Všichni Autoři a témata

Sharon Yntema (1)

Americká publicistka.

Christine H Beard (1)

Americká publicistka, práce o vegetariánství.

Sean McMullen (1)

Australský spisovatel, autor sci-fi.

Martin Hengel (1)

Martin Hengel byl německý evangelický teolog a novozákonní badatel. V letech 1972–1992 působil na Univerzitě v Tübingen. Specializoval se na dějiny raného judaismu a křesťanství. Zajímal jej především vztah mezi helenismem a palestinským judaismem a jejich vliv na počátky křesťanství. Při Univerzitě v Tübingen založil Institut pro starověký judaismus a helénská náboženství přitahující badatele z celého světa.

Jiří Hofman (1)

Jiří Hofman je bývalý český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, pak náměstek ministra práce a sociálních věcí. V roce 1996 se uvádí jako invalidní důchodce z Frýdku-Místku. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD . Mandát obhájil ve volbách v roce 1998. Zasedal v petičním výboru a v letech 1998-2002 navíc byl členem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. V červnu 2002 po odchodu ze sněmovny byl zvolen do dozorčí rady podniku Severomoravská energetika. V září 2002 ho pak ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach jmenoval svým náměstkem. V září 2006 ho po nástupu na tento rezort odvolal nový ministr Petr Nečas. Angažoval se v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva města Frýdek-Místek za ČSSD. V komunálních volbách roku 1998 kandidoval, ale nebyl zvolen.

Otakar Jedlička (1)

Otakar Jedlička byl český lékař, novinář a spisovatel. Od studentských let přispíval do většiny českých časopisů prózami, vesměs nepříliš originálními a silně inspirovanými příkladem známých spisovatelů. Podrobně zpracoval dějiny bojů v Čechách r. 1866. Byl aktivním členem Sokola. Současníci jej oceňovali pro obětavou vlasteneckou práci i osobní vlastnosti. Narodil se 22. prosince 1845 v Hořiněvsi jako syn lékaře. Nižší školy studoval v Broumově, poté absolvoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1861 se tam spřátelil s o deset let starším spisovatelem Josefem Barákem. V roce 1865 odešel do Prahy, kde byl přijat na lékařskou fakultu. Brzy ho ale postihla rodinná tragédie – zemřel mu otec a tím ztratil zdroj příjmu. Nezbylo mu než si přivydělávat doučováním a novinářstvím, což mělo nepříznivý vliv na jeho studijní výsledky. Na druhou stranu, i s pomocí Josefa Baráka, se zde začala rozvíjet jeho literární tvorba. V Praze rovněž vstoupil do Sokola a byl v této organizaci velmi aktivní. V letech 1872-5 byl praporečníkem, roku 1873 byl zvolen do výboru správního a zábavního. Roku 1876 přijal místo lékaře v Kutné Hoře a o dva roky později ve Smiřicích. Zde roku 1882 obětavě pomáhal při epidemii neštovic. V témže roce onemocněl a určitou dobu se léčil v Piešťanech. V únoru 1883 se při cestě k nemocnému nachladil a na následky nemoci zemřel ve Smiřicích 27. června téhož roku. Byl oceňovaný pro přátelskou povahu, obětavé vlastenectví a lidumilnost. Na pohřeb mu přišlo asi deset tisíc lidí, zejména z blízkého okolí, Hradce Králové a Jaroměře. Literární prvotiny uveřejnil roku 1864 v Nerudově časopisu Rodinná knihovna. Poté přispíval do většiny českých novin a časopisů, jako např. Národní listy, Národní pokrok, Svoboda, Květy, Světozor aj. Měl obdiv k předním vlasteneckým spisovatelům a snažil se napodobovat jejich styl, neusiloval příliš o um...

