Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 61 - 120 z celkem 790 záznamů

Kathryn Hughes
Britská historička, autorka životopisů a novinářka. Má doktorát z viktoriánske Anglie, který využila hned va své prvotině The Victorian Governess. Je editorkou magazínu Prospect, píše pro The Guardian, The Economist a Times.
Více od autora
Jiří Hůla
Jiří Hůla je český výtvarník, grafik, publicista, teoretik výtvarného umění a autor vizuální poezie. V letech 1961–1966 absolvoval Univerzitu Palackého v Olomouci. V roce 1983 otevřel se svým bratrem Zdenkem Hůlou v rodinném domě v Kostelci nad Černými lesy Galerii H. V roce 1984 založil Studijní archiv GH, dnes zřejmě největší specializovanou sbírku materiálů o současném českém a slovenském výtvarném umění. Nyní se věnuje zejména práci na informačním systému abART, který byl vyvinut na zpracování dokumentů uložených ve Studijním archivu.
Více od autora
Jaroslav Hubálek
Vystudoval lesnickou školu v Písku, po první světové válce zaměstnán na lesní správě na Podkarpatské Rusi, odkud v r. 1938 musel odejít a byl jmenován radou na lesní správě v Bystrém. V roce 1943 se přestěhoval do jižních Čech a později do Lanškrouna. Autor řady knih o přírodě a zvířatech , Ostrovid , Srub U žulové skály a dalších). O životě lesních a polních zvířat se zde vypráví buďto z jejich vlastního personifikovaného hlediska, nebo formou autobiografických příhod lesníka a myslivce ... dějištěm jsou nejprve divoké lesy Podkarpatské Rusi, později různá místa v českých zemích - jeho deník Stezkou života zavádí čtenáře do opuštěných krajů Ruska a Polska.
Více od autora
Eva Hurychová
Narozena 25. 7. 1951 ve Vysokém Mýtě. Mgr., Ph.D., zpěvačka, skladatelka a textařka. Také sociální pracovnice a mediátorka, zejména v oblasti pomoci obětem domácího násilí. Zakladatelka Asociace školské sociální práce v České republice.
Více od autora
Bob Hurikán
Josef Peterka, známější pod uměleckým jménem Bob Hurikán, případně pod literárním pseudonymem Bob Peters , byl český skaut, cestovatel, tramp, sportovec, spisovatel, publicista, redaktor, partyzán, historik trampingu a trampský písničkář. Vedle složení několika dodnes známých písniček byl autorem celé řady knih s dobrodružnou, romantickou, detektivní a cestovatelskou tematikou. Pro jeho bouřlivý život se mu neoficiálně přezdívalo český Jack London. Mnohá jeho literární díla nepřekročila běžný literární průměr své doby, nicméně jeho spis Plamen vzpoury byl oceněn cenou Rodokapsu pro rok 1939. Za nejvýznamnější z jeho prací je – jako dokument své doby – považována faktografická kniha Dějiny trampingu. Vyučil se nástrojářem, organizovaným skautem se stal v roce 1916. Ve 20. letech 20. století se stal propagátorem trampingu a pomáhal na Sázavě a na berounsku zakládat trampské osady. Hrál na kytaru a zpíval, věnoval se trampskému sportování, přispíval do několika trampských a skautských periodik, psal knihy. V letech 1930 až 1931 podnikl dobrodružnou pouť do Orientu , později vykonal i cestu za polární kruh až do Laponska. Na přelomu 20. a 30. let 20. století opustil dělnickou profesi a stal se redaktorem v časopisech Tramp, Ahoj na neděli a dalších. Po druhé světové válce tvrdil, že organizoval na Brdech partyzánskou odbojovou skupinu s několika sty členů , jíž údajně sám velel, tuto informaci však nikdo z pamětníků ani výzkum dostupných pramenů nikterak nepotvrzuje. Jiné zdroje uvádějí, že skupina sice byla monitorována gestapem a že její význam byl menší, než Hurikán uváděl, nezpochybňují však jasný postoj trampů a Boba Hurikána za německé okupace. Celý archiv Partyzánské zimní brigády a její činnost včetně korespondence je dodnes v držení jeho rodiny. V dubnu 1945 byl zatčen gestapem na nádraží v Čerčanech, a uvězněn v pankrácké věznici. Os...
