Všichni Autoři a témata

Andrej Šumbera (1)

Andrej Šumbera je český zlatník, sochař, restaurátor a fotograf. Vystudoval střední průmyslovou školu v Jablonci nad Nisou a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér kov a šperk, v němž byl žákem Aleny Novákové. Účastnil se několika šperkařských sympózií v Turnově. Svými šperky je zastoupen ve sbírkách UPM v Praze, Muzea Českého ráje v Turnově, Moravské galerie v Brně a v mnoha soukromých sbírkách. Alena Nováková jej v 90. letech 20. století přizvala k restaurování románského Relikviáře svatého Maura, práci měli rozdělenou zhruba na polovinu, on ji po její smrti dokončil roku 2002 s dalšími dílčími spolupracovníky . Podílel se na restaurování relikviářů a křížů ve Svatovítském pokladu a z pokladu Biskupství olomouckého. Vytvořil faksimile gotické knižní desky Cim 3 z knihovny Metropolitní kapituly pražské. Dále restauroval několik monumentálních plastikː bronzové pomníky císaře Františka I., Františka Josefa I. a maršálka Josefa Václava Radeckého v Lapidáriu Národního muzea. Po roce 2000 se podílel např. na restaurování sousoší sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, nebo na pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Společně s Vladimírem Komňackým rekonstruoval sochu Merkura na střeše domu v Pařížské ulici v Praze. Restauruje památkově chráněnou sochu Vzlet autorů Valeriána Karouška a Jiřího Nováka.

Eduard Žďárský (1)

Vítězslav Štefl (1)

PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl, Ph.D. je český kytarista, muzikolog, autor učebnic a encyklopedií, skladatel, spisovatel, středoškolský a vysokoškolský pedagog, od roku 2014 zastupitel obce Velké Březno, člen ČSSD. Působí v řadě organizací, úzce spolupracuje jako člen expertních komisí s odbory školství a také přímo i s MŠMT, je členem řady rad, výborů, komisí, komor a organizací, zabývajících se pedagogikou jako takovou. Je autorem řady akreditovaných výukových programů a projektů. Je ředitelem a středoškolským profesorem českého jazyka a literatury na Střední průmyslové škole stavební a Střední odborné škole stavební a technické v Ústí nad Labem. Jedná se o největší školu na Ústecku , má zhruba 900 žáků. Tato škola je mj. výjimečná i tím, že úzce spolupracuje s řadou zaměstnavatelských subjektů a její kooperace s těmi největšími jmény přináší škole a žákům jinde nevídané výhody včetně jistoty zaměstnání absolventů a obecně vysoké uplatnitelnosti na trhu práce. Navíc, spolupráce s firmou Metrostav se stala v řadě aspektů vzorem pro další střední školy a podniky, podnítila některé změny u zřizovatelů obecně a promítla se i do činnosti některých odborných skupin na MŠMT. Působí i na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem - realizuje zde své přednášky, jichž je autorem. Tyto přednášky z hlediska zpracování, rozsahu a obecných průniků jsou výjimečnou pedagogicko-hudební záležitostí v rámci ČR. V září 1992 ve spolupráci s Praha Music Center založil První českou rockovou kytarovou školu, která má klientelu z celé České republiky i ze zahraničí a její program je pravidelně prezentován na seminářích Mezinárodního hudebního veletrhu. Přes 15 let vyučoval i klasi...

Marián Marko (1)

Slovenský kytarista, autor příruček o elektrofonické kytaře hře na ni.

Tony Ross (1)

Narozen 1938. Britský ilustrátor, kreslíř, karikaturista, autor kreslených filmů.

Bohumila Průchová (1)

Narozena 1973. Advokátka, publikace z oboru.

