Výpis všech autorů

Diana Beate Hellmann

Německá spisovatelka, též překladatelka a scénáristka.

David Hewson

David Hewson, narozený v Yorkshiru v roce 1953 je novinář ověnčený cenami a bývalý sloupkař londýnského listu Times. Od roku 2005 se zaměřil výlučně na psaní. Je autorem více než třinácti románů. Jeho série zasazená do Říma, s hlavním hrdinou detektivem Nicem Costou, se stala celosvětovým bestsellerem. V češtině vyšly čtyři z těchto románů: A Season for the Dead , The Lizarďs Bite , The Villa of Mysteries a The Sacred Cut . Jeho knihy byly přeloženy do široké škály jazyků, od italštiny po japonštinu, a jeho literární debut Semana Santa, odehrávající se ve Španělsku v období Velikonoc, byl zfilmován. Hlavní roli si v něm zahrála Mira Sorvino. Jeho třináctým vydaným románem je kniha Dante'sNumbers. David bydlí nedaleko Wye v hrabství Kent.

Claude-Adrien Helvétius

Claude-Adrien Helvétius byl francouzský osvícenský filozof, spolupracovník encyklopedistů a představitel materialismu 18. století. Narodil se jako jediné dítě v zámožné rodině dvorního lékaře francouzské královny Marie Leszczyńské; jeho otec byl i autorem několika lékařských spisů. V dětství byl chlapec v péči guvernantek a domácích učitelů, později navštěvoval jezuitskou kolej. Jeho vrstevník o něm napsal, že býval první nejen ve vědách, ale i v tanci a šermu. Již v koleji se Helvetius seznámil s knihou Johna Locka Esej o lidském rozumu a ta způsobila revoluci v jeho názorech. Ve studiích pak pokračoval na univerzitě, kde studoval právo. Otec pro něho zvolil dráhu daňového úředníka a Claude-Adrien odešel ke svému strýci do Caen, aby se naučil této profesi. Jeden z jeho životopisců píše, že už zde se horlivě zabýval filozofií, ještě více však ženami. Své první literární pokusy zaslal k posouzení Voltairovi, jenž byl přítelem jeho otce. Voltaire oceňoval mladíkův talent a povzbuzoval ho k další literární práci. Když bylo Helvetiovi 23 let , obstarali mu rodiče díky královnině přízni místo „generálního nájemce" , jehož úkolem bylo kontrolovat výběr daní. Šlo o nesmírně výnosný úřad a Helvétius se stal velmi bohatým člověkem. V roce 1749 si koupil hodnost správce domu královny. Závazky plynoucí z této hodnosti byly mizivé, ale Helvetius měl otevřenou cestu ke královskému dvoru. Protože jako generální nájemce daní již nashromáždil velký majetek, vzdal se roku 1751 tohoto úřadu, oženil se a začal trávit většinu času na svém venkovském panství. V Paříži si však dále udržoval jeden z předních salonů, kde se scházeli významní intelektuálové. Byl přítelem encyklopedistů a mecenášem několika literátů. I sám Helvetius bývá někdy na...

Christian Heeb

Švýcarský fotograf. Specializuje se na krajiny a domorodé obyvatele Ameriky.

Bruce Henderson

Americký novinář, editor a odborník v oblasti komunikace. Autor teologických publikací zaměřených na swedenborgiánství.

Bernard Heuvelmans

Bernard Heuvelmans byl francouzský zoolog. Je považován za zakladatele kryptozoologie. V roce 1955 vydal knihu Na stopě ignorovaných zvířat, která upozornila světovou veřejnost na mnohé záhady zoologického světa. Jako autor řady dalších publikací se zúčastnil i pátrání u jezera Loch Ness , v jižní a východní Africe , střední Americe a v Malajsii . Od roku 1982 byl předsedou International Society of Cryptozoology.

Arthur Herzog

Americký spisovatel a žurnalista.

Alena Hejduková

Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.

Ailsa Heritage

Zdeněk Hendrych

Prozaik a profesionální hudebník Zdeněk Hendrych se narodil 16. 4. 1923 v Praze, zemřel 5. 5. 1984 v Praze. Jeho otec byl bankovním úředníkem, bratr Milan Hendrych spisovatelem. Maturoval 1944 na reálném gymnáziu v Praze. Od 1945 studoval na FF UK srovnávací literaturu, 1949 byl při politických prověrkách ze studia vyloučen . Od 1949 působil jako houslista v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK, 1953–55 v orchestru Armádní opery, od 1955 až do odchodu do důchodu v roce 1976 v orchestru Národního divadla. Povídky publikoval od druhé poloviny 60. let v periodikách Plamen, Lidová demokracie, Rudé právo, Zemědělské noviny, Rodina, Almanach Klubu čtenářů aj. Hendrych je autorem krátkých povídek, jeho talent spočívá v citu pro mluvený jazyk a pro významový dosah detailů lidské psychiky. Povídkový cyklus Nepřítel číslo jedna je věnován zákulisí operního orchestru a těží ze zvláštností hry na různé hudební nástroje a z komplikovaných vztahů mezi jednotlivými skupinami hudebníků. V navenek humorných scénkách autor odhaluje skrývané lidské city, zvláště samolibost, ctižádost a rozličné typy úzkosti. Stylově různorodé povídky v knize Zasněžená kytice přecházejí od ojedinělých grotesek přes anekdotické obrázky a morality až k hrabalovsky laděným hospodským debatám či jednoduchým příběhům a napohled banálním scénám s psychologizujícím podtextem, v němž se nejúčinněji uplatňuje Hendrychova záliba v pointách.

Xavier Herbert

Celým jménem Albert Francis Xavier Herbert se narodil v Geraldton v Západní Australii jako nemanželské dítě pod jménem Alfred Jackson. Od mládí prošel řadu zaměstnání a dokázal vystudovat farmacii. Ve své spisovatelské tvorbě se věnoval především tématu vztahu a vlivu bělochů na vývoj a život domorodého obyvatelstva Austrálie.

William Heinrich

William Heinesen

Andreas William Heinesen byl dánsky píšící faerský spisovatel. Věnoval se próze i poezii, výtvarnému umění a hudbě. Vystudoval obchodní akademii v Kodani, krátce se věnoval žurnalistice. Literárně debutoval sbírkou lyrické poezie Arktické elegie . S největším ohlasem se setkaly romány Na severu ostrov září , Černý kotel , Ztracení muzikanti , Matka Kuřátka , Dobrá naděje a Věž na konci světa . Dále napsal například sbírky povídek Začarované světlo , Gamalielova posedlost a Laterna magica . V roce 1965 získal Literární cenu Severské rady.

Wiemann Hermann

Wally Herbert

Victor Henry

Autor prací z oblasti jazykovědy.

Soňa Hermochová

Soňa Hermochová byla česká psycholožka, vysokoškolská pedagožka, zakladatelka hnutí sociálně-psychologického výcviku. Soňa Hermochová se narodila 29. července 1932 v Praze manželům Doležalovým. Vyrůstala ve smíšené německo-české rodině, což vedlo zvláště za války k řadě předsudků v sociálním okolí. Její otec profesor Jan Doležal se zabýval experimentální psychologií, psychologií práce a hygienou duševního života. Byl v několika vedoucích pozicích na Univerzitě Karlově. Zasloužil se o založení časopisu Československá psychologie a zastával funkci předsedy Československé psychologické společnosti. Soňa Hermochová se rozhodla pro stejnou profesní dráhu jako její otec, i když původně začala studovat fyziku. Nicméně po krátké době svého prvotního studia přestoupila na studium psychologie. Na přelomu 50. a 60. let se musela překonat tragiku několika úmrtí v rodině. Jako asistentka na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se Soňa Hermochová stále více věnovala praktickým aplikacím sociální psychologie, což byl v tehdejším Československu netradiční směr. Ve druhé polovině 60. let se zasloužila o zavedení předmětu sociální psychologie do výuky, účastnila se výuky a jejího spojení s praxí. Realizovala zavádění psychologie do takových oblastí, jako jsou obchod, nápravná výchova a penologie, působení sociálních kurátorů, manželské a předmanželské poradenství, příprava mládeže pro manželství a rodičovství, práce se ženami, zvláště s matkami. Podstatně přispěla k rozvinutí těchto aplikací i jejich teoretických základů a k praktickému zaměření studia psychologů. Odborně čerpala i z návštěvy USA v roce 1966, což byla doba bouřlivého rozvoje skupinových metod. Její výzkumná a pedagogická činnost byla spojena s uvedenými směry aplikací a výzkumnými tématy katedry. V roce 1970 byl Soně Hermochové vysloven zákaz pedagogické činnosti. Po sametové revoluci Soňa Hermochová vykonávala v lete...

Sabine Heinz

Dr. Německá historička, zabývá se Kelty.

Philip Hensher

Britský spisovatel, literární kritik a novinář. Též vysokoškolský učitel tvůrčího psaní.

Petr Herold

Knižní ilustrátor.

Ondřej Hes

Narozen 21. 7. 1968 v Plzni. Prof. , MUDr., PhD. Patolog , konzultant Bioptické laboratoře Plzeň. Práce z oboru.

Olga Herbenová

Narozen: 1.12.1927 Užhorod , zemřel: 13.6.1990. PhDr. kunsthistorička; abs. FF UK Praha ; věd. pracovnice Stát. žid. muz. v Praze ; věd. pracovnice UMPRUM . Přednášela na kat.scénografie DAMU.

Nina Herinková

Knihy citátů.

Nicole Helbig

Německá autorka knih pro tvořivou práci.

Nicolae Herlea

Nicolae Herlea byl proslulý rumunský barytonista, známý svým silným hlasem a přesvědčivým vystupováním na jevišti. Narodil se 28. srpna 1927 v Bukurešti a stal se jedním z předních operních pěvců 20. století, který proslul zejména interpretací italského repertoáru. Herleova kariéra se vyznačovala účinkováním v nejprestižnějších světových operních domech, včetně milánské La Scaly, Metropolitní opery v New Yorku a Královské opery v Londýně.

Monika Hauff & Klaus-Dieter Henkler

Monika Hauff & Klaus-Dieter Henkler je německé pěvecké duo, které je známé svými vystoupeními se šlágrovou hudbou a lidovými písněmi. Svou kariéru zahájili v 60. letech 20. století v bývalé Německé demokratické republice a rychle si získali popularitu díky svým harmonickým duetům a okouzlujícímu vystupování na pódiu. V průběhu let vydali řadu alb a stali se známými osobnostmi východoněmecké zábavy. Jejich repertoár zahrnoval směs tradičních lidových písní, popových melodií a původních skladeb, které našly odezvu u širokého publika. Úspěch dua pokračoval i po znovusjednocení Německa a za svůj přínos německé hudbě byli oceněni různými cenami. Absolvovali rozsáhlá domácí i mezinárodní turné, na kterých svou hudbu představili fanouškům po celém světě.

Miroslav Heřman

Narozen 28.10.1903 v Praze, zemřel 10.10.1971 tamtéž. PhDr., CSc., literární historik, editor, překladatel z ruštiny, literární monografie, zejména výklad a kritické edice díla J. Dobrovského.

Milan Heim

Michal Hejna

Narozen 24. 6. 1978 v Hořovicích. Ing., specialista na geologii a měřičství. Působí v Českém krasu, žije v Tetíně. Autor publikace o místním fotbalovém klubu.

Martin Herodek

Autor překladu počítačové publikace , práce z oboru počítačové literatury.

Markéta Hejná

Básnířka, prozaička, esejistka Markéta Hejná se narodila 24. 3. 1951 v Moravské Třebové. V Praze vystudovala Gymnázium, Sladkovského nám a FFUK . Pracovala v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea, v letech Charty 77 uklizečkou na AVU, od od r. 1983 sekretářka a tajemnice redakce časopisu Zlatý máj v nakladatelství Albatros. 1989–1990 redaktorka čas. Zlatý máj 1991–1997 redaktorka nakl. Zvon od r. 1997 na volné noze V současné době spolupracuje jako externí redaktorka s Nakladatelstvím Franze Kafky , Karmelitánským nakladatelstvím a dalšími nakladatelstvími. Pro Český rozhlas připravila četbu na pokračování ze svého románu Obejmout dub a Ranní úvahy. Veřejná čtení – např. pražské Studio Paměť. Před r. 1989 publikovala v Divokém vínu, Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu, Zlatém máji, poté např. v Literárních novinách, Salonu Práva, Souvislostech, v internetovém www.divokevino.cz Edičně připravila mj. řadu Cyrilometodějských kalendářů 1993–1999 pro nakl. Zvon, Kalendář 2000 a dále řadu Karmelitánských kalendářů pro Karmelitánské nakladatelství 2000–2005. Zastoupena ve sborníku Zelené peří , v knize Báseň mého srdce . Pro nakladatelství Vyšehrad napsala řadu esejistických knížek Přeji ti hodně síly , Přeji ti mnoho štěstí , Přeji ti hodně lásky , Přeji ti hodně radosti , Šťastné Vánoce , Vítáme tě, miminko! . Samizdat: sbírka básní Zmínky Vydala bibliofilii Tančící pomeranč , básnické sbírky Vážná radost. Verše z let 1969–1989 a Fuga a román Obejmout dub . Dvoje omalovánky, l...

Marián Heveši

Slovenský překladatel z ruštiny, ukrajinštiny, rusínštiny a češtiny.

Lucie Herdová

Károly Hemző

Maďarský autor kuchařských knih, též fotograf a fotoreportér.

Julian Hermsen

Júlia Hečková

Slovenský zpěvák, spisovatel a výtvarník Narozen 3. prosince 1961 v Bratislavě . Sestra Petera Hečka.

Judith Hermann

Judith Hermannová je německá spisovatelka. Studovala nejdříve germanistiku a filozofii na Svobodné univerzitě v Berlíně, poté také hudbu na Hochschule der Künste, avšak žádné ze studií úspěšně nedokončila. Do roku 1996, než absolvovala novinářskou stáž v Americe, pracovala také např. jako číšnice. V roce 1998 sepsala svoji literární prvotinu, soubor devíti povídek, která byla posléze vydána pod souhrnným názvem Letní dům, později, o které německý literární kritik Marcel Reich-Ranicki prohlásil následující: „Wir haben eine neue Autorin bekommen, eine hervorragende Autorin. Ihr Erfolg wird groß sein." Překlad: "Máme novou spisovatelku, excelentní autorku. Její úspěch bude veliký.“

John Heseltine

Britský fotograf, specializující se na Itálii.

Jitka Henryková

Autorka studovala filmovou dramaturgii v Praze, pracovala nějaký čas jako dramaturg, psala divadelní a rozhlasové hry později romány s útočným humorem zaměřené proti diktaruře, proti materialismu, násilí a válce. Patřila k tak zvaným „šuplatovým“ autorům. Jediné honoráře byly výslechy. Teprve od roku 1965 mohla díky politické oblevě začít vydávat. Její hry vysílal pražský, bavorský a hamburský rozhlas, její romány byly za pár dní rozebrané. Po sovětské okupaci emigrovala do Švýcarska, nejdřív do Curychu, potom do Lugána. Tam zjistila, že má schopnost léčit energií a otevřela si bio-energetickou praxi. Napsala devět románů a vyléčila řadu případů s kterými si universitní medicína nevěděla rady

Jiří Hejl

Matematik, emeritní vysokoškolský pedagog, zaměřený především na výuku geometrie a metody řešení matematických úloh. Spoluautor učebnic matematiky.

Jiří Hejdánek

Jiří Hejda

Jiří Hejda byl český spisovatel a publicista, československý politik a národohospodář, účastník protinacistického odboje. V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky pro léta 1947–1948. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen na doživotí . Začal studovat práva, narukoval do první světové války a poté dokončil studium práv. Měl manželku Luisu, dcery Jitku, Šárku a syna Neklana. S Peroutkovou revue Přítomnost spolupracoval od roku 1926, přičemž se staral o rubriky „Národní hospodářství“ a „Aktuální otázky“. V roce 1929 ve svém článku jako první předpověděl příchod hospodářské deprese do Československa. V letech 1928–30 psal o národohospodářství do Lidových novin. Léta 1930–35 strávil v redakci Českého slova. V roce 1937 se stal generálním tajemníkem podniku ČKD. Krátce před německou okupací odešel z vedoucí funkce ČKD a založil vlastní továrnu na kuchyňská zařízení. Za německé okupace se zapojil se do protinacistického odboje v organizacích Politické ústředí a Ústřední vedení odboje domácího . V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky. Za ČSNS ho v komisi doplňovali ještě ekonom Emanuel Šlechta a stavebník Štěpán Ješ. Nadále se také věnoval publicistice pro noviny Svobodné slovo a týdeník Dnešek. Po převratu v únoru 1948 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů, přičemž i sama ČSNS byla zbavena svých demokraticky orientovaných představitelů a „obrozena“ jako tzv. Československá strana socialistická. Společně se s řadou bývalých funkcionářů ČSNS, v druhé polovině roku 1948 a v ilegalitě, podílel na tvorbě národněsocialistického p...

