničena. V roce 1972 byla sbírka přemístěna do Zbraslavského zámku. Tam byla v roce 1998 otevřena nová stálá expozice orientálního umění. Je autorem asi 40 výstav, 15 knižních publikací a asi 120 odborných článků v časopisech. Psal rovněž předmluvy či doslovy k publikacím jiných autorů.

Libor Hlaváček

Český klasický houslista a vedoucí orchestru.

Langston Hughes

Langston Hughes byl americký básník, sociální aktivista, romanopisec, dramatik a publicista, představitel harlemské renesance. Narodil se ve městě Joplin ve státě Missouri. Jeho rodiče se rozvedli, když byl malé dítě a jeho otec se přestěhoval do Mexika. Do svých třinácti let Hughes žil se svou babičkou a následně se přestěhoval k matce do Lincolnu v Illinois; později se rodina usadila v Clevelandu ve státě Ohio. Poezii začal Hughes psát v Lincolnu. Po ukončení studií strávil rok v Mexiku a rok na Kolumbijské universitě. V té době pracoval jako asistent kuchaře a později cestoval do Evropy a Afriky jako námořník. V listopadu 1924 se přestěhoval do Washingtonu, D.C. K jeho blízkým spolupracovníkům tehdy patřili Arna Bontempsová a Carl Van Vechten. Právě Van Vechten přesvědčil nakladatele Alfreda A. Knopfa k vydání první Hughesovy sbírky The Weary Blues v roce 1926. Na jeho objevení měl velký podíl také básník Vachel Lindsay. Roku 1929 dokončil vysokoškolské studium na Lincolnově universitě v Pensylvánii. V té době také spoluzaložil vlivný časopis Fire!!. Roku 1930 vydal svůj první román Not Without Laughter. Ve třicátých letech svou poezii plně vyhradil tématu rasové spravedlnosti a začal se silně politicky angažovat. Hodně v té době také inklinoval k divadlu . Začal také pracovat v novinách a byl válečným zpravodajem ve španělské občanské válce. Po válce nahlédl do světa opery, když napsal libreto k opeře Kurta Weilla Street Scene . Posléze se věnoval černošské kultuře z akademických pozic, napsal například práci A Pictorial History of the Negro in America . Sestavil také antologie černošského folklóru. Rovněž se věnoval překladatelství ze španělštiny, překládal zejména poezii Federica Garcíi Lorcy a Gabriely Mistralové. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Langston Hughes na slovenské Wi...

Ladislav Heryán

Ladislav Heryán je římskokatolický kněz, salesián, působící v Praze. Narodil se v Petřvaldu u Nového Jičína 24. února 1960. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Ostravě, od 17 let se účastnil tajného teologického studia. Od roku 1979 studoval stavební fakultu VUT v Brně a v létě 1981 se tajně stal salesiánem. Po absolvování vysoké školy a základní vojenské služby pracoval v brněnské panelárně a pokračoval ve studiu teologie. V roce 1987 emigroval přes Rakousko do Říma s cílem dokončit studium teologie a vstoupit do misií v Africe. Po revoluci byl však řádovými představenými požádán, aby po dostudování postgraduálního studia na Papežském biblickém institutu a přijetí kněžského svěcení 18. června 1994 se vrátil do Československa. Po 10 letech v roce 1997 se vrátil působit do Českých Budějovic na Teologické fakultě Jihočeské university, kde přednášel Nový zákon a řečtinu. Vedl také studentskou komunitu a místní farnost v Suchém Vrbném. Od září 2002 působil v Praze jako ředitel a kaplan salesiánské komunity v Kobylisích. V září 2009 obhájil disertační práci a stal se doktorem teologie. Přednáší na Vyšší odborné škole Jabok, Institutu ekumenických studií a Evangelické teologické fakultě UK. Bývá označován za pastora undergroundu, kázal při pohřbu Ivana Martina Jirouse v Kostelním Vydří 19. listopadu 2011 a vedl též rozloučení s Filipem Topolem 26. června 2013. Heryán je monarchista a pravidelně se účastní Tříkrálového pochodu Za monarchii, který organizuje Petr Placák a skupina monarchistů okolo časopisu Babylon, a tradičně jej zakončuje modlitbou za vyhnání zlých sil z Pražského hradu. Jako zpěvák a filosof je častým hostem TV Noe.

