Výpis všech autorů

Richard Hooker

Hiester Richard Hornberger ml. byl americký spisovatel a chirurg, píšící pod pseudonymem Richard Hooker. Jeho nejznámějším dílem je román MASH založená na dramatických i zábavných zážitcích ze života chirurga během Korejské války. Napsal ji společně s W. C. Heinzem. Román se stal předlohou pro velmi úspěšný film MASH a o dva roky později pro stejnojmenný televizní seriál. Narodil se v Trentonu v New Jersey. Navštěvoval Bowdoin College v Brunswicku, kde také studium úspěšně zakončil a kde se také stal členem studentského spolku Beta Theta Pi. Poté odešel na Cornell Medical School do New Yorku. Po úspěšném ukončení školy byl povolán do války v Koreji a umístěn v 8055th MASH. Nebyli sice přímo na frontě, nicméně byli velmi blízko a blízkost bojů dosvědčoval i velký počet zraněných proudící do polní nemocnice. Mnoha zdejším lékařům zde bylo jen málo přes dvacet let a velmi často měli jen malé praktické chirurgické zkušenosti. Během bitev však dokázali ošetřit „až 1000 případů denně“. Podle vzpomínek Hornbergerových kolegů byla válka v Koreji silná, často ji popisovali jako peklo. Hornbergera popisovali jako výborného chirurga se skvělým smyslem pro humor. Ačkoliv Hornberger pojmenoval svůj stan „Bažina“ , stejně jako ve svém románu, byl politicky konzervativní. Po válce Hornberger pracoval na Ministerstvu pro záležitosti veteránů Spojených států amerických, poté odešel na soukromou praxi ve Waterwille v Maine. Nakonec se usadil v praxi na Broad Cove v Bremen v Maine. Jeho zkušenosti v 8055 MASH se staly základem pro budoucí román. Roku 1956 začal své vzpomínky vkládat do knihy. V šedesátých letech se setkal se svým bývalým kolegou z MASH a jeho manželkou , přičemž si večer u alkoholu vyprávěli příběhy z války. Hornberger později přiznal, že tento večer jej motivoval k dopsání rukopisu. Kniha byla odmítnuta několika vydavateli, proto začal spolupracovat se s...

Petr Holman

Narozen 17. 4. 1951 v Praze, zemřel 4. 8. 2019. Indolog, bohemista, literární historik, hudebník a vysokoškolský pedagog. Zabýval se českou literaturou přelomu 19. a 20. století, především dílem Otokara Březiny, jehož díla je také editorem. Též práce o R. Thákurovi.

Paul Hoffman

Jako pravděpodobně jediný romanopisec své generace, který se narodil ve světle petrolejové lampy, strávil Paul Hoffman značnou část dětství na letištích po celém světě, kde sledoval, jak jeho otec – průkopník sportovního parašutismu a mistr Evropy – vyskakuje z letadel. Po dlouhé bitvě s anglickou školskou soustavou, během níž se úporně bránil pravidelné školní docházce, byl přijat ke studiu angličtiny na oxfordské New College poté, co ho žádná jiná univerzita nepřipustila k přijímacím pohovorům. Po promoci vystřídal více než dvacet zaměstnání, pracoval například v sázkové kanceláři, jako poslíček jedné obchodní banky v londýnském City či jako učitel. Dělal také vrchního filmového cenzora Britského úřadu pro filmovou klasifikaci. Svůj první román, The Wisdom of Crocodiles , psal třináct let. Mimo jiné v něm předpověděl návrat mezinárodního terorismu v jedenadvacátém století a přesnou podobu kolapsu světového finančního systému. Část tohoto románu byla zfilmována s Judem Lawem a Timothym Spallem v hlavního rolích. Druhý román, The Golden Age of Censorship , komediální příběh s prvky černého humoru, v němž využil svých zkušeností z práce filmového cenzora, vyšel roku 2007. Je rovněž tvůrcem či spolutvůrcem scénářů ke třem natočeným filmům a spolupracoval například s Francisem Fordem Coppolou.

Otakar Hons

Narozen 1947. Český amatérský jachtař, lodní kapitán. Ve spolupráci s manželkou napsal cestopisnou knihu, též autor doprovodných fotografií.

Ondřej Horák

Narozen 1976 v Českých Budějovicích. Práce z oboru české literatury, redaktor, též autor beletrie.

Oldřich Holaň

Fotograf - také pro Českou tiskovou kancelář.

Ödön von Horváth

Ödön von Horváth byl německy píšící dramatik a spisovatel, který pocházel z Rakouska-Uherska. Narodil se v rodině maďarského šlechtice a rakousko-uherského diplomata Dr. Edmunda Josefa von Horvátha a jeho německé ženy Marie Hermine . Dětství prožil v místech otcova diplomatického působení, tedy v Bělehradě, Budapešti, Bratislavě, Vídni a v Mnichově. Navštěvoval školy s různými vyučovacími jazyky, němčinou i maďarštinou. V roce 1918 pobývala rodina v Bratislavě a v Budapešti, kde je zastihl konec války. Po válce odcestoval ke strýci do Vídně, aby složil maturitu. Pak odešel do Mnichova, kde dva roky studoval na univerzitě divadelní vědu, filozofii i germanistiku. V roce 1923 se vrátil k rodičům, kteří měli dům v hornobavorském Murnau, a věnoval se psaní. Dalšího roku odešel do Berlína. Zde nejprve publikoval krátké texty, později zařazené do sbírky Sportmärchen. První drama Na krásné vyhlídce napsal v roce 1926. Sympatizoval s Německou ligou pro lidská práva. Pro svou kritičnost byl považován za levicově smýšlejícího člověka. První úspěch slavil se svou "lidovou" hrou Povídky z Vídeňského lesa , inspirovanou Johannem Nepomukem Nestroyem a tradicí vídeňských lidových her. Po nástupu fašismu v Německu uprchl nejprve do Rakouska, pak do Československa a nakonec do Paříže. Zde tragicky zahynul, když na něj během bouřky spadla ulomená větev stromu.

Milena Honzíková

Milena Honzíková, rodným jménem Milena Bláhová byla česká partyzánka, spisovatelka, literární historička, kulturní publicistka, dramaturgyně, překladatelka, scenáristka a vysokoškolská pedagožka. Byla také manželkou překladatele a literárního historika Jiřího Honzíka. Studovala na jihlavském gymnáziu, její středoškolské studium přerušila druhá světová válka, během níž byla v letech 1941 až 1942 nacisty vězněna. Po propuštění působila až do konce války v partyzánské skupině. Střední školu dokončila maturitou v roce 1945. Poté následovala studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1949 obhájila doktorát filosofie. Profesně působila na akademické půdě a dramaturgicky se podílela na divadelní a filmové tvorbě. Mezi roky 1948 a 1970 byla členkou KSČ, do 60. let působila v nižších stranických funkcích a pracovala v podpůrném aparátu státní moci. Později byla ze strany vyškrtnuta, došlo k zamítnutí její habilitace a nucenému odchodu z Filozofické fakulty UK. Dětství prožila v Jihlavě. Její otec byl lékař, přední činovník Československé obce sokolské a pozdější politik Československé sociální demokracie František Bláha . Matka Františka Bláhová, rozená Chmelová byla absolventkou obchodní školy, cvičitelka Sokola v Jihlavě a později rozhodčí a zapisovatelka v oddílech sportovní gymnastiky. Milena Honzíková v letech 1931-1936 navštěvovala obecnou školu v Jihlavě, po které tamtéž studovala reformní reálné gymnázium. Po uzavření gymnázia v roce 1941 odešla do Prahy k rodině sestřenice svého otce. Studovala tu francouzštinu, angličtinu a němčinu. V té době byl její otec za svoji činnost vězněn v koncentračním táboře Dachau. Na jaře 1942 byla v Praze po udání zatčena gestapem i ona. Byla propuštěna, ale při heydrichiádě ji opět zatkli a do konce roku 1942 věznili v Táboře. Po zotavení byla Milena Honzíková nasazena do jihlavské výtopny, kde prostřednictvím dvou železničářů získala k...

Libor Hofman

Narozen 25. 4. 1955 v Tanvaldu. Grafik, počítačový a reklamní výtvarník, autor knihy výtvarných nápadů pro děti.