Jenni Hendriks

Filmová scenáristka, tvůrkyně feministických komiksů, spoluautorka románu pro mládež.

Jaroslav Hercík

Autor publikace z oboru počítačové grafiky.

Jane Heller

Americká spisovatelka, autorka románů pro ženy i literatury faktu.

Jan Herzer

Jan Herzer byl český středoškolský profesor, filolog-romanista a propagátor francouzské kultury. V letech 1876–1901 vyučoval na gymnáziu v Praze. Byl autorem učebnic, slovníků a překladů z francouzštiny, v menší míře se ale také věnoval němčině a italštině. Narodil se 13. listopadu 1850 v Josefově jako syn soustružníka. Absolvoval gymnázium v Hradci Králové a roku 1871 ukončil studia klasických a románských jazyků na pražské univerzitě. V letech 1871 a 1878 studoval rovněž v Paříži a roku 1872 v Lipsku. Roku 1879 získal titul doktora filozofie. V roce 1872 nastoupil jako suplent na reálce v Hustopečích u Brna, odkud byl o rok později přeložen do Kroměříže a roku 1876 na první české státní reálné gymnázium v Praze, které sídlilo nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici. Několik let působil souběžně jako lektor francouzštiny na pražské technice. V roce 1885 byl také jmenován přísežným tlumočníkem francouzštiny při c. k. zemském soudu v Praze. Byl výborným pedagogem a propagátorem francouzského jazyka a literatury. Jeden ze životopisů ho charakterizoval slovy „zosobněný typ francouzské duše na české půdě“. Věnoval se studiu novofrancouzské literatury, tvorbou učebnic a slovníků i překlady uměleckých děl. Zabýval se ale také němčinou a italštinou. Za jeho nejvýznamnější prací byl považován francouzsko-český slovník, který sestavil společně s Čeňkem Iblem. Viz též sekci Dílo. 1. srpna 1901 odešel na vlastní žádost do penze kvůli vleklé plicní chorobě. Zemřel 13. dubna 1903 ve svém bytě v Praze-Novém Městě čp. 572-II na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanech. Byl autorem např. těchto knižně vydaných prací: Překlady a úpravy: Ve výročních zprávách středních škol u...

Ján Hencovský

Jan Hejda

Jan Hejda je bývalý český profesionální hokejový obránce. Svoji extraligovou kariéru zahájil v roce 1997 v týmu HC Slavia Praha, v roce 2003 přestoupil do ruské ligy do týmu CSKA Moskva. V letech 2006–2015 hrál v NHL. Pravidelně nastupoval za českou hokejovou reprezentaci. V roce 2010 reprezentoval Českou republiku na ZOH ve Vancouveru. Je ženatý s manželkou Terezou Hejdovou, se kterou má dvě děti, dceru Natálii a syna Matyáše. Jeho o 19 let mladší bratr Tadeáš je rovněž hokejistou.

James Beardsley Hendryx

Na pestrou sérii zaměstnání navázal neobvykle dlouhou kariérou spisovatele westernů.

Ivan Helekal

Ivan Helekal je akademický malíř, grafik. Ivan Helekal absolvoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou . Od roku 1998 do 2005 vedl Ateliér řezby na Střední umělecko-průmyslové škole a Vyšší odborné škole v Praze 3. Od roku 2009 je zároveň externím pracovníkem Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, kde přednáší anatomii pro výtvarníky. Jeho stěžejní práce obsahuje především výukové obrazy a anatomické ilustrace učebnic, odborných textů a pomůcek. Ve vlastní volné tvorbě se věnuje figurální a nástěnné malbě, dřevěným plastikám. S jeho ilustracemi je možné se setkat v beletrii, dětských knihách a encyklopediích. Své anatomické ilustrace vytváří především pomocí tzv. americké retuše , která výrazně lépe než vektorový počítačový program dokáže modelovat povrch a znázornit prostor . Ohraničení prostorů je průhledné a cévy a nervy v nich leží v několika rovinách. V Helekalových ilustracích je student snadno veden složitými strukturami k pochopení jejich topografických vztahů. Svůj vztah k anatomické kresbě formuloval Ivan Helekal takto: „Mám-li říci něco o anatomické kresbě, napadá mě především to, že jde o kresbu zcela odlišnou od jakékoliv jiné výtvarné disciplíny. Více než kdykoliv jindy jsem poučován o tom, že oči „lžou“. Detail, který z výtvarného hlediska považuji za nepodstatný, se ukáže z anatomického hlediska za klíčový. Přesto však neznamená, že anatomická kresba je prosta všech výtvarných a estetických ambicí.“ Vyjma anatomických ilustrací vytváří specifickou grafiku, kdy prostřednictvím fotografií a počítačové grafiky pod jeho rukama vzniká téměř sci-fi. Rád zobrazuje figury ve vztahu s technickými prvky. V současné době také již pátým rokem učí na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze, kde je vedoucím atelieru řezby. V hodinách se studenty se zabývá i figurální tvorbou a navrhováním tj. kombinace tvarového řešení a fanta...

Hésiodos

Hésiodos byl antický řecký básník a filosof, patrně mladší současník Homérův, který působil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Jeho hlavní díla jsou „O původu bohů “ a „Práce a dni“, další díla připisována autorovi, která nejsou zachována v celku jsou „Héraklův štít”, „Genealogie héróů” a „Katalog héroin”. Je po něm pojmenován na Měsíci kráter Hesiodus. O Hésiodově životě víme velice málo, z několika nahodilých zmínek v jeho básních, o jejichž spolehlivosti však někteří badatelé pochybují. Jeho otec snad obchodoval na iónském pobřeží Malé Asie, ale zkrachoval a usídlil se v chudé vesnici Askře v Bojótii, kde si koupil malé hospodářství. Zde se oženil a měl dva syny, z nichž starší Hésiodos sice prý prohrál spor o dědictví s mladším Persem, nicméně zde jako rolník žil a psal své naučné i epické básně. Stěžuje si v nich na tvrdé zimy a nuzné živobytí: „... usadil se v bídné vísce, v Askře, kde je krušno v zimě, trudno v létě, nikdy dobře.“ Jako básník napodoboval Homéra, na rozdíl od homérské společnosti bojovníků a šlechticů však Hésiodos líčí život drobných rolníků. Už ve starověku se těšil velké oblibě a v Chalkidě v Euboii zvítězil v básnické soutěži na počest zemřelého krále. Psal převážně na starořecké polyteistické náměty, v nichž se zabýval vznikem Vesmíru, světa, bohů, lidí, atd. ...Hésiodova díla se později četla ve školách a v římské době se jimi inspiroval Vergilius k sepsání svých Georgik. Hésiodos zemřel v Askře, když se však její obyvatele museli později přestěhovat jinam, vzali prý jeho ostatky s sebou a pohřbili je v „Minyově hrobce“ v Orchomenu. Z jeho díla se zachovalo: O původu bohů je nejstarší soustavné podání řecké mytologie, které líčí po sobě jdoucí epochy a generace bohů . Dílo má přes 1000 veršů a je hlavním pramenem pro studium staré řecké mytologie. Na samém počátku byl chaos , z něhož se zrodili Úranos a Gaia (n...

Herbert Heissler

Narozen 15. 10. 1974 v Praze. Ing., ekonom, politik.

Heike Herrmann

Německá bioložka.

Heda Herčíková

Harry Hervey

Americký spisovatel a scénárista.

Friedrich Heer

Friedrich Heer byl rakouský kulturní historik, univerzitní profesor, spisovatel a katolický publicista, teoretik „dialogu mezi nepřáteli“. Heer vystudoval humanitní vědy na vídeňské univerzitě a promoval prací o kulturních dějinách středověku, jež zůstaly jeho oblíbeným tématem. Jako mladý katolík a zároveň přesvědčený humanista patřil mezi odhodlané odpůrce nacismu a byl za to různě pronásledován. Po válce přednášel historii ve Vídni a od roku 1962 byl profesorem, zároveň redigoval časopis otevřených katolíků Die Furche a od roku 1961 byl i hlavním dramaturgem vídeňského činoherního divadla Burgtheater. Ústředním tématem Heerova neobvykle rozsáhlého díla jsou evropské duchovní dějiny, jejich hlavní proudy a postavy i jejich význam pro současné lidstvo. Jeho zájem se soustřeďoval na velká myšlenková hnutí, jež Evropu utvářela a provázela v celých jejích dějinách. Pod vlivem německo-amerického filosofa a historika E. Rosenstock-Huessyho viděl evropské dějiny jako posloupnost velkých duchovních revolucí, počínaje „papežskou revolucí“ 11. století přes humanismus a reformaci až po osvícenství, nástup demokracie a válečné konflikty 20. století. Zajímaly ho především nekonformní postavy, heretikové a buřiči, z jejichž dědictví pak západní civilizace dlouho žila. Heer byl ale zároveň angažovaný občan své doby a staral se o to, jak naše doba se svým dědictvím nakládá. Jako věřící křesťan a katolík ostře kritizoval různé formy klerikalismu, svazků katolické církve a jejích představitelů s mocí, a naopak se zasazoval o překonávání sporů diskusí, dialogem. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších rakouských intelektuálů 20. století. Úctyhodná řada Heerových – většinou velmi rozsáhlých – historických spisů začíná knihou s příznačným a programovým názvem Rozhovor mezi nepřáteli , po níž následoval Vzestup Evropy a Tragédie Svaté říše . Roku 1953 vyšly rozsáhlé Duchovní dějiny Evropy , 1...

František Hess

František Hess byl rakouský právník a politik české národnosti z Moravy, poslanec Moravského zemského sněmu. Byl synem hodonínského měšťana Cyrila Hesse a Kateřiny, rozené Příkaské. Manželkou Františka Hesse byla od září 1882 Amálie Mayerová. Měli dva syny a dvě dcery. Vystudoval utrakvistickou školu, pak nastoupil na brněnské německé nižší reálné gymnázium v Brně, později na první české gymnázium v Brně. Od roku 1873 studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Školu krátce přerušil kvůli vojenské službě. Poté, co složil druhou státní zkoušku a první rigorózum, byl coby záložní důstojník povolán roku 1878 opět do armády a zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny. Po návratu z bojů dokončil studia. Po studích nejprve nastoupil coby koncipient do kanceláře Dr. Popely v Praze a pak do brněnské kanceláře Dr. Františka Hodáče v Brně. Roku 1886 se usadil v rodném Hodoníně jako advokát. Jeho advokátní kancelář sídlila na náměstí Františka Josefa v domě číslo 14. Byl veřejně a politicky aktivní. Už za studií v Praze byl činný ve výboru Akademického čtenářského spolku jako účetní. V letech 1880–1886 byl jednatelem Dobročinného komitétu dam v Brně. V moravské metropoli organizoval sbírku na obnovu vyhořelého Národního divadla v Praze. Od roku 1886 byl členem Sokola v Hodoníně a v období let 1887–1888 působil coby náčelník a pak od roku 1889 až do roku 1901 jako sokolský starosta. Inicioval vznik fondu a družstva pro výstavbu nové sokolovny v Hodoníně. Od roku 1887 redigoval Hodonínské listy coby první českojazyčné periodikum v regionu. List vycházel do roku 1902. Pak ho nahradily Slovanské listy , později Jižní Morava a v období let 1911–1913 Hodonín. Podílel se i na založení hodonínské české reálné školy. Předsedal hodonínské pobočce Ústřední Matice školské a byl činný v Matici Hodonské, založené...

František Herles

Přední český kardiolog. Jeho zásluhou byla naše vlast ve 20.letech řazena mezi přední země v Evropě, v nichž se rozšířila metoda elektrokardiografie. - V r. 1928 jako první v Evropě diagnostikoval infarkt myokardu pouze na základě obrazu EKG. V r. 1934 převzal vedení kardiologického oddělení II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V r. 1966 navrhl na klinice vybudování koronární jednotky. Ze své funkce odvolán v r. 1970 pro odlišné politické názory. - Autor prvních skript o EKG a monografie Základy elektrokardiografie .

Ève Herrmann

Francouzská grafička a fotografka, též se zabývá Montessori pedagogikou.

Eva Herzová

Narozena 1978. Prozaička.