Käte Hoffmann

Americká spisovatelka. Autorka milostných románů.

Kamila Holásková

Kamila Holásková se narodila v roce 1959 ve Šternberku. Absolvovala filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.Žije v Olomouci a vyučuje psychologii na UP. Je autorkou především odborných publikací a s manželem vydala populárně naučnou publikaci "Kočárky"."Proměny historického kočárku". Debutovala prvotinou"Nevěrná a jiné příběhy" v roce 2011.

Josef Heyduk

Josef Heyduk, vlastním jménem Josef Hejduk, - 29. ledna 1994, Praha) byl český spisovatel a překladatel z francouzštiny, italštiny a ruštiny. Od roku 1928 používal umělecké jméno Heyduk. V roce 1923 absolvoval učitelský ústav v Kutné Hoře. Pak učil na obecných školách na Kolínsku. V roce 1929 absolvoval kurs francouzštiny na univerzitě v Nancy . Od roku 1929 do roku 1964 působil na obecních školách v Praze. Výjimkou bylo období v letech 1944-1945, kdy byl totálně nasazen. Po odchodu do důchodu v roce 1964 se věnoval literatuře a překládání. Dále psal pod různými šiframi kritiky a medailony do celé řady novin a časopisů.

Jindřich Hilčr

Skutečné jméno je Hiltscher Jindřich narodil a zemřel v Čelákovicích Byl to lyrický básník, autor knih pro děti, nakladatelský redaktor, překladatel z ruštiny a slovenštiny. Absolvent gymnázia v Brandýse nad Labem , v l. 1945-1947 studoval srovnávací literaturu na Filozofické fakultě UK v Praze. Redaktor v nakladatelstvích Mladá fronta, Nový život, Státní nakladatelství dětské knihy, Zlatý máj a Květy. V Albatrosu se podílel na založení Klubu mladých čtenářů a Edice světových autorů. Zakládající člen společnosti Oldřicha Wenzla v Mělníku. - Autor krajinné a reflexivní lyriky, vyjadřující vztah k rodnému Polabí a Vysočině. Překladatel slovenské a ruské poezie pro děti, editor literatury pro mládež.

Ján Hrušovský

Ján Hrušovský byl slovenský spisovatel - prozaik, novinář a esejista. Narodil se v rodině advokáta a vzdělání získával v Martině a Revúci. Pracoval ve Slovenské bance v Novém Sadu jako účetní. V době 1. světové války se nacházel téměř celou dobu na frontě, po ukončení války pracoval v redakci Slovenského Východu v Košicích, později v Národných novinách v Martině. V roce 1920 odejel na roční studijní pobyt do Itálie, kde působil na velvyslanectví v Římě. Po návratu domů pokračoval v práci pro tisk - byl redaktorem Slovenského denníku v Bratislavě a později ttaké vykonával funkci jeho šéfredaktora. V době 2. světové války pracoval na Úřadu propagandy klerofašistického Slovenského státu, po osvobození nastoupil v roce 1946 do redakce časopisu Sloboda, kde pracoval až do roku 1956, kdy odešel do důchodu. Svoji literární kariéru začínal publikováním fejetonů, povídek a žánrových obrázků v různých periodikách. Psal povídky, romány, prozaická díla s autobiografickými prvky, ale také kratší prozaické útvary. Ve svých dílech se vrací k oběma světovým válkám a z potřeby vyrovnat se s jejich následky jak po psychické, tak i po morální a citové stránce. Věnoval se i dobrodružným a historickým románům, ve kterých se vracel k známým osobnostem, vázaným se svojí činností či životem ke Slovensku, a tato díla vydával nejprve na pokračování v různých časopisech, dokud vyšla i knižně jako ucelená díla - často přepracovaná a pod jinými názvy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Hrušovský na slovenské Wikipedii.

