Všichni Autoři a témata

Nina Aleksandrovna Dmitrijeva (1)

Ruská teoretička výtvarného umění, autorka obrazových publikací o historii ruského výtvarného umění, portréty významných osobností světového výtvarného umění.

Aleksandr Ivanovič Ertel' (1)

Ruský prozaik.

Michail Markovič Šejnman (1)

Autor tendenční církevněhistorické studie.

Pavol Čičmanec (1)

Pavol Čičmanec, též Pavel Čičmanec , je slovenský vysokoškolský učitel, bývalý československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Kresťanskodemokratické hnutie. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu za KDH. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V roce 1994 se zmiňuje jako vyučující na Fakultě matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.

Štefan Veis (1)

Narodil sa v Iliji. Po maturite na Štátnom slovenskom gymnáziu v Banskej Štiavnici študoval matematiku a fyziku na Prírodovedeckej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave. Po absolvovaní sa stal asistentom prof. Viléma Kunzla na vtedajšom Fyzikálnom ústave Slovenskej univerzity, ktorý bol zárodkom fyzikálneho výskumu na Slovensku. Tu sa zaoberal hlavne vákuovou fyzikou a v roku 1952 získal doktorát z fyziky za prácu Transformátorový olej ako čerpací prostriedok do vysokovákuových vývev. Od r. 1958 začal na PFUK ako jedinom pracovisku na Slovensku rozvíjať fyziku plazmy. Vo svojich prácach z tejto oblasti spresnil Sahovu rovnicu pre jednonásobne ionizované atómy, ako aj pre dvojteplotnú čiastočne ionizovanú plazmu. Vypočítal tiež mernú elektrickú vodivosť viacerých plynov v širokom intervale tlakov. Jeho výsledky prispeli k výskumu magnetohydrodynamických generátorov elektrickej energie. V tomto období sa podieľal na založení seminára z fyziky plazmy. Od roku 1975 sa intenzívne venoval elementárnym procesom v nízkoteplotnej plazme so zameraním na plazmochémiu a plazmové technológie. Na základe habilitačnej práce Teória odporového manometra bol v r. 1961 vymenovaný za docenta. V tom istom roku 1961 sa stal vedúcim novovytvorenej Katedry experimentálnej fyziky PFUK a viedol ju až do r. 1976, keď ho z tejto funkcie neprávom odvolali. V roku 1966 bol vymenovaný za mimoriadneho profesora experimentálnej fyziky. V šesťdesiatych rokoch bol prodekanom PFUK a pracoval tiež v najrozmanitejších odborných a skúšobných komisiách, radách a výboroch. V týchto funkciách venoval veľa úsilia nielen rozvoju fyziky, ale aj výstavbe nového areálu Prírodovedeckej fakulty v Mlynskej doline. K rozvoju fyziky plazmy i ostatných fyzikálnych odvetví prispel aj ako člen redakčnej rady časopisu Czechoslovak Journal of Physics. Uverejnil vyše 70 prác, napísal monografiu i učebnicu, založil vedeckú školu z fyziky plazmy na Slovensku a významným spôsobom sa podieľal na výchove...

Greta Vaillant (1)

Francouzská spisovatelka.

Pat Morgan (1)

Anglická novinářka, autorka publikace o svobodném zednářství.

Vladimír Stříhavka (1)

Nikolaj Michajlovič PrževaI'skij (1)

Yves Lanceau (1)

Francouzský fotograf specializující se na přírodu. Jako fotograf na volné noze se živí od roku 1967.