Archibald Václav Novák (1)

Archibald Václav Novák byl český cestovatel, spisovatel, nakladatel a komunální politik. Ve 20. a 30. letech 20. století se proslavil jako autor cestopisů a populární beletrie s exotickou tematikou. Archibald Václav Novák se narodil 28. dubna 1895 ve Vodňanech jako nejmladší ze synů soudního úředníka. Dětství bylo ovlivněno úmrtím otce a nelehkou finanční situací rodiny. V pěti letech navíc přišel o levé oko. Vyučil se zedníkem, později odešel do Prahy studovat stavební průmyslovku. V době první světové války pracoval v několika stavebních kancelářích jako stavební technik. V tomto období se také oženil s bankovní úřednicí Marií Hohausovou. Po válce, v roce 1919, se i s manželkou vydal do Francouzské polynésie na ostrov Tahiti. Plánoval se zde usadit, ale chtěl také zjistit stav observatoře, zřízené roku 1910 v Papeete M. R. Štefánikem. Cestoval přes Spojené státy americké, kde si na další cestu vydělával mimo jiné psaním článků do krajanského tisku a přednáškami pro Čechy a Slováky žijící v USA. Nedlouho po příjezdu do Ameriky, 26. prosince 1919, se manželům Novákovým narodil v New Yorku syn Václav. Pobyt v Americe trval téměř rok - teprve v srpnu 1920 pokračoval Archibald Václav Novák s rodinou v cestě na Tahiti přístavu Papeete. Ukázalo se, že relita na ostrovech není tak ideální, jak si Novák představoval. Štefánikovu observatoř nalezl opuštěnou a bez vybavení. Nevyšly ani plány na získání vlastního pozemku. Pobyt na Tahiti tak nakonec trval pouze tři měsíce. Archibald Václav Novák během této doby procestoval ostrov Tahiti, navštívil i sousední ostrov Moorea a také Závětrné ostrovy Huahine, Raiatea, Tahaa a Bora-Bora. Vydal se i na korálový ostrov Anaa v souostroví Tuamotu, aby se seznámil se způsobem lovu perel. Koncem listopadu 1920 opustili manželé Novákovi Tahiti a vrátili se do Spojených států. Zde strávili ještě půl roku, kdy si vyděláva...

Semen Jefimovič Bresler (1)

Ruský fyzik, autor publikací z oboru molekulární biologie a radioaktivity.

Josef Kuneš (1)

Narozen 19.1.1930 v Nechanicích. Prof., Ing., DrSc., vědeckopedagogický pracovník zejména v oboru energetiky, termomechanických procesů a jejich řízení a modelování, elektrotechniky a strojírenství.

Václav Franta (1)

Literatura z oboru strojírenství.

Otakar Vavroch (1)

Josef Fišera (1)

Narozen 4.6.1912 v Klukách, zemřel 9.1.2005 v Paříži . Profesor sociálních věd, autor vzpomínek ze 2. světová války.

Jaroslav Chudý (1)

Narozen 1.10.1919, zemřel v roce 2002. Docent katedry matematiky a deskriptivní geometrie na Strojní fakultě ČVUT, práce v oboru matematiky.

Stanislav Šmakal (1)

Narozen 22.7.1928 v Držkové u Zlína, zemřel 23.4.1984. Doc., RNDr., CSc., matematik, práce z oboru.

Renata Horalová (1)

Narozena 12. 5. 1910 v Žirovnici, zemřela 28. 6. 1972 v Praze. Beletristka, básnířka.

Vladimir Ivanovič Smirnov (1)

Ruský matematik.

Hans Bayer (1)

Rakouský ekonom, zaměřený na politickou ekonomii - autor publikací z oboru.

Norman L Allinger (1)

Profesor chemie, odborník v oboru organické stereochemie. Autor knih a vědeckých prací z oboru.

Janet Allinger (1)

Americká profesorka chemie na University of Georgia.

Rudolf Midriak (1)

Slovenský ekolog se zaměřením na ekologii krajiny.

František Zatkalík (1)

Slovenský RNDr., CSc., geograf.