Homer

Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odysseia a méně známá Válka žab a myší nebo Homérské hymny. Jeho jméno se vykládalo jako „Rukojmí“ nebo častěji podle jeho domnělé slepoty ze spojení ὁ μὴ ὁρῶν - „nevidící“ jako „Slepý“. Již ve starověku o životě této postavy nebylo známo nic určitého. Jako Homérovo rodiště se uvádělo mnoho míst , nejčastěji město Smyrna na maloasijském pobřeží nebo ostrov Chios. Legendu o Homérově životě zaznamenal v 7. století př. Kr. Hérodotos. Narodil se prý jako nemanželské dítě u řeky Meles nedaleko Smyrny a jeho původní jméno bylo Melésigenés . Zemřel údajně na ostrově Íos. Většina pramenů se shoduje, že se jeho matka jmenovala Kreitheis, údaje o otci se rozcházejí. Všechna starověká vyobrazení jsou idealistická a neopírají se o skutečnost, na základě domnělého významu jeho jména jej představují většinou jako slepého starce. Pokud se vůbec jedná o historickou osobu, potom působil mezi léty 1200 až 700 před n.l. Obvykle se ovšem uvádí počátek osmého století před Kristem jako nejzazší hranice jeho života. Dřívější datum udává jen několik badatelů. Přes množství údajů, ovšem často si protiřečících, není dodnes jasné, zda osoba tohoto jména skutečně žila. Proti obvyklé představě Homéra jako slepého a chudého putujícího pěvce mluví důkladná znalost horní aristokratické vrstvy jeho děl, kterou takový putující básník nemohl mít. Homér je obecně známý především jako autor dvou eposů stojících na počátku řecké a evropské literatury, Iliady a Odysseje. Skutečné autorství těchto děl je však sporné. Jistý se zdá původ eposů v řecké Malé Asii. Potvrzuje to jazyková analýza díla, podle níž jsou obě básně sepsány v iónském dialektu řečtiny. Ilias a Odyssea jsou první písemné doklady řeckých dějin a jimi podle klasického mínění začínají evropské kulturní a duchovní dějiny....

Gaby Hauptmann

Gaby Hauptmann je nejúspěšnější německá spisovatelka a novinářka. Od roku 1987 pracovala v německém rozhlasu , posléze pracovala jako autorka, producentka a režisérka pro televizi . Od roku 1982 žije s dcerou v Allensbachu u Bodamského jezera. Z literárního díla Gaby Hauptmann bylo již do češtiny přeloženo mnoho jejích románů, věnujících se především problematice mezilidských, či partnerských vztahů, dále také např. tematice jezdectví:

František Xaver Harlas

František Xaver Harlas byl historik umění, malíř, publicista a ředitel Muzea hlavního města Prahy. F.X. Harlas maturoval na gymnasiu v Praze a v letech 1890–1894 studoval dějiny umění na pražské německé univerzitě . Roku 1898 zde získal doktorát filozofie. Kromě studia teorie umění absolvoval také malířské vzdělání na Uměleckoprůmyslové škole a soukromě u Charlotty Mohr-Piepenhagenové. Od roku 1897 byl asistentem a v letech 1913–30 ředitelem Muzea hlavního města Prahy. Byl zakládajícím členem a v letech 1915–1933 místopředsedou Kruhu pro pěstování dějin umění. Od roku 1911 byl výtvarným referentem Národní politiky a přispíval i do dalších tiskovin . Byl redaktorem edice reprodukcí Obrazárna Zvonu . Spolupracoval na heslech Ottova slovníku naučného . Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 82 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Jako malíř se věnoval krajinářství. Filozofické kořeny Harlasovy názorové orientace tkví spíše v romantické "naturfilozofii" než v přírodních vědách 19. století, sdílí však pozitivistickou víru v postupné a stále dokonalejší poznávání přírody uměním a umění vědou. Ve svých článcích se věnoval především pragensiím, ale uchování starobylého rázu Prahy chápal relativisticky a pokladům minulosti vykázal místo v muzeu. Pro zachování svědectví o zanikajících památkách přisuzoval zásadní význam fotografii. V hodnocení umění 19. a 20. století bylo pro něj hlavním kriteriem rozvíjení již dosaženého formálního a technického mistrovství. Jako akademickou normu vnímal umění, které se blíží ideálu přirozenosti. Počátkem moderny v malířství pro něj byl Karel Purkyně, podporoval myslbekovskou tradici českého sochařství, reprezentovanou Štursou. ...