Tamara Tošnerová (3)

Zaměstnaná jako psychiatr ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Praha 10. Pracuje na nepsychiatrickém pracovišti . Vydala řadu příruček věnujících se problematice poruch paměti, sociální patologii např. Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině, Diskriminace stáří. Věnuje se i zdravému stáří, právě vyšla knížka Jak si vychutnat seniorská léta. Snaží se o popularizaci aktivního stáří prostřednictvím rozhlasových pořadů rádia Classic FM. Soustřeďuje pozornost na laické pečující prostřednictvím výukových programů, edukačních materiálů a stránkami www.pecujici.cz. Ve spolupráci s českou asociací pečovatelské služby je teoretickým garantem výuky vzdělávání profesionálních pečujících, k níž jsou vydány učební texty – Vzdělávání pro pracovníky sociální péče. Spolupracuje jako asistentka s ústavem ošetřovatelství 3. LF UK. Je členkou občanského sdružení Asociace průvodců v problematice rizikového chování klienta. Je vdaná, matka 2 dospělých dětí.

Václav Dvořák (1)

Václav Dvořák je občanským povoláním docent na Technické univerzitě v Liberci. Na svém prvním románu Písečníci a bludný asteroid pracoval pět let. Příběh chtělo původně vydat renomované nakladatelství, ale V. Dvořák se nakonec rozhodl pro cestu nezávislého autora. Projekt na vydání knížky umístil na portál Startovač, kde se mu za krátký čas podařilo vybrat více než dvojnásobek požadované částky.

Miroslav Palát (1)

Narozen 30. 8. 1927 v Nových Mitrovicích, zemřel 2014. MUDr., RNDr., slovenský rehabilitační lékař, fyziatr, balneolog a kardiolog.

A. O Pollard (1)

Ondřej Harlas (1)

Narozen 3.4.1884 v Praze, zemřel 6.1.1933 v Praze. Akademický malíř, ilustrátor časopisů.

Patrice Pavis (1)

Francouzský teatrolog.

Salomon Hermann von Mosenthal (1)

Německý básník a daramtik.

Franz Jung (1)

Německý spisovatel, ekonom a politik.

Max Seul (1)

Isabel Briggs Myers (1)

Isabel Briggsová Myersová byla americká spisovatelka a spolutvůrkyně soupisu osobnostních typů známého jako Myers-Briggs Type Indicator . Narodila se ve Spojených státech amerických a MBTI vytvořila společně se svou matkou Katharine Cook Briggsovou. Isabel Briggsová Myersová zrealizovala myšlenky Carla Gustava Junga a společně se svou matkou Katharine přispěla i vlastními postřehy. Poté vytvořila papírový dotazník, ze kterého se nakonec stal test MBTI. Tento test sloužil k určení osobnostního typu a byl plně vyvinut po třiceti letech výzkumu Isabel Briggsové Myersové a Katharine Cook Briggsové s pomocí výzkumů tisíců dalších. I ve 21. století je výzkum tohoto nástroje stále v akci s desítkami článků sepsaných ročně. Dotazník je určen jako pomoc lidem nalézt svůj "nejpřesnější typ", neboli typ osobnosti, který jim má pomoci lépe se orientovat a rozhodovat v nejrůznějších životních situacích. Podle Jungovy typologie byly původními třemi páry osobnostních předností Extraverze a Introverze, Smysly a Intuice, Myšlení a Cítění. Po jejich studování přidala Isabel Briggsová Myersová poslední čtvrtý pár, Usuzování a Vnímání . V červencovém vydání MBTI News roku 1980 se objevil článek o dalším z důvodů, proč vlastně MBTI vznikl. Pro Isabelinu matku jasně viditelné rozdíly mezi Isabel a jejím manželem Clarencem "Velitelem" Myersem inspirovaly Katharine Cook Briggsovou - aby si nepřekazila vztah se svou dcerou a naučila se lépe chápat jejího manžela - ke studování rozdílů mezi lidmi, a akcí lidí. Později, díky výzkumu své matky a inspiraci v podobě Dr. Junga, Isabel na toto studování navázala a když nastala druhá světová válka, chtěla pomoci zabránit konfliktům mezi lidmi. Lidé umírali, byli zranění a poškozovali se navzájem, a Isabel chtěla, aby se místo poškozování snažili jeden druhého pochopit. Všimla si také, že někteří lidé nenávidějí svou práci v armádě a toužila po zjištění, c...