Karel Janda (1)

František Křelina byl básník, prozaik, přední představitel ruralismu, literární kritik a publicista. František Křelina pocházel z velmi chudé rodiny chalupníka a kameníka v Podhradí u Jičína. Absolvoval učitelský ústav s maturitou v Jičíně. Stal se učitelem na obecných školách, později získal kvalifikaci i pro měšťanskou školu. Pro své náboženské přesvědčení a duchovně zaměřenou literární tvorbu byl František Křelina spolu s dalšími katolickými autory na počátku 50. let obžalován a odsouzen v inscenovaném procesu na dvanáct let do vězení. Propuštěn byl v roce 1960. Do roku 1964 pracoval jako přidavač u zedníků. Po odchodu do důchodu se František Křelina zcela věnoval literární tvorbě.

Václav Křístek (1)

Václav Křístek je filmový a televizní režisér. Vystudoval FAMU, natočil několik celovečerních filmů . Od 90. let intenzivně spolupracuje s Českou televizí, především jako režisér nejrůznějších cyklů . Cesta na poledne je jeho prvním románem.

Gaston Tissandier (1)

Francouzský učenec, chemik a přírodovědc, aktivní fotograf.

Vladislav Růžička (1)

Narozen 2.7.1870 v Brně, zemřel 18.3.1934 v Praze. MUDr., profesor biologie, práce z oboru.

Vladislava Potužáková (1)

Autorka knihy Redaktor v tiskárně.

Robert Broukenmouth (1)

Al Seckel (1)

Autor publikací o umění optických iluzí.

Lesley Naa Norle Lokko (1)

Britská spisovatelka, architektka, narozená ve Skotsku.

Lisa Lutz (1)

Narodila se a vyrostla v Jižní Karolíně. Poté, co vychodila střední školu, se zapsala na několik vysokách škol, žádnou však nedokončila. V současné době žije v Seattlu.

Debra Webb (1)

Americká spisovatelka, autorka napínavých příběhů.

Stanislav Kejla (1)

Autor publikací z oboru stavebnictví.

Josef Flejšar (1)

Narozen 28. 5. 1922 v Novém Bydžově, zemřel 17. 5. 2010. Grafik a malíř.

Eduard Urx (1)

Eduard Vincenc Urx byl komunistický politik, česky a slovensky tvořící novinář, básník, literární kritik a teoretik. Patřil mezi davisty. Narodil se v domě č. p. 135 ve Velké nad Veličkou do rodiny místního hraběcího lesního Josefa Urxe a jeho manželky Idy. Jeho otec Josef pocházel ze středních Čech , a Anna, dcera Jana Bernáška, rolníka v Poštovicích v Čechách ). Rodiči jeho matky Idy byli Eduard de Cachée, vrchní stavební správce u Deutschmeistera v Horní Loučce, a Johana, dcera Antonína Jellineka, hospodářského rady v Novém Městě v Čechách. Josef a Ida uzavřeli sňatek dne 15. září 1900. Ve Velké nad Veličkou byl Eduard Urx také 9. února 1903 pokřtěn, v roce 1924 během pobytu na Smíchově však z církve římskokatolické oficiálně vystoupil a zůstal bez vyznání. V Praze 6–Střešovicích má pamětní desku . Jeho jméno nesou ulice v Karlíně, v Hradci Králové, Klášterci nad Ohří, Brně, Ostravě, Olomouci, Karviné, Práznovcích, v Prešově , v Havířově a Neratovicích . V letech 1950 až 1990 byla po něm pojmenována chemická továrna původně v Ostravě, později ve Valašském Meziříčí, nynější DEZA. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Urx na slovenské Wikipedii.

František Kraus (1)

Narozen 14.1.1889 v Plhově u Sobotky. PhDr., knihovník, publikace z oboru knihovnictví, komunální politiky, vinařství a židovské otázky.