Frank Hecker

Německý biolog a fotograf.

Eva Hudečková

Eva Hudečková, rozená Trejtnarová, je česká herečka a spisovatelka, manželka houslového virtuóza Václava Hudečka. Vystudovala herectví na Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze. Herecké profesi se věnovala do roku 1984. Atraktivní až exotický zjev ji předurčoval k obsazování do rolí sebevědomých či panovačných krasavic, někdy až „potvor“. Ztvárnila řadu zajímavých rolí v divadle, ve filmu i v televizi , byla oceněna několika cenami. Od podzimu 1984 začala všechny nabízené role odmítat, nechtíc být konformní s normalizačním režimem. Poté, co skončila s herectvím, vydala se na dráhu spisovatelky; podle vlastních slov psaní pro ni bylo cestou z rozčarování, a proto v jejích příbězích vždy vítězí dobro. Spolupracovala s Filmovým studiem Barrandov jako autorka scénářů; jejím nejmilejším – i když ne jediným – žánrem byla pohádka . "30 pripadu majora Zemana .role kasa vlakové nádraží Rozpaky kuchaře Svatopluka, role; manželka sosiera. Sanitka .role lékařka

Echo Heron

Americká autorka, sama bývalá zdravotní sestra, získala proslulost svými romány z lékařského prostředí, vyznačujícími se humorem, kritickým přístupem k poměrům v amerických nemocnicích, ženským viděním světa i prvky napětí. Sedmnáct let pracovala jako zdravotní sestra na pohotovosti koronární jednotce. Hned její první román Intenzivní péče který vyšel v roce 1987, se stal bestsellerem. Své popularity využívá jako aktivistka bojující za práva pacientů a zdravotních sester. Nyní žije v národním parku v Severní Karolíně

David Hawcock

Britský výtvarník, grafický designér a modelář.

Dag Hrubý

Narodil se v roce 1948. RNDr., ředitel gymnázia v Jevíčku, učebnice matematiky.

Charlaine Harris

Charlaine Harris publikuje své romány již více než 25 let. Narodila se v deltě Mississippi a vyrůstala v oblasti oblopené bavlníkovými plantážemi. Teď žije v jižním Arkansasu se svým manželem, třemi dětmi a třemi psy. Ačkoli jejími prvními výtvory byly většinou duchařské příběhy, když nastoupila na Rhodes College v Memphisu, začala psát poezii a divadelní hry. Po vydání prvních dvou knih se rozhodla začít psát série. První kniha Real Murders o knihovnici Auroře Teagarden, získala nominaci na cenu Agatha . Charlaine brzy hledala další výzvu a výsledkem byla mnohem temnější Lily Bard série. Knihy jsou zasazeny do města Shakespeare v Arkansasu a jejich hrdinkou je žena, která se učí žít s následky útoku, který přežila . Když si Charlaine začala uvědomovat, že žádná z těchto sérii nepřevrátí literární svět, rozhodla se napsat knihu, kterou vždycky chtěla. Ani tradiční detektivku, ani čistou scifi nebo romanci. Kniha Dead Until Dark prolomila hranice žánru a učarovala čtenářům, kteří si užívají skvělá dobrodružství. Každá další kniha o Sookie Stackhouse, barmance z Louisiany, telepatce a přítelkyni upírů, vlkodlaků a různých dalších kreatur, láká víc a víc čtenářů. Southern Vampire Mysteries jsou publikovány v Japonsku, Británii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii a Rusku. Charlaine stvořila i další literární hrdinku Harper Connely, která byla zasažena bleskem, čímž získala zvláštní schopnost nalézat mrtvá těla a zjistit, jak oběti zemřely. Charlaine je členkou celé řady amerických literárních klubů, např. Mystery Writers of America, Sisters in Crime, American Crime Writers League, Arkansas Mystery Writers Alliance.