Frédérique Hébrard (1)

Je známá francouzská spisovatelka, autorka černých románů a několika esejů.

Betty Dodson (1)

Americká feministka, výtvarnice, sexuoložka.

Ilona Fryčová (1)

Ilona Fryčová vystudovala Veřejnoprávní akademii Praha a Literární akademii Josefa Škvoreckého. „Když mi bylo dvanáct let, měla jsem takový bláznivý nápad, že se stanu spisovatelkou. Psala jsem tehdy do sešitu nezvykle praštěné pohádky: o kostlivci Alfrédovi, o kouzelné koze a podobně. Jenže ty pohádky jsem po sobě nemohla přečíst. Od deseti let se mi postupně kazil zrak. Lékařská věda pro mě tehdy moc udělat nemohla. Dnes mi pomáhají počítače, které mohou mluvit a díky nim jsem schopná číst, psát a studovat. Začala jsem pozdě. Obě děti už jsem měla školou povinné, když jsem studovala střední školu. Ještě před maturitou jsem se opět rozhodla, že zkusím psát a to jak pro děti, tak i pro dospělé. Má další studia přerušila mateřská dovolená. Když mému třetímu dítku byly dva roky, vrátila jsem se do školy a to na Literární akademii Josefa Škvoreckého, kterou jsem úspěšně dokončila a s těžkým srdcem opustila 14. 9. 2009.“

Raymond Duncan (1)

Helmut Schmidt (1)

Helmut Heinrich Waldemar Schmidt byl německý politik , ministr obrany, financí a v letech 1974–1982 spolkový kancléř Západního Německa. Po maturitě 1937 v Hamburku byl odveden a sloužil u protiletadlového dělostřelectva, v letech 1941 na východní a v letech 1944–1945 na západní frontě. Pro kritické výroky o Göringovi a NSDAP měl být postaven před soud, jeho vojenští nadřízení tomu ale zabránili tím, že ho stále přemísťovali. Na jaře 1945 byl zajat, po propuštění vystudoval ekonomii a v letech 1949–1953 vedl dopravní oddělení hamburského magistrátu. Roku 1942 se oženil s Hannelore Glaser, s níž měl dvě děti. Schmidt byl náruživý kuřák, kouřit začal v deseti letech a kouřil více než 40 cigaret denně. Roku 1945 vstoupil Schmidt do sociálně demokratické strany , v letech 1948/9 byl předsedou její studentské mládeže a v letech 1968–1984 místopředsedou strany. V letech 1953–1967 byl poslancem Spolkového sněmu a v letech 1958–1961 poslancem Evropského parlamentu. V letech 1961–1965 byl členem rady města Hamburku a získal si velkou popularitu při záplavách 1962. V první vládě Willyho Brandta působil postupně ve funkcích ministra obrany, financí a hospodářství, V jeho druhé vládě pak ve funkci ministra financí. Po rezignaci Willyho Brandta 1974 byl zvolen pátým kancléřem SRN. Během jeho vlády postihla i Německo vleklá naftová a hospodářská krize i řada teroristických atentátů tzv. Frakce Rudé armády. Jako kancléř se velmi spřátelil s francouzským prezidentem Giscardem d'Estaing a společně prosazovali další kroky evropské integrace i zřízení skupiny G7. Když roku 1977 Sovětský svaz rozmístil v Evropě rakety SS-20, snažil se Schmidt prosadit, aby je buď opět stáhl, anebo aby zde odpovídající rakety umístily i USA. Tím se rozešel s většinou své strany a ze sporů vznikla Strana zelených. Záměr přesto následující pravicové vlády prosadily. Roku 1982 ztratil Schmidt parlamentní větši...

Konstantin Sergejevič Volkov (1)

Narodil se v Moskvě. Pracovník Ministerstva hospodařství. Fotograf, autor SF románů.