August Bebel (1)

Ferdinand August Bebel byl německý politik, spisovatel a marxistický filosof. Začínal jako prostý dělník. Zpočátku se angažoval v katolických dělnických spolcích a bojoval proti socialismu. Pak ho však do řad levice přivedly texty Ferdinanda Lassalla a osobní vliv Wilhelma Liebknechta. Byl zakladatelem a třetím předsedou Sociálnědemokratické strany Německa . Jako poslanec severoněmeckého parlamentu a posléze Reichstagu proslul svým odporem proti prusko-francouzské válce, obsazení Alsasko-Lotrinska i proti německé koloniální politice v Africe, kterou označoval za bestiální. Jako jeden z prvních upozorňoval na nebezpečí německého rasismu a antisemitismu . Byl též originálním feministickým autorem, ve své knize Die Frau und der Sozialismus zaútočil na institut manželství. V Berlíně je po něm dnes pojmenováno náměstí Bebelplatz.

Graham Moore (1)

Je absolventem Kolumbijské univerzity a získal titul v oboru dějin náboženství. Pochází z Chicaga a žije v Los Angeles.

Eugène Demolder (1)

Eugene Demolder byl belgický autor .

Wendy Northcutt (1)

Wendy Northcutt je americká molekulární bioložka, spisovatelka a zakladatelka Darwinovy ceny. Molekulární biologii vystudovala na univerzitě v Berkeley, poté pracovala jako výzkumná pracovnice na Stanfordově univerzitě. Později se podílela na vývoji léčiv proti cukrovce a rakovině. V roce 1993 založila webové stránky www.DarwinAwards.com, které shromažďují informace o lidech, kteří se trvale vyřadili z reprodukčního procesu neuvěřitelně hloupým způsobem. Tyto příběhy sepisuje, stylisticky upravuje a taktéž se zaměřuje na odhalování příběhů se smyšleným či „vylepšeným“ obsahem. Na téma Darwinových cen jí již vyšlo několik knih a byl o tom také natočen film.

Milos Fiala (1)

1959 Sportovní pilot 1966 – 1972 ČVUT Praha, fakulta strojní – ekonomika a řízení 1970 Obchodní pilot, instruktor, inspektor, zalétávací pilot 1976 Dopravní pilot, instruktor, inspektor, zalétávací pilot 1976 Vůdce malých plavidel 1984 – 1985 VŠ RVHP Uljanovsk – SSSR, civilní letectví – specializace pilot zakončeno státní zkouškou 1977 – 1982 VŠE Praha, fakulta výrobně ekonomická zakončeno státní zkouškou 1986 – 1988 TŠ FTVS UK Praha, studium učitelů lyžování zakončené závěrečnou zkouškou 1988 – 1995 FTVS UK Praha, tělesná výchova a sport zakončeno státní zkouškou 1991 - dosud Vedoucí katedry technických a úpolových sportů UK FTVS 1993 Mezinárodní rozhodčí a člen jury pro letecké sporty 1996 – 2003 UK FTVS Praha, postgraduální doktorské studium Výzkumné a vědecké zaměření Teorie a didaktika výchovně vzdělávacího procesu v technických, automobilových a motocyklových sportech, biatlonu, paraglidingu, parašutismu, radiovém orientačním běhu, sportovním létání, sportovním potápění, střelectví, úpolových sportech, a dalších technických sportech. Katedra spolupracuje s příslušnými sportovními svazy v oblasti výkonnostního a vrcholového sportu v disciplínách katedry za účelem zkvalitnění tréninkového procesu. Vyučované předměty Technické sporty Letecké sporty Ochrana obyvatelstva Didaktika technických sportů Záchranářství Didaktika záchranářství

William W Hewitt (1)

Astrolog a hypnotizér, práce z oboru.