A. A Jessen (1)

Alena Vávrová (1)

Alena Vávrová je česká spisovatelka, zejména poezie. Je dlouholetá organizátorka literárního života v západních Čechách. Alena Vávrová dosud žije, pracuje a tvoří ve Františkových Lázních, kterých je velkou patriotkou. Vystudovala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk – výtvarná výchova . V uměleckém životě enklávy západočeských lázeňských měst patří Alena Vávrová k osobnostem z nejvýraznějších. Záhy po účasti v mladofrontovním sborníku Klíčení vydalo Západočeské nakladatelství v Plzni její knižní prvotinu Druhotina . Značný ohlas měla další kniha básní Nahatma vydaná nakladatelstvím Československý spisovatel ; autorka za ni získala Cenu Pražské imaginace z Nadace Bohumila Hrabala. Ozvou na tento úspěch i na přátelství s B. Hrabalem je sbírka Soukromá Hrabaliana . Ocenil ji Václav Havel, Josef Škvorecký a Zdena Salivarová. Zároveň Vávrová vydává jako jediná žena knihu básní věnovanou vínu s předmluvou a kolážemi Miroslava Horníčka – Modrý pierot aneb Poháry plné cherubínů . Jestliže jsme zmínili svébytné postavení Aleny Vávrové v uměleckém životě západočeských lázní, o to méně nadneseným nám připadá název jiné básnické sbírky Mé a Františkovy aneb Z jiného světa . Vávrové básnické stopy najdeme i ve sbornících Milostné mosty a Krajina v nás , vydanými plzeňským Střediskem západočeských spisovatelů. Oddíl básní Carmina Burana, který autorka publikovala v almanachu ADIEU 2000, je částí obsáhlejší rukopisné sbírky Poetické teroristické komando. Dále pak Vávrová vydala roztomilou bibliofílii, ručně šitou – Marcikáj aneb Čajovou báseň , kterou do své antologie o čaji PIJU ČAJ, převzal básník Ludvík Kundera . Ihned byla rozebrána její pozoruhodná kniha pro rodiče s dětmi Rodinné balení /all inclusiv . Následovaly troje básnické miniatury, Záložky, které si 2x sama ilustrovala. Dále pak rozsáhlejší kniha Síť plná rybářů, kniha plná smutku a des...

Pat Alexander (1)

Pat Alexander je spoluzakladatelkou a dřívější ediční vedoucí nakladatelství Lion Publishing. Žije v Oxfordu .

David Alexander (1)

Britský geomorfolog.

Julia Niepmann (1)

Německá autorka výtvarných příruček.

Petr Špaček (1)

Petr Špaček je český violoncellista. Pochází z muzikantské rodiny, jeho otec Josef Špaček je violoncellistou České filharmonie, bratr Josef Špaček mladší je houslista, koncertní mistr České filharmonie. Na violoncello hraje od svých šesti let. V letech 2003–2008 studoval Pražskou konzervatoř, poté se vzdělával v zahraničí, od roku 2009 je studentem bostonské New England Conservatory. Je vítězem rozhlasové soutěže Concertino Praga z roku 2007. Jako sólista hrál s několika českými orchestry. Je spoluzakladatelem violoncellového kvartetu Prague Cello Quartet, který hraje vlastní úpravy skladeb od klasické hudby přes jazz a filmovou hudbu po heavy metal.

Pavel Jirásek (1)

Pavel Jirásek je český a moravský režisér dokumentarista, scenárista, literát, hudebník a pedagog. Absolvoval Gymnázium Boskovice . Vystudoval estetiku a hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde byl žákem Miloše Štědroně a Jiřího Fukače. Studium estetiky zakončil prací Estetické aspekty konceptů umělecké skupiny Bratrstvo , studium hudební vědy prací Pokus o komplexní výklad rockové scény v Brně . V letech 1997–2002 absolvoval interní postgraduální studium hudební vědy rovněž na FF MU . V roce 2020 dokončil studijní program Dramatická umění na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně disertační prací Loutka mezi divadlem, filmem a televizí . Studijní pobyty Londýn, Berlín, Hong Kong. Je zakládajícím členem uměleckého sdružení BRATRSTVO, které významně působilo hlavně v letech 1989 –1994. Byl iniciátorem stejnojmenné rockové skupiny. Společně s Bratrstvem realizoval řadu hudebních a mediálních projektů . V devadesátých letech spolupracoval s Českým rozhlasem a kulturními časopisy Opus Musicum, Živel, Host, Tamto. Od roku 1998 začal pravidelně spolupracovat s Českou televizí – nejprve jako moderátor pořadů o umění a kultuře, později především jako scenárista a režisér. Od roku 1985 je sběratelem a badatelem v oboru historických loutek , kurátorsky se podílel na řadě výstav v tuzemsku i v zahraničí. Publikuje odborné studie v časopisech a knihách. Sbírka loutek a dekorací loutkového divadla, kterou vytvořil a dlouhodobě vystavuje se svojí ženou, patří k nejkomplexnějším kolekcím v České republice. Od roku 2009 pedagogicky působí v Ateliéru audiovizuální tvorba a divadlo na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde se soustředí na problematiku filmového jazyk...

Steven Rosen (1)

Redaktor, autor příruček o hinduismu a Indii, člen hnutí Hare Krišna.

Alessandro Pronzato (1)

Alessandro Pronzato je italský kněz a publicista. Teologii studoval v Casale Monferrato, na kněze byl vysvěcen v r. 1956. Místní biskup a později i sám Pavel VI. objevili jeho literární nadání a povzbudili ho, aby se věnoval také službě pera. Napsal desítky závažných i humorných knih, které jsou překládány do všech světových jazyků.

Alexandra Benedict (1)

Americká autorka romantických románů.

F. Schenk (1)

Viktor O. J Seifert (1)

Autor a redaktor populární četby, překladatel. Kolem r. 1920 v Praze pro nakladatele Jandu redigoval, překládal a psal okultistickou literaturu a spisky o různých otázkách životního stylu.

Zinken Hopp (1)

Zinken Hopp , rozená Signe Marie Brochmann. Zinken byla její přezdívka z dětství. Byla norskou spisovatelkou, básnířkou a dramatičkou. Nejvíce se v Norsku proslavila jako překladatelka díla Lewise Carrolla - Alenka v říši divů. Její vlastní tvorba byla zaměřena především na knihy pro děti - pohádkových příběhů a veselých básní. V České replublice je známa především Kouzelná křída. Napsala však více než tucet dalších.

Seb Hunter (1)

Curtis Peebles (2)

Odborník v oblasti historie letectví a kosmonautiky.

Sixt z Ottersdorfu (1)

Sixt z Ottersdorfu byl český překladatel, politik, právník, humanista a přední pražský patricij 16. století. Studoval nejprve na Pražské univerzitě a poté ve Wittenberku. V Praze vlastnil řadu nemovitostí, například Sixtův dům na Staroměstském náměstí. Od roku 1546 byl kancléřem Starého Města pražského. Stal se mluvčím stavovského odboje vůči panovníkovi Ferdinandu I. Po porážce odboje v létě roku 1547 byl zbaven úřadu a na dva měsíce dokonce zajat v Černé věži na Pražském hradě. Po propuštění se věnoval sepisování „samizdatových“ Akt aneb knih památných čili historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546 a 1547, které byly polemikou s oficiálními Akty těchto všech věcí, které jsou mezi nejjasnějším knížetem a pánem, panem Ferdinandem a jistými osobami z panského, rytířského a měšťanského stavu království Českého léta tohoto XLVII zběhly. Kromě toho provedl revizi a částečně i nový překlad Bible podle latinského a řeckého textu pro nové připravované vydání Bible Jiřím Melantrichem. Vydání, které je dnes známé jako Bible Melantrichova, vyšlo v roce 1549 a pak ještě šestkrát. První vydání této bible se paradoxně tisklo v téže Netolického tiskárně, jako oficiální prohabsburská Akta těchto věcí, s nimiž Sixt ve svém spisku polemizoval. Sixtova překladatelská a literární činnost je však daleko širší a dokládá nejen výbornou znalost jazyků, ale také široký humanistický rozhled. V šedesátých a sedmdesátých letech se Sixt opět vrátil do veřejného života. Jako zástupce měst se například účastnil jednání o České konfesi. Svědectví o těchto jednáních opět zpracoval formou psaného textu, tzv. Diaria. Podobně jako Historie oněch dvou nepokojných let je i Diarium důležitým pramenem historického poznání. Jan Blahoslav jej roku 1570 právem nazval „nejlepším Čechem ze všech přítomných pražských doktorů a mistrů“. Sixtovo jméno bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími (srov...

Lorenz Puffer (1)

Narozen 5.8.1880 v Kvítkovicích u Českých Budějovic. Středoškolský profesor, geograf.

Miloslav Prokop (1)

Narozen 16.12.1896 v Ledči n. Sázavou, zemřel 27.9.1954 v Praze. Ing., práce z oboru osvětlovací techniky a sklářství.

Jim Bailey (1)

Anglo-jihoafrický spisovatel, novinář, básník a vydavatel. Zakladatel jihoafrického rodinného magazínu Drum. Bývalý vojenský pilot.

Rainer Jonas (1)

MUDr. Rainer Jonas, pracuje jako ženský lékař a porodník v okresní nemocnici v hesenském Alsfeldu. Už během studií projevoval velký zájem o fotografování. Během svého dalšího odborného studia na 1. ženské klinice Univeryitz Ludvíka Maxmiliána v Mnichově u profesora MUDr. Josefa Zandera získal díky mnichovskému nakladatelství učebnic, který hledalo výukový obrazový materiál, první podnětz k představení lidského embryonálního vývoje. V roce 1979 obdržel za tento obrazový materiál cenu Herbera Schobera za vznikající výkon v oblasti lékařské dokumentace. Od té doby je věhlasným členem této společnosti.

Anrew Dick Wood (1)

Michael W Weithmann (1)

Rakouský historik.

Simon Winchester (1)

Narozen 28. 9. 1944. Anglický geolog, práce z oboru.

Vladimir Nikolajevič Vladimirov (1)

Karel Jelínek (1)

Editor knihy anekdot.

Beneš Krabice z Veitmile (1)

Beneš Krabice z Veitmile, starší prameny uvádějí Weitmile , byl český spisovatel, kronikář a pražský kanovník. Pocházel z původně měšťanské rodiny v České Lípě, asi jedné z prvních při založení města Jindřichem z Lipé, a pravděpodobně se zde i narodil. Stal se nejznámějším příslušníkem rodu z Weitmile, jehož předci přišli z Durynska. Od roku 1355 Beneš Krabice řídil stavbu chrámu svatého Víta. Roku 1373 přenesl ostatky starých knížat a králů do chrámu svatého Víta, o rok později, roku 1374, přenesl i těla biskupů.

Heinrich Pera (1)

Německý katolický kněz, věnoval se pastoraci nemocných, autor prací z oboru.

Bernd Weinert (1)

Vladimír Černý (1)