Leo Grünstein (1)

Spisovatel, pedagog a překladatel, práce z oboru dějiny umění.

Zofia Urbanowska (1)

Polská spisovatelka.

A. Zwemmer (1)

Jiří Drtil (1)

psychiatr, především autir prací v oboru drogové závislosti, ale také povídek a básní. Jiří Drtil se narodil 29. srpna 1937. Po promoci na lékařské fakultě zahájil svoji profesionální kariéru ve Vojenské nemocnici v Brně jako internista. V roce 1963 se stal lékařem v Nápravně výchovném ústavu ve Valdicích u Jičína. MUDr. Drtil odešel v roce 1968 do tehdy založeného Výzkumného ústavu penelogického, kde však setrval jen velmi krátce, a přešel v roce 1969 do Výzkumného ústavu psychiatrického.V roce 1973 začal MUDr. Drtil pracovat ve Středisku drogových závislostí v Praze. V této době natočil Jiří Drtil pro Ústav zdravotní výchovy průkopnický desetidílný filmový seriál o drogových závislostech. V roce 1977 byl jmenován ředitelem Nemocnice s poliklinikou v Liberci. Posléze byl ordinářem pro alkoholismus a jiné toxikomanie a v roce 1989 jmenován primářem oddělení pro alkoholismus a jiné toxikomanie Nemocnice s poliklinikou v Liberci. Od roku 1992 si zavedl soukromou psychiatrickou praxi. Počet publikovaných prací, jichž je autorem, se blíží stovce, jejich separátní výtisky vyšly v 16 zemích světa, mimo jiné v Austrálii, Indii nebo USA. Do povědomí veřejnosti nejvíce asi vstoupila kniha „Aktuální drogové závislosti“ z roku 1978, za kterou Jiří Drtil obdržel cenu České psychiatrické společnosti.

Jan Kabuk (1)

Autor humoristických příběhů.

Danielle Michaud (1)

Jurij Aleksandrovič Žukov (1)

Ruský novinář, zahraniční korespondent.

P. J Engl (1)

Evžen Kyllar (1)

Český architekt, publikace z oboru.

Jana Svatošová (1)

Narozena 1.12.1965 v Praze. Lingvistka, specializuje se na švédštinu, též překládá švédskou beletrii.

Walter Poenicke (1)

Anna Marie Wurmová (1)

Překlad z francouzštiny.

Milan Vokroj (1)

Narodil se 30. 12. 1925 v Českých Budějovicích. Zde studoval na Jirsíkově gymnáziu a obchodní akademii. Po přestěhování do Písku zde pokračoval ve studiu. Maturoval v roce 1944. V letech 1946-1948 studoval na Státní knihovnické škole v Praze. V roce 1952 nastoupil do písecké knihovny, nejprve jako knihovník, později jako vedoucí hudebního oddělení a fonotéky, které se za jeho vedení stalo jedním z nejlepších v republice. Byl zván jako poradce do jiných knihoven, kde pomáhal při zřizování podobných oddělení. V letech 1969-1974 absolvoval externí studium oboru knihovnictví a vědeckých informací na FF Univerzity Karlovy, o rok později obhájil doktorát filozofie. Byl funkcionářem evropské skupiny IAML – Mezinárodní asociace hudebních knihoven. Publikoval nejen v odborných časopisech , ale i v Jihočeské pravdě, Zítřku aj. Zabýval se problematikou hudebního knihovnictví ve veřejných knihovnách, audiovizuálních studoven, fonoték, prací se čtenářem a regionální knihovnickou prací. Velkou pozornost věnoval píseckým hudebníkům, jejich dílo přibližoval posluchačům ve vlastních pořadech. Vypracoval se na znalce chorálu evropské úrovně, shromáždil také nejrozsáhlejší materiál k uveřejnění obsáhlé studie o této vědě. Roku 1984 začal publikovat hudebně knihovnické fejetony a eseje v časopisech Kulturní rozvoj a Tvorba. Spolupracoval při vydání Prácheňského zpěvníku, připravil do tisku studii J. Máchy Janáček a Písek. V roce 1972 vydal v Supraphonu knihu 12 humorných povídek o vynálezci samočinného notačního stroje pod názvem Za chvíli začnou kosové.