Ladislav Horák

Ladislav Horák je český akordeonista a pedagog. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Západočeskou universitu . Během studií se stal vítězem a laureátem mnoha soutěží . Koncertuje sólově, v komorních souborech i za doprovodu orchestrů. Je propagátorem a prvním interpretem skladeb jak soudobých českých a zahraničních autorů, tak i kompozicí slavného argentinského skladatele Astora Piazzolly. Založil česko-německý festival Nová hudba na druhou. Pedagogicky je činný od roku 1992 na Pražské konzervatoři , kterou provedl oslavami dvoustého výročí založení, světového výročí UNESCO.

Josef Houda

Narozen 26. 1. 1932 v Ročově, zemřel 20. 12. 2015 v Lounech. Učitel a ředitel několika základních škol na Lounsku, botanik a mykolog, práce o lounské přírodě.

Josef Holler

Narozen 14.11.1903 v Českých Budějovicích, zemřel 25.6.1982 v Praze. Malíř, grafik, ilustrátor.

Jitka Höflerová

Kuchařské knihy.

Jiří Honzík

Jiří Honzík byl český literární vědec, rusista, překladatel z ruštiny a básník. Narodil se Košumberku . V letech 1935–1942 navštěvoval reálná gymnázia v České Lípě a ve Vysokém Mýtě. Roku 1942 byl pro podporu mládežnické odbojové skupiny zatčen gestapem a patnáct měsíců vězněn. Po propuštění pracoval do konce druhé světové války jako pomocný dělník. V letech 1945–1950 vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy , kde také dosáhl titulu PhDr. Po skončení základní vojenské služby působil od roku 1953 jako aspirant a poté jako odborný asistent na katedře rusistiky FF UK. V letech 1960–1964 souběžně pracoval v Institutu společenských věd při ÚV KSČ a v kulturní rubrice Rudého práva. Přispíval také do řady do kulturních periodik . Po vyloučení z KSČ roku 1972 musel z FF UK odejít. Bylo mu však umožněno živit se jako překladatel a publicista ve svobodném povolání a pod svým jménem vydával i překlady některých kolegů, kteří nesměli vůbec publikovat. Spolupracoval především s nakladatelstvím Odeon, pro které sestavil řadu antologií a výborů z děl ruských básníků. Věnoval se také psaní vlastní poezie. Do důchodu odešel roku 1982. Po pádu komunistického režimu byl roku 1990 jmenován docentem ruské literatury na FF UK. Také se veřejně exponoval: byl členem výboru Českého literárního fondu, členem výboru Obce překladatelů a také řídil časopis pro ruskou a slovanskou filologii Rossica. Jeho hlavním oborem byla ruská literatura 19. století a ruská poezie. Je autorem a spoluautorem mnoha překladů a odborných přednášek, článků i knih, pořadatelem autorských výborů i antologií. Vlastní básně vydával i pod pseudonymem Martin Zik.

Jiří Hogan

Jiří Hogan, vlastním jménem Schwemlein, se narodil 10. 7. 1934 ve Veverské Knínici. Pracoval jako projektant technického rozvoje v Královopolské strojírně v Brně. Psát začal od roku 1968, ale první kniha mu vyšla až po jeho šedesátých narozeninách. Nakladatelství Leprez mu postupně vydalo knihy: v roce 1995 Tajemství Volavčího jezera, v roce 1996 Společnost správných romantiků, 1999 Meč Vontů. Dále v roce 2005 vyšel Případ zelený drak a roku 2008 Konec romantiků. V rukopisu jsou jeho další knihy: Poslední táborák v Kamenici, Bitvy o Kozí bradu, Chlapík ze Santa Fé, Ranč Sedmé laso, Žhavá brána, Chmatáci, dámy a Gentlemani a Dobrodružství Pěti šípů.

Jindřich Höhm

Prof. PhDr. Jinřich Höhm, CSc., byl předním československým vysokoškolským tělovýchovným pedagogem. Působil 37 let na celouniverzitní katedře tělesné výchovy na Masarykově univerzitě v Brně . Byl zdatný organizátor a výborný pedagog. Ve své badatelské činnosti se zaměřoval na teorii výuky tenisu. Výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti byly využívány v praxi, a to jak ve vrcholové přípravě československých tenisových reprezentantů, tak i pro masový rozvoj sportu a výcvik mládeže.

Jaromír Homolka

Jaromír Homolka byl český historik umění, zabývající se českým a evropským gotickým uměním a vysokoškolský pedagog. Po návratu do Čech bydlela rodina se třemi syny v blízkém okolí Prahy. Jaromír poznával umělecké památky Prahy dříve, než nastoupil ke studiu dějin umění na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolutoriu školy jako zásadní pro svou profesní orientaci na gotické sochařství označoval setkávání s profesorem Albertem Kutalem. Nastoupil brzy jako kurátor sbírky středověkého sochařství ve Sbírce starého umění Národní galerie v Praze, kterou pod vedením Oldřicha J. Blažička budoval společně s Ladislavem Kesnerem starším, Jaromírem Šípem a Pavlem Preissem. Podílel se tam na mnoha výstavách, například roku 1965 na projektu výstavy Jihočeská gotika v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, nebo na reprezentačních výstavách české gotiky v zahraničí. Vedle toho se věnoval pozdně gotickému sochařství na Slovensku a dále již gotickému sochařství obecně. V roce 1964 přešel na výzvu profesora Jaroslava Pešiny jako pedagog na katedru dějin umění filosofické fakulty Karlovy univerzity v Praze, kde byl jako bezpartijní dlouhá léta pouhým asistentem. Díky své stranicky zapojené manželce dosáhl alespoň roku 1979 povolení k roční stáži v Itálii. Teprve v roce 1988 se habilitoval a v roce 1990 byl jmenován profesorem dějin umění. V letech 1991–1994 také zastával místo děkana filozofické fakulty. V posledních letech své kariéry i po odchodu do důchodu externě přednášel vybrané kapitoly z dějin gotického umění na katedře dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Po smrti profesora Alberta Kutala v 80.letech začal také přednášet dějiny umění v semináři dějin umění filozofické fakulty univerzity v Brně. Ve svém badatelském odkazu navazoval především na působení Alberta Kutala. Z kolegů a spolupracovníků ho vázalo d...

Jan Horníček

Narozen 1989 v Rychnově nad Kněžnou. Učitel matematiky, autor časopisecky publikovaných básní a historického detektivního románu. Lektor vzdělávacích kurzů.

Jan Holzer

Narozen 1969. PhDr., politolog a historik, práce v oboru politické systémy Ruska a integrované žánrové typologie.

Iveta Horáková

Iveta Horáková píše knihy v oborech marketing a komunikace.

Ian V Hogg

Ian Vernon Hogg byl britský autor knih o střelných zbraních, dělostřelectvu, střelivu a opevnění, stejně jako biografie několika slavných generálů. Během své kariéry napsal, spoluautorem, editorem nebo spoluautorem asi 150 knih a prodal více než 1 milion výtisků.

Helena Horská-Hudecová

František Homolka

Narozen 25.3.1885 ve Zlosyni u Kralup n. Vltavou, zemřel 1.9.1933 v Praze. Beletrista, autor loutkových her a veršů pro děti, pedagogický publicista, sběratel lidových písní, redaktor, překladatel z polštiny a recenzent.

František Holec

Narozen 26. 10. 1925 v Krahulčí u Jihlavy, zemřel 1. 4. 2011. PhDr., CSc., archivář, ředitel Archivu hlavního města Prahy, práce v oboru, redaktor Pražského historického sborníku.

František Hoffman

*23.2.1920 Litomyšl Zaměření: archivnictví, dějiny měst, historie, specialista na předhusitské bojové družiny.

Eva Horzinková

Narozena 1951. Doc., JUDr., PhD., akademická pracovnice Policejní akademie, zabývá se správním právem. Práce z oboru.

Emil Holub

Emil Holub, křtěný Emilian Carl Johann Holub byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 zde vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na jeho druhé expedici jej doprovázela jeho manželka, spolupracovnice Růžena Holubová. Narodil se v Holicích v rodině lékaře Františka Holuba a jeho manželky Anny, rozené Ebertové. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil. První ročník gymnázia studoval na německém reálném gymnáziu v Praze, další ročníky pak na německém gymnáziu v Žatci, kde maturoval v roce 1866. Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce začal studovat na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde 24. února 1872 promoval a získal titul doktor medicíny. Za podpory Vojtěcha Náprstka odjel 18. května 1872 na svou první cestu do jižní Afriky. Vyplul z anglického Southamptonu a po krátkém mezipřistání v Kapském Městě se vylodil 8. července v Port Elizabeth. Díky doporučení tamějšího rakouského konzula Adlera zde začal pracovat jako lékař v evropských rodinách. 26. srpna 1872 odešel vykonávat lékařskou praxi v městě Dutoitspan mezi hledači diamantů. V březnu 1873 se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“ na území bečuánských kmenů, kde získal první zkušenosti s domorodci a výstrojí. Sestavil přírodovědnou sbírku, kterou ve dvaceti bednách odeslal Náprstkovi do Prahy. Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou vědeckou výpravu se zaměřením na sbírku etnografických materiálů, z níž se vrátil 7. dubna 1874. Probádal východní okraj pouště Kalahari a navštívil Šošong, hlavní sídlo bečuánského kmene Bamangwatů. Zpět se vracel podél řeky Limpopo. Třetí expedici vykonal od 2. b...

Eduard Hončík

* 10. 11. 1914, Trmice † 2. 4. 1988, Ústí nad Labem Prozaik Pocházel z pěti sourozenců; po smrti otce, sklářského dělníka , musel už jako dítě pomáhat matce živit rodinu. Vychodil měšťanskou školu a vyučil se soustružníkem kovů . Za hospodářské krize střídal rok příležitostné práce , od 1932 pracoval v dolech v Trmicích a od 1934 byl zámečníkem v Ústí nad Labem. 1936 nastoupil základní vojenskou službu v Litoměřicích; po návratu do civilu a záboru pohraničí se přestěhoval do Mladé Boleslavi, kde pracoval nejprve jako umývač lahví, později jako brusič a frézař v automobilce . V Ústí nad Labem, kam se s rodinou po osvobození vrátil, byl vedoucím výchovy učňů. 1948 však onemocněl dětskou obrnou. 1950 se jako zdravotně těžce postižený stal technickým úředníkem v Severočeských tukových závodech, zároveň zde 1953–56 redigoval závodní časopis Budovatel. Koncem 1961 odešel do invalidního důchodu. Přispíval do novin a časopisů: Dikobraz , Rudé právo , Průboj , Kulturní tvorba, Dialog, Květy, Plamen, Svět práce, Revue Teplicka, Pravda, Literární měsíčník aj. Od 1953 spolupracoval s Čs. rozhlasem, který vysílal dramatizace jeho povídek . Podle románu Spanilá jízda byl 1974 natočen televizní film Kolečkáři . Pro časopis Průboj překládal z němčiny detektivní povídky pod pseudonymem Petr Vápeníček. Hončík knižně debutoval na sklonku 50. let. Opíraje se o vlastní zážitek bídy a hladové stávky v Trmicích, jakož i o předválečnou zkušenost se sudetskými Němci, napsal román s kolektivním dělnickým hrdinou Třicet šest pod zemí. Sociální a nacionální konflikty na severu Čech v 30. letech zachytil rovněž v další próze Spanilá jízda. Obě prózy jsou psány v duchu budovatelské poetiky: zvýrazňují kladné povahové rysy dělnick...

Cyril Höschl

Narozen 12.11.1949 v Praze. Prof., MUDr., DrSc., psycholog a psychiatr, popularizátor vědy, vysokoškolský pedagog.

B Holý

William Hoffer

Americký novinář a spisovatel.

Vladimír Hoppe

Po soukromé středoškolské přípravě studoval na FF UK; PhDr. 1907. Studijní pobyt absolvoval na univerzitách v Berlíně, Mnichově, Paříži a Ženevě. V r. 1922 se habilitoval z dějin filozofie na FF UK, od r. 1927 působil jako profesor filozofie a vedoucí filozofického semináře na FF MU. Patřil k okruhu protipozitivisticky orientovaných přispěvatelů Ruchu filozofického. Sám byl přesvědčen, že směr jeho filozofování natrvalo předznamenal „mystický zážitek“ z doby mládí. – V 1. polovině 30. let vydal Kruh přátel H. filozofie H. knihu Překlady citátů k dílu Přirozené a duchovní základy světa a života a spis Předpoklady duchovní filosofie a náboženské víry. – H. manželka Marie Teinitzerová-H. byla jednou ze zakladatelských osobností českého textilního výtvarnictví; v r. 1908 se podílela na ustavení uměleckého družstva Artel a v r. 1910 zřídila a vedla textilní dílnu v Jindřichově Hradci. Charakteristické pro H. filozofii je hledání cesty do transcendentna. Jeho vzory v tomto ohledu byli Platon, křesťanští mystici, Bergson, E. von Hartmann, Eucken; stejně výrazně však jeho myšlení ovlivnil Kant. Filozofii, po níž toužil, chápal jako výraz filozofova umění naslouchat vlastnímu podvědomí, metafyzickým hloubkám své osobnosti a jejím prostřednictvím bytí vůbec. Začal kritikou přírodní vědy a racionalistické filozofie. V knihách Podstata, dosah a hodnota přírodovědeckého poznání a Příroda a věda hájil názor , že věda není s to proniknout k podstatě skutečnosti: Její pojmy, zákony a teorie jsou sice „prostředkem naší orientace vůči světu, nemohou však vyjádřit svět v celé jeho hloubce“ (je to „lahvička obsa...

Veronika Homolová Tóthová

Slovenská TV a rozhlasová reportérka se zaměřením na zpracování vzpomínek lidí, kteří přežili nacistické nebo komunistické věznění.

Václav Hořejší

Narozen 14.10.1949 v Mlýnském Struhadle. Doc., RNDr., CSc., biolog, profesor imunologie, práce z oboru molekulární imunologie.

Tom Holland

Tom Holland je absolventem univerzit v Oxfordu a Cambridge. Úspěšnou spisovatelskou dráhu zahájil jako scénárista a tvůrce rozhlasových her. Proslavil se románovou trilogií námětově čerpající ze života básníka lorda Byrona.

Štefan Holčík

Slovenský historik umění, kulturní publicista.

Simon Hoggart

Simon David Hoggart je anglický novinář, píšící pro The Guardian a The Spectakor. Působil také jako americký korespondent pro The Observer a příležitostný komentátor National Public Radio.

Sibel Hodge

Britsko-turecká spisovatelka, kvalifikovaná osobní trenérka, fitness instruktorka a masážní terapeutka, publikující články o zdraví, kondici a životním stylu.

Samantha Holland

Quintus Flaccus Horatius

Římský básník, autor satirické i reflexivní a filozofující lyriky.

Petr Horák

Petr Horák , je český filosof a emeritní profesor Akademie věd ČR . Středoškolské vzdělání získal Petr Horák na Francouzském gymnáziu v Brně a po maturitě v roce 1953 nastoupil na FF MU, kde promoval v roce 1958. V roce 1966 obhájil ve Filosofickém ústavu AV ČR kandidátskou práci z oboru filozofie a začal tam působit jako vědecký pracovník. Habilitoval se roku 1990 na FF MU a získal titul docent. V roce 1993 se stal profesorem dějin filozofie. Delší dobu byl šéfredaktorem Filosofického časopisu. Od roku 2009 přednáší na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice. Je ženatý, má dceru.

Petr Hoffmann

MUDr. Petr Hoffmann pochází ze Šumavy. Vystudoval medicínu na lékařské fakultě UK a začal pracovat jako dětský lékař v Českých Budějovicích. Roku 1989 absolvoval kurz akupunktury na UKA v Praze a v letech 1990-1995 kurz čínské medicíny organizovaný Česko-slovenskou sinobiologickou společností. Roku 1996 odjel s kolegou do Číny na šestitýdenní studijní pobyt v Nanjingu zaměřený na bylinnou léčbu. Od té doby jezdí do Číny pravidelně každý rok na různé univerzity tradiční čínské medicíny, kde tráví zhruba měsíc dalším studiem. Pobýval na studijní stáži na Univerzitě tradiční čínské medicíny ve Vencouveru a na 1. TCM Klinice v Kötztingu. Od roku 1996 se jako jeden z prvních lékařů u nás plně ve své praxi věnuje tradiční čínské medicíně. Je ženatý, má tři děti, žije v Dobré Vodě u Českých Budějovic, kde také pracuje.

Peter Holeinone

Britský autor dětských knih.

Miroslava Holoubková

Miroslava Holoubková je česká spisovatelka a nakladatelka, zabývající se ve svých knihách především osobním a duchovním rozvojem, partnerskými a rodinnými vztahy, astrologií a sebepoznáním. Narodila se v Praze jako nejstarší ze tří dětí. Dětství prožila ve středočeské obci Středokluky. Vystudovala školu společného stravování v Praze , poté nastoupila na mateřskou dovolenou. Od roku 1990 se intenzivně věnovala studiu psychologie, astrologie, numerologie, regresní terapie a dalších ezoterických oborů formou samostudia. V letech 1990 až 1993 pracovala ve vydavatelství a nakladatelství Práce. Od roku 1994 do roku 1997 pracovala na letišti Praha-Ruzyně ve výpočetním středisku. Od roku 1997 se věnuje psaní populárně naučných knih v oblasti osobního a duchovního rozvoje, partnerských, rodinných a mezilidských vztahů a astrologie a také poradenské a přednáškové činnosti v oblasti komunikace, výchovy dětí, partnerských, rodinných i mezilidských vztahů a v oblasti seberozvoje. Od roku 2001 provozuje také vlastní vydavatelství a nakladatelství s názvem Miroslava Holoubková. Publikovala např. v časopisech Regenerace, Astro, Vital, Spirit, Vesmír, aj. Z prvního manželství má dva syny – Zdeněk , Pavel . Podruhé se vdala v roce 2016, manžel Pavel Černý.

Miroslav Houra

Miroslav Houra byl český ilustrátor, pedagog, grafik, malíř, typograf a kurátor. V letech 1948-1952 studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze , v roce 1955 absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze . Základ Hourovy tvorby tvoří grafika, zejména dřevořez a linoryt. Jeho tvorba dále zahrnuje malbu, kresbu, monumentální realizace pro architekturu , ilustraci, publicistiku. Na sever Čech přišel v roce 1955 jako učitel na umístěnku. Přednášel na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Vytvořil největší mozaiku v Evropě - je umístěna na magistrátu v Ústí nad Labem, dokončena byla v roce 1985. Roku 1967 se stal členem SČUG Hollar, byl členem skupiny Objekt, 1977 členem SČVU, spolku exlibristů v Lublani, získal čestná uznání SSPE. Od 60. let získal za grafiku a ilustraci asi 20 cen. Včetně v roce 1983 titul zasloužilého umělce a v roce 1987 státní cenu Klementa Gottwalda. Tvorbou Miroslava Houry prostupuje motiv činorodého člověka s jeho elementárními vazbami k rodině, domovu, práci i k přírodě. Jeho osobitý, vyrovnaný a úsporný projev je založen na kresbě jejíž sklon k monumentalitě, k lapidárním zkratkám a symbolům prozrazuje úsilí o maximální sdělnost obsahu.

Miroslav Homola

Miloslav Homola

Narozen 1924 v Praze. PhDr., CSc., odborný asistent na katedře psychologie, práce z oboru.

Milada Horáková

Milada Horáková, rozená Králová , byla česká právnička, politička, národní demokratická socialistka a feministka, manželka zemědělského inženýra a novináře Bohuslava Horáka. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stala nežádoucí osobou a o dva roky později obětí justiční vraždy v důsledku jednoho z nejznámějších politických procesů v komunistickém Československu, ve kterém byla odsouzena za spiknutí proti republice. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Již během studií práv na vysoké škole se Horáková zasazovala za ženská práva v Ženské národní radě. V roce 1929 vstoupila do strany národních socialistů a začala pracovat na pražském magistrátu, kde se věnovala sociálním otázkám. Během nacistické okupace byla aktivní v antifašistickém odboji, za což byla později tvrdě vyslýchána gestapem a mezi lety 1940 a 1945 vězněna. Po konci druhé světové války vstoupila do znovu obnovené národně socialistické strany a stala se poslankyní Národního shromáždění. Byla kritičkou nedemokratických tendencí komunistické strany, za což byla sledována StB a později v roce 1950 i zatčena v rámci vykonstruovaného politického procesu. Během něho byla odsouzena k trestu smrti a popravena. Narodila se na Královských Vinohradech v rodině Čeňka Krále , oddaného Masarykově myšlence, a tedy protirakouským postojům, a Anny, rozené Velíškové. Rodina na Vinohradech neměla domovské právo, příslušela do Bělče nad Orlicí. Milada měla tři sourozence, dva z nich – starší Marta a mladší Jiří – zemřeli v dětství na septickou spálu. Dospělosti se tak dožila jen o 16 let mladší sestra Věra . Po roce 1989 se do povědomí veřejnosti dostala pověst, že Milada Horáková byla ze studia na gymnáziu za Rakouska-Uherska v roce 1918 vyloučena, a to za účast na protiválečné prvomájové demonstraci, která byla středoškolákům zakázaná. Zároveň jí však byl umo...