Ludovico Ariosto (1)

Ludovico Ariosto byl italský renesanční básník, autor epické básně Zuřivý Roland . Narodil se ve městě Reggio Emilia. Jeho otec byl velitelem pevnosti, matka pocházela z místní šlechtické rodiny. Byl nejstarším z deseti sourozenců. Rodina se usadila ve Ferraře, kde se otec stal soudcem a později úředníkem městské správy. Ludovico se od útlého mládí zajímal o poezii, avšak na přání svého otce začal v roce 1489 studovat právo. Po pěti letech mu otec povolil, aby se věnoval literatuře.l Pod vedením humanisty Gregoria da Spoletiho studoval literaturu a latinu, na univerzitě se zapsal na filozofii. Zapojil se do kulturního života, hrál v divadelních představeních a napsal i své první básně. V roce 1500 mu náhle zemřel otec a Ludovico se jako nejstarší musel postarat o své sourozence. Získal místo u ferrarského dvora. V diplomatických službách kardinála Ippolita d´Este pracoval v letech 1503–1517. Vedl úspěšná diplomatická jednání s papežem Juliem II. a stal se i přítelem následujícího papeže Lva X. Italský básník se snažil pojednávat o člověku nezávislém na církvi, avšak na ní samotné byl závislý. Z nemanželského vztahu se mu v roce 1509 narodil syn Virginio, kterého v pozdějších letech oficiálně uznal za vlastního. V roce 1513 se Ariosto zamiloval do Alessandry Benucciové, manželky obchodníka ve Florencii. Poté, co ovdověla, se přestěhovala do Ferrary, ale básník se s ní oženil až v roce 1527. I po svatbě však žili odděleně. Ariosto měl svůj dům v ulici Mirasole, kde žil se synem Virginiem a invalidním bratrem Gabriellem. V roce 1516 vyšlo jeho životní dílo Zuřivý Roland, na kterém pracoval už více než deset let. V roce 1517 byl kardinál jmenován biskupem na východě Maďarska, ale Ariosto odmítl opustit Ferraru. Začal sloužit vévodovi Alfonsovi d´Este, který jej roku 1521 vyslal do malé vesničky v kraji Garfagnana, kde měl vykonávat funkci správce. Po třech letech ...

Igor Indruch (1)

Igor Indruch je český překladatel z angličtiny, spisovatel a nakladatel. Vydal romány Děti mrtvol o osudech svých vrstevníků v období kolem sametové revoluce a Mozkodlab: Fifíkovská variace , postmoderní parafráze knihy Výchova dívek v Čechách Michala Viewegha. V roce 2020 založil nakladatelství Igor Indruch, v němž působí jako vydavatel a editor. V témže roce jako první svazek edice Everlife vydal společně s nakladatelstvím A VIRTÙ RESEARCH & TECHNOLOGIES knihu Michala Egera Egiho milý deníček. Žije ve Valašském Meziříčí, má tři děti, pracuje jako technický překladatel na volné noze. 1991–4 Victoria Publishing, 1994–6 Votobia

Emila Medková (1)

Emila Medková, dívčím jménem Emila Tláskalová , byla jedna z nejvýznamnějších představitelek české umělecké fotografie druhé poloviny 20. století. Manželka malíře Mikuláše Medka. Emila Tláskalová se narodila v Ústí nad Orlicí v rodině typografa a švadleny. Roku 1939 se s rodiči přestěhovala do Prahy, kde otec za války pracoval jako fotograf v továrně Letov. Emila v letech 1939-1942 absolvovala dívčí měšťanskou školu v Libni Na Korábě. Od září 1942 studovala na Státní grafické škole v Praze na Smíchově, kde navštěvovala třídu krajinářské fotografie Josefa Ehma V té době na škole vyučovali také Jaromír Funke a Eugen Wiškovský. Studia přerušila v letech 1944-1945, kdy byla totálně nasazena jako laborantka k firmě Prag-Film A.G. na Barrandově. Po osvobození dokončila během jednoho roku studia opět u Josefa Ehma na dvouleté speciální škole pro fotografy. Podílela se zde na činnosti tvůrčí skupiny Jantar . Od roku 1947 pracovala jako fotografka v Ústavu lidské práce, Jeruzalémská 9 a roku 1948 vstoupila do KSČ. Josef Lehoučka ji seznámil s Mikulášem Medkem, který tehdy studoval na VŠUP u Františka Tichého. Její pracoviště bylo přejmenováno na Výzkumný ústav bezpečnosti práce ROH. Roku 1954 se stala vedoucí fotolaboratoře a působila zde do roku 1963. Mikuláš Medek, za kterého se provdala 12.9.1951, ji seznámil s okruhem mladých autorů kolem Karla Teigeho, kam patřili mj. Vratislav Effenberger, Libor Fára, Anna Fárová, Václav Tikal a Karel Hynek. Bydleli spolu s rodinou Ivana Medka v bytě na Janáčkově nábřeží 49, kde Mikuláš Medek také maloval. V dubnu 1952 se Medkovým narodila dcera Eva a v září se Emila vrátila do zaměstnání. Roku 1960 měla první samostatnou výstavu fotografií v Oblastním muzeu v Hradci Králové a roku 1962 v galerii Krzywe Koło ve Varšavě. Roku 1961 byla mezi zakládajícími členy Tvůr...