Více od autora
Wilhelm Hünermann
Wilhelm Hünermann byl německý římskokatolický kněz a spisovatel. Známý je zejména pro své biografické romány. V kněžské službě působil v letech 1926–1975, literárně činný byl v letech 1931–1969. Wilhelm Hünermann se narodil jako syn profesora matematiky v městečku Kempen v Severním Porýní-Vestfálsku na západě Německa. Tam také ve věku 17 let odmaturoval a nastoupil jako voják do bojů první světové války. Po konci války začal studovat teologii v Münsteru na Westphalian Wilhelms University. Na kněze byl vysvěcen 26. května 1923. V té době církevně spadal jeho rodný region pod správu arcibiskupství v Kolíně nad Rýnem. Byl ustanoven jako kaplan ve farnosti Herz Jesu v Oberhausen-Sterkrade, náležející pod správu kolínského arcibiskupství. Roku 1926 byl jmenován do biskupské delegace Berlín-Braniborsko-Pomořansko, která církevně spadala do vratislavské církevní provincie. V roce 1930 z ní bylo vyčleněno území pro novou berlínskou diecézi. Církevní reorganizace se dotkla i Hünermannova domovského regionu v Porýní, který byl připojen k obnovené cášské diecézi. Wilhelm Hünermann pracoval jako kaplan farnosti sv. Matyáše na Winterfeldtplatzu v Berlíně. Clemens August von Galen, pozdější kardinál a biskup münsterský, který byl v roce 2005 blahoslaven, zde působil jako jeho zpovědník a nadřízený. V Berlíně objevil Carl Sonnenschein Hünermannovo nadání pro psaní a přivedl ho do redakčního týmu diecézního deníku Katolický deník delegace biskupů pro Berlín, Braniborsko a Pomořany . Erich Klausener, který byl později zavražděn nacionalistickými socialisty, Hünermanna pověřil tiskem pro materiály katolické akce, jejíž byl vůdcem. Již v roce 1931 začal s literární činností i mimo redakci. Jeho první hra, tragédie Dětská křížová výprava ...
Více od autora
Veronika Hurdová
Mám nediagnostikovanou hyperaktivitu, která propukla až v dospělosti. Ze židle mě zvedají tři věci: 1) Svobodná výchova 2) Férový marketing 3) Zodpovědný přístup ke spotřebě A protože nejsem lenoch, tak o tom píšu, učím a aktivně podporuju nebo vymýšlím projekty, které s těmito myšlenkami souzní. Jsem maminka tří malých svobodných bytostí a osudu navzdory se nevzdávám.
Více od autora
Štěpán Husák
RNDr. Štěpán Husák, CSc. je český botanik. Pracuje v Botanickém ústavu, AV ČR, v. v. i. ve sbírce vodních a mokřadních rostlin, jejímž je zakladatelem, jako odborný poradce.
Více od autora
Stanislav Hudský
Narozen 1968 v Hořicích v Podkrkonoší. Spisovatel, dramatik, scénárista, výtvarník, muzikant, překladatel a nakladatel, počítačový grafik, výtvarný a literární redaktor.
Více od autora
Petr Maxmilián Husák
Narozen v roce 1962. Novinář, vládní zpravodaj a komentátor, zaměřený na novodobé české dějiny.
Více od autora
Petr Husar
Mgr. Petr Husar je středoškolský učitel matematiky a fyziky. Pochází z jihočeských Vodňan. Vystudoval MFF UK, učil na Gymnáziu Na Zatlance a na Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého. Založil pedagogický projekt Zkoušky nanečisto, řídí přípravy k přijímacím zkouškám na gymnázia a VŠ. Vyučuje matematiku ke zkouškám na SŠ, maturitu i VŠ. Je autorem několika matematických sbírek pro základní i střední školy. Postupně otevřel další projekty - Jazykovou školu Březinka, internetové stránky www.e-matematika.cz, www.matematickapohotovost.cz, www.osp-testy.cz, www.e-fyzika.cz, www.maturujeme.cz.