Karel Pobuda (1)

Narozen 16.4.1896 v Březových Horách u Příbrami, zemřel 23.6. 1950 v Berouně. Středoškolský profesor, kulturně historické publikace z Příbramska a Berounska, divadelní hra.

Arthur Holitscher (1)

Julius Theodor Christian Ratzeburg (1)

Německý lesník, zoolog, entomolog, botanik.

Jaime Sabartés (1)

Jaime Sabartés , katalánsky Jaume Sabartés i Gual, byl katalánský sochař, básník a spisovatel. Jako celoživotní přítel a osobní tajemník Pabla Picassa o něm napsal několik děl, i biografii Picasso: Toreros . Sabartés studoval na umělecké akademii Escola de la Llotja v Barceloně a u sochaře Fuxy. V roce 1901 vystavil poprvé své práce v renomované galerii Sala Parés. Pracoval také pro časopis Joventut, kde pod jménem Jacobus Sabartés publikoval články a básně. V barcelonské umělecké kavárně a kabaretu „Els Quatre Gats“ se seznámil na konci roku 1899 s Picassem. V roce 1904 odjel do Guatemaly, kde psal pro Diario de Centro América i pro další noviny a později učil na Escuela Nacional de Bellas Artes. Aktivně se podílel na zdejším kulturním dění a byl pozorovatelem místní politické situace. Po 23 letech se vrátil zpět, v roce 1927, do Katalánska. V roce 1935 se přestěhoval do Paříže, kde se stal osobním Picassovým tajemníkem a publikoval o tomto umělci několik děl. Picasso vytvořil během této doby několik Sabartésových portrétů. Sabartés daroval v roce 1963 574 Picassových prací Barceloně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaime Sabartés na německé Wikipedii.

Pierre Humbourg (1)

Francouzský spisovatel.

Jiří Vostrovský (1)

Právník, kriminalista, autor detektivního příběhu.

Jindřich Podhorský (1)

Jana Dubová (1)

Jana Dubová se narodila v roce 1929 v Praze. Absolvovala filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie-psychologie. Časopisecky publikovala drobné prózy a reportáže. V roce 1962 debutovala románem Měsíc na karanténě a v roce 1971 vyšel její povídkový triptych Sen o tichu.

Manfred Zoller (1)

Ron Ball (1)

Americký autor příruček o metodách dosahování úspěchu.

Antonín Hlaváček (1)

Matematik a publicista. Autor učebnic o vyšší matematice pro vysoké školy.

Jan Soukenka (1)

Jan Soukenka se narodil jako syn obuvníka 1. 10. 1881 v Praze, jeho rodina však měla domovské právo v Plaňanech. Tam se také narodili jeho mladší sourozenci. Soukenka vystupoval pod pseudonymem Neklan, byl činný v literárním spolku Syrinx. Působil jako redaktor Národních listů, novinář a publicista, básník, politický spisovatel. Zemřel 6. 10. 1949 v Praze.

Jan Matiášek (1)

Narozen 18. 5. 1922, zemřel 1975. JUDr., asistent katedry kriminalistiky, práce a překlady populárních knih z oboru.

Bohumil Bárta (1)

JUDr. Bohumil Bárta , odborný asistent katedry trestního práva na právnické fakultě University Karlovy, práce z oboru.