Šimon Šafránek (1)

Šimon Šafránek je český filmový režisér, tvůrce videoklipů a publicista. Videoklipy tvořil zejména po roce 2000 pro různé české i zahraniční hudební skupiny. Vytvořil kromě jiného dokumentární filmy The Myth o fanoušcích Nicka Cavea, Czechtekk Love , Země revivalů o revivalových kapelách a celovečerní King Skate o skejťácké komunitě v ČSSR v 70. a 80. letech, za nějž získal Českého lva za nejlepší dokumentární film. V roce 2015 připravil pro Českou televizi hudební pořad Kombo, v roce 2020 vytvořil dokument o kariéře Miroslava Žbirky Meky. Napsal novelu 23 a román Fleischerei 36 . Spolupracuje s Deníkem N a dalšími českými periodikami, do níž přispívá především články o filmech a seriálech.

Karen Hamaker-Zondag (1)

Holandská astroložka, která při své práci využívá znalosti dalších oborů . V Holandsku vede astrologickou školu a také školu jungovské psychologie. Přispívá do různých zahraničních časopisů. V roce 1998 obdržela cenu Regulus Award for Education v Atlantě.

Jaroslav Beránek (1)

Mgr. Jaroslav Beránek byl československý basketbalista, účastník Mistrovství světa 1974 a Mistrovství Evropy 1975. Je zařazen na čestné listině mistrů sportu. V československé basketbalové lize hrál 18 sezón v letech 1969-1989 za kluby Iskra Svit, Zbrojovka Brno, RH Pardubice, VŠDS Žilina a Baník Handlová. Třikrát byl mistrem Československa, jedenkrát vicemistrem a má jedno třetí místo. V historické střelecké tabulce basketbalové ligy Československa je na 10. místě s počtem 6561 bodů. V sezóně 1982-1983 v ligovém utkání Žilina - Handlová zaznamenal 54 bodů, což byl třetí nejlepší střelecký výkon v historii československé ligy. Zúčastnil se 5 ročníků evropských klubových pohárů v basketbale, s týmem Zbrojovka Brno 4 ročníků, z toho dvakrát Poháru evropských mistrů , dvakrát Poháru vítězů pohárů . S týmem Brna získal druhé místo v Poháru vítězů pohárů 1974). S týmem Iskra Svit hrál v Poháru vítězů pohárů 1986, v 1. kole vyřadili turecký Fenerbahce Istanbul, v osmifinále byli vyřazeni od Stade Francais Paříž. Jako hráč reprezentačního družstva Československa byl účastníkem 2 světových a evropských basketbalových soutěží. Za reprezentační družstvo Československa v letech 1971-1978 hrál 118 zápasů, z toho na Mistrovství světa a Mistrovství Evropy celkem 14 zápasů, v nichž zaznamenal 103 bodů. Startoval na Mistrovství světa 1974 v Portoriku a na Mistrovství Evropy mužů - 1975 v Bělehradě

Emil F Smidak (1)

Narozen 13.8.1910 v Ostravě, žil ve Švédsku a Švýcarsku, kde zemřel v roce 2003. Profesně se věnoval těžkému průmyslu, též publikace o hudbě, výtvarném umění a filosofické úvahy.

Jan Pavel Mladský (1)

Autor knihy pamětí z koncentračních táborů.

Jan Vopršal (1)

Narozen 24.11.1898 v Hrochově Týnci. JUDr., úředník, teatrologická literatura, loutkové hry.

Václav Jaša (1)

Václav Jaša byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Angažoval se v Československých legiích. Profesí byl řídícím učitelem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Znojmě. Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Byl do sněmovny kooptován až dodatečně roku 1921 jako jeden ze čtyř nových poslanců reprezentujících Československé legie. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zániku parlamentu roku 1939, přičemž ještě krátce předtím v prosinci 1938 přešel do nově zřízené Národní strany práce. Za druhé světové války byl za odbojovou činnost vězněn v Kaunicových kolejích a v koncentračním táboře Terezín. Po válce působil na Okresním národním výboru ve Znojmě jako osídlovací referent, referent pro otázky kulturní a sociální a referent pro církevní otázky.

Boža Müller (1)

Autor esejí, povídek, autor spisu o sexualitě z filozofického hlediska .

Vladimír Půhoný (1)

Ariana Argoni (1)

Po rozvodu s Ravenem se věnuje on-linovému, e-mailovému a telefonickému výkladu karet.

Raven Argoni (1)

Narozen 21. 2. 1948 v Čejči u Hodonína. Režisér, spisovatel, fotograf, kartář, autor publikací z oblasti okultismu.

Josef Šebesta (1)

Plukovník Josef Šebesta byl legionář, důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války. Josef Šebesta se narodil 17. dubna 1891 v Těchonicích v klatovském okrese. Mezi lety 1903 a 19133 vystudoval gymnázium s maturitou v České Budějovice a poté obchodní kurz v Chrudimi. V letech 1912 a 1913 absolvoval školu pro důstojníky v záloze v Salzburgu. Po začátku první světové války byl mobilizován k pěšímu pluku do Jindřichova Hradce, aby v srpnu odjel na haličskou frontu. 20. listopadu 1914 padl u Krakova do zajetí. V dubnu 1918 vstoupil v Ťumeni do československého střeleckého pluku. Vzdělával se a dosáhl hodnosti podporučíka. S legiemi absolvoval sibiřskou anabázi a 8. června 1920 byl již v hodnosti poručíka odvezen z Vladivostoku přes USA do Československa. Od roku 1920 sloužil Josef Šebesta u pěšího pluku v Mostu. Již jako kapitán učil v letech 1921 - 1923 na důstojnické škole horského dělostřelectva, v roce 1926 byl krátce velitelem strážního oddílu v Praze, vzdělával se a dále hodnostně stoupal. V září 1929 byl ustanoven pobočníkem velitele 2. pěší brigády v Chomutově, od roku 1934 jako zástupce velitele praporu tamtéž. V červnu 1935 byl v hodnosti majora převelen na stejný post do Banské Bystrice. 1. 12. 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu Levice a zároveň vojensko-technickým referentem u hlavního okresního politického úřadu tamtéž. V roce 1937 byl povýšen na podplukovníka. Po odstoupení pohraničí Maďarsku přesídlil do Pukance. Po rozpadu Československa v roce 1939 strávil Josef Šebesta půl roku v Peruci, kde organizoval rámcovou jednotku Obrany národa pro prostor Louny - Libochovice. Poté pracoval na Zemském úřadu pro válečné poškozence v Praze. V listopadu 1940 byl zatčen Gestapem a vyšetřován v Kladně. Byl vězněn na Pankráci a v prosinci 1941 odsouzen za velezradu ke čtyřem a půl roku vězení. Vystřídal několik věznic na území Německa. 14. dubna 1945 jej sice osvobodila předsu...

Em Čapek (1)

Oldřich Pyšvejc (1)

Narozen 21.4.1865 v Praze, zemřel 21.12.1938 tamtéž. Nakladatel, knihkupec, antikvář, autor seznamů antikvárních knih.

G. N Whyte (1)

Andrém K. (1)