Arthur Honegger

Arthur Honegger byl významný švýcarský skladatel 20. století, člen skupiny Les Six, která sdružovala avantgardní skladatele v Paříži. Narodil se 10. března 1892 v Le Havre ve Francii, většinu života strávil ve Francii a stal se klíčovou postavou tamní scény klasické hudby. Honeggerův kompoziční styl je známý spojením francouzské průzračnosti a německé struktury, často obsahuje modernistické prvky a zároveň si zachovává lyrické cítění.

Zdeněk Helus

Vystudoval obor psychologie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1961-1989 pracoval jako vědecký pracovník v Československé akademii věd; v jejím Pedagogickém ústavu J.A.Komenského vedl Oddělení pedagogické psychologie. Od roku 1990 působí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1994-1999 zde vykonával funkci děkana. V současnosti je proděkanem, členem vědecké rady fakulty, předsedou redakční rady časopisu Pedagogika, členem vedení Výzkumného záměru „Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání“. V roce 2008 byl jmenován čestným doktorem Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2011 mu byla udělena Medaile 1.stupně Ministra školství, mládeže a tělovýchovy. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Prof. PhDr. Helus Zdeněk, DrSc., dr.h.c. Je odborníkem v oblasti psychologie a pedagogiky. Zabývá se zejména problematikou dítěte, dětství, vlivy současného světa na vývoj dítěte a problematikou vzdělávací, respektive školní úspěšnosti dětí a dospívajících. Zdůrazňuje význam potencialit , motivace, citového prožívání, vývoje schopnosti učit se jak se učit a poznávat jak poznávat a odstraňování vnitřních bloků a bariér . Zabývá se i přípravou učitelů, s důrazem na jejich kompetence zvládat nové úkoly a nároky, které přináší společnost vědění, ale také narůstající problémy související s krizovými jevy ve společnosti. Působí na Univerzitě Karlově v Praze. Je mluvčím asociace děkanů pedagogických fakult. Hlavní knižní publikace z posledních pěti let: · Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada 2007 · Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál 2009. . · Osobnost a její ...

Vilém Hejl

Vilém Hejl byl český prozaik, scenárista a překladatel. Studoval a maturoval na Drtinově gymnáziu, nepřijat na VŠ z kádrových důvodů . V roce 1953 byl zatčen a odsouzen za sdružování se proti republice. Na Pankráci si odseděl cca 1 rok. Po propuštění z vězení nemohl dlouhodobě nalézt práci a tak pracoval v mnoha zaměstnáních. Od roku 1959 již v tzv. svobodném povolání. Do poloviny 60. let napsal cca 60 scénářů pro Krátký film Praha. Jednalo se o scénáře dokumentárních filmů, populárně vědeckých filmů atd. Zároveň začal překládat z angličtiny, ruštiny, němčiny. Na jaře roku 1968 zakládal klub K 231, kde pak pracoval jako jeho tiskový tajemník. Klub navrhoval plošnou rehabilitaci politických vězňů odsouzených a vězněných komunistickým režimem. Návrh požadoval zrušit všechny rozsudky za politické trestné činy v procesech v letech 1948–1967. Tato rehabilitace ale nebyla veřejností přijata, neboť lidé byli až příliš zmanipulovaní a nevěřili v jejich nevinu. Psal proto různé vysvětlující články, proč takový klub vznikl a proč si vytkl právě tento cíl, např. v Literárních listech. Na začátku podzimu roku 1968 odjel i s manželkou na plánovanou cestu do Západního Německa, odkud se vrátil v prosinci 1968. Postupně zanikaly časopisy a noviny do kterých přispíval. Od začátku 70. let už byl tzv. zakázaný autor. Psal a překládal však dál pod jmény autorů, kteří nebyli tzv. na indexu. Ještě do roku 1971 autorsky přispíval a zároveň i vystupoval v pořadu Písničky pod obraz, později přejmenovaném na Šanson 70. Společně s ním vystupoval i Karel Kyncl, Ilja Racek, Josef Kemr, Ljuba Hermanová, Jan Petránek, Jaroslav Jakoubek. Byl sledován Státní bezpečností, později musel chodit i na výslechy, aby podával tzv. vysvětlení, a to zejména proto, jak je možné, že jsou v zahraničí vydávána jeho díla. Později StB změnila taktiku a vyšetřovatelé se s ním...