Vladimír Černý byl během první světové války rakousko-uherským válečným letcem na italské frontě. Po přeletu k nepříteli byl zajat a stal se příslušníkem pěšího pluku československých legií. Po skončení první světové války a návratu do Československa vstoupil do řad důstojníků československé armády jako vojenský pilot, absolvoval francouzskou leteckou školu a desetiměsíční studium vojenského a civilního letectví v USA. Krátký čas velel pokusné letce ve Vojenském leteckém ústavu a v letech 1925 až 1939 byl civilním šéfpilotem letecké firmy Avia. Byl držitelem několika národních i světových leteckých rekordů. Za protektorátu se stal členem Obrany národa, pracoval ve funkci předsedy ilegálního výboru Svazu letců republiky Československé, který organizoval nelegální odesílání leteckých specialistů z hranice Protektorátu Čechy a Morava, krátce vykonával zpravodajskou činnost pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V únoru 1940 byl zatčen gestapem, vyslýchán, vězněn v německých káznicích a nakonec byl za odbojovou činnost odsouzen k trestu smrti a popraven gilotinou dne 8. dubna 1943 v Berlíně-Charlotenburgu. Vladimír Černý se narodil 2. února 1895 v Praze–Nuslích. Na začátku první světové války narukoval k rakousko-uherském armádním letectvu. Jako pilot aeroplánu „Brandenburg“ a příslušník letecké setniny 15 – IGALO se účastnil bojových letů na jižní frontě. Na konci června 1916 se mu dostal do ruky česky psaný leták, ve kterém Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik vyzývali Čechy a Slováky k opuštění rakousko-uherské armády. Vladimír Černý po dokončeném bojovém průzkumu dne 2. července 1916 nahlásil, že v motoru jeho aeroplánu „Brandenburg“ něco klape. Motor byl podroben prohlídce mechanikem a následoval kontrolní let, který musel Vladimír Černý pilotovat sám, aniž mu za zády seděl poručík – německý pozorovatel. Dne 3. července 191...

Freya Stark (1)

Freya Madeline Starková byla anglická cestovatelka po oblasti Středního východu. V mládí se, po překonání vážné nemoci, při níž jí hrozilo navždy upoutání na lůžko, začala věnovat studiu arabštiny, aby měla jazykový základ pro své plánované výpravy. Na cestu vyrazila v listopadu 1927, když jí bylo 34 let. Lodí se nechala dovézt do libanonského Bejrútu a odtud pokračovala do syrského Damašku, následně do Jeruzaléma, až svou cestu skončila v Káhiře. Celkem takto putovala sedm měsíců, po nichž se vrátila zpět do Evropy. Nakrátko odjela do Kanady, ale během září 1929 odcestovala do Bagdádu. Příští rok v dubnu se odtud vypravila do perského Hamadánu, odkud následně pokračovala do Kazvínu a následně do Ašnistánu. Pak se vydala k průsmyku Čada a po jeho překonání cestovala dále údolím řek Alamut a Kasir Rúd, které do té doby nebyly příliš probádány, až k hoře Kasir chán, na němž je zbudován hrad Alamút, jenž v 11. století představoval opevněné centrum Asasínů, tajného ismáílitského hnutí. Dál pak pokračovala ke Kaspickému moři, kde svou výpravu ukončila. Hned o rok později se vydala na další objevitelskou cestu, při níž se ubírala přes Raštagan a následně průsmyk Lala Čak, až se dostala k řece Šah Rúd a k Šahristánu. Odtud pokračovala k ruinám hradu Lamiasar. Následně ji postihla malárie a onemocněla i úplavicí. Přesto se jí podařilo dostat do údolí, které již znala ze své loňské výpravy. Prošla Salambarským průsmykem a pokusila se vystoupat na horu Tachet-i-Sulajmán . To se jí ale nepovedlo, ale přesto pokračovala v prozkoumávání a mapování oblasti Mázandaránu. Po návratu do Evropy se Starková stala uznávanou odbornicí na arabské země a na Persii, tedy na oblast Středního východu. V průběhu druhé světové války byla nápomocna britskému ministerstvu informací, v němž se zaměřovala na oblast Arábie a tamní problematiku. S cestováním po celém světě pokračovala i po válce, kdy se...

Christopher Drew (1)

Narozen 30.11.1956. Americký reportér.

Annette Lawrence-Drew (1)

Politoložka.

Vladimír Vymětal (1)

Narozen 21.3.1918 v Ostrožském Předměstí. Ing., dr.techn., profesor agrotechniky, publikace z oboru zemědělství.

Graham Harding (1)

Spoluautor knihy o marketingu a publikací o víně.

Paul Walton (1)

Spoluautor příručky o marketingu.

Robert Antelme (1)

Robert Antelme byl francouzský spisovatel. Během druhé světové války byl zapojen do francouzského odboje. Roku 1944 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Buchenwald. Po skončení války ho při návštěvě koncentračního tábora Dachau objevil v hrozném stavu François Mitterrand a připravil jeho návrat do Paříže. O svých zážitcích z koncentračních táborů napsal knihu Patříme k lidem. Jeho manželkou byla Marguerite Duras.

Joseph Schwartz (1)

David Joseph Schwartz byl profesorem na Georgia State University v Atlantě. Byl považován za předního amerického autora v oblasti motivace. Později založil konzultační společnost Creative Educational Services Inc' vzdělávací služby, poradenské firmy specializující se na rozvoj schopností vedoucích manažerů.

Antonín Konstantin Viták (1)

Český pedagog a spisovatel, autor dějin města Dvora Králové . Původně člen piaristického řádu, průkopník předškolní výchovy dětí a činorodý účastník spolkového života ve všech svých četných působištích. Založil významný pedagogický časopis „Pěstoun“ a vydal také veršovaný český pravopis. Ve svých dvoudílných pamětech, které místy připomínají „bulvární zpravodajství z 19. století“, popsal mimo jiné dopad prusko-rakouské války v roce 1866 na Královédvorsko.

Jindřich Dvořák (1)

Narozen 21.4.1840 v Jiříkovicích u Brna, zemřel 15.8.1904 v Tišnově. Moravský žurnalista, redaktor, básně a historické spisy.

Dora Dutková (1)

Narozena 1. 12. 1980. Výtvarnice, malířka, knižní ilustrátorka, též autorka textů dětské literatury. *1. 12. 1980 v Praze Studovala na FFUK v Praze, obor filosofie, absolvovala ateliér ilustrace a grafiky na VŠUP v Praze. Věnuje se kresbě, grafice, animovanému filmu a ilustraci. V nakladatelství Scientia jí vyšla autorská knížka pro děti Vytahaný koblih, pro nakladatelství Labyrint nově ilustrovala Šibeniční písně Christiana Morgensterna. Výtvarná redaktorka a ilustrátorka týdeníku A2. Členka skupiny KOPR. Ohlasy v médiích: Rozhovor pro Český rozhlas

Antonín Hartman (1)

Narozen 15. 12. 1891 v Plzni, zemřel 30. 11. 1980 v Praze. Vojenský letec, propagátor letectví, publicista, výtvarník, legionář, autor pamětí.

Vojtěch Hruban (1)

Vojtěch Hruban je český basketbalista. Je členem českého reprezentačního týmu a hráčem ČEZ Basketball Nymburk. V roce 2006 začínal v USK Praha, od roku 2012 hraje za Nymburk.

Ivan Majzlík (1)

Doc., Ing., Mgr., CSc., vysokoškolský pedagog, vedoucí katedry genetiky a šlechtění agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

Arnošt Pálka (1)

Eugen Schmahl (1)

Německý historik, publikace z oboru.

Magdalena Janečková (1)

Kurt Brandt (1)

Karel Váchal (1)

Autor práce o historii oblasti Chodska.

Magdalena Kozak (1)

Polka Magdalena Kozak se narodila v roce 1971. Vystudovala medicínu, pracuje v klinickém výzkumu. Její hobby jsou militaria všeho druhu. Skáče padákem, střílí, pěstuje bojové sporty. Literárně debutovala povídkou Nuda v internetovém časopisu Fahrenheit, kde je nyní členkou redakce. Publikuje v časopisech, převážně se zaměřením na fantastiku. Nocař je její první román, v roce 2007 vyšlo v Polsku pokračování s názvem Renegát.

Josef Drnec (2)

Narozen 21.12.1864 v Hrádku u Rokycan, zemřel 15.7.1930 v Plzni. Učitel, učebnice přírodopisu.