Mary Hoffman

Britská literární kritička a teoretička dětské literatury a autorka úspěšných knížek pro děti. Je také editorkou Armadilla, časopisu o dětské literatuře. Užívá několik pseudonymů.

Marek Hofman

Prof. Ing. Dr. Miroslav Kutílek, DrSc. se narodil 8. 10. 1927 v Trutnově. Vystudoval obor vodního hospodářství na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Stal se mezinárodně uznávaným odborníkem pro řešení problémů spojených s prouděním vody v půdě. Dlouhodobě přednášel na univerzitách v Bayreuthu, Davisu , Chartúmu a na ČVUT v Praze. Je profesorem pedologie a půdní fyziky a čestným členem Mezinárodní pedologické unie. V odborných časopisech publikoval více než sto článků a studií, je autorem vědeckých publikací i prózy. Kritizuje činnost Mezivládního panelu pro změny klimatu . Podle něj je hlavním faktorem vyvolávajícím současné klimatické změny sluneční aktivita.

Marcela Holanová

Ladislava Horová

Autorka dětských knížek, pracuje jako učitelka v mateřské škole.

Klaus Holitzka

Malíř mandal.

Katarína Horecká

Slovenská ekonomka.

Karel Holub

Narozen 28.4.1888 v Rokycanech, zemřel 13.11.1918 ve Světlé pod Ještědem. Pedagog, paleontolog na Rokycansku, spisy a časopisecké stati z oboru paleontologie, zejména o dřívější fauně.

Josef Horčička

Učitel a sběratel lidových písní. Ředitel školy na Parníku - Česká Třebová. Spolupracoval na mnoha metodických publikacích a učebnicích hudební výchovy. Spolu s K. Plickou vydal vzorný výběr lidových písní pro školní mládež Kytice českých národních písní a Lidový zpěvník. Autor učebnic a pedagogických spisů, editor zpěvníků, autor turistického průvodce.

Jana Hoffmannová

Narozena 18. 11. 1950. Lingvistka, odborná publicistka, vysokoškolská pedagožka. Autorka knih o češtině.

J Honzík

J Hochmann

Hugo von Hofmannsthal

Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal , byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista. Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu. Hofmannsthal se narodil ve Vídni v roce 1874. Měl židovské a italské předky. Šlechtický titul udělil císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1835 již jeho židovskému pradědečkovi Isaaku Löwu Hofmannovi , pocházejícímu z jižních Čech, který se stal průkopníkem hedvábnického průmyslu v Rakousku. Syn a dědic Isaaka Hofmanna, Augustin Emil von Hofmannsthal, přestoupil na římsko-katolickou víru a oženil se s Italkou Petronillou Ordioni. Otec spisovatele Huga von Hofmannsthala, Hugo August Peter šlechtic von Hofmannstahl , byl zprvu nemanželského původu a byl legitimován až po sňatku svého otce s Rakušankou z velmi zámožné rodiny, Annou Fohleutner . Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a stal se ředitelem hypotéční banky Oesterreichische Central-Boden-Credit-Bank. V důsledku hospodářské krize v roce 1873 ztratila rodina veškerý majetek a byla pak odkázána na příjmy otce z jeho bankovní činnosti. V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesinger, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla židovského původu, ale před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a měli spolu tři děti. Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel dva dny po této smutné události na mrtvici. Byl pochován na vídeňském hřbitově Kalksburg . Dcera Christiane von Hofmannsthal se začátkem roku 1929 provdala za německého indologa Heinricha Zimmera, který učil postupně na univerzitě v Greifswaldu a na Heidelberské univerzitě, posléze se stal členem Balliol College na Oxfordské univerzitě . Pot...