Více od autora
Otakar Husák
Otakar Husák byl československý generál, legionář a ministr obrany v letech 1920–1921. Vystudoval reálné gymnázium v Karlíně. Po maturitě pokračoval v letech 1904–1909 ve studiu chemie na ČVUT. Studium zakončil ziskem titulu inženýr. Po studiu odešel do Ruska, kde se stal v roce 1914 ředitelem soukromé chemické továrny ve Varšavě. Po vypuknutí první světové války vstoupil do České družiny, kde se stal velitelem čety. Od ledna 1916 velel rotě Československého střeleckého pluku a od jara 1917 praporu 1. střeleckého pluku. Před bitvou u Zborova byl těžce raněn. Po vyléčení byl velitelem prvního lodního transportu legionářů severní cestou z Archangelska do Francie, kde se jako velitel praporu zúčastnil bitvy u Terronu. V prosinci 1918 se spolu s T. G. Masarykem vrátil do vlasti, kde působil jako přednosta vojenské kanceláře prezidenta republiky. Dne 15. září 1920 byl jmenován jako nestraník ministrem národní obrany v tzv. první vládě Jana Černého. Po demisi vlády 26. září 1921 odešel na vlastní žádost do zálohy. Když stát ve 20. letech založil továrnu na výbušniny Explosia v Semtíně, stal se Husák jejím prvním ředitelem. Brzy po okupaci Československa v březnu 1939 byl Otakar Husák zatčen a až do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po skončení druhé světové války byl v červnu 1945 jmenován ředitelem Synthesie Semtín. V této pozici působil až do března 1948, kdy byl penzionován. V roce 1950 byl znovu zatčen a vězněn do roku 1956 na Pankráci a na Mírově. Po propuštění z vězení musel i přes vysoký věk pracovat, aby získal nárok na důchod. Do důchodu tak odešel teprve v 75 letech v roce 1960. Zemřel v Praze 12. června 1964. V roce 1968 byl rehabilitován. Teprve po roce 1989 ale mohl být in memoriam vyznamenán Řádem Milana Rastislava Štefánika II. třídy . Město Nymburk mu v roce 1998 udělilo čestné občanství....
Více od autora
Milan Hůrka
Narozen 13. 1. 1942 v Maršovicích, zemřel 6. 8. 2015. Keramik, ilustrátor a grafik.
Více od autora
Michal Huvar
Michal Huvar je český spisovatel, publicista, nakladatel, cestovatel, filmař. V roce 1997 založil nakladatelství Carpe diem, později i vydavatelství a filmovou společnost . Nejpopulárnější část jeho literárního díla představují knihy o českých písničkářích: Pavlu Žalmanovi Lohonkovi a Karlu Krylovi. Filmové záznamy koncertních vystoupení zahraničních i tuzemských umělců promítají kina a vysílají televize. Ve sféře cestovatelství fotografuje a natáčí na místech ve stopách Hanzelky a Zikmunda a cestopisů Karla Čapka . Po absolvování ZŠ v Brumovicích a v Kobylí na Moravě vystudoval Střední průmyslovou školu železniční v Břeclavi . Dále byl krátce na Stavební fakultě Českého vysokého učení technického v Brně , poté pomocný dělník . V letech 1980–1985 vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů, 5.–12. ročník ; titul Mgr. V září 1985 učil na ZŠ ve Velkých Pavlovicích, pak rok v rámci vojenské služby ve Valašském Meziříčí na středním vojenském učilišti. Po návratu z vojny působil 1986–87 na ZŠ v Kloboukách u Brna, v letech 1987–1993 byl středoškolským učitelem na Gymnáziu v Břeclavi a od 17. 4. do 24. 6. 2002, následně od 3. 3. 2008 do 30. 6. 2009 na Gymnáziu ve Velkých Pavlovicích. Od roku 1993 je ve svobodném povolání, nejprve jako žurnalista a fotograf , později jako nakladatel, vydavatel a filmový dokumentarista a producent . Dokumentární filmy odvysílala TV Noe, STV2, koncerty ČT Art. Sám je autorem 6 knih a editorem více než 390 knižních titulů. K filmu, scénářům, kameře a režii...
Více od autora
Karel Hübschmann
Narozen 13.8.1890 v Praze, zemřel 22.8.1981 v Praze. MUDr., profesor, vedoucí katedry dermatologie a venerologie, práce a redakční činnost v oboru.
Více od autora
John Hunt
Více od autora
Jiří Hudec
Jiří Hudec je český baskytarista a skladatel, známý především svou tvorbou v oblasti vážné hudby. Byl výraznou osobností České filharmonie, kde působil jako první basista. Hudcovy odborné znalosti přesahují rámec interpretační činnosti i do oblasti pedagogické, neboť se podílel také na výuce na Akademii múzických umění v Praze. Jeho přínos hudbě byl v průběhu let oceněn různými cenami a vyznamenáními.
Více od autora
Jean Hugon
Více od autora
Janet G Hudson
Více od autora
Engelbert Humperdinck
Engelbert Humperdinck , narozený 2. května 1936 jako Arnold George Dorsey, je britský popový zpěvák, který se v 60. a 70. letech 20. století mezinárodně proslavil svým sytým, jemným hlasem a charismatickým vystupováním na pódiu. Své umělecké jméno převzal od stejnojmenného německého skladatele z 19. století. Humperdinckova kariéra se rozjela poté, co v roce 1967 vydal singl "Release Me", který se v několika zemích dostal na vrchol hitparád a zabránil skupině The Beatles získat v té době další hit číslo jedna. Jeho styl a repertoár se tradičně pohyboval v žánru easy listening, balad s romantickou tematikou.
Více od autora
Bernd Hüttich
Více od autora
Zdeněk Hůrka
Působil na různých pozicích v řadě médií, mj. jako ředitel programu Radia FM Plus nebo jako regionální redaktor celostátního zpravodajství TV Prima. Nyní zastupuje různé subjekty při komunikaci s novináři, pořádá tiskové konference, věnuje se mediálnímu tréninku . Organizuje a moderuje sportovní, společenské a kulturní akce, zajímá se o sport, historii, zeměpis, rád cestuje po exotických zemích. Je spoluzakladatelem nakladatelství Starý most.
Více od autora
Ted Hughes
Edward James "Ted" Hughes byl anglický básník a autor literatury pro děti. Kritici ho často hodnotí jako jednoho z nejlepších básníků své generace a je jedním z největších spisovatelů dvacátého století . Působil jako Poëta laureatus, od roku 1984 až do své smrti. V roce 2008 hoTimes zařadil na čtvrté místo v seznamu "Padesát největších britských spisovatelů od roku 1945". Hughes byl od roku 1956 až do její sebevraždy v roce 1963 manželem americké básnířky Sylvie Plathové. Některé feministky a američtí fanoušci Sylvie Plath ho vinili z její smrti. Ve svém posledním díle Birthday Letters , zkoumal jejich složitý vztah. Tyto básně odkazují na její sebevraždu, žádná však nehovoří přímo o okolnostech její smrti. V říjnu roku 2010 byla objevena báseň Last Letter, která popisuje, co se stalo během tří dnů před její smrtí. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ted Hughes na anglické Wikipedii.
Více od autora
Tanya Huff
Kanadská autorka fantastiky, jejíž knihy jsou vydávány od konce 80.let 20. století, a to včetně pěti fantasy sérií a jedné scifi série. Série Blood books o Vicki Nelsonové se dočkala televizní adaptace pod názvem Krevní pouta . Knihy u nás vydává nakladatelství Brokilon. Narodila se v roce 1957 v Halifaxu v provincii Nové Skotsko, vyrůstala však v Kingstonu. Strávila tři roky jako kuchařka u Rezervního vojska kanadského námořnictva a marně doufala, že se s ním dostane na moře. Bakalářské studium aplikovaných umění v rozhlase a televizi dokončila v roce 1982, kdy CBC propustilo 750 zaměstnanců jen v Torontu. V letech 1984 až 1992 pracovala v torontském knihkupectví Bakka specializovaném na fantastiku. Během té doby napsala 7 knih a 9 povídek. Poté se z Toronta odstěhovala na venkov, kde dodnes žije spolu s partnerkou, spisovatelkou Fionou Pattonovou, spoustou koček a čivavou. Od té doby se plně věnuje spisovatelskému řemeslu. Má ráda život na venkově, psaní na plný úvazek, cokoliv od Charlese de Linta , Xenu, Hercula a email. Nesnáší telefony, elektrické přikrývky a renovace koupelen. Stále očekává katastrofu, což ve výsledku znamená, že je obvykle příjemně překvapena. Tvorba: Série Wizard Crystal: Child of the Grove The Last Wizard Starší opouštějí zemi Ardhan a s nimi mizí i téměř veškerá magie. Zůstává jen nesmrtelný mág, jenž touží po vládě nad světem. V cestě mu však stojí dívka Crystal, která je jako poslední dar Starších předaný lidskému rodu jedinou nadějí v boji proti uchvatiteli. Série Blood Books: Blood Price Blood Trail Blood Lines Blood Pact Blood Debt Blood Bank – povídky Soukromá vyšetřovatelka Vicki Nelsonová tu řeší za pomoci policejního kolegy a čtyři sta padesát let starého upíra Henryho Fitzroye, v současnosti autora milostných románů, řadu krvavých případů, v nichž není nouze o přítomnost nadpřirozených bytostí - vlkodlaků, duchů či tisíce let starého ...
Více od autora
Ricarda Huch
Ricarda Huchová byla německá spisovatelka, básnířka, filozofka a historička. Byla dcerou německého obchodníka. Studovala dějiny v Curychu a v roce 1891 vystudovala filozofii a filologii. Začínal jako knihovnice a vyučovala historii na dívčí škole. Poté vyučovala v Aeschi bei Spiez a v Bernu. V roce 1897 se provdala za italského zubaře Ermanna Ceconiho a přestěhovala se do Terstu, kde se jí v roce 1898 narodila dcera Maria Antonia. V roce 1906 se rozhodla pro rozvod a pak si vzala svého příbuzného Richarda, od něhož odloučila v roce 1910 a vrátila se do barovského Mnichova. Po nástupu nacismu v roce 1933 vystoupila z pruské akademi umění Preußische Akademie der Künste. Psala romány o italském Risorgimentu, zejména Giuseppe Garibaldim, Silvio Pellicim a Federico Confalonierim. V němčině: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ricarda Huch na italské Wikipedii.
Více od autora
Renate Hudak
Německá autorka, dipl. ing. v oboru zahradnictví, specialistka na léčivé rostliny.
Více od autora
Mezinárodní Sdružení Pro Novou Akustickou Hudbu
Česká skupina, známá také jako "International Association For New Acoustic Music".
Více od autora
Lucie Hušková
Narozena 12. 8. 1987 v Českých Budějovicích. Redaktorka, překladatelka a copywriterka. Zakladatelka textového studia Copybara. Autorka románu.
Více od autora
Josef Hubáček
Josef Hubáček byl český letec, člen legendární akrobatické trojice Novák, Široký, Hubáček – mistrů světa v letecké akrobacii v předválečných letech. Vyučil se strojním zámečníkem v přádelně ve Kdyni, kde pracoval jeden rok po vyučení jako tovaryš, ale létání u něj nakonec stejně zvítězilo. 1. října 1928 byl jako osmnáctiletý přijat na vlastní žádost do Vojenské školy leteckého dorostu – oddílu pilotů v Prostějově a vycvičen jako pilot. K prvnímu sólovému letu se dostal v květnu 1929. Po absolvování školy byl 1. října 1930 přidělen k 1. leteckému pluku TGM – 32. letce v Chebu jako stíhací pilot v hodnosti svobodníka. Zde noví piloti nacvičovali akrobacii ve skupině, nálety na pozemní cíle, orientační lety, přelety, navigaci a další prvky výuky u bojové jednotky. K tomu patřily ještě obvyklé služby jako stráže, výcvik nováčků a další vojenské povinnosti. Velitelem chebského letiště byl mjr. Hamšík, šéfpilotem a šéfinstruktorem rtm. František Novák. Tehdy si Josef určitě nemyslel, že se později s Novákem stanou dobrými přáteli. V roce 1931 prošel i výcvikem ve střelbě v Malackách na Slovensku. Mimo bombardování cílů cvičil Josef a jeho kamarádi i střelbu na rukáv a letecké souboje. V této době opět prokázal své kvality a byl hodnocen velice kladně. Dne 1. října 1933 byl přemístěn ke cvičné letce Leteckého pluku 1 v Praze, kde vykonával službu pilota a učitele létání. Poté byl zařazen do kurzu létání podle přístrojů a létání v noci a současně přidělen ke 43. stíhací letce u Leteckého pluku 1 v Praze. Od dubna do září 1935 vykonával službu u Výzkumného technického leteckého ústavu v Letňanech. V roce 1932 pořádal aeroklub v Praze letecký den a Novák se ho chtěl také zúčastnit. Kromě své sólové akrobacie připravoval i skupinu pro akrobacii skupinovou, ale v té době mělo chebské letiště pouze tři instruktory a pro představení bylo potřeba pěti lidí. Dva piloti byli tedy vybráni přímo ze stíhací perutě, ti nejlepší skupináři ...
Více od autora
Joris-Karl Huysmans
Joris Karl Huysmans byl francouzský spisovatel, literární a výtvarný kritik vlámského původu. Narodil se 5. února 1848 jako Charles Marie Georges Huysmans v rodině litografa vlámského původu. Po skončení středoškolských studií začal pracovat na ministerstvu vnitra. Ministerským úředníkem byl až do svých padesáti let. V roce 1874 vydal první sbírku básní v próze, v roce 1876 první román. Nejprve psal ve stylu naturalismu, byl velkým obdivovatelem Emila Zoly. Od roku 1876 psal též výtvarné a literární kritiky. Osobní krizi po vydání románu Naruby řešil konverzí ke katolicismu, uchýlil se krátce do trapistického kláštera v Igny. V roce 1898 opustil práci na ministerstvu a odešel do benediktinského kláštera v Ligugé. Roku 1901 byl klášter přemístěn do Belgie a Huysmans se vrátil do Paříže. Zde byl jedním ze zakládajících členů Académie Goncourt. Dne 12. května 1907 zemřel na rakovinu. česky: francouzsky:
Více od autora
Johann Nepomuk Hummel
Johann Nepomuk Hummel byl proslulý rakouský skladatel, klavírní virtuos a pedagog, který působil v období klasicismu a romantismu. Narodil se v Prešpurku a hudební talent projevil již ve velmi mladém věku. Hummel studoval dva roky u Wolfganga Amadea Mozarta ve Vídni, kam se jeho rodiče přestěhovali, aby mohli pokračovat v jeho hudebním vzdělávání. Později studoval u dalších významných učitelů, jako byli Joseph Haydn a Antonio Salieri.
Více od autora
Johan Huizinga
Johan Huizinga byl nizozemský kulturní historik, autor knihy Homo ludens. Huizinga se narodil v rodině univerzitního profesora lékařství, po maturitě studoval jazyky, historii a antropologii v Groningenu a roku 1895 složil státní zkoušku pro učitele nizozemštiny a dějepisu. Po krátkém pobytu v Lipsku promoval roku 1896 v Groningenu prací o komické postavě Vidušaky ve starém indickém divadle. Od roku 1897 učil historii v Haarlemu a od roku 1903 přednášel starou indickou literaturu v Amsterdamu. Od roku 1905 přednášel historii v Groningen a od roku 1915 byl profesorem obecné historie v Leidenu, a to až do zavření univerzity nacisty v roce 1942. Od roku 1916 byl vedle toho členem Nizozemské akademie věd a redaktorem kulturního časopisu De gids. Roku 1919 vyšla jeho kniha Podzim středověku, která ho proslavila. Roku 1926 podnikl cestu po USA, v letech 1927–1931 byl děkanem fakulty a roku 1933 rektorem Leidenské univerzity. Přednášel v mnoha zemích a získal čestné doktoráty v Tübingen a v Oxfordu. Roku 1938 vyšla jeho druhá slavná kniha, Homo ludens, základní kulturně-antropologické pojednání o kulturním významu hry. Jako rektor univerzity vyloučil 1933 ze studentské konference německého nacistického studenta pro jeho antisemitský článek, což vyvolalo diplomatický protest z německé strany a přivodilo Huizingovi zákaz publikací v Německu. Po obsazení Nizozemska Německem byl roku 1942 nejprve internován, ale na základě lékařského dobrozdání propuštěn do domácího vězení v obci De Steeg, kde roku 1945 zemřel. Huizinga napsal řadu historických prací o dějinách Nizozemska v 15. a 16. století a o různých tématech kulturních dějin, životopis Erasma Rotterdamského a mnoho jiných; jeho sebrané spisy mají 9 svazků V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johan Huizinga na německé Wikipedii. ...
Více od autora
Jaroslav Hulák
Navstevoval gymnázium ve Vodranech, po maturite 1939 zacal studovat filozofii a dejiny umneni na Filozofické fakulte Univerzity Karlovy. Po uzavreni vysokých skol se vyucil knihkupeckým pracim, do ledna 1943 pracoval v nakladatelství Melantrich. Potom byl nasazen na práci do Nemecka , odtud uprchl a krátce pracoval v Liberci, ale byl znovu vrácen do Berlína, pozdeji do Forstu v Lubici. Tyto zivotní zkusenosti jej privedly k samostatnému studiu ruského jazyka, literatury i dejin.
Více od autora
Ivo Hury
Otec dvou malých dětí, který má spoustu zálib a téměř žádný čas. Mám dvě dosti specifická nakladatelství, do toho pracuji na několika projektech. Velmi rád dělám sazbu knih a rukodělnou vazbu knih - vydal jsem stovky ručně vázaných bibliofilií. Zbožňuji sazbu novin, časopisů a magazínů pro možnost kreativního vyjádření. Rád čtu komiksy, dělám grafiku , fotím - jsem spoluautorem několika velmi mystických fotoprojektů. Láká mne oprášit staré osmičkové vybavení a natočit film. K psaní tíhnu od mala. Později jako publicista a do šuplíku pak jako milovník scifi a fantasy.
Více od autora
Évariste Régis Huc
Évariste Régis Huc – 26. března 1860, Paříž) byl francouzský misionář známý především díky svým cestám do Tibetu, Číny a Tatarska. Huc společně se svým druhem Josephem Gabetem byli prvními Evropany, kteří navštívili Lhasu od dob Thomase Manninga ). Huc o svých cestách napsal cestopis, který několikrát vyšel i v českém jazyce. Huc se narodil v malé vesnici Caylus ve francouzském departementu Tarn-et-Garonne. Ve věku čtyřiadvaceti let vstoupil mezi pařížské lazaristy. Krátce po své ordinaci v roce 1839 byl vyslán do Číny, aby tam vykonával práci misionáře. Zhruba 18 měsíců však ještě strávil v Macau, kde se intenzivně připravoval na misionářskou práci, což zahrnovalo především studium čínského jazyka. Po této přípravě začal se samotnou křesťanskou misií, a to nejdříve v jižních oblastech Číny. Za nějaký čas poté se přesunul do severněji ležícího Pekingu, kde získal hlubší znalosti čínštiny. Poté se vydal dále na sever až na samotnou hranici Číny s Mongolskem, kde se věnoval studiu dialektů a zvyků Tatarů, pro jejichž potřeby přeložil i několik náboženských textů. Huc měl v úmyslu cestovat z Číny dále do tibetské Lhasy, odkud zamýšlel putovat do Indie. V roce 1844 se s dalším lazaristou Josephem Gabetem a mladým Dahurem, který konvertoval ke křesťanství, vydali z Duolunu do Lhasy. Jelikož byl tehdy vstup do Lhasy cizincům zakázán, malá skupina cestovala v převleku za tibetské lámy. Po překročení Žluté řeky muži museli přejít rozsáhlé oblasti pouště Ordos ve Vnitřním Mongolsku. Po těžkých útrapách se jim podařilo dosáhnout Kan-su a jít dále, až se jim v lednu 1845 podařilo dojít na čínskou hranici, kde strávili nějaký čas studiem tibetského jazyka, buddhistické literatury a pobytem v klášteře Kumbum. Poté se vydali na další cestu. Po překročení pouštních oblastí Čching-chaje došli k jezeru Kukunor s ostrovem s meditujícími lámy. Po namáhavé a vyče...
Více od autora
Caroline Hulse
Britská autorka psychologického románu, pracovnice v oblasti lidských zdrojů.
Více od autora
Waltraud-Maria Hulke
Pochází z lékařské rodiny. Díky tomu byla již velice brzo konfrontována s nemocemi a utrpením. Z těchto zkušeností vyrostl její silný zájem o přírodní léčebné metody a počala se jimi velice intenzivně zabývat. Obzvláště ji fascinovaly barvy a jejich léčivé síly a proto se věnuje po dlouhá léta výzkumu jejich působení na tělo a psychiku člověka. Po studiu v oboru Terapie pomoci barev - aury - Somy, jakož i ukončeném studiu v oboru Spiritual healer s titulem NFSH a Crystal-Healer s titulem ICCH pracuje dnes v této oblasti a pořádá přednášky a semináře.
Více od autora
Vilém Hubka
Narozen 1967. Majitel stavební firmy, volejbalista, zabývá se alternativním přístupem ke zdraví a nemoci.
Více od autora