Veronika Hurdová

Mám nediagnostikovanou hyperaktivitu, která propukla až v dospělosti. Ze židle mě zvedají tři věci: 1) Svobodná výchova 2) Férový marketing 3) Zodpovědný přístup ke spotřebě A protože nejsem lenoch, tak o tom píšu, učím a aktivně podporuju nebo vymýšlím projekty, které s těmito myšlenkami souzní. Jsem maminka tří malých svobodných bytostí a osudu navzdory se nevzdávám.

Tom Harper

Edwin Thomas je anglicky píšící spisovatel historických románů. Narodil se roku 1977 ve Frankfurtu nad Mohanem v SRN, vyrostl v Belgii a později v Connectikutu v USA. Vystudoval historii na Lincoln College Oxford, kde se také setkal se svou budoucí ženou Emmou a zde se také věnoval divadlu. V současné době žije v New Yorku se svou ženou a synem Owenem. Tři roky pracoval v účetní firmě, v posledním roce začal pracovat po večerech na svém prvním románu The Blighted Cliffs , který se mu podařilo vydat a po jeho úspěchu se začal naplno věnovat výlučně psaní. Pod svým jménem napsal sérii tří historických námořních románů z období napoleonských válek, spojených postavou poručíka Martina Jerrolda. Později pod pseudonymem Tom Harper píše a vydává sérii tří románů s tématikou křížových výprav a poté píše další romány, které se dají označit jako mysteriózní thrillery.

Stephen William Hawking

Stanislav Hudeček

Narozen 26.3.1872 v Gdowu u Wieliczky , zemřel 15.4.1947 v Novém Bydžově. Malíř, ilustrátor.

Stanislav Havelka

spisovatel, scénárista časopisu Čtyřlístek, od roku 1989 vytvořil 110 scénářů k obrázkovým seriálům. Nejznámější byly Ivo a Iva , Kamarádi , Na hradě Kulíkově , Polda a Olda , Pes z vesmíru. Spoluautor TV večerníčků O zvířátkách pana Krbce, Jája a Pája, Strašidla na Kulíkově a dalších.

Soňa Havlíčková

Narozena 1974. Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.

Sally Hepworth

Sally Hepworthová je bývalou personalistkou a vystudovala Monash University v australském Melbourne. Jejím domovem je téměř celý svět, pobývala například v Singapuru, ve Velké Británii a v Kanadě. V současné době je spisovatelkou na plný úvazek a žije s manželem a třemi dětmi v Melbourne.

Radka Hrevušová

Autorka kuchařské knihy.

Radim Hladík

Radim Hladík byl významný český kytarista, známý především jako zakládající člen vlivné rockové skupiny Blue Effect . Narodil se 13. prosince 1946 v Praze a od 60. let 20. století byl výraznou osobností československé hudební scény. Hladíkova kariéra začala v beatové skupině The Matadors v polovině 60. let, kde si získal uznání díky svým kytarovým schopnostem. Po rozpadu The Matadors založil v roce 1969 skupinu Blue Effect.

Nina Heřmanová

Nina Vojtěška Heřmanová. Narozena 1928. Překladatelka, tlumočnice, průvodkyně, autorka turistických průvodců po Balkánu.

Miroslav Hule

Miroslav Hule je český spisovatel, básník, prozaik a nakladatel. Narodil se ve Zlivi v rodině zedníka. Zde navštěvoval místní základní školu. Ve volných chvílích se věnoval fotbalu a na přilehlých rybnících pytláckému umění. Zde získal svůj hluboký vztah k přírodě a rybařině. V letech 1961-1965 studoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích. Ve studiu pokračoval dále na ČVUT v Praze obor vodní hospodářství. V roce 1969 byl na půlročním studijním pobytu ve Velké Británii. Po vysokoškolském studiu se vrátil do rodných Jižních Čech a byl zaměstnán jako projektant-vodohospodář ve Státním rybářství Třeboň . Zde se podílel na úpravách, rekonstrukcích a údržbách děl velkých rybníkářských mistrů, jako jsou Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan nebo Mikuláš Ruthard z Malešova. K takovým úpravám a citlivým rekonstrukcím bylo potřeba pečlivé studium postupů a praktik využívaných při výstavbě rybničních soustav. Studiem získal nepřeberné množství zkušeností v této oblasti jak po stránce historické tak i praktické, a tématu rybářství a rybníkářství se Miroslav Hule věnuje prakticky dodnes. Od roku 1986 byl ekologickým pracovníkem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. V roce 1990 se stal ředitelem Nakladatelství Růže v Českých Budějovicích a zároveň byl zvolen předsedou Klubu spisovatelů jižních Čech. Roku 1992 se stal členem PEN klubu. Téhož roku založil nakladatelství a knihkupectví CARPIO v Třeboni. Po rozvodu se svou první manželkou Marcelou se v roce 1986 přestěhoval ke své druhé manželce Monice do obce Lužnice ; kde v letech 1994-1996 vykonával funkci starosty. Díky svým celoživotním zkušenostem v oboru rybářství se v roce 2008 stal odborným poradcem ve společnosti AGRICO s.r.o., kde se podílel na vývoji nových výrobků a technologií pro produkční rybářské společnosti. Přátelí se s velkými literáty mj. s Michalem Vieweghem, Ivanem Klímou, Jiří...

Miloslav Hnátek

Narozen 1965. Mgr., matematik a ing. ekonomie, práce z daňového poradenství.

Martin Heidegger

Martin Heidegger byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla. Byl jedním z nejvýznačnějších filosofů 20. století a ovlivnil mnoho myslitelů, mimo jiné Jean-Paula Sartra. Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala. Až do totálního nasazení na konci války strávil většinu života přednáškami na akademické půdě. Heidegger se narodil v obci Meßkirch asi 35 km severně od Kostnice v blízkosti Bodamského jezera v chudé rodině bednáře a zároveň kostelníka. Místní farář si všiml jeho nadání a zajistil mu stipendium nejprve v Kostnici a od roku 1906 v biskupském semináři ve Freiburgu. Po maturitě roku 1909 vstoupil tamtéž do kněžského semináře a studoval teologii a filosofii. Roku 1911 přerušil studium teologie a vedle filosofie studoval matematiku a historii. Při četbě děl Franze Brentana objevil Aristotela a scholastiku, což jeho myšlení trvale ovlivnilo. Promoval roku 1913 prací o psychologismu a roku 1916 se habilitoval u Heinricha Rickerta prací o „spekulativní gramatice“ Jana Dunse Scota. Roku 1915 narukoval k vojenské poště. V roce 1917 se oženil. Brzy po první světové válce se rozešel s katolictvím, protože je již pokládal za „neslučitelné s filosofií“. Od roku 1922 často pracoval v osamělé chatě, kterou nechala jeho žena postavit na Todtnaubergu ve Schwarzwaldu. Ke sklonku života se sem natrvalo přestěhoval. V té době hodně cestoval, psal svá pozdní díla a občas poskytoval rozhovory; poslední z nich, pro časopis Der Spiegel, vyšel bezprostředně po jeho smrti roku 1976. Profesora Rickerta nahradil ve Freiburgu roku 1916 Edmund Husserl. Heidegger se až do roku 1923 stal Husserlovým asistentem a nejbližším spolupracovníkem. Roku 1920 navázal blízké přátelství s Karlem Jaspersem. V letech 1923 až 1926 byl mimořádným profesorem v Tübingenu, kde se spřátelil s protestantským teologem a biblistou Rudolfe...

Marta Hlušíková

Autorka - stredoškolská profesorka - je laureátkou viacerých celoštátnych literárnych súťaží. Knižne vydala zbierku latinských citátov Ab urbe conditia , Malú encyklopédiu antickej kultúry , Latinsko-slovenský slovník , básnickú zbierku Kamene a dielo krátkych próz Záhrady . Marta Hlušíková je viacdomou autorkou, jej čistý svet detí a poéziu "... zrozenou z poznání tušeného , lidsky i básnicky přesnou" nemožno oddeliť od sveta jej poviedok, v ktorých je tajomstvo "... prirodzené, akoby bolo súčasťou normálneho, denného života" .

Karol Hric

Slovenský publicista, člen Horské služby, horský průvodce po Slovenskom raju, knihy o Slovenskom raju a jiných částech Slovenska.

Josef Richard Hradecký

Josef Richard Hradecký, vl. jménem Josef Roubíček , byl spisovatel, dramatik a žurnalista. J. R. Hradecký se narodil v rodině tkalce v Kostelní Radouni. Po ukončení školní docházky byl poslán místo studií do Vídně jako truhlářský učeň. Živil se též jako dělník a tovární kreslič, zúčastnil se aktivit národně sociální strany. Okolo roku 1908 se vrátil do Čech a po krátkodobých zaměstnáních se usadil v Praze, kde se živil jako novinář a spisovatel. V letech 1920–1921 byl redaktorem Pražského ilustrovaného zpravodaje. V roce 1922 přesídlil do Brna, kde se 17. června 1922 oženil s Annou Stehlíkovou . Zde mezi jiným přispíval do Lidových novin, v roce 1923 byl veden jako redaktor časopisu Svoboda. V Brně si nechal změnit jméno na Josef Hradecký. Později se vrátil do Prahy, kde i dožil. Od roku 1907 psal romány. Zaměřoval se v nich především na sociální témata ze svého rodného kraje. Nejvýznamnější z jeho tvorby je trilogie „Adamovy děti“, která dokumentuje přeměny dělnického života na přelomu století. Kromě románů napsal několik divadelních her, množství povídek a dokonce i básně. Svá knižní díla podepisoval jako J. R. Hradecký. V denním tisku a časopisech používal řadu pseudonymů jako Fidus, Gaskoněc, Jerha. Přispíval do deníků a časopisů jako Zlatá Praha, Lidové noviny a mnoha dalších.

Josef Hausmann

Josef Hausmann je český biofyzik, tlumočník a spisovatel, autor knih kritizujících feminismus. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2012 kandidoval jako nezávislý v obvodu č. 35 – Jablonec nad Nisou. Se ziskem 9,85 % hlasů skončil na 7. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola. O dva roky později ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za ND v obvodu č. 30 – Kladno. Se ziskem 1,74 % hlasů skončil na předposledním 9. místě a opět tak nepostoupil ani do druhého kola. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako nestraník za ND na 20. místě kandidátky subjektu s názvem „ROZUMNÍ a Národní demokracie - STOP MIGRACI - NECHCEME EURO“, ale nebyl zvolen. Josef Hausmann je rozvedený a má dvě dcery.

Joan Hohl

Americká autorka milostných románů.

Jiří Hoskovec

Jiří Hoskovec byl český psycholog s širokým spektrem odborných zájmů. Výzkumně se zabýval problematikou psychologie inženýrské a dopravní. Zkoumal efektivitu simulátorů, vyvinutých pro rozvoj dovedností, v Praze, Vídni a Berlíně. V širším týmu zpracovával systematicky poznatky z oboru psychologie práce a organizace ; výzkumem aplikačních možností hypnosugesce se věnoval v Praze i na Stanfordské univerzitě v Kalifornii; na výzkumu demokratických způsobů výuky spolupracoval s Univerzitou v Zürichu. Patřil k předním historiografům oboru psychologie druhé poloviny 20. století. Je autorem řady knih a článků v oblasti obecné a aplikované psychologie. Od roku 1960 pracoval v Psychologickém ústavu UK a později na katedře psychologie FFUK Praha. Na základě mezinárodní spolupráce a studijních pobytů integroval západní a východní trendy psychologie. Byl vedoucím redaktorem časopisů „Československá psychologie" a „Psychologie v ekonomické praxi“ a koeditorem dalších odborných časopisů v různých zemích.