Lily Javal (1)

Michal Srubjan (1)

* 2.10.1870 Krumvíř †14.12.1908 Praha Vlastním jménem Martin Prygl. Narodil se v rodině krumvířského šafáře na statku Rovinky. Vzhledem k tomu, že odmítl studovat teologii, se rozešel s rodiči ve zlém. V Praze nedosáhl významnějšího úspěchu. Dobové prameny hovoří o tom, že v Praze „živořil, těžce ho dobíjela nouze a nemoc“. Zemřel ve všeobecné pražské nemocnici. Jedinou literární památkou jsou Slovácké obrázky, které v roce 1899 vyšly v tehdy velmi rozšířené Šimáčkově knižnici Libuše a jsou napsány v „jadrném krumvířském nářečí“.„Tiše přišel do redakcí, podal rukopis a svou zmučenou tváří více mluvil než přívalem slov…..“

M Kuchařová (1)

J. M Mašková (1)

Miloš Sedláček (1)

Narozen 12. 5. 1941 v Moravských Budějovicích, zemřel 27. 8. 2017. Elektroinženýr, vědec a vysokoškolský pedagog Katedry měření Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze . Zaměřen na oblast měřicí techniky, elektrického měření . Literatura v oboru.

Jaroslav Höfer (1)

Překlady z angličtiny.

Čeněk Hevera (2)

Čeněk Hevera byl český politik za staročeskou stranu, organizátor hospodářského života na Kolínsku a odborný spisovatel. Podílel se na vzniku průmyslových podniků, usiloval o rozvoj družstevních záložen. V letech 1874–1889 zasedal v českém zemském sněmu a 1873–1891 na Říšské radě. Byl autorem řady publikací, zejména s ekonomickou a správní tematikou. Narodil se v Kolíně 7. prosince 1836. Brzy ztratil oba rodiče a musel se starat o tři mladší bratry. Pevnou vůlí se mu ale podařilo překonat nesnáze a soukromě si zajistit vzdělání, které jiní získávali na vysokých školách. Pracoval nejprve na okresním úřadě v Přibyslavi a roku 1865 získal místo okresního tajemníka v Kolíně. Usiloval o rozvoj okresu. Jako člen výboru okresní hospodářské a průmyslové jednoty se podílel na založení banky, akciového skladu na střižní zboží a továrny na umělá hnojiva. Podporoval také české vlastenecké iniciativy. Jeho zásluhou byl také v Kolíně vybudován železný most. Snažil se o rozvoj družstevních záložen. Reorganizoval kolínskou záložnu, která pak poskytovala rozsáhlé úvěry drobným rolníkům. Roku 1873 se na sjezdu v Mladé Boleslavi vyslovil pro podporu českých peněžních ústavů. O dva roky později byl povolán do komise pro povznesení hospodářského úvěru. Jeho názory se lišily od postojů dalších členů a když se je pokusil zveřejnit v deníku Politik, byl článek zkonfiskován. V letech 1868–72 byl hlavním řečníkem na několika táborech lidu – ve Vysoké a Malíně na Kutnohorsku a v Ledči nad Sázavou. Počátkem 70. let také uskutečnil několik cest: 1870 po Čechách, Německu a Belgii, 1871 do Švýcarska a o dva roky později do Francie. V letech 1874–89 zasedal v Českém zemském sněmu jako poslanec staročeské strany za venkovské obce okresů Hradec Králové a Nechanice. V letech 1873–1891 byl rovněž poslancem rakouské Říšské rady. V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát poslance za kurii venkovských obc...

Ian Plenderleith (1)

Americký spisovatel.

Paul Gibbs (1)

Britský ekonom, autor prací o marketingu.

Vladimír Vácha (1)

Pastor KS Praha. Koordinátor modlitebních aktivit, pomoc při organizaci akcí KMS, správa internetového obchodu KMS.

Jan Muk (1)

Jan Muk byl český stavební inženýr, památkář a historik umění. Roku 1953 maturoval na Gymnáziu v Jindřichově Hradci. Vystudoval pozemní stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze a dějiny umění na Filosofické fakultě University Karlovy. Po studiích nastoupil do Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, kde pracoval v Ateliéru stavebně-historických průzkumů pod vedením Dobroslava Líbala, který ho zásadně ovlivnil. V roce 1985 se stal Líbalovým nástupcem ve vedení ateliéru. Po roce 1989 přednášel na Fakultě architektury ČVUT, Filosofické fakultě University Karlovy a na Pedagogické fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích.